// Profipravo.cz / Bankovní smlouvy, úvěrová smlouva
Bankovní smlouvy, úvěrová smlouva
26.02.2007 00:01
Ke splatnosti pohledávky z běžného účtu vůči bance a jejímu započtení
I. „Peněžní prostředky na účtu“ vedeném peněžním ústavem na základě smlouvy o běžném účtu nejsou v majetku majitele účtu, v jehož prospěch byl tento účet zřízen, nýbrž v majetku peněžního ústavu. Oprávnění majitele účtu, spočívající v tom, aby na základě jeho příkazu byly vyplaceny peněžní prostředky z účtu u peněžního ústavu, představuje pohledávku; jinak řečeno, jde o „nárok majitele účtu na výplatu peněžních prostředků z tohoto účtu“ (pohledávku z účtu) při splnění sjednaných podmínek (viz R 50/2006).
II. Nelze vyloučit, aby v souladu s podmínkami stanovenými ve smlouvě o běžném účtu, činila dispoziční příkazy ohledně peněžních prostředků na účtu osoba odlišná od majitele účtu. Za stavu, kdy i pohledávka z běžného účtu může být smlouvou uzavřenou podle § 524 a násl. obč. zák. postoupena třetí osobě (zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, v nyní účinném znění, ostatně s takovou možností výslovně počítá v ustanovení § 41g odst. 6 písm. b/ ve spojení s ustanovením § 1 odst. 2 písm. a/), pak nutno připustit, že věřitelem takové pohledávky může být i postupník.
III. Na rozdíl od jiných peněžitých pohledávek je pohledávka z běžného účtu pohledávkou, která existuje - v rozsahu kladného zůstatku na běžném účtu - po celou dobu trvání závazkového vztahu založeného smlouvou o běžném účtu.
IV. Výše uvedená povaha pohledávky z běžného účtu je pak rozhodující i pro řešení otázky splatnosti této pohledávky.
V případě dispozic majitele účtu (popř. jiné osoby k tomu oprávněné podle smlouvy o běžném účtu) s peněžními prostředky na účtu, spočívajících v požadavku na výplatu těchto prostředků nebo v příkazu k jejich převodu na jiný účet u téže nebo jiné banky, není pochyb o tom, že povinnost banky splnit takový příkaz nastává - v souladu s podmínkami stanovenými smlouvou o běžném účtu a neurčují-li právní předpisy jinak - aniž by majitel účtu musel činit (jiný) právní úkon, jímž by vyvolal „splatnost“ pohledávky.
To, zda banka je povinna realizovat příkaz majitele účtu „ihned“ nebo ve lhůtě podle smlouvy o běžném účtu (viz např. úprava hotovostního platebního styku a provádění platebního styku a zúčtování na účtech obsaženou v Čl. 10 až 12 a Čl. 13 až 24 Úředního sdělení č. 31/1994 ČNB o vydání Všeobecných obchodních podmínek, kterými se stanoví zásady vedení účtů klientů bank a provádění platebního styku a zúčtování na těchto účtech), přitom na shora uvedeném závěru nic nemění.
V. Vedle dispozic s peněžními prostředky na běžném účtu spočívajících ve výběru hotovosti a v příkazech k úhradě, může věřitel pohledávky z běžného účtu (majitel účtu nebo osoba, které majitel účtu takovou pohledávku postoupil) „použít“ tuto pohledávku k započtení proti vzájemné (a započitatelné) pohledávce banky, u které je účet veden. Ani v takovém případě však není - z hlediska splnění předpokladu splatnosti pohledávky z běžného účtu - nutné, aby věřitel předtím, než učiní úkon směřující k započtení, banku „k plnění“ vyzval; pohledávka z běžného účtu se tak stává splatnou (a způsobilou k započtení) okamžikem, kdy je bance projev vůle vedoucí k započtení doručen.
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 10/2005, ze dne 14.12.2006
17.11.2006 11:31
K výběru hotovosti z běžného účtu na základě plné moci
Výběr hotovosti z účtu na základě plné moci sice nelze obecně vyloučit. Jestliže však v dané věci smlouva o otevření běžného účtu neumožňovala výběr hotovosti z účtu jiné osobě než té, která je uvedena jako osoba oprávněná, resp. zmocněná v podpisovém vzoru a banka vyplatila hotovost osobě, wkterá vystupovala jako zástupce majitele účtu z plné moci, avšak nebyla osobou oprávněnou podle podpisového vzoru, jednala banka v rozporu se smlouvou o otevření běžného účtu a porušila svoje smluvní povinnosti, která jí z této smlouvy vyplývaly.
Závěr odvolacího soudu, že tak došlo k naplnění jedné z podmínek vzniku nároku majitele účtu na náhradu škody podle § 373 ObchZ, a to k porušení povinnosti ze závazkového vztahu bankou, je proto správný.
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 1077/2004, ze dne 26.9.2006
25.10.2006 00:01
K sjednání úroků z prodlení ze smluvených úroků
Věřitel nemá právo požadovat po dlužníku příslušenství z příslušenství (úroky z prodlení ze smluvených úroků).
Tím není dotčeno právo účastníků dohodnout se, že sjednané úroky se stanou součástí jistiny (že k ní podle dohody účastníků budou přičítány coby civilní plody peněz /fructus civiles/), a následně pak právo věřitele požadovat, aby dlužník pro případ prodlení s placením takto zvýšené jistiny platil sjednanou nebo zákonem stanovenou sazbu úroku z prodlení. Posledně uvedené nic nemění na skutečnosti, že se takto opět úročí pouze jistina a nikoli příslušenství pohledávky (viz R 5/2006).
Výše formulované závěry platí bez zřetele k tomu, zda věřitel odvozuje své právo brát úroky z prodlení ze smluvených úroků ze zákonné úpravy nebo (jen) z dohody s dlužníkem.
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 689/2006, ze dne 30.8.2006
22.08.2006 00:00
K formě žádosti o poskytnutí peněžních prostředků z úvěru
Jelikož obchodní zákoník neupravuje povahu, náležitosti a formu „žádosti“ dlužníka o poskytnutí peněžních prostředků podle smlouvy o úvěru (viz oprávnění dlužníka založené smlouvou o úvěru podle § 497 obch. zák.), je nezbytné takový právní úkon posuzovat podle obecných ustanovení občanského zákoníku o právních úkonech.
Existence výslovné „žádosti“ dlužníka o poskytnutí peněžních prostředků tak není nezbytným předpokladem, za jehož splnění lze peněžní plnění realizované (v souladu se smlouvou o úvěru) bankou ve prospěch dlužníka považovat za plnění povinnosti poskytnout úvěr (§ 501 obch. zák.); projev vůle dlužníka čerpat úvěr totiž může být učiněn i konkludentně, např. tím, že plnění poskytnuté bankou na základě smlouvy o úvěru přijme nebo tím, že svým (i následným) jednáním dá najevo souhlas s čerpáním úvěru v dané výši.
(posuzováno podle obchodního zákoníku ve znění účinném k 1. dubnu 1993)
rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Odo 1595/2005, ze dne 28. června 2006
12.10.2005 00:00
K právu uhradit vlastní pohledávky banky i bez výslovného příkazu majitele běžného účtu
Ujednání obsažené ve smlouvě o běžném účtu – „banka může na vrub účtu bez příkazu nebo souhlasu majitele účtu provádět úhradu vlastních pohledávek, zejména vyrovnání splatných úvěrů, zúčtování úroků a náhrad za bankovní operace“ - opravňuje banku (žalovanou) i bez výslovného souhlasu (příkazu) „majitele účtu“ ve smlouvě o kontokorentním úvěru použít prostředky „poskytnuté“ bankou touto smlouvou k úhradě svých pohledávek z úvěrů – srov. 32 Odo 466/2005.
usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 1097/2004 ze dne 30. srpna 2005