// Profipravo.cz / Smlouva o dílo

Smlouva o dílo

15.07.2010 00:01

K určení výše slevy z ceny díla dle ObchZ

I. Výše slevy z ceny díla je určována rozdílem hodnoty díla bez vad a hodnotou vadného díla a časovým okamžikem pro určení těchto hodnot je uskutečnění plnění (dodání). Výchozími skutečnostmi pro posouzení výše slevy bude zejména rozsah vadnosti díla, závažnost vad, popř. jak vada (y) omezují či komplikují užívání nebo snižují životnost věci a dále lze při úvaze o výši slevy vzít v úvahu i další okolnosti.

Výši slevy je tedy nutné stanovit s ohledem na rozhodné okolnosti případu, obvykle proto nelze slevu ztotožnit pouze s náklady spojenými s odstraněním vad. Přitom je však třeba mít na paměti, že základním požadavkem, který je třeba respektovat, je aby byla objednateli prostřednictvím tohoto práva (nároku) z odpovědnosti za vady vytvořena (zejména ekonomická) situace blížící se stavu, kdyby mu bylo plněno bez vad. Výše slevy je obvykle stanovena dohodou stran nebo znaleckým posudkem.


II. V posuzovaném případě je prvořadou otázkou to, zda výši slevy lze určit s nepoměrnými obtížemi či ji nelze zjistit vůbec, tedy zda byla na místě aplikace ust. § 136 o. s. ř.

Dovolací soud je toho názoru, že v daném případě nejde o situaci, kdy by výši slevy nebylo možné zjistit, popř. že by její zjištění bylo spojeno s nepoměrnými obtížemi, neboť s ohledem na výši vymáhané slevy jsou náklady na zjištění její výše, např. znaleckým posudkem, úměrné. Aplikace ust. § 136 o. s. ř. proto není v posuzovaném případě správná.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1299/2008, ze dne 26. 5. 2010

15.07.2010 00:00

K odpovědnosti za vady díla, k nevhodným pokynům objednatele

Zhotovitel zde odpovídá za předmětné vady stavby rodinného domu, neboť při provádění stavby nepostupoval dle projektové dokumentace (použití nevhodného násypového materiálu a nezhutnění, nevložení kari sítě do podkladového betonu atd.).

Odvolací soud správně posoudil námitku žalovaného zhotovitele, že technologický postup násypu byl schválen technickým (stavebním) dozorem. K tomu je třeba uvést, že technický dozor investora nebyl oprávněn v předmětné věci měnit projektovou dokumentaci a nebylo prokázáno, že by objednatelé dali v této věci žalovanému pokyn ke změně technologického postupu či změně násypového materiálu, popř. že by je žalovaný na nesprávnost tohoto pokynu jeho odborná firma upozornil. Z toho poté nelze dovodit, že by žalovaný za předmětné vady stavby neodpovídal z důvodu nevhodných pokynů daných mu objednateli (viz § 551 odst. 1 obch. zák. a § 561 obch. zák.).

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1299/2008, ze dne 26. 5. 2010

08.06.2010 00:01

Ke sjednání způsobu určení ceny díla

Za sjednání způsobu určení ceny díla nelze považovat skutečnost, jestliže objednatelem byly v průběhu zhotovování díla placeny faktury vystavené zhotovitelem.

Konkrétní způsob určení ceny díla, např. hodinovou sazbou vynásobenou odpracovaným počtem hodin, apod., si musí účastníci sjednat při uzavírání smlouvy o dílo. Pouze na základě dohodnutého způsobu určení ceny díla může zhotovitel vyfakturovat cenu díla. Za způsob určení ceny díla však nelze považovat jednostranné vyúčtování ceny díla zhotovitelem v průběhu jeho zhotovování, bez smluvně určených konkrétních kritérií, jak se cena stanoví.

Zaplacení zálohy na cenu díla na základě faktury vystavené zhotovitelem zde nelze považovat za dohodu o výši ceny díla, resp. o způsobu určení ceny díla.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 4156/2009, ze dne 11. 2. 2010

05.06.2010 08:37

Rc 112/2009

Jsou-li vady díla důsledkem skutečností, o kterých zhotovitel věděl nebo musel vědět v době předání předmětu díla, nebrání přiznání práv z odpovědnosti za vady díla v soudním řízení uplynutí objektivní lhůty stanovené v § 562 odst. 2 obch. zák. pro podání zprávy zhotoviteli o vadách díla.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10.12.2008, sp. zn. 32 Odo 1604/2006)

12.05.2010 00:00

K vypořádání při odstoupení od smlouvy dle § 642 odst. 2 ObchZ

Ustanovení § 642 odst. 1 obč. zák. se pro posouzení výše bezdůvodného obohacení v případě odstoupení od smlouvy podle § 642 odst. 2 obč. zák. neuplatní; pro vypořádání stran je třeba použít obecného ustanovení § 457 a § 458 obč. zák.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4820/2008, ze dne 18. 2. 2009

26.10.2009 00:00

Ke sjednanému způsobu předání díla, k placení víceprací

I. Sjednají-li si smluvní strany způsob a postup pro předání díla, má to ten důsledek, že k provedení předmětného díla, na něž obchodní zákoník v ustanovení § 548 odst. 1 váže vznik práva na zaplacení ceny díla, mohlo dojít pouze způsobem a postupem dohodnutým účastníky ve smlouvě, nikoli postupem a způsobem jiným, tedy ani fakticky (ukončením provádění díla ze strany zhotovitele) - srov. 32 Cdo 5187/2007.

II. Objednatel není povinen zaplatit zhotoviteli jinou než ve smlouvě dohodnutou cenu díla (případně cenu určenou způsobem stanoveným ve smlouvě), nejde-li o snížení či zvýšení ceny díla za podmínek vymezených v ustanovení § 549 obch. zák. Provede-li proto zhotovitel práce nad sjednaný rozsah díla a nejsou-li dány podmínky dle § 549 obch. zák. pro vznik povinnosti objednatele zaplatit zhotoviteli cenu přiměřeně zvýšenou, nemůže zhotovitel hodnotu takových víceprací požadovat z titulu bezdůvodného obohacení, neboť v takovém případě se nenaplní žádná ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení upravených v § 451 a 454 obč. zák. V takovém případě totiž nejde o plnění bez právního důvodu, ale o plnění na základě smlouvy o dílo, u něhož nebyly splněny podmínky pro úhradu těchto prací (shodně srov. 32 Odo 1043/2005).

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 2592/2008, ze dne 22. 9. 2009

19.10.2009 00:00

K uznání nároku na slevu z ceny díla odstraňováním vad

Plní-li zhotovitel svoji povinnost (závazek) z odpovědnosti za vady jejich odstraňováním (částečným, neúplným) a dojde-li ke změně nároku z vad díla a poté objednatel požaduje slevu z ceny díla, nelze dospět k závěru, že odstraňováním vad, tedy tímto (částečným) plněním, byl uznáván nárok na slevu z ceny díla, neboť se jedná o jiný nárok (plnění).

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 3362/2007, ze dne 22. 9. 2009

16.09.2009 00:02

K účinkům odstoupení od smlouvy o dílo na vlastnictví díla

Vzhledem k dispozitivní povaze § 542 odst. 1 obch. zák. se závěry obsažené v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 76/2003 (týkající se účinků odstoupení od smlouvy o dílo) samozřejmě prosadí i tehdy, dohodnou-li se smluvní strany ve smlouvě o dílo výslovně, že vlastníkem zhotovovaného díla je objednatel.

Toto rozhodnutí nicméně neodpovídá na otázku, jak má být postupováno, vyjde-li najevo, že objednatel nebyl nikdy vlastníkem pozemku, na kterém se dílo zhotovuje, nebo vyjde-li najevo, že toto vlastnictví po uzavření smlouvy o dílo pozbyl s účinky ex tunc (zde v důsledku tvrzeného odstoupení od kupní smlouvy). To by totiž - technicky vzato - vylučovalo aplikaci § 542 odst. 1 obch. zák. (nešlo by o věc zhotovovanou na pozemku objednatele nebo na pozemku, který objednatel opatřil).

Nelze nicméně v této souvislosti přehlédnout, že v § 542 obch. zák. je dispozitivní nejen úprava obsažená v odstavci 1, nýbrž i úprava obsažená v odstavci 2.

Jinak řečeno, i kdyby věc nebyla zhotovována na pozemku objednatele nebo na pozemku, který objednatel opatřil, bylo by ujednání o tom, že vlastníkem zhotovovaného díla je objednatel, přesto platné, jelikož by bylo přípustnou smluvní ochchylkou od dispozitivní úpravy obsažené v § 542 odst. 2 obch. zák. (podle níž by jinak byl vlastníkem zhotovované věci zhotovitel). Také v tomto případě nedochází odstoupením od smlouvy o dílo ke změně takto založeného vlastnictví předmětu díla, a to z týchž důvodů, jež jsou popsány v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 76/2003.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3524/2007, ze dne 27. 8. 2009

17.08.2009 00:00

K nárokům při rozšíření nebo změně díla bez dodatku smlouvy o dílo

Ke vzniku nároku zhotovitele na zvýšenou cenu díla v případě jeho rozšíření nebo změny (zvýšení jeho kvality) je nezbytná předchozí dohoda objednatele a zhotovitele na vlastním rozšířením díla nebo jeho kvalitativní změně, čili dohoda o změně smlouvy o dílo (srov. např. 32 Odo 1043/2005).

Pokud nebyly splněny smluvené podmínky pro úhradu víceprací (v posuzované věci nebyla dodržena písemná forma dodatku), jež nelze považovat za samostatné dílo, nelze tento nedostatek nahradit uplatněním nároku na vydání bezdůvodného obohacení (srov. 23 Cdo 17/2008). Provedení nesjednaných víceprací totiž není plněním bez právního důvodu a není ani plněním z neplatného právního úkonu. Dohoda o změně smlouvy o dílo, jejímž předmětem je rozšíření či kvalitativní změna díla, není samostatnou právní skutečností; změnu v právních vztazích vyvolává vždy jen ve spojení se smlouvou, kterou mění. Je-li proto taková dohoda neplatná, pak plnění, které zhotovitel v jejích intencích provedl nad rámec díla sjednaný ve smlouvě o dílo, není plněním z neplatné smlouvy (z neplatné dohody o změně smlouvy o dílo), nýbrž jde o plnění na základě smlouvy o dílo v situaci, kdy nebyly splněny v této smlouvě sjednané podmínky pro takové plnění.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1146/2007, ze dne 29. 7. 2009

06.08.2009 00:01

K upozorňovací povinnosti zhotovitele dle § 552 odst. 1 ObchZ

Okolnost, že v některých případech při pokládce dřevěné podlahy v novostavbě může dojít i po naměření obvyklých hodnot vlhkosti podkladu k určité možnosti vzniku průhybů dřevěného materiálu, nemůže zakládat nevhodnost položení dřevěných podlah v novostavbě. Z tohoto důvodu nebylo v daném případě povinností zhotovitele upozorňovat objednatele na nevhodnost položení předmětné podlahy dřevěných vlysů v novostavbě.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2210/2009, ze dne 23. 6. 2009

04.08.2009 00:01

K určitému označení díla, k určení ceny dle obchodních zvyklostí

I. Za označení určitého díla není možno považovat určení díla tak, že je vymezeno jen obecně. Pro určité označení díla proto nestačí, jestliže má zhotovitel provést jen obecně určené topenářské a vodoinstalatérské práce na akci P. L. Ch. P.

II. Určení ceny podle obchodních zvyklostí nemůže být považováno za sjednání ceny ve smyslu § 536 odst. 3 obch. zák. K obchodním zvyklostem se pouze ve smyslu § 264 odst. 1 obch. zák. přihlíží při určení práv a povinností ze závazkového vztahu zachovávaným obecně v příslušném obchodním odvětví.

III. Interpretace obsahu právního úkonu soudem podle § 266 obch. zák. nemůže nahrazovat či měnit již učiněné projevy vůle; použití zákonných výkladových pravidel směřuje pouze k tomu, aby obsah právního úkonu vyjádřeného slovy, který učinili účastníci ve vzájemné dohodě, byl vyložen v souladu se stavem, který existoval v době jejich smluvního ujednání. Výkladem lze pouze zjišťovat obsah právního úkonu, nelze jím však projev vůle doplňovat.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2006/2009, ze dne 9. 7. 2009

04.08.2009 00:00

K předmětu díla - doložení vyjádření dotčených orgánů státní správy

Ujednání o doložení vyjádření dotčených orgánů státní správy v souladu se stavebním zákonem je zde třeba považovat za určité ujednání o předmětu díla, jestliže byl u sjednaného požadavku na doložení vyjádření orgánů státní správy učiněn odkaz na stavební zákon, kterým byl v době uzavření smlouvy z. č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 19/1997 Sb., určující společně s prováděcímu předpisy podmínky pro stavební řízení.

Toto ujednání není možno k z hlediska obsahu, resp. předmětu ujednání považovat za plnění nemožné, jestliže doložení vyjádření, resp. stanovisek či souhlasů dotčených orgánů státní správy bylo vyžadováno a konkretizováno stavebním zákonem a jeho prováděcími předpisy

Nemožnost plnění - doložení vyjádření orgánů státní správy do 15.8.1997 - není možno spatřovat ani ve sjednání termínu plnění, byla-li smlouva uzavřena v červnu 1997. Lze předpokládat, že pokud by žalobkyně považovala sjednání termínu – do 15.8.1997 – za termín nereálný pro splnění své povinnosti - doložení vyjádření dotčených orgánů státní správy, sjednala by si ve smlouvě pro splnění své povinnosti jiný termín plnění.

Pouhým předáním dokumentace příslušným orgánům přitom nemohlo dojít ke splnění takové smluvní povinnosti (doložit vyjádření dotčených orgánů státní správy).

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1940/2009, ze dne 20. 7. 2009

01.07.2009 00:02

Ke změně smlouvy o dílo zápisem ve stavebním deníku

I zápisy ve stavebním deníku je možno učinit dohodu o změně smlouvy o dílo. Je tomu však pouze v případě, že k tomu směřoval projev vůle stran; nikoliv každý zápis ve stavebním deníku podepsaný oběma stranami představuje dohodu o změně smlouvy. Tato skutečnost pak musí vyplývat ze skutkového zjištění soudu.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Odo 1450/2006, ze dne 29. 4. 2009

01.07.2009 00:00

K podmínce protokolárního předání a převzetí díla

Termín „protokolární předání“ nemůže být vykládán jinak, než že podmínkou předání a převzetí díla je existence oboustranně podepsaného protokolu o předání a převzetí díla. Pokud je způsob předání díla specifikován ve smlouvě, kupř. tak že se dílo předává protokolárně, není možné chápat oboustranně podepsaný protokol pouze jako jeden z možných důkazů o tom, že dílo bylo předáno, ale existence protokolu tvoří hmotněprávní podmínku předání a převzetí díla. Odvolací soud zde tedy dospěl ke správnému závěru, a to že pokud předací protokol neexistuje, není možné považovat dílo za předané a převzaté.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Odo 1724/2006, ze dne 31. 3. 2009

01.07.2009 00:00

Ke vlivu dohody o rozšíření díla na čas plnění zhotovitele

Pokud objednatel přistoupil na změny předmětu díla, aniž se dohodl na změně času plnění, nemůže být tato skutečnost sama o sobě považována za okolnost vylučující prodlení zhotovitele.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Odo 1450/2006, ze dne 29. 4. 2009

02.06.2009 00:00

Ke splatnosti ceny díla při smluveném protokolárním předání díla

Byl-li dle posuzované smlouvy o dílo podmínkou předání a převzetí díla podpis protokolu o předání a převzetí díla v písemné formě, tvoří existence takového protokolu hmotněprávní podmínku předání a převzetí díla. Odvolací soud tedy dospěl ke správnému závěru, že pokud předávací protokol nebyl podepsán žalovanou (objednatelkou), není možné považovat dílo za předané a převzaté a žalobkyně by se mohla po žalované za současného stavu domáhat pouze převzetí díla, nikoliv však doplacení ceny díla, neboť nenastala splatnost ceny díla ve smyslu § 548 odst. 1 obch. zák. (srov. např. 32 Odo 660/2005).

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 799/2009, ze dne 22. 4. 2009

30.04.2009 00:01

K vedení účetnictví jako předmětu smlouvy o dílo; ke smlouvě o úvěru

I. Předmětem smlouvy o dílo ve smyslu § 536 a násl. obch. zák. může být i vedení účetnictví (jehož výstupy zpravidla mají hmotnou povahu). Opačný názor, z nějž v dané věci soudy nižších stupňů usuzovaly na neurčitost smlouvy o dílo nebo na její inominátní povahu, tudíž správný není.

II. Smlouvu o úvěru může jako věřitel zásadně uzavřít kterýkoli subjekt, přičemž to, zda poskytování úvěru je předmětem činnosti věřitele, může být významné jen pro řešení otázky, zda si věřitel může platně sjednat úplatu za převzetí závazku poskytnout úvěr (srov. § 499 obch. zák.).

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 729/2006, ze dne 18. 12. 2008

06.03.2009 00:01

Ke skutečné škodě spočívající ve zvýšených nákladech

Musel-li totiž žalobce jako objednatel v důsledku tvrzeného porušení smluvní povinnosti žalovaným jako zhotovitelem vynaložit náklady na dokončení díla, které by jinak nevynaložil a které spočívaly v zaplacení vyšší ceny za dílo dokončené jinými zhotoviteli, pak takový cenový rozdíl představuje skutečnou škodu, tedy hodnotu, o kterou se majetek žalobce zmenšil.

Dospěl-li odvolací soud podle odůvodnění napadeného rozsudku k závěru opačnému, tedy že se majetek žalobce v důsledku zaplacení vyšší ceny jeho dodavatelům nijak nezmenšil, právně pochybil, jelikož v této souvislosti opomenul aplikovat ustanovení § 380 obch. zák., dle kterého se za škodu považuje též újma, která poškozené straně vznikla tím, že musela vynaložit náklady v důsledku porušení povinnosti druhé strany.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1503/2008, ze dne 13. 1. 2009

06.02.2009 00:00

K nároku na cenu díla při jeho vadném provedení

Dílo, které je vadné a má nedodělky, nelze ve smyslu § 554 odst. 1 obch. zák. považovat za dílo provedené, a to ani tehdy, když je objednatel převezme. Pokud mezi účastníky nebylo sjednáno jinak, zhotoviteli v takovém případě právo na zaplacení ceny díla nevznikne.

Podepsání zápisu o předání díla není rozhodující pro vznik práva na zaplacení díla, nestanoví-li však smlouva o dílo něco jiného. Obchodní zákoník umožňuje stranám smlouvy o dílo dohodnout okamžik vzniku práva na zaplacení ceny nikoli pouze ve vazbě na provedení díla, nýbrž i jinak, např. ve vazbě na předání předmětu díla. Na rozdíl od provedení díla, které zahrnuje jeho řádné ukončení a předání předmětu díla objednateli v místě stanoveném v § 554 obch. zák., pouhé předání předmětu díla v sobě nezahrnuje jeho řádné ukončení, což znamená, že ke vzniku nároku na zaplacení ceny ve vazbě na předání předmětu díla není podstatné, zda bylo dílo řádně (bez vad) ukončeno.

V posuzované věci si strany si nesjednaly nárok na zaplacení díla jen na základě pouhého předání předmětu díla. Bylo-li tedy dílo podle zápisu ve stavebním deníku předáno s nedodělky, nebylo splněno řádně ve smyslu § 554 odst. 1 obch. zák. Protože ze smlouvy nevyplynulo jiné ujednání o vzniku práva na zaplacení díla, vznikl zhotoviteli nárok na zaplacení ceny díla až jeho řádným provedením (§ 548 odst. 1 obch. zák.).

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 1326/2006, ze dne 13. 11. 2008

09.01.2009 00:01

K odchylné dohodě o vzniku nároku na cenu díla

Podle § 548 odst. 1 obch. zák. je objednatel povinen zaplatit zhotoviteli cenu v době sjednané ve smlouvě. Pokud ze smlouvy nebo tohoto zákona nevyplývá něco jiného, vzniká nárok na cenu provedením díla.

Podle zjištění odvolacího soudu si účastníci v článku V. smlouvy o dílo sjednali, že „konečná faktura bude vystavena po skončení stavebních prací a jejich převzetí objednavatelem“.

Z uvedeného ujednání zcela nepochybně vyplývá, že si v něm účastníci nesjednali úpravu vzniku nároku na zaplacení ceny díla, jak nesprávně dovodil odvolací soud, nýbrž dobu vystavení konečné faktury. I kdyby však bylo možné toto smluvní ujednání vykládat tak, že jím strany mínily upravit vznik práva na zaplacení ceny díla, pak jej však neučinily závislým pouze na předání předmětu díla objednateli, jak chybně posoudil odvolací soud, ale též na „skončení stavebních prací“. Z těchto důvodů nelze učinit závěr o tom, že strany využily možnost dispozitivní úpravy a odchýlily se smluvním ujednáním od ustanovení § 548 odst. 1, věty druhé, obch. zák. a tudíž ani závěr o tom, že právo na zaplacení ceny díla vzniklo předáním předmětu díla objednateli.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 242/200, ze dne 9. 9. 2008