// Profipravo.cz / Rozsudek pro uznání

Rozsudek pro uznání

27.01.2006 00:00

K přezkoumání rozsudku pro uznání podle § 153a odst. 3 o.s.ř.

Přezkoumání rozsudku pro uznání je možné – vedle vad uvedených v § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř. – jen z hlediska naplněnosti všech zákonem stanovených předpokladů pro jeho vydání ve smyslu § 153a o. s. ř.

V případě, že rozsudek pro uznání byl vydán na základě fikce uznání (§ 153a odst. 3 o. s. ř.), jsou formálními předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání předpoklady, za nichž tato fikce uznání vzniká (§ 114b o. s. ř.). Jsou-li tyto předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání splněny, právní posouzení věci se omezuje již jen na to, zda nejde o věc, v níž nelze uzavřít nebo schválit smír, zda nejde o některou z věcí vypočtených v § 120 odst. 2 o. s. ř. a zda nejde o řízení, které je podle § 118b odst. 1 o. s. ř. koncentrováno ze zákona. V odvolacím řízení jsou vyloučeny ty odvolací důvody, které míří do správnosti a úplnosti skutkových zjištění soudu prvního stupně.

usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 1226/2005, ze dne 30. listopadu 2005

30.11.2005 00:00

K rozsudku pro uznání podle § 114b, § 153 OSŘ

Má-li se za řízení ve smyslu ustanovení § 114b odst. 5 o. s. ř. za to, že žalovaný nárok uplatněný proti němu žalobou uznal, soud rozhodne podle ustanovení § 153a odst. 3 o. s. ř. rozsudkem pro uznání, i když se žalovaný ještě před vydáním rozsudku pro uznání ve věci písemně vyjádřil tak, že nárok žalobce zcela neuznává, a i když ve svém opožděném vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji procesní obranu (srov. 21 Cdo 1951/2004).

usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Odo 1219/2005, ze dne 27. října 2005

17.10.2005 00:01

K vyjádření žalovaného ve smyslu ust. § 114b odst. 1 o.s.ř.

Má-li se za řízení ve smyslu ustanovení § 114b odst. 5 o.s.ř. za to, že žalovaný nárok uplatněný proti němu žalobou uznal, soud rozhodne podle ustanovení § 153a odst. 3 o.s.ř. rozsudkem pro uznání, i když se žalovaný ještě před vydáním rozsudku pro uznání ve věci písemně vyjádřil tak, že nárok žalobce zcela neuznává, a i když ve svém opožděném vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji procesní obranu (srov. 33 Odo 1107/2004).

usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 2284/2004 ze dne 18. srpna 2005

17.10.2005 00:00

K vydání rozsudku pro uznání

Vydání rozsudku pro uznání nepředchází žádné dokazování a jsou-li splněny všechny zákonné podmínky fikce, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován (§ 114b odst. 5 o.s.ř.), uznává, je soud povinen rozhodnout o nároku, který je předmětem sporu, podle této zákonné fikce uznání (která je vlastně sankcí za nečinnost žalovaného). Činí tak bez ohledu na to, zda žalobní tvrzení jsou podložena důkazy, a zda dosavadní výsledky řízení prokazují oprávněnost nároku (srov. sp. zn. 26 Cdo 272/2004).

usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 2284/2004 ze dne 18. srpna 2005

12.10.2005 00:00

K rozsudku pro uznání

Fikce uznání nároku ve smyslu § 114b odst. 5 o. s. ř. nastane jen tehdy, byl-li žalovaný o tomto následku v usnesení vydaném podle § 114b o. s. ř. poučen. Podle této fikce uznání lze rozhodnout rozsudkem pro uznání podle § 153a odst. 3 o. s. ř., jen byl-li, jak naznačuje odkaz na § 153a odst. 3 o. s. ř. uvedený v § 114b odst. 5 části věty za středníkem o. s. ř., žalovaný v usnesení poučen i o tomto následku.

rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 816/2005 ze dne 13. září 2005

01.10.2005 12:00

K předpokladům vydání rozsudku pro uznání ve smyslu ustanovení § 153a odst. 3 o.s.ř.

Soud může vydat v souladu se zákonem usnesení podle ustanovení § 114b odst. 1 o.s.ř. a rozhodnout rozsudkem pro uznání vydaným podle ustanovení § 114b odst. 5 a § 153a odst. 3 o.s.ř., jen jestliže nenastal takový nedostatek podmínky řízení, pro který by řízení muselo být zastaveno (§ 104 odst. 1 o.s.ř.), a jestliže žaloba není postižena takovými vadami, které by bránily pokračování v řízení (srov. 21 Cdo 968/2003).

rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2165/2004 ze dne 11. května 2005

01.10.2005 12:00

K rozhodnutí soudu rozsudkem pro uznání podle ustanovení § 153a odst. 3 o.s.ř. a k vyjádření žalovaného ve smyslu ustanovení § 114b odst. 5 o.s.ř.

Má-li se za řízení ve smyslu ustanovení § 114b odst. 5 o.s.ř. za to, že žalovaný nárok uplatněný proti němu žalobou uznal, soud rozhodne podle ustanovení § 153a odst. 3 o.s.ř. rozsudkem pro uznání, i když se žalovaný ještě před vydáním rozsudku pro uznání ve věci písemně vyjádřil tak, že nárok žalobce zcela neuznává, a i když ve svém opožděném vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji procesní obranu (srov. 21 Cdo 1951/2004).

Vážný důvod, který žalovanému zabránil, aby se ve věci písemně vyjádřil včas (ve lhůtě stanovené soudem), má ve smyslu ustanovení § 114b odst. 5 a § 153a odst. 3 o.s.ř. význam jen tehdy, jestliže žalovaný takový vážný důvod sdělil soudu ve lhůtě stanovené pro podání vyjádření nebo jestliže u něj šlo o tak vážný důvod, který mu neumožnil, aby soudu byť jen sdělil, že u něj nastal vážný důvod, který mu brání podat písemné vyjádření včas.

rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2433/2004 ze dne 11. května 2005

01.10.2005 12:00

K uznání nároku podle ustanovení § 114b odst. 5 o.s.ř

Fikce uznání nároku podle ustanovení § 114b odst. 5 o.s.ř. nastává, jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle ustanovení § 114b odst. 1 o.s.ř. včas nevyjádří ve věci a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, bez ohledu na to, zda za řízení uplatnil (mohl uplatnit) námitky jen procesní povahy nebo zda byl poučen o tom, že má právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout, nebo o jiných procesních právech a povinnostech.

rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2520/2004 ze dne 17. května 2005