// Profipravo.cz / Jednání, příprava jednání, koncentrace řízení

Jednání, příprava jednání, koncentrace řízení

26.07.2013 00:01

ÚS: Posouzení zmeškání účasti na jednání soudu

Analytická právní věta

V případech, kdy je zřejmé, že účastník řízení neúmyslně zmeškal první jednání soudu, ačkoliv jinak vyvíjel veškeré potřebné procesní aktivity ve vztahu k soudnímu řízení, je třeba posuzovat podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání obzvlášť uvážlivě a zdrženlivě z důvodu případného rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.


PRÁVNÍ VĚTY

Ústavní soud již v mnoha nálezech (srov. např. nález ze dne 10. 3. 2005, sp. zn. III. ÚS 428/04, nález ze dne 23. 8. 2005, sp. zn. IV. ÚS 63/05, nález ze dne 15. 1. 2009, sp. zn. IV. ÚS 2785/07) vyslovil zejména následující právní názory.

Při rozhodování o případném vydání rozsudku pro zmeškání, resp. při rozhodování o návrhu žalovaného na zrušení rozsudku pro zmeškání, by měl soud vzít v úvahu rovněž předchozí procesní aktivitu žalovaného, tedy zda se vyjádřil k podané žalobě, zda navrhl důkazy ke své obraně atd.

K vydání rozsudku pro zmeškání by soud měl přistupovat uvážlivě a volit tento institut zejména v případech, v nichž nezájem na straně žalovaného je zřejmý, kdy je žalovaný skutečně nečinný (což vyplývá např. z obsahu a frekvence již dříve učiněných procesních úkonů) a odmítá se aktivně podílet na soudním procesu, či úmyslně soudní řízení protahuje.

To proto, že rozsudek pro zmeškání je formální institut, který podstatně redukuje možnost uplatnění procesních práv žalovaného. Každý má právo domáhat se u soudu ochrany práva, které bylo ohroženo nebo porušeno. Článek 90 Ústavy stanoví, že soudy jsou povolány především k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům. Podle čl. 36 odst. 1 Listiny se může každý domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu.

V případech, kdy jinak aktivní účastník neúmyslně pro svůj omyl zmešká první jednání soudu, ale je zřetelný jeho zájem účastnit se soudního řízení a bránit se, není vydání rozsudku pro zmeškání namístě. Prioritou v soudním řízení musí v takovém případě zůstat ochrana práv účastníků soudního řízení (žalovaných), kteří na soudním řízení chtějí aktivně participovat. Hlavním posláním soudního řízení je zajišťovat spravedlivou ochranu práv a oprávněných zájmů účastníků (§ 1, § 3 o. s. ř.). Podmínky vydání kontumačního rozsudku musí být posuzovány uvážlivě a zdrženlivě, ve sporných a hraničních případech není jeho vydání namístě.

Opakem tohoto postupu je přepjatý formalismus, jehož důsledkem je sofistikované zdůvodňování zjevné nespravedlnosti, a tím porušení smyslu ust. § 1 a § 3 o. s. ř., čl. 90 Ústavy a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Pokud již soud prvního stupně zvolí takový kritizovaný postup (tj. vydal-li rozsudek pro zmeškání), je na soudu odvolacím, aby poskytl ochranu právům tohoto účastníka. V takovém případě je totiž třeba vzít zřetel především na účel soudního řízení, kterým je ochrana práv účastníků řízení (soudy jsou povolány k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům).

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 2656/12, ze dne 7. 5. 2013


23.07.2013 00:01

K absenci formálních náležitostí usnesení podle § 114b odst. 1 o.s.ř.

I. Fikce uznání nároku podle ustanovení § 114b odst. 5 občanského soudního řádu nenastane, jestliže usnesení, kterým byl žalovaný vyzván, aby se ve stanovené lhůtě ve věci písemně vyjádřil (§ 114b odst. 1 občanského soudního řádu), a které bylo žalovanému řádně doručeno, neobsahuje předepsané formální náležitosti a není proto veřejnou listinou.

II. V projednávané věci je nepochybné, že usnesení soudu prvního stupně nevyhovuje formálním požadavkům, které jsou předepsány pro takovou listinu vydávanou soudem, neboť originál jeho písemného vyhotovení nebyl v rozporu s ustanovením § 158 odst. 1 věty první a § 167 odst. 2 občanského soudního řádu podepsán předsedkyní senátu (a ani na jejím místě jinou oprávněnou osobou) a stejnopis usnesení vyhotovený v písemné podobě, který byl doručen žalovanému, nebyl v rozporu s ustanovením § 21b odst. 2 vyhlášky č. 37/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů podepsán tím, kdo ho vyhotovil; soudní kancelář navíc přistoupila k doručení stejnopisu usnesení žalovanému v rozporu se zákonem, jestliže předsedkyně senátu (a ani na jejím místě jiná oprávněná osoba) dosud nepodepsala originál usnesení.

Absenci "vlastnoručního podpisu vyhotovitelky stejnopisu" usnesení přitom nelze považovat za "pouhou drobnou formální vadu, která nemá právní důsledky", neboť jde o náležitost stejnopisu usnesení soudu vyhotoveného v písemné podobě předepsanou v souladu se zákonem obecně závazným právním předpisem, bez jejíhož naplnění nelze listinu vydanou soudem pokládat za listinu veřejnou.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 2288/2012, ze dne 2. 7. 2013


30.05.2013 00:00

K přerušení řízení o vyklizení družstevního bytu

Včasné podání mimořádného opravného prostředku proti rozhodnutí soudu ve věci určení neplatnosti rozhodnutí členské schůze o vyloučení z družstva je důvodem pro přerušení řízení o vyklizení bytu podle § 109 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. (v odvolacím řízení ve spojení s ustanovením § 211 o.s.ř.); přerušení řízení trvá až do rozhodnutí o tomto mimořádném opravném prostředku, resp. bylo-li mu, jako v daném případě, vyhověno, až do právní moci nového rozhodnutí ve věci určení neplatnosti rozhodnutí členské schůze o vyloučení z bytového družstva.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 3177/2012, ze dne 25. 4. 2013


22.05.2013 00:02

K poučení podle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř.

Postup podle ustanovení § 118a o. s. ř. přichází v úvahu tehdy, jestliže účastníky uvedená tvrzení a navržené (případně i nenavržené, ale provedené) důkazy nepostačují k tomu, aby byl objasněn skutkový stav věci. Byla-li tedy žaloba zamítnuta (popřípadě procesní obrana žalovaného neobstála) nikoli proto, že účastník řízení stran určité rozhodné (právně významné) skutečnosti neunesl důkazní břemeno (že se jím tvrzenou skutečnost nepodařilo prokázat), nýbrž na základě učiněného skutkového zjištění (tj. že byla tvrzená rozhodná skutečnost prokázána anebo bylo prokázáno, že je tomu jinak, než bylo tvrzeno), pak zde není důvod pro postup soudu podle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř.

Tak je tomu též v souzené věci. Soud prvního stupně nezaložil své rozhodnutí ve věci samé na skutkovém závěru, že se žalobci nezdařilo prokázat tvrzení, že zaplatil kupní cenu, nýbrž na skutkovém zjištění, že žalobce kupní cenu nezaplatil. K tomu, aby na základě výsledků předběžného (pracovního) hodnocení provedených důkazů poskytl žalobci znovu poučení podle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř., neměl tedy soud prvního stupně důvod a závěr odvolacího soudu o tom, že žalobce nebyl v řízení před soudem řádně poučen podle § 118a odst. 3 o. s. ř., ač takto poučen být měl, není správný.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 1591/2011, ze dne 29. 4. 2013


22.05.2013 00:00

K zásadě předvídatelnosti rozhodnutí

Zásada předvídatelnosti rozhodnutí se v rozhodovací praxi soudů neprosazuje toliko v těch procesních situacích, na něž pamatuje ustanovení 118a o. s. ř. Za překvapivé (nepředvídatelné) je považováno též takové rozhodnutí, jež z pohledu předcházejícího řízení originálním způsobem posuzuje rozhodovanou věc a jehož přijetím je účastník řízení zbaven možnosti skutkově a právně argumentovat.

Účastník řízení však nemůže být zaskočen (překvapen) samotnou skutečností, že se soud v procesu zjišťování skutkového stavu věci přikloní na základě hodnocení provedených důkazů ke skutkové variantě odpovídající tvrzením protistrany.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 1591/2011, ze dne 29. 4. 2013


13.05.2013 00:01

K uzavření soudního smíru ve věci určení vlastnictví k nemovitému majetku

Ve sporu o určení vlastnictví k nemovitému majetku (zde ke třem bytovým jednotkám) je možné uzavřít soudní smír, přičemž podkladem pro změnu vlastnického práva v katastru nemovitostí není ve výrocích předmětného usnesení (smíru) citovaný platný nabývací titul (zde kupní smlouva), nýbrž samotné usnesení, jímž byl takový smír schválen.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 626/2013, ze dne 27. 3. 2013


11.04.2013 00:01

K postupu dle § 114b odst. 1 o. s. ř. v incidenčním sporu o pravost pohledávky

Přihláškou nevykonatelné pohledávky (a obsahem žaloby na určení její pravosti) a popěrným úkonem insolvenčního správce by měla být procesní stanoviska stran incidenčního sporu konkretizována natolik, že předpoklady pro vydání usnesení podle ustanovení § 114b odst. 1 o. s. ř. naplněny zásadně nebudou. Nicméně, neobsahuje-li popření pravosti pohledávky argumentaci, ze které insolvenční správce dovozuje své popření, lze – jako výjimku z pravidla – akceptovat i postup soudu prvního stupně zmiňovaným ustanovením upravený.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 ICdo 5/2012, ze dne 28. 2. 2013


27.03.2013 00:01

K potřebě poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř.

Smyslem ustanovení § 118a o. s. ř. je, aby účastníku nebyla žaloba zamítnuta proto, že neunesl břemeno tvrzení, aniž by byl poučen, že břemeno tvrzení má a o čem, a že účastníku nelze zamítnout žalobu, protože neunesl důkazní břemeno, aniž by byl poučen, že takové důkazní břemeno má a o čem. Samotný fakt, že otázka aktivní věcné legitimace byla předmětem obrany žalovaných, nezbavuje soud povinnosti poučit žalobkyni podle § 118a o. s. ř. ohledně povinnosti tvrdit rozhodné skutečnosti a navrhovat důkazy k prokázání své aktivní legitimace, pokud soud dospěl na základě tvrzení a dosud provedených důkazů v této otázce k jinému právnímu závěru než žalobkyně.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 1241/2011, ze dne 24. 1. 2013


21.02.2013 00:00

K předpokladům vydání usnesení podle § 114b o. s. ř.

Protože usnesení podle § 114b o. s. ř. je jedním z institutů přípravy prvního jednání ve věci (u něhož by řízení mělo být zpravidla skončeno), lze ho vydat nebo doručit jen před tímto prvním jednáním. Za jednání bránící jeho vydání ve smyslu § 114b odst. 3 o. s. ř. je třeba považovat jednání konané ve věci nařízené k projednání nároku uplatněného žalobou. Jednání nařízené jen k projednání jiného nároku, byť konané až po doručení žaloby, jíž v tomtéž řízení uplatnil svůj vlastní nárok žalovaný další (vzájemnou) žalobou, aniž by se zároveň jednalo i o této žalobě, není jednáním bránícím (§ 114b odst. 3 o. s. ř.) vydání usnesení podle § 114b o. s. ř.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 1726/2011, ze dne 13. 12. 2012


12.12.2012 00:02

K vydání usnesení podle § 114b odst. 1 o.s.ř. asistentem soudce

Protože asistent soudce, který vykonává jednotlivé úkony soudního řízení z pověření soudce, stanoví-li tak zvláštní zákon nebo rozvrh práce, je - jak vyplývá z ustanovení § 36a odst. 5 zákona č. 6/2002 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) - oprávněn podílet se na rozhodovací činnosti soudu v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem pro vyšší soudní úředníky a protože tento zvláštní právní předpis [zákon č. 121/2008 Sb. (ve znění pozdějších předpisů)] umožňuje vyššímu soudnímu úředníkovi vydávat v řízení před soudem prvního stupně usnesení podle ustanovení § 114b odst. 1 o.s.ř., je oprávněn toto usnesení na základě rozvrhu práce soudu a z pověření soudce vydávat rovněž asistent soudce.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 4259/2011, ze dne 14. 11. 2012


02.12.2012 22:11

Rc 56/2012

Jestliže bylo řízení před prvním jednáním zastaveno podle § 107 odst. 5 o. s. ř. po 1. 9. 2011, soud vrátí zaplacený soudní poplatek splatný podáním návrhu na zahájení řízení snížený podle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. ve znění zákona č. 218/2011 Sb., i když bylo řízení zahájeno před 1. 9. 2011.*

(Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10. 2. 2012, sp. zn. 44 Co 444/2011)

* Pro případ zpětvzetí žaloby srov. nález Ústavního soudu ze dne 20. 10. 2005, sp. zn. III. ÚS 254/05, uveřejněný pod číslem 201/2005 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu.


02.12.2012 22:07

Rc 59/2012

Nebylo-li účastníku řízení poskytnuto poučení podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. dříve, než nastala koncentrace řízení (ač se tak objektivně mělo stát), nebrání ustanovení § 118b odst. 1 o. s. ř. tomu, aby tyto skutečnosti vylíčil, resp. aby označil důkazy potřebné k prokázání svých skutkových tvrze­ní i poté, kdy koncentrace nastala.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2011, sp. zn. 29 Cdo 1829/2011)


09.11.2012 00:01

ÚS: Objektivní kumulace několika nároků

K zásahu do práva na spravedlivý proces dojde i takovým postupem obecného soudu, který nebere v úvahu podmínky tzv. objektivní kumulace několika nároků, nepostupuje podle § 112 obč. soudního řádu, což vyústí v diametrálně rozdílnou úspěšnost obsahově zcela shodných žalob téhož žalobce (plný úspěch ve sporu, částečně vyhovění, zamítnutí žaloby).

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 339/11, ze dne 11.10.2012


29.06.2012 00:00

Ke změně žaloby v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví

V řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je soud vázán předmětem řízení potud, že nemůže provést vypořádání k jiným věcem, než které účastníci učinili předmětem řízení. Není však vázán navrženým způsobem vypořádání, neboť řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je řízení, kde určitý způsob vypořádání právního vztahu mezi účastníky vyplývá z právního předpisu ve smyslu § 153 odst. 2 o. s. ř. O změnu žaloby by šlo tehdy, pokud by se žalobkyně domáhala vypořádání jiného předmětu spoluvlastnictví, než který učinila předmětem řízení v žalobě. Jestliže se však domáhá vypořádání ke stejným nemovitým věcem formou jejich rozdělení a toliko v průběhu řízení změnila konkrétní návrh způsobu rozdělení, nejde o změnu žaloby, ale toliko o změnu jejího procesního stanoviska v řízení. Soud proto postupoval správně, jestliže změnu procesního stanoviska žalobkyně nepoměřoval ustanovením § 95 o. s. ř.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2977/2010, ze dne 29. 5. 2012


30.04.2012 00:02

K rozhodnutí platebním rozkazem o žalobě s několika uplatněnými nároky

Je-li žalobou uplatněno více nároků a neumožňují-li skutková tvrzení v žalobě učinit závěr, že z nich vyplývají všechny nároky, nelze platebním rozkazem rozhodnout pouze o nárocích některých. Za této situace nelze proto vydat ani kvalifikovanou výzvu k vyjádření podle ustanovení § 114b odst. 1 o. s. ř. s platebním rozkazem spojenou.

Vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, lze však o těch nárocích, které jsou samostatně projednatelné, vydat podle ustanovení § 114b o. s. ř. kvalifikovanou výzvu k vyjádření samostatně. O těchto nárocích pak může nastat fikce uznání ve smyslu ustanovení § 114b odst. 5 o. s. ř. vůči každému z těchto nároků samostatně a také samostatně vůči nim soud posuzuje i předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání podle ustanovení § 153a odst. 3 o. s. ř.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 4311/2011, ze dne 28. 2. 2012


16.04.2012 00:01

KS: Koncentrace řízení při jednání v nepřítomnosti účastníka

Jestliže soud konal první jednání v nepřítomnosti účastníka, který předtím požádal o odročení jednání z důležitého důvodu (§ 101 odst. 3 OSŘ), nemůže skončením takového jednání nastat koncentrace řízení vymezená v ustanovení § 118b odst. 1 OSŘ.

podle usnesení Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 18Co 431/2011, ze dne 29. 9. 2011


16.04.2012 00:00

KS: Přerušení řízení

Řízení o výkon rozhodnutí vedené proti žalovanému a omezující žalovaného ve smluvní volnosti nakládat s pozemky může být důvodem pro přerušení řízení (§ 109 odst. 2 písm. c/ OSŘ) o žalobě o nahrazení projevu vůle žalovaného při realizaci žalobcova předkupního práva k pozemkům.

podle usnesení Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 23Co 423/2011, ze dne 29. 9. 2011


07.03.2012 00:02

K uvedení (pouze) právních námitek ve vyjádření dle § 114b odst. 1 OSŘ

Uvede-li žalovaný ve vyjádření podle § 114b odst. 1 o. s. ř. skutečnosti, které, pokud by byly prokázány, by mohly být posouzeny jako skutečnosti bránící vzniku uplatněného práva, a tudíž by mohly vést k zamítnutí žaloby, aniž by výslovně uvedl, jaké právní následky jsou s těmito skutečnostmi spojeny, nelze ve věci rozhodnout rozsudkem pro uznání podle § 153a odst. 3 o. s. ř. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. června 2006, sp. zn. 22 Cdo 2646/2005).

Uvedené však platí i v případě, uvede-li žalovaný právní důvody, na nichž staví svoji obranu (aniž by například zpochybňoval skutková tvrzení žalobce) a které mohou představovat právní důvody bránící vzniku uplatněného práva.

Žalobkyně v posuzované věci svůj nárok odvozuje ze smluvních ujednání účastníků o „penále z prodlení ve výši 0,05 % denně“. Uvedla-li za takové situace žalovaná ve svém vyjádření, že „smluvní ujednání, od nichž žalobce odvíjí žalobní nárok, považuje za neurčitá, a proto neplatná“, uvedla v dostatečném rozsahu rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu a nenastala proto podle ustanovení § 114b odst. 5 o. s. ř. fikce uznání uplatněného nároku.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 4426/2011, ze dne 25. 1. 2012


29.02.2012 00:02

K poučovací povinnosti dle § 118a OSŘ po novele č. 7/2009 Sb.

Poté, kdy novela občanského soudního řádu provedená zákonem č. 7/2009 Sb. zavedla koncentraci řízení jako universální zásadu pro projednání věcí ve sporném řízení (ustanovení § 118b o. s. ř., ve znění účinném od 1. července 2009), je nutné, aby soud splnil poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř. do skončení přípravného jednání (§ 114c o. s. ř.), nebo – nekonalo-li se přípravné jednání – do skončení prvního jednání ve věci. Jestliže tak neučiní (lhostejno z jakých důvodů), poruší uvedenou povinnost uloženou mu zákonem. V takovém případě – je-li podáno odvolání – musí být poučení poskytnuto odvolacím soudem v odvolacím řízení (§ 213b odst. 1 o. s. ř.), a to bez ohledu na to, že již došlo ke koncentraci řízení. Jestliže potřeba uvést další tvrzení nebo důkazy vyplyne z odlišného právního názoru odvolacího soudu, je porušení ustanovení § 118a o. s. ř. považováno za vadu řízení (§ 213b odst. 2 o. s. ř.), pro kterou odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně zruší (§ 219a odst. 1 o. s. ř.). Soud prvního stupně v dalším řízení přitom (logicky) musí umožnit účastníkovi řízení vylíčit chybějící rozhodné skutečnosti a označit důkazy, a to bez ohledu na to, že již došlo ke koncentraci řízení.

Může-li pochybení soudu prvního stupně spočívající v absenci poučení podle ustanovení § 118a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř. napravit odvolací soud v odvolacím řízení, popř. soud prvního stupně poté, kdy odvolací soud (i) z tohoto důvodu zruší rozhodnutí soudu prvního stupně, a to bez ohledu na již nastalou koncentraci řízení, není rozumného důvodu, aby tak nemohl učinit soud prvního stupně i sám, z vlastní iniciativy poté, kdy si uvedenou vadu uvědomí.

Jinými slovy, nebylo-li účastníku řízení poskytnuto poučení podle ustanovení § 118a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř. dříve, než nastala koncentrace řízení (ač se tak objektivně mělo stát), nebrání ustanovení § 118b odst. 1 o. s. ř. tomu, aby tyto skutečnosti vylíčil, resp. aby označil důkazy potřebné k prokázání svých skutkových tvrzení i poté, kdy koncentrace nastala. Jiné skutečnosti či důkazy již ovšem poté, kdy došlo ke koncentraci řízení, doplnit nemůže. Zbývá dodat, že v rozsahu, v němž skutková tvrzení a důkazy doplňuje jedna strana sporu i poté, kdy došlo ke koncentraci řízení, může doplnit tvrzení a označit důkazy i strana druhá.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 1829/2011, ze dne 30. 11. 2011


12.01.2012 00:00

K povinnosti soudce usilovat o nalézání práva

Je-li úkolem soudce v podmínkách materiálního právního státu nalézt řešení, které by zajišťovalo maximální realizaci základních práv účastníků sporu (viz nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2048/09), je soudce principiálně povinen usilovat o nalézání práva, tedy o nalezení právní normy, jež by dopadala na žalobcem vymezený skutkový základ sporu, nikoliv postup opačný.

Jinými slovy je zásadně nepřípustné, aby soudce za situace, kdy skutková tvrzení umožňují podřadit žalobou uplatněný nárok pod příslušnou právní normu, vmanévroval žalobce pod záminkou postupu podle § 118a o. s. ř. do formulace dalších tvrzení, jimiž si vytvořil prostor pro právní posouzení uplatněného nároku jako takového, který právní úprava neznala nebo nezná.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 3545/2010, ze dne 29. 11. 2011


< strana 4 / 12 >
Reklama

Jobs