// Profipravo.cz / Doručování
Doručování
02.01.2008 00:00
K nedostatku předepsaných náležitostí doručenky
Podle § 50e odst. 4 o. s. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2004 doručenka, která obsahuje (v § 50e odst. 1) stanovené náležitosti, je veřejnou listinou.
Z uvedeného ustanovení ovšem neplyne, že nemá-li doručenka předepsané náležitosti (v daném případě jméno a podpis doručovatele /§ 50e odst. 1 písm. f/ a h/), soud „z ní nevychází“, že ji tedy bez dalšího pomine. Nedostatek předepsaných náležitostí doručenky má za následek (pouze) to, že ji (sice) nelze považovat za veřejnou listinu; soud však musí vyšetřit, zda bylo doručeno v souladu se zákonem.
Při tomto šetření se uplatní závěry přijaté v rozhodnutí sp. zn. 2 Cdon 1532/97 (zejména formulované na s. 417 zdola, 418 shora) a dále v usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 1020/99, publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 4, ročník 2002, pod poř. č. 25, pod bodem I. a II. (s. 114/236).
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 2927/2006, ze dne 23. 8. 2007
22.10.2007 00:00
K opětovnému doručení téhož rozhodnutí a běhu lhůt
Opětovné doručení téhož rozhodnutí účastníkům novou (další) lhůtu k podání dovolání nezakládá (viz 2 Cdon 1154/96).
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 3160/2006, ze dne 25. 7. 2007
17.10.2007 00:01
K doručování právnické osobě dle OSŘ ve znění do 31. 12. 2004
Podle § 47 odst. 3 o. s. ř., ve znění od 1. 1. 2001 do 31. 12. 2004, nebyl-li na adrese uvedené v odstavci 1 (tedy na adrese sídla právnické osoby nebo na adrese, kterou sdělila soudu) zastižen nikdo, kdo by byl oprávněn písemnost převzít, ačkoliv se právnická osoba v místě doručování zdržuje, písemnost se uloží a právnická osoba se vhodným způsobem vyzve, aby si písemnost vyzvedla. Nevyzvedne-li si zásilku ten, kdo je oprávněn písemnost převzít, do tří dnů nebo, jde-li o písemnost, která má být doručena do vlastních rukou, do deseti dnů od uložení, považuje se poslední den lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.
S názorem dovolatelky, že právnická osoba, jež se na adrese svého sídla (přechodně) nezdržuje, je povinna zajistit si na poště dosílku do místa, kde jsou přítomny osoby oprávněné za ni přebírat písemnosti, se nelze ztotožnit, neboť taková povinnost v době doručování ze žádného právního předpisu nevyplývala a není stanovena ani v současnosti. Totéž platí o dovolatelkou tvrzené povinnosti právnické osoby sdělit poště, že se na adrese svého sídla nezdržuje, případně kde se zdržuje (srov. 20 Cdo 830/99), nebo zajistit, aby její zaměstnanci (vykonávající přechodně práci doma) pravidelně vyzvedávali poštu v sídle společnosti.
Nezdržovala-li se tedy povinná právnická osoba v době pokusu o doručení exekučního titulu v místě doručení, bylo jeho doručení uložením podle právní úpravy platné do 31. 12. 2004 neúčinné; okolnost, že si povinná nezajistila na poště dosílku a neučinila ani jiné dovolatelkou požadované kroky, na neúčinnosti doručení nic nemění.
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 182/2007, ze dne 21. 6. 2007
17.10.2007 00:00
K posuzování doručení exekučního titulu v exekučním řízení odvolacím soudem
Činí-li odvolací soud v exekučním řízení závěr o řádném doručení exekučního titulu pouze z obsahu spisu, v němž byl exekuční titul vydán, může tak učinit bez jednání a bez vyjádření účastníků (srov. 20 Cdo 1020/99 – R 25/2002).
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 2429/2006, ze dne 21. 6. 2007
10.09.2007 00:01
K označení doručovací adresy fyzické osoby
Doručovací adresu má soud v předmětné věci (doručení výzvy soudu prvního stupně dovolateli ke splnění podmínky povinného zastoupení v dovolacím řízení) za prokázanou ve smyslu § 46 odst. 5 občanského soudního řádu, neboť ji dovolatel označil v dalších právních věcech, projednávaných u soudu prvního stupně (např. ve věci tohoto soudu sp. zn. 37 C 64/2006), jako místo, kde se zdržuje (skutečnost, že se na této adrese dovolatel zdržuje, potvrdila i jeho manželka přípisem ze dne 4. dubna 2007).
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2018/2007, ze dne 31. 5. 2007
03.09.2007 00:01
K účinkům odvolání při vadném doručení rozhodnutí
Odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně je účinné i tehdy, jestliže bylo podáno po jeho vyhlášení dříve, než odvolateli bylo doručeno písemné vyhotovení tohoto rozhodnutí; je nerozhodné, že v době podání odvolání ještě nezačala běžet odvolací lhůta (viz 2 Cdon 1199/96).
Závada v doručení se stává právně nevýznamnou, jestliže rozhodnutí soudu prvního stupně bylo doručeno účastníku řízení způsobem, který nedokládá jeho řádné doručení, a ten je přesto v plném rozsahu napadl odvoláním (srov. 29 Odo 202/2003). Uvedené závěry jsou použitelné i v projednávané věci s tím, že v důsledku jí tvrzené formální závady v doručení neutrpěla povinná žádnou procesní újmu (svých procesních práv skutečně využila).
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 1374/2006, ze dne 11. 6. 2007
03.09.2007 00:00
K prohlášení adresáta soudní písemnosti o jejím doručení (§ 50g OSŘ)
Ustanovení § 50g o. s. ř. o prohlášení adresáta soudní písemnosti o jejím doručení je použitelné i v exekučním řízení (§ 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb.).
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 1374/2006, ze dne 11. 6. 2007
16.08.2007 00:01
Ke konci běhu lhůty k podání vyjádření podle § 114b o. s. ř.
Připadne-li poslední den lhůty k podání písemného vyjádření ve věci na výzvu soudu podle § 114b odst. 1 o. s. ř. na sobotu, neděli nebo svátek, je třeba vyjít z ustanovení § 57 odst. 2, věty druhé, o. s. ř., podle něhož připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.
Předala-li tedy v dané věci takového dne žalovaná vyjádření k žalobě k poštovní přepravě, učinila tak včas a závěr odvolacího soudu o opožděnosti vyjádření žalované nemůže obstát.
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 1762/2006, ze dne 7. 6. 2007
13.07.2007 00:01
K doručování účastníkovi zastoupenému ustanoveným advokátem
Z ustanovení § 31 odst. 2 o. s. ř. vyplývá, že byl-li zástupcem ustanoven advokát, má stejné postavení jako advokát, jemuž účastník udělil plnou moc. Podle ustanovení § 45c odst. 1 o. s. ř. má-li účastník zástupce s procesní plnou mocí, nařídí předseda senátu doručení písemnosti jen tomuto zástupci, nestanoví-li zákon jinak. Pro doručení rozhodnutí odvolacího soudu občanský soudní řád jinak nestanoví, proto bylo-li zde toto rozhodnutí doručeno soudem ustanovenému zástupci navrhovatelky, bylo doručeno v souladu se zákonem.
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 1856/2007, ze dne 23. 5. 2007
27.06.2007 00:02
K doručování písemného vyhotovení rozhodčího nálezu nebo usnesení
Písemné vyhotovení rozhodčího nálezu nebo usnesení musí být stranám doručeno postupy zakotvenými v ustanoveních občanského soudního řádu, týkajících se doručování písemností (§ 45 a násl. o.s.ř.). Do okruhu procesních otázek, jejichž úprava je v dispozici stran (rozhodců), doručování rozhodnutí nepatří.
Protože doručování rozhodčích nálezů nebo usnesení není v zákoně č. 216/1994 Sb. upraveno, uplatní se ustanovení o doručování písemností v občanském soudním řízení (srov. § 30 zákona č. 216/1994 Sb.) a jen za dodržení zde uvedených pravidel nastanou u rozhodčího nálezu účinky právní moci a vykonatelnosti.
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 1592/2006, ze dne 26. 4. 2007
18.06.2007 00:01
K doručení rozsudku předáním jeho fotokopie
I. Stejnopis rozsudku může být účastníkovi doručen i samotným soudem. Takové doručení spočívá v předání rozsudku účastníkovi při jednání soudu nebo i mimo jednání zaměstnancem soudu. Pokud se rozsudek (jeho kopie a stejnopis) prokazatelně dostal do dispoziční sféry účastníka, lze tak mít zato, že byl řádně doručen.
Jestliže v posuzované věci žalobci na základě jeho žádosti byla 26. října 1998 vydána fotokopie rozsudku obsahující všechny jeho listy včetně listu obsahujícího poučení o opravném prostředku, což navíc žalobce mohl zjistit porovnáním se stejnopisem rozsudku, který mu již předtím předal jeho otec (který stejnopis rozsudku převzal 21. 6. 1995), dovolací soud dospívá k závěru, že dne 26. října 1998 byl rozsudek soudu prvního stupně žalobci řádně doručen soudem do vlastních rukou.
II. Vyznačení doložky právní moci na nepravomocném rozhodnutí soudu prvního stupně má stejné účinky jako nesprávné poučení o tom, že odvolání není přípustné (§ 204 odst. 2 OSŘ) – viz R 29/1998.
Podle tohoto ustanovení je odvolání podáno včas také tehdy, jestliže bylo podáno po uplynutí patnáctidenní lhůty proto, že se žalobce řídil nesprávným poučením soudu o odvolání. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o odvolání nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že odvolání není přípustné, lze podat odvolání do tří měsíců od jeho doručení. Pro daný případ to znamená, že tříměsíční odvolací lhůta k podání odvolání proti rozsudku soudu prvního začala žalobci běžet 27. října 1998 a poslední den této lhůty připadl na 27. leden 1999.
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3028/2006, ze dne 24. 4. 2007
(posuzováno podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2000)
08.06.2007 00:01
Ke zkoumání řádného doručení titulu v řízení o nařízení exekuce
V řízení o nařízení exekuce se soud zabývá mimo jiné i tím, zda exekuční titul je z hledisek zakotvených v příslušných právních předpisech vykonatelný, a to jak po stránce formální, tak i po stránce obsahové (materiální).
Okolnosti významné pro závěr, že je podkladové rozhodnutí vykonatelné (případně že nikoliv), zjišťuje soud i v případě, že je opatřeno tzv. doložkou vykonatelnosti (potvrzením vykonatelnosti ve smyslu § 41 zákona č. 120/2001 Sb.), je-li její správnost účastníkem zpochybněna. Vyvstanou-li pochybnosti o tom, zda se exekuční titul stal vykonatelným, zejména zda byl řádně doručen povinnému, je soud oprávněn (a povinen) provést potřebná zjištění (srov. 20 Cdo 1020/99 – R 25/2002 pod č. 25).
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 1638/2006, ze dne 25. 4. 2007
10.05.2007 00:00
Ke ztrátě písemného uvědomění o uložení soudní zásilky
Povinnost oznámit uložení zásilky na poště je splněna vložením oznámení do adresátovy domovní nebo jím užívané schránky. Případná ztráta písemného uvědomění o uložení zásilky na poště, bylo-li doručeno do sféry ovládané adresátem, tedy např. do jeho poštovní schránky, jde (za jinak splněných podmínek vyžadovaných ustanovením § 47 odst. 2 o.s.ř. v rozhodném znění) na vrub adresáta (srov. 20 Cdo 2070/98).
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 1790/2006, ze dne 28. 3. 2007
26.04.2007 00:00
K doručování právnickým osobám do 31. 12. 2002
Podle ustanovení § 46 odst. 5 občanského soudního řádu (ve znění účinném do 31. 12. 2002), které platilo i v případech doručování soudních písemností právnickým osobám (§ 47 odst. 5), se mělo za to, že se adresát v místě doručení zdržoval, není-li zjištěn opak. Domněnku, že se v místě doručení podkladového rozhodnutí, tj. na adrese, které je zapsáno jako sídlo právnické osoby, tato osoba v den doručení zdržovala, lze vyvrátit nejen v souvislosti s podáním opravného prostředku, ale i v exekučním řízení, tedy v rámci posuzování vykonatelnosti podkladového rozhodnutí.
V předmětné věci však povinná v exekučním řízení netvrdila, že v uvedené dny se v místě doručení nezdržovala, že její sídlo bylo ve skutečnosti jinde nebo že požádala o doručování na jinou adresu (v odvolání toliko obecně a nekonkrétně uvedla, že jí rozsudek nebyl „řádně doručen,“ a že si neuvědomuje, že byla účastníkem řízení o nároku, který oprávněný vymáhá). Bez odpovídajícího tvrzení je zjištění opaku, tj. „nezdržování se,“ vyloučeno; exekuční soud proto k prověřování této okolnosti důvod neměl. To platí také o účinnosti výzvy k vyzvednutí písemnosti, která byla uložena u příslušné pošty (§ 46 odst. 6 písm. b/ občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2002); z doručenek v nalézacím spisu vyplývá, že oznámení o uložení zásilky bylo řádně učiněno. Doručování prostřednictvím fyzické osoby oprávněné za povinnou jednat v úvahu vůbec nepřicházelo, protože postup podle odstavce 4 ustanovení § 47 občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2002 byl namístě jen, nezdržovala-li se právnická osoba v místě doručování.
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 1197/2006, ze dne 22. 3. 2007
13.04.2007 00:02
K rozporu doručování v cizím řízení s veřejným pořádkem ČR
Je vážným porušením právního řádu ČR i zásad mezinárodního práva procesního, je-li věc s mezinárodním prvkem projednána tak, že návrh na zahájení řízení a předvolání k jednání nejsou řádně doručeny účastníku řízení nebo jeho zástupci (na základě plné moci nebo na základě rozhodnutí soudu).
Je v rozporu s veřejným pořádkem v ČR, bránícím uznání cizozemského rozhodnutí, i rozhodnutí, jímž je obcházen kogentní předpis ve vlasti toho účastníka řízení, jehož se rozhodnutí týká (takové předpisy zahrnují i ustanovení vyjadřující zásadu nutnosti doručovat účastníku řízení návrh na zahájení řízení). V právním řádu ČR zakotvené předpisy o doručování písemností a o doručujících orgánech v občanském soudním řízení je třeba považovat za kogentní ustanovení procesní povahy.
V posuzovaném případě řádné doručení (ve smyslu zmíněných kogentních ustanovení o doručování a doručujících orgánech) bylo nezbytné zejména k tomu, aby účastnici řízení, která je státní občankou ČR a vůči níž směřuje návrh na uznání cizího rozhodnutí o neplatnosti manželství, bylo umožněno v řízení u cizího soudu objasnit opodstatněnost závažného tvrzení druhého účastníka řízení, že údajně jako vdaná žena uzavřela manželství s dalším mužem [srov. k tomu § 11 odst. 1 českého zákona o rodině (zákona č. 94/1963 Sb. ve znění vyhlášením pod č. 210/1998 Sb.), ale i § 210 odst. 1 českého trestního zákona (o dvojím manželství)].
Došlo-li tu k doručení předvolání účastníci (české občance) k jednání u soudu pro soudní obvod J. (USA) pouze právním zástupcem žalobce, nejsou dány zákonné předpoklady podle ustanovení § 67 zákona č. 97/1963 Sb. (s uvážením i ustanovení § 64 písm. c/ a d/ téhož zákona) k tomu, aby bylo vysloveno, že se rozhodnutí cizího soudu uznává na území České republiky.
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. Ncu 290/2006, ze dne 21.2.2007
03.04.2007 00:01
K fikci náhradního doručení, nezdržuje-li se adresát v místě doručení
I. Fikce náhradního doručení podle § 47 odst. 2 o. s. ř může nastat jen při splnění podmínky, že se adresát v době doručování písemnosti v místě doručení zdržuje. I když za zjištění, zda se adresát v místě doručování zdržuje, odpovídá pošta, v případě situace, kdy soud převezme nesprávný závěr pošty o této skutečnosti a adresát dodatečně prokáže opak, jde o doručení neúčinné.
II. Namítá-li účastník, že zákonné předpoklady pro vznik fikce doručení nebyly naplněny, je povinností soudu provést šetření ke zjištění opodstatněnosti námitek. Případná neúplnost nebo nesprávnost takového šetření (a jemu odpovídající nesprávnost závěru o opožděnosti odvolání) se totiž dotýká základního procesního práva účastníka na opravný prostředek proti rozhodnutí soudu prvního stupně, resp. na jeho věcné projednání (srov. článek 90 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky a článek 36 odstavec 1 Listiny základních práv a svobod, dále § 201 o. s. ř.).
Soud při tom vychází ze skutečností vyplývajících z obsahu spisu, popřípadě ze skutečností o okolnostech doručení zjištěných pomocí šetření, které provedl. I když při zjišťování těchto skutečností nejde o dokazování, soud při něm postupuje přiměřeně podle ustanovení § 122 a násl. o. s. ř. Z toho vyplývá, že účastníci mají mimo jiné právo být přítomni při výslechu svědků (§ 126 o. s. ř.), výslechu účastníků (§ 131 o. s. ř.) či provádění důkazu listinou (§ 129 o. s. ř.), jejíž obsah je zaměřen ke zjištění rozhodných skutečností, vyjádřit se k její pravosti či správnosti a k výsledkům provedeného šetření (srov. § 123 o. s. ř.) – viz R 25/2002.
Ačkoli žalovaný v posuzované věci namítal, že se na dané adrese v době doručování nezdržoval, odvolací soud vůbec nezkoumal a nešetřil, zda byla splněna podmínka pro fikci náhradního doručení ve smyslu § 47 odst. 2 o. s. ř., tj. že se žalovaný v místě doručení zdržuje. V důsledku tohoto opomenutí nemůže závěr odvolacího soudu o doručení obstát.
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 1437/2005, ze dne 27.2.2007
(posuzováno podle zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění ke dni 21. února 1996)
07.03.2007 00:01
K doručování uvědomění o konečné zprávě a vyúčtování správce konk. podstaty
I. Uvědomění o konečné zprávě a vyúčtování správce dle § 29 zákona o konkursu a vyrovnání úpadci a konkursním věřitelům lze doručit způsobem předjímaným v ustanovení § 66c odst. 1 ZKV, tj. vyvěšením písemnosti, předvoláním nebo vyrozuměním na úřední desce soudu a současným zveřejněním v Obchodním věstníku.
Tam, kde nejde o případy popsané v § 66c odst. 2 ZKV, neklade zákon o konkursu a vyrovnání (v § 66c odst. 1, § 29 ani na jiném místě) soudu žádné zvláštní podmínky, ke kterým by měl přihlížet při volbě způsobu doručení. Naopak, právě úprava obsažená v § 29 ZKV vede k závěru, že postupem podle § 66c odst. 1 ZKV lze účel sledovaný uvědoměním zajistit lépe, než kdyby konkursní soud uvědomění doručoval postupy podle občanského soudního řádu.
II. Konkursnímu soudu, který předpokládá, že v jednotlivých fázích konkursního řízení bude písemnosti doručovat, účastníky předvolávat k soudu nebo je vyrozumívat o potřebných skutečnostech podle § 66c odst. 1 ZKV, lze obecně doporučit, aby zejména tam, kde skladba účastníků konkursního řízení naznačuje, že z valné části nepůjde o osoby práva znalé, při první vhodné příležitosti, zpravidla současně s doručením předvolání k přezkumnému jednání nebo k první schůzi věřitelů nebo v průběhu takového jednání či schůze, o tom tyto účastníky vyrozuměl (bez zřetele k tomu, že i takové předvolání s vyrozuměním bude /až na zákonem stanovené výjimky/ doručovat postupem podle § 66c odst. 1 ZKV).
Takové upozornění se nutně může týkat (mohou v něm být pojmenovány) jen písemností, předvolání a potřebných skutečností, jež zákon o konkursu a vyrovnání předepisuje konkursnímu soudu činit v dalších fázích konkursního řízení vzhledem jeho předpokládanému (zákonem stanovenému) průběhu; mezi ně patří i uvědomění podle § 29 odst. 2 ZKV nebo rozvrhové usnesení (§ 30 ZKV). Popsaný postup by mohl předejít problémům, jež v konečném důsledku vedly k podání dovolání v této věci, zákon jej však neukládá a skutečnost, že konkursní soud účastníky konkursního řízení takto nevyrozumí, není vadou řízení, která by doručení uskutečněná podle § 66c ZKV činila neúčinnými.
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 1041/2006, ze dne 18.1.2007
06.03.2007 00:00
K údajům uvedeným na obalu zásilky neodděleném od doručenky
Je výrazem ustálené soudní praxe, že povahu veřejné listiny má doručenka i tehdy, jsou-li údaje, jimiž musí být opatřena, obsaženy také na obalu zásilky, kterou pošta od doručenky neoddělila a kterou po uplynutí úložní lhůty vrátila soudu s doručenkou (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2000, sp. zn. 20 Cdo 2756/99, uveřejněné v Soudní judikatuře č. 10, ročník 2000 pod č. 112).
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 2190/2006-65, ze dne 11.1.2007
14.12.2006 00:01
K chybě v křestním jménu adresáta na obálce (do 30.6.2000)
Chyba v křestním jménu adresáta a absence údaje o jeho datu narození (rodném čísle) na doručenkové obálce při doručování podle vyhlášky č. 78/1989 Sb., o právech a povinnostech pošty a jejích uživatelů (poštovní řád), ve znění účinném do 30. 6. 2000, neúčinnost doručení uložením za následek nemají.
Z ustanovení § 11 odst. 2 tehdy platné vyhlášky č. 78/1989 Sb. vyplývá, že před taxativním výčtem povinných údajů o adresátu dal právní předpis přednost úpravě požadující takové označení adresáta, jež je dostatečné k jeho řádné identifikaci a k tomu, aby nemohl být zaměněn za jinou osobu bydlící na téže adrese. Jsou-li adresa, příjmení i akademický titul vyznačeny správně, není absence data narození (rodného čísla) adresáta a drobná chyba ve jméně na překážku jeho jednoznačné identifikaci. Opačně by tomu bylo pouze tehdy, jestliže by na téže adrese bydlelo více osob se stejným příjmením, akademickým titulem a podobným jménem; to však v řízení nebylo zjištěno ani tvrzeno. Datum narození (rodné číslo) adresáta ostatně nejsou povinnými náležitostmi doručenky ani podle současné právní úpravy (§ 50f odst. 1 o.s.ř.).
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 1938/2006, ze dne 1.11.2006
14.12.2006 00:00
K povaze doručenky v době od 1.7. do 31.12.2000
V době od 1. července do 31. prosince 2000 neměla doručenka povahu veřejné listiny (k tomu srov. např. 29 Odo 181/2002).
Zpochybnil-li adresát údaje uvedené v takové doručence (tzn. soukromé listině), je věcí soudu prokázat, že k doručení písemnosti způsobem předjímaným v ustanovení § 47 odst. 2 o. s. ř. v rozhodném znění skutečně došlo (srov. opět 29 Odo 181/2002).
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 485/2006, ze dne 31.10.2006