// Profipravo.cz / Věcná břemena
Věcná břemena
06.10.2014 00:01
Zřízení věcného břemene cesty, která ve smlouvě není přesně vymezena
Bylo-li sjednáno věcné břemeno cesty (právo průchodu a průjezdu) přes určitý pozemek, ale nebylo sjednáno, kudy cesta vede, nemá to za následek neplatnost smlouvy pro neurčitost (§ 37 odst. 1 obč. zák.), ale je na povinném, aby v souladu s dobrými mravy a potřebou panujícího pozemku vymezil, kudy cesta povede.
Tato pravidla se uplatní – a to podle výslovného znění zákona - i po 1. 1. 2014, kdy nabyl účinnosti občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“), který budou soudy i v tomto řízení nadále aplikovat (viz § 3028 o. z.). Podle § 1258 platí: „Služebnost zahrnuje vše, co je nutné k jejímu výkonu. Není-li obsah nebo rozsah služebnosti určen, posoudí se podle místní zvyklosti; není-li ani ta, má se za to, že je rozsah nebo obsah spíše menší než větší“. Tato úprava platí obecně pro všechny služebnosti. Dále nový zákoník stanoví: „Není-li míra služebnosti určena, rozhoduje potřeba panujícího pozemku. Služebnost se nemění změnou v rozsahu služebné nebo panující věci, ani změnou hospodaření na panujícím pozemku“ (§ 1264 odst. 1 a 2 o. z.). Z tohoto ustanovení vyplývá, že je třeba vycházet ze stavu v době zřízení služebnosti, nebylo-li dohodnuto něco jiného, resp. nebyl-li obsah služebnosti ve smlouvě určen.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 3833/2012, ze dne 9. 7. 2014
26.06.2014 00:02
MS: Ocenění práva odpovídajícího věcnému břemeni v exekuci
Pro ocenění práva odpovídajícího věcnému břemeni pro účely usnesení o ceně panující nemovitosti není významné, nabyl-li povinný za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ideální menšinový spoluvlastnický podíl na služebné nemovitosti, neboť tím nedošlo k zániku věcného břemene splynutím.
podle usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 14Co 169/2014, ze dne 17. 4. 2014
22.03.2014 23:31
Rc 116/2012
Skutečnost, že účastník řízení má za to, že nejsou splněny podmínky řízení (např. že není dána věcná příslušnost soudu prvního stupně k projednání a rozhodnutí věci), není omluvitelným (důležitým) důvodem jeho neúčasti u jednání soudu, ke kterému byl řádně a včas předvolán bez zřetele k tomu, zda je taková námitka účastníka opodstatněná, nejde o okolnost, která účastníku brání se k nařízenému jednání dostavit.
Jestliže soud určil, že smlouva, kterou pozdější úpadce zřídil věcné břemeno k nemovitosti sepsané v konkursní podstatě, je vůči věřitelům neúčinná, je podkladem pro výmaz tohoto věcného břemene právní skutečnost, na základě které došlo za trvání konkursu ke zpeněžení takové nemovitosti.
(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2012, sp. zn. 29 Cdo 1940/2011)
22.03.2014 23:27
Rc 118/2012
Řízení o určení věcného břemene ve prospěch panující nemovitosti, která je předmětem spoluvlastnictví, se musí účastnit všichni její spoluvlastníci. Nechtějí-li někteří z nich vystupovat jako žalobci, musí být označeni jako žalovaní.
(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2012, sp. zn. 22 Cdo 2871/2010)
30.09.2013 00:02
K zániku tzv. reálného břemene ex lege dle § 151p odst. 2 obč. zák.
Ustanovení § 151p odst. 2 obč. zák. spojuje zánik věcného břemene ex lege výhradně s případy, kdy potřebám oprávněné osoby nemůže již nadále sloužit věc. Formulace zákonného ustanovení je jednoznačná a vztahuje se pouze na případy, kdy potřeby oprávněné osoby nemohou být uspokojeny dalším ekonomickým využitím zatížené věci, nikoliv na tzv. reálné břemeno.
Dovolací soud neshledal ani důvody pro to, aby závěry vyplývající z ustanovení § 151p odst. 2 obč. zák. dopadaly i na případy reálného břemene alespoň analogicky.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 3324/2011, ze dne 16. 8. 2013
23.09.2013 00:00
Ke způsobu výkonu a rozsahu práva odpovídajícího věcnému břemenu
Oprávnění vyplývající z věcného břemene musí být vykonáváno tak, aby povinného zatěžovalo co nejméně. Právo z věcného břemene nemůže být rozšiřováno, nicméně výklad jeho rozsahu musí přihlédnout k okolnostem, za kterých účastníci smlouvu uzavírali. Věcné břemeno by nemělo zatěžovat povinného v rozsahu, na který on nebo jeho právní předchůdci při sjednání břemene nemohli vzhledem k okolnostem konkrétního případu pomyslet. Výkonem práva z věcného břemene nesmí být povinný zatěžován nad dojednanou míru, případně nad míru, se kterou zřizovatelé věcného břemene měli a mohli s přihlédnutím k okolnostem konkrétní věci počítat. Oprávnění vyplývající z věcného břemene musí být vykonáváno současně tak, aby povinnému nepůsobilo škodu, přičemž výkon práv vyplývajících z věcného břemene musí také být poměřován dobrými mravy ve smyslu § 3 odst. 1 obč. zák.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 616/2012, ze dne 16. 8. 2013
03.09.2013 00:00
K posuzování zániku věcného břemene
Při posuzování zániku věcného břemene je třeba dbát, aby jeho účel byl naplněn i v případě, že došlo ke změnám, které jej neumožňují vykonávat za naprosto stejných podmínek, za jakých vzniklo. Je též třeba rozlišovat zánik věcného břemene pro objektivní a trvalou nemožnost jeho výkonu, jeho promlčení v důsledku nevykonávání a zánik nebo omezení rozhodnutím soudu v důsledku změny poměrů.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1429/2012, ze dne 31. 7. 2013
29.05.2013 00:00
Ke zřízení věcného břemene pro vedení vodovodní přípojky
Podle § 151o odst. 3 obč. zák. lze zřídit jen věcné břemeno cesty, nikoliv však věcné břemeno s jiným obsahem, a to ani za použití jeho analogické aplikace. Řešení dané situace (zřízení věcného břemene pro vedení vodovodní přípojky) je možné hledat ve stavebním právu (de lege lata lze nyní odkázat na § 170 odst. 2 stavební zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 4211/2011, ze dne 15. 5. 2013
10.04.2013 00:00
K posouzení přiměřenosti nezbytné cesty zřizované dle § 151o odst. 3 obč. zák.
Při zřizování nezbytné cesty podle § 151o odst. 3 obč. zák. je dbát, aby právo vlastníka pozemku bylo omezeno co možno nejméně (Rc 32/2006). Připadá-li do úvahy více možností, jak zřídit nezbytnou cestu, je třeba vybrat tu, která bude pro vlastníka zatíženého pozemku nejméně obtěžující; je třeba též vážit, zda by méně zatěžující a přiměřenější z hlediska požadavku minimalizace zásahů do vlastnického práva vlastníka zatěžovaného pozemku nebylo vhodnější zřídit cestu přes pozemek jiného vlastníka. Zákon nestanoví výslovně kritéria pro posouzení toho, jaká varianta je méně zatěžující a tudíž přiměřenější. Je třeba vzít do úvahy zejména výměru části pozemku, která má sloužit jako nezbytná cesta, způsob využívání zatěžovaného pozemku i stavby, které má cesta sloužit, a míru rušení jeho vlastníka. Významná je i skutečnost, že na pozemku, který připadá pro zřízení nezbytné cesty do úvahy, je již vybudována cesta. Pohodlí oprávněného při užívání cesty není hlavním kritériem, při existenci více přibližně rovnocenných variant by však neměla být volena ta, která by umožňovala užívat cestu jen s většími obtížemi. Po zvážení těchto i dalších okolností je na úvaze soudu v nalézacím řízení, aby určil nejpřiměřenější variantu vedení cesty; jeho úvahu by dovolací soud mohl přezkoumat jen v případě, kdyby byla zjevně nepřiměřená.
Lze dodat, že i nový občanský zákoník vyžaduje, aby v případě, že nemovitou věc bez přístupu obklopuje několik sousedních pozemků, byla nezbytná cesta zřízena přes ten pozemek, který vyhovuje potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, přičemž musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen (§ 1033 odst. 1 a § 1029 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.). Toto pravidlo nevyplývá jen z konkrétní zákonné úpravy, ale je výrazem zásadních principů, na kterých je založeno soukromé právo; uplatní se proto i při zřizování nezbytné cesty podle § 151o odst. 3 obč. zák.
V dané věci soud prvního stupně žalobu zamítl, neboť podle jeho názoru byla přiměřená varianta, vedoucí přes pozemky jiných vlastníků, a vysvětlil, proč. Odvolací soud se však tímto důvodem pro zamítnutí žaloby nezabýval, považoval jej za nevýznamný, a uvedl: „Není tedy na místě argumentace spočívající v tom, že vhodnějším řešením je zřízení práva cesty přes jiné přilehlé pozemky... které jsou ve vlastnictví dalších fyzických osob“. S tímto názorem dovolací soud nesouhlasí. Pokud by se ukázalo, že podstatně přiměřenější je vedení cesty přes pozemky jiného vlastníka (jiných vlastníků) než žalovaného, nebylo by možno žalobě vyhovět.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2711/2011, ze dne 20. 3. 2013
08.08.2012 00:00
K určení neúčinnosti úkonu dlužníka dle ustanovení § 15 odst. 1 písm. f/ ZKV
I. Neúčinnost právního úkonu dlužníka dle ustanovení § 15 odst. 1 písm. f/ ZKV se vyslovuje (pouze) vůči osobám, které měly z neúčinného úkonu prospěch.
II. Rozsudek v řízení o určení neúčinnosti smlouvy o zřízení věcného břemene dle ustanovení § 15 odst. 1 písm. f/ ZKV není podkladem pro výmaz věcného břemene z katastru nemovitostí (tím by mohlo být pouze rozhodnutí o určení neexistence věcného břemene). Význam rozhodnutí však spočívá v tom, že při zpeněžení se nemovitost prodává jako nezatížená věcným břemenem (v rovině právní se na ni pohlíží jako na nemovitost bez věcného břemene). Jestliže soud určil, že smlouva, kterou pozdější úpadce zřídil věcné břemeno k nemovitosti sepsané v konkursní podstatě, je vůči věřitelům neúčinná, je podkladem pro výmaz tohoto věcného břemene právní skutečnost, na základě které došlo za trvání konkursu ke zpeněžení takové nemovitosti; předmět nabytí (nemovitost) totiž nebyl zatížen věcným břemenem v době zpeněžení.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 1940/2011, ze dne 31. 5. 2012
(posuzováno podle zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, v rozhodném znění)
23.07.2012 00:00
Ke zřízení věcného břemene ve prospěch třetí osoby
Osobní věcné břemeno lze zřídit i ve prospěch třetí osoby (§ 50 obč. zák.); tato osoba není (nemusí být) účastníkem smlouvy o zřízení věcného břemene. Není třeba, aby ve smlouvě ve prospěch třetího podle § 50 obč. zák. byla třetí osoba individuálně určena; postačí, je-li určena dostatečně objektivními skutečnostmi, na jejichž základě může být individualizována.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 3079/2010, ze dne 29. 5. 2012
17.07.2012 00:01
K odporovatelnosti právního úkonu, jímž bylo zřízeno věcné břemeno
Právo odpovídající věcnému břemeni, zřízené ve prospěch dlužníka (spojené s osobou dlužníka) nepředstavuje takovou hodnotu, z níž by věřitel mohl požadovat (při soudním výkonu rozhodnutí nebo při exekuci) uspokojení své vymahatelné pohledávky. Právnímu úkonu, kterým bylo zřízeno věcné břemeno, již z tohoto důvodu není možné (způsobem uvedeným v ustanovení § 42a občanského zákoníku) samostatně odporovat.
I když právní úkon, kterým bylo zřízeno věcné břemeno, nelze napadnout odpůrčí žalobou, je nepochybné, že zatížení nemovitosti věcným břemenem může být na újmu (rozsahu) uspokojení pohledávky věřitele z výtěžku prodeje nemovitosti (z rozdělované podstaty).
Převedl-li dlužník svoji nemovitost na jiného a vyhradil-li si přitom zřízení věcného břemene (spočívajícího v užívání převáděné nemovitosti nebo její části), jedná se (podle svého smyslu a účelu) o jediný právní úkon, jehož část spočívající ve zřízení věcného břemene nelze oddělit od ostatního obsahu, je-li z okolností případu zřejmé, že by bez zřízení věcného břemene k převodu nemovitosti nedošlo; ustanovení § 41 občanského zákoníku sice hovoří jen o důvodu neplatnosti právního úkonu, analogicky však nepochybně platí i pro důvod odporovatelnosti právnímu úkonu. V případě, že je ve smyslu ustanovení § 42a občanského zákoníku vůči věřitelům právně neúčinný právní úkon o převodu nemovitosti, vztahuje se tedy tento právní následek na všechny neoddělitelné části tohoto právního úkonu, tedy i na případné zřízení věcného břemene k převáděné nemovitosti (ve prospěch převodce nebo někoho jiného).
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 76/2011, ze dne 19. 6. 2012
17.07.2012 00:00
K věcnému břemeni ve prospěch provozovatele produktovodu dle EIZ
I. Je zjevné, že § 2 odst. 1 vládního nařízení č. 29/1959 Sb., které se vztahuje i na produktovod, bylo vydáno na základě zákonného zmocnění, obsaženého v § 38 elektrizačního zákona č. 79/1957 Sb. I kdyby zmíněné ustanovení nebylo v souladu s tehdejšími ústavními předpisy, nic by to neměnilo na jeho platnosti a účinnosti. I za současné právní úpravy totiž platí, že obecný soud nemůže sám odmítnout aplikaci zákona jako protiústavního. Má-li za to, že zákon je v rozporu s Ústavou, podá Ústavnímu soudu návrh na jeho zrušení; samotný rozpor s Ústavou však nemá za následek neúčinnost či „neplatnost“ zákona. Protože elektrizační zákon byl zrušen zákonem č. 222/1994 Sb., nepřichází podání návrhu na jeho zrušení v úvahu, ani kdyby dovolací soud sdílel názor o jeho protiústavnosti.
Také platí, že ani zjevně nelegitimní právní předpisy z let 1948–1989 nebyly zrušeny se zpětnou platností; nápravy křivd, vzniklých odnětím vlastnictví podle těchto předpisů, se nelze domáhat vlastnickou žalobou, ale je třeba postupovat podle restitučních předpisů. To musí nutně platit i o jiných křivdách, které nespočívaly v odnětí vlastnického práva, ale v jeho omezení (arg. a maiori ad minus). I kdyby § 38 elektrizačního zákona byl nelegitimním ustanovením, nemělo by to na jeho platnosti v rozhodné době, a tudíž ani na řešení této věci vliv.
II. Lze tedy konstatovat, že k pozemkům zatíženým stavbami produktovodů, zřízených za platnosti elektrizačního zákona č. 79/1957 Sb. a vládního nařízení č. 29/1959 Sb., vázne při splnění podmínek uvedených v elektrizačním zákonu věcné břemeno ve prospěch provozovatele produktovodu.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 3217/2011, ze dne 29. 5. 2012
14.06.2012 00:00
Ke vztahu nájmu a věcného břemene při stejném předmětu užívání
Nájem a věcné břemeno (při shodném předmětu užívání) vedle sebe nemohou obstát. Takový „kombinovaný“ právní vztah, zahrnující mezi stejnými účastníky nájem a věcné břemeno užívání stejné věci, by jen vytvořil nejistotu o tom, jaká jsou vlastně práva a povinnosti účastníků vztahu, co účastníci vlastně chtěli a zda jejich vůle byla určitá.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2222/2011, ze dne 29. 5. 2012
12.06.2012 00:01
K vydržení práva odpovídajícího věcnému břemeni ve formě občasného užívání
I. Předmětem práva odpovídajícího věcnému břemeni může být i občasné užívání, neboť zákon intenzitu užívání jako předmětu tohoto práva nijak neomezuje. Pochybnosti by vzbuzovaly leda krajní případy, např. užití nemovitosti jednou za několik let.
Jestliže může být sjednáno právo občasného užívání, pak k vydržení takového práva musí stačit právě jen takové užívání. Pokud totiž určité chování může být předmětem práva odpovídajícího věcnému břemeni, musí být též způsobilým prostředkem vydržení tohoto práva. Pro závěr, že jde o držbu práva odpovídajícího věcnému břemeni, může být přitom významné i to, že vlastník užívané nemovitosti trpí omezení svého vlastnického práva.
II. Simultánní zatížení jediné nemovitosti věcnými břemeny ve prospěch různých osob není zákonem vyloučeno. Vyloučení může vyplývat leda z povahy věcného břemene. Vydržení práva (občasného) užívání proto nemůže bránit skutečnost, že držba tohoto práva se může jevit jako užívání odvozené od práva někoho jiného, tedy jako návštěvy u jiného uživatele. Důsledkem opačného názoru by byl absurdní závěr, že platně sjednané právo z věcného břemene by se mohlo pro nevykonávání promlčet, pokud by na jeho výkon, v důsledku existence simultánního věcného břemene, bylo možné nahlížet jako na chování odvozené od práva jiného: oprávněný by se sice vykonával své právo, přesto by se mu promlčelo.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 226/2012, ze dne 19. 4. 2012
12.06.2012 00:00
K neurčitému vymezení rozsahu práva užívání
Vymezení rozsahu práva (užívání) odpovídajícího věcnému břemeni slovy „v rozsahu, v jakém užívali doposud“, je neurčité, jestliže ze samotné smluvní listiny nevyplývá, o jaký rozsah se jedná.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 226/2012, ze dne 19. 4. 2012
10.05.2012 00:02
K žalobě spoluvlastníka na určení existence věcného břemene
V žalobě o určení věcného břemene ve prospěch panující nemovitosti, která je předmětem spoluvlastnictví, musí na žalující straně vystupovat všechny osoby, které jsou zapsány v katastru nemovitostí jako její spoluvlastníci. Pokud některé osoby zapsané v katastru nemovitostí jako spoluvlastníci panující nemovitosti nechtějí vystupovat na straně žalující, nezbývá žalobci, než aby je označil v žalobě za žalované.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2871/2010, ze dne 19. 4. 2012
01.03.2012 00:00
Ke zřízení práva nezbytné cesty formou nadjezdu nad stavbou
Nelze zřídit právo nezbytné cesty přes budovu, tj. tak, že by cesta využívala budovu a vedla by přes její součást. Názor odvolacího soudu, že soud nemůže zřídit podle § 151o odst. 3 obč. zák. věcné břemeno, které by zatěžovalo pozemek, na němž se nachází stavba, však není správný. Má-li být zřízeno právo cesty ve smyslu § 151o odst. 3 obč. zák. také přes místo, kde se nachází stavba, je nutné rozlišovat, zda má jít o podjezd či průjezd stavbou (NS ČR sp. zn. 22 Cdo 1593/2007). Mutatis mutandis obdobná úvaha platí pro případy, kdy se má věcné břemeno práva cesty realizovat formou nadjezdu nad stavbou.
Vyšel-li tak odvolací soud ve svém rozhodnutí bez dalšího ze závěru, že podle § 151o odst. 3 obč. zák. je vyloučeno zřízení věcného břemene spočívající v právu cesty přes pozemek, na němž se má nacházet stavba ve vlastnictví žalovaného, jen proto, že má jít o pozemek zastavěný, nelze jeho právní posouzení věci považovat za správné.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2380/2009, ze dne 24. 1. 2012
25.10.2011 00:02
K započtení proti pohledávce na náhradu za zrušení věcného břemene
Rozhodnutí o zrušení věcného břemene za přiměřenou náhradu podle § 151p odst. 3 obč. zák. je rozhodnutím konstitutivním; hmotněprávní práva a povinnosti účastníků vznikají až právní mocí rozhodnutí. Pohledávku přitom nelze jednostranně započíst proti pohledávce, která má teprve vzniknout (budoucí pohledávce); předpokladem jednostranného započtení je totiž v první řadě existence obou pohledávek v době, kdy byl projev směřující k započtení učiněn (viz slova zákona mají-li ...vzájemné pohledávky). Má-li vzniknout pohledávka až pravomocným rozhodnutím soudu, není v průběhu soudního řízení jednostranné započtení proti této pohledávce možné; k postupu v takovém případě viz rozhodnutí publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1969, poř. č. 77.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1330/2011, ze dne 20. 9. 2011
25.10.2011 00:00
K odepření náhrady za zrušení věcného břemene pro změnu poměrů
Ze zákona se jasně podává, že pravidlem je, že za zrušení věcného břemene pro změnu poměrů podle § 151p odst. 3 obč. zák. je třeba poskytnout oprávněnému přiměřenou náhradu. Právo žádat soud o takové zrušení za náhradu je třeba přiznat i oprávněnému z věcného břemene. Vztahuje-li se § 151p odst. 3 obč. zák. i na oprávněného, pak platí, že oprávněnému za zrušení věcného břemene v zásadě náleží náhrada. Je pak na povinném, aby tvrdil a prokázal, že poskytnutí náhrady není na místě, např. proto, že by bylo v dané věci v rozporu s dobrými mravy; o takový případ by mohlo jít tehdy, pokud by povinný zřídil věcné břemeno jen z pouhé ochoty, aniž by takto např. kompenzoval výhodu, kterou mu oprávněný poskytl v jiném právním vztahu.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1330/2011, ze dne 20. 9. 2011