// Profipravo.cz / Cenné papíry

Cenné papíry

20.06.2017 00:02

Posuzování námitek při rozhodování o umoření směnky

Soud je povinen zabývat se před vydáním usnesení o umoření směnky nejen včasnými přihláškami a námitkami, nýbrž musí vzít v úvahu i přihlášky a námitky podané sice až po uplynutí lhůt uvedených v § 185m odst. 2 a 3 o. s. ř., došlé však soudu dříve než o návrhu na umoření rozhodl. Jestliže na jejich základě budou soudem zjištěny skutečnosti odůvodňující závěr, že umořovaná listina nebyla ve skutečnosti ztracena nebo zničena, není žádného (zákonného, natož rozumného) důvodu, pro který by měla být taková listina i přesto prohlášena za umořenou. Jinak řečeno, i pro rozhodnutí o návrhu na umoření je vždy určující skutkový stav v době vydání takového rozhodnutí.

Řízení o umoření listin upravené v ustanovení § 185i a násl. o. s. ř. přitom není vyloučeno z režimu neúplné apelace. Pro danou věc z toho plyne, že skutečnosti nebo důkazy, které nebyly výstavcem směnky uplatněny před soudem prvního stupně (skutečnosti obsažené v podaných námitkách), mohly být způsobilým odvolacím důvodem jen v případech uvedených v ustanovení § 205a odst. 1 o. s. ř.; ke skutečnostem nebo důkazům, které byly v odvolacím řízení uplatněny v rozporu s tímto ustanovením, pak již nemohl odvolací soud při zjišťování skutkového stavu přihlížet.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 571/2015, ze dne 28. 2. 2017

10.02.2017 00:04

ÚS: Kauzální námitky směnečného ručitele

Skripturní závazkové vztahy se vyznačují přísnou formálností (tzv. rigor cambialis) a abstraktností, která omezuje, kromě jiného, uplatnění tzv. kauzálních námitek. Podle ustanovení § 17 zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, nemůže ten, kdo je žalován ze směnky, vznést majiteli námitky založené na jeho vlastních vztazích k výstavci nebo k dřívějším majitelům, ledaže majitel při nabývání směnky jednal vědomě na škodu dlužníka. Proto neposkytnutí soudní ochrany též směnečnému ručiteli, který s přihlédnutím k okolnostem případu uplatňuje kauzální námitky důvodně nasvědčující možnému zneužití práva majitelem směnky, porušuje čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a požadavek ústavně konformního výkladu rigorózních předpisů směnečného práva.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 1293/16, ze dne 24. 1. 2017

26.09.2016 00:02

Dohoda o převzetí směnečného dluhu třetí osobou

Převzetí směnečného dluhu třetí osobou jen na základě smlouvy (uzavřené podle ustanovení § 531 odst. 1 obč. zák. ve znění do 31. 12. 2013, upravujícího tzv. privativní intercesi) nemůže mít jakékoliv směnečněprávní účinky.

To, že smluvní převzetí dluhu ze směnky není z pohledu směnečného práva přípustné (není způsobilé přivodit změnu v osobě směnečného dlužníka), však ještě bez dalšího neznamená, že byla-li taková dohoda mezi dlužníkem ze směnky a třetí osobou uzavřena, nejsou jí smluvní strany a věřitel, který s převzetím dluhu vyslovil souhlas, vázáni a její účinky mohou zcela pominout. Jakkoli uvedeným způsobem nemohlo dojít ke změně v osobě dlužníka na směnce, z uzavřené dohody pro poměry účastníků směnečného vztahu plyne, že věřitel poté, co udělil s převzetím dluhu souhlas, již nadále nebyl oprávněn plnění ze směnky po směnečném dlužníku požadovat. Obsah uzavřené dohody totiž neponechává žádné pochybnosti v tom směru, že úmyslem jednajících osob, včetně směnečného věřitele, který smlouvu o převzetí dluhu podepsal a vyslovil s převzetím dluhu souhlas, bylo docílit stavu, kdy plnění ze směnky poskytne třetí osoba.

Uplatnil-li v poměrech dané věci věřitel směnku vůči dlužníku (směnečnému rukojmímu), učinil tak v rozporu s (mimosměnečným) ujednáním obsaženým ve smlouvě o převzetí dluhu, podle kterého je k úhradě směnky zavázána na místo dlužníka třetí osoba. Uvedená okolnost pak zakládá relativní námitku směnečného dlužníka, jíž se může povinnosti směnku zaplatit bránit.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 3207/2013, ze dne 30. 6. 2016

22.09.2016 00:01

Kauzální námitky proti nároku ze zajišťovací směnky

Pro vymezení okruhu kauzálních námitek, jež může dlužník použít na svou obranu proti povinnosti zaplatit zajišťovací směnku, je zásadně určující ujednání účastníků směnečného vztahu vymezující funkční vztah směnky ke kauzálnímu poměru, tj. obsah uzavřené směnečné smlouvy. Jinak řečeno, to, jaké kauzální námitky bude moci dlužník proti uplatněnému směnečnému nároku ze zajišťovací směnky v konkrétní věci použít, není závislé na obsahu samotné směnky (resp. na způsobu, jakým byly jednotlivé doložky na směnku vyznačeny), ale na podmínkách, jež byly ve směnečné smlouvě dohodnuty pro uplatnění zajišťovací směnky vůči dlužníku.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 81/2014, ze dne 30. 6. 2016

30.08.2016 00:02

Vzájemné vypořádání mezi solidárně zavázanými směnečnými rukojmími

Vnitřní poměry směnečných rukojmí jako osob solidárně zavázaných vůči majiteli směnky se řídí předpisy práva občanského, do 31. 12. 2013 se jednalo o ustanovení § 511 obč. zák. Jen z absence právní úpravy ve směnečném zákoně totiž nelze dovozovat, že ve vnitřním vztahu mezi těmito rukojmími byla zcela vyloučena aplikace ustanovení § 511 odst. 2 a 3 obč. zák. ve znění do 31. 12. 2013, jde-li o jejich vzájemné vypořádání. Naopak je žádoucí, aby (vnitřní) vztahy mezi takovými směnečnými rukojmími, jež nemají povahu vztahů směnečných, byly uspořádány způsobem, jenž odpovídá jejich „rovnému“ postavení (posuzováno z hlediska práv a povinností ze směnečného rukojemství plynoucích), tj. způsobem určeným právě v ustanovení § 511 odst. 2 a 3 obč. zák. ve znění do 31. 12. 2013.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2653/2015, ze dne 31. 5. 2016

15.08.2016 00:02

Zajištění pohledávek ze spotřebitelské smlouvy směnkou na řad

I. Ujednání účastníků (směnečná smlouva) o zajištění pohledávek ze spotřebitelské smlouvy směnkou není neplatné pro rozpor se zákonem podle ustanovení § 39 obč. zák. ve znění do 31. 12. 2013 jen proto, že zajišťovací směnka byla vystavena ve formě na řad.

II. Spotřebitelská smlouva (§ 52 obč. zák. ve znění do 31. 12. 2013) nepředstavuje zvláštní smluvní typ, definováním subjektů smluvního vztahu vymezuje právní vztahy, jejichž právní režim se vedle obecného občanského práva řídí rovněž zvláštní úpravou spotřebitelského práva. Není proto také podstatné, jak je smlouva smluvními stranami označena; spotřebitelskou smlouvou může být jak smlouva výslovně upravená jako konkrétní smluvní typ, tak smlouva nepojmenovaná (inominátní), příp. smlouva smíšená.

Podle ustáleného výkladu podávaného právní teorií i soudní praxí je spotřebitel definován jako osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti, tedy která jedná za účelem osobní potřeby ve smyslu spotřeby, neboli nečiní tak opakovaně a za úplatu. Pro odpověď na otázku, zda fyzická osoba uzavírající smlouvu je v postavení spotřebitele, je přitom rozhodující především účel jednání takové osoby.

Dodavatelem je naopak osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Také pro posouzení, zda jednající osoba má postavení dodavatele podle ustanovení § 52 odst. 2 obč. zák., bude určující materiální, nikoli jen formální hledisko; postavení dodavatele bude mít například i neoprávněný podnikatel ve smyslu ustanovení § 3a obch. zák. ve znění do 31. 12. 2013

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 562/2014, ze dne 31. 5. 2016

26.07.2016 00:00

Promlčení nároku na náhradu škody z porušení povinnosti určené směn. zák.

Pro směnečné závazky se uplatní právní úprava mající nejvíce obecnou povahu; směnečné obligace je nutné v samém základu považovat za občanskoprávní. Uvedený závěr se prosadí i v poměrech projednávané věci, byť předmětem řízení není nárok ze směnky, nýbrž nárok, jenž měl vzniknout porušením povinností určených směnečným zákonem (respektive porušením obecné prevenční povinnosti). Řídí-li se totiž promlčení směnečných závazků (v rozsahu neupraveném směnečným zákonem) občanským zákoníkem, řídí se týmž právním předpisem (občanským zákoníkem) i promlčení uplatněného nároku na náhradu škody.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2678/2015, ze dne 27. 4. 2016

09.06.2016 00:00

Posuzování obsahu formálních náležitostí směnky

Jakkoli lze formální náležitosti směnky posuzovat výlučně dle výsledné podoby směnečné listiny se zřetelem na zákonem předepsané náležitosti, a též se zřetelem na to, zda je daný údaj ze směnečné listiny objektivně seznatelný, důvodem neplatnosti směnky může být pouze takový údaj, jenž bude vzbuzovat rozumné pochybnosti o samotném obsahu dané formální náležitosti (posuzováno z pohledu kteréhokoliv účastníka směnečného vztahu, tedy i třetí osoby, která se případně v budoucnu účastníkem směnečného vztahu stane).

Závěr soudů nižších stupňů v projednávané věci, podle nichž sporná listina nemůže být platná jako směnka vlastní, neboť datum jejího vystavení (kterým měl být 25. listopad 20009) předchází vyznačenému datu splatnosti, nemůže obstát. Se zřetelem ke způsobu, jakým byl údaj o datu vystavení směnky na listinu zapsán, jakož i ke grafické podobě tohoto údaje na sporné směnce totiž nelze mít žádné pochybnosti o tom, že obsahem posuzovaného zápisu data vystavení sporné směnky je údaj označující (jako den vystavení směnky) den 25. listopadu 2009, tedy den zjevně předcházející splatnosti směnky (30. květnu 2010). Takový údaj je – bez zřetele k tomu, že k vyhotovení směnky byl použit (ve vztahu k údaji letopočtu data vystavení) neupravený tiskopis směnečné listiny – evidentně ze sporné listiny seznatelný, přičemž žádný účastník směnečného vztahu evidentně nemůže mít rozumné pochybnosti o tom, kdy byla sporná směnka (podle zápisů na ní vyznačených) vystavena (jinak řečeno, nemůže nabýt přesvědčení, že by snad k vystavení sporné směnky nemělo dojít v roce 2009, ale až v roce „20009“).

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 1216/2014, ze dne 24. 2. 2016

07.06.2016 00:01

Odpovědnost za možnou ztrátu z prodeje investičního nástroje

Nedohodnou-li si zákazník a investiční zprostředkovatel zvláštní povinnost investičního zprostředkovatele informovat zákazníka o možném vývoji na trhu s investičním nástrojem v době od nákupu investičního nástroje do jeho případného prodeje, neodpovídá investiční zprostředkovatel zákazníkovi za možnou ztrátu z prodeje investičního nástroje.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 3695/2013, ze dne 27. 10. 2015

24.05.2016 00:02

K použití označení „blankosměnka“ místo označení „směnka“

Požadavku plynoucímu z ustanovení čl. I. § 75 bodu 1 směnečného zákona lze dostát nejen použitím slova „směnka“, nýbrž i použitím podstatného jména složeného, je-li jeho součástí slovo směnka.

Samotná skutečnost, že blankosměnka se stává skutečnou směnkou až vyplněním, neznamená, že směnečné prohlášení „...za tuto blankosměnku zaplatím…“ se nevztahuje ke směnce, jež doplněním bílých míst vznikne, nýbrž – a to i po doplnění bílých míst – pouze k původní blankosměnce, tj. ke směnce neúplné. Jinými slovy, použití označení „blankosměnka“ místo označení „směnka“ v textu listiny (čl. I. § 75 bod 1 směnečného zákona) je sice nevhodné, nicméně nemá za následek neplatnost směnky z důvodu absence náležitosti vyžadované odkazovaným ustanovením směnečného zákona. A ještě jinak, část označení (blanko) nelze než vykládat tak, že jde o (sice nevhodně zvolenou, avšak přesto obsahově zřejmou) informační doložku, mající za cíl informovat účastníky směnečného vztahu o tom, že „listina“ (blankosměnka) se stane (úplnou) směnkou po jejím doplnění.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 4535/2014, ze dne 24. 2. 2016

15.03.2016 00:02

Vznik práv a povinností ze směnky, která byla původně blankosměnkou

I. Blankosměnka se stává směnkou až po doplnění chybějících náležitostí, přičemž účinky přeměny blankosměnky ve směnku řádně vyplněnou nastávají již od počátku (ex tunc); ex tunc vznikne i závazek avalisty, který se na blankosměnku podepsal.

II. Jakkoli účinky přeměny blankosměnky v (úplnou) směnku nastaly zpětně k datu podpisu blankosměnky výstavcem a závazek povinného (manžela žalobkyně) tak vznikl okamžikem, kdy se na blankosměnku podepsal jako směnečný rukojmí, pro rozhodnutí o vylučovací žalobě je (v dané věci) podstatný nejen okamžik vzniku vymáhané (směnečné) pohledávky, nýbrž i skutečnost, že blankosměnka případně zajišťovala budoucí pohledávku.

Měla-li totiž podle vůle (budoucího) remitenta a (budoucích) směnečných dlužníků blankosměnka sloužit k zajištění pohledávky, která v době vystavení blankosměnky dosud neexistovala, je pro posouzení, zda jsou v poměrech dané věci splněny předpoklady plynoucí z ustanovení § 267 odst. 2 písm. a) o. s. ř. pro vyhovění žalobě o vyloučení věci z exekuce (tj. zda "vymáhaná" pohledávka vznikla v době po zúžení společného jmění manželů a věřiteli byl znám obsah smlouvy o zúžení společného jmění manželů) významné i to, zda a kdy vznikla blankosměnkou zajištěná pohledávka.

Jinými slovy, byť „vymáhanou“ pohledávkou je pohledávka na zaplacení směnky, je pro řešení otázky doby vzniku této pohledávky (pro účely posouzení, zda se tak stalo před nebo po zúžení společného jmění manželů) podstatné i to, kdy vznikla blankosměnkou zajištěná pohledávka. Mezi podpisem blankosměnky a vznikem blankosměnkou zajištěné pohledávky může totiž být značný časový odstup a právě v tomto "mezidobí" může být modifikován rozsah společného jmění (budoucího) povinného a jeho manželky. Manželce povinného přitom nelze upřít obranu proti postižení jejího majetku, který se považuje za součást společného jmění manželů (§ 262a odst. 1 o. s. ř., respektive § 42 odst. 1 e. ř.), v exekuci vedené proti povinnému, spočívající v možnosti tvrdit a prokázat, že se stala výlučným vlastníkem majetku (jež je předmětem vylučovací žaloby) dříve, než vznikla blankosměnkou zajištěná (budoucí) pohledávka.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 4087/2013, ze dne 9. 12. 2015

01.03.2016 00:00

Posouzení pasivní legitimace ve sporu o plnění ze směnky

Povinností soudu je (umožňují-li to učiněná skutková zjištění) posoudit uplatněný nárok podle všech do úvahy přicházejících hmotněprávních ustanovení, tedy nejen z hlediska právního názoru předestřeného soudu samotným žalobcem. Soud proto vyhoví žalobě, kterou se směnečný věřitel domáhá plnění ze směnky po žalovaném jakožto výstavci směnky vlastní, i tehdy, dospěje-li k závěru, že žalovaný sice není výstavcem směnky, je však ze směnky zavázán jako směnečný rukojmí.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2716/2013, ze dne 30. 11. 2015

22.02.2016 00:02

Uplatnění kauzálních námitek vůči nabyvateli směnky

Zajišťuje-li indosovaná směnka pohledávku remitenta za výstavcem směnky vlastní ze spotřebitelské smlouvy, náleží výstavci námitky vůči nabyvateli směnky zakládající se na jeho vztazích k remitentovi bez zřetele k tomu, zda nový majitel při nabývání směnky jednal vědomě na škodu dlužníka (čl. I. § 17 směnečného zákona).

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 1155/2014, ze dne 17. 12. 2015

10.02.2016 00:00

Mezinárodní příslušnost (pravomoc) v řízení o žalobě proti směnečnému rukojmímu

Je-li u soudu příslušného podle článku 2 nařízení Brusel I a ustanovení § 85 odst. 1 nebo 3 o. s. ř. (resp. § 85a o. s. ř.) k projednání a rozhodnutí žaloby směnečného věřitele proti výstavci směnky vlastní současně podána žaloba také proti směnečnému rukojmímu s bydlištěm v jiném členském státě Evropské unie, použije se pro určení soudu příslušného k projednání a rozhodnutí takové žaloby (neplyne-li příslušnost soudu již z článku 23 či 24, popř. z článku 5 odst. 1 nařízení) článek 6 odst. 1 nařízení.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 1849/2013, ze dne 29. 10. 2015

19.01.2016 00:02

Hmotně právní předpoklady pro převod směnky na řad

I. Jestliže indosant směnku na řad rubopisoval po 31. 12. 2013, je vzhledem k ustanovení § 3028 odst. 2 o. z. pro posouzení podmínek pro převod směnky (vedle ustanovení čl. I. § 11 směnečného zákona) rozhodný výklad ustanovení § 1103 odst. 2 o. z.

II. Pokud byl rubopis na směnce učiněn osobou zastupující zároveň indosanta i indosatáře, byla směnka předána ve smyslu § 1103 odst. 2 o. z.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2344/2015, ze dne 27. 10. 2015

11.01.2016 00:02

Vázanost nabyvatele směnky rozhodčí smlouvou

I. V případě, kdy nabyvatel směnky není právním nástupcem předchozího majitele směnky, neváže ho rozhodčí smlouva uzavřená předchozím majitelem směnky.

II. Spor o zrušení rozhodčího nálezu, kterým bylo rozhodnuto o zaplacení směnky, rozhodují jako soudy prvního stupně (jako věcně příslušné) krajské soudy.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 3309/2015, ze dne 27. 10. 2015

26.10.2015 00:00

Důsledky rozpornosti námitek uplatněných proti směnečnému platebnímu rozkazu

Důsledkem (případného) rozporu mezi jednotlivými námitkami, jimiž se žalovaný brání povinnosti uložené mu směnečným platebním rozkazem, není to, že by soud tyto námitky mohl (pro neurčitost nebo z jiného důvodu) odmítnout jako neprojednatelné, respektive se těmito námitkami z týchž důvodů nezabývat.

Je-li z obsahu jednotlivých námitek zřejmé, v jakém rozsahu je směnečný platební rozkaz napadán a na jakých skutkových okolnostech žalovaný svou obranu proti směnečnému platebnímu rozkazu zakládá, není důvod považovat takové námitky (některou z nich) za neodůvodněné (a tudíž neprojednatelné), a to bez zřetele k tomu, že všechny uplatněné námitky nemohou být (s ohledem na jejich rozdílný skutkový základ) důvodné (jinak řečeno, že jde o námitky vzájemně rozporné).

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 1970/2014, ze dne 28. 5. 2015

21.10.2015 00:01

K podpisu rubopisu směnky za právnickou osobu

V poměrech dané věci nemá Nejvyšší soud pochybnosti o tom, že osoba indosanta (a remitenta) je označena (řádně) obchodní firmou, jinými slovy nemá pochyb o tom, kdo daným rubopisem směnku na řad indosatáře převedl. Skutečnost, že podpis fyzické osoby, jednající jménem (obchodní firmou označeného) indosanta, se nachází až na konci v jednom řádku psaného rubopisu a nikoli bezprostředně u údaje obchodní firmy indosanta, přitom podle přesvědčení Nejvyšší soudu k závěru o absenci („dvousložkového“) podpisu indosanta a neexistence nepřetržité řady rubopisů vést nemůže.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2207/2014, ze dne 29. 4. 2015

16.10.2015 00:02

ÚS: Formalistická interpretace a aplikace směnečného zákona

Obecné soudy jsou i při respektu ke specifické, přísně formální povaze institutu směnky a jeho historickým kořenům povinny vždy přihlédnout i k okolnostem konkrétní věci. V případě spotřebitelů, o které se jednalo rovněž v případě dotčení jednáním remitenta (prvního majitele jako věřitele) směnky v projednávané věci, pak obecné soudy nesmí odhlížet ani od jejich specifických zájmů a postavení. Při své rozhodovací činnosti musí hledat taková interpretační a aplikační východiska, která zabrání zneužívání práv v důsledku aplikace směnečných institutů nepřiměřeně v neprospěch některého z účastníků směnečných vztahů. Tyto premisy se plně uplatní rovněž při rozhodování o přípustnosti kauzálních námitek směnečného ručitele (avala) uplatněných v rámci řízení před obecnými soudy.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 290/15, ze dne 16. 9. 2015

02.10.2015 00:02

ÚS: Uplatnění kauzálních námitek v rámci směnečného řízení

Právní institut směnky je sice založen na přísné formálnosti směnečných vztahů, nicméně tato formálnost samotná by neměla vychylovat práva ze směnečného vztahu plynoucí ve prospěch jedné ze zúčastněných stran, zejména je-li druhou smluvní stranou spotřebitel (nepodnikatel), po němž nelze znalost specifické směnečné úpravy spravedlivě požadovat.

Pokud byla stěžovatelka žalována ze směnky, která zajišťovala jí poskytnutý spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč, přičemž z úvěrového vztahu uhradila na jistině, úrocích a smluvních pokutách více než 60 000 Kč, dopustil se odvolací soud výkladové svévole, když se jejími kauzálními námitkami odmítl zabývat a za základ svého rozhodnutí pojal závěr, že v daném případě nebyla naplněna dispozice § 17 zákona směnečného a šekového, tedy že majitel směnky nejednal vědomě na škodu dlužníka.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 1287/14, ze dne 31. 8. 2015