// Profipravo.cz / Místní příslušnost

Místní příslušnost

15.03.2012 00:00

KS: Překážka zahájeného řízení (litispendence)

Okamžik, kdy místně nepříslušné soudy postoupily tutéž věc soudu místně příslušnému, je z hlediska posouzení, kterou z těchto věcí postihuje překážka věci zahájené (litispendence), nerozhodná. Rozhodující je okamžik, u kterého z místně nepříslušných soudů bylo řízení zahájeno později.

podle usnesení Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 25Co 242/2011, ze dne 31. 8. 2011


25.01.2012 00:02

ÚS: Předvídatelnost určení místní příslušnosti soudu

Pokud se odvolací soud v otázce určení místní příslušnosti dostal mimo rámec dosavadní vlastní rozhodovací činnosti, aniž by svůj postup důkladně odůvodnil, je jeho rozhodnutí svévolné a v rozporu s ústavně chráněným principem právní jistoty, čímž zasahuje do práva stěžovatele na spravedlivý proces garantovaného čl. 36 Listiny. Je třeba, aby odvolací soud, v případě, že setrvá na svém názoru na aplikaci § 87 o. s. ř., náležitě objasnil individuální okolnosti projednávaného případu, které jej odlišují zejména od okolností vylíčených v jiných případech, v nichž rozhodl opačně.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 727/11, ze dne 13.12.2011


15.12.2011 00:03

KS: Mezinár. příslušnost soudů dle nařízení Rady (ES) č. 44/2001

Aby mohla být řádně posouzena mezinárodní příslušnost soudů ve smyslu čl. 5 nařízení Rady (ES) č. 44/2001, je třeba, aby byla žaloba, jíž je zahájeno řízení, dostatečně určitá; musí být též řádně vymezeny jednotlivé žalobní nároky.

podle usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 5Co 1179/2011, ze dne 8. 6. 2011


15.12.2011 00:00

KS: Námitka místní nepříslušnosti při nařízení exekuce

V případě, že je námitka místní nepříslušnosti spojena s odvoláním proti usnesení o nařízení exekuce, je základním předpokladem její úspěšnosti, aby odvolání, s nímž byla spojena, bylo podáno v zákonné lhůtě a tudíž aby s ním bylo lze spojovat účinky ve smyslu ust. § 206 odst. 1 o.s.ř. Po právní moci usnesení o nařízení exekuce se exekuce dostává ze stádia „nařizovacího“ do stádia „realizačního“ a v této fázi již pro rozhodování o místní příslušnosti nemůže být dán prostor.

podle usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. 12Co 557/2010, ze dne 18. 7. 2011


19.07.2011 00:02

K soudní příslušnosti dle Nař. č. 44/2001 v řízení proti osobě neznámého pobytu

I. Nařízení rady (ES) č. 44/2001 neobsahuje explicitní úpravu soudní příslušnosti pro řízení proti osobám neznámého pobytu; rozlišuje mezi osobami, které mají bydliště na území některého členského státu (články 2 a 3 Nařízení), a osobami, které nemají bydliště na území některého členského státu (článek 4 nařízení). Skutečnost, že žalovaný je neznámého pobytu, tzn. nelze určit, zda má bydliště na území některého členského státu či vně Evropské unie, nemůže bez dalšího znamenat, že by Nařízení neumožňovalo otázku příslušnosti osloveného soudu k projednání žaloby proti osobě neznámého pobytu posoudit.

Nelze-li příslušnost určit podle shora označených článků Nařízení, musí být určena (řešena) podle vnitrostátního práva osloveného soudu, v daném případě podle vnitrostátních procesních pravidel České republiky.

Pravidla pro určení příslušnosti musí sice být vysoce předvídatelná a založená na zásadě, podle které je příslušnost obecně založena na místě bydliště žalovaného, avšak to platí tehdy, může-li být na tomto základě vůbec určitelná. Nelze totiž připustit, aby dlužník unikl svému věřiteli proto, že k projednání žaloby nebude příslušný žádný soud. Kromě místa bydliště žalovaného musí - v případě, že žalovaný je neznámého pobytu nebo má-li bydliště mimo členské státy - existovat i jiná kritéria pro určení příslušnosti, založená na úzké vazbě mezi soudem a sporem nebo usnadňující řádný výkon spravedlnosti (v daném případě § 86 o. s. ř.).

Nařízení přitom neharmonizuje národní procesní předpisy členských státu, v zásadě nezasahuje do těch procesních předpisů členských států, které nespadají do působnosti Nařízení. Nebrání tedy tomu, aby bylo použito ustanovení národního práva, které umožňuje vést řízení proti osobě, jejíž pobyt není znám.

II. Pro posouzení, zda má strana řízení bydliště na území členského státu, u jehož soudů byl podán návrh, použije soud své právo (článek 59 Nařízení). České právo chápe pojem bydliště jako místo pobytu fyzické osoby, ve kterém se zdržuje s úmyslem zdržovat se tam trvale. Jinak řečeno, bydlištěm fyzické osoby se rozumí obec, popř. městský obvod, v němž tato osoba skutečně bydlí s úmyslem se tam trvale zdržovat (tj. zejména místo, kde má svůj byt, rodinu, popř. kde pracuje, jestliže tam i bydlí).

III. Skutečnost, že jeden z účastníků soudního řízení je státním příslušníkem jiného členského státu, než ve kterém řízení probíhá, zakládá mezinárodní prvek ve smyslu článku 65 Smlouvy o založení Evropského společenství (nyní článek 81 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie). To platí i v případě, kdy jeden z účastníků je právnickou osobou, která má sídlo v jiném členském státě.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2485/2008, ze dne 26. 5. 2011


24.11.2010 00:00

K „žalobě na zrušení“ pravomocného rozhodnutí soudu

Proti pravomocným rozhodnutím soudů lze brojit - jak vyplývá ze zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu – toliko žalobou na obnovu řízení, žalobou pro zmatečnost nebo dovoláním. Zákon proto ani neupravuje věcnou, místní a funkční příslušnost k rozhodnutí o „žalobě na zrušení“ pravomocných rozhodnutí. Podáním, jímž se žalobce domáhal „zrušení rozsudku OS v Benešově č. j. 6 C 988/98-95 ze dne 30. 8. 1999 ve spojení s rozsudkem KS v Praze č. j. 29 Co 662/2000-129 ze dne 7. 2. 2001“, se tedy soudy pro nedostatek své funkční příslušnosti nemohly zabývat; řízení o tomto podání proto bylo správně podle ustanovení § 104 odst. 1 věty první o. s. ř. zastaveno.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3474/2009, ze dne 9. 11. 2010


02.04.2010 10:58

Rc 14/2009

V režimu Nařízení Rady (ES) číslo 44/2001 ze dne 22.12.2000, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, platí, že soud nemůže (s výjimkou věcí uvedených v článku 22 nařízení) přezkoumávat svoji mezinárodní příslušnost (pravomoc) a místní příslušnost dříve, než doručí žalobu žalovanému a umožní mu, aby se k ní vyjádřil. Příslušnost procesního soudu totiž může být založena postupem podle článku 24 nařízení, tj. tím, že se žalovaný vyjádří k žalobě, aniž by nejpozději současně s tímto vyjádřením vznesl námitku nedostatku příslušnosti procesního soudu.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23.9.2008, sp. zn. 29 Nd 336/2007)


02.04.2010 00:05

Rc 3/2009

V občanském soudním řízení, v němž je žalovaným (§ 90 o. s. ř.) stát a v němž za stát vystupuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (§ 21a odst. 1 písm. a/ o. s. ř.), je obecným soudem státu (§ 85 odst. 5 o. s. ř.) okresní soud, v jehož obvodu sídlí (má adresu) územní pracoviště, které v řízení zabezpečuje činnost Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.

(Stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 12.11.2008, sp. zn. Cpjn 203/2008)


28.11.2008 00:01

K místní příslušnosti v řízení o nahrazení souhlasu s vydáním úschovy

V ustanovení § 88 písm. l) [nyní § 88 písm. k)] o.s.ř. se uvádí, že namísto obecného soudu, popřípadě soudu uvedeného v ustanovení § 85a o.s.ř., je k řízení příslušný soud, v jehož obvodu je místo plnění, jde-li o řízení o úschovách; jsou-li místa plnění v obvodu několika soudů, je k řízení o úschovách příslušný soud, který nejdříve zahájí řízení.

Tímto ustanovením se však řídí - jak vyplývá z jeho znění - pouze místní příslušnost v řízení o úschovách a nikoliv také v řízení o žalobě, kterou se žalobce domáhá, aby byl nahrazen souhlas s vydáním předmětu úschovy, který byl odepřen (§ 185e o.s.ř.); místní příslušnost soudů k řízení o takové žalobě je proto třeba posuzovat podle shodně jako místní příslušnost k řízení o jiných žalobách, která se neřídí ustanovením § 88 o.s.ř.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3967/2007, ze dne 10. 10. 2008


24.11.2008 00:01

K určování obecného soudu státu

Cpjn 203/2008

S t a n o v i s k o

Občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 12. listopadu 2008 k určování obecného soudu státu ve věcech, v nichž za stát před soudem vystupuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových


17.10.2008 00:01

K místní příslušnosti ve věci určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu

K řízení o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu je ve smyslu § 88 písm. g/ o.s.ř. výlučně místně příslušný soud, v jehož obvodu se byt nachází.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 1720/2008, ze dne 13. 8. 2008


05.05.2008 00:00

K určení místní příslušnosti podle § 11 odst. 3 o. s. ř.

Jestliže je známo poslední bydliště žalovaného, nejsou splněny zákonné předpoklady pro určení místně příslušného soudu podle § 11 odst. 3 o. s. ř., a Nejvyšší soud tak nemohl určit místně příslušný soud svým rozhodnutím, když podmínky místní příslušnosti nechybějí a lze je zjistit.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Nd 400/2007, ze dne 4. 3. 2008


02.04.2008 00:00

K potvrzení notářského zápisu jako evropského exekučního titulu

Jde-li o potvrzení notářského nebo exekutorského zápisu se svolením k vykonatelnosti jako evropského exekučního titulu, je k řízení příslušný obecný soud oprávněného.

Jestliže je oprávněný právnickou osobou, která nemá sídlo na území České republiky, takže obecný soud oprávněného ve smyslu § 85 odst. 3 o. s. ř. nelze určit, Nejvyšší soud podle ustanovení § 11 odst. 3 o.s. ř. určí, který soud věc projedná a rozhodne.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Nd 57/2007, ze dne 28. 3. 2007


28.03.2008 00:00

Ke „změně“ rozhodnutí o místní příslušnosti prostřednictvím delegace

Institut delegace vhodné nemůže sloužit k „nápravě“ rozhodnutí, jimiž byla vyřešena otázka místní příslušnosti (srov. např. Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář, 1. díl, 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 49).

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Nd 346/2007, ze dne 11. 12. 2007


31.10.2007 00:01

Ke změně místní příslušnosti ve věcech péče o nezletilé a přikázání dle § 12 OSŘ

Místní příslušnost soudu ve věcech péče o nezletilé je upravena ustanovením § 88 písm. c) o.s.ř. s tím, že je-li jednou určena, zůstává dotyčný soud nadále příslušným i pro další řízení. Změnu takto založené místní příslušnosti umožňuje ustanovení § 177 odst. 2 o.s.ř., které je zvláštním ustanovením a které pro svou aplikaci předpokládá změnu okolností významných pro určení místní příslušnosti ve smyslu § 88 písm. c) o.s.ř. a zároveň respektování zájmu nezletilého dítěte.

V projednávané věci se důvody, pro něž se matka domáhá přikázání věci postupem podle § 12 odst. 2 o.s.ř., v podstatě kryjí s důvody, které musí soud zvažovat při postupu podle § 177 odst. 2 o.s.ř., neboť je kromě těžkostí s dojížděním k místně příslušnému soudu argumentováno zejména změnou bydliště nezletilé dívky. Pak ovšem má přednost zvláštní (speciální) úprava přenesení příslušnosti (§ 177 odst. 2 o.s.ř.) před ustanovením § 12 odst. 2 o.s.ř., které tudíž v dané věci nelze použít, a nelze proto z důvodů vhodnosti takovou věc přikázat jinému soudu.

Nejvyšší soud České republiky proto matčinu návrhu na přikázání věci podle § 12 odst. 2 o.s.ř. nevyhověl.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Nd 228/2007, ze dne 23. 8. 2007


11.10.2007 00:02

K určení místní příslušnosti dle § 11 odst. 3 OSŘ v exekučním řízení

Podle § 11 odst. 3 OSŘ jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Citovaná ustanovení se s ohledem na ustanovení § 52 odst 1. exekučního řádu použijí i při určení, který soud je místně příslušným exekučním soudem v řízení podle tohoto předpisu, neboť exekuční řád jiné ustanovení o určení místní příslušnosti v takových případech neobsahuje.

Lze zde souhlasit s postupem okresního soudu, který nevázal předložení věci Nejvyššímu soudu na právní moc usnesení o vyslovení místní nepříslušnosti, nýbrž na uplynutí odvolací lhůty oprávněného, jemuž také jako jedinému usnesení doručil, neboť z § 44 odst. 7 exekučního řádu lze dovodit, že prvním úkonem soudu vůči povinnému by mělo být doručení usnesení o nařízení exekuce a že by veškeré úkony soudu měly sledovat základní cíl exekučního řízení, jímž je uspokojení pohledávky oprávněného. Usnesení vydaná podle § 105 a § 11 odst. 3 OSŘ budou povinnému doručena společně s usnesením, jímž bude rozhodnuto o návrhu na nařízení exekuce.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Nd 192/2007, ze dne 12. 7. 2007


23.07.2007 00:01

K dohodě o pravomoci tuzemských soudů bez určení místní příslušnosti

Dohoda, kterou účastníci zakládají pravomoc soudu určitého státu, nemusí obsahovat označení místně příslušného soudu určeného státu; jestliže strany dohodou založily pravomoc českých soudů, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, postupuje se podle § 11 odst. 3 o. s. ř., podle něhož jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne (viz R 50/2004).

Odvolacímu soudu je v dané věci třeba rovněž vytknout, že při výkladu ujednání článku 8 odst. 8 předmětné komisionářské smlouvy neaplikoval interpretační pravidla pro výklad projevu vůle obsažená v ustanovení § 35 odst. 2 občanského zákoníku a v ustanovení § 266 obchodního zákoníku, jelikož se nijak nepokusil vyložit tu část ujednání, kde si účastníci sjednali pravomoc „věcně i místně příslušného soudu určeného procesními předpisy v ČR“, kdy „procesním právem je právo platné a účinné na území ČR“. Při provádění výkladu předmětného smluvního ujednání účastníků nelze pominout námitku dovolatele, že projev vůle stran k založení pravomoci českých soudů směřoval, neboť mají-li být spory rozhodovány dle českých procesních předpisů, může se tak stát pouze tehdy, budou-li spory rozhodovat české soudy.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 405/2006, ze dne 22. 5. 2007


17.05.2007 00:01

K přenesení místní příslušnost ve věci péče o nezletilé postupem dle § 12/2 OSŘ

Jsou-li dány předpoklady k přenesení místní příslušnost soudu ve věci péče o nezletilé podle § 177 odst. 2 o. s. ř., může Nejvyšší soud k dosažení stejného výsledku - i vzhledem k zásadě hospodárnosti řízení - vyhovět návrhu na delegaci z důvodu vhodnosti dle § 12 odst. 2 o. s. ř.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Nd 221/2006, ze dne 19. 3. 2007


02.04.2007 00:01

K výlučné místní příslušnosti podle polohy nemovitosti

Výlučná místní příslušnost podle § 88 písm. g/ o. s. ř. (soud polohy nemovitosti) je dána jen tehdy (za předpokladu, že není dána příslušnost podle § 88 písm. b/ o. s. ř.), jde-li v řízení o samotnou existenci práva k nemovitosti, jeho trvání a zánik, nikoli pouze o práva a povinnosti z toho plynoucí. Právem k nemovitosti se míní zejména právo vlastnické, spoluvlastnické, zástavní, nájemní, právo z věcného břemene apod.

V dané věci je předmětem sporu vydání plnění z bezdůvodného obohacení, které mělo vzniknout tím, že žalovaný bez platné nájemní smlouvy užíval byt nacházející se v nemovitosti žalobkyně. V tomto řízení tedy nejde o samotnou existenci, vznik nebo zánik (nájemního) práva k nemovitosti, ale o peněžitou náhradu, byť požadovanou v souvislosti s užíváním nemovitosti žalovaným (§ 458 odst. 1 obč. zák.). Odvolací soud proto nepochybil, když v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dospěl k závěru, že k řízení o vydání plnění z bezdůvodného obohacení není příslušný soud podle polohy nemovitosti ve smyslu § 88 odst. l písm. g/ o. s. ř.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 1207/2005, ze dne 15.2.2007


08.03.2007 00:00

K místní příslušnosti v řízení o potvrzení evropského exekučního titulu

Jde-li o potvrzení rozhodnutí soudu (soudem schváleného smíru), je k řízení o potvrzení evropského exekučního titulu dle § 200ua o.s.ř. příslušný soud okresní, popř. krajský soud, který rozhodoval ve věci v době, kdy byly splněny podmínky vzniku nesporného nároku podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 805/2004, tj. který uložil povinnost k zaplacení peněžité částky. Je-li potvrzováno rozhodnutí soudu prvního stupně ve spojení s rozhodnutím odvolacího soudu, je tímto soudem vždy soud prvního stupně (a to též v případě, kdy odvolací soud schválil smír v odvolacím řízení a změnil proto rozsudek soudu prvního stupně).

Jde-li o potvrzení notářského nebo exekutorského zápisu se svolením k vykonatelnosti, je k řízení příslušný obecný soud oprávněného (srov. § 85 o.s.ř.). Jestliže je v takovém případě oprávněný právnickou osobou, která nemá sídlo na území České republiky, určí Nejvyšší soud podle ustanovení § 11 odst. 3 o.s.ř., který soud věc projedná a rozhodne.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Nd 142/2006, ze dne 22.1.2007


< strana 3 / 4 >
Reklama

Jobs