// Profipravo.cz / Doručování

Doručování

22.07.2013 00:02

Nerespektování pravidel pořadí a způsobu doručování dle § 45 o.s.ř.

Pořadí a způsob doručování stanoví § 45 o. s. ř., z jehož obsahu vyplývá, že je zde stanoveno pořadí, v jakém má soud přistoupit k doručování listin. Předseda senátu (samosoudce), soudní komisař nebo jiná soudní osoba jsou stanoveným pořadím vázáni. V případě, že je možné adresátu doručovat prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, nesmí soud nařídit doručení prostřednictvím doručujícího orgánu.

Nerespektování uvedených pravidel pro doručování však nemohlo mít vliv na účinnost takového doručení za situace, kdy si adresát písemnosti, tedy účastník řízení, doručované rozhodnutí soudu převzal a mohl se s jeho obsahem fakticky seznámit. Pokud se účastník řízení s obsahem doručované písemnosti seznámil, potom otázka, zda bylo doručení vykonáno předepsaným způsobem, ztrácí význam. Nedodržení formy tedy samo o sobě neznamená, že se doručení musí zopakovat, rozhodující vždy je, zda se předmětná písemnost dostala do rukou adresáta. Z platné právní úpravy přitom nevyplývá neúčinnost takového doručení.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 2425/2011, ze dne 27. 3. 2013

24.05.2013 00:02

ÚS: Doručování do datové schránky státu jako účastníka řízení

Doručuje-li soud písemnost (rozhodnutí) státu jako účastníkovi soudního řízení prostřednictvím datové sítě do jeho datové schránky, okamžik doručení této písemnosti se stanoví postupem předpokládaným v § 17 odst. 3 a 4 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů; zásada, že podání vůči orgánu veřejné moci je učiněno okamžikem dodání datové zprávy do schránky tohoto orgánu, se zde neuplatní.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 3036/12, ze dne 24. 4. 2013

02.11.2012 00:01

ÚS: Fikce doručování písemností v exekučním řízení

Adresa sdělená obviněným ve smyslu § 63 odst. 2 trestního řádu, je jako předpoklad pro fikci doručení použitelná pouze po dobu trestního stíhání (§ 12 odst. 10 trestního řádu). Je-li na tuto adresu, na níž se dotyčný prokazatelně nezdržuje, soudem doručováno rozhodnutí o povinnosti nahradit poškozenému náklady spojené s uplatněním nároku na náhradu škody v trestním řízení, nelze jej při faktickém opaku považovat za formálně doručené jen proto, že stěžovatel danou adresu uvedl jako doručovací v domnění, že na ní bude přebírat písemnosti po dobu svého trestního stíhání.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 1502/11, ze dne 09.10.2012

11.10.2012 00:00

K doručování žalobci – advokátovi v občanském soudním řízení

Advokát, jenž uplatňuje v soudním řízení svou osobní pohledávku, musí být označen svým jménem, příjmením a bydlištěm. Označení takové osoby sídlem a zejména následné doručovaní písemností jí určených (bez dalšího) na adresu sídla odporuje občanskému soudnímu řádu.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 221/2011, ze dne 26. 9. 2012

08.06.2012 00:01

ÚS: Doručování soudních písemností na nesprávnou adresu

Analytická právní věta

Neumožní-li soud účastníku řízení v důsledku doručování písemností na nesprávnou adresu vyjádřit se k věci a hájit svá práva, poruší tím právo být slyšen ve smyslu článku 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a článku 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Právo účastníka řízení vyjádřit se ve své věci se zejména uplatní v řízení v tzv. bagatelních věcech, kde neexistence opravných prostředků účastníkům řízení značně ztěžuje hájení jejich práv.

PRÁVNÍ VĚTY

V předmětné věci se jedná o zásadní pochybení pracovníků Okresního soudu v Rokycanech, kteří ve zkoumané věci postupovali poněkud povrchně a mechanicky. V daném případě měl soud k dispozici správnou adresu stěžovatele, uvedenou ve spise, od okamžiku, kdy mu byl spis postoupen, přesto se opakovaně dopustil chyb v doručování. Pokud tedy Okresní soud v Rokycanech stěžovateli řádně nedoručil (v důsledku pochybení shora vylíčených) usnesení ze dne 20. 6. 2011, čj. 9 EC 336/2011 – 17, znemožnil mu vyjádřit se k podané žalobě a uplatnit svá práva. Porušil tím prastarý princip spravedlivého procesu, vyjadřovaný slovy „slyšena budiž i druhá strana“. Tento základní princip spravedlivého procesu, vyjádřený mj. v článku 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, je nutno respektovat vždy, tedy i u tzv. bagatelních věcí. Zde zejména proto, že obrana proti takto nedbale vydanému rozhodnutí je následně poměrně pracná a obtížná.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 3158/11, ze dne 28.03.2012

18.08.2011 00:00

ÚS: Neúčinnost uložení písemnosti při doručování

V posuzovaném případě soud doručoval na adresu, kterou zjistil z podané žaloby. Nejednalo se tedy o adresu, kterou by stěžovatel soudu sdělil či označil jako místo, kam mu mají být písemnosti doručovány, a nejednalo se ani o stěžovatelovu adresu vedenou podle zákona o evidenci obyvatel. Nastaly tedy okolnosti, které zákon spojuje s následkem neúčinnosti uložení. Uložení písemnosti by za této situace bylo možné považovat za účinné ještě tehdy, pokud by se prokázalo, že se na adrese Plzeňská 201, Praha 5 stěžovatel přesto ve stanovených dnech zdržoval. Vzhledem k tomu, že se tato skutečnost neprokázala (resp. neprokazovala), jak je patrno ze spisu, uložení písemnosti na poště v posuzované věci nemohlo být účinné. Soud tak nepostupoval podle tehdy účinného procesního předpisu, když se za naznačených okolností spokojil toliko s označením o uložení zásilky poštou, a bez toho, aby si ověřil, že doručoval na adresu vedenou jako aktuální bydliště v evidenci obyvatel, zásilku považoval za doručenou. Ústavní soud je nucen konstatovat, obdobně jako za tomu učinil za srovnatelné situace ve stěžovatelem uváděném nálezu sp. zn. II. ÚS 1056/09 ze dne 18. prosince 2009, že soudem provedená interpretace ustanovení 50c odst. 4 a § 46 odst. 5 občanského soudního řádu byla v projednávaném případě natolik extrémní, že ji nelze považovat za ústavně konformní. V důsledku této interpretace a z ní vycházejícího postupu soudu bylo stěžovateli znemožněno domáhat se stanoveným postupem svých práv u nezávislého a nestranného soudu (čl. 36 odst. 1 Listiny) a jeho věc nebyla projednána v jeho přítomnosti a nemohl se vyjádřit ke všem prováděným důkazům (čl. 38 odst. 2 Listiny). Soud také postupoval mimo meze, které stanoví zákon, čímž došlo i k porušení čl. 2 odst. 3 Ústavy ČR, resp. čl. 2 odst. 2 Listiny.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 2687/10, ze dne 22.06.2011

19.01.2011 19:55

Rc 90/2010

V řízení, jehož předmětem je odpovědnost soudního exekutora za škodu podle ustanovení § 32 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění pozdějších před­pisů, se písemnosti soudnímu exekutorovi jako účastníkovi řízení doručovaly v době od 1. 1. 2005 do 30. 6. 2009 způsobem předepsaným v ustanovení § 48b o. s. ř. v tehdejším znění.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 2009, sp. zn. 21 Cdo 3841/2008)

19.01.2011 19:40

Rc 95/2010

Tvrzení, podle kterého se adresát v místě doručení písemnosti v době doru­čení písemnosti nezdržoval, není ve smyslu ustanovení § 205a odst. 1 písm. c) o. s. ř. skutečností způsobilou zpochybnit věrohodnost důkazu doručenkou.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2009, sp. zn. 29 Cdo 4136/2009)

12.12.2010 19:29

Rc 67/2010

Doručenka byla podle právní úpravy účinné do 30. 6. 2009 listinou, která má povahu veřejné listiny; to platilo i tehdy, neměla-li doručenka všechny náležitosti, které podle zákona musí obsahovat. Každý údaj, který byl (ve sku­tečnosti) na doručence uveden, se považuje za pravdivý, nebyl-li dokázán opak. „Opak" ve smyslu ustanovení § 50f odst. 9 o. s. ř. ve znění účinném do 30. 6. 2009 prokazoval (pomocí důkazních prostředků) ten, kdo ho za řízení tvrdil, a nesl procesní odpovědnost (důkazní břemeno) za to, že nebyl zjištěn.

Rozhodl-li soud prvního stupně o věci rozsudkem pro uznání (§ 153a o. s. ř.) a dospěje-li odvolací soud k závěru, že pro vydání rozsudku pro uznání neby­ly splněny předpoklady stanovené zákonem, odvolací soud změní rozsudek soudu prvního stupně tak, že se rozsudek pro uznání nevydává (§ 220 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.); zrušení rozsudku soudu prvního stupně by bylo v tomto případě v rozporu s ustanovením § 219a o. s. ř.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 658/2008)

14.11.2010 10:44

Rc 47/2010

Je-li účastník neznámého pobytu, musí soud učinit vhodná opatření k ochraně jeho procesních práv a povinností (§ 29 odst. 3 o. s. ř.); nestačí, že podle ustanovení § 46b písm. a) o. s. ř. je možné takovémuto účastníkovi doručit písemnosti soudu.

(Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 9. 2009, sp. zn. 71 Co 254/2009)

08.11.2010 00:01

K aplikaci § 16 ObchZ na doručování soudních písemností

I. Podle § 47 odst. 2 o. s. ř. za právnickou osobu mohou doručovanou písemnost přijmout orgány a osoby uvedené v § 21, její zaměstnanci (členové), kteří tím byli pověřeni, nebo jiné fyzické osoby, které k tomu právnická osoba zmocnila.

Ačkoliv zde povinný již v odvolání proti usnesení soudu prvního stupně namítal, že zásilku převzala osoba, která k tomu neměla oprávnění, odvolací soud dovodil, že - pokud se jedná o zaměstnance právnické osoby - nevyžaduje ustanovení § 47 odst. 2 o. s. ř., aby pověření bylo dáno v písemné formě (postačí, je-li dáno ústně či konkludentně). Tento názor je sice obecně správný, nikoliv však v daném případě, neboť nebylo zjištěno, že by osoba, která převzala zásilku, byla době doručování předmětného platebního rozkazu zaměstnancem (členem) společnosti povinného, natož že by byla pověřena doručovanou písemnost přijmout.

II. Stejně tak je v posuzované věci nesprávná i aplikace § 16 obch. zák., neboť toto ustanovení se nevztahuje na doručování soudních písemností (kompletní úpravu v rozhodné době obsahoval a i nyní obsahuje občanský soudní řád), nýbrž na jednání podnikatelů podle obchodního zákoníku (srov. § 13 až § 16 obch. zák.).

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 5243/2008, ze dne 19. 10. 2010

(posuzováno podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. 6. 2009)

18.03.2010 00:00

ÚS: K delegaci věci z důvodu vhodnosti

Analytická právní věta

Právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny) a základní právo na zákonného soudce (čl. 38 odst. 2 Listiny) v sobě obsahují právo účastníků řízení vyjádřit se k návrhu na delegaci věci z důvodu vhodnosti, tedy možnost v dané věci právně i skutkově argumentovat.

Pokud je účastníkům řízení toto právo upřeno tím, že obecné soudy nesprávně aplikují předpisy upravující doručování, dochází k porušení nejen kogentní normy obsažené v § 12 odst. 3 o. s. ř., ale také uvedených základních práv.

PRÁVNÍ VĚTY

Ústavní soud dospěl k závěru, že obecné soudy nesprávnou aplikací předpisů upravujících doručování právnickým osobám porušily kogentní normu obsaženou v ustanovení § 12 odst. 3 o. s. ř. v tehdy platném znění, neboť nedaly stěžovatelce možnost vyjádřit se k návrhu na delegaci věci z důvodu vhodnosti, tedy možnost v dané věci právně i skutkově argumentovat. Proto nelze ani jejich postup, ani napadené usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 8. 2009, č.j. Ncd 275/2009-205, kvalifikovat jinak než jako libovolnou aplikaci podústavního práva, a tím jako porušení základního práva stěžovatelky na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 a základního práva na zákonného soudce dle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), jež v sobě zahrnuje i právo na reálnou a efektivní možnost účastníků řízení jednat před soudem, spočívající v oprávnění právně i skutkově argumentovat.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 2570/09, ze dne 13.01.2010

22.01.2010 00:01

K doručování exekutorovi dle o.s.ř. ve znění do 30.6.2009

I. Odpovědnost za škodu podle ustanovení § 32 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů nepochybně představuje stav, který bezprostředně souvisí s exekuční nebo jinou činností uvedenou v exekutorském řádu. V řízení o náhradu této škody se písemnosti soudnímu exekutorovi jako účastníkovi řízení doručovaly způsobem předepsaným v ustanovení § 48b o.s.ř. ve znění účinném od 1.1.2005 do 30.6.2009.

II. Postup při doručování předepsaný v ustanoveních v § 48 až 48c o.s.ř. v rozhodném znění lze uplatňovat jen tehdy, vystupuje-li advokát, notář, soudní exekutor nebo patentový zástupce v občanském soudním řízení z důvodu své profese; nemá-li předmět řízení souvislost s výkonem profese, soud doručuje písemnosti způsobem uvedeným v ustanovení § 46 o.s.ř., popřípadě v § 46a o.s.ř. i tomu, kde je advokátem, notářem, soudním exekutorem nebo patentovým zástupcem, jako je tomu tedy, je-li účastníkem řízení např. ve věcech rodinných, bytových, vypořádání společného jmění manželů apod.

Je nepochybné, že z důvodu své profese vystupuje advokát v řízení, v němž zastupuje účastníka (vedlejšího účastníka), nebo při jiném výkonu advokacie (§ 1 zákona č. 85/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů), notář při výkonu notářské činnosti a jiné činnosti notáře (§ 2 až § 4 zákona č. 358/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů), soudní exekutor při výkonu exekuční činnosti nebo jiné činnosti podle zákona č. 120/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů a patentový zástupce při poskytování služeb patentových zástupců (§ 1 odst.2 zákona č. 417/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Užití ustanovení § 48 až 48c o.s.ř. však podle názoru dovolacího soudu nelze omezovat jen na výkon těchto činností. Advokát, notář, soudní exekutor a patentový zástupce nepochybně vystupují z důvodů své profese také v případech, které s uvedenými činnostmi bezprostředně souvisí nebo jsou jimi přímo vyvolány; z důvodu své profese advokát, notář, soudní exekutor a patentový zástupce zcela jistě požadují úplatu za činnost, jakož i odpovídají za škodu nebo jinou újmu, kterou při výkonu své činnosti způsobili.

Ve vztahu k soudním exekutorům z uvedeného vyplývá, že za výkon jejich profese je třeba považovat nejen jimi prováděnou exekuční činnost nebo jinou činnost uvedenou v exekučním řádu (§ 1 odst.2 zákona č. 120/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů), ale také všechny další činnosti, které s exekuční činností nebo jinou činností uvedenou v exekučním řádu bezprostředně souvisejí nebo jsou jimi přímo vyvolány; vystupuje-li soudní exekutor z důvodu takových činností před soudem, doručují se mu písemnosti způsobem předepsaným v ustanovení § 48b o.s.ř.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3841/2008, ze dne 8. 12. 2009

21.09.2009 00:03

ÚS: Doručování soudního rozhodnutí na označené místo

Účinky doručení písemnosti mohou ve smyslu § 46 odst. 6 občanského soudního řádu ve znění do 30. 6. 2009 nastat mj. v případě, kdy byla doručována na adresu, kterou účastník řízení označil jako „místo doručování“ svým aktivním jednáním; pouhá skutečnost, že tento účastník předtím soudní písemnosti na téže adrese přebíral, tuto podmínku nesplňuje. Nelze proto nic vytknout účastníkovi řízení, který v dané situaci počátek běhu lhůty pro podání odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně odvodil od data jeho skutečného doručení, a nikoliv od doručení „fiktivního“; naopak postup obecného soudu, který z tohoto hlediska včas podané odvolání odmítne pro opožděnost, zakládá porušení ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 1452/08, ze dne 03.09.2009

20.08.2009 00:03

ÚS: Povinnost doručit odvolání protistrany druhému účastníku

Analytická právní věta

Ačkoliv z ustanovení § 210 odst. 1 zákona č. 99/1963 sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, výslovně nevyplývá povinnost doručovat účastníku řízení odvolání protistrany proti usnesením, kterými nebylo rozhodnuto ve věci samé, ústavně souladný výklad tohoto ustanovení s právem na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod vyžaduje, aby soud zvážil vhodnost a účelnost doručení s ohledem na konkrétní okolnosti případu či specifika projednávané věci.

PRÁVNÍ VĚTY

Pokud odvolací soud nedal stěžovateli procesní příležitost se k možné aplikaci ust. § 150 o. s. ř. vyjádřit, porušil tak právo na spravedlivý proces, jehož součástí je i povinnost soudu vytvořit pro účastníky řízení procesní prostor k tomu, aby se vyjádřili i k eventuálnímu uplatnění moderačního práva podle ust. § 150 o. s. ř., pokud obecný soud takový postup případně zvažuje, a vznášeli případná tvrzení či důkazní návrhy, které by mohly aplikaci tohoto ustanovení ovlivnit (ostatně k takovému postupu obecný soud výslovně zavazuje i ust. § 118a odst. 2 o. s. ř., podle kterého má soud v případě jiného právního názoru, než je názor účastníka řízení, jej poučit a vyzvat k vylíčení rozhodných skutečností, které jsou relevantní pro úvahy soudu). Tato povinnost je naléhavější v rámci odvolacího řízení, kdy po přijetí rozhodnutí již účastník řízení nemá procesní nástroj, jak své námitky uplatnit, na rozdíl od rozhodnutí nalézacího soudu, kdy lze námitky vznést alespoň ex post v odvolání. Takový postup odvolacího soudu vede k situaci, kdy je účastník řízení nucen vznášet takové námitky vlastně poprvé až v řízení před Ústavním soudem, které je však ze své povahy zaměřeno na posuzování jiných skutečností, než jsou okolnosti umožňující aplikaci ust. § 150 o. s. ř., a z jiných hledisek, než jsou hlediska jednoduchého práva

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 483/09, ze dne 14.07.2009

23.06.2008 00:02

K neohlášení změny místa trvalého pobytu a doručování v civilním řízení

Případné porušení ohlašovací povinnosti ve vztahu ke změně místa trvalého pobytu není ve vztahu k aplikaci zákonných ustanovení občanského soudního řádu o doručování písemností /§ 45 a násl./ v civilním soudním řízení nijak relevantní. Ani zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných čísel a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů, nestanoví ohlášení změny místa trvalého pobytu jako povinnost fyzických osob (obyvatel), neurčuje k ohlášení žádnou časovou lhůtu a neohlášení změn nijak nesankcionuje (§ 10 odst. 5 výše citovaného zákona).

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 5197/2007, ze dne 15. 5. 2008

20.06.2008 00:00

K uložení písemnosti podle § 26d odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb.

Podle ustanovení § 26d odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších právních předpisů, mohly nastat podmínky pro náhradní doručení uložením pouze za předpokladu, že se povinný v místě doručení skutečně zdržoval.

Okolnost, že povinný nesplnil svou povinnost vůči oprávněné zdravotní pojišťovně a neoznámil jí v zákonem stanovené lhůtě změnu ve svých osobních údajích, je z hlediska posouzení řádné aplikace ustanovení § 26d odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb. irelevantní (srov. 20 Cdo 1046/2003).

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 4978/2007, ze dne 15. 5. 2008

12.05.2008 00:02

K označení doručované písemnosti na doručence

Podle § 50f odst. 1 písm. b) o. s. ř. ve spojení s § 169 a 171 Instrukce Ministerstva spravedlnosti č. 505/2001-Org. ze dne 3. 12. 2001, kterou se vydává vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy (v dané věci ve znění účinném do 31. 12. 2006) musí doručenka obsahovat stanovené označení doručované písemnosti, která byla vložena do obálky.

Pokud v daném případě zásilka doručená žalované, kterou jí mělo být podle závěru odvolacího soudu doručeno i předmětné usnesení dle § 114b odst. o. s. ř. sp. zn. 11C 357/2004-19, neobsahuje stanovené označení takové písemnosti, jež měla být obsahem zásilky (nýbrž pouze označení, že zásilka obsahuje vzor 087 lh. 5/8), neplatí fikce doručení stanovená v § 50f odst. 9 o. s. ř. (že pokud není dokázán opak, považují se údaje uvedené na doručence za pravdivé) a dovolací námitka žalované, že uvedená písemnost jí nebyla doručena, je tedy v tomto směru důvodná.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 1577/2006, ze dne 17. 4. 2008

11.04.2008 00:02

K doručování soudních písemností státu, resp. jeho organizační složce

Jménem státu, vystupuje-li za stát před soudem organizační složka státu příslušná podle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, jedná před soudem vedoucí této organizační složky nebo jím pověřený zaměstnanec působící u této nebo jiné organizační složky státu.

Vedoucí organizační složky státu ani jím pověřený zaměstnanci však nejsou zástupci státu ve smyslu ustanovení § 24 a násl. o.s.ř. (tj. zástupci na základě plné moci), neboť jednání těchto osob představuje procesní úkony přímo státu. Proto také písemnosti určené státu, ať již jako účastníku řízení nebo jako tomu, na koho se soud obrací v souvislosti s probíhajícím řízením, se doručují příslušné organizační složce (srov. § 48e odst. 1 o.s.ř.), a nikoli jim.

Pro závěr o okamžiku doručení písemností určené státu je tedy rozhodující, kdy byla písemnost doručena na adresu sídla příslušné organizační složky státu, případně na jinou adresu v České republice, kterou tato organizační složka soudu sdělila (např. na adresu svého územního pracoviště), kde mohou doručovanou písemnost přijmout osoby uvedené v ustanovení § 48e odst. 2 o.s.ř.; to, kdy se tato písemnost fakticky dostane do dispozice osob oprávněných podle ustanovení § 21a odst. 3 o.s.ř. jménem státu jednat před soudem, není z tohoto hlediska významné, a to ani tehdy, obsahuje-li doručenka doplňující údaj o tom, že písemnost určená státu – jeho příslušné organizační složce směřuje „k rukám“ určité, jmenovitě označené osoby.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1133/2007, ze dne 29. 1. 2008

(posuzováno podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném k 26.9.2006)

28.03.2008 00:02

ÚS: Rozpornost údajů na obálce a podacím lístku

Analytická právní věta

Pokud je podání k soudu učiněno prostřednictvím pošty a na obálce (podacím lístku) jsou uvedeny rozporné údaje (data) důležité pro posouzení zachování lhůty, soudy se nemohou formalisticky spokojit pouze s jedním z rozporných údajů, aniž by je dále ověřovaly. Pokud by odmítly za takové situace projednat podání s poukazem na jeho opožděnost, porušily by ústavně zaručené právo na přístup k soudu ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

PRÁVNÍ VĚTY

Účelem právní úpravy doručování není kladení překážek osobám uplatňujícím právo, nýbrž stanovení formálního postupu pro jejich uplatňování. Rozhodujícím dokladem pro posouzení zachování lhůty k podání opravného prostředku je podací lístek, jímž pošta potvrzuje příjem zapsané zásilky.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 4/06, ze dne 20.02.2008