// Profipravo.cz / Přistoupení, záměna účastníků

Přistoupení, záměna účastníků

20.11.2008 00:01

K podmínkám připuštění dalšího účastníka do řízení

I. Výklad podávaný soudní praxí je ustálen v závěru, že přistoupení dalšího účastníka do řízení soud nepřipustí zejména tehdy, kdyby v důsledku něho nastal nedostatek podmínky řízení, pro který by bylo nutné řízení zastavit, kdyby nebylo nepochybné, čeho se žalobce domáhá proti tomu, kdo má do řízení přistoupit na straně žalovaného, kdyby nebylo jednoznačné, čeho se proti žalovanému domáhá ten, kdo má do řízení přistoupit jako další žalobce, nebo kdyby přistoupení dalšího účastníka do řízení bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení.

Nehospodárnost připuštění dalšího účastníka do řízení je podle konstantní judikatury dovolacího soudu dána zejména tehdy, jestliže by takový postup vyvolal další dokazování, které by jinak nebylo potřebné a ve svých důsledcích by vedlo k oddálení rozhodnutí věci mezi dosavadními účastníky řízení.

Vzhledem k tomu, že sporné řízení je ovládáno zásadou dispoziční, z níž vyplývá, že je zásadně věcí žalobce, koho chce žalovat, je nutno omezující zásahy ze strany soudu vykládat (jako každou výjimku z pravidla) restriktivně, a proto též judikatura vyžaduje, že rozpor se zásadou procesní ekonomie musí být zjevný.

II. Odlišná právní kvalifikace nároku nemůže mít z hlediska úvah o připuštění dalšího účastníka do řízení relevanci, neboť posouzení žalobního nároku po právní stránce je povinností soudu, nikoliv žalobce.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2940/2008, ze dne 9. 10. 2008

06.08.2008 00:00

K obcházení záměny účastníků přistoupením dalšího žalobce

V posuzovaném případě je podle žalobních tvrzení zřejmé, že nepřichází v úvahu aktivní legitimace ve sporu na straně obou - žalobce i přistupujícího účastníka zároveň. Znamená to, že přistoupení dalšího žalobce do řízení nemůže sloužit k odstranění nedostatku, spočívajícího v tom, že účastníky řízení se nestali všichni, kdo jimi měli být, jako je tomu např. u nerozlučných společníků, nýbrž že hmotněprávní oprávnění k uplatnění nároku může mít jen jeden z nich. V takovém případě je procesním prostředkem ke změně účastenství ve sporu institut záměny účastníků a přistoupení dalšího žalobce do řízení je v podstatě obcházením tohoto institutu (srov. R 1/2007).

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1056/2008, ze dne 5. 6. 2008

27.12.2007 00:00

K věcné legitimaci při posuzování návrhu na přistoupení dalšího účastníka

Při rozhodování o přistoupení dalšího účastníka do řízení soud neposuzuje otázku jeho věcné legitimace. Jde pouze o procesní rozhodnutí, jímž se upravuje průběh řízení a okruh jeho účastníků. Otázka věcné legitimace účastníka řízení (jak aktivní, tak pasivní) je otázkou hmotněprávní, kterou soud řeší až v konečném rozhodnutí ve věci, a důsledkem případného nedostatku věcné legitimace je - po projednání věci - zamítnutí žaloby.

Námitka, že druhá žalovaná není v tomto sporu pasivně legitimována, tedy nemůže být důvodem k tomu, aby její přistoupení do řízení nebylo soudem připuštěno (srov. např. 33 Odo 903/2005).

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2771/2007, ze dne 23. 8. 2007

27.09.2007 00:00

K obcházení institutu záměny návrhem na přistoupení dalšího účastníka

Je nepřípustné, aby institut záměny účastníka (§ 92 odst. 2 o. s. ř.) byl obcházen tím, že žalobce navrhne, aby do řízení přistoupil další účastník (další žalovaný nebo další žalobce) se záměrem, že posléze (po připuštění přistoupení dalšího účastníka do řízení soudem) vezme buď zpět žalobu proti původnímu žalovanému nebo vezme zpět svou žalobu s tím, že v řízení bude pokračovat jen další žalobce. Soud proto nepřipustí přistoupení dalšího žalovaného do řízení (§ 92 odst. 1 o. s. ř.) také tehdy, je-li zřejmé, že dosavadní žalovaný již v době zahájení řízení nebyl věcně legitimován a že návrhem na přistoupení dalšího účastníka do řízení žalobce obchází institut záměny účastníků ve smyslu ustanovení § 92 odst. 2 o. s. ř. (srov. 29 Odo 119/2006 - R 1/ 2007).

Z podání žalobkyně v dané věci vyplývá, že vedle návrhu na přistoupení dalšího účastníka – P. P. do řízení na straně žalované současně bere zpět žalobu do částky 33.352,- Kč (z titulu náhrady škody) ve vztahu k žalovanému a uplatňuje shodný nárok vůči P. P. s odůvodněním, že původní žalovaný jí škodu nezpůsobil (není ve sporu pasivně věcně legitimován).

Z uvedeného vyplývá, že zamítavé usnesení odvolacího soudu je z hlediska uplatněných dovolacích důvodů správné.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1754/2007, ze dne 20. 6. 2007

03.08.2007 00:01

K přistoupení do řízení o vzájemném návrhu na straně žalované

Navrhuje-li žalovaný, aby třetí osoba přistoupila do řízení o vzájemném návrhu na jeho straně, může soud takovému návrhu vyhovět jen tehdy, jestliže s tím tato osoba souhlasí.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 3061/2005, ze dne 30. 5. 2007

03.08.2007 00:00

K odvolání proti rozhodnutí o přistoupení dalšího účastníka řízení

Proti usnesení soudu prvního stupně, v němž bylo rozhodováno o přistoupení dalšího účastníka řízení, je odvolání přípustné, neboť nejde o rozhodnutí, jímž se upravuje vedení řízení (srov. 29 Odo 232/2001 - R 9/2002). Účastník, o jehož přístupu do řízení na stranu žalovanou rozhodl soud podle § 92 odst. 1 věty první o.s.ř., je oprávněn podat odvolání proti usnesení, jímž soud jeho přístup do řízení připustil (srov. 20 Cdo 511/2000).

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 3061/2005, ze dne 30. 5. 2007

26.07.2007 00:01

Ke vstupu konkursního správce do řízení o nároku, který je třeba přihlásit

Jde-li o pohledávky, které je třeba přihlásit v konkursu podle § 20 odst. 1 zákona o konkursu a vyrovnání, může být řízení (s výjimkou řízení o výkon rozhodnutí) zahájeno jen za podmínek uvedených v § 23 a § 24 zákona o konkursu a vyrovnání. Do jiného řízení o takovém nároku nemůže správce konkursní podstaty vstoupit postupem dle § 92 odst. 1 o. s. ř., ani se v něm nemůže stát procesním nástupcem žalované ve smyslu § 107a o. s. ř.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 1000/2005, ze dne 28. 3. 2007

07.06.2007 00:02

K přistoupení účastníka při převodu práva či povinnosti před zahájením řízení

Má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti, o něž v řízení jde, není to důvodem k tomu, aby do řízení přistoupil další účastník; v takovém případě může žalobce učinit návrh dle § 107a o. s. ř. (srov. § 92 odst. 3 o. s. ř.).

Protože však v posuzované věci důvodem pro navrhované přistoupení dalšího účastníka na straně žalované je právní skutečnost, která nastala před zahájením tohoto řízení, ustanovení § 92 odst. 3 jeho připuštění nebrání. Jestliže přistoupením dalšího žalovaného zřejmě nebylo - i s přihlédnutím k tomu, že žalobce se domáhá svých nároků již za dobu před přechodem povinností - sledováno obejití institutu záměny žalovaného (§ 92 odst. 2 o.s.ř.), a i další podmínky byly splněny (srov. 21 Cdo 1421/2005), měl odvolací soud přistoupení dalšího účastníka na straně žalované připustit.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1438/2006, ze dne 10. 5. 2007

17.05.2007 00:02

K návrhu na přistoupení účastníka při singulární sukcesi po zahájení řízení

I. Smyslem procesního nástupnictví dle § 107a o. s. ř. je umožnit záměnu účastníků v situaci, kdy dojde k hmotně právní universální nebo singulární sukcesi práva nebo povinnosti, která nastala po zahájení řízení, aniž by účastník řízení ztratil způsobilost být účastníkem řízení.

Institut přistoupení dalšího účastníka dle § 92 odst. 1 o. s. ř. má naproti tomu tradičně procesní smysl při odstraňování mezer v žalobcem původně vymezeném účastenství na straně žalované tehdy, jestliže žalobci až po podání žaloby vyšlo najevo, že dosavadní zaměření žaloby neodpovídá pluralitě subjektů – nositelů pasivní věcné legitimace, a to pro skutečnosti nastalé před podáním žaloby. V soudní praxi nejsou ovšem řídké případy užití tohoto postupu i tam, kde žalobce v průběhu řízení, mnohdy s ohledem na obranu tvrzenou žalovaným, znejistěl v původním označení žalovaného coby důvodně žalovaného subjektu (viz 20 Cdo 2026/2005).

II. Jestliže v souzené věci došlo na straně žalované k převodu práva (singulární sukcesi), o nějž v řízení jde, až po zahájení řízení, je dovolací soud toho názoru, že ačkoliv v dané věci žalobce nesleduje zjevně svojí vůlí obejití postupu dle ustanovení § 107a o. s. ř. (protože z okolností plyne, že žalobce nezamýšlí nahrazení dosavadního účastníka na straně žalované účastníky jinými), není návrh žalobce na přistoupení účastníka na straně žalované dle § 92 odst. 1 o. s. ř. (a obsahově vztažení žaloby vůči dalšímu žalovanému) přípustný proto, že takový postup není při současné právní úpravě, z níž se podávají odlišné procesní poměry různých institutů, možný.

Ten, kdo nastupuje do řízení na místo dosavadního účastníka ve smyslu § 107a o. s. ř., musí totiž přijmout stav řízení, jaký tu je v době jeho nástupu do řízení (viz ust. § 107 odst. 4 ve spojení s ust. § 107a odst. 3 o. s. ř.). To však neplatí pro účastníka, který do řízení přistupuje jako další účastník dle ustanovení § 92 odst. 1 o. s. ř. Zaměření žaloby vůči dalšímu žalovanému návrhem na jeho přistoupení jen z důvodu žalobcovy nejistoty v tom, zda nastala skutečnost, s níž právní předpis spojuje převod práva, v rámci téhož řízení není možné. Žalobce v případě svých pochybností o tom, zda pasivní legitimace přešla na jiný subjekt, musí provést volbu, neboť svůj stav právní nejistoty může řešit leda návrhem podle § 107a odst. 1 o.s.ř. anebo podáním nové žaloby proti podle něj domněle legitimovanému účastníkovi.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 337/2007, ze dne 28. 3. 2007

09.05.2007 11:21

Rc 1/2007

Soud nepřipustí přistoupení dalšího žalovaného do řízení (§ 92 odst. 1 o. s. ř.) také tehdy, je-li zřejmé, že dosavadní žalovaný již v době zahájení řízení nebyl věcně legitimován a že návrhem na přistoupení dalšího účastníka do řízení žalobce obchází institut záměny účastníků ve smyslu ustanovení § 92 odst. 2 o. s. ř.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2006, sp. zn. 29 Odo 119/2006)

27.04.2007 00:00

K souhlasu žalovaného s připuštěním záměny na straně žalobce

Zákonem stanovenou podmínkou pro připuštění záměny účastníků na straně žalující (§ 92 odst. 2 o.s.ř.) je i souhlas žalovaného. Není přitom rozhodující, v jaké fázi řízení byl návrh na záměnu učiněn, jaké důvody žalobce k návrhu vedou, případně zda je jeho postup ovlivněn předchozím rozhodnutím soudu.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 3303/2006, ze dne 21. 3. 2007

26.04.2007 00:00

K rozhodování o přistoupení dalšího žalovaného do řízení a jeho věcné legitimaci

Při rozhodování o přistoupení dalšího účastníka do řízení se soud otázkou jeho věcné legitimace nezabývá. Otázka věcné legitimace účastníka řízení (jak aktivní, tak pasivní) je otázkou hmotněprávní, kterou soud řeší až v konečném rozhodnutí ve věci, a důsledkem případného nedostatku věcné legitimace je pak – po projednání věci – zamítnutí žaloby. Námitka, že žalovaná, jejíž přistoupení žalobce navrhuje, není v tomto sporu pasivně legitimována, tedy nemůže být důvodem k tomu, aby její přistoupení do řízení nebylo připuštěno.

Pokud pak jde o druhý okruh dovolacích námitek (že se žalobce snaží přistoupením dalšího účastníka do řízení obejít ustanovení § 92 odst. 2 OSŘ), je zde nutno přisvědčit odvolacímu soudu, že v řízení zatím nevyšlo najevo nic, z čeho by vyplývala snaha žalobce obejít institut záměny účastníků.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 115/2006, ze dne 22. 3. 2007

11.04.2007 00:00

K odvolání podanému vedlejším účastníkem na straně žalobce

I. U vedlejšího účastníka, který vstoupil do řízení z vlastního podnětu a ohledně kterého nebyl uplatněn návrh podle § 93 odst. 2 věty druhé o. s. ř., soud jeho právní zájem na výsledku řízení nezkoumá.

Skončilo-li tedy v posuzovaném případě řízení před soudem prvního stupně, aniž žalovaná uplatnila jakékoli výhrady proti účasti vedlejší účastnice v řízení, byla vedlejší účastnice legitimována k podání odvolání proti tomuto rozsudku, i když žalobce sám odvolání nepodal. Oproti odvolání, jež by podal přímo podporovaný účastník, je vedlejší účastník omezen jen tím, že jeho procesní aktivitu může v daném ohledu korigovat podporovaný účastník tím, že s odvoláním podaným jen vedlejším účastníkem nebude souhlasit. Na odvolání vedlejšího účastníka, s nímž podporovaný účastník nesouhlasí, se pak pohlíží jako na podané k tomu nelegitimovaným subjektem.

II. Vedlejší účastenství založené v řízení před soudem prvního stupně může být zpochybněno i návrhem učiněným v souladu s ustanovením § 93 odst. 2 větou druhou a § 211 o. s. ř. až v odvolacím řízení. O takovém návrhu pak rozhoduje odvolací soud, i když vedlejší účastník do řízení vstoupil již před soudem prvního stupně.

I po právní moci rozhodnutí, kterým by odvolací soud vedlejší účastenství nepřipustil, by však na odvolání podané dříve vedlejším účastníkem, bylo nutné pohlížet jako na podané oprávněnou osobou a (v případě, že je i jinak včasné a přípustné) je meritorně projednat. Právo disponovat s takovým odvoláním poté, co by vedlejší účastník přestal být účastníkem odvolacího řízení, by náleželo podporovanému účastníku.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 260/2005, ze dne 27.2.2007

25.01.2007 00:01

Ke vstupu dalšího žalobce do řízení a stavení promlčení nároku

Ke vstupu dalšího žalobce do řízení ve smyslu § 92 odst. 1 o.s.ř. dochází okamžikem, kdy takový žalobce vysloví vůči soudu se vstupem do řízení souhlas, nikoliv dnem, kdy jeho přistoupení navrhl původní žalobce. Tímto okamžikem dochází též k uplatnění práva v řízení pro účely stavení běhu promlčecí lhůty.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 1387/2004, ze dne 31.11.2006

02.01.2007 00:01

K odvolání proti zamítavému usnesení o záměně účastníka řízení

I. Proti usnesení o záměně účastníka řízení (§ 92 odst. 2 o. s. ř.) je odvolání objektivně přípustné. Osobami subjektivně oprávněnými k podání odvolání, jímž soud nepřipustil záměnu žalobce, jsou pak jak původní účastníci řízení, tak ten, kdo se v důsledku záměny měl stát novým žalobcem. Procesní újma způsobená tomu, kdo měl být zaměněn za původního žalobce, zamítnutím návrhu na záměnu, spočívá (obecně) v tom, že se neprosadí jako účastník sporu (jako žalobce), ačkoliv je aktivně věcně legitimován k uplatnění nároku, jenž je předmětem řízení.

II. Účelem záměny některého z dosavadních účastníků řízení za jiného účastníka (§ 92 odst. 2 o. s. ř.) jako institutu sporného řízení (z povahy věci plyne, že v tzv. řízení nesporném se tento postup uplatnit nemůže) je odstranění nedostatku aktivní nebo pasivní věcné legitimace, který tu byl již v době zahájení řízení, nikoli řešit otázku procesního nástupnictví, k němuž dochází jen tehdy, přešla-li práva nebo povinnosti účastníka řízení na jinou osobu až po dni zahájení řízení.

Možnost soudu vyhovět návrhu na záměnu účastníka (lhostejno, zda na straně žalobce či žalovaného) je podmíněna i tím, že svým rozhodnutím nevytvoří procesní stav, který by mu bránil v řízení pokračovat.

Typicky soud nesmí připustit záměnu účastníka, jestliže ten, kdo se má stát novým účastníkem, nemá způsobilost být účastníkem řízení (§ 19 o. s. ř.), jestliže by tím ve vztahu k zaměněnému účastníku založil nedostatek své pravomoci (§ 7 o. s. ř.), věcné příslušnosti (§ 9 o. s. ř.) nebo překážku věci zahájené (§ 83 o. s. ř.) či překážku věci rozsouzené (§ 159 odst. 3 o. s. ř.). Návrhu na přistoupení dalšího účastníka do řízení nemusí soud vyhovět ani tehdy, šlo-li by o postup zjevně procesně neekonomický (srov. mutatis mutandis R 9/2002). Soud rovněž nemůže vyhovět návrhu na záměnu účastníka, je-li tu nedostatek podmínek řízení, který nebyl odstraněn, ačkoliv k tomu soud učinil příslušná opatření nebo je-li tu neodstranitelný nedostatek podmínek řízení (srov. v právní teorii např. Bureš, J. - Drápal, L. Mazanec, M.: Občanský soudní řád. Komentář. 3. vydání, Praha, C. H. Beck 1997, str. 209).

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 422/2001, ze dne 28.6.2006

23.11.2006 00:00

Ke vstupu do civilního soudního řízení dle § 92 odst. 1 a 2 OSŘ

Úvaha, zda tomu, kdo má do řízení vstoupit na místo dosavadního žalovaného, svědčí pasivní věcná legitimace, se promítá až do výsledku sporu a v rámci rozhodování podle § 92 odst. 2 OSŘ nemá místo; ani zjevně důvodná námitka, poukazující na nedostatek pasivní věcné legitimace nového žalovaného, nebrání – jsou-li splněny zákonem stanovené podmínky – tomu, aby bylo návrhu na záměnu účastníků na žalované straně vyhověno (srov. 20 Cdo 107/2003). To platí i pro přistoupení do řízení podle § 92 odst. 1 OSŘ.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2416/2006, ze dne 25.10.2006

30.06.2006 00:00

K přistoupení dalšího účastníka při překážce věci zahájené

Překážka věci zahájené je důvodem, pro který soud přistoupení dalšího účastníka do řízení nepřipustí (srov. R 9/2002).

usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Odo 782/2006-206

22.06.2006 00:00

K přistoupení do řízení (§ 92 odst. 1 o. s. ř.)

Účelem přistoupení do řízení (§ 92 odst. 1 o. s. ř.) je odstranění nedostatku aktivní nebo pasivní věcné legitimace, který tu byl již v době zahájení řízení. Z dispoziční zásady ovládající zahájení sporného řízení dále vyplývá, že přistoupení dalšího účastníka může navrhnout jen žalobce, a má-li takto do řízení přistoupit další účastník na straně žalobce, je přípustnost takového postupu podmíněna jeho souhlasem.

Možnost soudu vyhovět návrhu na přistoupení dalšího účastníka do řízení je podmíněna i tím, že svým rozhodnutím nevytvoří procesní stav, který by mu bránil v řízení pokračovat. Typicky soud nesmí připustit přistoupení dalšího účastníka do řízení, jestliže ten, kdo má do řízení přistoupit, nemá způsobilost být účastníkem řízení (§ 19 o. s. ř.), jestliže by tím ve vztahu k přistoupivšímu účastníku založil nedostatek své pravomoci (§ 7 o. s. ř.), věcné příslušnosti (§ 9 o. s. ř.) nebo překážku věci zahájené (§ 83 o. s. ř.) či překážku věci rozsouzené (§ 159 a odst. 5 o. s. ř.).

Soud nemůže takovému návrhu vyhovět ani tehdy, jestliže není zřejmé, čeho se žalobce vůči přistoupivšímu účastníku žalobou domáhá (jde-li o přistoupení do řízení na straně žalovaného), nebo čeho se přistoupivší účastník žalobou domáhá vůči žalovanému (jde-li o přistoupení do řízení straně žalobce), jakož i v případě, že jde o zjevně procesně neekonomický postup (k tomu srov. např. R 9/2002 a 29 Odo 119/2006).

usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Odo 1452/2005-45

22.06.2006 00:00

K přistoupení dalšího účastníka a jeho věcné legitimaci

Soud při rozhodování o přistoupení dalšího účastníka do řízení neposuzuje otázku jeho věcné legitimace (srov. 33 Odo 903/2005). Otázka věcné legitimace účastníka řízení (jak aktivní, tak pasivní) je otázkou hmotněprávní, kterou soud řeší až v konečném rozhodnutí ve věci, přičemž důsledkem případného nedostatku věcné legitimace je pak – po projednání věci – zamítnutí žaloby.

usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Odo 673/2005-47

10.04.2006 00:01

K odmítnutí návrhu na přistoupení dalšího účastníka

Soud návrhu na přistoupení dalšího účastníka podle § 92 odst. 1 o.s.ř. (vedle dalších procesních situací) nemůže vyhovět také tehdy, pokud by šlo o postup zjevně procesně neekonomický (srov. např. 29 Odo 232/2001). K tomuto závěru se hlásí i právní teorie (srov. např. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 6. vydání. Praha C.H.Beck, 2003, str. 304), když dovozuje, že soud nepřipustí přistoupení dalšího účastníka do řízení dle § 92 odst. 1 o.s.ř. mimo jiné v případě, že jde o zjevně procesně neekonomický postup, např. ukazuje-li se, že by přistoupení dalšího účastníka do řízení vyvolalo další dokazování, které by jinak nebylo potřebné, a že by to ve svých důsledcích vedlo k oddálení rozhodnutí věci mezi dosavadními účastníky.

usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 1887/2005, ze dne 14. března 2006