// Profipravo.cz / Společnost s ručením omezeným

Společnost s ručením omezeným

09.11.2022 00:02

Naplnění předpokladů diskvalifikace člena statutárního orgánu

I. Pro vyloučení člena statutárního orgánu (podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2020, pro věc rozhodné) nepostačí jednorázové porušení, jakkoliv by bylo závažné, ani sice opakovaná, nicméně nevýznamná či drobná porušení péče; dotčený člen statutárního orgánu tudíž musí v období tří let před zahájením řízení porušit alespoň dvakrát závažně péči řádného hospodáře (k odlišnostem v právní úpravě účinné od 1. 1. 2021 srov. NS sp. zn. 27 Cdo 1831/2021, odst. 37). V případě, že člen statutárního orgánu působí ve více orgánech, lze jeho jednotlivá závažná porušení v jednotlivých korporacích „sčítat“.

Pro posouzení, zda jsou naplněny předpoklady diskvalifikace člena statutárního orgánu podle § 65 odst. 1 z. o. k. není nezbytné, aby v důsledku jeho jednání vznikla obchodní korporaci újma. Vznik škody není conditio sine qua non vyloučení z výkonu funkce podle § 63 a násl. z. o. k.

Jedním z předpokladů vyloučení člena statutárního orgánu podle § 65 odst. 1 z. o. k. je – tak jako v případě jiných sankcí stíhajících členy volených orgánů – proporcionalita této sankce; její uložení musí představovat adekvátní (spravedlivý) důsledek předchozího porušení právní povinnosti členem statutárního orgánu. Soud musí při posuzování, zda jsou splněny předpoklady vyloučení z výkonu funkce, přihlédnout ke všem okolnostem konkrétního případu.

II. Zásadně by za závažné porušení náležité péče, odůvodňující vyloučení z výkonu funkce podle § 65 z. o. k., měla být považována toliko jednání činěná s hrubou nedbalostí (typickým příkladem je naprostá rezignace na plnění povinností spojených s výkonem funkce).

III. Porušení povinnosti nezbytné loajality, tedy jednání nikoliv v zájmu obchodní korporace, ale v zájmu svém, osob blízkých či jiných osob, je zpravidla natolik hrubým a vážným porušením povinnosti člena voleného orgánu, že je lze považovat za závažné porušení povinností spojených s výkonem funkce ve smyslu § 65 z. o. k., ospravedlňující sankci v podobě diskvalifikace.

IV. Mohla-li členka statutárního orgánu při využití jí rozumně dostupných informací a znalostí o provozu a potřebách společnosti zjistit, že automobil, nájem bytu a další služby společnost nepotřebuje (jejich pořízení je pro společnost zbytečné), představuje jejich pořízení porušení náležité péče (povinnosti jednat s potřebnými znalostmi a pečlivě) bez ohledu na to, že cena za ně zaplacená odpovídala ceně obvyklé. Totéž platí i pro využití finančních prostředků náležejících společnosti pro svoji osobní potřebu.

V poměrech projednávané věci je však ještě významnější, že členka statutárního orgánu porušila nejen náležitou péči, ale především povinnost nezbytné loajality; automobil, nájem bytu i další služby byly pořízeny za prostředky společnosti, avšak sloužily výlučně (či převážně) dcerám členky statutárního orgánu a člence statutárního orgánu samotné, aniž by to bylo z pohledu společnosti a jejích zájmů obhajitelné. Ponechá-li si člen statutárního orgánu peněžní prostředky náležející společnosti pro sebe a pro svoji (osobní) potřebu, aniž k tomu má odpovídající právní titul, dává přednost zájmům svým před zájmy společnosti a porušuje tak povinnost loajality.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 1370/2021, ze dne 31. 8. 2022


31.10.2022 00:02

K následkům porušení pravidel o střetu zájmů

Jedná-li zástupce, jehož zájmy jsou ve střetu se zájmy zastoupeného, je tímto jednáním zastoupený vázán vždy, byla-li třetí osoba (s níž zástupce jednal) v dobré víře, že zástupci svědčí zástupčí oprávnění (že mezi zájmy zástupce a zájmy zastoupeného není rozpor, popř. že existující rozpor neomezuje zástupčí oprávnění zástupce). Není-li třetí osoba v dobré víře, není zastoupený jednáním zástupce vázán; může je však v souladu s § 440 o. z. dodatečně schválit (ratihabovat). Nedostatku zástupčího oprávnění zástupce (způsobeného nedovoleným střetem zájmů) se zastoupený dovolá ve smyslu § 437 odst. 2 věty první o. z. tím, že právní jednání bez zbytečného odkladu dodatečně neschválí.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 1640/2022, ze dne 5. 10. 2022


31.10.2022 00:01

Aplikace ustanovení ZOK o střetu zájmů na rozhodčí smlouvu

Jazykový výklad § 55 z. o. k. vede k jednoznačnému závěru, podle něhož citované ustanovení dopadá na všechny smlouvy (uzavírané mezi členem voleného orgánu obchodní korporace a touto obchodní korporací) bez rozdílu (není-li zde zvláštní úprava; viz např. § 59 odst. 2 z. o. k.). Tomu také odpovídá výklad teleologický. Účelem § 55 z. o. k. je ochrana zájmů obchodní korporace, jež mohou být dotčeny uzavíranou smlouvou, na jejíž druhé straně stojí člen voleného orgánu. Zájmy obchodní korporace přitom mohou být dotčeny jakoukoliv smlouvou, zřizující závazek mezi stranami (§ 1724 odst. 1 o. z.).

Z řečeného se podává, že povinnost informovat příslušný orgán dopadá i na rozhodčí smlouvu, kterou člen voleného orgánu obchodní korporace hodlá uzavřít s touto obchodní korporací. Rozhodčí smlouva, na jejímž základě má případný spor mezi stranami smlouvy řešit místo obecného soudu soukromá osoba (rozhodce), bez jakýchkoliv pochybností zasahuje zájmy obchodní korporace.

Jestliže v posuzované věci bývalý jednatel společnosti neoznámil příslušnému orgánu (valné hromadě), že má v úmyslu uzavřít se společností rozhodčí smlouvu, nebyl oprávněn společnost při uzavírání smlouvy zastoupit. Jeho jednání ve střetu zájmů je nutné posoudit podle obecné úpravy § 437 o. z.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 1640/2022, ze dne 5. 10. 2022


21.09.2022 00:02

Vznik ručení člena voleného orgánu právnické osoby

Smysl a účel § 159 odst. 3 o. z. nevyžaduje, aby člen voleného orgánu ručil za dluhy právnické osoby až od okamžiku splatnosti závazku na náhradu škody; ke vzniku jeho ručení tak postačí, je-li oprávněn svou povinnost k náhradě škody plnit.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 59/2022, ze dne 30. 6. 2022


21.09.2022 00:01

K předvídatelnosti škody při porušení péče řádného hospodáře

Ve světle judikatorních závěrů znamená posouzení objektivní předvídatelnosti vzniku škody člena statutárního orgánu, který porušuje povinnost jednat s péčí řádného hospodáře, řešení otázky, zda imaginární „rozumně pečlivý“ správce (hospodář) mohl rozpoznat riziko vzniku škody.

Je běžnou zkušeností, že v občanském soudním řízení vznikají jeho účastníkům náklady a že procesně neúspěšnému účastníku soud obvykle uloží zaplatit účastníku, který měl ve věci úspěch, náhradu jím účelně vynaložených nákladů řízení. Skutečnost, že podání žaloby může vést ke vzniku škody v podobě vzniku dluhu na náhradě nákladů řízení, tak může být ze (subjektivního) pohledu účastníka řízení překvapivá, v žádném případě však nelze uzavřít, že by vznik takové škody byl objektivně nepředvídatelný. Na tom nemůže nic změnit ani to, že v předchozím řízení s obdobným předmětem – v důsledku odlišného postupu soudu – nevznikly účastníku náklady řízení. Ačkoli může být různý postup téhož soudu v řízení s totožným předmětem nežádoucí, nelze z běžné zkušenosti takový průběh řízení vyloučit. Jinak řečeno, aby člen statutárního orgánu (jednatel) při podání návrhu na zahájení soudního řízení za společnost dostál standardu péče řádného hospodáře, musí vycházet z toho, že v případě jejího neúspěchu v řízení může společnosti vzniknout povinnost nahradit protistraně její náklady.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 59/2022, ze dne 30. 6. 2022


10.08.2022 00:01

Povinnost jednatele jednat s péčí řádného hospodáře po prohlášení konkursu

Jednatel společnosti s ručením omezeným má (i v poměrech zákona o obchodních korporacích) po prohlášení konkursu na majetek této společnosti (v insolvenčním řízení vedeném podle insolvenčního zákona) povinnost jednat s péčí řádného hospodáře; neoprávněným nakládáním s majetkem společnosti (v rozporu s povinností nezbytné loajality) jí může způsobit škodu.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 1099/2020, ze dne 28. 4. 2022


26.07.2022 00:02

Úřední ověření podpisů na smlouvě o převodu podílu v s.r.o.

Ve vztahu k převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným se požadavek zpřísněné písemné formy právního jednání obsažený v § 6 z. o. k. neuplatní. Je tomu tak proto, že citované ustanovení dopadá na jednání týkající se založení, vzniku, změny, zrušení nebo zániku obchodní korporace, nedopadá však na převody podílu ve společnosti s ručením omezeným, jež se týkají (toliko) postavení společníků (výkonu jejich vlastnických práv). Požadavek úředního ověření podpisů v takovém případě nicméně vyplývá ze speciálního pravidla zakotveného v § 209 odst. 2 z. o. k.

Zákon o obchodních korporacích klade na smlouvu o převodu podílu nevtěleného do kmenového listu požadavek na písemnou formu s úředně ověřenými podpisy (§ 209 odst. 2 z. o. k.). Jakkoliv tak činí v souvislosti s účinností smlouvy vůči společnosti, lze dovodit, že jde o požadavek na formu smlouvy jako takové. Opačný výklad, podle kterého se forma smlouvy o převodu podílu může lišit v závislosti na tom, zda má mít účinky vůči společnosti či nikoliv, považuje Nejvyšší soud z hlediska právní jistoty za neudržitelný.

Nejvyšším soudem zastávaný výklad potvrdil i legislativní vývoj (k tomu srov. § 209 odst. 2 z. o. k., ve znění účinném od 1. 1. 2021).

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 1018/2021, ze dne 4. 5. 2022


28.06.2022 00:02

Vyloučení z výkonu funkce člena statutárního orgánu obchodní korporace

I. Ustanovení § 63 až 67 z. o. k. ve znění účinném do 31. 12. 2020 upravují institut vyloučení (nebo také diskvalifikace) z výkonu funkce člena statutárního orgánu obchodní korporace, v němž se promítá veřejný zájem na tom, aby funkci členů statutárních orgánů obchodních korporací nevykonávaly (alespoň po určitou dobu) osoby, které kvalifikovaným způsobem (předvídaným ustanoveními § 64, resp.§ 65 z. o. k.) porušily povinnosti s touto funkcí spojené.

Zákon rozlišuje dva základní případy, kdy je možné vyloučit člena statutárního orgánu z výkonu funkce. Jde jednak o situaci, kdy výkon funkce člena statutárního orgánu (při splnění dalších zákonných podmínek) vedl k úpadku obchodní korporace (§ 64 z. o. k.). Vedle toho se připouští možnost vyloučit z výkonu funkce člena statutárního orgánu, který v posledních třech letech opakovaně a závažně porušoval péči řádného hospodáře, případně jinou péči spojenou podle jiného právního předpisu s výkonem jeho funkce (§ 65 odst. 1 z. o. k.). Ani jedna z těchto skutkových podstat není navázána na to, že by porušením vybraných (zákonem stanovených) povinností vylučovaného člena statutárního orgánu muselo dojít k újmě na majetku korporace.

Možnost diskvalifikace spojuje s povinností k náhradě újmy vzniklé z porušení péče řádného hospodáře až (v pořadí třetí) skutková podstata diskvalifikace upravená v § 65 odst. 2 z. o. k. Teprve ve vazbě na skutkovou podstatu uvedenou v tomto ustanovení se jako předpoklad nezbytný pro vyloučení z výkonu funkce člena statutárního orgánu vyžaduje vznik újmy na majetku korporace.

II. (Závažné) porušení péče řádného hospodáře (pro něž může být člen statutárního orgánu vyloučen z funkce podle § 65 odst. 1 z. o. k. ve znění účinném do 31. 12. 2020) může spočívat v celé řadě nejrůznějších jednání člena statutárního orgánu, která nutně nemusí být učiněna bezprostředně při podnikatelském rozhodování (například při jednání s obchodními partnery).

Názor, podle něhož závažným porušením péče řádného hospodáře ve smyslu § 65 odst. 1 z. o. k. nemůže být pochybení vylučovaného člena při svolávání valné hromady, správný není. Standard péče řádného hospodáře nedopadá jen na jednání člena statuárního orgánu za obchodní korporaci navenek či na rozhodování v rámci obchodního vedení, ale vztahuje se i k úkonům (vnitřní) správy obchodní korporace, mezi něž patří i jednání statutárního orgánu související se svoláváním valné hromady.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 1831/2021, ze dne 30. 3. 2022


15.06.2022 00:02

Poskytnutí zálohy na podíl na zisku akciové společnosti

I. Není-li poskytnutí zálohy ujednáno, neukládá-li její poskytnutí právní předpis či není-li zde jiného právního důvodu, z něhož by plynula povinnost zálohu poskytnout, není nikdo povinen zálohu na budoucí závazek poskytnout. Nicméně jakmile je poskytnutí zálohy ujednáno [ať už před uzavřením smlouvy (§ 1807 o. z.), jako součást uzavřené smlouvy (např. § 1864 či § 2260 o. z.) či bez souvislosti s jakoukoliv smlouvou], ukládá-li poskytnutí zálohy právní předpis (srov. např. § 1235, § 2960 či § 2970 o. z.) anebo je-li zde jiný právní důvod (zakládající závazek k poskytnutí zálohy), svědčí zavázané straně (dlužníku) povinnost zálohu poskytnout (dluh) a oprávněné straně (věřiteli) tomu odpovídající právo (pohledávka).

II. Nevylučují-li to stanovy akciové společnosti, je součástí („abstraktního“) práva na zisk také („abstraktní“) právo na zálohu na podíl na zisku (§ 40 odst. 2 z. o. k.). I v případě zálohy platí, že nastanou-li zákonem (popř. i stanovami) předvídané předpoklady, vzniká akcionářům právo na poskytnutí zálohy na podíl na zisku, představující pohledávku akcionáře za společností a jí odpovídající povinnost společnosti zálohu vyplatit.

Mezi tyto předpoklady patří i rozhodnutí příslušného orgánu akciové společnosti o poskytnutí zálohy na podíl na zisku, jež představuje (jakožto právní jednání společnosti) právní důvod, na jehož základě vzniká závazek, jehož obsahem je právo akcionáře (coby věřitele) na poskytnutí zálohy (pohledávka) a povinnost společnosti (coby dlužníka) zálohu poskytnout (dluh). Na řečeném pak ničeho nemění ani skutečnost, že záloha představuje plnění, jež musí být následně „vypořádáno“ v rámci rozdělení zisku za účetní období, za které byla záloha poskytnuta.

III. S ohledem na kontext dotčeného pravidla (spadajícího do úpravy rozdělování zisku jakožto jednoho z vlastních zdrojů) je zjevné, že pod pojmem „dostatek prostředků“ v § 40 odst. 2 z. o. k. je nutné rozumět „zdroje“. Záloha na podíl na zisku je plněním vypláceným na podíl na některém z vlastních zdrojů, majících původ v zisku, přičemž smyslem omezení upraveného v § 40 odst. 2 větě první z. o. k. (a v souvisejících směrnicích) je co možná nejlépe zabezpečit, aby na zálohách nebylo vyplaceno více, než kolik by v okamžiku, ve kterém příslušný orgán rozhoduje o poskytnutí zálohy, bylo z těchto zdrojů možno rozdělit. Je proto logické, že právě výše těchto zdrojů (zobrazená v aktuální mezitímní účetní závěrce) představuje limit pro případné zálohy.

IV. Rozhodnutí o poskytnutí (vyplacení) zálohy na podíl na zisku zákon výslovně nesvěřuje žádnému z orgánů akciové společnosti; náleží proto v souladu s ustanovením § 163 o. z. představenstvu společnosti, resp. – má-li společnost monistický systém vnitřní struktury – správní radě (§ 460 odst. 2 z. o. k.).

Rozhodnutí o tom, že společnost poskytne (vyplatí) zálohy na podíl na zisku (stejně jako rozhodnutí o rozdělení zisku), nespadá do obchodního vedení společnosti. Nedopadá na ně tudíž zákaz udělovat pokyny týkající se obchodního vedení (§ 435 odst. 3 z. o. k.).

Nejvyšší soud pak nenachází žádnou kogentní právní normu, jež by bránila tomu, aby stanovy svěřily tuto působnost valné hromadě. I tehdy, svěří-li stanovy tuto působnost nejvyššímu orgánu společnosti, však zůstává představenstvu (správní radě) povinnost posoudit, zda je rozhodnutí o poskytnutí (vyplacení) zálohy v souladu se zákonem a zda je lze realizovat, tedy zálohu poskytnout (vyplatit).

Rozhodne-li valná hromada společnosti o poskytnutí (vyplacení) zálohy na podíl na zisku, ačkoliv stanovy společnosti jí tuto působnost nesvěřují, je v každém jednotlivém případě nutné posoudit, zda rozhodnutí není toliko pokynem valné hromady, aby představenstvo (správní rada) rozhodlo o poskytnutí (výplatě) zálohy, nebo zda jde o rozhodnutí v záležitosti spadající mimo působnost valné hromady (na něž se v souladu s § 45 odst. 1 z. o. k. a § 245 o. z. hledí, jako by nebylo přijato), anebo zda toto rozhodnutí představuje tzv. jednorázový průlom do stanov (tedy zda v sobě nezahrnuje vůli akcionářů změnit stanovy tak, že se pro tento jednotlivý případ svěřuje valné hromadě působnost rozhodnout o poskytnutí zálohy). Základním předpokladem pro závěr, že usnesení valné hromady představuje takový jednorázový průlom, je jeho přijetí většinou hlasů potřebnou pro odpovídající změnu stanov (§ 416 odst. 1 z. o. k.), a (nejpozději) s účinností od 1. 1. 2021 také osvědčení notářským zápisem (viz § 45 odst. 3 a § 416 odst. 2 z. o. k., ve znění účinném od 1. 1. 2021).

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 3330/2020, ze dne 9. 3. 2022


08.06.2022 00:02

Odvolání jednatele z funkce pro porušení povinnosti při výkonu funkce

Neurčí-li společenská smlouva jinak, může valná hromada společnosti s ručením omezeným odvolat jednatele bez uvedení důvodu, anebo z konkrétního důvodu vyjádřeného v rozhodnutí o odvolání.

Je-li v pozvánce na valnou hromadu uvedeno, že na pořadu jednání bude „odvolání jednatele“, aniž je vymezen konkrétní důvod odvolání, a odpovídá-li tomu i návrh usnesení valné hromady, mohou společníci oprávněně očekávat, že valná hromada bude na tomto svolaném zasedání rozhodovat pouze o „odvolání jednatele“ (bez dalšího); v tomto kontextu pak také budou zvažovat výkon svých práv, včetně toho, zda se s ohledem na počet hlasů přítomných společníků potřebných k tomu, aby byla valná hromada usnášeníschopná a aby bylo navrhované usnesení přijato, zasedání valné hromady zúčastní a budou na něm hlasovat.

Má-li být jednatel odvolán z funkce pro porušení povinnosti při výkonu funkce, je nutné tuto skutečnost uvést již v pozvánce na valnou hromadu, včetně (konkrétního) vymezení povinnosti, kterou měl při výkonu funkce porušit. Je tomu tak proto, aby si společníci mohli včas zajistit potřebné informace, ověřit důvodnost návrhu a zvážit, zda a jak se k němu na valné hromadě vyjádří a zda pro něj budou hlasovat. Je-li odvolávaný jednatel současně společníkem, má tato skutečnost ve smyslu § 169 odst. 3 ve spojení s § 173 odst. 1 písm. c) z. o. k. vliv též na posouzení kvora pro usnášeníschopnost valné hromady a na počet hlasů potřebných pro přijetí navrhovaného usnesení, což může být okolnost ovlivňující rozhodnutí společníků, zda se zasedání valné hromady zúčastní a budou na něm hlasovat. Není-li v pozvánce uvedeno, že jednatel má být odvolán z funkce pro porušení povinnosti při výkonu funkce, včetně (konkrétního) vymezení povinnosti, kterou měl při výkonu funkce porušit, nelze jednatele na valné hromadě pro porušení povinnosti při výkonu funkce odvolat.

Pouze pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že valná hromada může rozhodnout i o záležitosti v pozvánce neuvedené (např. o odvolání jednatele pro porušení povinností při výkonu funkce, je-li v ní uvedeno pouze „odvolání jednatele“), toliko však za splnění předpokladu stanoveného v § 185 z. o. k., tj. projeví-li všichni společníci souhlas s tím, aby i o této záležitosti (neuvedené v pozvánce na valnou hromadu) valná hromada hlasovala.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 1175/2021, ze dne 29. 3. 2022


06.06.2022 00:02

Povinnost společníka (a zároveň jednatele) spol. s r. o. podat protest

I. Jakkoliv absence protestu není sama o sobě důvodem pro zamítnutí návrhu jednatele společnosti s ručením omezeným na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady (jednateli zůstává – na rozdíl od společníka – aktivní věcná legitimace zachována), skutečnost, že jednatel na okolnosti zakládající důvod pro vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady předem neupozornil, ač mohl, a bez dalšího podal návrh podle § 191 z. o. k., může být (podle okolností konkrétního případu) považována za porušení péče řádného hospodáře.

II. Smyslu a účelu právní úpravy protestu, jakož i rozumnému a spravedlivému uspořádání vztahů uvnitř společnosti s ručením omezeným, odpovídá takový výklad, podle něhož společníku, jenž zastává funkci jednatele, svědčí (tak jako jiným společníkům) právo podat návrh podle § 191 z. o. k. toliko z důvodů, které byly uplatněny formou protestu (§ 192 odst. 2 a 3 z. o. k.), popř. pro něž platí některá z výjimek upravených v posledně označeném ustanovení, a to bez ohledu na to, jaké usnesení valné hromady (a z jakých důvodů) je napadáno.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 3364/2020, ze dne 23. 3. 2022


06.06.2022 00:01

Výjimka z povinnosti podat protest z důvodu subjektivní okolnosti

Teleologický výklad § 192 odst. 2 z. o. k. vede k závěru, podle něhož důvody pro vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným nelze na zasedání valné hromady zjistit nejen v případě, že to není (bez vynaložení nepřiměřených nákladů či nepřiměřeného úsilí) objektivně možné, ale za určitých okolností ani tehdy, brání-li vznesení protestu z těchto důvodů subjektivní okolnosti (i subjektivní okolnosti mohou představovat závažný důvod, pro který společník nemohl protest uplatnit).

Takovou okolností může výjimečně být i naprosto nečekaný vývoj zasedání valné hromady (jež může trvat i jen velmi krátkou dobu), jímž je společník natolik zaskočen, že není s to ani uplatnit protest.

Společník v projednávané věci od počátku namítá, že byl druhým společníkem a jednatelem společnosti záměrně uveden v omyl a podveden, v důsledku čehož byl vývoj zasedání valné hromady pro něj naprosto nečekaný. Na zasedání valné hromady se (podle svých tvrzení) dostavil s tím, že má 50 % všech hlasů a že má být hlasováno – k návrhu druhého společníka – o odvolání druhého společníka z funkce jednatele. Teprve na zasedání valné hromady měl zjistit, že mu náleží toliko 5 % hlasů, a k (nečekanému) protinávrhu druhého společníka bylo hlasováno o odvolání společníka z funkce jednatele. Pokud by tato skutková tvrzení byla v řízení prokázána, nelze vyloučit, že společník byl natolik zaskočen vývojem situace, že nebyl schopen ani vznést protest, a že je třeba považovat výjimku z povinnosti vznést protest za naplněnou.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 3364/2020, ze dne 23. 3. 2022


31.05.2022 00:02

Odvolání valné hromady společnosti s ručením omezeným

I. Zákon o obchodních korporacích neupravuje výslovně možnost odvolání již svolané valné hromady společnosti s ručením omezeným (na rozdíl od právní úpravy akciové společnosti). Konkrétní úprava této otázky je tak zcela ponechána na společenské smlouvě; v případě absence zvláštní úpravy ve společenské smlouvě se pro odvolání valné hromady společnosti s ručením omezeným použije přiměřeně § 410 z. o. k.

Osobou oprávněnou odvolat valnou hromadu je zásadně její svolavatel. Nelze zcela vyloučit ani možnost, že valnou hromadu bude moci odvolat i osoba od svolavatele odlišná, jíž svědčí oprávnění svolat valnou hromadu. Vždy však bude nutné posoudit, zda tato osoba není ve vztahu ke svolavateli, jakož i ke společnosti samotné, ve střetu zájmů. V případě, že byla valná hromada svolána z podnětu kvalifikovaného společníka (případně přímo kvalifikovaným společníkem), je odvolání valné hromady možné, jen souhlasí-li s tím tento společník (§ 410 odst. 2 z. o. k. per analogiam). Svolala-li valnou hromadu dozorčí rada, neboť to vyžadují zájmy společnosti, nebude zpravidla možné, aby valnou hromadu (bez souhlasu dozorčí rady) odvolal jednatel. Totéž platí i v případě, že valnou hromadu svolá společník s odůvodněním, že jednatel dlouhodobě neplní svoje povinnosti. Svolá-li valnou hromadu jeden z jednatelů s návrhem, aby odvolala jiného jednatele pro porušení povinností při výkonu funkce, je nepochybné, že jednatel, o jehož odvolání má být rozhodováno, nemůže takto svolanou valnou hromadu odvolat. Odvolává-li valnou hromadu jednatel, musí tak (stejně jako při rozhodnutí o svolání valné hromady) učinit osobně.

II. Poté, kdy byla valná hromada k tomu oprávněnou osobou včas (tj. před zahájením zasedání) odvolána, nemůže se konat. Jde o obdobnou situaci, jako by valná hromada vůbec nebyla svolána. Sejdou-li se přesto v původně (pozvánkou) určeném termínu a místě společníci, zásadně nepůjde o zasedání valné hromady a na rozhodnutí přijatá v průběhu tohoto setkání nelze hledět jako na rozhodnutí valné hromady. Uvedené však nebrání tomu, aby se v původně určeném termínu a místě (i přes odvolání valné hromady) sešli všichni společníci a za podmínek uvedených v § 184 odst. 3 z. o. k. prohlásili, že se vzdávají práva na včasné a řádné svolání valné hromady a že zasedání valné hromady i přes její odvolání uskuteční. Neúčast či nesouhlas některého ze společníků však konání odvolané valné hromady vylučuje.

Odvolá-li valnou hromadu osoba, která k tomu není oprávněna, nemá takové odvolání žádné právní účinky; valná hromada se proto může konat. Společník, který se zasedání valné hromady nezúčastní, vycházeje z mylné domněnky, že valná hromada byla odvolána, se může za zákonem stanovených podmínek domáhat vyslovení neplatnosti usnesení na této valné hromady přijatých.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 2453/2021, ze dne 22. 3. 2022


31.05.2022 00:00

Osobní svolání valné hromady s.r.o. jejím jednatelem

Jelikož rozhodnutí o svolání valné hromady společnosti s ručením omezeným (včetně určení místa, data a hodiny konání valné hromady a jejího pořadu) spadá do působnosti jednatele jako člena statutárního orgánu, musí jej jednatel učinit osobně, tj. nemůže výkon této činnosti přenést na třetí osobu, ledaže by v případě existence více jednatelů tvořících kolektivní orgán pro jednotlivý případ zmocnil jiného jednatele, aby za něho při jeho neúčasti na zasedání kolektivního orgánu hlasoval (srov. § 159 odst. 2 o. z.). Uvedený závěr však nebrání tomu, aby jednatel pověřil třetí osobu realizací tohoto rozhodnutí (např. rozesláním pozvánky společníkům, zajištěním a organizací zasedání valné hromady apod.).

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 2453/2021, ze dne 22. 3. 2022


16.05.2022 00:02

„Právní zájem“ na zrušení zapsané osoby s likvidací dle § 105 ZVR

I. Také úprava následků porušení povinnosti předložit listiny zakládané do sbírky listin obsažená v § 104 až 106 z. v. r. umožňuje, aby rejstříkový soud – za splnění zákonných podmínek – zapsanou osobu (nuceně) zrušil s likvidací (§ 105 z. v. r.). Jednou z těchto podmínek je i existence právního zájmu na zahájení takového řízení (srov. § 105 a § 106 z. v. r.).

II. Právní zájem na zrušení zapsané osoby s likvidací – a to jak z důvodu opakovaného neplnění povinností podle § 104 z. v. r., tak z důvodu neplnění povinností majícího závažné důsledky pro třetí osoby podle § 105 z. v. r. – je zásadně dán již tím, že zápisy v rejstříku a sbírka listin o takové osobě neodpovídají požadavku aktuálnosti a úplnosti a neplní svou informační funkci vůči třetím osobám.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 2536/2021, ze dne 24. 2. 2022


03.05.2022 00:02

K podmínkám uplatnění práva na odkup dle § 89 ZOK

I. Ustanovení § 89 z. o. k. je jedním z pravidel upravujících právo společníka na „fair exit“. Právo domoci se ukončení účasti ve společnosti (cestou odkoupení podílů ovládající osobou) mu vzniká tehdy, jsou-li kumulativně splněny všechny zde vypočtené podmínky: 1) společnost je ovládanou osobou (§ 74 odst. 1 z. o. k.), 2) ovládající osoba využije svého vlivu (uplatní jej), 3) postavení společníka se podstatně zhorší nebo dojde k jinému podstatnému poškození jeho oprávněných zájmů, 4) mezi jednáním ovládající osoby (využitím vlivu) a následky uvedenými v předchozím bodu je dána příčinná souvislost a 5) po dotčeném společníku nelze spravedlivě požadovat, aby v ovládané osobě setrval.

Právo na odkup podle § 89 z. o. k. je možné využít jen tehdy, je-li to přiměřené konkrétním okolnostem. Právo odkupu představuje krajní řešení (ultima ratio), a lze je uplatnit zpravidla až tehdy, není-li možné nápravy dosáhnout využitím jiných institutů, anebo není-li s ohledem na okolnosti konkrétního případu spravedlivé požadovat po dotčeném společníkovi, aby k ochraně svých práv využil jiných institutů.

Může-li dotčený společník dosáhnout ochrany svých práv prostřednictvím jiného institutu, nebude zpravidla splněna poslední výše vypočtená podmínka práva na odkup (po společníku bude možné spravedlivě požadovat, aby setrval ve společnosti a aby svá dotčená práva hájil jinými nástroji). To platí především v případě společníků s významným (nikoliv zanedbatelným) menšinovým podílem. Bude-li mít např. takový společník za to, že rozhodnutím valné hromady bylo zasaženo do jeho práv, bude obvykle na místě, aby podal návrh podle § 428 z. o. k., nikoliv aby postupoval podle § 89 z. o. k.

II. V obecné rovině lze přisvědčit názoru, že např. dlouhodobé nerozdělování zisku, pro které nejsou ospravedlnitelné důvody a jež je prosazeno vahou hlasů ovládající osoby (případně osob jí ovládaných), může představovat podstatné poškození oprávněných zájmů akcionáře ve smyslu § 89 z. o. k., pro které (zpravidla tehdy, nezmění-li společnost přístup ani poté, kdy akcionář uspěje s návrhem na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady podle § 428 z. o. k.) nelze po akcionáři spravedlivě požadovat, aby ve společnosti setrval.

Rozhodnutí valné hromady o tom, že zisk nebude rozdělen, prosazené hlasy ovládající osoby (či osob jí ovládaných), pro které nejsou žádné důležité (ospravedlnitelné) důvody, odporuje zákonu a představuje zásah do práv (menšinových) akcionářů. Dotčení akcionáři se mohou proti takovému jednání bránit návrhem na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady o (ne)rozdělení zisku podle § 428 z. o. k. a návrhem na přiznání přiměřeného zadostiučinění podle § 430 odst. 2 z. o. k. V řízení o návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady by pak soud posuzoval, zda je rozhodnutí o (ne)rozdělení zisku v souladu se zákonem a stanovami.

Teprve v situaci, kdy by valná hromada opakovaně rozhodovala (vahou hlasů ovládající osoby, popř. osob jí ovládaných) o (ne)rozdělení zisku v rozporu se zákonem a stanovami, a kdy by bylo zjevné, že institut upravený v § 428 a § 430 odst. 2 z. o. k. nevede v poměrech konkrétní společnosti k dostatečné ochraně práv menšinových akcionářů, mohla by taková skutečnost představovat podstatné poškození práv akcionáře ve smyslu § 89 z. o. k., odůvodňující postup podle označeného ustanovení.

III. Porušení uzavřené akcionářské dohody může být – podle okolností případu – důvodem vzniku práva na odkup podle § 89 z. o. k. Totéž pak platí pro dlouhodobé neposkytování informací, na které má akcionář právo. Také prosazení takových kroků, které vedou k obdobným důsledkům, jako je podstatná změna práv spojených s akcií (srov. § 335 odst. 1 z. o. k., ve znění účinném od 1. 1. 2021), může naplnit předpoklady pro postup podle § 89 z. o. k.

IV. Účelem práva akcionáře na vysvětlení podle § 357 až § 360 z. o. k. je zajištění informovanosti akcionáře pro výkon jeho práv na valné hromadě, resp. umožnění akcionáři kvalifikovaně a se znalostí věci posoudit záležitosti projednávané valnou hromadou.

Chtějí-li si akcionáři zajistit širší přístup k informacím o společnosti (či jí ovládaným osobám), mohou tak učinit úpravou ve stanovách, jež rozšíří právo akcionářů na vysvětlení nad zákonný rámec. Ex lege, bez odpovídající úpravy ve stanovách, však akcionář právo na poskytování informací nad zákonný rámec nemá; jejich neposkytnutí proto nemůže představovat podstatné zhoršení postavení společníka či podstatný zásah do jeho oprávněných zájmů, odůvodňující postup podle § 89 z. o. k.

V. Obecně není vyloučeno, aby akcionář uplatnil právo na odkup i pro takové jednání ovládající osoby, k němuž došlo předtím, než nabyl akcie. Spolu s akciemi totiž nabývá práva (a povinnosti) akcionáře, spojená s nabývanými akciemi, a to „v tom stavu“, v jakém svědčila jeho právnímu předchůdci (např. převodci či zůstaviteli). Může proto (teoreticky) uplatnit i právo na odkup, jež vzniklo již jeho právnímu předchůdci.

Nicméně vždy je třeba posuzovat, zda jsou splněny všechny podmínky pro vznik práva na odkup. Nabude-li např. někdo akcie na základě smlouvy o jejich převodu poté, kdy ovládající osoba využila svého vlivu (v důsledku čehož došlo k podstatnému zásahu do postavení převodce či do jeho oprávněných zájmů), je třeba zvažovat, zda po tom, kdo akcie za takové situace dobrovolně nabyl, nelze spravedlivě požadovat, aby ve společnosti (do níž za dané situace ze své vůle vstoupil) setrval.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 1395/2020, ze dne 31. 1. 2022


19.04.2022 00:02

Zánik majetkové účasti společníka uplatňujícího společnickou žalobu

I. Zanikne-li společníku účast ve společnosti s ručením omezeným, zaniká i jeho oprávnění zastupovat společnost podle § 131a obch. zák., a to i v řízeních, v nichž za společnost již podal žalobu. Ztráta postavení zákonného zástupce nevede sama o sobě k zastavení řízení o žalobách, které již společník (dříve, než mu zanikla účast) podle § 131a obch. zák. podal; není-li zde osoba oprávněná za společnost v takové věci jednat (např. zmocněnec, jemuž za společnost udělil plnou moc společník, který žalobu podle § 131a obch. zák. podal), ustanoví jí soud opatrovníka. Zánik majetkové účasti (bývalého) společníka, který (za doby trvání jeho majetkové účasti) podal žalobu jménem společnosti, tak (sám o sobě) není důvodem, pro nějž by mělo být vydáno zamítavé rozhodnutí ve věci samé.

II. Procesní opatrovník vykonává svou funkci vždy jen po takovou dobu, po niž trvá důvod, pro který byl do funkce ustanoven, a že odpadnou-li takové důvody v průběhu řízení, funkce opatrovníka bez dalšího zaniká, aniž by bylo třeba rozhodnutí o zproštění opatrovníka funkce. Byl-li však společnosti s ručením omezeným ustanoven procesní opatrovník v řízení o společnické žalobě, a sice s tím, že zaniklo oprávnění „žalujícího“ společníka jednat jménem společnosti a že tu není žádná jiná osoba oprávněná za společnost v řízení o společnické žalobě jednat, nelze vstup společnosti do likvidace a jmenování likvidátora automaticky (bez dalšího) vnímat jako skutečnost, pro kterou odpadly důvody ustanovení procesního opatrovníka.

Obecně platí, že v řízení o společnické žalobě nemůže činit úkony za společnost jiná osoba než společník, který žalobu podal, nebo osoba jím zmocněná, popřípadě právní nástupce „žalujícího“ společníka, zanikne-li jeho účast za trvání řízení. Zanikne-li však účast „žalujícího“ společníka za trvání společnosti bez právního nástupce, může za společnost v řízení činit úkony i jiný společník a není-li jej (či není-li žádný jiný společník ochoten vystupovat v řízení za společnost), může za společnost v řízení vystupovat – jako další v řadě – člen dozorčí rady určený k tomu, aby společnost zastupoval v řízení před soudem, popřípadě i člen statutárního orgánu, je-li oprávněn za společnost v řízení jednat.

Jestliže ovšem v řízení o společnické žalobě má – v situaci, kdy účast „žalujícího“ společníka zanikla bez právního nástupce – společnost zastupovat jiný společník, člen dozorčí rady nebo dokonce člen statutárního orgánu, je vždy nezbytné dbát toho, aby zájmy této osoby nebyly v rozporu se zájmy společnosti. Jsou-li zájmy těchto osob v rozporu se zájmy společnosti, potom za společnost v řízení jednat nemohou, a důvody pro ustanovení procesního opatrovníka trvají. Mají-li tyto osoby společnost v řízení zastupovat a nejsou-li jejich zájmy v rozporu se zájmy společnosti, pak důvody pro ustanovení procesního opatrovníka naopak odpadají a funkce procesního opatrovníka bez dalšího zaniká.

V další fázi předmětného řízení tak bude úkolem soudu prvního stupně posoudit i to, zda jsou zájmy likvidátorky, na niž přešla působnost statutárního orgánu a která se domáhá toho, aby mohla v řízení jednat za společnost (posuzováno ve vztahu k řízení vedenému v projednávané věci), v rozporu se zájmy společnosti.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 3409/2020, ze dne 31. 1. 2022


14.02.2022 00:02

K výkonu povinnosti jednatele zajistit řádné vedení účetnictví

Vytvořením rezerv v případech a ve výši předvídaných zákonem (či společenskou smlouvou) nemůže být jakkoliv nezákonně zasaženo do práva společníků společnosti s ručením omezeným na podíl na zisku.

Pouze tehdy, pokud by jednatel vytvářel rezervy v rozporu se zákonem či společenskou smlouvou (např. v situaci, kdy pro jejich tvorbu nejsou naplněny zákonné předpoklady, popř. ve vyšším než zákonem předvídaném rozsahu), by bylo možné uvažovat o tom, že prostřednictvím takto (nezákonně) vytvořených rezerv byl (v rozporu se zákonem) snížen zisk, o jehož rozdělení může valná hromada rozhodnout. Jinak řečeno, bez posouzení, zda rezervy byly vytvořeny v souladu se zákonem (případně se společenskou smlouvou), není možné dovodit, že by prostřednictvím jejich tvorby bylo zasaženo do práva společníků na rozdělení zisku.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 2887/2020, ze dne 24. 11. 2021


30.12.2021 00:01

Pokračování smlouvy o výkonu funkce po odvolání z funkce

Člen představenstva a akciová společnost se mohli dohodnout na tom, že odvoláním z funkce člena představenstva nezanikne jejich vztah upravený smlouvou o výkonu funkce (či souběžně uzavřenou manažerskou smlouvou), ale že bude pokračovat – se změněným obsahem – i nadále. Jinými slovy, ujednají-li si to strany, může jejich vztah ze smlouvy o výkonu funkce (či souběžně uzavřené manažerské smlouvy) „přežít“ (v určitém rozsahu) zánik funkce člena představenstva.

Takto se strany mohou dohodnout např. na tom, že společnost po odvolání z funkce (či i po jiném způsobu zániku funkce) nabídne členu představenstva jinou práci, a neučiní-li tak, popř. ji (bývalý) člen představenstva odmítne, ukončí jejich vztah ze smlouvy výpovědí, a že až do ukončení vztahu výpovědí bude společnost bývalému členu představenstva poskytovat plnění např. ve stejné podobě a výši, jakou měla odměna za výkon funkce. Tedy, strany si mohou sjednat obdobný režim, jaký (za určitých okolností) platí podle zákoníku práce pro vedoucí zaměstnance v případě jejich odvolání (srov. § 73 odst. 6 zákoníku práce, ve znění účinném do 31. 12. 2011, resp. § 73a odst. 2 zákoníku práce, ve znění účinném od 1. 1. 2012).

Takové ujednání lze přitom učinit i jen odkazem na příslušná ustanovení zákoníku práce. Podřídí-li tudíž strany smlouvu o výkonu funkce (či souběžně uzavíranou manažerskou smlouvu) zákoníku práce, aniž vyloučí použití posledně uvedených ustanovení, je třeba zásadně (neplyne-li jiný závěr z použití pravidel pro výklad právních úkonů) vycházet z toho, že uvedená ustanovení zákoníku práce jsou – jakožto smluvní ujednání – součástí smlouvy o výkonu funkce (manažerské smlouvy).

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 2837/2020, ze dne 22. 9. 2021


30.12.2021 00:01

Zajišťování každodenní operativy generálním ředitelem – členem představenstva

Jestliže generální ředitel – byv členem představenstva – „zajišťoval každodenní operativu“ (tedy běžné obchodní vedení), plnil povinnosti, jež zákon svěřuje představenstvu a činil tak jako člen představenstva. Na tom ničeho nemění skutečnost, že jej představenstvo výkonem těchto činností (s využitím vnitřní delegace) pověřilo (v důsledku čehož nerozhodovalo o záležitostech spadajících do rozsahu pověření ve sboru, ale rozhodoval o nich toliko generální ředitel jako pověřený člen představenstva). Bez právního významu je pak také označení funkce slovním spojením „generální ředitel“; je-li člen představenstva pověřen výkonem části činností spadajících do působnosti představenstva, vykonává tyto činnosti jako člen představenstva bez ohledu na to, zda (např. podle organizačního řádu společnosti) užívá pro označení své funkce pojmy jako „ředitel“, „generální ředitel“, „obchodní ředitel“ apod.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 2837/2020, ze dne 22. 9. 2021


< strana 1 / 25 >
Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů