// Profipravo.cz / Restituce a rehabilitace

Restituce a rehabilitace

14.07.2025 00:01

Žaloba o peněžitou náhradu dle § 16 odst. 1 zákona o půdě

Žalobě o peněžitou náhradu dle § 16 odst. 1 zákona o půdě nelze vyhovět, neuplynula-li dosud tříletá lhůta k plnění (plynoucí od doručení výzvy k jejímu poskytnutí povinné osobě); takovou žalobu je namístě pro předčasnost zamítnout.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 464/2025, ze dne 6. 5. 2025

04.07.2025 00:04

ÚS: Chybný výklad § 11a zákona č. 229/1991 Sb.

Závěr obecných soudů, považující rozhodnutí o nahrazení projevu vůle povinné osoby podle § 11a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, k bezúplatnému převodu pozemků oprávněné osobě za konstitutivní rozhodnutí o nabytí vlastnického práva oprávněné osoby, představuje kvalifikovanou právní vadu při výkladu dotčených zákonných ustanovení a má za následek porušení základního práva stěžovatelky na soudní ochranu garantované v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 164/24, ze dne 28. 5. 2025

30.05.2025 00:03

ÚS: Církevní restituce pozemků v k. ú. Petrovice u Borovan

Církevní právnická osoba může oprávněně očekávat, že orgány veřejné moci náležitě zhodnotí, zda předmětné nemovitosti, jež jsou (byly) předmětem uplatněného restitučního nároku, byly také účinně konfiskovány. Stojí-li v důkazní situaci proti sobě na straně jedné pouze holý konfiskační správní akt, kdežto na straně druhé existuje celá řada důkazů vypovídajících o tom, že k faktickému převzetí pozemků státem v době předcházející rozhodnému období nedošlo, resp. že pozdější postup orgánů státu v rozhodném období nebyl veden jen snahou „pojistit si“ přechod nemovitostí pro případ, že by se jejich dřívější konfiskace podle dekretu presidenta republiky č. 12/1945 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, z různých příčin nezdařila, je třeba při posuzování restitučního nároku takové církevní právnické osoby promítnout do rozhodování Ústavním soudem vyslovenou zásadu in favorem restitutionis; to platí tím spíše, je-li z důkazního hlediska osamocený konfiskační správní akt nicotný.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 879/24, ze dne 15. 4. 2025

17.04.2025 00:05

ÚS: Zachování restitučního nároku při žádosti o finanční náhradu

I. Z hlediska práva na ochranu a uspokojení restitučního nároku nelze činit rozdíl mezi oprávněnými osobami, které žádají o naturální náhradu podle § 11a odst. 1 zákona o půdě, a oprávněnými osobami, které žádají o finanční náhradu podle § 16 odst. 1 zákona o půdě. Jejich postavení je rovné. Žádostí o finanční náhradu podle § 16 odst. 1 zákona o půdě a jejím poskytnutím v neúplné (částečné) výši restituční nárok nezaniká, nebyl-li zjištěn jednoznačný projev vůle oprávněné osoby se zbytku restitučního nároku vzdát. V případě zjištění takové vůle je třeba vzhledem k okolnostem věci posoudit, zda ji lze přiznat příslušné právní účinky.

Bylo-li stěžovateli (stěžovatelce) upřeno právo na uspokojení jeho restitučního nároku jen na základě toho, že mu byla v minulosti na tento nárok poskytnuta peněžitá náhrada v nesprávné nižší výši, čímž byl bezdůvodně znevýhodněn oproti restituentům, jimž byla poskytnuta naturální náhrada, bylo porušeno jeho právo na rovnost podle čl. 1 Listiny základních práv a svobod, právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a právo na ochranu legitimního očekávání podle čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.

II. Ústavní soud se již mnohokrát ve své judikatuře vyjádřil k principu právního státu, z nějž vyplývá i závaznost vykonatelných rozhodnutí Ústavního soudu ve smyslu čl. 89 odst. 2 Ústavy. Vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu jsou závazná pro všechny orgány a osoby, tj. i pro samotný Ústavní soud [srov. nález Ústavního soudu ze dne 11. 6. 2003 sp. zn. Pl. ÚS 11/02 (N 87/30 SbNU 309, č. 198/2003 Sb.)]. Není přitom závazný jen výrok nálezu, ale i odůvodnění, resp. ty jeho části, jež obsahují „nosné“ důvody. Právní názor obsažený v odůvodnění rozhodnutí Ústavního soudu – má-li obecnou povahu – je závazný při řešení typově shodných případů.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 1186/24, ze dne 5. 3. 2025

07.04.2025 00:01

Kombinace požadavků při postupném vypořádávání restitučního nároku

Z ustanovení zákona o půdě nevyplývá, že by oprávněná osoba pro případ, že jí pro některou ze zákonných překážek nebyl vydán odňatý pozemek, nemohla svůj neuspokojený restituční nárok saturovat kombinací požadavku na finanční náhradu dle § 16 odst. 1 zákona o půdě a podáním žaloby o nahrazení projevu vůle povinné osoby s uzavřením smlouvy o bezúplatném převodu vlastnického práva k náhradnímu pozemku. Subsidiarita finanční formy náhrady a její volba oprávněnou osobou neznamená, že v procesu uspokojování restitučního nároku, zvláště v případech, děje-li se tak v delším časovém období, nemůže být zaměněna za formu naturální (za požadavek na vydání náhradního pozemku) a naopak. Uvedené přitom platí i tehdy, pokud se oprávněná osoba pro finanční náhradu rozhodla pod vlivem nesprávně provedeného ocenění restitučního nároku ze strany povinné osoby, které jí prakticky znemožňovalo účastnit se veřejných nabídek vyhlašovaných Státním pozemkovým úřadem, respektive dříve Pozemkovým fondem ČR.

Poskytnutí částečné finanční náhrady podle ustanovení § 16 odst. 1 zákona o půdě tak nebrání oprávněné osobě žádat v rozsahu dosud neuspokojené části restitučního nároku o naturální náhradu podle ustanovení § 11a odst. 1 zákona o půdě.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 175/2025, ze dne 26. 2. 2025

04.04.2025 00:04

ÚS: Náhrada nákladů v řízení o vydání náhradního pozemku

Pokud obecný soud v řízení o vydání náhradního pozemku podle zákona o půdě bez náležitého odůvodnění vyloučí možnost poměrně rozdělit náhradu nákladů řízení podle míry úspěchu ve věci a zároveň neposoudí, zda oprávněná osoba z procesního hlediska nezavinila částečné zastavení řízení, poruší tím právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 2736/23, ze dne 20. 2. 2025

28.02.2025 00:04

ÚS: Zachování restitučního nároku

I. Žádostí o peněžitou náhradu podle § 16 odst. 1 zákona o půdě a jejím poskytnutím v neúplné (částečné) výši restituční nárok nezaniká, nebyl-li zjištěn jednoznačný projev vůle restituenta se zbytku restitučního nároku vzdát. Pokud je taková vůle zjištěna, je třeba s ohledem na okolnosti věci posoudit, zda jí lze přiznat příslušné právní účinky.

II. Z hlediska práva na ochranu a uspokojení restitučního nároku nelze činit rozdíly mezi restituenty, kterým byla poskytnuta částečná naturální náhrada (§ 11a odst. 1 zákona o půdě), a restituenty, kterým byla poskytnuta částečná peněžitá náhrada (§ 16 odst. 1 zákona o půdě). Jejich postavení je rovné.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 3111/23, ze dne 21. 1. 2025

06.02.2025 00:04

ÚS: Formalistická a restriktivní aplikace restitučních zákonů

Při aplikaci restitučních zákonů není možno postupovat příliš restriktivně a formalisticky, ale naopak velmi citlivě vždy s ohledem na okolnosti konkrétního případu. Nelze přitom abstrahovat ani od notoricky známého, tzv. třídního přístupu státních orgánů v období totalitního režimu. Ke splnění účelu restitucí je rovněž nutné, aby obecné soudy interpretovaly restituční zákony ve vztahu k oprávněným osobám co nejvstřícněji, jelikož demokratický právní stát nesmí vytvářet další křivdy, a to ani za pomoci zdánlivě adekvátního výkladu zákona, který je však příliš sofistikovaný a vede k závěrům, které restituenti právem považují za nespravedlivé. Soud tedy není vázán doslovným zněním zákonného ustanovení bezvýhradně, ale smí a musí se od něj odchýlit v případě, kdy to vyžaduje ze závažných důvodů účel zákona, historie jeho vzniku, nebo některý z principů, jenž má základ v ústavně konformním právním řádu jako významovém celku.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 3406/22, ze dne 2. 12. 2024

28.01.2025 00:02

Přechod pozemků do vlastnictví obcí podle § 2a zák. č. 172/1991 Sb.

Ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 172/1991 Sb., rozšiřující výklad pojmu „zastavěný pozemek“, se použije i při zkoumání podmínek přechodu pozemků z vlastnictví státu do vlastnictví obcí podle § 2a tohoto zákona. Za zastavěné pozemky (z přechodu vyloučené) tak jest dle uvedeného ustanovení považovat též pozemky tvořící se stavbou jeden funkční celek a pozemky, na nichž bylo na základě pravomocného stavebního povolení započato se stavbou.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 2590/2024, ze dne 4. 12. 2024

29.11.2024 00:05

ÚS: Interpretace právních předpisů v restitučních věcech

Primárním cílem restitučního zákonodárství je navrátit původně protiprávně odňaté pozemky původním vlastníkům či jejich právním nástupcům. V konkrétním případě je třeba volit takovou interpretaci, která by směřovala k maximálnímu naplnění účelu restituce a současně respektovala proporcionalitu mezi omezením restitučního nároku na vydání původních pozemků a prosazením konkrétního veřejného zájmu.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 1792/23, ze dne 23. 10. 2024

29.11.2024 00:02

ÚS: Restituce církevního majetku s ohledem na historické křivdy

1. Při aplikaci restitučních zákonů nelze postupovat restriktivně formalisticky, ale vždy s ohledem na konkrétní okolnosti - majetek kláštera byl zabrán německou okupační mocí, která převzala jeho správu; po únoru 1948 byl majetek konfiskován původnímu vlastníku znovu s tím, že správa kláštera sloužila vedení války. Proto nesmí demokratický právní stát při posuzování okolností případu vytvářet další křivdy, ale musí restituční zákony interpretovat co nejvstřícněji. Takový postup má být v souladu s oprávněnými zájmy osob, jejichž újma, způsobená za totalitního komunistického režimu, má být alespoň částečně kompenzována.

2. Stojí-li proto vedle sebe více možností, jimiž měl být majetek vyvlastněn (dekrety prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. a č. 108/1945 Sb., a zákon č. 142/1947 Sb., o revisi první pozemkové reformy) není možné zastavit algoritmus přezkumu a bez náležitého zkoumání rozhodnout, že majetek byl konfiskován výhradně podle dekretů, aniž by současně bylo posouzeno, nešlo-li o jejich zneužití. Nerespektování aplikovaných norem, nedůslednost a nepředvídatelnost v postupu státních orgánů nebo osob jednajících za stát v době nesvobody nelze vykládat v neprospěch oprávněných osob. Obecné soudy musí v restitučním řízení především zohlednit hodnoty a principy demokratického právního státu, opačný postup může ve stěžovateli vyvolávat pocit „nové“ křivdy a bezpráví – není-li bezpečně vyloučeno, že nebyl postižen dvěma totalitními mocemi – v roce 1938 nacistickou a po roce 1948 komunistickou.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 806/23, ze dne 15. 10. 2024

18.10.2024 00:01

ÚS: Restituce rodu Walderode

Jen zvláště závažná vada by mohla vyvolat nicotnost aktu, kterým Ministerstvo vnitra rozhodlo podle § 2 odst. 2 dekretu prezidenta republiky č. 33/1945 Sb., o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské, že československé státní občanství se zachovává. O zvláště závažnou vadu nejde, je-li takový akt Ministerstva vnitra označen jako osvědčení a má náležitosti osvědčení, a nikoliv výměru (rozhodnutí).

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 854/23 ze dne 19. 9. 2024

17.10.2024 00:02

Převod odloučených lesních pozemků na oprávněné osoby

Ustanovení § 4 odst. 3 lesního zákona ve spojení s § 11 odst. 2 zákona o půdě umožňuje převod (odloučených) lesních pozemků na oprávněné osoby.

Podmínkou pro aplikaci ustanovení § 4 odst. 3 lesního zákona ve spojení s ustanovením § 11 odst. 2 zákona o půdě není existence výslovného zákonného zmocnění umožňujícího uzavření smlouvy mezi Lesy České republiky, s. p. a Státním pozemkovým úřadem ve smyslu označeného ustanovení lesního zákona (viz ustanovení § 3 odst. 4 zákona č. 503/2012 Sb., ve znění účinném do 31. 7. 2016). Z hlediska účelu (jímž je uspokojení restitučního nároku) není možné činit rozdíl mezi naturální náhradou v podobě zemědělských a lesních pozemků. Nelze tudíž činit rozdíl ani mezi oprávněnými osobami podle jimi zvoleného charakteru náhrady co do rozsahu soudní ochrany proti liknavému a svévolnému postupu Státního pozemkového úřadu.

Jestliže tedy ustanovení § 4 odst. 3 lesního zákona předpokládá uzavření písemné smlouvy mezi Lesy České republiky, s. p. a Státním pozemkovým úřadem, na jejímž základě Lesy České republiky, s. p. převádí oprávněným osobám pozemky dle ustanovení § 11 odst. 2 zákona o půdě, je namístě uzavřít, že ustanovení § 4 odst. 3 lesního zákona ve spojení s ustanovením § 11 odst. 2 zákona o půdě zakotvuje právní rámec pro uzavření dané smlouvy.

Smlouva ve smyslu ustanovení § 4 odst. 3 lesního zákona má soukromoprávní povahu, neboť se jedná o smlouvu o převzetí soukromoprávní povinnosti – dluhu, který má stát vůči oprávněné osobě.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 2104/2024, ze dne 4. 9. 2024

09.10.2024 00:02

ÚS: Výše finanční náhrady za odňatý a nevydaný pozemek

V řízení o peněžité náhradě za nevydané pozemky podle § 16 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, není ústavně souladný takový výklad, který zvyšuje ceny uvedené podle § 28a tohoto zákona ve vyhlášce č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. (dále jen „vyhláška“), toliko podle míry inflace běžného spotřebního zboží, a nezohledňuje růst cen nemovitostí. Koeficient šestinásobku finanční náhrady určené podle vyhlášky je s ohledem na časový odstup od účinnosti zákona o půdě zásadně neústavně nízký a odporuje závazným právním závěrům obsaženým ustálené judikatuře Ústavního soudu (nález ze dne 12. 1. 2021 sp. zn. Pl. ÚS 21/19 a nález ze dne 15. 11. 2023 sp. zn. IV. ÚS 2827/22). Z těchto nálezů plynou pro orgány veřejné moci tři závazné (čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky) podmínky určování výše náhrady, která má být: 1. přiměřená a rozumná, 2. nemusí nutně dosahovat tržní ceny, 3. má odčinit nebo zmírnit majetkovou křivdu tak, jako by tomu bylo při vydání věci. Šestinásobné zvýšení cen určených podle výše označené vyhlášky těmto kritériím nedostojí, neboť nezohledňuje míru růstu cen nemovitostí, nýbrž toliko tzv. běžného spotřebního koše. Ačkoli nemusejí být náhrady nezbytně ekvivalentem aktuálních tržních cen pozemků, musejí příslušné orgány pro dodržení i dalších právě uvedených ústavněprávních požadavků poskytování náhrad zohlednit také růst cen nemovitostí jako specifického druhu věci a svou kalkulaci podrobně odůvodnit. Postup, který nebere dostatečně na zřetel tato kritéria, porušuje základní práva jednotlivců na ochranu vlastnictví a na soudní a jinou právní ochranu podle čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 1577/22, ze dne 29. 8. 2024

16.08.2024 00:03

ÚS: Přiznání vyšší náhrady újmy na zdraví

Pokud člověka zranili příslušníci bezpečnostních složek státu v souvislosti s jeho vyjádřením odporu proti komunistickému režimu, pak zranění provázely zcela mimořádné okolnosti, které je nezbytné zohlednit při stanovení výše náhrady újmy na zdraví.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 2200/23, ze dne 17. 6. 2024

26.07.2024 00:04

ÚS: Výše finanční náhrady za odňatý a nevydaný pozemek

Při určování výše finanční náhrady za odňaté a nevydané pozemky musí správní orgány i obecné soudy vycházet ze třech podmínek: 1. přiměřená a rozumná výše náhrady, 2. náhrada nemusí být nutně ekvivalentem aktuální tržní ceny, 3. výše náhrady musí naplňovat účel restitučního zákonodárství, tj. odčinění nebo zmírnění majetkových křivd tak, jako by tomu bylo při vydání věci. Ačkoli nemusí být finanční náhrada nezbytně ekvivalentem aktuální tržní ceny pozemku, musí příslušné orgány pro dodržení ústavněprávních požadavků poskytování náhrad zohlednit také růst cen nemovitostí jako specifického druhu věci a svou kalkulaci podrobně odůvodnit. Pokud toto příslušné orgány nezohlední, jedná se o porušení čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 63/24, ze dne 11. 6. 2024

26.07.2024 00:03

ÚS: Žádost restituenta o finanční náhradu

I. Z hlediska práva na ochranu a uspokojení restitučního nároku nelze činit rozdíl mezi oprávněnými osobami, které žádají o naturální náhradu podle § 11a odst. 1 zákona o půdě, a oprávněnými osobami, které žádají o finanční náhradu podle § 16 odst. 1 zákona o půdě. Jejich postavení je rovné.

II. Žádostí o finanční náhradu podle § 16 odst. 1 zákona o půdě a jejím poskytnutím v neúplné (částečné) výši restituční nárok nezaniká, nebyl-li zjištěn jednoznačný projev vůle oprávněné osoby se zbytku restitučního nároku vzdát. V případě zjištění takové vůle, je třeba vzhledem k okolnostem věci posoudit, zda ji lze přiznat příslušné právní účinky.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 2763/23, ze dne 22. 5. 2024

12.07.2024 00:03

ÚS: Výše finanční náhrady za v restituci nevydaný pozemek

V řízení o peněžité náhradě za nevydané pozemky podle § 16 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, není ústavně souladný takový výklad, který zvyšuje ceny uvedené podle § 28a tohoto zákona ve vyhlášce č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. (dále jen „vyhláška“), toliko podle míry inflace běžného spotřebního zboží, a nezohledňuje růst cen nemovitostí. Koeficient šestinásobku finanční náhrady určené podle vyhlášky je s ohledem na časový odstup od účinnosti zákona o půdě zásadně neústavně nízký a odporuje závazným právním závěrům obsaženým ustálené judikatuře Ústavního soudu (nález ze dne 12. 1. 2021 sp. zn. Pl. ÚS 21/19 a nález ze dne 15. 11. 2023 sp. zn. IV. ÚS 2827/22). Z těchto nálezů plynou pro orgány veřejné moci tři závazné (čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky) podmínky určování výše náhrady, která má být: 1. přiměřená a rozumná, 2. nemusí nutně dosahovat tržní ceny, 3. má odčinit nebo zmírnit majetkovou křivdu tak, jako by tomu bylo při vydání věci. Šestinásobné zvýšení cen určených podle výše označené vyhlášky těmto kritériím nedostojí, neboť nezohledňuje míru růstu cen nemovitostí, nýbrž toliko tzv. běžného spotřebního koše. Ačkoli nemusejí být náhrady nezbytně ekvivalentem aktuálních tržních cen pozemků, musejí příslušné orgány pro dodržení i dalších právě uvedených ústavněprávních požadavků poskytování náhrad zohlednit také růst cen nemovitostí jako specifického druhu věci a svou kalkulaci podrobně odůvodnit. Postup, který nebere dostatečně na zřetel tato kritéria, porušuje základní práva jednotlivců na ochranu vlastnictví a na soudní a jinou právní ochranu podle čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 2853/23, ze dne 21. 5. 2024

28.06.2024 00:04

ÚS: Řízení o vydání náhradního pozemku podle zákona o půdě

V řízení o vydání náhradního pozemku podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, dojde k porušení ústavně zaručeného práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, nevyzve-li obecný soud neúspěšného žadatele k označení jiných vhodných pozemků způsobilých uspokojit jím uplatněný nárok.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 3094/23, ze dne 7. 5. 2024

27.06.2024 00:01

Převod náhradních zemědělských pozemků v režimu zákona o půdě

Ustanovení § 3002 odst. 1 o. z., vylučující užití § 3000 a § 3001 o. z. u neplatných či zrušených úplatných smluv, se aplikuje i tehdy, bylo-li pravomocné soudní rozhodnutí o nahrazení projevu vůle směřujícího (v režimu zákona o půdě) k převodu náhradního zemědělského pozemku na oprávněnou osobu zrušeno na základě mimořádného opravného prostředku. Ustanovení § 3001 odst. 1 o. z., poskytující poctivému příjemci, jenž předmět bezdůvodného obohacení zcizil za úplatu, právo volby, zda ochuzenému vydá peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny předmětu obohacení (§ 2999 odst. 1 o. z.) nebo to, co úplatným právním jednáním utržil, se tudíž nevztahuje na případy, v nichž vlastník – nabyvší vlastnického práva na základě pravomocného soudního rozhodnutí o nahrazení projevu vůle směřujícího (v režimu zákona o půdě) k převodu náhradního zemědělského pozemku – převede své vlastnictví za úplatu na třetí osobu dříve, než je předmětné pravomocné rozhodnutí z podnětu mimořádného opravného prostředku odklizeno.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 771/2024, ze dne 22. 5. 2024