// Profipravo.cz / Zprostředkování, obchodní zastoupení

Zprostředkování, obchodní zastoupení

20.12.2023 00:02

Přičitatelnost výhod z obchodního zastoupení v rámci seskupení

Otázku přičitatelnosti výhod plynoucích mateřské společnosti z činnosti obchodního zástupce, kterou vyvíjel pro dceřinou společnost, je třeba vždy posuzovat podle konkrétních okolností případu a podle konkrétního smluvního vztahu obchodního zástupce se zastoupenou společností a jejím možným propojením s mateřskou společností.

Právní názor Soudního dvora EU vyjádřený v rozsudku Turgay Semen nelze bez dalšího vykládat jako paušální zapovězení možnosti přičíst výhody plynoucí jinému subjektu v rámci podnikatelského seskupení zastoupenému. V nyní řešené věci jde o skutkově značně odlišný případ než ten, který byl řešen v rozsudku Turgay Semen. Ze skutkových zjištění soudů nižších stupňů týkajících se míry propojenosti zastoupené a její mateřské společnosti totiž vyplývá, že obě společnosti byly velmi úzce propojené, zastoupená byla existenčně závislá na mateřské společnosti, neboť jejím hlavním účelem bylo obstarávat klienty pro mateřskou společnost. Sama zastoupená žádné své produkty nenabízela. Ve vztahu k vystupování vůči obchodní zástupkyni pak obě společnosti působily natolik propojeně, téměř jako jeden subjekt. Obchodní zástupkyně nadto nemohla reálně ovlivnit způsob, jakým byl podnikatelský model obou společností nastaven; nemohla ovlivnit, se kterou společností smlouvu uzavře. Nelze opomenout ani to, že v řešené věci veškeré výhody z činnosti obchodní zástupkyně plynuly přímo mateřské společnosti zastoupené, a to právě kvůli uvedené úzké propojenosti obou společností, díky níž zastoupená působila pouze jako zprostředkovatelská společnost pro svoji mateřskou společnost a sama žádné produkty nenabízela.

Účelem Směrnice č. 86/653/EHS, resp. úpravy odškodnění obchodního zástupce, je ochrana obchodního zástupce. Optikou účelu právní úpravy odškodnění obchodního zástupce je pak třeba nahlížet i na nyní řešenou otázku.

Pokud zastoupená působila pouze jako zprostředkovatel pro svoji mateřskou společnost, sama žádné produkty nenabízela, bylo by v rozporu s účelem právní úpravy odškodnění obchodního zástupce, aby výhody její mateřské společnosti, pro kterou klienty obstarávala, nebyly považovány pro účely určení odškodnění podle § 669 obch. zák. za výhody samotné zastoupené. Opačný závěr o nepřičitatelnosti výhod mateřské společnosti zastoupené by za těchto konkrétních skutkových okolností vedl k absurdnímu důsledku – nulové výši odškodnění pro obchodní zástupkyni, neboť při určení odškodnění by se nezohlednily žádné výsledky, kterých obchodní zástupkyně dosáhla, a to s odkazem, že zastoupené z nich neplynuly žádné výhody (ačkoli veškeré výhody plynuly její mateřské společnosti, s níž byla velmi úzce provázána).

S ohledem na specifické okolnosti řešené věci je tedy třeba dospět k závěru, že v nyní řešené věci je na místě výhody (tj. pojistné ze smluv uzavřených obchodní zástupkyní) plynoucí mateřské společnosti zastoupené považovat za výhody samotné zastoupené, a to právě s ohledem na účel právní úpravy a na výše shrnuté skutkové okolnosti (úzké propojení obou společností, model jejich podnikání a vystupování vůči obchodní zástupkyni).

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 1879/2023, ze dne 15. 9. 2023

20.12.2023 00:01

Vliv nesjednání konkurenční doložky na odškodnění obchodního zástupce

Absence konkurenční doložky ve smyslu § 672a obch. zák. je obvykle důvodem ke snížení základní výše odškodnění obchodního zástupce, a to ve druhé fázi výpočtu [podle § 669 odst. 1 písm. b) obch. zák.]. Skutečnost, zda byla ve smlouvě o obchodním zastoupení sjednána konkurenční doložka či nikoli, je pouze jednou z okolností, kterou je třeba ve druhé fázi výpočtu výše odškodnění zvažovat. Podle judikatury nelze úvahu o důvodech k použití korektivu ekvity redukovat toliko na vyhodnocení výše provize a skutečnost, zda byla sjednána konkurenční doložka; zákon již pro účely posouzení vzniku nároku na odškodnění ukládá hodnotit všechny okolnosti případu, které mají vzhledem ke své povaze význam při posouzení, zda je placení odškodnění spravedlivé.

Nelze tedy paušálně uzavřít, do jaké míry má být základní výše odškodnění snížena s ohledem na absenci konkurenční doložky. Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1882/2012, v němž dovolací soud považoval za vhodné krácení základní výše odškodnění o 25 %, a to právě s odkazem na neexistenci konkurenční doložky a také s odkazem na délku trvání obchodního zastoupení, proto lze považovat toliko za inspirační vodítko, nikoli přesné a paušálně použitelné pravidlo o míře snížení odškodnění v případě absence konkurenční doložky.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 1879/2023, ze dne 15. 9. 2023

20.12.2023 00:00

Přiznání maximální výše odškodnění obchodního zástupce

Z právní úpravy ani z judikatury nevyplývá, že by bylo možné při určení výše odškodnění přistoupit přímo k přiznání maximální výše odškodnění podle § 669 odst. 2 obch. zák., aniž by byla určena základní výše odškodnění postupem upraveným v § 669 odst. 1 obch. zák. a rozvedeným v judikatuře Nejvyššího soudu i SDEU. Postup soudů obou stupňů tak nerespektoval smysl a účel ustanovení § 669 obch. zák., neboť pro určení výše odškodnění soudy použily výpočet podle § 669 odst. 2 obch. zák., kterým se určuje toliko maximální možná částka odškodnění a který zákonodárce do mechanismu určení výše odměny vložil pouze jako korektiv maximální možné částky, nikoli jako výchozí způsob určení výše odměny.

Bez určení základní výše odškodnění podle § 669 odst. 1 obch. zák. se tak nelze obejít, neboť maximální výše odškodnění určená podle § 669 odst. 2 obch. zák. nepředstavuje způsob určení výše odškodnění, ale toliko limit, který nesmí základní výše odškodnění překročit.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 1879/2023, ze dne 15. 9. 2023

25.10.2023 00:02

Pojem ztracené provize ve smyslu § 669 odst. 1 písm. b) obch. zák.

Pojem ztracené provize ve smyslu § 669 odst. 1 písm. b) obch. zák. nemůže zahrnovat takové provize, ke kterým má obchodní zástupce podmíněný („čekatelský“) nárok ve smyslu § 659a nebo § 659b obch. zák., neboť o ně nepřichází (neztrácí je). Provize, které obchodnímu zástupci plynou z již uzavřených obchodů, mohou být ztracenými provizemi ve smyslu § 669 odst. 1 písm. b) obch. zák. toliko tehdy, jestliže obchodní zástupce na ně ukončením smlouvy o obchodním zastoupení ztrácí v důsledku zvláštního smluvního ujednání právo.

Názor, který se prosadil v dosavadní rozhodovací praxi Nejvyššího soudu a podle něhož ztracenými provizemi ve smyslu § 669 odst. 1 písm. b) obch. zák. jsou provize, které by zástupce jinak z již uskutečněných obchodů dostával, nemůže ve světle eurokonformního výkladu obstát. Provizemi, které obchodní zástupce ztrácí ve smyslu § 669 odst. 1 písm. b) obch. zák., nejsou (nemohou být) provize z již uskutečněných obchodů, na něž má obchodní zástupce právo ze smlouvy o obchodním zastoupení, nýbrž provize, které by obdržel v případě hypotetického trvání smlouvy za obchody uskutečněné po ukončení smlouvy se zákazníky, které pro zastoupeného získal, jakož i s dosavadními zákazníky, s nimiž rozvinul významně obchod.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 1774/2023, ze dne 13. 9. 2023

17.05.2023 00:00

Výše odškodnění obchodního zástupce při ukončení smlouvy

Ze závěrů dosavadní judikatury (zejména rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 6020/2016 a závěrů judikatury Soudního dvora EU) a zprávy Evropské komise ze dne 23. 7. 1996 o provádění článku 17 Směrnice, vydanou na základě čl. 17 odst. 6 Směrnice, „Report on the application of article 17 of council directive on the co-ordination of the laws of the member states relating to self-employed commercial agents (86/653/EEC)“ lze v poměrech právní úpravy obch. zák. postup pro určení výše odškodnění obchodního zástupce shrnout následujícím způsobem.

V první fázi je třeba [ve smyslu § 669 odst. 1 písm. a) obch. zák.] určit výhody, které zastoupený takto získal a které trvají i po skončení obchodního zastoupení. Za tím účelem je třeba identifikovat „nové obchody“, tj. obchody s novými zákazníky, případně navýšení objemu obchodů se stávajícími zákazníky, a ve vztahu k nim pro futuro (prognózou) identifikovat a kvantifikovat výhody, které z nich zastoupený bude moci čerpat i po skončení smluvního vztahu. Identifikace nových obchodů, tedy rozšíření obchodů zástupcem, je předpokladem pro další postup, tedy samotné určení výše odškodnění. Při určení výhod se z nových obchodů určí hrubá provize za posledních 12 měsíců trvání obchodního zastoupení. Tato roční provize potom slouží jako základ pro výpočet výše odškodnění. Poté se určí pravděpodobné budoucí trvání výhod na straně zastoupeného v určené délce (obvykle dvou až pěti let). Provize za posledních 12 měsíců se poté vynásobí počtem let budoucího trvání výhod a poníží o předpokládanou migraci zákazníků. Výsledek se pak sníží, aby se vypočítala současná hodnota odškodnění s přihlédnutím k tomu, že dochází k výplatě budoucího příjmu (tzv. diskontování).

V druhé fázi [ve smyslu § 669 odst. 1 písm. b) obch. zák.] se základní výše odškodnění koriguje dle kritérií spravedlnosti. Tato korekce může spočívat ve snížení i ve zvýšení odškodnění. V této fázi se zohlední zejména, zda má obchodní zástupce i jiné zmocnitele, míra odměny obchodního zástupce (zda zastoupený nedávno snížil výši provize, např. protože se domníval, že příjmy obchodního zástupce jsou příliš vysoké, nebo zaplatil zástupci velkou částku provizí za smlouvy se zákazníky, které obchodní zástupce zmocniteli nepřivedl apod.), snížení obratu zastoupeného, rozsah výhod plynoucích pro zastoupeného, existence konkurenčních doložek apod. V této fázi se přitom zohledňují provize, o které obchodní zástupce ve vztahu k novým obchodům přichází, resp. které ukončením vztahu ztrácí, což předpokládá, že by je jinak z již uskutečněných obchodů dostával.

V třetí fázi se ve smyslu § 669 odst. 2 obch. zák. výsledná částka případně redukuje maximální výší provize vypočítané z ročního průměru odměn získaných zástupcem během posledních pěti let, a trvala-li smlouva dobu kratší než pět let, musí být tato maximální výše provize vypočítána z průměru za celé smluvní období.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 2374/2021, ze dne 8. 3. 2023

12.02.2019 00:02

Právo obchodního zástupce na odškodnění v případě ukončení smlouvy

Při výpočtu maximálního limitu odškodnění podle § 669 odst. 2 obch. zák., který odpovídá článku 17 odst. 2 písm. b) směrnice Rady č. 86/653/EHS, se vychází z veškerých provizí získaných obchodním zástupcem v rozhodném období, bez zřetele na jejich podstatu, nikoliv pouze z těch, které jsou relevantní pro výpočet podle § 669 odst. 1 obch. zák.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 6020/2016, ze dne 28. 11. 2018

17.01.2019 00:01

Odborná péče zprostředkovatele o věc převzatou k plnění závazku

Od zprostředkovatele, který převzal věc k plnění svého závazku založeného smlouvou o zprostředkování podle § 642 an. obch. zák., se vyžadovala zásadně obvyklá péče o převzatou věc. S ohledem na okolnosti případu či jednání smluvních stran však mohl být zprostředkovatel zavázán vynaložit na věc péči odbornou; k takové péči se mohl zavázat smluvně, povinnost mohla ale být založena i jiným jednáním zprostředkovatele, zejména tím, že vystupoval jako odborník na činnost, která převzetí a opatrování takové věci předpokládá.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 997/2018, ze dne 26. 9. 2018

22.10.2018 00:01

Vrácení části provize obchodního zástupce v případě neplnění smlouvy

Ujednání ve smlouvě o obchodním zastoupení, kterým si strany sjednaly možnost vrácení přiměřené (úměrné) části provize pro případ, že zprostředkovaná smlouva nebude třetí osobou plněna po určitou stanovenou dobu jejího trvání, bylo v souladu s § 662 odst. 1 obch. zák., pokud nešlo o situaci neplnění smlouvy v důsledku okolností přičitatelných zastoupenému.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 1049/2018, ze dne 22. 8. 2018

28.11.2017 00:02

Zákaz tzv. jiné činnosti v konkurenční doložce podle § 672a odst. 1 obch. zák.

Smluvní ujednání, které vede k ochraně oprávněných zájmů zastoupeného při jeho účasti v hospodářské soutěži a spočívá v omezení činnosti obchodního zástupce v jeho účasti v hospodářské soutěži, dle kterého je tento obchodní zástupce povinen zdržet se kontaktování, odlákávání či pokusů o odlákání konkrétně vymezených subjektů (zaměstnanců a obchodních partnerů zastoupeného) za účelem realizace vlastních nebo cizích obchodních zájmů v obchodním odvětví předmětu činnosti zastoupeného (resp. zdržet se toho, aby údaje o těchto osobách jiným způsobem poskytoval nebo se pokoušel poskytovat konkurenčním podnikům), bylo třeba vykládat jako konkurenční doložku ve smyslu § 672a odst. 1 obch. zák.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 2553/2015, ze dne 24. 8. 2017

25.08.2016 00:00

Změna v subjektu smlouvy o obchodním zastoupení před 1. 1. 2014

Bylo-li úmyslem účastníků smlouvy nikoli pouhé postoupení pohledávek, nýbrž změna v subjektu smlouvy o obchodním zastoupení, pak nic nebrání posoudit takovou smlouvu jako inominátní podle ustanovení § 269 odst. 2 věty první obch. zák.

Lze též odkázat na ustanovení § 1895 a násl. zákona č. 89/2012, občanský zákoník, účinného od 1. 1. 2014, který jako smluvní typ upravuje vstup třetí osoby do smlouvy. I když obchodní zákoník ani občanský zákoník účinný do 31. 12. 2013 takový smluvní typ neznaly, umožňovala i tato právní úprava uzavření takové smlouvy jako smlouvy nepojmenované. Ovšem v případě, že taková nepojmenovaná smlouva zahrnuje též převzetí dluhu, bude k její platnosti zapotřebí souhlas věřitele.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 1698/2016, ze dne 14. 6. 2016

01.06.2016 00:00

Výše odškodnění obchodního zástupce dle § 669 odst. 2 obch. zák.

Průměr roční provize obchodního zástupce je třeba počítat z posledních pěti let dle § 669 dost. 2 obch. zák i v případě, že obchodní zastoupení trvalo pět a více let na základě několika samostatně uzavřených smluv.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 4957/2015, ze dne 25. 2. 2016

29.04.2013 00:00

Ke konkurenční doložce při provádění zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví

Výhrada, že dohodnutá konkurenční doložka je neplatná pro rozpor se zákonem o pojišťovacích zprostředkovatelích, který umožňuje, aby pojišťovací zprostředkovatel byl činný i pro více pojišťoven, je neopodstatněná, neboť umožňuje-li obchodní zákoník v ustanovení § 672a, aby si strany sjednaly konkurenční doložku a ta byla podle uvedeného ustanovení dohodnuta, nejde o ujednání v rozporu se zákonem.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 2019/2011, ze dne 25. 3. 2013

30.11.2011 00:01

Ke vzniku práva obchodního zástupce na odškodnění podle § 669 obch. zák.

Vznik práva obchodního zástupce na odškodnění podle § 669 obch. zák. je podmíněn současným splněním dvou předpokladů, totiž jednak že obchodní zástupce zastoupenému získal nové zákazníky nebo rozvinul významně obchod s dosavadními zákazníky a zastoupený má dosud podstatné výhody vyplývající z obchodů s nimi, jednak že placení tohoto odškodnění je spravedlivé, jsou-li vzaty v úvahu všechny okolnosti, zejména provize, kterou obchodní zástupce ztrácí a která vyplývá z obchodů uskutečněných s těmito zákazníky, a skutečnost, zda byla sjednána konkurenční doložka.

První z uvedených předpokladů pak není splněn již tím, že byl rozvinut významně obchod zastoupeného v důsledku činnosti obchodního zástupce, takže jeho práce pro zastoupeného byla přínosná; k jeho naplnění je též třeba, aby zastoupený měl i po ukončení vztahu obchodního zastoupení výhody vyplývající z obchodů se zákazníky, jež obchodní zástupce získal nebo s nimiž významně rozvinul obchod.

Druhým z předpokladů je, že placení odškodnění je vzhledem ke zvláštním okolnostem konkrétního případu spravedlivé. Jako zvláště významné hledisko pro uplatnění korektivu ekvity zákon zdůrazňuje provizi, kterou obchodní zástupce ztrácí a která vyplývá z obchodů uskutečněných se zákazníky, které získal nebo s nimiž významně rozvinul obchod. Tato provize nemusí být nutně identická s provizí, která byla obchodnímu zástupci vyplacena.

Úvahu o důvodech k použití korektivu ekvity přitom nelze redukovat toliko na vyhodnocení výše provize a skutečnosti, zda byla sjednána konkurenční doložka; zákon již pro účely posouzení vzniku nároku na odškodnění ukládá hodnotit všechny okolnosti případu, které mají vzhledem ke své povaze význam při posouzení, zda je placení odškodnění spravedlivé.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 3359/2011, ze dne 26. 10. 2011

01.08.2011 00:00

K určení obsahu zprostředkovávané smlouvy ve smlouvě o zprostředkování

Základním obsahem smlouvy o zprostředkování je určení obsahu smlouvy, jejíž uzavření má být zprostředkováno. Nebylo-li účastníky smlouvy o zprostředkování jednoznačně dohodnuto, jaká konkrétní smlouva s jakým předmětem plnění má být zprostředkována, je pro chybějící podstatnou náležitost zprostředkovatelské smlouvy tato smlouva neplatná, a účastníci jsou povinni vrátit si navzájem plnění na jejím základě přijaté.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2305/2009, ze dne 25. 5. 2011

17.05.2011 00:00

K určitosti konkurenční doložky ve smlouvě o obchodním zastoupení

Konkurenční doložka ve smlouvě o obchodním zastoupení se může vztahovat pouze na činnost, která byla předmětem obchodního zastoupení, nebo jinou činnost, která by měla soutěžní povahu vůči podnikání zastoupeného. Pokud je ze smlouvy o obchodním zastoupení zřejmé, jakou činnost zástupce vykonává, není nezbytné tuto činnost dále specifikovat v konkurenční doložce a lze odkázat pouze na obsah smlouvy o obchodním zastoupení. Pokud ovšem nelze z obsahu smlouvy o obchodním zastoupení dovodit, jakou konkrétní činnost pro jaký sortiment zboží není obchodní zástupce oprávněn vykonávat, je konkurenční doložka neurčitá a z toho důvodu absolutně neplatná.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 3859/2009, ze dne 28. 4. 2011

17.05.2011 00:00

Ke zneužití informací obchodním zástupcem ve svůj prospěch

V článku II odst. 4 posuzované smlouvy o obchodním zastoupení bylo ujednáno, že obchodní zástupce je povinen uchovávat v tajnosti skutečnosti související s výkonem činnosti obchodního zástupce, předmětné informace nesmí zneužít ke svému prospěchu nebo prospěchu někoho jiného.

Pokud obchodní zástupce na adresách, které získal od zastoupeného, nabízel kromě zboží zastoupeného i svoje zboží (či zboží jiného dodavatele), pak je nutné dospět k závěru, že informace poskytnuté mu v souvislosti s výkonem činnosti podle smlouvy o obchodním zastoupení obchodní zástupce zneužil ve svůj prospěch. Obchodní zástupce využil přístupu ke klientům, jejichž adresy získal zastoupený na základě jím provedené letákové akce, aby jim nabízel mj. i své či jiné zboží. Tím se, bez ohledu na to, zda zboží mělo konkurenční charakter ke zboží nabízenému jménem zastoupeného, dopustil zástupce porušení čl. II odst. 4 smlouvy o obchodním zastoupení.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 3859/2009, ze dne 28. 4. 2011

09.05.2011 00:00

K povinnosti spolupůsobení obchodního zástupce dle § 656 obch. zák.

Povinnost spolupůsobení obchodního zástupce je upravena v ust. § 656 obch. zák., podle něhož je obchodní zástupce povinen působit v rámci svého závazku při uskutečňování uzavřených obchodů podle pokynů zastoupeného a v zájmu zastoupeného, který je nebo musí být obchodnímu zástupci znám. Tato povinnost váže zástupce především při řešení nesrovnalostí, které vzniknou z uzavřených obchodů.

Jestliže v průběhu předmětného řízení nebylo prokázáno, že by došlo ke zrušení smlouvy o obchodním zastoupení dohodou stran nebo že by jejich závazkový vztah zanikl jinou právní skutečností, s níž právní normy zánik závazků spojují, je nutno přijmout závěr, že obchodní zástupkyně zprostředkovala obchod pro zastoupeného, i nadále byla však vázána zejména povinnostmi zakotvenými v ust. § 656 obch. zák. - při uskutečňování uzavřených obchodů spolupůsobit a napomáhat zastoupenému při řešení nesrovnalostí, které z uzavřených obchodů vznikly.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 3525/2010, ze dne 25. 2. 2011

13.07.2009 00:00

Ke konkur. doložce ve smlouvě o obchodním zastoupení před 1.1.2001

Účastníci smlouvy o obchodním zastoupení mohli ve smlouvě konkurenční doložku sjednat (a sankcionovat ji i smluvní pokutou) i před 1.1.2001; takové smluvní ujednání, omezující obchodního zástupce, však muselo být recipročně vyváženo závazkem zastoupeného vůči obchodnímu zástupci. Takovou reciproční povinností zastoupeného by mohla být i výše a podmínky poskytování provize, avšak jen za předpokladu, že by reálně kompenzovala smluvní omezení obchodního zástupce.

V posuzovaném případě z odůvodnění napadeného rozhodnutí nikterak nevyplývá v čem se lišila výše a podmínky poskytování provize v daném smluvním vztahu od jiných obdobných vztahů. Je třeba mít na paměti, že příslušné smluvní ujednání musí odpovídat nejen zákonu, ale i zásadám poctivého obchodního stylu (§ 265 obch. zák.), resp. dobrých mravů (§ 3 odst. 1 obč. zák.).

Současná právní úprava konkurenční doložky v ustanovení § 672a obch. zák. je sice koncipována kogentně, umožňuje však v odst. 3 § 672a soudu za stanovených podmínek konkurenční doložku omezit či prohlásit za neplatnou. Kriterium potřebné míry ochrany (tj. ochrany nezbytně nutné) zastoupeného lze vztáhnout i na smluvní úpravy doložek v době před 1. 1. 2001.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1513/2008, ze dne 27. 5. 2009

29.06.2009 00:01

K neplatnosti konkurenční doložky ve smlouvě o obchodním zastoupení

I. Při výkladu ustanovení § 672a ObchZ je třeba vzít na zřetel, že konkurenční doložka je stanovena k ochraně oprávněných zájmů zastoupeného při jeho účasti v hospodářské soutěži; zastoupený se jí chrání před činností obchodního zástupce, která by měla soutěžní povahu. Požadavkem na omezení zákazu konkurence, jak z hlediska doby jeho trvání, tak z hlediska jeho územního a případně též osobního rozsahu (co do okruhu třetích osob), pak zákon sleduje ochranu oprávněných zájmů obchodního zástupce jako podnikatele; jde o to, aby omezení jeho práva podnikat mělo zřetelně vymezené hranice, stanovené v konkurenční doložce (srov. § 672a odst. 1, 2 ObchZ), a aby takto sjednaný (stanoveným rozsahem vymezený) zákaz konkurence neomezoval zástupce více, než kolik vyžaduje potřebná míra ochrany zastoupeného (srov. § 672a odst. 3 ObchZ). V ustanovení § 672a ObchZ se tak promítá ústavní princip zakotvený v Čl. 26 Listiny základních práv a svobod, podle něhož každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost (odstavec 1), a zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností (odstavec 2).

Ustanovení § 672a odst. 1 ObchZ stanoví, jaké náležitosti musí konkurenční doložka mít, aby byla platná (srov. § 672a odst. 2 ObchZ). Takovou obligatorní náležitostí je vedle stanovení doby trvání zákazu konkurence (ne delší dvou roků po ukončení smlouvy) též stanovení území, na něž se zákaz konkurence vztahuje; výkladem lze dovodit, že stanovení okruhu osob, vůči nimž nesmí zástupce na stanoveném území vykonávat činnost soutěžní povahy, podmínkou platnosti konkurenční podmínky není (srov. dikci „na stanoveném území nebo vůči stanovenému okruhu osob na tomto území“).

Konkurenční doložka sjednaná v předmětné smlouvě stanovení územního rozsahu zákazu konkurence postrádá, odporuje tedy podmínkám uvedeným v ustanovení § 672a odst. 1 ObchZ a je proto podle ustanovení § 672a odst. 2 ObchZ neplatná.

II. Neplatnost konkurenční doložky pro absenci ujednání o časovém a územním omezení zákazu konkurence je z logiky věci (jak shora vyloženo) stanovena pouze na ochranu obchodního zástupce, jde tedy o neplatnost relativní, jíž se vzhledem k ustanovení § 267 odst. 1, věty první, ObchZ může dovolat jen obchodní zástupce.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 508/2009, ze dne 30. 4. 2009

06.05.2009 00:01

Ke zprostředkování koupě nemovitosti dle smlouvy o budoucí smlouvě

Zprostředkování, tedy „činnost směřující k tomu, aby zájemce měl příležitost uzavřít určitou smlouvu“, chápe obchodní zákoník velmi široce – od pouhého „obstarání příležitosti“ v užším smyslu, přes uzavření smlouvy, která je předmětem zprostředkování, až po situaci, kdy třetí osoba svůj závazek ze zprostředkovávané smlouvy splní. Zákon dokonce obecně předpokládá (jak vyplývá z § 650 obch. zák.), že zprostředkovatel bude (může být – nestanoví-li smlouva jinak) činný až do okamžiku uzavření smlouvy, jež je předmětem zprostředkování, a to bez ohledu na to, v kterém okamžiku vymezeném § 646 až 646 obch. zák. mu vznikne nárok na provizi.

Obstarat příležitost k uzavření určité smlouvy neznamená pouze „seznámit jednající osoby“. Ani samo uzavření smlouvy o budoucí smlouvě kupní nemusí znamenat vždy bez dalšího, že jsou vytvořeny veškeré podmínky (dána faktická příležitost) pro uzavření vlastní kupní smlouvy a že tedy v tomto smyslu již není možno naplnit zprostředkovatelskou smlouvu reálným obsahem.

Nesprávně zde proto soud prvního stupně dospěl k závěru, že předmět plnění byl v okamžiku vzniku zprostředkovatelské smlouvy nemožný, neboť dohodnutou činnost nemohl zprostředkovatel vyvíjet, jestliže smlouva o budoucí smlouvě kupní týkající se týchž nemovitostí, příležitost k jejichž prodeji měl obstarat, byla již uzavřena.

Dovolací soud naopak shodně se soudem odvolacím konstatuje, že smlouvou sjednané plnění nebylo od počátku plněním nemožným, že tedy nenastala situace předpokládaná § 37 odst. 2 obč. zák. a smlouva proto není z tohoto důvodu neplatná.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 4604/2007, ze dne 13. 1. 2009