// Profipravo.cz / Obchodní společnosti a družstvo

Obchodní společnosti a družstvo

09.11.2022 00:02

Naplnění předpokladů diskvalifikace člena statutárního orgánu

I. Pro vyloučení člena statutárního orgánu (podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2020, pro věc rozhodné) nepostačí jednorázové porušení, jakkoliv by bylo závažné, ani sice opakovaná, nicméně nevýznamná či drobná porušení péče; dotčený člen statutárního orgánu tudíž musí v období tří let před zahájením řízení porušit alespoň dvakrát závažně péči řádného hospodáře (k odlišnostem v právní úpravě účinné od 1. 1. 2021 srov. NS sp. zn. 27 Cdo 1831/2021, odst. 37). V případě, že člen statutárního orgánu působí ve více orgánech, lze jeho jednotlivá závažná porušení v jednotlivých korporacích „sčítat“.

Pro posouzení, zda jsou naplněny předpoklady diskvalifikace člena statutárního orgánu podle § 65 odst. 1 z. o. k. není nezbytné, aby v důsledku jeho jednání vznikla obchodní korporaci újma. Vznik škody není conditio sine qua non vyloučení z výkonu funkce podle § 63 a násl. z. o. k.

Jedním z předpokladů vyloučení člena statutárního orgánu podle § 65 odst. 1 z. o. k. je – tak jako v případě jiných sankcí stíhajících členy volených orgánů – proporcionalita této sankce; její uložení musí představovat adekvátní (spravedlivý) důsledek předchozího porušení právní povinnosti členem statutárního orgánu. Soud musí při posuzování, zda jsou splněny předpoklady vyloučení z výkonu funkce, přihlédnout ke všem okolnostem konkrétního případu.

II. Zásadně by za závažné porušení náležité péče, odůvodňující vyloučení z výkonu funkce podle § 65 z. o. k., měla být považována toliko jednání činěná s hrubou nedbalostí (typickým příkladem je naprostá rezignace na plnění povinností spojených s výkonem funkce).

III. Porušení povinnosti nezbytné loajality, tedy jednání nikoliv v zájmu obchodní korporace, ale v zájmu svém, osob blízkých či jiných osob, je zpravidla natolik hrubým a vážným porušením povinnosti člena voleného orgánu, že je lze považovat za závažné porušení povinností spojených s výkonem funkce ve smyslu § 65 z. o. k., ospravedlňující sankci v podobě diskvalifikace.

IV. Mohla-li členka statutárního orgánu při využití jí rozumně dostupných informací a znalostí o provozu a potřebách společnosti zjistit, že automobil, nájem bytu a další služby společnost nepotřebuje (jejich pořízení je pro společnost zbytečné), představuje jejich pořízení porušení náležité péče (povinnosti jednat s potřebnými znalostmi a pečlivě) bez ohledu na to, že cena za ně zaplacená odpovídala ceně obvyklé. Totéž platí i pro využití finančních prostředků náležejících společnosti pro svoji osobní potřebu.

V poměrech projednávané věci je však ještě významnější, že členka statutárního orgánu porušila nejen náležitou péči, ale především povinnost nezbytné loajality; automobil, nájem bytu i další služby byly pořízeny za prostředky společnosti, avšak sloužily výlučně (či převážně) dcerám členky statutárního orgánu a člence statutárního orgánu samotné, aniž by to bylo z pohledu společnosti a jejích zájmů obhajitelné. Ponechá-li si člen statutárního orgánu peněžní prostředky náležející společnosti pro sebe a pro svoji (osobní) potřebu, aniž k tomu má odpovídající právní titul, dává přednost zájmům svým před zájmy společnosti a porušuje tak povinnost loajality.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 1370/2021, ze dne 31. 8. 2022


31.10.2022 00:02

K následkům porušení pravidel o střetu zájmů

Jedná-li zástupce, jehož zájmy jsou ve střetu se zájmy zastoupeného, je tímto jednáním zastoupený vázán vždy, byla-li třetí osoba (s níž zástupce jednal) v dobré víře, že zástupci svědčí zástupčí oprávnění (že mezi zájmy zástupce a zájmy zastoupeného není rozpor, popř. že existující rozpor neomezuje zástupčí oprávnění zástupce). Není-li třetí osoba v dobré víře, není zastoupený jednáním zástupce vázán; může je však v souladu s § 440 o. z. dodatečně schválit (ratihabovat). Nedostatku zástupčího oprávnění zástupce (způsobeného nedovoleným střetem zájmů) se zastoupený dovolá ve smyslu § 437 odst. 2 věty první o. z. tím, že právní jednání bez zbytečného odkladu dodatečně neschválí.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 1640/2022, ze dne 5. 10. 2022


31.10.2022 00:01

Aplikace ustanovení ZOK o střetu zájmů na rozhodčí smlouvu

Jazykový výklad § 55 z. o. k. vede k jednoznačnému závěru, podle něhož citované ustanovení dopadá na všechny smlouvy (uzavírané mezi členem voleného orgánu obchodní korporace a touto obchodní korporací) bez rozdílu (není-li zde zvláštní úprava; viz např. § 59 odst. 2 z. o. k.). Tomu také odpovídá výklad teleologický. Účelem § 55 z. o. k. je ochrana zájmů obchodní korporace, jež mohou být dotčeny uzavíranou smlouvou, na jejíž druhé straně stojí člen voleného orgánu. Zájmy obchodní korporace přitom mohou být dotčeny jakoukoliv smlouvou, zřizující závazek mezi stranami (§ 1724 odst. 1 o. z.).

Z řečeného se podává, že povinnost informovat příslušný orgán dopadá i na rozhodčí smlouvu, kterou člen voleného orgánu obchodní korporace hodlá uzavřít s touto obchodní korporací. Rozhodčí smlouva, na jejímž základě má případný spor mezi stranami smlouvy řešit místo obecného soudu soukromá osoba (rozhodce), bez jakýchkoliv pochybností zasahuje zájmy obchodní korporace.

Jestliže v posuzované věci bývalý jednatel společnosti neoznámil příslušnému orgánu (valné hromadě), že má v úmyslu uzavřít se společností rozhodčí smlouvu, nebyl oprávněn společnost při uzavírání smlouvy zastoupit. Jeho jednání ve střetu zájmů je nutné posoudit podle obecné úpravy § 437 o. z.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 1640/2022, ze dne 5. 10. 2022


21.09.2022 00:02

Vznik ručení člena voleného orgánu právnické osoby

Smysl a účel § 159 odst. 3 o. z. nevyžaduje, aby člen voleného orgánu ručil za dluhy právnické osoby až od okamžiku splatnosti závazku na náhradu škody; ke vzniku jeho ručení tak postačí, je-li oprávněn svou povinnost k náhradě škody plnit.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 59/2022, ze dne 30. 6. 2022


21.09.2022 00:01

K předvídatelnosti škody při porušení péče řádného hospodáře

Ve světle judikatorních závěrů znamená posouzení objektivní předvídatelnosti vzniku škody člena statutárního orgánu, který porušuje povinnost jednat s péčí řádného hospodáře, řešení otázky, zda imaginární „rozumně pečlivý“ správce (hospodář) mohl rozpoznat riziko vzniku škody.

Je běžnou zkušeností, že v občanském soudním řízení vznikají jeho účastníkům náklady a že procesně neúspěšnému účastníku soud obvykle uloží zaplatit účastníku, který měl ve věci úspěch, náhradu jím účelně vynaložených nákladů řízení. Skutečnost, že podání žaloby může vést ke vzniku škody v podobě vzniku dluhu na náhradě nákladů řízení, tak může být ze (subjektivního) pohledu účastníka řízení překvapivá, v žádném případě však nelze uzavřít, že by vznik takové škody byl objektivně nepředvídatelný. Na tom nemůže nic změnit ani to, že v předchozím řízení s obdobným předmětem – v důsledku odlišného postupu soudu – nevznikly účastníku náklady řízení. Ačkoli může být různý postup téhož soudu v řízení s totožným předmětem nežádoucí, nelze z běžné zkušenosti takový průběh řízení vyloučit. Jinak řečeno, aby člen statutárního orgánu (jednatel) při podání návrhu na zahájení soudního řízení za společnost dostál standardu péče řádného hospodáře, musí vycházet z toho, že v případě jejího neúspěchu v řízení může společnosti vzniknout povinnost nahradit protistraně její náklady.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 59/2022, ze dne 30. 6. 2022


16.05.2022 00:02

„Právní zájem“ na zrušení zapsané osoby s likvidací dle § 105 ZVR

I. Také úprava následků porušení povinnosti předložit listiny zakládané do sbírky listin obsažená v § 104 až 106 z. v. r. umožňuje, aby rejstříkový soud – za splnění zákonných podmínek – zapsanou osobu (nuceně) zrušil s likvidací (§ 105 z. v. r.). Jednou z těchto podmínek je i existence právního zájmu na zahájení takového řízení (srov. § 105 a § 106 z. v. r.).

II. Právní zájem na zrušení zapsané osoby s likvidací – a to jak z důvodu opakovaného neplnění povinností podle § 104 z. v. r., tak z důvodu neplnění povinností majícího závažné důsledky pro třetí osoby podle § 105 z. v. r. – je zásadně dán již tím, že zápisy v rejstříku a sbírka listin o takové osobě neodpovídají požadavku aktuálnosti a úplnosti a neplní svou informační funkci vůči třetím osobám.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 2536/2021, ze dne 24. 2. 2022


24.03.2022 00:04

ÚS: Ochrana vlastnického práva společníka obchodní společnosti

I. Nevypořádá-li se Nejvyšší soud dostatečně či vůbec se svou ustálenou rozhodovací praxí v obdobných věcech, jejichž nosné důvody jsou použitelné i v dané věci, poruší právo jednotlivce na řádné odůvodnění zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

II. Odmítá-li se obecný soud náležitě zabývat otázkou, jestli společníkovi obchodní společnosti, jenž není zástavním věřitelem ani zástavním dlužníkem, svědčí aktivní věcná legitimace k podání žaloby na určení, zda tu zástavní právo je či není, aniž by přihlédl ke konkrétním okolnostem věci a uvedl, jakým jiným právním prostředkem se může domoci ochrany svého vlastnického práva, porušuje jeho právo na soudní ochranu zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ve spojení s čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 45/21, ze dne 15. 2. 2022


14.02.2022 00:02

K výkonu povinnosti jednatele zajistit řádné vedení účetnictví

Vytvořením rezerv v případech a ve výši předvídaných zákonem (či společenskou smlouvou) nemůže být jakkoliv nezákonně zasaženo do práva společníků společnosti s ručením omezeným na podíl na zisku.

Pouze tehdy, pokud by jednatel vytvářel rezervy v rozporu se zákonem či společenskou smlouvou (např. v situaci, kdy pro jejich tvorbu nejsou naplněny zákonné předpoklady, popř. ve vyšším než zákonem předvídaném rozsahu), by bylo možné uvažovat o tom, že prostřednictvím takto (nezákonně) vytvořených rezerv byl (v rozporu se zákonem) snížen zisk, o jehož rozdělení může valná hromada rozhodnout. Jinak řečeno, bez posouzení, zda rezervy byly vytvořeny v souladu se zákonem (případně se společenskou smlouvou), není možné dovodit, že by prostřednictvím jejich tvorby bylo zasaženo do práva společníků na rozdělení zisku.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 2887/2020, ze dne 24. 11. 2021


24.11.2021 00:02

Kritéria výběru osoby znalce k přezkumu zprávy o vztazích

Právo navrhnout přezkum zprávy o vztazích mezi propojenými osobami je zejména nástrojem ochrany (menšinových) společníků, jehož smyslem je především kompenzace jejich informačního deficitu.

Tomuto účelu musí být podřízena i kritéria pro výběr osoby znalce, kterého soud pro přezkum zprávy o vztazích jmenuje, a také proto není soud při výběru osoby znalce vázán návrhem. Hlavním a stěžejním hlediskem při výběru osoby znalce je tedy zejména odbornost toho, kdo má být znalcem jmenován. Musí se proto jednat především o osobu, která je oprávněna vykonávat znaleckou činnost v příslušném oboru.

Druhým základním požadavkem na toho, kdo má být jmenován znalcem pro přezkum zprávy o vztazích, je, aby tato osoba nebyla podjatá pro její poměr k věci, účastníkovi řízení nebo jeho zástupci. Na podjatost přitom nelze usuzovat jen ze skutečnosti, že znalce do funkce navrhl některý z účastníků řízení. Je tomu tak proto, aby bylo zaručeno, že znalec přezkoumá zprávu o vztazích nestranně a nezávisle na tom, v čí prospěch bude výsledek přezkumu zprávy o vztazích vyznívat.

Při výběru osoby znalce je přirozeně zapotřebí brát v úvahu i otázku hospodárnosti, neboť je skutečností, že náklady přezkumu zprávy o vztazích tíží především samotnou společnost, která musí znalci poskytnout potřebnou součinnost. Jde ovšem o kritérium, které přichází na řadu podpůrně teprve, je-li naplněn předpoklad odbornosti a nepodjatosti toho, kdo se má stát znalcem pro přezkum zprávy o vztazích. Nadto je soud při volbě osoby znalce kritériem hospodárnosti omezen pouze tehdy, měla-li by být potenciální odměna za přezkum zprávy o vztazích a s ním spojené náklady zjevně nepřiměřené, a to zejména ve vztahu k majetkovým poměrům ovládané osoby. Bezpodmínečně proto neplatí, že znalec musí sídlit vždy co nejblíže sídlu ovládané osoby.

Jestliže tedy odvolací soud jako správné potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým byl společnosti se sídlem v Pardubicích jmenován znalec se sídlem v Ostravě, pak nelze – v poměrech projednávané věci – hovořit o tom, že by byly náklady spojené s vypracováním znaleckého posudku (s odkazem na vzdálenost sídel společnosti a znalce) zjevně nepřiměřené.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 451/2020, ze dne 31. 8. 2021


24.11.2021 00:01

Přezkum zprávy o vztazích mezi propojenými osobami

I. Má-li zpráva o vztazích mezi propojenými osobami plnit svůj účel, musí popis smluv uzavřených mezi ovládanou osobou a propojenými osobami umožnit posouzení, zda z nich vznikla ovládané osobě újma s tím, že je-li mezi ovládanou osobou a některou z propojených osob uzavírán v rámci běžného obchodního styku větší počet obdobných smluv se stejným předmětem a za stejných podmínek, postačí, budou-li ve zprávě popsány souhrnně, umožňuje-li tento popis posouzení, zda ovládané osobě v jejich důsledku vznikla újma (viz NS 29 Cdo 3701/2012). Tyto závěry se přiměřeně prosadí i v poměrech zákona o obchodních korporacích, ve znění účinném do 31. 12. 2020.

II. Tu část zprávy o vztazích, která hodnotí, zda ovládané osobě vznikla újma, je zapotřebí posuzovat podle jejího obsahu (a nikoli jen formálně). Přitom rozhoduje, zda je popis podaný ve zprávě o vztazích natolik konkrétní a obsáhlý, že umožňuje řádný přezkum zprávy o vztazích ze strany kontrolního orgánu či auditora (vyhotovuje-li ovládaná osoba výroční zprávu a podléhá-li tak ověření auditora).

III. Návrhu na jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích nelze vyhovět jen s odkazem na subjektivní přesvědčení kvalifikovaného společníka (resp. akcionáře), který se domnívá, že zpráva o vztazích nebyla vypracována řádně; znalce lze (naopak) jmenovat jen, je-li návrh vystavěn na objektivních (kvalifikovaným společníkem, resp. akcionářem, tvrzených) vadách zprávy o vztazích.

Přes nepřesné vyjádření ustanovení § 85 z. o. k. je nutné aktivní legitimaci kvalifikovaného společníka vázat nikoliv na jeho subjektivní přesvědčení či pocit, že zpráva o vztazích není vypracována řádně, ale na objektivní (navrhujícím společníkem v návrhu tvrzené a dokládané) nedostatky (vady) zprávy o vztazích, jež zakládají důvodné pochybnosti o jejím řádném vypracování. Tyto nedostatky musí být dostatečně závažné (a způsobilé zasáhnout do práv společníků).

Vzhledem k tomu, že je řízení o jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích jedním z řízeních o některých otázkách týkajících se právnických osob, a tedy i tzv. nesporným řízením, platí, že nové skutečnosti a důkazy, které nebyly uplatněny před soudem prvního stupně, mohou být uváděny i v odvolacím řízení. Proto je povinností odvolacího soudu i v rámci odvolacího řízení zkoumat, zda je návrh vystavěn na objektivních (navrhovatelem tvrzených a dokládaných) nedostatcích (vadách) zprávy o vztazích, či pouze na jeho subjektivním přesvědčení či pocitu, že zpráva o vztazích není vypracována řádně.

IV. Zákaz zjevného zneužití práva (§ 8 o. z.) je obecným principem, který se prosadí i v případě práva na jmenování znalce dle § 85 odst. 1 z. o. k. Možnost uložit společníkovi, aby uhradil obvyklou odměnu znalce a náklady spojené s vypracováním znaleckého posudku (§ 87 odst. 2 z. o. k.), plní nejen reparační či preventivní funkci, ale má i sankční charakter. Smyslem § 87 odst. 2 z. o. k. je nastolit dodatečnou rovnováhu tam, kde již ke jmenování znalce došlo, vyjde-li zejména ze znaleckého posudku (ex post) najevo, že zpráva o vztazích byla vypracována řádně a že návrh byl zjevným zneužitím práva. To ovšem neznamená, že je možné, aby soud v řízení o jmenování znalce (tedy před tím, než bude znalec jmenován) polevil při zjišťování, zda existují objektivní (navrhujícím společníkem v návrhu tvrzené a dokládané) nedostatky (vady) zprávy o vztazích, které zakládají důvodné pochybnosti o jejím řádném vypracování (tedy i při zjišťování, zda není uplatněný návrh zjevným zneužitím práva).

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 451/2020, ze dne 31. 8. 2021


08.11.2021 00:01

Ukončení účasti společníka ve veřejné obchodní společnosti

Výpovědí společníka veřejné obchodní společnosti zaniká právní vztah ze společenské smlouvy a účast vypovídajícího společníka ve společnosti, a to uplynutím výpovědní doby (§ 1998 odst. 2 o. z.). Protože ukončením účasti společníka ve veřejné obchodní společnosti výpovědí se společnost zrušuje, tj. obě právní skutečnosti nastávají v jeden okamžik, uplyne výpovědní doba posledním dnem účetního období, v němž byla výpověď (alespoň šest měsíců před uplynutím účetního období) podána, ledaže společenská smlouva určí lhůtu jinou [§ 113 odst. 1 písm. a) z. o. k.].

Ukončením účasti ve společnosti zároveň společníkovi zaniká funkce statutárního orgánu nebo jeho člena, jež mu podle společenské smlouvy případně náležela (srov. § 106 odst. 1 z. o. k., podle něhož statutárním orgánem veřejné obchodní společnosti mohou být pouze společníci, resp. jen někteří nebo jeden z nich).

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 530/2020, ze dne 17. 8. 2021


30.06.2021 00:02

Uplatnění práva odkupu podílu podle § 89 z. o. k.

I. Uplatní-li společník u ovládající osoby právo odkupu podílu podle § 89 z. o. k., je povinností ovládající osoby (jsou-li věcné předpoklady aplikace § 89 z. o. k. skutečně naplněny), aby společníkovi, který právo odkupu uplatnil, učinila návrh na uzavření smlouvy o převodu jeho podílu ve společnosti (ve smyslu § 1732 odst. 1 o. z.). Ovládající osoba musí společníkovi, jenž právo odkupu uplatnil, navrhnout koupi jeho podílu za přiměřenou cenu, kterou je cena určená (za podmínek stanovených § 91 odst. 1 větou první a druhou z. o. k.) na základě posudku znalce jmenovaného soudem. Přitom ovládající osobě nelze bránit v tom, aby společníkovi navrhla převod podílu za vyšší než přiměřenou cenu, a stejně tak nelze bránit ani tomu, aby se společník a ovládající osoba dohodli, že k převodu podílu dojde za cenu, se kterou obě strany souhlasí (aniž by bylo nutné určovat cenu převáděného podílu na základě posudku znalce).

Nesplní-li ovládající osoba svoji povinnost učinit společníkovi návrh na uzavření smlouvy o převodu jeho podílu ve společnosti – a to buď vůbec, anebo není-li navržená cena odkupu podílu přiměřená (nebo vyšší) – vzniká společníkovi právo, aby ovládající osobě sám navrhl uzavření smlouvy o převodu podílu, proti čemuž stojí povinnost ovládající osoby takový návrh přijmout (§ 329 odst. 1 ve spojení s § 89 částí věty za středníkem z. o. k.). Nesplní-li ovládající osoba svoji povinnost přijmout návrh na uzavření smlouvy o převodu podílu společníka, který jí návrh na uzavření smlouvy učinil, do 15 pracovních dnů ode dne doručení návrhu na uzavření smlouvy, může se společník domáhat uzavření smlouvy u soudu (§ 329 odst. 2 ve spojení s § 89 částí věty za středníkem z. o. k.).

Povinnost ovládající osoby přijmout návrh společníka na uzavření smlouvy o převodu podílu ovšem nastupuje výhradně, navrhuje-li společník úplatné uzavření smlouvy o převodu podílu za přiměřenou cenu (ve smyslu § 89 z. o. k.). I zde se přitom cena podílu určí (nedohodnou-li se společník a ovládající osoba na převodu podílu za cenu, se kterou obě strany souhlasí) na základě posudku znalce jmenovaného soudem.

Již jen z toho je patrné, že postačí, aby společník v návrhu na uzavření smlouvy o převodu svého podílu na ovládající osobu co do určení přiměřené ceny odkázal na cenu, která bude určena znalcem, aniž by specifikoval (konkrétní) částku, za kterou má k převodu podílu dojít. Stejný závěr se podává také z toho, že stanovení konkrétní výše úplaty za převod podílu není podstatnou náležitostí smlouvy o převodu podílu, ujednají-li si smluvní strany dostatečně určitě alespoň způsob jejího určení.

Právě o tuto situaci jde i v případě nabídky společníka, který po marném uplatnění práva odkupu podle § 89 z. o. k. sám navrhuje uzavření smlouvy o převodu podílu s tím, že co do způsobu určení ceny odkazuje na (budoucí) posudek znalce jmenovaného soudem, jenž má přiměřenou cenu podílu určit. Obsahuje-li tedy taková nabídka společníka všechny „zbývající“ podstatné náležitosti smlouvy o převodu podílu tak, aby tato smlouva mohla být uzavřena jednoduchým a nepodmíněným přijetím, potom jde o návrh smlouvy o převodu podílu společníka ve smyslu § 329 odst. 1 ve spojení s § 89 částí věty za středníkem z. o. k.

II. Domáhá-li se společník uzavření smlouvy u soudu (ve smyslu § 329 odst. 2 ve spojení s § 89 částí věty za středníkem z. o. k.), nebude znalec – na rozdíl od případu, kdy nabídku na uzavření smlouvy o převodu podílu činí ovládající osoba – jmenován postupem podle § 91 odst. 1 věta třetí z. o. k. (v samostatném řízení), nýbrž bude ustanoven postupem podle § 127 o. s. ř. v rámci řízení, v němž se společník domáhá uzavření smlouvy u soudu.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 2451/2019, ze dne 27. 4. 2021


21.06.2021 00:02

K povaze akcionářské dohody a jejímu výkladu dle ObchZ

I. Akcionářská dohoda upravuje vztahy mezi akcionáři (společníky akciové společnosti), související s jejich účastí ve společnosti. Řídí se (v poměrech projednávané věci) třetí částí obchodního zákoníku a při jejím výkladu je třeba postupovat podle § 266 obch. zák.

II. Případná dohoda akcionářů, jíž by se zavázali udělovat pokyny členům představenstva v záležitostech spadajících do obchodního vedení a současně zajistit, že tyto pokyny budou členy představenstva bez dalšího (bez ohledu na povinnost členů představenstva jednat s péčí řádného hospodáře) respektovány, by odporovala smyslu a účelu § 192 odst. 1 věty první a § 194 odst. 4 in fine obch. zák., a byla by neplatná pro rozpor se zákonem (§ 39 obč. zák.), resp. pro počáteční (právní) nemožnost plnění (§ 37 odst. 2 obč. zák.).

Řečené ovšem neznamená, že se akcionáři nemohou dohodnout na tom, že se u členů představenstva přimluví za konkrétní řešení určité záležitosti spadající do obchodního vedení. Tedy, že předestřou představenstvu (jeho členům) svůj názor či argumenty, jimiž představenstvo sice nebude vázáno, ale jež může vzít v úvahu při svém rozhodování.

Stejně tak je možné, aby se akcionáři zavázali, že bude dosaženo konkrétního výsledku, tedy např. že představenstvo v určité záležitosti přijme určité rozhodnutí. V takovém případě nejde o závazek přímluvy, ale o převzetí odpovědnosti za určitý výsledek. Ani takové ujednání nelze považovat automaticky za odporující zákonu. Nejde totiž o závazek k jednání (konání), jež odporuje zákonu (zde k udělování pokynů v rozporu s § 194 odst. 4 in fine obch. zák.), ale o „garanci“ určitého (sjednaného) výsledku.

V obou výše popsaných případech mohou akcionáři převzít závazek přímluvy či „garanci výsledku“ zásadně toliko ve vztahu k takovému jednání (rozhodnutí) představenstva (jeho členů), které je v souladu s právními předpisy a stanovami. Tedy – mimo jiné – jímž členové představenstva neporuší svoje povinnosti při výkonu funkce, včetně povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře.

K výše popsanému srov. v právní úpravě účinné od 1. 1. 2014 výslovně § 1769 o. z., jenž se v poměrech projednávané věci neuplatní ratione temporis. Skutečnost, že rozhodná právní úprava neobsahovala obdobné ustanovení, však neznamená, že by předmětná ujednání byla (jako odporující zákonu) neplatná.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 1873/2019, ze dne 16. 3. 2021


21.06.2021 00:01

K zákazu udělovat pokyny týkající se obchodního vedení dle ObchZ

I. Pro účely zákazu udělovat představenstvu pokyny týkající se obchodního vedení společnosti je nutné rozlišovat mezi obchodním vedením společnosti a jejím strategickým řízením, neboť uvedený zákaz se netýká tzv. strategických (koncepčních) rozhodnutí. Avšak i strategické řízení – nesvěřuje-li tuto působnost zákon či v souladu s ním stanovy jinému orgánu – spadá do působnosti představenstva akciové společnosti.

Rozhodnutí o tom, jak (jakým způsobem) bude zajištěno financování společnosti, může, ale nemusí, spadat do obchodního vedení. Zajištění finančních prostředků na běžný provoz závodu společnosti (včetně úhrady provozních nákladů, závazků souvisejících s provozem závodu atd.) představuje „organizování a řízení běžné podnikatelské činnosti společnosti“; jde tudíž o obchodní vedení společnosti.

V některých případech však může otázka zajištění finančních prostředků přesahovat rámec běžného obchodního vedení; typicky tomu tak může být - podle okolností případu - např. při financování významných nových projektů. Půjde-li spíše o strategické či investiční rozhodnutí, bude spadat do tzv. strategického řízení společnosti. I to sice náleží do působnosti představenstva, avšak valná hromada může (v mezích právních předpisů a stanov) v tomto směru udělovat představenstvu pokyny (viz § 194 odst. 4 věta první obch. zák.). Neurčují-li stanovy jinak, přísluší působnost udělovat představenstvu pokyny týkající se strategického řízení společnosti valné hromadě. Samotní akcionáři tak činit nemohou, a to ani ve vztahu k těm členům představenstva, které do představenstva nominovali (navrhli).

II. Člen představenstva zásadně nesmí při výkonu funkce jednat protiprávně. V záležitostech spadajících do obchodního vedení tak nesmí (neurčuje-li zákon jinak) přijímat pokyny (a bez dalšího se jimi řídit) od třetí osoby, a to ani od akcionáře, jehož hlasy či k jehož návrhu byl zvolen do funkce. Člen představenstva, který „bezmyšlenkovitě“ plní pokyny třetí osoby (byť by šlo o akcionáře společnosti), nejedná s péčí řádného hospodáře.

Na druhou stranu ustanovení § 194 odst. 4 in fine obch. zák. nebránil tomu, aby člen představenstva vyslechl názor či doporučení akcionáře týkající se určité záležitosti, a následně (s péčí řádného hospodáře) zvážil jeho výhodnost pro společnost.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 1873/2019, ze dne 16. 3. 2021


19.05.2021 00:00

Závaznost výroku o tom, že o usnesení valné hromady nejde

Řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, včetně rozhodnutí o určení, že o usnesení valné hromady akciové společnosti nejde, je řízením ve statusových věcech právnických osob; jde o řízení upravené zákonem o zvláštních řízeních soudních (§ 90 odst. 1 z. ř. s.) patřící mezi tzv. nesporná řízení.

Výrok rozhodnutí, kterým soud rozhodl o tom, že o usnesení valné hromady společnosti nejde, je podle § 27 z. ř. s. závazný pro každého, včetně soudu v řízení o změnu zápisu v obchodním rejstříku, který tuto otázku nemůže (jako předběžnou) znovu posuzovat.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 3451/2020, ze dne 3. 3. 2021


21.04.2021 00:02

Působnost nejvyššího orgánu dočasně jednočlenné v. o. s.

Stav, kdy veřejná obchodní společnost má pouze jediného společníka, je stavem protiprávním a dočasným. Tento protiprávní stav je časově striktně ohraničen zrušením společnosti, ať už s likvidací (§ 169 odst. 1 z. o. k.), nebo bez likvidace (§ 345 odst. 1 zákona o přeměnách), na jedné straně a výmazem společnosti z obchodního rejstříku na straně druhé, případně končí přistoupením dalšího společníka do společnosti (§ 113 odst. 2 z. o. k.).

Přestože trvání jednočlenné veřejné obchodní společnosti je dočasné, i v tomto období musí být zachována veškerá práva společníka, včetně práva podílet se na řízení společnosti. Stejně tak i v tomto období musí zůstat funkční nejvyšší orgán společnosti v celé oblasti své působnosti (resp. jeho působnost musí být vykonávána). V opačném případě by společnost zůstala zcela paralyzována.

Působnost nejvyššího orgánu dočasně jednočlenné veřejné obchodní společnosti [(zrušené podle § 113 odst. 1 písm. c) z. o. k.)] proto vykonává ve všech věcech společnosti jediný zbylý společník. Do této působnosti patří také rozhodnutí o zrušení přeměny podle § 175 odst. 1 o. z. a rozhodnutí o jmenování likvidátora podle § 189 odst. 1 o. z.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 2955/2019, ze dne 2. 2. 2021


12.04.2021 00:02

Pracovněprávní jednání učiněné odvolaným jednatelem

Dojde-li k zániku funkce jednatele společnosti s ručením omezeným, bude jednání této osoby (byť již není jednatelem společnosti) – za předpokladu dobré víry dotčených třetích osob v její zástupčí oprávnění – zavazovat společnost až do doby, kdy tato osoba (bývalý jednatel) bude z obchodního rejstříku vymazána. Nedostatek dobré víry třetí osoby v zástupčí oprávnění takovéto osoby (bývalého jednatele) zastupující společnost s ručením omezeným však vede k tomu, že právní jednání této osoby (bývalého jednatele), které nebylo zastoupeným dodatečně schváleno ve smyslu ustanovení § 440 odst. 1 o. z., společnost s ručením omezeným nezavazuje.

Z uvedeného vyplývá, že pracovněprávní jednání učiněné za společnost s ručením omezeným osobou, která je v obchodním rejstříku zapsána jako její jediný jednatel, přestože ve skutečnosti již jednatelem této společnosti není – za předpokladu dobré víry dotčených třetích osob v její zástupčí oprávnění – zavazuje tuto společnost až do doby, kdy tato osoba (bývalý jednatel) bude z obchodního rejstříku vymazána.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1892/2020, ze dne 13. 1. 2021


09.04.2021 00:06

NSS: Pořízení závodu a akcií jako předmět veřejné zakázky

Pořízení závodu a akcií spadá pod předmět veřejné zakázky na dodávky podle § 14 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.

(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 10. 2020, čj. 9 As 139/2020-125)


08.03.2021 00:02

Lhůty k uplatnění práva na vydání prospěchu a převod práv dle § 5 ZOK

Objektivní a subjektivní lhůty k uplatnění práva obchodní korporace na vydání prospěchu a práva na převod práv z porušení zákazu konkurence podle § 5 odst. 1 z. o. k., upravené v § 5 odst. 2 z. o. k., jsou lhůtami prekluzivními; jejich marným uplynutím práva podle § 5 odst. 1 z. o. k. zanikají.

Počátek těchto prekluzivních lhůt je třeba posoudit analogicky dle pravidla obsaženého v § 619 odst. 1 o. z.; nastane (nejdříve) okamžikem, kdy práva podle § 5 odst. 1 z. o. k. mohla být uplatněna u soudu. Prekluzivní lhůty podle § 5 odst. 2 z. o. k. tedy začínají běžet (nejdříve) okamžikem, kdy povinný v důsledku porušení zákazu konkurence získá prospěch nebo nabude právo.

Je-li podmínkou počátku prekluzivních lhůt (mimo jiné) získání prospěchu povinným, pak je i znalost obchodní korporace o určitém druhu a rozsahu tohoto prospěchu rozhodnou skutečností pro počátek subjektivní lhůty. Takovou znalost obchodní korporace nabude, zjistí-li skutkové okolnosti, z nichž lze dovodit získání prospěchu a orientačně (přibližně) i jeho rozsah.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 2832/2020, ze dne 26. 11. 2020


08.03.2021 00:01

Zánik funkce jednatele na základě pravomocného odsuzujícího rozsudku

Je-li jednatel pravomocně odsouzen pro některý z trestných činů uvedených v § 6 odst. 2 živnostenského zákona, přestává splňovat podmínku bezúhonnosti a jeho funkce zaniká podle § 194 odst. 7 ve spojení s § 135 odst. 2 obch. zák. dnem nabytí právní moci odsuzujícího rozsudku. Současně tato skutečnost zakládá překážku výkonu funkce, jež trvá do okamžiku případného zrušení odsuzujícího rozsudku nebo odstranění jeho účinků zahlazením odsouzení; po dobu jejího trvání se dotčená osoba nemůže stát jednatelem jiné společnosti s ručením omezeným (členem představenstva akciové společnosti nebo družstva).

Případné pozdější zrušení pravomocného odsuzujícího rozsudku (v důsledku mimořádného opravného prostředku či zásahu Ústavního soudu) má za následek (pouze) odpadnutí překážky, pro níž se (odsouzená) osoba nepovažuje za bezúhonnou ve smyslu živnostenského zákona, nevede však (samo o sobě) k obnovení zaniklé funkce. Jinak řečeno, překážka výkonu funkce založená pravomocným odsuzujícím rozsudkem odpadá (v důsledku pozdějšího zrušení takového rozsudku) s účinky ex nunc. Chce-li společnost, aby taková osoba byla i nadále jejím jednatelem, musí ji valná hromada do této funkce (opětovně) ustanovit.

Stejný závěr se prosadí i v poměrech právní úpravy účinné od 1. 1. 2014.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 791/2019, ze dne 15. 12. 2020


< strana 1 / 9 >
Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů