// Profipravo.cz / Ze Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek 9-10/2010

Ze Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek 9-10/2010

19.01.2011 19:59

Rc 89/2010

Cpjn 204/2009: Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 12. května 2010 k vybírání soudního poplatku za návrh na nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitosti


19.01.2011 19:55

Rc 90/2010

V řízení, jehož předmětem je odpovědnost soudního exekutora za škodu podle ustanovení § 32 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění pozdějších před­pisů, se písemnosti soudnímu exekutorovi jako účastníkovi řízení doručovaly v době od 1. 1. 2005 do 30. 6. 2009 způsobem předepsaným v ustanovení § 48b o. s. ř. v tehdejším znění.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 2009, sp. zn. 21 Cdo 3841/2008)


19.01.2011 19:52

Rc 91/2010

Člen občanského sdružení je oprávněn domáhat se ve smyslu ustanovení 80 písm. c/ o. s. ř. určení svého členství.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2009, sp. zn. 28 Cdo 1919/2009)


19.01.2011 19:50

Rc 92/2010

Je-li žalovaný neznámého pobytu a k ochraně jeho procesních práv byl ustanoven opatrovník, nelze pro přípravu jednání využít postup podle § 114b odst. 1 o. s. ř. Byla-li výzva podle uvedeného ustanovení doručena opatrovníko­vi, který na ni v určené lhůtě nereagoval, nenastávají účinky předpokládané v ustanovení § 114b odst. 5 o. s. ř., a proto nelze vydat rozsudek pro uznání.

(Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 7. 2009, sp. zn. 15 Co 306/2009)


19.01.2011 19:49

Rc 93/2010

Po právní moci mezitímního rozsudku o důvodnosti základu nároku na náhradu škody na zdraví nelze žalobu ohledně některého z uplatněných nároků zamítnout z důvodu chybějící příčinné souvislosti mezi tvrzenou újmou a jed­náním škůdce.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2009, sp. zn. 25 Cdo 3829/2007)


19.01.2011 19:47

Rc 94/2010

Pravomocný rozsudek, jímž bylo před prohlášením konkursu na majetek dlužníka rozhodnuto vůči dlužníku o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem (§ 80 písm. c/ o. s. ř.), nebo jímž bylo vůči dlužníku rozhodováno o vindikační žalobě ve smyslu § 126 obč. zák., je ve smyslu § 159a odst. 1 o. s. ř. závazný i pro správce konkursní podstaty, na kterého přešlo prohlášením konkursu podle zákona č. 328/1991 Sb. oprávně­ní nakládat s majetkem konkursní podstaty (§ 14 odst. 1 písm. a/ uvedeného zákona).

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2009, sp. zn. 29 Cdo 124/2008)


19.01.2011 19:40

Rc 95/2010

Tvrzení, podle kterého se adresát v místě doručení písemnosti v době doru­čení písemnosti nezdržoval, není ve smyslu ustanovení § 205a odst. 1 písm. c) o. s. ř. skutečností způsobilou zpochybnit věrohodnost důkazu doručenkou.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2009, sp. zn. 29 Cdo 4136/2009)


19.01.2011 19:38

Rc 96/2010

Rozpor v judikatuře Nejvyššího soudu lze v rozhodovací činnosti tohoto soudu odstranit jen postoupením věci k rozhodnutí velkému senátu dle § 20 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebyl-li již odlišný právní názor vysloven ve stanovisku Nejvyššího soudu, zaujatém podle § 14 odst. 3 uvedeného zákona, anebo nebyl-li již odlišný právní názor vysloven právě velkým senátem.

Byl-li nárok na finanční náhradu podle § 13 zákona č. 87/1991 Sb., ve zně­ní pozdějších předpisů, uplatněn u soudu, nastalo ve vztahu k němu prodlení ze strany státního orgánu uplynutím zákonné lhůty běžící ode dne doruče­ní žádosti orgánu. Účinky již jednou nastalého prodlení nemohly zaniknout v důsledku změny zákona.

Právo na úroky z prodlení se promlčuje jako celek.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 3. 2010, sp. zn. 31 Cdo 4291/2009)


19.01.2011 19:33

Rc 97/2010

Pro rozhodnutí soudu o zastavení výkonu rozhodnutí vyklizením bytu bez zajištění bytové náhrady podle § 268 odst. 1 písm. a) o. s. ř. je z hlediska jeho formální vykonatelnosti rozhodující stav v době vydání rozhodnutí o nařízení výkonu rozhodnutí a nikoliv stav v době vydání rozhodnutí o zastavení výkonu rozhodnutí.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2009, sp. zn. 20 Cdo 3567/2007)


19.01.2011 19:31

Rc 98/2010

Zadostiučinění v penězích plní především satisfakční funkci, i když úlohu preventivního významu zákonu odpovídajícího a spravedlivého zadostiučinění nelze vylučovat. Vlastní zásah je nutno hodnotit vždy objektivně s přihlédnutím ke konkrétní situaci, za které k neoprávněnému zásahu došlo (tzv. konkrét­ní uplatnění objektivního kritéria), jakož i k osobě postižené fyzické osoby (tzv. diferencované uplatnění objektivního kritéria). Uplatnění konkrétního a diferencovaného objektivního hodnocení znamená, že o snížení důstojnosti postižené fyzické osoby či její vážnosti ve společnosti ve značné míře půjde pouze tam, kde za konkrétní situace, za které k neoprávněnému zásahu do osobnosti fyzické osoby došlo, jakož i s přihlédnutím k dotčené fyzické osobě, lze spolehlivě dovodit, že by nastalou nemajetkovou újmu vzhledem k intenzitě a trvání nepříznivého následku spočívajícího ve snížení její důstojnosti či váž­nosti ve společnosti pociťovala jako závažnou zpravidla každá fyzická osoba nacházející se na místě a v postavení postižené fyzické osoby.

Tím, že se postižená fyzická osoba sama vystavila možnému diskriminač­nímu jednání, se nesnižuje míra jejího práva na ochranu osobnosti, ani se tím nevylučuje neoprávněnost případného zásahu proti její osobní integritě.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 10. 2009, sp. zn. 30 Cdo 4431/2007)


19.01.2011 19:29

Rc 99/2010

Manželka obviněného, která mu namísto něj zvolí obhájce pro trestní řízení a zaplatí náklady nutné obhajoby, je aktivně věcně legitimována ve sporu proti státu o náhradu škody způsobené zahájením (vedením) trestního stíhání, které skončilo jeho zastavením nebo zproštěním obžaloby.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 10. 2009, sp. zn. 25 Cdo 4768/2007)


18.01.2011 23:08

Rc 100/2010

Za škodu způsobenou pozastavením splnění příkazu k úhradě stát odpo­vídá, nenaplňoval-li obchod znaky obchodu neobvyklého (podezřelého), tj. obchodu, jehož znaky jsou demonstrativně vypočteny v § 1 odst. 5 zákona č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, ve znění účinném do 31. 7. 2000.

Za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu činného v trestním řízení o zajištění peněžních prostředků na účtu stát odpovídá, bylo-li rozhodnutí pro nezákonnost zrušeno.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 10. 2009, sp. zn. 25 Cdo 479/2007)


18.01.2011 23:07

Rc 101/2010

Nejde o odpovědnost zhotovitele díla za škodu způsobenou provozní činností podle ustanovení § 420a obč. zák., jestliže škoda nemá původ v povaze činnos­ti žalovaného nebo věci při této činnosti použité. Došlo-li ke škodě v důsled­ku porušení právní povinnosti žalovaného, je třeba ji posoudit podle § 420 obč. zák.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2009, sp. zn. 25 Cdo 2429/2007)


18.01.2011 23:05

Rc 102/2010

Smlouvou o postoupení pohledávky lze postoupit samostatně příslušenství pohledávky (právo na úroky z prodlení), aniž by byla postoupena i samotná pohledávka.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 8. 2009, sp. zn. 32 Cdo 2421/2009)


18.01.2011 20:57

Rc 103/2010

Neujednají-li si smluvní strany jinak, použijí se na smluvní vztah mezi prokuristou a podnikatelem ustanovení obchodního zákoníku o mandátní smlouvě.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2009, sp. zn. 23 Cdo 2713/2009)


18.01.2011 20:55

Rc 104/2010

Ustanovení § 183k obch. zák. zakládá právo akcionáře domáhat se určení výše přiměřeného protiplnění i právo domáhat se zaplacení (doplacení) protiplnění v přiměřené výši.

V rámci jednoho řízení vedle sebe obstojí návrhy dvou či více navrhovatelů, z nichž některý se domáhá nároků plynoucích z ustanovení § 183k obch. zák. návrhem na určení výše přiměřeného protiplnění a některý návrhem na zapla­cení (doplacení) protiplnění v přiměřené výši.

Při rozhodování o kterémkoli z uvedených žalobních návrhů není soud vázán tím, jak žalobce vyčíslil výši přiměřeného protiplnění na jednu akcii, ani celkovou výší požadovaného protiplnění.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2009, sp. zn. 29 Cdo 4712/2007)


18.01.2011 20:54

Rc 105/2010

Sjednal-li prodávající s kupujícím výhradu vlastnického práva ve smyslu ustanovení § 445 obch. zák. ve znění účinném do 31.12. 2004 a porušil-li kupu­jící závazek zaplatit řádně a včas sjednanou kupní cenu, stojí prodávající před volbou, zda od kupní smlouvy odstoupí a bude požadovat vrácení věcí, k nimž uplatnil výhradu vlastnického práva, nebo zda ve smluvním vztahu s kupujícím nadále setrvá a bude vymáhat úhradu kupní ceny. Uplatnění jednoho z těchto práv vylučuje uplatnění druhého.

Prodávající, který nejprve žádal zaplacení kupní ceny, však může takto provedenou volbu změnit a poté uplatnit právo na vydání věci; v obráceném pořadí změna volby možná není.

V poměrech konkursu prohlášeného podle zákona č. 328/1991 Sb. se výhra­da vlastnického práva prosazuje prostřednictvím úpravy obsažené v § 14 odst. 4 uvedeného zákona (ve znění účinném do 31.12. 2007).

Výhrada vlastnického práva může být platně sjednána i u věcí druhově určených.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2009, sp. zn. 29 Cdo 1028/2007)


18.01.2011 20:52

Rc 106/2010

Dopravní prostředek ve smlouvě o provozu dopravního prostředku podle § 638 odst. 1 obch. zák. je dostatečně určen druhově.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2010, sp. zn. 23 Cdo 3021/2009)


18.01.2011 20:50

Rc 107/2010

Námitky týkající se potřeby soupisu a zpeněžování dalšího majetku kon­kursní podstaty lze v konkursu vedeném podle zákona č. 328/1991 Sb. po právní moci usnesení o schválení konečné zprávy účinně uplatnit jen ohled­ně majetku, jehož existence vyjde (nově) najevo až po rozhodnutí o schvále­ní konečné zprávy. Námitkami, které měly zaznít při projednání a schválení konečné zprávy, se soud v usnesení o zrušení konkursu pro nedostatek majetku již nezabývá.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2010, sp. zn. 29 Cdo 143/2008)


18.01.2011 20:47

Rc 108/2010

Domáhá-Ii se zaměstnanec po zaměstnavateli, aby upustil od jeho diskri­minace, aby odstranil její následky, aby mu dal přiměřené zadostiučinění nebo aby mu poskytnul náhradu nemajetkové újmy v penězích, popř. aby mu nahradil škodu vzniklou diskriminací, má zaměstnanec v občanském soud­ním řízení procesní povinnosti tvrzení a důkazní o tom, že byl (je) jednáním zaměstnavatele znevýhodněn ve srovnání s jinými (ostatními) zaměstnanci téhož zaměstnavatele. Tvrzení zaměstnance o tom, že pohnutkou (motivem) k jednání zaměstnavatele byly (jsou) zákonem stanovené diskriminační důvody, má soud ve smyslu ustanovení § 133a odst. 1 o. s. ř. (ve znění účinném do 31. 8. 2009) za prokázané, ledaže zaměstnavatel bude tvrdit a prostřednictvím důka­zů prokáže nebo za řízení jinak vyplyne, že vůči svým zaměstnancům neporušil (neporušuje) zásadu rovného (stejného) zacházení.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2009, sp. zn. 21 Cdo 246/2008)


< strana 1 / 2 >
Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů