// Profipravo.cz / Vlastnictví bytů a nebytových prostor, SVJ

Vlastnictví bytů a nebytových prostor, SVJ

20.05.2020 00:00

Vyslovení neplatnosti rozhodnutí výboru společenství vlastníků jednotek

Ustanovení § 258 až 260 o. z. upravující postup při přezkumu platnosti rozhodnutí orgánu spolku jsou v souladu s § 1221 o. z. přiměřeně aplikovatelná i na posuzování platnosti rozhodnutí volených orgánů společenství vlastníků.

Platnost rozhodnutí výboru jakožto statutárního orgánu společenství vlastníků, popř. dalších (stanovami zřízených) orgánů společenství vlastníků lze tudíž posuzovat toliko v řízení o návrhu na vyslovení neplatnosti tohoto rozhodnutí, podaném vlastníkem jednotky, popř. (výjimečně) jinou osobou mající na požadovaném určení zájem hodný právní ochrany, v souladu s § 258 a násl. o. z.

Napadat lze toliko rozhodnutí, jejichž neplatnosti se není možné dovolat (v souladu se stanovami společenství vlastníků) u orgánu společenství vlastníků, a to v prekluzivní hmotněprávní lhůtě určené ustanovením § 259 o. z.

Jelikož ustanovení § 1221 o. z. určuje, že se ustanovení o spolcích použijí toliko přiměřeně, je nutné při aplikaci § 258 až 260 o. z. na rozhodnutí (volených) orgánů společenství vlastníků vzít v úvahu specifika této právnické osoby. Může-li se přehlasovaný vlastník domáhat soudního přezkumu rozhodnutí nejvyššího orgánu společenství vlastníků toliko tehdy, je-li pro to důležitý důvod, platí tím spíše, že i v případě rozhodnutí jiných orgánů společenství vlastníků je možné domáhat se vyslovení jejich neplatnosti (postupem podle § 1221 a § 258 až 260 o. z.) pouze v případech, kdy je pro to důležitý důvod (který musí navrhovatel tvrdit). Současně platí, že soud neplatnost rozhodnutí (voleného) orgánu společenství vlastníků nevysloví, jsou-li naplněny důvody upravené v § 260 o. z.

Není-li platnost rozhodnutí výboru (či jiného, stanovami zřízeného voleného orgánu společenství vlastníků) napadena postupem podle § 258 a 259 o. z., popř. nevyhoví-li soud podanému návrhu, je takové rozhodnutí platné, přestože je zatíženo vadou, jež by odůvodňovala vyslovení jeho neplatnosti.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 4639/2018, ze dne 10. 3. 2020


12.05.2020 00:01

Změna stanov společenství vlastníků v určení prvních členů statutárního orgánu

Změna v osobách členů výboru existujícího (vzniklého) a do veřejného rejstříku zapsaného společenství vlastníků jednotek není změnou stanov společenství. Nicméně, má-li dojít ke změně v osobách členů výboru založeného (avšak dosud nevzniklého) společenství vlastníků před zápisem společenství do rejstříku, může se tak stát pouze změnou jeho stanov, kterou je možné provést jedině dohodou všech zakladatelů společenství, kteří byli stranami smlouvy o výstavbě, či změnou původního prohlášení vlastníka.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 4337/2019, ze dne 26. 2. 2020


27.04.2020 00:02

Společná účast vlastníka jednotky a jeho zástupce na shromáždění SVJ

I. Vlastník jednotky je oprávněn účastnit se shromáždění společenství vlastníků jednotek současně se svým zástupcem. Účastní-li se shromáždění zástupce vlastníka jednotky, jedná za vlastníka, tedy vyjadřuje se k jednotlivým návrhům, hlasuje apod.; není přitom významné, zda se shromáždění účastní sám nebo společně s vlastníkem. Účastní-li se shromáždění společně, není vyloučeno, aby se před případným hlasováním poradili, nenaruší-li to průběh shromáždění. K omezení společné účasti vlastníka jednotky a jeho zástupce (zejména v případě zmocnění více zástupců) může dojít jen výjimečně, např. v případě, že by vlastník jednotky zjevně zneužil tohoto institutu k narušení řádného průběhu shromáždění apod.

Dostavil-li se vlastník jednotky na místo konání shromáždění společenství vlastníků i se svým zástupcem a na shromáždění nebyli vpuštěni, nemůže obstát závěr odvolacího soudu, že se shromáždění neúčastnil bez vážných důvodů; lze ho tedy považovat za přehlasovaného vlastníka.

II. Ustanovení § 1185 odst. 2 o. z. sice předpokládá, že je-li jednotka ve spoluvlastnictví více osob, zvolí si jednoho společného zástupce, který za ně bude s osobou odpovědnou za správu domu (správce, společenství vlastníků) jednat, nevylučuje však jejich společnou účast na shromáždění společenství vlastníků jednotek.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 1051/2019, ze dne 6. 2. 2020


27.04.2020 00:01

Důležité důvody pro přezkum usnesení shromáždění SVJ

I. Existence důležitého důvodu ve smyslu § 1209 o. z. je zpravidla dána obsahem přijatých rozhodnutí, nemusí tomu tak být ale bezvýjimečně. Při zkoumání důležitého důvodu pro přezkum napadených rozhodnutí je třeba rozlišovat, zda vlastník jednotky měl možnost podílet se na rozhodování shromáždění. Měl-li vlastník jednotky možnost zúčastnit se shromáždění a tedy i podílet se na jeho rozhodování, je důležitý důvod pro přezkum přijatých rozhodnutí zpravidla jen tehdy, jestliže bylo rozhodnuto o záležitosti, která přímo zasahuje buď do samotného právního postavení vlastníků jednotek, nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití. Při zachování principu minimalizace zásahů moci veřejné do rozhodování soukromého subjektu není důvod, aby soud přezkoumával (ne)platnost všech rozhodnutí, tedy i těch, v nichž nebyla řešena žádná důležitá záležitost, jestliže všichni vlastníci měli možnost o nich rozhodovat. Byla-li však vlastníkovi odepřena možnost zúčastnit se shromáždění a podílet se tak na jeho rozhodování, jde o natolik závažné porušení zákona znemožňující výkon jeho práv, že je zásadně důležitý důvod pro přezkoumání přijatých rozhodnutí bez ohledu na jejich obsah.

II. Shromáždění je třeba konat na místě, kam mají všichni vlastníci přístup. Bez dalšího nelze za místo vhodné pro konání shromáždění vyloučit ani jednotku některého ze členů, nebude-li členům shromáždění vstup do této jednotky omezován či znemožňován.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 1051/2019, ze dne 6. 2. 2020


13.01.2020 00:02

Zastoupení vlastníka jednotky na shromáždění společenství vlastníků jednotek

Vlastník jednotky je oprávněn nechat se zastoupit na shromáždění společenství vlastníků jednotek jinou osobou (odlišnou od vlastníka jednotky), jestliže to stanovy společenství nevylučují.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 1657/2018, ze dne 16. 10. 2019


13.01.2020 00:01

Nevyslovení neplatnosti usnesení shromáždění společenství vlastníků jednotek

Prostřednictvím § 1221 o. z. se § 260 o. z. použije přiměřeně i v poměrech společenství vlastníků jednotek, neboť i v tomto případě je nutno (se jeví vhodné) dát přednost při porušení zákona nebo stanov s méně závažnými následky zájmu společenství před individuálním zájmem vlastníka jednotky, nebo ochraně práv třetích osob nabytých v dobré víře.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 1657/2018, ze dne 16. 10. 2019


09.12.2019 00:01

Aktivní věcná legitimace SVJ ve věci žaloby dle § 2903 odst. 2 o. z.

Společenství vlastníků jednotek je aktivně věcně legitimováno k podání žaloby k odvrácení hrozící újmy na společných částech domu podle § 2903 odst. 2 o. z.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 379/2019, ze dne 11. 9. 2019


18.09.2019 00:01

Právo vlastníka jednotky nahlížet do dokladů podle § 1179 o. z.

I. Právo vlastníka jednotky nahlížet do dokladů je v ustanovení § 1179 o. z. vyjádřeno ve dvou polohách; vlastník jednotky má právo ověřit si nejen to, jak jsou dům a pozemek spravovány, nýbrž i to, jak osoba odpovědná za správu při správě domu a pozemku hospodaří. Jde však přece jen o obecně upravené právo, jehož způsob výkonu mohou především určit stanovy SVJ a v případě domu, v němž SVJ nevzniklo, pravidla pro správu domu obsažená v prohlášení o rozdělení domu na jednotky nebo ve smlouvě o výstavbě.

Toto subjektivní právo lze uplatnit jen při poctivém dodržování dobrých mravů se zřetelem k zažitým (obecně přijímaným) zvyklostem, zjevnému zneužití práva nelze ochranu poskytnout; to přirozeně platí i pro osobu odpovědnou za správu domu a pozemku.

V § 1179 větě druhé o. z. jde pak o velmi široce koncipované právo nahlížet do smluv ve věcech správy, dále do účetních knih a dokladů, přičemž je nezbytné, aby toto právo bylo konkretizováno v prohlášení nebo ve stanovách SVJ tak, aby bylo jednoznačné, co se rozumí nahlížením do těchto dokumentů SVJ.

II. Ve sporu podle § 1179 o. z. nejde o věc jednání shromáždění společenství vlastníků jednotek a sporů z toho vzniklých; předmětem těchto sporů totiž není samotné jednání shromáždění společenství vlastníků jednotek, ale jen vymáhání subjektivního práva svědčícího vlastníku jednotky proti žalovanému, který řádně a včas nesplnil tomu odpovídající povinnost vyplývající pro něj z citovaného ustanovení. Se zřetelem k řečenému je k projednání dané věci v prvním stupni věcně příslušný okresní soud.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 13/2019, ze dne 5. 6. 2019


17.09.2019 00:02

Užívání společných prostor v rámci bytového spoluvlastnictví

I. S ohledem na dosavadní judikaturu i s ohledem na to, že ustanovení § 1175 o. z. vymezuje práva a povinnosti vlastníka jednotky pouze obecně v návaznosti na jeho vlastnické právo, lze pro právní režim užívání společných prostor v rámci bytového spoluvlastnictví i nadále aplikovat zásadu přiměřenosti (proporcionality) stanovenou obecně pro obsah vlastnického práva (§ 1012 o. z.), případně speciálně pro imise (§ 1013 o. z.), a dovodit, že vlastník jednotky nesmí užívat společné prostory takovým způsobem, kterým by nad míru přiměřenou poměrům ztížil užívání těchto prostor ostatním vlastníkům jednotek.

Posouzení, zda jde o výkon práva ztěžující užívání nad míru přiměřenou poměrům, závisí na úvaze soudu, která bude odrážet individuální okolnosti každého jednotlivého případu, neboť jde o právní normu s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, a kterou tak lze v dovolacím řízení přezkoumat jen v případě její zjevné nepřiměřenosti.

II. V projednávané věci odvolací soud zkoumal a dostatečně odůvodnil, že přesahuje míru v místě přiměřenou odvětrávání sklepní místnosti s kotlem na tuhá paliva do společných prostor, neboť tak do nich vniká prach, kouř i další imise, stejně jako soustavné odvětrání bytové jednotky do společných prostor, ze které unikají pachy způsobené běžným provozem a chovem zvířat. Větrání do společných prostor domu se vymyká běžnému způsobu větrání, jehož podstatou je výměna vzduchu okny směřující do venkovního prostředí, a vlastnici druhé jednotky výkon jejího vlastnického práva ztěžuje (obtěžuje ji).

V souladu s § 1175 odst. 1 o. z. je i závěr odvolacího soudu, že žalovaná svým jednáním – umístěním úložné předsíňové stěny a chladícího zařízení na společné chodbě, její užívání vlastnici druhé jednotky ztěžuje, neboť tyto věci svou povahou tvoří zařízení bytu a jejich umístění ve společných prostorách není přiměřené obecně poměrům v bytových domech a neodpovídá ani způsobu užívání společných prostor předchozími majiteli bytové jednotky.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 2359/2018, ze dne 17. 6. 2019


28.08.2019 00:01

Nabídka na využití předkupního práva k jednotce podle § 1187 odst. 1 o. z.

Nabídku na využití předkupního práva k jednotce při jejím prvním převodu podle § 1187 odst. 1 o. z. nemůže nájemce bytu platně přijmout po ukončení nájemního vztahu, a to bez ohledu na to, že šestiměsíční akceptační lhůta dosud neuplynula.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1850/2017, ze dne 30. 5. 2019


22.08.2019 00:00

Přezkum rozhodnutí o žádosti o sloučení administrativně rozděleného bytu

Právo rozhodovat o slučování a dělení bytů podle dříve platného ustanovení § 56 a § 57 zákona č. 41/1964 Sb., o hospodaření s byty, dnem 1. ledna 1992 zaniklo a nebylo nahrazeno žádným jiným oprávněním. Po zrušení zákona o hospodaření s byty o slučování a dělení bytů již nerozhodují orgány obce, ale o jakékoli dispozici s bytem (bytovou jednotkou) rozhoduje výlučně vlastník.

Žalobkyně (nájemkyně) se tedy na žalovanou městskou část Praha 1 nemohla obracet jako na správní orgán s rozhodovacími pravomocemi, nýbrž jen jako na vlastníka bytové jednotky. Z uvedeného vyplývá, že při vyřizování žádosti žalobkyně o sloučení administrativně rozděleného bytu rada městské části nebyla v postavení orgánu moci výkonné či orgánu územního samosprávného celku, který by podle zvláštního zákona rozhodoval o sporu nebo o jiné právní věci vyplývající ze vztahů soukromého práva, jak předpokládá ustanovení § 244 odst. 1 o. s. ř. Vystupovala jako subjekt vykonávající práva a povinnosti vlastníka (na základě jí svěřené správy) a svým usnesením rozhodla o tom, jak naložit s obecním (vlastním) majetkem. Její rozhodnutí je proto projevem vůle obce v soukromoprávní záležitosti. Je pouze na účastnících soukromoprávního vztahu (v tomto případě nájemního), aby určili jeho obsah. Nic na tom nemůže změnit ani skutečnost, že jedním z jeho účastníků je obec (městská část).

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 1166/2019, ze dne 28. 5. 2019


03.04.2019 00:03

Náklady spojené se správou jednotky po prohlášení konkursu

Insolvenční správce, na nějž přešlo prohlášením konkursu dispoziční oprávnění k majetkové podstatě, má také povinnost plnit zákonné povinnosti související s majetkovou podstatou. Náleží-li do majetkové podstaty jednotka podle zákona o vlastnictví bytů (podle právní úpravy účinné do 31. prosince 2013) nebo jednotka podle občanského zákoníku (podle právní úpravy účinné od 1. ledna 2014), je na insolvenčním správci, aby plnil zákonné povinnosti vázané na vlastnictví jednotky, tedy také povinnost podílet se na správě domu, v němž je jednotka umístěna.

Nejsou-li v době po prohlášení konkursu na majetek vlastníka jednotky řádně hrazeny náklady spojené s její správou, je společenství vlastníků jednotek oprávněno uplatňovat takto vzniklou pohledávku vůči insolvenčnímu správci dlužníka jako osobě s dispozičním oprávněním. Jde o pohledávku za majetkovou podstatou podle § 168 odst. 2 písm. b) insolvenčního zákona bez ohledu na to, zda a kdo jednotku užívá.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 ICdo 97/2016, ze dne 31. 10. 2018


07.02.2019 00:01

Návrh na odstranění neoprávněného zásahu do společných částí domu

Podle § 1175 odst. 1 o. z. vlastník jednotky má právo svobodně spravovat, výlučně užívat a uvnitř stavebně upravovat svůj byt jakož i užívat společné části, nesmí však ztížit jinému vlastníku jednotky výkon stejných práv ani ohrozit, změnit nebo poškodit společné části. Poruší-li vlastník jednotky tyto povinnosti, může se dotčený vlastník domáhat ochrany svého vlastnického práva. Půjde-li o změnu společných částí domu, je třeba za „dotčené“ vlastníky považovat všechny vlastníky jednotek v domě, kteří jsou tak aktivně věcně legitimováni domáhat se odstranění neoprávněného zásahu do společných částí domu.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 287/2018, ze dne 30. 10. 2018


07.02.2019 00:00

Přezkum rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek

Za účinnosti zákona o vlastnictví bytů se soudní praxe ustálila v názoru, že soud může posuzovat platnost rozhodnutí přijatého shromážděním vlastníků pouze v řízení podle ustanovení § 11 odst. 3 věty třetí zák. č. 72/1994 Sb.; v jiném řízení jeho platnost posuzovat nelze, a to ani jako předběžnou otázku. Tento názor nemá dovolací soud důvod měnit ani v poměrech o. z.

Podle § 1209 odst. 1 o. z. je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky nebo i společenství vlastníků, pokud je vlastníkem jednotky, navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká. Citované ustanovení je obdobou ustanovení § 11 odst. 3 zákona č. 72/1994 Sb., a předpoklady a podmínky pro soudní přezkum usnesení shromáždění jsou zde upraveny stejně. Je proto i nadále vyloučeno, aby tato usnesení byla přezkoumávána jiným než v tomto ustanovení upraveným postupem.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 287/2018, ze dne 30. 10. 2018


11.06.2018 00:01

Usnesení shromáždění vlastníků jednotek v domě se třemi vlastníky

Pro přijetí každého usnesení shromáždění společenství vlastníků jednotek podle zákona č. 72/1994 Sb. v domě, kde jsou pouze tři vlastníci jednotek, se vyžaduje jednomyslný souhlas všech tří vlastníků. Nepoužije se tedy hlasování podle velikosti hlasu jednotlivých vlastníků, ale je vždy nutný souhlas všech vlastníků jednotek jako osob bez ohledu na výši jejich spoluvlastnického podílu na společných částech domu.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 2285/2016, ze dne 21. 3. 2018


15.05.2018 00:00

Určitost smlouvy o budoucí smlouvě o převodu vlastnictví bytových jednotek

Platí-li obecně (pro všechny závazky), že pro závěr o platnosti smlouvy o smlouvě budoucí postačí, dohodly-li se strany o podstatných náležitostech budoucí smlouvy, a že na smlouvu o smlouvě budoucí nelze klást stejné nároky na splnění zákonem stanovených podmínek pro uzavření realizační smlouvy, není důvod, aby pro smlouvy a smlouvy o smlouvě budoucí o převodu vlastnického práva k jednotce platila jiná pravidla.

Je-li v posuzovaných smlouvách o budoucí smlouvě o převodu vlastnictví jednotek uvedeno, že předmětem budoucí smlouvy o převodu vlastnictví jednotky má být jednotka, která vznikne (na základě prohlášení vlastníka budovy) z bytu konkretizovaného číslem, jehož nájemcem je budoucí kupující, jedná se o dostatečně určité vymezení předmětu smlouvy.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 2147/2016, ze dne 15. 2. 2018


13.03.2018 00:01

Nabývání nemovitostí společenstvím vlastníků jednotek

Ustanovení § 9 odst. 1 věty druhé zákona č. 72/1994 Sb. umožňovalo společenství vlastníků jednotek nabývat i nemovitosti; smělo se tak však dít pouze k účelům, které tvoří jeho předmět činnosti.

I když předmět činnosti společenství je zákonem nastaven poměrně úzce a omezuje se v zásadě jen na správu domu, je přesto dostatečně široký pro to, aby umožňoval společenství výjimečně nabýt i vlastnické právo k nemovitosti. Způsobilost společenství nabýt určitou nemovitost vlastním právním úkonem však musí být posuzována z objektivního hlediska. O platnosti nabývacího titulu bude proto rozhodovat faktická (funkční) využitelnost nemovitosti pro správu domu (jiný účel uvedený v § 9 odst. 1 větě první zákona č. 72/1994 Sb.).

I když posouzení uvedeného hlediska závisí vždy na individuálních okolnostech konkrétního případu, v obecné rovině lze připustit např. nabytí vlastnického práva k pozemku navazujícímu na pozemek zastavěný domem, jehož využívání (byť třeba jen občasné) je nezbytné zejména pro řádný provoz a údržbu (opravy) společných částí domu, avšak pouze za podmínky, že jde o pozemek přiměřený předmětu činnosti společenství též z hlediska výměry, způsobu využití, omezení vlastnického práva apod.

V posuzovaném případě vlastnictví předmětného pozemku je způsobilé naplňovat účel činnosti společenství spočívající ve správě domu ve smyslu § 9 odst. 1 zákona č. 72/1994 Sb. Je tomu tak proto, že pozemek bezprostředně navazuje na pozemek zastavěný domem, a to tak, že jej obklopuje ze všech stran v relativně úzkém pruhu, jeho přední část slouží převážně pro přístup do jednotlivých domovních vchodů, před nimiž jsou umístěna schodiště tvořící jejich nedílnou součást, zbylá část pozemku je tvořena zelení a její využití zajišťuje v nezbytné míře možnost údržby a oprav společných částí domu. Předmětný pozemek tedy lze využít pro účely provozování společných částí domu a zabezpečování jejich údržby a oprav, přičemž těmto účelům odpovídá i svou výměrou (nejde o pozemek neúměrně rozlehlý, který by neměl se správou domu žádnou funkční spojitost). Současně v řízení nevyšla najevo existence okolností, jež by bránily využití pozemku ke správě domu nebo přinášely pro společenství a potažmo pro vlastníky jednotek neúnosné náklady či pro společenství nutnost vykonávat takové činnosti, jež by byly zjevně nepřiměřené jeho úloze správce domu.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 801/2017, ze dne 12. 12. 2017


30.01.2018 00:01

Počátek běhu záruční doby týkající se společných prostor v domě

U prodeje jednotky podle zákona o vlastnictví bytů začíná běžet zákonná záruční doba od zápisu převodu jednotky do katastru nemovitostí. To platí i pro stanovení počátku běhu zákonné záruční doby při postupném prodeji více jednotek v jednom domě se spoluvlastnickým podílem na společných částech tohoto domu.

Vkladem kupní smlouvy do katastru nemovitostí, tedy převodem vlastnictví k jednotce a podílu na společných částech domu, začne vždy kupujícímu běžet zákonná záruční doba k uplatnění práva z odpovědnosti za vady, a to bez ohledu na to, zda k převodu všech jednotek dojde v jeden okamžik, nebo bude k převodům docházet postupně. Pro určení počátku běhu záruční doby podle § 621 obč. zák. nemůže být významné, že část prodávané věci (společné části domu) nenabývá kupující do výlučného vlastnictví, ale jen do spoluvlastnictví. Ani u společných částí domu, které nabyl kupující kupní smlouvou do spoluvlastnictví (spolu s „celou“ jednotkou), nemohou účastníci smlouvy změnit běh zákonné záruční doby tak, že by částečně či zcela běžela už před uzavřením kupní smlouvy a jejím vložením do katastru nemovitostí, a tak ji zkrátit, či úplně vyloučit. Má-li být zachován smysl úpravy odpovědnosti za vady prodané věci – tj. ochránit kupujícího a umožnit mu domáhat se u prodávajícího nároků z odpovědnosti za vady věci, kterou od něho koupil – musí se tato ochrana v plném rozsahu týkat všech věcí, které jsou předmětem kupní smlouvy.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 3075/2016, ze dne 9. 11. 2017


06.12.2017 00:01

Přechod práv a povinností ze smlouvy o výstavbě dle ZVB

Při převodu vlastnictví jednotky přecházejí práva a povinnosti ze smlouvy o výstavbě podle § 20 odst. 3 zákona o vlastnictví bytů na nového vlastníka jednotky.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 4910/2016, ze dne 14. 9. 2017


06.12.2017 00:00

Odstoupení od smlouvy o výstavbě dle ZVB

Účastníci smlouvy o výstavbě, kteří uzavírali smlouvu každý sám za sebe, jsou oprávněni od ní jednotlivě odstoupit (je-li vůči nim druhý účastník smlouvy v prodlení), a to s důsledky - pouze ve vztahu k nim - zániku smlouvy o výstavbě.

Důsledkem odstoupení od posuzované Smlouvy některými z vlastníků stávajících jednotek byl v dané věci zánik Smlouvy ve vztahu k těmto vlastníkům. Při výstavbě nové jednotky půdní vestavbou dochází i ke změně velikosti podílů na společných částech stávajících vlastníků jednotek, i proto musí smlouvu o výstavbě v § 17 a násl. zákona o vlastnictví bytů uzavřít všichni vlastníci jednotek v domě. I když tedy Smlouva nezanikla ve vztahu k účastníkům, kteří od ní neodstoupili, zánik Smlouvy odstoupením byť i jen mezi některými z vlastníků jednotek má za následek, že nelze stavbu nové jednotky podle Smlouvy realizovat.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 4910/2016, ze dne 14. 9. 2017


< strana 1 / 7 >
Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů