// Profipravo.cz / Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek 7/2006

Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek 7/2006

11.01.2007 22:12

Rc 57/2006

K řízení ve věcech neplatnosti veřejných dražeb podle ustanovení § 24 nebo § 48 zákona č. 26/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je ve smyslu ustanovení § 88 písm. o) o. s. ř. místně příslušný soud, v jehož obvodu bylo v době podání návrhu na provedení dražby sídlo nebo bydliště navrhovatele napadené veřejné dražby; to platí i tehdy, jestliže se navrhovatel dražby nestal účastníkem řízení.

usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29.1.2004, sp. zn. 17 Co 9/2004

11.01.2007 22:11

Rc 58/2006

Tím, že oprávněný podal žádost podle § 259 nebo § 260 odst. 2 o. s. ř., nedochází ke stavení běhu promlčecí doby práva přiznaného exekučním titulem.

usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20.10.2005, sp. zn. 20 Cdo 884/2005)

11.01.2007 22:10

Rc 59/2006

Právo plynoucí z obchodního závazkového vztahu pravomocně přiznané v soudním nebo rozhodčím řízení v posledních třech měsících plynutí desetileté doby uvedené v § 408 odst. 1 obch. zák. nebo až po jejím uplynutí, se nepromlčí, podá-li oprávněný návrh na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce ve lhůtě tří měsíců od vykonatelnosti rozhodnutí.

usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17.5.2005, sp. zn. 20 Cdo 2911/2004

11.01.2007 22:09

Rc 60/2006

Soud může ve prospěch vlastníka stavby zřídit právo cesty přes cizí pozemek ve smyslu § 151o odst. 3 obč. zák., i když je tato stavba obklopena pozemky vlastníka stavby.

rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30.8.2005, sp. zn. 22 Cdo 2317/2004

11.01.2007 22:03

Rc 61/2006

Likvidátor je orgánem společnosti, ale není jejím statutárním orgánem.

I po vstupu společnosti do likvidace trvá její povinnost podle § 194 odst. 2 obch. zák. zvolit do 3 měsíců poté, co zanikla funkce člena představenstva, nového člena.

To, že ustanovení § 181 odst. 2 obch. zák. určuje, že představenstvo není oprávněno měnit pořad valné hromady svolané na žádost akcionáře, neznamená, že by nemohlo svolat valnou hromadu k projednání jen těch bodů navrženého programu, které spadají do působnosti valné hromady. Body, které nespadají co působnosti valné hromady, představenstvo do jejího programu nezařadí.

usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14.12.2005, sp. zn. 29 Odo 149/2005

11.01.2007 22:02

Rc 62/2006

„Osobou nevidomou“ ve smyslu ustanovení § 476e obč. zák. se rozumí osoba, jíž zrakové postižení (nekompenzovatelné technickými či jinými pomůckami) zcela znemožňuje, popřípadě podstatně snižuje možnost v celém rozsahu vnímat okolnosti pořízení závěti, o nichž má svědčit.

rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.11.2005, sp. zn. 30 Cdo 2567/2004

11.01.2007 22:00

Rc 63/2006

Pro vztah účastníků smlouvy o koupi zboží, kteří mají místo podnikání v různých státech, jež jsou smluvními stranami Úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží, se před právem těchto států použijí ustanovení této Úmluvy, ledaže účastníci její použití dohodou vyloučili.

usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5.11.2002, sp. zn. 8 Cmo 254/2002

11.01.2007 21:59

Rc 64/2006

O návrhu věřitele na prohlášení konkursu na majetek dlužníka rozhoduje soud prvního stupně zásadně po jednání; přitom přiměřeně uplatní (§ 66a odst. 1 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů) zejména ustanovení § 114, § 114a, § 114c, § 115, § 117, § 118, § 118a, § 118c, § 119 a § 119a o. s. ř.

K projednání návrhu věřitele na prohlášení konkursu na majetek dlužníka a rozhodnutí o něm nemusí soud prvního stupně nařizovat jednání, jestliže:

1) dlužník návrhu věřitele na prohlášení konkursu neodporoval, tedy se přes výzvu soudu k návrhu na prohlášení konkursu na svůj majetek nevyjádřil, nebo ve vyjádření uvedl, že s návrhem na prohlášení konkursu souhlasí, nebo

2) skutkový stav věci je mezi účastníky nesporný, nebo

3) o návrhu na prohlášení konkursu lez rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí, nebo

4) již v průběhu přípravy jednání vyjde v řízení najevo, že sporné skutečnosti nebude možné osvědčit pouze listinami a že provedením věcně opodstatněných důkazních návrhů by konkursní soud nahrazoval sporné řízení o pohledávce navrhujícího věřitele nebo známého věřitele. Nedovoluje-li zákon započtení pohledávky, která ještě není splatná, pak kompenzační projev učiněný věřitelem s takovou pohledávkou nenabývá žádných účinků ani v okamžiku, kdy se pohledávka stane splatnou.

usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31.1.2006, sp. zn. 29 Odo 204/2003

11.01.2007 21:58

Rc 65/2006

Pro doručování písemností zaměstnance určených jeho zaměstnavateli neplatí ustanovení § 266a zák. práce. Písemnost zaměstnance je doručena, jakmile se dostane do sféry zaměstnavatelovy dispozice. Písemnost se ocitne ve sféře dispozice zaměstnavatele tím, že získá možnost seznámit se s jejím obsahem. Není přitom vždy nezbytné, aby se zaměstnavatel opravdu s obsahem projevu vůle seznámil; rozhodující je, aby měl – objektivně vzato – možnost obsah písemnosti poznat.

rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3.1.2006, sp. zn. 21 Cdo 563/2005

11.01.2007 21:57

Rc 66/2006

Pracovní poměr na dobu určitou se změní v pracovní poměr uzavřený na dobu neurčitou (§ 56 odst. 2 zák. práce) nejen tehdy, jestliže zaměstnanec pokračuje v konání prací s vědomím nejbližšího nadřízeného zaměstnance, nýbrž i tehdy, koná-li práci s vědomím jiné fyzické osoby, která není ve vztahu k zaměstnavateli v pracovním poměru, ale jedná jménem zaměstnavatele jako jeho zástupce na základě dohody o plné moci (§ 14 odst. 1 zák. práce).

rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15.12.2005, sp. zn. 21 Cdo 568/2005

11.01.2007 21:55

Rt 37/2006

Trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 148 odst. 1 tr. zák. spočívajícího ve zkrácení cla ve větším rozsahu se může dopustit i pachatel, který jako statutární orgán obchodní společnosti odpovědný za provozování soukromého celního skladu zřízeného pro tuto společnost provedl změnu režimu dovezeného zboží podléhajícího clu a uloženého v tomto skladě (např. rozhodl o vyskladnění neprocleného zboží do volného oběhu a o jeho prodeji), pokud uvedenou změnu zatajil celním orgánům, takže v jejím důsledku nebylo vyměřeno clo na takové zboží.

Překážkou spáchání uvedeného trestného činu není ani skutečnost, že celní dluh, jehož se týká zkrácení cla, byl zajištěn ručením.

usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11.1.2006, sp. zn. 8 Tdo 1525/2005

11.01.2007 21:54

Rt 38/2006

I. Jestliže ve výrokové části rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným trestným činem poškozování cizí věci podle § 257 odst. 1 tr. zák. v jednočinném souběhu s pokusem trestného činu neoprávněného užívání cizí věci podle § 8 odst. 1 a § 249 odst. 1 tr. zák. , jsou uvedeny skutečnosti vztahující se pouze k zákonným znakům dokonaného trestného činu poškozování cizí věcí, aniž jsou popsány okolnosti činu obviněného vyjadřující jeho záměr mocnit se cizí věci za účelem jejího dočasného užívání, pak se jedná o závažnou vadu rozsudku ve smyslu § 258 odst. 1 písm. b) tr. ř. , a to i tehdy, jestliže všechny skutečnosti potřebné k naplnění zákonných znaků pokusu trestného činu neoprávněného užívání cizí věci jsou obsaženy v odůvodnění rozsudku.

II. Zákaz změny k horšímu ve smyslu § 259 odst. 4 tr. ř. nebrání odvolacímu soudu v tom, aby z podnětu odvolání podaného výlučně ve prospěch obžalovaného doplnil ve výroku svého rozsudku ( § 259 odst. 3 tr. ř. ) popis rozhodných skutkových zjištění tak, aby v něm byly obsaženy též skutečnosti vyjadřující zákonem požadované znaky skutkové podstaty toho trestného činu, jímž byl obžalovaný uznán vinným již rozsudkem soudu prvního stupně, které soud prvního stupně sice vzal za prokázané, avšak výslovně je neuvedl ve výrokové části rozsudku. Jestliže se v takovém případě doplnění popisu skutku neprojeví zpřísněním jeho právní kvalifikace, zvětšením rozsahu a závažnosti následků apod., pak se tím nijak nezhoršuje postavení obviněného.

usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18.1.2006, sp. zn. 11 Tdo 1158/2005

11.01.2007 21:53

Rt 39/2006

I. Přestože skutková podstata trestného činu zneužívání informací v obchodním styku podle § 128 odst. 2 tr. zák. sankcionuje některé případy porušování zákazu konkurence v hospodářské soutěži, nemá tzv. blanketní dispozici, neboť neodkazuje na ustanovení obchodního zákoníku upravující zákaz konkurence a nepodmiňuje trestní odpovědnost porušením takového zákazu, ale trestní zákon v ní stanoví vlastní znaky charakterizující porušení zákazu konkurence, včetně postavení pachatele, typu jednání a specifického úmyslu. Proto z hlediska trestní odpovědnosti za trestný čin podle § 128 odst. 2 tr. zák. nezáleží na tom, zda pro pachatele platil zákaz konkurence i podle obchodního zákoníku nebo jiného předpisu, resp. podle společenské smlouvy či stanov obchodní společnosti nebo družstva, a zda porušil i takový zákaz. Na druhé straně z uvedeného vyplývá, že porušení zákazu konkurence stanoveného předpisy obchodního práva nebo společenskou smlouvou či stanovami obchodní společnosti nebo družstva samo o sobě nezakládá trestní odpovědnost podle citovaného ustanovení trestního zákona.

II. Stejným nebo podobným předmětem činnosti dvou nebo více podnikatelských subjektů může být z hlediska trestní odpovědnosti podle § 128 odst. 2 tr. zák. zásadně každý předmět činnosti, v němž jsou tyto subjekty oprávněny podnikat, a to bez ohledu na skutečnost, zda v době spáchání trestného činu podle citovaného ustanovení skutečně podnikají právě ve shodném nebo podobném předmětu činnosti a zda jsou v reálném konkurenčním vztahu na trhu.

usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18.1.2006, sp. zn. 5 Tdo 1640/2005

11.01.2007 21:51

Rt 41/2006

Rozhodnutí o přeřazení obviněného do jiného režimu výkonu vazby mohou učinit jen orgány Vězeňské služby České republiky, které postupují v souladu s příslušnými ustanoveními zák. č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 109/1994 Sb., kterou se vydává řád výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů.

Podle ustanovení § 70a odst. 1 písm. e) tr. ř. je třeba ve vazebních věcech bez průtahů vyrozumět příslušnou věznici o zákonném označení trestných činů, pro které je obviněný stíhán, nebo o jeho změně. Ve věci, v níž byl obviněný rozsudkem soudu prvního stupně zproštěn obžaloby pro jeden z trestných činů, které mu byly kladeny za vinu, a u ostatních bylo rozhodnuto o jeho vině ve shodě s obžalobou, tato povinnost nastane jen tehdy, jestliže státní zástupce nepodá odvolání v neprospěch obviněného proti zprošťující části vyhlášeného rozsudku. V takovém případě (pokud by např. bylo podáno pouze odvolání obžalovaného) by již nepřicházela v úvahu změna právní kvalifikace stíhané trestné činnosti obžalovaného v jeho neprospěch (§ 259 odst. 4 tr. ř.) a bylo by na místě informovat příslušnou věznici o změně právní kvalifikace založené dosud nepravomocným rozsudkem. To by se mohlo promítnout do změny režimu vazby, jestliže kvalifikace trestného činu, u něhož došlo ke zproštění obžaloby, byla pro dosavadní režim vazby určující.

11.01.2007 21:51

Rt 40/2006

Nárok na náhradu škody způsobené zaměstnancem třetí osobě zaviněním porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi (§ 420 odst. 2 obč. zák.), pokud nejde o exces ze strany zaměstnance, za který by odpovídal výlučně sám, může v adhezním řízení uplatnit pouze zaměstnavatel, který poskytl této třetí osobě odškodnění a u něhož je zaměstnanec (obviněný) v době způsobení škody v pracovním poměru. Poškozená třetí osoba může své nároky uplatňovat pouze vůči zaměstnavateli, u něhož byl obviněný v době činu zaměstnancem, nikoliv však v trestním řízení proti tomuto obviněnému.

rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4.2.2004, sp. zn. 4 Tz 3/2004

11.01.2007 21:49

Rt 42/2006

Zneužití bezbrannosti jiného ve smyslu ustanovení § 241 odst. 1 tr. zák. o trestném činu znásilnění může spočívat i v tom, že pachatel vědomě spáchá útok vůči poškozenému, který je vlivem nízké fyzické a duševní vyspělosti výrazně omezen v možnostech účinných projevů odporu vůči jednání pachatele, zejména stalo-li se tak na odlehlém místě.

rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20.10.2004, sp. zn. 5 To 100/2004