// Profipravo.cz / Z rozhodnutí dalších soudů

Z rozhodnutí dalších soudů

18.07.2025 00:06

ÚS: Podání opatřené elektronickým podpisem

Je-li podání ve věci samé opatřeno uznávaným elektronickým podpisem (§ 6 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce) a zasláno e-mailem jako příloha, není již třeba, aby byl takovým podpisem opatřen samotný e-mail. Pokud přesto civilní soud k podání nepřihlédne, poruší tím právo na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod).

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 3261/24, ze dne 11. 6. 2025

18.07.2025 00:05

ÚS: Předčasné důchody

Ústavní soud při přezkumu legislativního procesu vychází z principu parlamentní autonomie, jenž vyplývá z ústavního principu dělby moci, jakož i z demokratického principu, a projevuje se ve zdrženlivosti Ústavního soudu. Tato autonomie ale není bezbřehá. Za jádro ústavních požadavků kladených na legislativní proces je třeba považovat dostatečnou úroveň parlamentní a veřejné diskuse, šetřící práva vlády i opozice, prostor pro parlamentní i veřejnou debatu a informovanost veřejnosti.

Paralyzovaný parlament nemůže řádně plnit ani svoji zákonodárnou funkci, ani sloužit veřejnosti jako fórum pro argumenty a protiargumenty. Význam parlamentní diskuze spočívá v možnosti konfrontace názorů napříč politickým spektrem, nikoli v neomezeném uplatňování práva každého jednotlivého poslance (či senátora) se k ní vyjádřit. Ústavní soud proto neposkytuje politické menšině ochranu tam, kde svých práv podle jednacího řádu využívá k jinému účelu, než pro který do něj byla zakotvena.

Porušení jednacího řádu Poslanecké sněmovny či Senátu je protiústavní tehdy, pokud v důsledku této vady došlo k zasažení některé z ústavních norem nebo principů; a zároveň protichůdné ústavní principy nepřevažují v daném případě nad ústavní normou nebo principem, který byl zasažen. Ukončením rozpravy v situaci, kdy jsou do rozpravy ještě přihlášeni poslanci, je porušen jednací řád Poslanecké sněmovny a spolu s ním zasaženy i ústavní principy rovnosti členů parlamentu jako reprezentantů lidu a jejich oprávnění účastnit se sněmovní rozpravy. Nad těmito principy ale převáží ústavní princip politického rozhodování vycházejícího z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním, pokud by kvůli obstrukci bez tohoto krajního prostředku sněmovní většina nebyla v rozporu s čl. 6 Ústavy schopna prosadit svou většinovou vůli.

Výklad platného a účinného znění § 67 jednacího řádu Poslanecké sněmovny v tom smyslu, že vystoupení přednostních řečníků, jejichž přednostní právo nevyplývá z Ústavy, jsou časově i obsahově neomezitelná, je rozporný s ústavním principem rovnosti poslanců jako reprezentantů lidu, a jako takový není ústavně konformní.

Legitimní očekávání nabytí majetku ve smyslu čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 1 Dodatkového protokolu č. 1 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod nelze ztotožňovat s obecně chápanou důvěrou jednotlivce v právní řád či předvídatelnost právní úpravy.

U nepravé retroaktivity platí zásada její obecné přípustnosti. Posuzování, zda je nepravá retroaktivita výjimečně nepřípustná, spočívá v poměřování cíle, který zákonodárce sledoval, a prostředků, které k jeho dosažení zvolil, na straně jedné, se zklamanou důvěrou jednotlivce v trvající použitelnost staré právní úpravy, na straně druhé. Nejde o poměřování metodou proporcionality. Ústavní soud pouze zkoumá, zda zásah do důvěry jednotlivce v právní řád lze považovat za únosný. Každou zklamanou důvěru v neměnnost právního řádu nelze podrobovat přísnému testu ústavnosti, jinak by byla vyprázdněna podstata demokratického charakteru státu, v němž lid je zdrojem veškeré moci a parlament přijímá zákony.

Právo na předčasný důchod není standardním a očekávatelným prodloužením řádného starobního důchodu; změny právní úpravy v této oblasti lze jen výjimečně považovat za protiústavní zásah do důvěry jednotlivce v neměnnost právního řádu.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl.ÚS 47/23, ze dne 4. 6. 2025

18.07.2025 00:04

ÚS: Rozlišování skutkových a právních otázek v dovolání

Pokud Nejvyšší soud právní otázku předestřenou v dovolání označí za polemiku se skutkovým stavem, a proto neposoudí, zda tato právní otázka zakládá přípustnost dovolání, porušuje právo dovolatele na soudní ochranu.

Pokud se odvolací soud s právní otázkou, na které závisí jeho rozhodnutí, fakticky vypořádá tak, že zaujme právní názor, z něhož lze odpověď na uvedenou právní otázku nepřímo dovodit, musí ji vzít Nejvyšší soud v potaz při rozhodování o přípustnosti dovolání. V opačném případě porušuje právo dovolatele na soudní ochranu.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 1399/24, ze dne 29. 5. 2025

18.07.2025 00:03

ÚS: Vyloučení použití § 12 odst. 4 AT bez náležitého odůvodnění

Pokud trestní soudy při stanovení odměny ustanoveného obhájce bez řádného odůvodnění vyloučí použití § 12 odst. 4 advokátního tarifu v případě, kdy toto ustanovení použít mají, porušují právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Stejného porušení se dopustí, pokud totéž ustanovení použijí na úkony, na které nedopadá.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 520/25, ze dne 4. 6. 2025

18.07.2025 00:02

ÚS: Právo na bezplatnou obhajobu nebo za sníženou odměnu

Po žadateli o bezplatnou obhajobu nebo obhajobu za sníženou odměnu nemohou soudy požadovat naplnění podmínek, které nemají oporu v právní úpravě. V případě, že se žadatel nachází v dlouhodobě neřešitelné finanční situaci, musí soudy tuto skutečnost náležitě vyhodnotit a posoudit, zda i v takové situaci je žadatel schopen náklady obhajoby zaplatit.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 3228/24, ze dne 2. 6. 2025

18.07.2025 00:01

ÚS: Náklady řízení ve sporu o přiměřené zadostiučinění

Pokud obecný soud žalobci ve sporu o přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu, v němž žalobce prokáže základ svého nároku, nepřizná plnou náhradu nákladů řízení a toto rozhodnutí řádně neodůvodní, porušuje tím žalobcovo právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 2456/24, ze dne 4. 6. 2025

11.07.2025 00:06

KS: Řízení o žádosti o vydání zaměstnanecké karty

Cizinec, o jehož žádosti o vydání zaměstnanecké karty dosud nebylo rozhodnuto [§ 169t odst. 7 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců], a jenž tedy není držitelem zaměstnanecké karty ve smyslu § 42g odst. 7 uvedeného zákona, může v průběhu řízení o žádosti změnit zaměstnavatele nebo pracovní pozici postupem podle § 41 odst. 8 správního řádu. Správní orgán takto změnu obsahu podání povolit může, hrozí-li podateli vážná újma (§ 41 odst. 8 věta druhá před středníkem správního řádu), nebo ji povolit musí, prokáže-li žadatel, že příčinou jeho žádosti jsou závažné důvody, které nastaly bez jeho zavinění (§ 41 odst. 8 věta třetí ve spojení s § 41 odst. 4 správního řádu). Prokáže-li tedy žadatel o vydání zaměstnanecké karty, že o změnu zaměstnavatele nebo pracovní pozice žádá ze závažných důvodů, které nastaly bez jeho zavinění, ministerstvo vnitra změnu obsahu žádosti povolí.

(Podle rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 31. 12. 2024, čj. 48 A 10/2023-61)

11.07.2025 00:05

NSS: Zvýšení starobního důchodu o tzv. výchovné

Podmínku péče o dítě osobně v největším rozsahu (čl. II zákona č. 323/2021 Sb.) může splnit i osoba, u které se tato péče v pracovní či studijní oblasti života nijak viditelně neprojeví například na omezení výdělku nebo kariérního růstu. Toto omezení může být v konkrétním případě vykládáno jako indicie svědčící o tom, který z rodičů o nezletilé dítě osobně pečoval v největším rozsahu, nikoliv však jako jedna ze zákonných podmínek pro přiznání tzv. výchovného.

(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 3. 2025, čj. 10 Ads 271/2024-35)

11.07.2025 00:04

NSS: Nesplnění náhradního opatření k nápravě

Nesplní-li právnická nebo podnikající fyzická osoba náhradní opatření k nápravě podle § 86 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, které spočívá v povinnosti něco vykonat (zde ve stanovené lhůtě obnovit funkce Ludvíkovického rybníka jako budoucího náhradního biotopu), dopustí se trvajícího přestupku podle § 88 odst. 2 písm. g) téhož zákona, za který jí lze opakovaně uložit pokutu, pokud nejde o totožný skutek; odlišení skutku je dáno časovým obdobím, po něž trvá nesplnění nápravného opatření, což musí být ve výroku rozhodnutí vymezeno.

(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 3. 2025, čj. 5 As 253/2024-40)

11.07.2025 00:03

NSS: Veřejné zakázky – jednací řízení bez uveřejnění

Veřejný zadavatel nemůže použití jednacího řízení bez uveřejnění odůvodnit ochranou výhradních práv [§ 23 odst. 4 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách], pokud mu je důvod této ochrany přičitatelný. Tato přičitatelnost se posuzuje nejen na základě skutkových a právních okolností, za nichž byla uzavřena smlouva na původní plnění, ale rovněž na základě všech okolností charakteristických pro období mezi datem uzavření této smlouvy a datem, kdy zadavatel zvolí řízení, které má být použito pro zadání navazující veřejné zakázky.

Stav exkluzivity bude přičitatelný zadavateli, pokud k dosažení výsledku sledovaného dotyčnou zakázkou nebylo nezbytné, aby tento stav vytvořil, nebo pokud měl k dispozici skutečné a z finančního hlediska přiměřené prostředky k tomu, aby takový stav ukončil (rozsudek Soudního dvora ze dne 9. 1. 2025, Česká republika – Generální finanční ředitelství, C-578/23).

Pokud zadavatel stav exkluzivity vytvořil v době, kdy neexistovala ani vnitrostátní právní úprava, která by vytvoření či trvání takového stavu bránila, lze mu jeho udržování klást k tíži až od okamžiku, kdy taková právní úprava vstoupila v účinnost a zadavatel měl zároveň k dispozici skutečné a z finančního hlediska přiměřené prostředky k tomu, aby takový stav ukončil. Klíčové je zejména posuzování trvání stavu exkluzivity po přistoupení České republiky k Evropské unii.

(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 2. 2025, čj. 8 As 314/2021-123)

11.07.2025 00:02

NSS: Aplikace podmínky dle § 307 odst. 1 stavebního zákona

Podmínka zakotvená v § 307 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona, týkající se koncentrace soudního řízení, se uplatní až v případech, v nichž bylo řízení o odvolání vedeno podle tohoto zákona.

(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 3. 2025, čj. 7 As 320/2024-47)

11.07.2025 00:01

NSS: Přezkum usnesení o odvolání člena RRTV z funkce

Usnesení Poslanecké sněmovny o odvolání člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání z funkce dle § 7 odst. 7 písm. c) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vyslání, je rozhodnutím správního orgánu ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.

(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 3. 2025, čj. 4 As 132/2024-81)

04.07.2025 00:06

ÚS: (Ne)osvobození smluvního zřízení služebnosti od daně z příjmů

Výklad, podle kterého smluvní zřízení služebnosti není osvobozeno od daně z příjmů podle § 4 odst. 1 písm. zd) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2023 [dnes podle § 4 odst. 1 písm. za) zákona o daních z příjmů], není v rozporu s čl. 11 odst. 1, 4 a 5 Listiny základních práv a svobod. To platí i tehdy, pokud by v případě neuzavření smlouvy mohlo následně dojít ke zřízení služebnosti ve vyvlastňovacím řízení.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 189/25, ze dne 22. 5. 2025

04.07.2025 00:05

ÚS: Pozastavení výkonu auditorské činnosti zahájením tr. stíhání

1. Právní úprava § 6 odst. 3 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů, na jejímž základě dochází k vydání rozhodnutí o pozastavení auditorské činnosti auditorské společnosti, která je trestně stíhaná pro trestný čin spáchaný úmyslně, bez možnosti správního uvážení, nevede k nepřiměřenému omezení práv plynoucích z čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

2. Princip nepřípustnosti snížení dosažené procedurální úrovně ochrany základních práv nelze vykládat v tom smyslu, že brání jakýmkoli procesním změnám ztěžujícím přístup k ochraně základních práv. Taková opatření však musejí obstát z pohledu čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl.ÚS 19/24, ze dne 4. 6. 2025

04.07.2025 00:04

ÚS: Chybný výklad § 11a zákona č. 229/1991 Sb.

Závěr obecných soudů, považující rozhodnutí o nahrazení projevu vůle povinné osoby podle § 11a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, k bezúplatnému převodu pozemků oprávněné osobě za konstitutivní rozhodnutí o nabytí vlastnického práva oprávněné osoby, představuje kvalifikovanou právní vadu při výkladu dotčených zákonných ustanovení a má za následek porušení základního práva stěžovatelky na soudní ochranu garantované v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 164/24, ze dne 28. 5. 2025

04.07.2025 00:03

ÚS: Rozhodnutí o adhezním nároku v trestním řízení

Je porušením základních práv poškozené osoby v trestním řízení, pokud obecný soud trvá na zpracování znaleckého posudku jako klíčového podkladu pro rozhodnutí o uplatněném adhezním nároku ve smyslu § 2958 občanského zákoníku, a současně přes návrh nerozhodne o žádosti o přenesení nákladů za zpracování znaleckého posudku na stát podle § 151a trestního řádu, přestože k němu jsou splněny zákonné podmínky.

Postup, kdy v trestním řízení obecný soud v rámci adhezního řízení jako nezbytný podklad pro rozhodování o nároku poškozené osoby na náhradu nemajetkové újmy spočívající v zásahu do jejích osobnostních práv vyžaduje znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví hodnocení míry bolesti a funkčních schopností při újmách na zdraví, je v rozporu s § 2956 občanského zákoníku a představuje porušení základních práv takové osoby.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 10/25, ze dne 29. 5. 2025

04.07.2025 00:02

ÚS: Právo a povinnost styku s dítětem

Rodičovská odpovědnost zahrnuje práva i povinnosti rodičů vůči dítěti, vč. práva a povinnosti styku. V případě návrhu na změnu úpravy styku, spočívající v rozšíření styku s nepečujícím rodičem, který je ke styku způsobilý, je obecný soud povinen posoudit, zda návrh představuje úpravu poměrů nezletilých dětí, která je v souladu s jejich nejlepším zájmem. Postup obecného soudu, který takový návrh zamítne na základě obecného argumentu, že povinnost státu zajistit právo dítěte na styk s rodiči je třeba chápat pouze jako právo rodiče (resp. vytvoření podmínek pro rodiče ke styku), nikoliv povinnost styku, může založit rozpor s právem na soudní ochranu, zaručeným čl. 36 odst. 1 Listiny.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 2423/24, ze dne 21. 5. 2025

04.07.2025 00:01

ÚS: Nepřiznání adhezního nároku zvlášť zranitelné oběti

I. Postup obecného soudu, kterým svévolně nepřizná uplatněný adhezní nárok, ač jsou pro to splněny zákonné podmínky, je porušením ústavně zaručeného práva oběti na spravedlivý proces a soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny.

II. Plyne-li závažný zásah do lidské důstojnosti nebo osobní integrity ze samotné podstaty trestného činu, za který byl obžalovaný odsouzen, trestní soud je povinen přiznat poškozenému náhradu újmy alespoň za tuto újmu na jeho základních – resp. v terminologii občanského zákoníku přirozených – právech, a to i bez dalšího dokazování; to platí především u zvlášť zranitelných obětí.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 3450/24, ze dne 21. 5. 2025

27.06.2025 00:06

ÚS: Prověření podnětů před provedením místního šetření ÚOHS

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže je před provedením místního šetření povinen řádně prověřit podněty od konkurenčních soutěžitelů a anonymní podněty, které nasvědčují porušení práva hospodářské soutěže a přezkoumatelně do správního spisu založit indicie (včetně informací z vlastní úřední činnosti), které dostatečně opodstatňují nezbytnost provedení místního šetření.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 386/24, ze dne 14. 5. 2025

27.06.2025 00:05

ÚS: Možnost odsouzeného vyjádřit se k přeměně trestu

Rozhodl-li soud prvního stupně ve veřejném zasedání, že ponechá podmíněné odsouzení v platnosti a má se rozhodovat o stížnosti státního zástupce, musí být zachována materiální možnost odsouzeného reagovat na argumenty uvedené ve stížnosti. Toho lze kromě konání veřejného zasedání dosáhnout alternativně také tím, že stížnost státního zástupce je zaslána odsouzenému k vyjádření a je mu dán prostor na stížnost v přiměřené lhůtě písemně reagovat a proti tomuto vývoji se hájit.

Jinak řečeno, za splnění uvedených podmínek mohou obecné soudy ve stížnostním řízení rozhodovat v neveřejném zasedání, a to i tehdy, rozhodl-li se soud prvního stupně ponechat podmíněný trest odnětí svobody v platnosti, a stížnostní soud naopak rozhodne o jeho vykonání. Zda bude nakonec dán odsouzenému prostor při veřejném zasedání či se bude moct vyjádřit písemně, je na uvážení obecného soudu. Teprve nebude-li by naplněna ani jedna z uvedených variant, dojde k porušení základního práva odsouzeného vyplývajícího z čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 2932/24, ze dne 22. 4. 2025