// Profipravo.cz / Z rozhodnutí dalších soudů

Z rozhodnutí dalších soudů

09.05.2025 00:06

ÚS: Rozhodování soudu o bydlišti dítěte

Při rozhodování o bydlišti dítěte je soud vždy povinen zohlednit nejlepší zájem dítěte. Z odůvodnění musí být zřejmé, co je v konkrétní situaci nejlepším zájmem, jak (na základě jakých kritérií) k takovému závěru soud dospěl a jak byl nejlepší zájem dítěte poměřován s dalšími důležitými zájmy či právy (viz již např. nález sp. zn. IV. ÚS 2206/23 ze dne 8. ledna 2024), včetně práv každého z rodičů. Při rozhodování o bydlišti dítěte je nutné poměřovat vhodnost přesunu bydliště z aktuálního místa obvyklého pobytu do určovaného místa. Soud musí posoudit kritéria, která se s místem, jež je těžištěm života dítěte, pojí. Významný je mimo jiné i věk dítěte i způsob výkonu rodičovských práv nerezidentním (primárně nepečujícím) rodičem. Čím déle dítě pobývá v konkrétním místě bydliště, tím silnější musí být důvody pro změnu. Čím méně nerezidentní (primárně nepečující) rodič o své vůli fakticky vykonává rodičovská práva, tím slabší je důvod pro jím požadovanou změnu bydliště dítěte. Nerespektováním těchto zásad může soud zasáhnout do práva rodiče na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a na ochranu před neoprávněným zasahováním do rodinného života podle čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod ve spojení s čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 3446/24, ze dne 19. 3. 2025

09.05.2025 00:05

ÚS: Diskriminace při rozhodování o výživném mezi manžely

I. Zákonný požadavek zásadně stejné hmotné a kulturní úrovně života manželů (§ 697 občanského zákoníku) je projevem ústavního principu rovnosti mezi manžely (čl. 5 Protokolu č. 7 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod), resp. obecnějšího principu rovnosti mezi mužem a ženou (čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Civilní soudy musí tento princip důsledně dbát a promítnout jej do rozhodování o výživném mezi manžely.

II. Rozhodování o výživném mezi manžely (§ 697 občanského zákoníku) je komplexním úkolem, který vyžaduje posouzení celkového životního standardu u obou manželů, jejich vzájemné porovnání a vyhodnocení. Zaměří-li civilní soud svoji jen na majetkovou situaci oprávněného manžela či manželky, je jeho rozhodnutí o výživném mezi manžely neúplné, a tedy nepřezkoumatelné.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 2691/24, ze dne 12. 3. 2025

09.05.2025 00:04

ÚS: Přiznání odměny ustanoveného advokáta

Obecné soudy musí šetřit podstatu a smysl základních práv a volit takový výklad zákona, který minimalizuje zásah do stěžovatelova práva na soudní ochranu zaručené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a právo na spravedlivý proces zaručené v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Jsou proto povinny vzít za podklad svého rozhodnutí podle § 151 odst. 2 a 3 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, podání stěžovatele (státem ustanoveného obhájce), které nárok na přiznání odměny a náhrady hotových výdajů za úkony právní služby vymezuje toliko odkazem na procesní spis (v němž vyúčtování těchto úkonů není obsaženo), bylo-li uplatněno ve lhůtě podle § 151 odst. 2 trestního řádu.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 1831/24, ze dne 19. 3. 2025

09.05.2025 00:03

ÚS: Tarifní hodnota, je-li předmětem řízení věc penězi ocenitelná

1. Ocenitelnost předmětu sporu neovlivňuje to, zda strana sporu byla stranou uzavřené smlouvy o témže předmětu a měla či neměla vliv na cenu, za kterou byl předmět sporu prodán či zřízen.

2. Je-li předmětem řízení věc penězi ocenitelná, je – z hlediska práva účastníka řízení na ochranu vlastnictví podle čl. 11 odst. 1 a 4 Listiny základních práv a svobod a jeho práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod – pro výpočet náhrady nákladů řízení nutné zásadně aplikovat § 8 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradních advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 3292/24, ze dne 25. 3. 2025

09.05.2025 00:02

ÚS: Soudní přezkum správních rozhodnutí o vývozním povolení

I. Týká-li se rozhodnutí orgánu veřejné správy základních práv a svobod (čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod), nemůže být vyloučeno ze soudního přezkumu, a to ani tehdy, existují-li utajované informace, o které by se toto rozhodnutí opíralo.

II. Správní rozhodnutí vypočtená v § 10 odst. 5 zákona č. 594/2004 Sb., jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití, se týkají práva svobodně podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny a práva vlastnit majetek podle čl. 11 odst. 1 Listiny, pročež je jejich výluka ze soudního přezkumu v rozporu s čl. 36 odst. 2 Listiny.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl.ÚS 13/24, ze dne 26. 3. 2025

09.05.2025 00:01

ÚS: Odůvodnění rozhodnutí o nepřípustnosti dovolání

Nejvyšší soud poruší právo na soudní ochranu zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jestliže odmítne dovolání jako ze zákona nepřípustné podle § 238 odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, proto, že předmětem řízení o dovolání je peněžité plnění sestávající z více nároků, které samostatně nepřevyšují částku 50 000 Kč, a náležitě neodůvodní, proč jde o nároky se samostatným skutkovým základem, resp. proč má za to, že se dovolání netýká právních otázek, jejichž řešení je dílčím nárokům společné.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 2749/23, ze dne 26. 3. 2025

02.05.2025 00:06

ÚS: Úprava styku rodičů s dítětem nízkého věku

Upravují-li soudy styk rodiče s dítětem nízkého věku a považují-li za potřebné upravit styk zprvu v užším rozsahu jako tzv. navykací režim, musí pak současně upravit i rozsah styku po takovémto (ze své podstaty dočasném) režimu s presumpcí, že navykací režim splní svůj účel a dítě připraví na širší (pro dané životní období cílový) rozsah běžného styku, jakož i zvláštní prázdninový režim. Soudy by zásadně měly pro letní prázdniny upravovat styk odlišně od běžného roku, ledaže pro opak existují silné důvody. Těmi může být i vyloženě nízký věk dítěte. Obdobně to platí ohledně dalších prázdnin. Zároveň soudy nesmí pro budoucno pomíjet možnost upravit rozsah péče doposud nerezidentního rodiče i formou střídavé péče, a to zprvu alespoň asymetrické. Soudy i o styku rozhodují podle stavu ke dni rozhodnutí, rozhodují však o úpravě styku pro dobu budoucí, proto musí mít vizi budoucího vývoje dítěte určitého věku a přihlížet k ní. Nedodržení takových zásad může znamenat zásah do práva rodiče na péči a výchovu dítěte podle čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod ve spojení s právem na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 212/25, ze dne 12. 3. 2025

02.05.2025 00:05

ÚS: Zachování vstřícnější lhůty pro podání správní žaloby

Přestože je nepravá retroaktivita procesních norem obecně přípustná, a je také obecným východiskem při časové kolizi dvou právních norem, nelze ji mechanicky prosazovat i v těch situacích, kdy vede k nepoměrně intenzivnějším zásahům do podstaty a smyslu základních práv a svobod, než by vedl výklad prospektivní. Obecné východisko nepravé retroaktivity při absenci přechodných ustanovení nezbavuje obecné soudy povinnosti chránit základní práva (čl. 4 Ústavy) a šetřit jejich podstatu a smysl při výkladu a aplikaci podústavního práva (čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod).

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 3241/24, ze dne 26. 3. 2025

02.05.2025 00:04

ÚS: Uložení podmíněného trestu za sexuální trestnou činnost

Z procesní složky čl. 3 Úmluvy vyplývá pozitivní závazek státu pečlivě posoudit všechny okolnosti dané věci a dostatečně a přesvědčivě odůvodnit uložení podmíněného trestu za závažný útok na fyzickou a duševní integritu poškozené. Tomuto závazku odpovídá právo poškozené, které je procesního charakteru.

V rámci posuzování, zda obecné soudy rozhodnutí o uložení podmíněného trestu odnětí svobody založily na pečlivém zkoumání všech relevantních okolností případu, je nutné se zabývat zejména následujícími aspekty. Je třeba posoudit, zda trestní soud vzal v úvahu všechny okolnosti relevantní pro stanovení trestu, zda se nedopustil nesrovnalostí a nelogičností v odůvodnění výroku o trestu, zda neignoroval některé zjištěné okolnosti nebo je neopomenul promítnout do úvah o druhu a výměře trestu, zda dostatečně odůvodnil celkový výsledek zvažování okolností podstatných pro stanovení druhu a výměry trestu, jakož i polehčujících a přitěžujících okolností, zda nedošlo k opomenutí podstatného důkazu anebo k iracionálním skutkovým závěrům či závěrům, které jsou v extrémním rozporu s provedenými důkazy, popř. zda úvahy obecného soudu nejsou zcela nepřezkoumatelné či založené na procesně nepoužitelných důkazech

Výklad a realizace pozitivních lidskoprávních závazků v praxi musí respektovat principy spravedlivého procesu a další záruky, které limitují rozsah možné činnosti státu v trestním řízení. Při rozhodování o procesních důsledcích porušení výše uvedeného práva plynoucího z procesní složky čl. 3 Úmluvy je třeba zvážit převážně negativní závazky státu spojené s právy obviněného a ústavními principy, které tvoří základ těchto práv: právní jistota, konkrétněji princip nezměnitelnosti rozhodnutí, která již nabyla právní moci. V obecnější rovině jde o aspekt principů právního státu (čl. 1 odst. 1 Ústavy) spočívající ve vytvoření právní jistoty pro jednotlivce prostřednictvím fixace konečnosti soudního rozhodnutí v čase, a to zvlášť v trestním právu.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl.ÚS 17/24, ze dne 19. 3. 2025

02.05.2025 00:03

ÚS: Právo znalce vyjádřit se k rozhodování o znalečném

Nenařídí-li soud v odvolacím řízení, v němž podstatným způsobem sníží výši znalečného z důvodů neuplatněných v odvolání, jednání nebo jinak neumožní znalci vyjádřit se k důvodům jeho rozhodnutí, dojde takovým postupem k porušení práva znalce na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a práva na řádně vedený proces podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 3014/22, ze dne 12. 3. 2025

02.05.2025 00:02

ÚS: Doplňková redistributivní podpora příjmu

Aby mohl být určitý akt jiným právním předpisem ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy, musí jít o akt vnitrostátní povahy, tedy být přijímán a schvalován českými orgány veřejné moci na základě jejich Ústavou stanovené či předvídané kompetence.

Nastavení hospodářského systému i jednotlivých dotačních parametrů je politickou otázkou.

Aspektem svobody sdružovací je, že sdružení členové mohou dotační podmínky splnit společně, nikoliv že by společné splnění podmínek muselo vést ke vzniku individuálního nároku jednotlivých členů sdružení.

Očekávání neměnnosti dotační politiky není legitimním očekáváním chráněným ústavním pořádkem.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl.ÚS 34/24, ze dne 26. 3. 2025

02.05.2025 00:01

ÚS: Právo na účinné vyšetřování při vznesení hájitelných tvrzení

Vnese-li stěžovatel hájitelné tvrzení o tom, že byl podroben špatnému zacházení, vzniká státu, který je podle čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky založen na úctě k právům a svobodám člověka a občana, povinnost provést účinné vyšetřování potřebné k objasnění věci, které vyžaduje, aby příslušné orgány z vlastní iniciativy přijaly přiměřená opatření a učinily potřebné kroky, jež mají k dispozici, pro zajištění důkazů o incidentu, náležitému prošetření a důkladné, objektivní a nestranné analýze všech relevantních skutečností, ze které musejí vycházet jejich závěry v přípravném řízení trestním a případně i náležité odůvodnění rozhodnutí o odložení věci.

Nevyvinou-li příslušné orgány činné v trestním řízení skutečnou a řádnou snahu věc objasnit, resp. nezajistí-li dostatečné důkazy potřebné k objasnění věci, jejich postup nedostojí požadavku důkladnosti a dostatečnosti vyšetřování a poruší práva stěžovatele na účinné vyšetřování podle čl. 7 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a na řádný proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a spravedlivý proces podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy
o ochraně lidských práv a základních svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 2468/24, ze dne 12. 3. 2025

25.04.2025 00:06

ÚS: Zastavení trestního stíhání pro nepřiměřenou délku řízení

I. Zastavení trestního stíhání pro nepřiměřenou délku trestního řízení nemůže sloužit jako nástroj řešení rozdílných názorů nalézacího a odvolacího soudu na hodnocení skutkového stavu.

II. Konstatuje-li nalézací soud v usnesení zastavujícím trestní stíhání, že vina obžalovaného byla spolehlivě prokázána, přestože podstatné skutkové závěry jeho odsuzujících rozhodnutí opakovaně neobstály v odvolacím řízení, poruší tím zásadu presumpce neviny obžalovaného.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 1669/24, ze dne 11. 3. 2025

25.04.2025 00:05

ÚS: Odnětí práva obcí na část poplatku za ukládání odpadu

I. Nepřípustnou pravou retroaktivitu (rozpornou s čl. 1 odst. 1 Ústavy) představují zásadně též situace, kdy se zákonodárce pokouší novou normou regulovat právní skutečnosti, které se kompletně udály v minulosti, s odůvodněním, že stará právní úprava byla nejasná (tzv. interpretativní zákonodárství). Úkolem moci soudní je nalézat význam platného práva s účinky do minulosti, úkolem moci zákonodárné je vytvářet nové právo s účinky do budoucna. Soudy vykládají zákony na případy jimi rozhodované, samozřejmě v rámci ústavních limitů soudního nalézání práva. Pokud soudní výklad starého práva, vytvořeného historickým zákonodárcem, neodpovídá politické vůli stávajícího zákonodárce, může zákonodárce zákon změnit, ovšem s účinky do budoucna.

II. Demokratický právní stát poskytuje zákonodárci legitimitu v čase. Demokratická odpovědnost Parlamentu se vztahuje k přítomnosti a budoucnosti. Legislativní rozhodnutí přijatá Parlamentem v minulosti mají svou vlastní demokratickou legitimitu. Historický kontext legitimity nelze jednoduše eliminovat retroaktivním přístupem současného zákonodárce. Zákon odvozuje pro minulost svou demokratickou legitimitu výhradně z kontextu tehdejšího rozhodování, nikoli z kontextu současného. I na základě principu demokracie proto musí zasahování zákonodárce do v minulosti uzavřených stavů zůstat výjimkou. Tento zákaz rozhodně nelze obcházet "interpretativními" zákony.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl.ÚS 21/21, ze dne 12. 3. 2025

25.04.2025 00:04

ÚS: Dokazování a hodnocení důkazů v odvolacím řízení

Je v rozporu se základním právem na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, hodnotí-li odvolací soud nalézacím soudem provedené důkazy jinak, aniž by dokazování zopakoval.

Neposkytne-li odvolací soud účastníkovi řízení dostatečný procesní prostor k dotvrzení relevantních skutečností a navržení odpovídajících důkazů, přestože oproti nalézacímu soudu změnil právní názor, v důsledku kterého účastník již neunáší své břemeno tvrzení, poruší zásadu rovnosti účastníků řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 244/24, ze dne 6. 3. 2025

25.04.2025 00:03

ÚS: Naplnění znaků trestného činu šíření poplašné zprávy

Šíření dezinformací není vyňato z dosahu čl. 17 odst. 1 a 2 Listiny; lze je omezit jen zákonem a za podmínek čl. 17 odst. 4 Listiny.

Trestní postih šíření poplašné zprávy podle § 357 trestního zákoníku je in abstracto vzhledem k závažnosti hrozících následků opatřením, které lze považovat v demokratické společnosti za nezbytné zejména pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost a ochranu veřejného zdraví (čl. 17 odst. 4 Listiny).

Při posuzování, zda určitý projev naplňuje znaky skutkové podstaty trestného činu šíření poplašné zprávy, musí orgány činné v trestním řízení zohlednit, zda jde o projev politické povahy.

Politická povaha projevu nasvědčuje, že se projev blíží spíše názorovému soudu nežli skutkovému tvrzení, a proto jej zásadně nelze označit za pravdivý, či nepravdivý.

Politická povaha projevu má vliv i na posouzení, zda projev byl poplašný, tedy zda mohl způsobit nebezpečí vážného znepokojení obyvatelstva, neboť v diskusích o politických tématech se běžně přehání či zveličuje a obyvatelstvo je s tím srozuměno.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 1927/24, ze dne 11. 3. 2025

25.04.2025 00:02

ÚS: Adhezní nárok oběti závažné sexuální kriminality

I. Soudy rozhodující v trestním řízení musí poškozeným uplatněný adhezní nárok hodnotit podle jeho obsahu, přičemž k jeho konkrétnímu pochopení mají možnost zohlednit i jiné projevy poškozeného (např. výpovědi).

II. Vznikla-li poškozenému újma trestným činem spáchaným více obžalovanými, musí soudy při rozhodování o adhezním nároku aplikovat pravidlo solidární odpovědnosti podle předpisů soukromého práva.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 2083/23, ze dne 11. 3. 2025

25.04.2025 00:01

ÚS: Argumenty zpochybňující existenci vazebních důvodů

Soudy se při rozhodování o vazbě musejí vypořádat s argumenty, kterými obviněný zpochybňuje existenci vazebních důvodů.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 441/25, ze dne 21. 3. 2025

17.04.2025 00:06

ÚS: Změna nákladů civilního řízení v neprospěch odvolatele

Změní-li odvolací soud výrok soudu prvního stupně o nákladech občanského soudního řízení v neprospěch odvolatele, neporuší tím jeho práva zaručená čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.

podle stanoviska Ústavního soudu sp. zn. Pl.ÚS-st. 60/24, ze dne 5. 3. 2025

17.04.2025 00:05

ÚS: Zachování restitučního nároku při žádosti o finanční náhradu

I. Z hlediska práva na ochranu a uspokojení restitučního nároku nelze činit rozdíl mezi oprávněnými osobami, které žádají o naturální náhradu podle § 11a odst. 1 zákona o půdě, a oprávněnými osobami, které žádají o finanční náhradu podle § 16 odst. 1 zákona o půdě. Jejich postavení je rovné. Žádostí o finanční náhradu podle § 16 odst. 1 zákona o půdě a jejím poskytnutím v neúplné (částečné) výši restituční nárok nezaniká, nebyl-li zjištěn jednoznačný projev vůle oprávněné osoby se zbytku restitučního nároku vzdát. V případě zjištění takové vůle je třeba vzhledem k okolnostem věci posoudit, zda ji lze přiznat příslušné právní účinky.

Bylo-li stěžovateli (stěžovatelce) upřeno právo na uspokojení jeho restitučního nároku jen na základě toho, že mu byla v minulosti na tento nárok poskytnuta peněžitá náhrada v nesprávné nižší výši, čímž byl bezdůvodně znevýhodněn oproti restituentům, jimž byla poskytnuta naturální náhrada, bylo porušeno jeho právo na rovnost podle čl. 1 Listiny základních práv a svobod, právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a právo na ochranu legitimního očekávání podle čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.

II. Ústavní soud se již mnohokrát ve své judikatuře vyjádřil k principu právního státu, z nějž vyplývá i závaznost vykonatelných rozhodnutí Ústavního soudu ve smyslu čl. 89 odst. 2 Ústavy. Vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu jsou závazná pro všechny orgány a osoby, tj. i pro samotný Ústavní soud [srov. nález Ústavního soudu ze dne 11. 6. 2003 sp. zn. Pl. ÚS 11/02 (N 87/30 SbNU 309, č. 198/2003 Sb.)]. Není přitom závazný jen výrok nálezu, ale i odůvodnění, resp. ty jeho části, jež obsahují „nosné“ důvody. Právní názor obsažený v odůvodnění rozhodnutí Ústavního soudu – má-li obecnou povahu – je závazný při řešení typově shodných případů.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 1186/24, ze dne 5. 3. 2025