// Profipravo.cz / Z rozhodnutí dalších soudů
Z rozhodnutí dalších soudů
15.05.2026 00:07
ÚS: Nerespektování autonomie vůle soudem
Klade-li soud nepřiměřené požadavky na formální stránku právního jednání a odnímá mu tím právní důsledky, které jednající zamýšleli, porušuje autonomii vůle, jež je chráněna ústavní zásadou, že každý může činit vše, co není zákonem zakázáno. Nerespektováním autonomie vůle soud poruší právo účastníka řízení na soudní ochranu zaručené čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a čl. 2 odst. 4 Ústavy České republiky.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 3335/25, ze dne 21. 4. 2026
15.05.2026 00:06
ÚS: Odchýlení se od presumpce střídavé péče
Rozhodnutí, jímž se obecný soud v řízení o úpravě výchovných poměrů k nezletilému dítěti odchýlí od presumpce ve prospěch střídavé péče, musí být založeno na pečlivém, komplexním a přesvědčivém posouzení všech relevantních okolností případu z hlediska nejlepšího zájmu dítěte a náležitě odůvodněno. Izolované pochybení jednoho z rodičů, které je nutno hodnotit v kontextu ostatních zjištěných skutečností a které bylo navíc v průběhu řízení napraveno, samo o sobě neodůvodňuje vyloučení střídavé péče. Opomene-li soud posoudit poměry druhého rodiče, nevypořádá se s názorem nezletilého, jenž je schopen jej vyjádřit, a neposkytne-li řádné odůvodnění rozhodnutí již při jeho vyhlášení, zatíží své rozhodnutí vadami, jež vedou k porušení základních práv stěžovatele na rodinný život a na péči o dítě a jeho výchovu zaručených čl. 10 odst. 2 a čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod a práva na soudní ochranu zaručeného čl. 36 Listiny základních práv a svobod.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 3060/25, ze dne 15. 4. 2026
15.05.2026 00:05
ÚS: Zásada bezprostřednosti při hodnocení důkazů v trest. řízení
I. Nejvyšší soud jako sjednocovatel judikatury obecných soudů je povinen znát svou vlastní judikaturu a zohlednit ji, i když se jí účastníci řízení nedovolávají. Pokud rozhodne v rozporu s vlastní judikaturou, aniž věc postoupí velkému senátu kolegia, poruší právo na zákonného soudce (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), byť se účastníci řízení opačné judikatury v řízení před Nejvyšším soudem nedovolávali.
II. Odvolací trestní soud nemůže bez vlastního dokazování učinit dílčí skutková zjištění plynoucí z potenciálně významného důkazu videozáznamem, který nalézací soud sice provedl, ale neučinil z něj žádný skutkový závěr. Stejně tak Nejvyšší soud nemůže bez vlastního dokazování přehodnotit potenciálně významný důkaz ve srovnání s hodnocením, které provedl trestní soud nižšího stupně. V opačném případě trestní soudy poruší ústavní principy bezprostřednosti, ústnosti a kontradiktornosti, a tedy základní právo obviněného na spravedlivý proces (čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod) a na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod).
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 2338/25, ze dne 23. 4. 2026
15.05.2026 00:04
ÚS: Restituční nárok dle § 2 odst. 2 zákona č. 243/1992 Sb.
I. Závěry judikatury vztahující se k restitucím podle jednoho zákona nelze mechanicky přenášet na restituční nároky uplatňované podle jiného zákona, který stanoví odlišná kritéria restitučního nároku.
II. Restituční nároky upravené v § 2 odst. 2 zákona č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., mají specifickou povahu, která je odlišuje od ostatních restitučních nároků, a musí být proto zohledněna při jejich posuzování. Smyslem této právní úpravy je odčinit majetkovou křivdu osobám, jimž byl majetek odňat nikoli až v tzv. rozhodném období po únoru 1948, ale již v době tzv. druhé republiky či nacistické okupace. Tyto osoby nebyly odškodněny, přestože jim objektivně svědčilo právo na restituci, avšak v důsledku historických okolností se jí nemohly účinně domoci.
III. Z hlediska § 2 odst. 2 zákona č. 243/1992 Sb. není možné posouzení restitučního nároku omezit jen na splnění podmínky tzv. rozhodného období a zkoumat pouze okamžik formálního přechodu majetku na stát. To platí tím spíše, že podle dobové judikatury konfiskační praxe vycházela pouze ze zápisu vlastnického práva v pozemkových knihách, aniž by v rámci tohoto řízení byla přezkoumávána neplatnost převodu či přechodu majetku uskutečněného v době nacistické okupace. Stejně tak není rozhodné, zda oprávněná osoba uplatnila svůj nárok podle zákona č. 128/1946 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o nárocích z této neplatnosti a z jiných zásahů do majetku vzcházejících. Určující je, zda byly naplněny hmotněprávní předpoklady pro vznik nároku podle poválečných předpisů, nikoli to, zda oprávněná osoba využila tehdejší procesní prostředky k jeho uplatnění.
IV. Při hodnocení událostí, které se odehrály v období druhé světové války a bezprostředně po ní, je nutné postupovat s co největší obezřetností a citlivostí k dobovým souvislostem. Rozhodující význam nelze přisuzovat jednotlivým, vzájemně neprovázaným skutečnostem, aniž by byly zasazeny do celkového historického a právního kontextu. Proto ani samotné vyplnění tzv. Fragebogen (dotazníku ke zjištění německé národní příslušnosti) v době nacistické okupace, jehož obsah se navíc nedochoval, nelze bez dalšího posoudit jako provinění vůči československému státu. Takový postup by totiž odporoval zásadě volného hodnocení důkazů.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 1394/24, ze dne 9. 4. 2026
15.05.2026 00:03
ÚS: Nesprávné posouzení aktivní legitimace k podání dovolání
Zamítne-li soud žalobu pro zmatečnost z důvodu nedostatku aktivní legitimace žalobce, nepředstavuje tato skutečnost sama o sobě překážku přístupu k dovolacímu soudu. Posouzení aktivní legitimace k podání žaloby pro zmatečnost může být naopak právní otázkou, jejíž posouzení náleží dovolacímu přezkumu podle § 237 o. s. ř. Posoudí-li ji však dovolací soud nesprávně jako podmínku subjektivní přípustnosti dovolání a z tohoto důvodu dovolání odmítne, dochází k nepřípustnému zúžení zákonem stanoveného okruhu dovolatelů i rozsahu dovolacího přezkumu a k přepjatě formalistickému výkladu procesních pravidel. Takový postup porušuje právo na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny. Současně je porušeno i právo na zákonného soudce podle čl. 38 odst. 1 Listiny, rozhodne-li o takové otázce samosoudce namísto senátu.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 2429/24, ze dne 15. 4. 2026
15.05.2026 00:02
ÚS: Nevyhovění žádosti o upuštění od výkonu zbytku trestu
Zákonem stanovená možnost neodůvodnit soudní rozhodnutí o upuštění od výkonu trestu odnětí svobody nebo jeho zbytku za současného vyhoštění podle § 327 odst. 1 písm. b) trestního řádu musí být interpretována restriktivně; lze ji využít v případech, je-li žadateli vyhovováno, vznáší-li žadatel irelevantní argumenty nebo je-li jeho podání opakované či neodůvodněné. Vznáší-li však žadatel relevantní argumenty odůvodňující upuštění od výkonu zbytku trestu za současného vyhoštění, soud se s nimi musí – byť stručně – vypořádat a žadateli je sdělit, jinak poruší právo žadatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 422/26, ze dne 15. 4. 2026
07.05.2026 00:03
NSS: Tělesný trest jako nepřiměřený výchovný prostředek
V souladu s rozsudkem Evropského soudu pro lidská práva ze dne 3. 10. 2017, D. M. D. proti Rumunsku, stížnost č. 23022/13, jsou nepřiměřeným výchovným prostředkem ve smyslu § 59 odst. 1 písm. h) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, všechny tělesné tresty použité proti dítěti, neboť zasahují do jeho lidské důstojnosti.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 11. 2025, čj. 21 Ads 76/2025-29)
07.05.2026 00:02
NSS: Vznik nároku na tzv. odložený starobní důchod
Věk potřebný pro vznik nároku na tzv. odložený starobní důchod [§ 29 odst. 2 a odst. 3 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění] se odvíjí od důchodového věku stanoveného podle § 32 tohoto zákona pro muže stejného data narození, nikoli od důchodového věku konkrétního pojištěnce.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 2. 2026, čj. 2 Ads 75/2025-32)
07.05.2026 00:01
NSS: Poskytování informací o zadání testových otázek
Ustanovení § 117 odst. 3 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů, zmocňující Ministerstvo spravedlnosti k vydání prováděcí vyhlášky k některým oblastem výběrového řízení na funkci soudce, nepředstavuje zákonný důvod pro odmítnutí poskytnout informaci o zadání testových otázek písemné části takového již proběhlého výběrového řízení. Není tomu tak ani ve spojení s § 28 odst. 3 vyhlášky č. 516/2021 Sb., o odborné justiční zkoušce, výběru a odborné přípravě justičních kandidátů, výběru uchazečů na funkci soudce a výběru předsedů soudů, ve znění účinném do 30. 6. 2023. Možnost omezit poskytnutí požadovaných informací totiž nelze podřadit pod žádnou z oblastí, které má podle § 117 odst. 3 uvedeného zákona upravit prováděcí vyhláška.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 2. 2026, čj. 8 As 72/2025-90)
30.04.2026 00:06
ÚS: Řízení o návrhu na vyloučení majetku z daňové exekuce
Výklad § 106 odst. 1 písm. f) daňového řádu, který umožňuje po provedení daňové exekuce bez dalšího zastavit řízení o návrhu na vyloučení věci z daňové exekuce pro bezpředmětnost, z ústavního hlediska obstojí. Článek 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod nevyžaduje, aby se v řízení o návrhu na vyloučení věci z daňové exekuce pokračovalo, byť by případné zjištění, že správce daně nesprávně považoval navrhovatelovu věc za věc daňového dlužníka, usnadnilo navrhovateli přístup k odškodnění za nesprávný úřední postup.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 3716/25, ze dne 31. 3. 2026
30.04.2026 00:05
ÚS: Náhrada hotových výdajů a odměny ustanoveného advokáta
Závěr obecných soudů, podle něhož se náhrada hotových výdajů a odměna ustanoveného advokáta řadí mezi náklady státu podle § 148 odst. 1 občanského soudního řádu, představuje tzv. kvalifikovanou vadu při výkladu právní úpravy a porušení základního práva stěžovatelů na soudní ochranu ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 3062/25, ze dne 2. 4. 2026
30.04.2026 00:04
ÚS: Soudní rehabilitace v případě zastavení trestního stíhání
V řízeních, ve kterých dochází k aplikaci zákonů, jimiž se demokratický právní stát snaží reagovat na křivdy vzniklé za minulého nedemokratického režimu, musí teleologický přístup k výkladu práva převážit nad čistě dogmatickým gramatickým výkladem tak, aby byl v maximální míře naplněn účel rehabilitačních a na ně navazujících předpisů, jímž je zmírnění křivd spáchaných předchozím režimem. Z dikce § 33 odst. 2 zákona o soudní rehabilitaci vyplývá, že nepostihuje jen situace, kdy nedošlo k zahájení trestního stíhání, nýbrž všechny v úvahu přicházející situace, s výjimkou pravomocných nespravedlivých odsouzení, což vyplývá z formulace „i když nebylo zahájeno trestní stíhání“ a jejího teleologického výkladu, založeném na smyslu zákona o soudní rehabilitaci. Pokud založily obecné soudy svoje rozhodnutí na právní interpretaci, která je v rozporu s principy spravedlnosti, porušily tím právo stěžovatele na spravedlivý proces ve smyslu článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
U návrhu podaného podle § 33 odst. 2 zákona o soudní rehabilitaci zákon nestanoví žádnou zákonnou lhůtu pro jeho podání a o návrhu je nutno rozhodnout v senátu podle § 7 odst. 3 zákona o soudní rehabilitaci, který je lex specialis k § 14 odst. 1 trestního řádu a k zákonu o soudech a soudcích, a to bez ohledu na novelu přijatou zákonem č. 319/2024 Sb., jejíž podstatou byla změna systematiky obsazení soudů a omezení rozhodování v senátech ve prospěch rozhodování samosoudcem. Rozhodla-li o návrhu stěžovatele na vyslovení soudní rehabilitace samosoudkyně obvodního soudu, nelze tento postup považovat za ústavně souladný (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod).
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 362/26, ze dne 25. 3. 2026
30.04.2026 00:03
ÚS: Blanketní stížnost proti usnesení o zahájení trest. stíhání
Vyhradí-li si obviněný v blanketní stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání lhůtu pro její doplnění, orgán činný v trestním je povinen lhůtu buď akceptovat, anebo transparentním způsobem, o němž bude učiněn záznam ve spisu, informovat obviněného o zkrácení této lhůty s řádným odůvodněním. Rozhodne-li za této situace orgán činný v trestním řízení o blanketní stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání bez dalšího, poruší tím právo obviněného na soudní a jinou právní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a právo obviněného na obhajobu podle čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 3494/25, ze dne 27. 3. 2026
30.04.2026 00:02
ÚS: Snížení odškodnění zvlášť zranitelné oběti v adhezním řízení
Trestní soudy při určování výše náhrady nemajetkové újmy chrání základní práva poškozených, a proto musí zohlednit všechny relevantní skutečnosti a vycházet mimo jiné z kritérií obsažených v § 2956 a 2957 občanského zákoníku a odůvodnit jejich užití. Uvedené se uplatní o to více v případě, kdy odvolací soud výši náhrady určené soudem prvního stupně výrazně snižuje. Řádné odůvodnění je důležité též pro sjednocování judikatury v těchto otázkách, aby bylo v možnostech soudů v budoucnu tyto náhrady srovnávat s jinými případy.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 659/25, ze dne 2. 4. 2026
30.04.2026 00:01
ÚS: Opomenutí žádosti o osvobození od soudních poplatků
Pokud obecný soud rozhodne o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku, aniž by věcně vypořádal včas podanou žádost účastníka o osvobození od soudních poplatků, poruší jeho právo na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 375/26, ze dne 25. 3. 2026
24.04.2026 00:05
NSS: Zákaz diskriminace osob mladších 18 let
Prodávající poruší zákaz diskriminace spotřebitele podle § 6 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, pokud bez objektivních a rozumných důvodů vyloučí všechny osoby mladší 18 let z možnosti samostatně využívat jím běžně poskytované služby (např. věrnostní program nebo online nákupy), a to i tehdy, umožňuje-li jim využití těchto služeb pouze zprostředkovaně prostřednictvím zákonných zástupců. Samotná snaha předejít porušení veřejnoprávních povinností (zejména zákazu reklamy či prodeje vybraného zboží nezletilým) nepředstavuje dostatečné ospravedlnění takového plošného věkového omezení, pokud existují méně omezující prostředky, které by sledovaného legitimního cíle dosáhly.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 12. 2025, čj. 21 As 125/2025-46)
24.04.2026 00:04
KS: Kratom jako potravina dle nařízení č. 178/2002
Kratom je potravinou ve smyslu čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, ze dne 30. 9. 2025, čj. 65 A 4/2025-45)
24.04.2026 00:03
KS: Čekárna pro cestující jako zařízení služeb
I. Čekárna pro cestující, která se nachází v železniční stanici, je zařízením služeb podle § 2 odst. 9 ve spojení s § 23d odst. 5 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, a § 3 odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 76/2017 Sb., o obsahu a rozsahu služeb poskytovaných dopravci provozovatelem dráhy a provozovatelem zařízení služeb.
II. Při posuzování sporů o pravomoc mezi Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a civilním soudem podle zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, se bez dalšího neuplatní obecný princip, že výluky z rozhodovací pravomoci obecných soudů ve prospěch správních orgánů je třeba vykládat restriktivně. Je naopak třeba vždy zkoumat, zda by projednání případu před civilním soudem nenarušilo výlučnou pravomoc úřadu.
III. Řízení podle § 23d odst. 4 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, je řízením o žádosti ve smyslu § 44 správního řádu, a nikoliv sporným řízením dle § 141 tohoto zákona.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 25. 11. 2025, čj. 31 A 87/2024-211)
24.04.2026 00:02
NSS: Žaloba proti pravomocnému platebnímu výměru
I. Zjistí-li krajský soud, že žaloba podaná proti platebnímu výměru, který nabyl právní moci dle § 243 odst. 2 daňového řádu, je důvodná, zruší napadený platební výměr a vysloví současně, že věc se vrací žalovanému, tedy prvostupňovému správci daně, k dalšímu řízení.
II. Po zrušení platebního výměru, který nabyl právní moci dle § 243 odst. 2 daňového řádu, prvostupňový správce daně nalézací daňové řízení zastaví podle § 106 odst. 1 písm. f) téhož zákona.
(Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 1. 2026, čj. 2 Afs 328/2023-45)
24.04.2026 00:01
NSS: Osvobození lihových aromat od daně z lihu
Ustanovení § 72 odst. 1 ve spojení s § 71 písm. c) zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění účinném do 31. 12. 2024, jež podmiňovalo osvobození lihových aromat s kódy nomenklatury 3302 od daně z lihu tím, že je jejich výrobce prodá uživateli [§ 3 odst. 1 písm. i) téhož zákona], který je užije ke stanovenému účelu, bylo v rozporu s čl. 27 odst. 1 písm. e) směrnice Rady 92/83/EHS o harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů (rozsudek Tribunálu ze dne 22. 10. 2025, AROCO, T-614/24). Osvobození od daně nelze podmínit tím, že výrobce aromat je prodal výlučně jejich konečnému uživateli, ustanovení směrnice proto mělo přímý účinek a musí být použito namísto vnitrostátní právní úpravy.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 12. 2025, čj. 1 Afs 75/2023-197)