// Profipravo.cz / Z rozhodnutí dalších soudů

Z rozhodnutí dalších soudů

14.03.2025 00:06

ÚS: Spor osobnosti s bulvárními médii a výše náhrady újmy

I. Uložení povinnosti nahradit nemajetkovou újmu v penězích za neoprávněný zásah do práva na ochranu osobnosti představuje jeden z nástrojů sloužících k ochraně důstojnosti, osobní cti, dobré pověsti a jména podle čl. 10 odst. 1 a práva na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života podle čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, potažmo čl. 8 Úmluvy.

II. Náhrada nemajetkové újmy v penězích plní nejen funkci satisfakční (kompenzační a reparační), ale též preventivně-sankční.

III. Základní myšlenkou preventivně-sankční funkce je, že forma a míra zavinění, pohnutky či majetkový prospěch původce mají podstatný vliv na intenzitu neoprávněného zásahu do osobnostních práv, a tudíž přímo ovlivňují potřebu nižšího či vyššího peněžitého zadostiučinění. Preventivně-sankční funkce se tedy neuplatňuje odděleně od satisfakční funkce, ale je její nepostradatelnou součástí.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 428/23, ze dne 23. 1. 2025

14.03.2025 00:05

ÚS: Požadavky na odůvodnění výše a způsobu výpočtu výživného

I. Soud při hledání nejlepšího zájmu dítěte musí zohlednit také vývoj poměrů dětí v čase, tj. včetně faktického vývoje rodinné situace po zahájení soudního řízení na úpravu poměrů k dítěti.

II. Soudy musí jednotlivé návrhy o významných záležitostech dítěte zkoumat komplexně s přihlédnutím k celkovým poměrům dítěte. Rozhodnutí o volbě vzdělávání či určení bydliště vydané na návrh rodiče [§ 877 občanského zákoníku a § 466 písm. j) ve spojení s § 468 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních] se z podstaty věci promítne také do rozhodnutí v "beznávrhovém" řízení o dalších poměrech nezletilých dětí.

III. Ne každý výdaj do podnikání je nezbytný do té míry, že by po rodiči nebylo možné požadovat, aby přednostně plnil vyživovací povinnost.

IV. Posouzení návrhu na určení výživného pro nezletilé děti je věcí volné úvahy soudu. Soudce není prostý počtář a nemusí se obsáhle vypořádat s každým jednotlivým detailem týkajícím se majetkové situace rodiče. Je však povinen jasným a přezkoumatelným způsobem vymezit rámec, v němž se jeho volná úvaha o určení výše výživného pohybuje.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 2278/24, ze dne 29. 1. 2025

14.03.2025 00:04

ÚS: Rozhodování o adhezním nároku zvlášť zranitelné oběti

I. Nárok na náhradu újmy za závažné zásahy do lidské důstojnosti (čl. 10 odst. 1 Listiny) a osobní integrity (čl. 7 odst. 1 Listiny) je nedílnou součástí a pokračováním těchto základních práv. Z vůle zákonodárce mají trestní soudy povinnost rozhodnout o nároku poškozeného na náhradu újmy, byl-li řádně uplatněn, i v rámci řízení o trestním příkazu [§ 314f odst. 1 písm. e) trestního řádu], a poškození mají korespondující právo na to, aby bylo o jejich nároku řádně rozhodnuto. S ohledem na to nelze snižovat úroveň ochrany základního práva poškozeného na zachování lidské důstojnosti a osobní integrity, včetně z něj plynoucího práva na náhradu újmy, pouze s poukazem na to, že řízení o trestním příkazu je koncipováno jako zjednodušená forma trestního řízení.

II. Plyne-li závažný zásah do lidské důstojnosti nebo osobní integrity ze samotné podstaty trestného činu, za který byl obžalovaný odsouzen, trestní soud je povinen přiznat poškozenému náhradu újmy alespoň za tuto újmu na jeho základních – resp. v terminologii občanského zákoníku přirozených – právech, a to i bez dalšího dokazování. To platí zejména u zvlášť zranitelných obětí.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 2118/24, ze dne 22. 1. 2025

14.03.2025 00:03

ÚS: Určení výše náhrady nákladů řízení

Je-li předmětem řízení výše pojistného plnění za nemajetkovou újmu na zdraví, je při určení výše náhrady nákladů řízení třeba vycházet z tarifní hodnoty podle § 8 odst. 1 advokátního tarifu, a nikoliv podle § 9 odst. 4 písm. a) téhož předpisu. Opačný postup může znamenat porušení práva na soudní ochranu ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 3004/24, ze dne 28. 1. 2025

14.03.2025 00:02

ÚS: Zastupování spolku v řízení o kasační stížnosti

Zastupuje-li spolek v řízení o kasační stížnosti člen, který je aktivním advokátem, pak bez dalších pochybností nezakládá skutečnost, že nereagoval na výzvu soudu k doložení plné moci udělené advokátovi či vysokoškolského právnického vzdělání, které zákon vyžaduje pro výkon advokacie, ve smyslu § 105 odst. 2 věta za středníkem zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, nedostatek podmínky řízení.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 2512/24, ze dne 29. 1. 2025

14.03.2025 00:01

ÚS: Lhůta pro podání návrhu na ponechání obviněného ve vazbě

Návaznost na záruky spravedlivého procesu a ochranu práv obhajoby je podle Ústavního soudu důvodem pro závěr, že lhůta pro podání návrhu na ponechání obviněného ve vazbě podle § 72 odst. 2 trestního řádu musí být považována za lhůtu prekluzivní. Marným uplynutím lhůty podle § 72 odst. 2 trestního řádu ztrácí státní zástupce právo tento návrh podat; neznamená to však, že se vazba obviněného stává tímto momentem automaticky nezákonnou. Pakliže státní zástupce nepodá včasný návrh na prodloužení vazby, má ve zbytku tříměsíční lhůty ve smyslu § 72 odst. 1 trestního řádu možnost podat obžalobu, případně přijmout jiná vazbu nahrazující opatření.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 2387/24, ze dne 29. 1. 2025

07.03.2025 00:06

ÚS: Ochrana pověsti právnických osob

Účinná ochrana dobré pověsti právnických osob ústavně zaručená článkem 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod vyžaduje analogické použití stejných prostředků jako při ochraně proti nekalé soutěži podle § 2988 občanského zákoníku, včetně možnosti požadovat přiměřené zadostiučinění.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl.ÚS 26/24, ze dne 15. 1. 2025

07.03.2025 00:05

ÚS: Snížení náhrady nákladů z důvodu pojistného plnění

Přiznání náhrady nákladů v adhezním řízení podle § 154 odst. 2 trestního řádu nelze vyloučit jako celek jen proto, že poškozenému bylo plněno z titulu pojištění osoby odsouzené. Snížit náhradu nákladů z důvodu pojistného plnění lze, takové rozhodnutí ale musí být řádně odůvodněné při respektu k odlišnostem mezi oběma řízeními a také s ohledem na to, aby se poškozeným dostalo adekvátní kompenzace všech jejich nákladů. Náhrada nákladů poškozených podle § 154 odst. 2 trestního řádu nemá být dalším trestem pro odsouzeného. Pokud skutečně některá částka vyplacená pojišťovnou pokrývá náklady spojené s účastí poškozených v adhezním řízení, nelze ukládat odsouzenému duplicitní povinnost náhrady nákladů jen za tím účelem, aby to byl on, a ne pojišťovna, kdo náhradu nákladů platí.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 2744/24, ze dne 15. 1. 2025

07.03.2025 00:04

ÚS: Procesní práva zúčastněné osoby v odvolacím trestním řízení

Podle § 42 odst. 1 trestního řádu je zúčastněnou osobou ten, jehož věc nebo část majetku byla zabrána nebo podle návrhu má být zabrána. Této osobě musí být poskytnuta možnost, aby se k věci vyjádřila, může být přítomna při hlavním líčení a veřejném zasedání, činit při nich návrhy, nahlížet do spisů a podávat v případech trestním řádem stanovených opravné prostředky. Tato práva zúčastněné osoby a jim odpovídající povinnosti orgánů činných v trestním řízení se uplatní rovněž v odvolacím řízení, byť se zákonným omezením přístupu k mimořádným opravným prostředkům podle § 265d trestního řádu a contrario. Postup, který stěžovatelce jako vlastníkovi zabraných věcí odepřel uplatňování jejích procesních práv, je proto rozporný s čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (Úmluva), resp. s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (Listina) a s čl. 13 Úmluvy a s čl. 11 odst. 1 Listiny a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 2202/24, ze dne 21. 1. 2025

07.03.2025 00:03

ÚS: Opomenutí trestního soudu rozhodnout o adhezním nároku

I. Nerozhodnutí soudu v trestním řízení o řádně a včas uplatněném nároku na náhradu škody a nemajetkové újmy představuje tzv. nesprávný úřední postup ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), a zakládá porušení základního práva stěžovatele (poškozeného) podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

II. V případě porušení základního práva stěžovatele (poškozeného) je nutno individuálně posoudit odůvodněnost kasace rozhodnutí o vině a trestu, v němž výrok o náhradě škody a nemajetkové újmy chybí, s ohledem na možný nepřiměřený zásah do ústavně zaručených práv obviněného. V případě, kdy některý výrok chybí, Ústavní soud může přikázat obecnému soudu (namísto kasace) vydání dodatečného, tzv. doplňujícího, rozhodnutí tak, aby byl zcela vyčerpán předmět řízení.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 1876/24, ze dne 7. 1. 2025

07.03.2025 00:02

ÚS: Žádost poškozeného o úhradu nákladů na znalecký posudek

Je nepřípustné, a v rozporu se základními ústavními zásadami (čl. 2 odst. 2 a 3 Listiny), aby trestní soudy kladly na poškozené či obviněné nové povinnosti (zde v podobě nutnosti vyžádat si znalecký posudek až po rozhodnutí soudu podle § 151a odst. 1 trestního řádu), které z pozitivního práva neplynou.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 2050/24, ze dne 22. 1. 2025

07.03.2025 00:01

ÚS: Nepřiznání náhrady újmy poškozené v trestním řízení

Obecný soud má v trestním řízení povinnost svým postupem usilovat o naplnění podmínek pro přiznání náhrady škody či nemajetkové újmy v adhezním řízení. Nepřizná-li soud uplatněný adhezní nárok, ač jsou pro to splněny zákonné podmínky, a neodůvodní-li náležitě své závěry, poruší ústavně zaručené právo oběti na spravedlivý proces a soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v souvislosti s tím i ústavně zaručená práva na nedotknutelnost osoby a jejího soukromí podle čl. 7 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Je-li v případě uplatněného nároku na náhradu nemajetkové újmy v trestním řízení zřejmé, že zjištěný skutkový stav rozhodujícím soudům umožňoval právně posoudit intenzitu způsobených psychických útrap poškozené, zejména je-li v popisu skutku ve výroku o vině rozsudku městského soudu uvedeno, že zranění poškozené bylo spojeno s rozvojem příznaků posttraumatické stresové poruchy, mělo být minimálně o části vzneseného nároku rozhodnuto již v rámci adhezního řízení. Odkázání na řízení ve věcech občanskoprávních by připadalo v úvahu až v případě zjišťování, zda stěžovatelka trpí dalšími trvalejšími zdravotními následky (např. posttraumatickou stresovou poruchou).

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 3160/24, ze dne 8. 1. 2025

28.02.2025 00:06

ÚS: Přiměřenost délky zajištění majetku v rámci trestního řízení

I. Při posuzování přiměřenosti délky zajištění majetku v rámci trestního řízení je nutné zvážit zejména příčiny trvajícího zajištění (zda je dáno např. složitostí věci, anebo neodůvodněnými průtahy orgánů činných v trestním řízení), jakož i to, jaký vliv má průběh trestního řízení na sílu argumentů, kterými je potřeba zajištění podepírána (zda se jeho důvodnost jeví být potvrzována dosavadním vývojem, či nikoliv), a jak intenzivní zásah pro dotčeného zajištění individuálně představuje.

II. U zajištění nemovitosti již samotný zákaz zcizení či zatížení představuje zásah do vlastnického práva majitele. Při hodnocení intenzity tohoto zásahu je ovšem relevantní, že zajištěná nemovitost může být pro běžné účely nadále využívána.

III. Přiměřeným může být i zajištění majetku trvající déle, než jaká by byla maximálně přípustná doba vazby podle § 72a trestního řádu.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 2351/24, ze dne 21. 1. 2025

28.02.2025 00:05

ÚS: Prokázání oprávněnosti adhezních nároků

I. Opakované rozhodování o nároku poškozeného na náhradu nemajetkové újmy vyžaduje, aby trestní soudy postupovaly soustředěně a vynaložily maximální úsilí k tomu, aby bylo možné o adhezním nároku rozhodnout.

II. Trestní soudy nemohou na poškozené klást excesivní požadavky z hlediska prokázání oprávněnosti adhezních nároků. V případě trestných činů křivého obvinění a křivé výpovědi nelze striktně oddělovat psychické následky způsobené samotným trestním stíhání poškozeného jako celkem a jeho případným pobytem ve vazbě.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 1551/23, ze dne 15. 1. 2025

28.02.2025 00:04

ÚS: Zachování restitučního nároku

I. Žádostí o peněžitou náhradu podle § 16 odst. 1 zákona o půdě a jejím poskytnutím v neúplné (částečné) výši restituční nárok nezaniká, nebyl-li zjištěn jednoznačný projev vůle restituenta se zbytku restitučního nároku vzdát. Pokud je taková vůle zjištěna, je třeba s ohledem na okolnosti věci posoudit, zda jí lze přiznat příslušné právní účinky.

II. Z hlediska práva na ochranu a uspokojení restitučního nároku nelze činit rozdíly mezi restituenty, kterým byla poskytnuta částečná naturální náhrada (§ 11a odst. 1 zákona o půdě), a restituenty, kterým byla poskytnuta částečná peněžitá náhrada (§ 16 odst. 1 zákona o půdě). Jejich postavení je rovné.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 3111/23, ze dne 21. 1. 2025

28.02.2025 00:03

ÚS: Odnětí státního příspěvku v III. důchodovém pilíři

I. Pravá retroaktivita nastává typicky v situaci, kdy pozdější zákon ruší, mění nebo neuznává právní účinky založené na základě právních skutečností, které se v úplnosti staly v době účinnosti staršího zákona, popřípadě spojuje práva a povinnosti subjektů s takovými skutečnostmi, které se v úplnosti staly v době účinnosti staršího zákona, ale které v té době neměly povahu právních skutečností.

II. Stanovení příspěvku ze státního rozpočtu za určitým účelem a pro určitou skupinu osob závisí vždy na tom, do jaké míry zákonodárce shledá jeho účelnost, resp. veřejný zájem na jeho poskytování.

III. Uvažovat v kategorii rovnosti lze pouze v relaci mezi nejméně dvěma subjekty ve stejném, resp. srovnatelném postavení. Klíčovým krokem pro aplikaci zásady rovnosti je proto určit, zda jsou dvě situace, s nimiž právo zachází odlišně, vskutku srovnatelné, tedy zda jsou relevantně podobné. Posouzení srovnatelnosti, a tedy nalezení kritéria relevance, v sobě nezbytně zahrnuje hodnotový úsudek, který předpokládá pochopení smyslu a účelu přezkoumávané právní úpravy.

IV. Přiznání starobního důchodu je základním kritériem, s nímž pracují všechny důchodové systémy. S přihlédnutím ke smyslu ústavní zásady zákazu diskriminace není proto v systému třetího důchodového pilíře vůbec srovnatelná situace osob, kterým ještě nebyl přiznán starobní důchod, a osob, kterým důchod již přiznán byl.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl.ÚS 18/24, ze dne 22. 1. 2025

28.02.2025 00:02

ÚS: Porušení práva na zákonného soudce Nejvyšším soudem

Nejvyšší soud rozhodnutím o přidělení věci soudnímu oddělení č. 26 až po vydání usnesení o odkladu vykonatelnosti rozsudku krajského soudu, tedy sice po předběžném, avšak již věcném posouzení dovolání, nenaplnil ústavněprávní požadavky na zákonného soudce podle čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 1098/24, ze dne 21. 1. 2025

28.02.2025 00:01

ÚS: Zásada zákonné koncentrace řízení

Je v rozporu se zásadou rovnosti účastníků řízení (čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod), prolomí-li odvolací soud v odvolacím řízení, ovládaném principem neúplné apelace, neoprávněně zásadu koncentrace nalézacího řízení (§ 114c ve spojení s § 118b občanského soudního řádu) prostřednictvím nepřípadného poučení jednoho z účastníků řízení (§ 118a odst. 1 a 3 občanského soudního řádu).

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 2901/23, ze dne 8. 1. 2025

21.02.2025 00:06

ÚS: Fikce podpisu podle § 18 odst. 2 zák. č. 300/2008 Sb.

I. Nepřihlédne-li soud k návrhu na zahájení řízení, který byl učiněn v předepsané formě podání a s požadovanou „kvalitou“ podpisu, poruší právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

II. Fikce podpisu podle § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, svědčí i takovému podání odeslanému z datové schránky, k němuž je připojen prostý elektronický podpis dalšího zástupce, pomocníka nebo substituta, je-li vzhledem k okolnostem patrné, že osoba, jíž byla datová schránka zřízena, byla sama oprávněna podání podepsat.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl.ÚS 30/24, ze dne 18. 12. 2024

21.02.2025 00:05

ÚS: Výklad podmínek pro prominutí pojistného na soc. zabezpečení

I. Soud se prostřednictvím teleologického výkladu nemůže odchýlit od textu zákona do té míry, že by popřel jednoznačně vyjádřenou vůli zákonodárce. To však neznamená, že by v případě jednoznačného znění zákona vůbec nebyl prostor pro jiné výkladové metody.

II. Smysl a účel zákona nelze omezovat jeho textem (jazykovým výkladem). Naopak, text zákona je třeba vykládat (také) prostřednictvím jeho smyslu a účelu.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 1937/24, ze dne 6. 1. 2025