// Profipravo.cz / Z rozhodnutí dalších soudů

Z rozhodnutí dalších soudů

16.01.2026 00:06

NSS: Přestupky spáchané po zahájení řízení o jiném přestupku

U přestupků, které byly spáchány po zahájení řízení o jiném přestupku, se ve vztahu k tomuto jinému přestupku neuplatní pravidla pro ukládání úhrnného trestu vyjádřená v § 41 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, neboť o nich spolu s tímto jiným přestupkem nelze dle § 88 odst. 3 uvedeného zákona vést společné řízení, ani pokud se jejich skutková podstata týká porušení právních povinností vyskytujících se ve stejné oblasti veřejné správy a k jejich projednání je příslušný tentýž správní orgán.

(Podle rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 10. 2025, čj. 5 As 98/2022-51)

16.01.2026 00:05

NSS: Podmínky vrácení nesprávně naúčtované DPH

Daňový subjekt může po správci daně žádat vrácení dodavatelem nesprávně naúčtované daně z přidané hodnoty za splnění několika podmínek: 1) musí se jednat o DPH, kterou dodavatel daňovému subjektu naúčtoval neoprávněně a kterou daňový subjekt zaplatil v ceně přijatého zdanitelného plnění, 2) neoprávněné naúčtování DPH nesmí být důsledkem podvodu či zneužití práva, 3) dodavatel tuto neoprávněně naúčtovanou daň musí skutečně uhradit a odvést do státního rozpočtu a zároveň mu nesmí být posléze vrácena, 4) daňový subjekt se musí pokusit tuto daň vymoci soukromoprávní cestou jako bezdůvodné obohacení.

(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 8. 2025, čj. 6 Afs 127/2024-42)

16.01.2026 00:04

NSS: Správa zajištěných zbraní a střeliva

I. Vykonává-li krajské ředitelství Policie České republiky podle § 9c odst. 1 písm. d) zákona č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení, správu zajištěných zbraní a střeliva, nejedná se o výkon vrchnostenské pravomoci. Vztahy týkající se správy těchto věcí se řídí v rozsahu, v jakém nejsou upraveny citovaným zákonem, soukromoprávními předpisy (§ 1400 a násl. občanského zákoníku).

II. Jestliže krajské ředitelství Policie České republiky nevydá zajištěné zbraně a střelivo jejich vlastníkovi poté, co trestní soud rozhodl o jejich vrácení podle § 80 odst. 1 trestního řádu, může další záměrné zadržování těchto věcí představovat výkon veřejné moci. Pro rozlišení, v jakém právním postavení krajské ředitelství Policie České republiky jedná, je zásadní důvod, pro který pokračuje v zadržování věcí. Je-li tímto důvodem skutečnost, že vlastník zbraní a střeliva nedisponuje oprávněním k jejich držení dle zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, pak krajské ředitelství Policie České republiky jedná ve vrchnostenském postavení jako správní orgán, neboť tímto vykonává státní správu na úseku zbraní a střeliva (§ 74 téhož zákona). Jeho postup proto spadá do přezkumné pravomoci soudů ve správním soudnictví v režimu žaloby na ochranu před nezákonným zásahem podle § 82 a násl. s. ř. s.

(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 9. 2025, čj. 3 As 48/2025-41)

16.01.2026 00:03

NSS: Zdanění dobrovolné (nenucené) prostituce

Příjmy získané z výkonu dobrovolné (nenucené) prostituce podléhají zdanění podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 10. 2025, čj. 22 Afs 24/2025-48)

16.01.2026 00:02

NSS: Procesní postavení rozhodčího orgánu zdravotní pojišťovny

V řízení o žalobě proti rozhodnutí rozhodčího orgánu zdravotní pojišťovny podle § 53 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění účinném do 31. 12. 2021, byl žalovaným správním orgánem rozhodčí orgán, nikoliv zdravotní pojišťovna.

(Podle rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 10. 2025, čj. 8 Ads 164/2022-97)

16.01.2026 00:01

NSS: Žaloba proti nezahájení správního řízení z moci úřední

I. Je-li v případě zásahové žaloby proti nezahájení správního řízení z moci úřední o uložení opatření k nápravě (§ 42 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách) hrozící nebezpečí rozsáhlé a intenzivní, je podmínka využití jiných právních prostředků ochrany nebo nápravy (§ 85 s. ř. s.) výjimečně splněna tehdy, pokud podněty podle § 42 a § 80 správního řádu uplatnila obec, jíž jsou žalobci občany, a vylíčila v nich konkrétní dotčení jejich práv.

II. Krajský soud se při rozhodování o zásahové žalobě proti nezahájení správního řízení z moci úřední zabývá tím, zda existují rozumné předpoklady pro jeho zahájení. Není-li na základě skutkových okolností známých soudu v okamžiku jeho rozhodování prokázána existence ohrožovací havárie podle § 40 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, jelikož jde o věc, v níž je třeba rozsáhlejšího dokazování či odborného posouzení, postačí, jestliže krajský soud shledá, že zákonem předvídané ohrožení vod je potenciálně možné. Otázka, zda je ohrožení také reálné, je pak na posouzení správního orgánu v řízení o uložení opatření k nápravě (§ 42 odst. 1 uvedeného zákona).

(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 9. 2025, čj. 1 As 48/2025-112)

09.01.2026 00:04

ÚS: Rozlišování mezi odměnou advokáta a advokáta-opatrovníka

I. Rozlišení tarifních hodnot (a v souvislosti s tím i rozdílných sazeb odměny) u řízení vymezených v § 9 odst. 2 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění vyhlášky č. 258/2024 Sb., a v § 9 odst. 7 advokátního tarifu, které nespočívá v objektivní odlišnosti agend či typově rozdílné povaze právní služby, ale pouze ve způsobu určení právního zástupce, je projevem libovůle.

II. U neaktivních či nekontaktních subjektů, kterým je ustanoven opatrovník za účelem jejich zrušení a likvidace, lze argument o odlišnosti právní služby akceptovat, neboť náplň činnosti advokáta a advokáta jako ustanoveného opatrovníka zdaleka není totožná.

III. Přestože platí, že advokát může vykonávat závislou činnost jako zaměstnaný advokát, není vztah mezi advokátem v pozici zaměstnance a advokátem (resp. advokátní kanceláří) v pozici zaměstnavatele nijak regulován advokátním tarifem. Advokátní tarif se netýká vnitřních pracovněprávních vztahů uvnitř advokátní kanceláře, ale ceny právních služeb, tedy podnikání či provozování samostatné výdělečné činnosti ve smyslu čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Při posuzování souladu § 9 advokátního tarifu s ústavním pořádkem proto není namístě použít jako referenční kritérium čl. 26 odst. 3 a čl. 28 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl.ÚS 32/25, ze dne 10. 12. 2025

09.01.2026 00:03

ÚS: Přijímání ukrajinských dětí k základnímu vzdělání

Poslanecká sněmovna má při interpretaci a aplikaci zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, velkou míru autonomie, a není ani úkolem Ústavního soudu posuzovat, zda je postup orgánů Poslanecké sněmovny při schvalování zákona v souladu s tímto jednacím řádem; důvodem zásahu Ústavního soudu zde může být porušení zákazu svévole, mající konsekvence i z hlediska ústavních pravidel či z nich plynoucích základních principů legislativního procesu.

Z ústavněprávních mezí nevybočuje akceptace námitky proti průběhu či výsledku hlasování § 76 odst. 5 citovaného zákona Poslaneckou sněmovnou, byla-li vznesena bez většího prodlení, jakmile to bylo reálně možné; může tomu být i za situace, kdy se po sporném hlasování uskuteční dvě další hlasování o jiných pozměňovacích návrzích, proběhla-li takto bezprostředně po sobě, v rychlém sledu a bez diskuse v plénu.

Ustanovení § 2 odst. 5 a 6 zákona č. 67/2022 Sb., o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění zákona č. 24/2025 Sb., je v rozporu s čl. 1, čl. 3 odst. 1 ve spojení s čl. 33 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod, neboť s dotčenou skupinou zachází rozdílně na základě cizineckého (azylového) statusu, který v kontextu posuzované věci představuje rozlišovací kritérium srovnatelné s národností. Rozdílné zacházení se týká nejcitlivější oblasti vzdělávání, kterým je vzdělávání základní. Dotčenou skupinu tvoří děti, jež jsou – navíc (jako uprchlíci) – osobami zvláště zranitelnými a jimž ve svých důsledcích činí přístup ke vzdělání obtížnější v situaci, která je pro ně složitější než v případě majority (se kterou se zachází příznivěji), a to aniž by představovala prostředek, který by vůbec byl způsobilý dosáhnout deklarovaného cíle, tj. rovnoměrného rozmístění této skupiny dětí do základních škol.

Za určitých okolností, konkrétně jež nastaly v důsledku neočekávané uprchlické vlny v roce 2022, by bylo možné upřednostnění určité skupiny dětí z hlediska ústavnosti (jako legitimní) akceptovat, nikoliv však poté, co se situace stabilizovala, resp. co obdobné opatření bylo jako nepotřebné zrušeno a poté k žádným podstatným změnám již nedošlo.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl.ÚS 30/25, ze dne 10. 12. 2025

09.01.2026 00:02

ÚS: Náhrada nákladů exekuce při jejím zastavení

I. Při rozhodování o náhradě nákladů exekuce v souvislosti s jejím zastavením je třeba zohlednit zavinění účastníků řízení na zastavení exekuce a v situacích zvláštního zřetele hodných rovněž zvážit použití moderačního práva podle § 150 občanského soudního řádu. Rovněž v exekučním řízení se přitom uplatní princip proporcionality omezení základního práva povinného na ochranu jeho majetku garantovaného čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

II. Podá-li některý z účastníků exekučního řízení námitky proti příkazu k úhradě nákladů exekuce, je povinností exekučního soudu se s nimi náležitě vypořádat a zohlednit jedinečné okolnosti případu. V opačném případě dojde k zásahu do práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 680/24, ze dne 10. 12. 2025

09.01.2026 00:01

ÚS: Nezohlednění doplnění blanketní stížnosti

Dojde-li k ignorování doplnění stížnosti v důsledku administrativního pochybení na straně soudů, nelze takovou skutečnost přičítat k tíži obviněného, o jehož osobní svobodě se v daném řízení rozhoduje.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 2027/25, ze dne 12. 12. 2025

02.01.2026 00:06

ÚS: Pozitivní povinnosti nemocnice při riziku sebevraždy

S ohledem na pozitivní závazky plynoucí z práva na život podle čl. 6 odst. 1 Listiny základních práv a svobod je třeba podústavní právo vykládat tak, že pokud zdravotnické zařízení ví nebo má vědět o skutečném a bezprostředním riziku, že se jednotlivec hospitalizovaný v souvislosti se svým duševním onemocněním pokusí o sebevraždu, je povinno přijmout rozumná preventivní opatření, aby takovému pokusu předešlo.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 2949/23, ze dne 2. 12. 2025

02.01.2026 00:05

ÚS: Odmítnutí rozšíření styku rodiče s dítětem

Obecné soudy se dopustí porušení práva rodiče na rodinný život a na péči o děti a jejich výchovu zaručená čl. 10 odst. 2 a čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod a porušení práva na soudní ochranu zaručené čl. 36 Listiny základních práv a svobod, pokud odmítnou rozšířit styk rodiče s dítětem bez přesvědčivého a dostatečného odůvodnění, majícího původ v provedeném dokazování.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 2160/25, ze dne 4. 12. 2025

02.01.2026 00:04

ÚS: Vyloučení nájemců rekreačních staveb z příspěvku na bydlení

Nemá-li vyloučení nájemců užívajících k trvalému bydlení stavbu pro individuální či rodinnou rekreaci z příspěvku na bydlení podle § 24a odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 17/2022 Sb., zákona č. 456/2022 Sb. a zákona č. 407/2023 Sb., legitimní cíl v podobě věcného, hodnotového či jiného ústavně relevantního argumentu, jde o svévolné rozlišování v rozporu s ústavním požadavkem rovného zacházení ve smyslu čl. 1 ve spojení s čl. 30 odst. 2 Listiny základních práv a svobod v souvislosti s právem na bydlení jako součásti práva na přiměřené zabezpečení v hmotné nouzi.

Zákaz svévole při rozlišování v přístupu k právu na bydlení naplňuje takový výklad § 24a odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 17/2022 Sb., zákona č. 456/2022 Sb. a zákona č. 407/2023 Sb., že nárok na příspěvek na bydlení zahrnuje také nájemce, který užívá k trvalému bydlení stavbu pro individuální či rodinnou rekreaci.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl.ÚS 38/24, ze dne 10. 12. 2025

02.01.2026 00:03

ÚS: Připuštění poškozeného k hlavnímu líčení

Osoba, která o sobě tvrdí, že je poškozenou v trestním řízení a že splňuje požadavky stanovené trestním řádem (zejména podle § 43 odst. 1 a 2, § 44 a § 206 odst. 3 a 4 a § 229 trestního řádu), uplatňuje právo na soudní ochranu ve formě práva být připuštěna do zahájeného trestního řízení. Jsou-li tyto podmínky splněny, a nepřipustí-li ji přesto soud jako poškozenou do trestního řízení bez náležitého odůvodnění, poruší tím její právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 a 4 Listiny základních práv a svobod, neboť je na jejím uvážení, a nikoli soudu, zda právo na odškodnění uplatní v trestním řízení, nebo žalobou v občanskoprávním řízení. Uvedené platí tím spíše za situace, kdy z popisu trestných činů v návrhu na potrestání jednoznačně plyne, že jednáním obviněného byla poškozené stěžovatelce způsobena újma. Z hlediska postavení poškozeného v trestním řízení je lhostejné, jak je jednání kvalifikováno v obžalobě či návrhu na potrestání, neboť soud není právní kvalifikací vázán (§ 220 odst. 3 trestního řádu).

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 2675/25, ze dne 26. 11. 2025

02.01.2026 00:02

ÚS: Zásada ne bis in idem při rozhodování o výkonu trestu

Zásada ne bis in idem ve smyslu čl. 40 odst. 5 Listiny základních práv a svobod se uplatňuje ve všech fázích realizace trestněprávní odpovědnosti. Osoba, vůči níž se trestněprávní odpovědnost uplatní, je chráněna uvedenou zásadou nejen pro fázi samotného uložení trestu (potrestání), ale také pro fázi výkonu trestu, a pokud uložený trest vykoná, resp. se osvědčí, jsou soudy povinny zabránit tomu, aby tato osoba byla s výkonem daného trestu jakkoliv opětovně konfrontována.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 2453/25, ze dne 4. 12. 2025

02.01.2026 00:01

ÚS: Rušená držba a nedotknutelnost obydlí

Zamítnutím stěžovatelčiny žaloby z rušené držby s odůvodněním, že je třeba poskytnout ochranu vlastnickému právu žalované, krajský soud popřel smysl a účel posesorního řízení a zjevně překročil meze, za kterých lze ochranu stěžovatelčiny držby vyloučit. Jestliže krajský soud její žalobu z rušené držby zamítl na základě jiných než zákonem předvídaných skutečností, odepřel stěžovatelce v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod zákonem garantovanou soudní ochranu. Užívala-li stěžovatelka prostory ve své držbě k bydlení, neposkytnutím ochrany svémocně narušené držbě zároveň krajský soud zasáhl do nedotknutelnosti obydlí stěžovatelky ve smyslu čl. 12 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 2466/25, ze dne 10. 12. 2025

30.12.2025 00:06

ÚS: Převedení zaměstnance na jinou práci

Napadený § 41 odst. 3 zákoníku práce, podle něhož může zaměstnavatel převést zaměstnance, jenž nesmí dále konat dosavadní práci mj. pro pracovní úraz [§ 41 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, ve znění účinném do 31. 5. 2025], na práci jiného druhu, než byl sjednán v pracovní smlouvě, a to i bez jeho souhlasu, není v rozporu se zákazem nucené práce podle čl. 9 odst. 1 Listiny. Výkon takové práce, ačkoli nemusí být ze strany zaměstnance dobrovolný, totiž ve světle judikatury obecných soudů není vynucován pod pohrůžkou trestu a zaměstnanec není povinen nést nepřiměřeně tíživé břemeno.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl.ÚS 31/24, ze dne 26. 11. 2025

30.12.2025 00:05

ÚS: Ústavní stížnost proti ustanovení procesního opatrovníka

Ústavní stížnost proti rozhodnutí soudu o ustanovení procesního opatrovníka a o opravných prostředcích proti takovému rozhodnutí, není-li podána jmenovaným opatrovníkem k ochraně jeho vlastních základních práv a svobod, je podle § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, nepřípustná.

podle stanoviska pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl.ÚS-st. 61/25, ze dne 12. 11. 2025

30.12.2025 00:04

ÚS: Zajištění účasti obviněného u hlavního líčení

Byť se obviněný obstrukcemi vyhýbá účasti na jednání soudu, soudy na něj nemohou uvalit vazbu, aniž by se vypořádaly s otázkou, zda nelze jeho účast zajistit méně intenzivními prostředky. Jinak dochází k porušení práva zaručeného čl. 8 odst. 5 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 2854/25, ze dne 20. 11. 2025

30.12.2025 00:03

ÚS: Naplnění znaků privilegované skutkové podstaty

Při posuzování, zda byly naplněny privilegující okolnosti skutkových podstat zabití (§ 141 trestního zákoníku) nebo ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky (§ 146a trestního zákoníku), musí soudy řádně vyhodnotit všechny skutečnosti, které svou mimořádnou intenzitou a závažností mohly vést k silnému rozrušení stěžovatele (obviněného), včetně jeho zranění. Není-li bezpečně prokázáno, kdo a v jaké fázi incidentu tato zranění způsobil, nelze v souladu s pravidlem in dubio pro reo (čl. 40 odst. 2 Listiny, čl. 6 odst. 2 Úmluvy) jejich původ přičítat jiným osobám než poškozenému, který konflikt vyvolal svým prvotním útokem, zahrnujícím kop do obličeje a úder pěstí do obličeje, pouze na základě vlastních úvah soudu o vnímání bolesti stěžovatelem a předpokládaných důsledcích na schopnost stěžovatele reagovat na útok – přes tato zranění – fyzickým násilím; jestliže soudy nahradí dokazování znaleckým posudkem vlastními hypotézami, navíc podanými jen v pravděpodobnostní rovině, a opomenou se vypořádat s podstatnými skutečnostmi, poruší jeho právo na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny) a právo na spravedlivý proces (čl. 6 odst. 1 Úmluvy) a dopustí se též excesu ze zásady nullum crimen sine lege podle čl. 39 Listiny.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 1374/25, ze dne 27. 11. 2025