// Profipravo.cz / Z rozhodnutí dalších soudů

Z rozhodnutí dalších soudů

29.11.2024 00:06

ÚS: Náhrada nákladů řízení v diskriminačních sporech

Výrok o nákladech řízení musí odpovídat výsledku řízení ve věci samé a neměl by být v extrémním rozporu s principy spravedlnosti. Připouští-li zákon vícero interpretačních variant při určení náhrady nákladů řízení, je nutno u diskriminačních sporů volit vždy ten výklad, který je pro oběť diskriminace příznivější. Náhrada nákladů řízení by měla jít v pochybnostech k tíži osoby diskriminující, nikoli osoby diskriminované. V opačném případě by byly oběti diskriminačního jednání odrazeny od domáhání se soudní ochrany před diskriminací dle čl. 36 odst. 1 Listiny.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 2236/23, ze dne 29. 10. 2024

29.11.2024 00:05

ÚS: Interpretace právních předpisů v restitučních věcech

Primárním cílem restitučního zákonodárství je navrátit původně protiprávně odňaté pozemky původním vlastníkům či jejich právním nástupcům. V konkrétním případě je třeba volit takovou interpretaci, která by směřovala k maximálnímu naplnění účelu restituce a současně respektovala proporcionalitu mezi omezením restitučního nároku na vydání původních pozemků a prosazením konkrétního veřejného zájmu.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 1792/23, ze dne 23. 10. 2024

29.11.2024 00:04

ÚS: Převzetí záruky za dovršení nápravy odsouzeného

Vyloží-li soud § 88 odst. 1 trestního zákoníku tak, že nemůže přijmout záruku za dovršení nápravy odsouzeného od jiné osoby než od zájmového sdružení občanů, jak je definuje trestní řád v § 3 odst. 1, poruší tím právo odsouzeného na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, neboť excesivně zvolil restriktivní výklad, který nekoresponduje se zákonným vymezením podmínek pro podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody a ani neodpovídá účelu tohoto institutu; pro přijetí záruky není důležitá právní forma osoby poskytovatele, nýbrž to, zda věrohodně a uvěřitelně nabízí možnost pozitivního ovlivňování dovršení nápravy odsouzeného.

Nenapraví-li soud nedostatky, které mu Ústavní soud vytkl v nálezu, kterým zrušil jeho rozhodnutí o zamítnutí žádosti odsouzeného o podmíněné propuštění, a i nové rozhodnutí opírá o trestní minulost odsouzeného, aniž by se dostatečně vypořádal s aktuálně existujícími okolnostmi, jež mohou pro odsouzeného představovat pozitivní motivaci pro to, aby v budoucnu nepáchal další trestnou činnost, poruší tím právo odsouzeného na soudní ochranu zaručené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 2558/24, ze dne 14. 10. 2024

29.11.2024 00:03

ÚS: Zrušení zprošťujícího rozsudku v dovolacím řízení

Byl-li obžalovaný odvolacím soudem pravomocně zproštěn obžaloby, nemůže Nejvyšší soud toto rozhodnutí v dovolacím řízení zrušit a sám zároveň zamítnout odvolání obžalovaných proti odsuzujícímu rozsudku soudu prvního stupně. Takový postup by byl v rozporu s § 265m odst. 1 písm. a) trestního řádu.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 1489/23, ze dne 30. 10. 2024

29.11.2024 00:02

ÚS: Restituce církevního majetku s ohledem na historické křivdy

1. Při aplikaci restitučních zákonů nelze postupovat restriktivně formalisticky, ale vždy s ohledem na konkrétní okolnosti - majetek kláštera byl zabrán německou okupační mocí, která převzala jeho správu; po únoru 1948 byl majetek konfiskován původnímu vlastníku znovu s tím, že správa kláštera sloužila vedení války. Proto nesmí demokratický právní stát při posuzování okolností případu vytvářet další křivdy, ale musí restituční zákony interpretovat co nejvstřícněji. Takový postup má být v souladu s oprávněnými zájmy osob, jejichž újma, způsobená za totalitního komunistického režimu, má být alespoň částečně kompenzována.

2. Stojí-li proto vedle sebe více možností, jimiž měl být majetek vyvlastněn (dekrety prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. a č. 108/1945 Sb., a zákon č. 142/1947 Sb., o revisi první pozemkové reformy) není možné zastavit algoritmus přezkumu a bez náležitého zkoumání rozhodnout, že majetek byl konfiskován výhradně podle dekretů, aniž by současně bylo posouzeno, nešlo-li o jejich zneužití. Nerespektování aplikovaných norem, nedůslednost a nepředvídatelnost v postupu státních orgánů nebo osob jednajících za stát v době nesvobody nelze vykládat v neprospěch oprávněných osob. Obecné soudy musí v restitučním řízení především zohlednit hodnoty a principy demokratického právního státu, opačný postup může ve stěžovateli vyvolávat pocit „nové“ křivdy a bezpráví – není-li bezpečně vyloučeno, že nebyl postižen dvěma totalitními mocemi – v roce 1938 nacistickou a po roce 1948 komunistickou.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 806/23, ze dne 15. 10. 2024

29.11.2024 00:01

ÚS: Opomenutí zaslání vyjádření státního zástupce obviněnému

O porušení práva na soudní ochranu v takové intensitě, aby mělo za následek kasační zásah Ústavní soudu, zpravidla nepůjde, jestliže soud sice nezašle stěžovateli k replice vyjádření státního zástupce, zároveň však vyjádření neobsahuje žádné nové argumenty, ale pouze obecné teoretické závěry a reprodukci argumentace, která již byla v řízení před soudy nižších stupňů uplatněna, a k níž měl stěžovatel možnost se v předchozích fázích řízení vyjádřit.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 3287/23, ze dne 9. 10. 2024

22.11.2024 00:05

ÚS: Účelnost nákladů na zastoupení soudního exekutora advokátem

Účelně vynaloženým nákladem soudního exekutora jako účastníka řízení není náklad na jeho zastoupení advokátem v řízení, jež se týká jeho úřední činnosti, konkrétně náhrady újmy způsobené při provádění exekuce v režimu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 1038/24, ze dne 16. 10. 2024

22.11.2024 00:04

ÚS: Řádné odůvodnění rozhodnutí o odmítnutí dovolání

Odmítne-li Nejvyšší soud dovolání, aniž by vysvětlil, proč není přípustné podle § 237 občanského soudního řádu pro řešení jedné z otázek předestřené v dovolání, a odůvodnění rozhodnutí obsahuje odkazy pouze na rozhodnutí, z nichž řešení předestřené otázky nevyplývá, dopustí se tím zásahu do práva stěžovatelů na přístup k soudu chráněného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Vyhne-li se Nejvyšší soud posouzení otázky předložené v dovolání s poukazem na to, že je rozsudek krajského soudu založen na jiném skutkovém stavu, než jaký předpokládá dovolatel, ač je tomu tak proto, že rozhodnutí krajského soudu je v extrémním (příkrém) rozporu s obsahem spisu, odepře tím dovolateli přístup k soudu zaručený čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 1393/24, ze dne 15. 10. 2024

22.11.2024 00:03

ÚS: Rozhodnutí o blanketní stížnosti obviněného

V případě, kdy v blanketní stížnosti obviněný sdělí lhůtu pro doplnění stížnosti, byť ji definuje relativně neurčitým pojmem „bez zbytečného odkladu“ od učinění určitého úkonu, a tuto lhůtu zjevně nedodrží, není povinností orgánu rozhodujícího o stížnosti obviněnému stanovit novou lhůtu pro doplnění a vyčkávat s rozhodnutím jejího uplynutí. Rozhodne-li za této situace orgán činný v trestním řízení o blanketní stížnosti, aniž by obviněnému stanovil novou lhůtu k jejímu doplnění, nelze to považovat za porušení práva na spravedlivý proces podle článku 36 odst. 1 Listiny, ani práva na obhajobu podle článku 40 odst. 3 Listiny.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 1230/24, ze dne 22. 10. 2024

22.11.2024 00:02

ÚS: Administrativní pochybení soudu

Pokud odvolací soud odmítne odvolání stěžovatele z důvodu nedoplnění blanketního odvolání, které ovšem stěžovatel včas v soudem stanovené lhůtě doplnil, avšak do spisu předloženému odvolacímu soudu nebylo založeno administrativním pochybením nalézacího soudu, odepře mu tím právo na přístup soudu v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 2466/24, ze dne 15. 10. 2024

22.11.2024 00:01

ÚS: Opětovný přezkum oprávněnosti soupisu do konkursní podstaty

Odmítnutí opakovaného přezkumu oprávněnosti (důvodnosti) trvání sepisu určité věci do konkursní podstaty jakožto předběžné otázky obecným soudem (v řízení odlišném od řízení o vylučovací žalobě), a to i přes případnou lidskoprávní argumentaci předestřenou v tomto směru dotčeným účastníkem řízení, který je vlastníkem této věci, není porušením jeho základních práv na soudní ochranu (čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod) ani odepřením ochrany jeho vlastnického práva k dané věci (čl. 11 odst. 1 Listiny).

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 1942/21, ze dne 10. 9. 2024

15.11.2024 00:06

ÚS: Odměna při zastupování různých žalobců s podobnými nároky

Žalobci (spotřebiteli) s právem na kompenzaci za zpožděný let nemůže být při rozhodování o náhradě nákladů řízení přičítána k tíži skutečnost, že se při hájení svých práv nechá zastoupit advokátem a že jím zvolený advokát zastupuje při vymáhání obdobných práv i jiné osoby.

Ústavně konformní výklad § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, je takový, který zohledňuje účel, pro který bylo vykládané ustanovení do advokátního tarifu včleněno.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 3241/23, ze dne 9. 10. 2024

15.11.2024 00:05

ÚS: Zastavení trestního stíhání pro těžkou chorobu

I. Jednou z ústavních záruk spravedlivého procesu, vyplývající zejména z čl. 36 odst. 1 Listiny, je požadavek náležitého odůvodnění [srov. např. nálezy Ústavního soudu ze dne 20. 6. 1995 sp. zn. III. ÚS 84/94 (N 34/3 SbNU 257), ze dne 11. 2. 2004 sp. zn. Pl. ÚS 1/03 (N 15/32 SbNU 131) aj.]. Odůvodnění rozhodnutí musí účastníkům řízení umožňovat seznatelnost úvah, jež byly relevantní pro přijetí určitého rozhodnutí, a tím také jeho přezkoumatelnost z hlediska zákonnosti a věcné správnosti. Nezbytný rozsah odůvodnění se vždy odvíjí od předmětu řízení a povahy rozhodnutí, jakož i od návrhů a argumentů uplatněných účastníky řízení, s kterými se příslušný orgán veřejné moci musí adekvátně vypořádat [srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 22. 9. 2009 sp. zn. III. ÚS 961/09 (N 207/54 SbNU 565), usnesení Ústavního soudu ze dne 25. 10. 1999 sp. zn. IV. ÚS 360/99 (U 68/16 SbNU 363) aj.].

Vyrozumění o nevyhovění návrhu na zastavení trestního stíhání je rozhodnutím s konečnou platností, proti kterému již nelze podat (vyjma ústavní stížnosti) žádný opravný prostředek. Z logiky věci plyne, že na takové vyrozumění je třeba klást z hlediska jeho odůvodnění stejné požadavky, jako na odůvodnění rozhodnutí o zastavení trestního stíhání. Postrádá-li takové rozhodnutí řádné odůvodnění, přičemž se ani nezabývá námitkami, které by mohly mít význam pro rozhodnutí ve věci samé, je nepřezkoumatelné, což může mít a zpravidla má za následek porušení práva dotčeného účastníka řízení na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod [např. nálezy Ústavního soudu ze dne 6. 3. 1997 sp. zn. III. ÚS 271/96 (N 24/7 SbNU 153), ze dne 2. 6. 2009 sp. zn. II. ÚS 435/09 (N 129/53 SbNU 623) či ze dne 18. 1. 2018 sp. zn. II. ÚS 1162/17 (N 8/88 SbNU 103)]. Nejsou-li totiž zřejmé důvody rozhodnutí, svědčí to o libovůli, přičemž princip právního státu libovůli v rozhodování zakazuje.

II. Přehodnotí-li příslušní státní zástupci odborné závěry znalce a posoudí sami takové skutečnosti, k nimž je třeba odborných znalostí, aniž ohledně nich provedou další znalecké dokazování (srov. § 109 a 110 trestního řádu), jde o vadu řízení, která vede k porušení principů řádného (spravedlivého) procesu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Pokračují-li orgány činné v trestním řízení v trestním stíhání stěžovatele, přestože dosud opatřené důkazy nasvědčují tomu, že stěžovatel trpí těžkou chorobou, která trvale vylučuje jeho postavení před soud [§ 11 odst. 1 písm. f) trestního řádu], dochází takovým postupem v návaznosti na porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod k porušení práva na nedotknutelnost osoby podle čl. 7 Listiny základních práv a svobod a práva na ochranu zdraví podle čl. 31 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 1703/24, ze dne 19. 9. 2024

15.11.2024 00:04

ÚS: Odůvodnění zamítnutí návrhu na zrušení předběžného opatření

Jedním z aspektů práva na spravedlivý proces je právo na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí. To zahrnuje povinnost vypořádat se se všemi námitkami účastníků majícími vztah k projednávané věci v míře odpovídající jejich závažnosti. Rozsah odpovědi se může lišit úměrně významu námitek či otázek, které účastník vnáší do řízení. Dokonce i úplná "ignorace" konkrétního argumentu nemusí představovat porušení práva na spravedlivý proces či soudní ochranu, jde-li o argument, který je pro posouzení věci zjevně bezpředmětný, či jedná-li se o argument, který účastník řízení formuloval toliko zcela obecně a nekonkrétně. Naopak otázkami podstatnými či stěžejními pro rozhodnutí věci se soud musí zabývat pečlivě a výslovně. Tyto závěry jsou použitelné nejen na rozhodnutí ve věci samé, ale uplatní se rovněž ve vztahu k rozhodnutím o předběžném opatření.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 1858/24, ze dne 8. 10. 2024

15.11.2024 00:03

ÚS: Rozhodnutí soudu nad rámec petitu

Rozhodne-li soud prvního stupně o něčem, o čem žalobce nezahájil řízení a co tedy vůbec nenavrhoval, a nejde-li ani o výjimku, kdy smí rozhodnout nad návrh či o něčem jiném, než je navrhováno, a odvolací soud takové rozhodnutí potvrdí, je v jeho rozhodnutí implicitně zahrnuto, že posuzoval podmínky pro takové rozhodnutí soudu prvního stupně a posoudil je za splněné. Namítne-li pak dovolatel v dovolání, že splněny nebyly, je dovolací soud, nepovažuje-li takovou vadu za zmatečnostní, povinen se takovou námitkou zabývat a dovolání posoudit jako přípustné, neboť rozhodnutí odvolacího soudu na posouzení takové právní otázky (implicite) stojí, v opačném případě poruší právo dovolatele na soudní ochranu zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a jeho postup je v rozporu s čl. 4 Ústavy České republiky.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 2263/24, ze dne 9. 10. 2024

15.11.2024 00:02

ÚS: Délka zajištění majetku v rámci trestního řízení

1. Při posuzování přiměřenosti délky zajištění majetku v rámci trestního řízení je potřeba zvážit zejména příčiny trvajícího zajištění (zda je dáno např. složitostí věci, anebo neodůvodněnými průtahy orgánů činných v trestním řízení), jakož i to, jaký vliv má průběh trestního řízení na sílu argumentů, kterými je potřeba zajištění podepírána (zda se jeho důvodnost jeví být potvrzována dosavadním vývojem, či nikoliv), a jak intenzivní zásah pro dotčeného zajištění individuálně představuje.

2. U zajištění nemovitosti již samotný zákaz zcizení či zatížení představuje zásah do vlastnického práva majitele, při hodnocení intenzity tohoto zásahu je ovšem relevantní, že zajištěná nemovitost může být pro běžné účely nadále využívána.

3. Přiměřeným může být i zajištění majetku trvající déle, než jaká by byla maximálně přípustná doba vazby podle § 72a trestního řádu.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 2350/24, ze dne 9. 10. 2024

15.11.2024 00:01

ÚS: Nesprávné určení výše náhrady nákladů řízení

1. Aplikoval-li odvolací soud při určení tarifní hodnoty § 9 odst. 4 advokátního tarifu, aniž by pro to byly splněny zákonné předpoklady, nerespektoval příslušnou právní úpravu a porušil ústavně zaručené právo stěžovatelky na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) a právo na ochranu vlastnictví (čl. 11 odst. 1 Listiny).

2. Má-li odvolací soud na otázku náhrady nákladů řízení jiný náhled než soud nalézací, aniž by se přitom skutkové okolnosti relevantně změnily, je povinen vytvořit pro účastníky procesní prostor, aby se mohli k dané otázce vyjádřit a uplatnit námitky či argumenty, které mohou rozhodnutí odvolacího soudu ovlivnit a s nimiž se odvolací soud musí ve svém rozhodnutí vypořádat. Nedostojí-li soud tomuto požadavku, poruší účastníkova ústavně zaručená práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 572/24, ze dne 2. 10. 2024

08.11.2024 00:06

ÚS: Nepřiměřená délka trvání předběžného opatření

Není žádoucí, aby předběžné opatření trvalo několik let. S přibývající délkou vzrůstá i kritičnost Ústavního soudu ke splnění podmínek pro jeho další existenci. Samotná délka trvání předběžného však sama o sobě nezpůsobuje jeho protiústavnost. Zrušení předběžného opatření pouze pro dobu jeho trvání, ačkoli důvody pro jeho nařízení ani po letech nepominuly, by popřelo jeho hlavní cíl, kterým je ochrana práv toho, v jehož prospěch bylo vydáno.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 1538/23, ze dne 24. 9. 2024

08.11.2024 00:05

ÚS: Přítomnost tlumočníka u porad s advokátem

Požádá-li obviněný o tlumočení porad s obhájcem, byť by se jednalo o poradu, jež bezprostředně nepředchází provedení procesního úkonu ve smyslu § 28 odst. 1 trestního řádu, orgány činné v trestním řízení mají povinnost této žádosti vyhovět. Orgány činné v trestním řízení se však o konkrétním ad hoc požadavku na tlumočení schůzky s obhájcem musí dozvědět, což znamená, že obviněný se na ně obrátil s žádostí. Požadavek žádosti přitom v konkrétním případě nelze překlenout argumentem existence pozitivního závazku státu zajistit obviněnému tlumočení v rámci řízení jako celku. Orgánům činným v trestním řízení současně zůstává zachována možnost žádost o tlumočení v konkrétním případě odmítnout, a to s odůvodněním, že takový postup není s ohledem na okolnosti daného případu potřebný pro zajištění práva na spravedlivý proces.

Orgány činné v trestním řízení mohou výjimečně ustanovit k provedení tlumočnického úkonu i jinou osobu, která není zapsána do seznamu tlumočníků a překladatelů pro daný jazyk, má-li potřebné odborné znalosti pro to, aby provedla tlumočnický úkon, a vyslovila-li se svým ustanovením souhlas.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 637/24, ze dne 17. 9. 2024

08.11.2024 00:04

ÚS: Zajištění práv zvlášť zranitelných obětí v trestním řízení

I. O nevyhovění žádosti o přijetí opatření na ochranu před druhotnou újmou podle § 17 a § 20 odst. 4 zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů), rozhodují orgány činné v trestním řízení usnesením, proti němuž je přípustná stížnost, která má odkladný účinek, a to analogicky podle § 51a odst. 2 ve spojení s § 51a odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), potažmo § 51a odst. 4 a 5 téhož zákona.

II. Při rozhodování o žádostech o přijetí opatření na ochranu před druhotnou újmou podle § 17 odst. 2 a § 20 odst. 4 zákona o obětech trestných činů, orgány činné v trestním řízení nejprve zkoumají, zda je žadatel zvlášť zranitelnou obětí ve smyslu § 2 odst. 4 téhož zákona. Pokud ano, musí žádosti bez dalšího vyhovět, ledaže tomu brání závažné důvody nebo to vylučuje povaha prováděného úkonu. Nejedná-li se o zvlášť zranitelnou osobu, zkoumají dále, zda je žadatel obětí ve smyslu § 2 odst. 2 téhož zákona. Pokud ano, musí dále zvažovat, zda je přijetí požadovaných opatření k zabránění bezprostředního vizuálního kontaktu s domnělým pachatelem podle § 17 odst. 1 téhož zákona potřebné k ochraně oběti před druhotnou újmou. Orgány činné v trestním řízení jsou povinny vyvažovat základní práva obětí a domnělých pachatelů. Své rozhodnutí musí řádně odůvodnit.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 2613/23, ze dne 25. 9. 2024