// Profipravo.cz / Z rozhodnutí dalších soudů

Z rozhodnutí dalších soudů

26.07.2024 00:04

ÚS: Výše finanční náhrady za odňatý a nevydaný pozemek

Při určování výše finanční náhrady za odňaté a nevydané pozemky musí správní orgány i obecné soudy vycházet ze třech podmínek: 1. přiměřená a rozumná výše náhrady, 2. náhrada nemusí být nutně ekvivalentem aktuální tržní ceny, 3. výše náhrady musí naplňovat účel restitučního zákonodárství, tj. odčinění nebo zmírnění majetkových křivd tak, jako by tomu bylo při vydání věci. Ačkoli nemusí být finanční náhrada nezbytně ekvivalentem aktuální tržní ceny pozemku, musí příslušné orgány pro dodržení ústavněprávních požadavků poskytování náhrad zohlednit také růst cen nemovitostí jako specifického druhu věci a svou kalkulaci podrobně odůvodnit. Pokud toto příslušné orgány nezohlední, jedná se o porušení čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 63/24, ze dne 11. 6. 2024

26.07.2024 00:03

ÚS: Žádost restituenta o finanční náhradu

I. Z hlediska práva na ochranu a uspokojení restitučního nároku nelze činit rozdíl mezi oprávněnými osobami, které žádají o naturální náhradu podle § 11a odst. 1 zákona o půdě, a oprávněnými osobami, které žádají o finanční náhradu podle § 16 odst. 1 zákona o půdě. Jejich postavení je rovné.

II. Žádostí o finanční náhradu podle § 16 odst. 1 zákona o půdě a jejím poskytnutím v neúplné (částečné) výši restituční nárok nezaniká, nebyl-li zjištěn jednoznačný projev vůle oprávněné osoby se zbytku restitučního nároku vzdát. V případě zjištění takové vůle, je třeba vzhledem k okolnostem věci posoudit, zda ji lze přiznat příslušné právní účinky.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 2763/23, ze dne 22. 5. 2024

26.07.2024 00:02

ÚS: Odůvodnění nákladového výroku odvolacím soudem

I pokud se odvolací řízení vede "pouze" o náhradu nákladů řízení, plně se v něm uplatní požadavek řádného odůvodnění soudních rozhodnutí. Odvolací soud je povinen vždy posoudit všechny rozhodné skutkové a právní okolnosti případu, a to včetně konkrétního vypořádání argumentace v odvolání a ve vyjádření protistrany k němu. Zvláštní pozornost musí odvolací soud odůvodnění věnovat v případech, kdy ve stejné věci (zde po kasačním zásahu Ústavního soudu, které se ale netýkalo věcného posouzení věci) rozhoduje podruhé a své původní rozhodnutí mění.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 600/24, ze dne 12. 6. 2024

26.07.2024 00:01

ÚS: Rozhodování o žádosti o podmíněné propuštění

Při rozhodování o žádosti o podmíněné propuštění obecné soudy nemohou své posouzení založit pouze na trestní minulosti odsouzeného. Obecné soudy naopak musí vzít v potaz aktuální poznatky ohledně osobnosti odsouzeného, stav jeho nápravy a také prostředí, v němž by se ocitl po případném podmíněném propuštění. Pokud na základě takového posouzení dospějí k závěru, že předčasné propuštění není na místě, musí odsouzenému vysvětlit, co vyhovění jeho žádosti nadále brání. Podmíněné propuštění totiž nelze zcela vyloučit, ať už je odsouzený jakýkoliv.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 3024/23, ze dne 30. 5. 2024

25.07.2024 00:04

ÚS: Odpovědnost zaměstnavatele za protiprávní čin zaměstnance

Při rozhodování o odpovědnosti zaměstnavatele za protiprávní čin zaměstnance, kterého se dopustil při plnění pracovních úkolů vůči spotřebiteli, je třeba při výkladu § 167 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů důsledně zohlednit postavení spotřebitele jako slabší smluvní strany a zvolit takový výklad zákonného ustanovení, který je pro spotřebitele nejpříznivější. Judikaturou vymezenou konstrukci excesu zaměstnance, která se váže k § 167 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, nelze aplikovat v případě, že je stranou smlouvy spotřebitel, pokud se zaměstnanec dopustí protiprávního činu při plnění pracovních úkolů. Judikatorní konstrukce excesu totiž zprošťuje zaměstnavatele odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnancem protiprávním činem nad rámec zákonné úpravy a je v rozporu s ústavněprávním principem ochrany spotřebitele. Aplikuje-li soud konstrukci excesu ve vztahu k poškozenému spotřebiteli, poruší tím jeho ústavně zaručená práva na ochranu vlastnictví podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 288/23, ze dne 19. 6. 2024

25.07.2024 00:03

ÚS: Nárok obviněného na bezplatnou obhajobu

Obviněnému nelze při posuzování jeho návrhu ve smyslu § 33 odst. 2 trestního řádu klást jakýmkoli způsobem k tíži skutečnost, že má v daném trestním řízení jím zvoleného obhájce (obhájce na plnou moc).

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 483/23, ze dne 10. 6. 2024

25.07.2024 00:02

ÚS: Posuzování schopnosti obžalovaného účastnit se jednání

I. O tom, zda je obžalovaný schopen účastnit se jednání, rozhoduje vždy soud, lékařská zpráva je pouze podkladem pro jeho rozhodování.

II. Pokud krajský soud v rozvrhu práce nestanoví jinak, z hlediska práva na soudní ochranu je namístě upřednostnit zájem na řádném a odborném rozhodnutí prvostupňové trestní věci specializovaným senátem krajského soudu, nežli trvat na striktním oddělení agendy hlavního pracoviště krajského soudu a jeho pobočky.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 720/23, ze dne 5. 6. 2024

25.07.2024 00:01

ÚS: Odmítnutí dovolání pro nepřípustnost

Odmítne-li dovolací soud dovolání pro nepřípustnost podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, aniž by byl důvod nepřípustnosti naplněn, poruší tím ústavně zaručené základní právo dovolatele na soudní ochranu a přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 502/24, ze dne 5. 6. 2024

19.07.2024 00:05

NSS: Náležitosti písemné plné moci dle správního řádu

Písemná plná moc předkládaná účastníkem řízení k prokázání zmocnění k zastoupení podle § 33 odst. 1 správního řádu nemusí být vyhotovena na samostatné listině a nemusí být opatřena přijetím (akceptační doložkou) ze strany zmocněnce či podpisem zmocněnce. Pokud účastník řízení předloží plnou moc jako součást podání a bez podpisu zmocněnce, nemůže to samo o sobě založit pochybnosti správního orgánu o zastoupení a není to důvodem k tomu, aby účastníka řízení či jeho zmocněnce vyzval k odstranění vad plné moci.

(Podle rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 3. 2024, čj. 2 As 103/2023-47)

19.07.2024 00:04

NSS: Plagiátorství v diplomové práci

Podmínka podstatného narušení možnosti získat standardní znalosti a dovednosti absolventa daného studijního programu [§ 47c odst. 2 písm. b) in fine zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách] je zpravidla naplněna, jestliže závěrečná práce studenta v podstatné míře a bez řádné citace přebírá myšlenky a závěry jiných autorů a postrádá vlastní tvůrčí přínos studenta.

(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 4. 2024, čj. 2 As 196/2023-60)

19.07.2024 00:03

NSS: Kárná odpovědnost advokáta za politické projevy

Kárně postihovat bylo možné pouze jednání advokátů, k němuž došlo při výkonu advokacie (§ 17 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění účinném do 31. 12. 2020). Nebylo tedy možno kárně postihnout advokáta za výkon politických práv (politický projev), který nijak s výkonem advokacie nesouvisel.

(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 3. 2024, čj. 8 As 136/2022-57)

19.07.2024 00:02

KS: Souhlas vlastníka s umístěním veřejně prospěšné stavby

Pro naplnění podmínky možnosti vyvlastnění podle § 170 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, je nutno respektovat přesně tu plochu, která byla územně plánovací dokumentací pro veřejně prospěšnou stavbu vymezena.

Výjimku představují plochy nezbytné k zajištění výstavby veřejně prospěšné stavby řádného užívání pro stanovený účel [§ 170 odst. 1 písm. a) uvedeného zákona], případně vytvoření podmínek pro nezbytný přístup, řádné užívání stavby nebo příjezd k pozemku nebo stavbě (§ 170 odst. 2 téhož zákona). Hodlá-li správní orgán z takové nezbytnosti při svém rozhodnutí vycházet, musí provést ve svém rozhodnutí jasnou, srozumitelnou a přezkoumatelnou úvahu, která ho k závěru o nezbytnosti vedla. V ostatních případech je souhlas vlastníka s umístěním veřejně prospěšné stavby na jeho pozemku podle § 184a odst. 1 a 3 citovaného zákona nutný.

(Podle rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 3. 2024, čj. 25 A 119/2022-79)

19.07.2024 00:01

NSS: Veřejné služby v přepravě cestujících

I. Mimořádnou situací ve smyslu § 22 odst. 1 zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících, je objektivní stav, kdy veřejné služby v přepravě fakticky nejsou cestujícím (veřejnosti) poskytovány nebo to bezprostředně hrozí.

II. Pokud objednatel mimořádnou situaci způsobil, je uzavření smlouvy přímým zadáním v rozporu s § 18 písm. b) zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících, a objednatel může být postižen za přestupek podle § 33 odst. 1 písm. f) téhož zákona.

(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 4. 2024, čj. 8 As 63/2022-40)

17.07.2024 00:04

ÚS: Odčinění újmy ze šoku sekundárních obětí

Obecné soudy v souvislosti se způsobenou psychickou újmou ve své judikatuře rozlišují míru zásahu do psychického zdraví sekundární oběti. To znamená, že od sebe oddělují případy, kdy na straně sekundární oběti vznikne „pouze“ citová újma, a situace, kdy je u ní diagnostikováno psychické onemocnění, újma ze šoku – to pak vede ke zvýšení peněžité náhrady za citovou újmu podle § 2959 o. z. Nicméně nelze přehlížet, že posléze uvedený zásah do absolutního práva je ze strany obecných soudů vnímán jen jako jakýsi „přívěšek“ způsobené citové újmy, okolnost, která se zohlední ve výši odčinění nemajetkové újmy vzniklé zásahem do rodinného a soukromého života. Podle stávající soudní praxe dochází k odčinění újmy ze šoku nesystémově v rámci § 2959, tedy tím způsobem, že se navýší náhrada za způsobenou citovou újmu. Obecné soudy nerozlišují podstatu právem chráněného statku. Zatímco v případě náhrady za způsobenou citovou újmu je právem chráněn soukromý a rodinný život sekundární oběti, v případě újmy ze šoku spočívající ve vyvolání posttraumatické stresové poruchy je to její zdraví. V případech obdobných stěžovatelce je sekundární oběť osobou primárně poškozenou na zdraví, které náleží vůči provozovateli vozidla podle § 2894 odst. 1 i 2, § 2927 a násl. a § 2956 o. z. veškeré náhrady (majetkové i nemajetkové újmy) při ublížení na zdraví, které občanský zákoník zmiňuje v § 2958 a § 2960 a následující. Je-li ve věci dána příčinná souvislost, mezi škodní událostí a způsobenou újmou, není důvod, aby obecné soudy musely judikaturou suplovat nároky na kompenzaci majetkové újmy plynoucí poškozenému např. z § 2960 o. z., § 2962 o. z., a dalších zvýšenou náhradou újmy nemajetkové podle § 2959 o. z.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl.ÚS 14/24, ze dne 28. 5. 2024

17.07.2024 00:03

ÚS: Odepření aplikace § 12 odst. 4 advokátního tarifu

Obecný soud je povinen použít právní předpis jako celek. Není oprávněn selektivně odepřít aplikaci určitého ustanovení, v daném případě § 12 odst. 4 advokátního tarifu. Dospěje-li obecný soud k závěru, že náhrada nákladů právního zastoupení je nepřiměřeně vysoká a zvažuje proto využití svého moderačního práva, musí o tom účastníky poučit a vytvořit jim procesní prostor, aby se k tomu mohli vyjádřit.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 2865/23, ze dne 28. 5. 2024

17.07.2024 00:02

ÚS: Povinnost státu vyšetřit tvrzení oběti sexuálního jednání

I. Ačkoliv je to pouze soud, který může svým rozhodnutím legitimizovat postih spojený s vinou pachatele trestné činnosti, není v rozporu s ústavním pořádkem, je-li trestní věc týkající se tzv. hájitelných tvrzení obětí odložena orgánem státního zastupitelství. Z ústavněprávního hlediska jsou relevantní toliko důvody, pro něž není v trestním řízení pokračováno podle tvrzených práv poškozených, nikoliv povaha orgánu, který má k takovému postupu podle zákona pravomoc.

II. Z ústavního pořádku vyplývá povinnost státu trestat a účinně potírat všechny druhy nekonsenzuálního sexuálního jednání zasahujícího významně do fyzické nebo duševní integrity oběti, včetně toho, jemuž se oběť fyzicky nebránila. Tímto hlediskem je třeba interpretovat rovněž § 185 trestního zákoníku.

III. Z hlediska ochrany práv obětí trestné činnosti ústavní pořádek zapovídá, aby orgány činné v trestním řízení interpretovaly podmínky trestní odpovědnosti za závažné porušování lidských práv přehnaně zužujícím způsobem ve prospěch domnělých pachatelů. Zároveň nelze trestní odpovědnost pachatele podmiňovat skutečnostmi, které trestní zákoník nebo jiný právní předpis neuvádí.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 527/23, ze dne 30. 5. 2024

17.07.2024 00:01

ÚS: Zrušení zprošťujícího rozsudku odvolacím soudem

I. Institut zákonného soudce ve smyslu čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod je důležitým prvkem právní jistoty, jejíž prolomení je nutno chápat jako postup nestandardní a zcela výjimečný. Proto při rozhodování, zda má být postupováno podle § 262 trestního řádu, musí být tento procesní postup odůvodněn vysokou pravděpodobností, že v případě ponechání věci ve stejném složení senátu tento nebude schopen ukončit řízení způsobem, jenž by mohl odvolací soud aprobovat.

II. Pokud soud prvního stupně v rámci hlavního líčení provede všechny důkazy v souladu se zásadou bezprostřednosti, a tyto důkazy následně zhodnotí - samostatně i v souhrnu - v odůvodnění zprošťujícího rozsudku, může odvolací soud zprošťující rozsudek zrušit pouze v případě, že jsou skutkové závěry (a na nich založené právní posouzení věci) přijaté soudem prvního stupně v nesouladu s výslednou důkazní situací a nemají v ní oporu.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 1368/23, ze dne 5. 6. 2024

12.07.2024 00:06

ÚS: Spravedlivé rozhodnutí o výši výživného pro nezletilé dítě

Soud musí v řízení o výživném pro nezletilé dítě zjistit celkové majetkové poměry povinného. Není možné, aby se omezil na konstatování, že skutečná výše příjmů je vyšší, než tvrdí jeden z rodičů, aniž by se pokusil zjistit nejen jeho faktické příjmy, ale i potencionální příjmy z podnikání a další majetkové poměry. Mechanické použití § 916 občanského zákoníku pro stanovení příjmu rodiče nemusí zaručit spravedlivé rozhodnutí o výši výživného pro nezletilé dítě. I pokud by se soudu po náležitém dokazování nepodařilo zjistit rozhodný skutkový stav věci, nic mu nebrání i při aplikaci § 916 o. z. přihlédnout také k jiným majetkovým poměrům rodiče, a výživné stanovené doporučující tabulkou zpracovanou Ministerstvem spravedlnosti adekvátně tomu upravit.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 1578/23, ze dne 14. 5. 2024

12.07.2024 00:05

ÚS: Zánik zástavních práv při přechodu majetku na stát

I. Pojem vlastnictví je v ústavním pořádku autonomní. Pojem vlastnického práva, jak je chráněno čl. 11 Listiny, nemusí odpovídat vlastnickému právu tak, jak je chápáno v právu podústavním.

II. Právní úprava stanovící zánik zástavních práv k majetku, který stát nabyl způsoby uvedenými v § 13 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 51/2016 Sb., je rozporná s právem na ochranu majetku a na přístup k soudu.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl.ÚS 31/21, ze dne 28. 5. 2024

12.07.2024 00:04

ÚS: Odejmutí věci rozhodujícímu soudci podle § 262 TŘ

Při rozhodování, zda má být postupováno podle § 262 trestního řádu, musí být brán zřetel na to, že institut zákonného soudce (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) je důležitým prvkem právní jistoty, jejíž prolomení je nutno chápat jako postup nestandardní a výjimečný, ale v odůvodněných případech dovolený. K tomuto postupu lze proto přistoupit pouze za podmínky, že je zde dána vysoká míra pravděpodobnosti, že v případě ponechání věci současnému soudci tento nebude schopen ukončit řízení způsobem, jenž by mohl odvolací soud aprobovat (např. opakovaně nerespektuje závazné pokyny odvolacího soudu). Dostojí-li však rozhodnutí soudu prvního stupně požadavkům odvolacího soudu, nemůže ho odvolací soud zrušit a věc mu odejmout pouze z důvodu, aby prosadil své hodnocení takto provedených důkazů a z něho plynoucí závěry o skutkových zjištěních.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 761/24, ze dne 10. 6. 2024