// Profipravo.cz / Převod nemovitostí, katastr
Převod nemovitostí, katastr
01.03.2023 00:02
K dohodě o účinnosti přijetí návrhu na uzavření smlouvy
Účinnost přijetí návrhu na uzavření smlouvy ve smyslu § 44 odst. 1 obč. zák. může být i v případě, že jde o smlouvu, u níž projevy účastníků musí být na téže listině, dohodou stran určena k jinému okamžiku než k okamžiku, kdy vyjádření souhlasu s obsahem návrhu dojde zpět navrhovateli. Rovněž v tomto případě se účastníci budoucí smlouvy uzavírané tzv. distančním způsobem mohou dohodnout, že projev vůle obláta (přijetí návrhu smlouvy) působí vůči oferentovi za jiných podmínek než od okamžiku, kdy mu tento projev „dojde“.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 652/2022, ze dne 21. 11. 2022
14.02.2023 00:02
Určení hranice koryta vodního toku
Pro určení hranice koryta vodního toku je rozhodný skutečný stav, nikoli stav evidovaný v katastru nemovitostí.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1171/2022, ze dne 15. 11. 2022
24.01.2023 00:02
Porušení zákazu zatížení nemovité věci zapsané v katastru nemovitostí
I. Porušení zákazu zatížení nemovité věci zapsané v katastru nemovitostí, který byl zřízen jako věcné právo, nezpůsobuje samo o sobě neplatnost zástavní smlouvy, jejímž uzavřením byl tento zákaz porušen.
Opak nelze dovozovat ani ze znění ustanovení § 17 odst. 1 písm. f) katastrálního zákona. Na druhé straně je zřejmé, že katastrální úřad (bez ohledu na závěr o platnosti či neplatnosti smlouvy) zamítne návrh na vklad, zjistí-li z dosavadních zápisů v katastru, že účastníci vkladového řízení nejsou oprávněni nakládat s předmětem právního jednání – v konkrétním případě, že dlužník měl zakázáno zatížení předmětných nemovitých věcí, a tedy i jejich další zastavení.
II. Postupem podle § 36 odst. 1 katastrálního zákona lze opravovat toliko tzv. technické chyby, nikoliv věcnou nesprávnost rozhodnutí o povolení vkladu. Proti rozhodnutí, kterým se vklad povoluje, nejsou přípustné opravné prostředky (§ 18 odst. 4 katastrálního zákona). Bránit se lze až proti provedenému vkladu, a to jedině určovací žalobou podanou u civilního soudu (výslovná úprava je nyní obsažena v § 986 občanského zákoníku).
Podle ustanovení § 986 odst. 1 o. z. kdo tvrdí, že je ve svém právu dotčen zápisem provedeným do veřejného seznamu bez právního důvodu ve prospěch jiného, může se domáhat výmazu takového zápisu a žádat, aby to bylo ve veřejném seznamu poznamenáno. Orgán, který veřejný seznam vede, vymaže poznámku spornosti zápisu, nedoloží-li žadatel ani do dvou měsíců od doručení žádosti, že své právo uplatnil u soudu.
Odpovídající žalobou je žaloba na určení. Vklad, měnící dosavadní stav sporného zápisu, lze na základě rozhodnutí soudu o určení sporného práva provést bez ohledu na to, zda ve věci byla zapsána poznámka spornosti zápisu.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1813/2021, ze dne 26. 10. 2022
03.10.2022 00:02
Pasivní věcná legitimace v řízení o žalobě podle § 986 odst. 1 o. z.
Ustanovení § 986 odst. 1 o. z. nelze vykládat tak, že na jeho základě se může ten, kdo tvrdí, že je ve svém právu dotčen zápisem provedeným do veřejného seznamu bez právního důvodu ve prospěch jiného, úspěšně domáhat nápravy žalobou podanou proti katastrálnímu úřadu.
Ust. § 986 odst. 1 o. z. je třeba vyložit takto: Kdo tvrdí, že je ve svém právu dotčen zápisem provedeným do veřejného seznamu bez právního důvodu ve prospěch jiného, může žádat, aby byla ve veřejném seznamu poznamenána poznámka spornosti. Tato poznámka, vylučující dobrou víru třetích osob ve stav zapsaný ve veřejném seznamu, však bude vymazána, jestliže žadatel do dvou měsíců od doručení žádosti o její provedení orgánu, který veřejný seznam vede, nedoloží, že své tvrzené právo uplatnil u soudu, a to proti osobám, v jejichž prospěch je právo v katastru dosud zapsáno. Žadatel nemá právo uplatnit uvedený nárok u soudu přímo proti katastrálnímu úřadu.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 32/2022, ze dne 29. 6. 2022
05.09.2022 00:02
Dodatečné zhojení vady právního úkonu po 1. 1. 2014
Dodatečné zhojení vady právního úkonu, které si strany právního úkonu (smlouvy o převodu nemovitosti) dohodly po 1. 1. 2014, se řídí právní úpravou účinnou do 31. 12. 2013.
Nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon (§ 40 odst. 1 obč. zák.), jde o absolutní neplatnost právního úkonu. Absolutní neplatnost působí přímo ze zákona (ex lege) bez dalšího a od počátku (ex tunc), takže právní následky takového neplatného právního úkonu nenastanou, přestože sporný právní úkon existuje; subjektivní práva a povinnosti podle něj nevzniknou. Platí, že danou neplatnost nelze (v režimu právní úpravy účinné do 31. 12. 2013) dodatečně zhojit ani konvalidací a vzhledem ke zjištěnému skutkovému stavu v posuzované věci nepřichází v úvahu ani dohoda o nahrazení právní úpravou účinnou od 1. 1. 2014 (tzv. opt in).
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 24 Cdo 2749/2020, ze dne 31. 5. 2022
29.08.2022 00:02
Forma smlouvy o smlouvě budoucí kupní týkající se nemovitosti
Smlouva o smlouvě budoucí kupní týkající se převodu nemovité věci nemusí mít písemnou formu.
V občanskoprávních poměrech nemůžou být jejich účastníci pod sankcí (absolutní) neplatnosti nuceni jednat ve formě (nemají povinnost), kterou jim zákon neukládá.
Podle nynější právní úpravy smlouvy o smlouvě budoucí soud již nenahrazuje pouze projev vůle povinného, nýbrž určuje obsah smlouvy pomocí obecných kritérií stanovených v § 1787 odst. 2 o. z.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 72/2021, ze dne 27. 5. 2022
08.03.2022 00:02
Návaznost navrhovaného vkladu na dosavadní zápisy v katastru nemovitostí
Návaznost navrhovaného vkladu na dosavadní zápisy v katastru není dána, byl-li návrh na povolení vkladu podle darovací smlouvy ve prospěch obdarovaného (jednoho z dědiců), kterou uzavřel se zůstavitelem, jako dárcem, podán až poté, co usnesení potvrzující nabytí dědictví na základě dědických podílů oběma dědicům, na jehož základě byl zapsán vklad darovaného spoluvlastnického práva k nemovitostem ve prospěch obou dědiců, nabylo právní moci.
Žalobci zde lze přisvědčit potud, že bylo-li zjištěno, že zůstavitel uzavřel darovací smlouvu ohledně předmětných spoluvlastnických podílů a návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí podle ní byl podán až po jeho smrti, pak nelze učinit jiný závěr než, že v době smrti byl spoluvlastníkem nemovitostí a příslušný podíl patřil do aktiv dědictví. V souladu s ustanovením § 579 odst. 1 obč. zák. ve znění do 31. 12. 2013 však také platí, že úmrtím nezanikl jeho závazek založený za jeho života darovací smlouvou, neboť z povahy věci vyplývá, že nejde o povinnost, která by byla vázána výhradně na jeho osobu. Závazek zůstavitele k darování spoluvlastnického podílu vyplývající z darovací smlouvy patřil v době smrti zůstavitele do pasiv dědictví a za tento závazek dědici podle § 470 obč. zák. ve znění do 31. 12. 2013 odpovídají. Přestože usnesení potvrzující nabytí dědictví více dědicům podle dědických podílů z právě uvedeného nevychází (závazek zůstavitele z darovací smlouvy se nepromítl do pasiv dědictví), neznamená to, že by ve vkladovém řízení při přezkumu rozhodnutí soudu (§ 17 odst. 4 katastrálního zákona) nebylo pro katastrální úřad závazné.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 24 Cdo 2728/2020, ze dne 30. 11. 2021
18.02.2022 00:05
ÚS: Nabytí nemovité věci bez spojení s veřejnou cestou
Nabytí nemovité věci bez spojení s veřejnou cestou nelze v České republice s ohledem na historický vývoj právní úpravy pozemkového vlastnictví považovat za projev hrubé nedbalosti.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 1587/20, ze dne 12. 1. 2022
12.07.2021 00:01
Nakládání Státního pozemkového úřadu s pozemky
Na nakládání Státního pozemkového úřadu s pozemky, k nimž mu přísluší právo hospodaření, se ustanovení § 60a zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nevztahuje a nelze je aplikovat ani analogicky.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 3237/2019, ze dne 25. 3. 2021
15.06.2021 00:00
K účinnosti smlouvy o převodu nemovitosti
K účinnosti smlouvy o převodu nemovitosti není zapotřebí rozhodnutí katastrálního úřadu; k právně perfektnímu převodu věcného práva do katastru nemovitostí se proto neuplatní režim § 1762 odst. 1 o. z., jenž doléhá na zcela jiné případy (srov. např. § 1680 odst. 1 o. z.), nýbrž § 1105 o. z. stanovící, že převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu. Rozhodnutí katastrálního úřadu tedy není zapotřebí k účinnosti samotné smlouvy, ale ke vzniku věcněprávních účinků smlouvou zamýšlených.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 24 Cdo 178/2021, ze dne 7. 4. 2021
09.06.2021 00:01
Označení věcného břemene k části nemovitosti (budovy)
Týká-li se právo, které má být na základě listiny zapsáno do katastru, jen části pozemku evidovaného v katastru, musí být s listinou spojen geometrický plán, který část pozemku vymezuje. Geometrický plán se považuje za součást listiny (§ 7 odst. 3 katastrálního zákona).
Katastrální zákon však výslovně nerozlišuje případy, kdy jde o právo týkající se nezastavěného pozemku a kdy o právo vztahující se k budově nebo k její části, která je již součástí pozemku. Nicméně z textu § 7 odst. 3 katastrálního zákona se jasně podává, že se toto ustanovení netýká práv zatěžujících části budov, které jsou dosud samostatnými předměty vlastnického práva; je tomu tak proto, že vztahy ohledně těchto budov a jejich částí zpravidla nelze jen pomocí geometrického plánu označit. To však platí i o budovách, které se již součástí pozemků staly. Důvodem je skutečnost, že katastrální mapa je pouze dvourozměrná, a tudíž do ní lze promítnout pouze objekty, které lze smysluplně vyjádřit v ploše. Skutečnost, že předmětem věcného břemene je jednotka v půdním prostoru, v ploše vyjádřit nelze. Pokud by totiž rozsah věcného břemene byl geometrickým plánem vymezen jako plocha odpovídající průmětu plochy předmětné jednotky do zobrazovací roviny, a takto zakreslen do katastrální mapy, vyvolávalo by to dojem, že věcným břemenem je pozemek zatížen v celém prostoru nad i pod takto vymezenou plochou (tj. ve všech podlažích), nikoliv pouze v půdním prostoru. Takové vymezení rozsahu věcného břemene by tedy bylo zavádějící a neodpovídající skutečnosti. V této souvislosti je třeba vzít v úvahu, že katastr nemovitostí není veden trojrozměrně („ve 3D“), a takové skutečnosti tudíž neumí zachytit jinak než slovním popisem, k čemuž je obsah výroku v této věci zcela dostatečný.
Dovolací soud opakovaně uvedl, že věcné břemeno musí být ve výroku označeno natolik určitě, aby rozsudek mohl být vykonán v exekučním řízení. Jestliže se poskytuje ochrana výkonu věcného břemene k části nemovitosti, vyznačuje se tato část pozemku na geometrickém plánu, který je potom součástí výroku rozhodnutí; jestliže je však rozsah věcného břemene vztahujícího se k části nemovitosti vymezen ve výroku rozsudku slovně zcela určitě, nejde o rozhodnutí vadné.
Uvedené platí pro rozhodnutí o určení věcného břemene potud, pokud je pořízení geometrického plánu vyznačujícího dotčenou část pozemku objektivně nemožné; jde zejména o případy, kdy je třeba rozsah věcného břemene vymezit trojrozměrně.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 3614/2020, ze dne 25. 2. 2021
06.05.2021 00:02
Návaznost navrhovaného vkladu na dosavadní zápisy v katastru
Zkoumá-li katastrální úřad ve vkladovém řízení u vkladové listiny, která je soukromou listinou, zda navrhovaný vklad navazuje na dosavadní zápisy v katastru nemovitostí [§ 17 odst. 1 písm. g) katastrálního zákona] vychází ze stavu zápisu v katastru, jaký tu byl v okamžiku podání návrhu na vklad, bez ohledu na to, že zápis věcného práva byl následně jako chybný údaj katastru opraven (§ 36 katastrálního zákona) a jaký je po provedené opravě jeho stav. Není na překážku povolení vkladu, pokud údaje uvedené v listině, na základě které má být zapsáno právo do katastru, jsou v rozporu s následně opraveným zápisem, byly-li se zápisem před provedením opravy, tj. podle stavu ke dni podání návrhu na vklad, v souladu.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 24 Cdo 279/2020, ze dne 21. 1. 2021
04.05.2021 00:02
Dluhy související se správou domu a pozemku
Dluhy související se správou domu a pozemku, přecházející na nabyvatele při převodu jednotky podle ustanovení § 1186 odst. 2 o. z., nejsou právní vadou váznoucí na jednotce ve smyslu § 1107 o. z.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 3583/2020, ze dne 28. 1. 2021
04.05.2021 00:01
Převod pozemku podle § 10 odst. 3 zákona o Státním pozemkovém úřadu
Zákon o Státním pozemkovém úřadu nevymezuje pozemky, které lze podle jeho dalších ustanovení převést z vlastnictví státu jiným osobám, prostřednictvím definice zemědělského pozemku (příp. zemědělské půdy). Předmětem převodu tedy mohou být jednak pozemky [uvedené v § 1 odst. 1 písm. a) zákona o půdě] tvořící zemědělský půdní fond, tedy pozemky splňující předpoklad faktický (materiální) spočívající v tom, že byly a nadále mají být zemědělsky obhospodařovány, příp. též předpoklad formální (právní) tkvící v označení pozemku právě některým ze zemědělských druhů pozemků podle evidence nemovitostí, či pozemky k zemědělskému půdnímu fondu náležející, tj. nepostradatelné pro zemědělskou výrobu, avšak jí bezprostředně nesloužící. Převést podle § 10 odst. 3 zákona o SPÚ však lze i ty pozemky ve vlastnictví státu, k nimž přísluší právo hospodařit Státnímu pozemkovému úřadu z důvodu, že byly zastavěny některou ze staveb uvedených v § 1 odst. 1 písm. b) a c) zákona o půdě, tj. budovami obytnými, hospodářskými či jinými patřícími k původní zemědělské usedlosti, resp. budovami obytnými, hospodářskými či stavbami sloužícími zemědělské a lesní výrobě nebo s ní souvisejícímu vodnímu hospodářství. Ustanovení § 10 odst. 3 zákona o SPÚ výslovně předpokládá úplatný převod pozemku, na němž se nachází stavba, tedy pozemku fakticky zastavěného, přičemž druh takového pozemku může být v katastru nemovitostí evidován též jako zastavěná plocha a nádvoří.
Skutečnost, že pozemek je evidován v katastru nemovitostí jako zastavěná plocha a nádvoří a že i fakticky se jedná o zastavěnou plochu, tedy možnosti převodu tohoto pozemku jako zemědělského podle § 10 odst. 3 zákona o SPÚ nebrání.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 3049/2019, ze dne 26. 1. 2021
09.03.2021 00:02
Vklad vlastnického práva k nemovitosti na základě dohody o narovnání
I. Vklad vlastnického práva k nemovitosti lze (při splnění stanovených náležitostí i podle katastrálních předpisů) provést také na základě dohody o narovnání obsahující uznání vlastnického práva k nemovité věci.
Dohodu o narovnání podle § 1903 o. z. lze považovat za vkladu schopnou v případě, pokud na jejím základě má dojít k uznání existence nebo neexistence některého z práv, s nímž katastrální zákon v § 11 odst. 1 písm. a) až s) připouští (při splnění dalších zákonných podmínek) zápis ve formě vkladu do katastru nemovitostí.
II. Jestliže v posuzovaném případě nepanovaly žádné pochybnosti o vlastnictví žalobkyně k předmětnému pozemku a pokud uzavřená dohoda o narovnání svým obsahem neodůvodňovala vznik, změnu, zánik či uznání existence nebo neexistence dosavadního v katastru nemovitostí reflektovaného vlastnického práva žalobkyně, pak zde nebylo žádného věcného podkladu pro vyhovění žaloby, tj. pro duplicitní uznání vlastnického práva žalobkyně. Předložená dohoda o narovnání neodůvodňuje zápis vzniku, změny či zániku vlastnického práva či uznání existence nebo neexistence takového práva k předmětnému pozemku ve vztahu k žalobkyni, která byla v době rozhodování odvolacího soudu zapsána v katastru nemovitostí jako vlastnice uvedeného pozemku (v době rozhodování odvolacího soudu tak panovala ve vztahu k žalobkyni shoda mezi stavem zápisů v katastru nemovitostí a právním stavem o jejím výlučném vlastnictví uvedeného pozemku, které nikým nebylo zpochybňováno).
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 24 Cdo 1810/2020, ze dne 3. 12. 2020
04.03.2021 00:02
Předkupní právo dle § 3056 o. z. v případě, že stavba leží na více pozemcích
Je-li stavba je zřízena na více pozemcích a stane se v souladu s § 3059 o. z. součástí jen jednoho z nich (toho, na kterém je zřízena její převážná část), nemá vlastník pozemku, jehož součástí se stavba stala, předkupní právo proti vlastníkovi sousedního pozemku, na kterém se nachází menší část stavby, a to ani v případě, že nejsou splněny podmínky pro nabytí vlastnického práva k části sousedního zastavěného pozemku podle ustanovení o přestavku.
Zasahuje-li totiž trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku nikoliv jen malou částí na nikoliv jen malou část cizího pozemku (může jít ale i o případ, kdy zasahuje nikoliv jen malou částí na malou část sousedního pozemku nebo zasahuje malou částí na velkou část sousedního pozemku), nelze použít ustanovení o přestavku. Ustanovení § 3059, věty první o. z., je formulováno jasně: „Je-li stavba zřízena na několika pozemcích, použijí se § 3056 až 3058 o. z. jen ve vztahu k pozemku, na němž je převážná část stavby“. Jinak řečeno, předkupní právo, vlastníka stavby vůči vlastníkovi pozemku, upravené v § 3056 ve spojení s § 3059 o. z. se týká jen toho pozemku, na kterém leží převážná část stavby. Vlastník stavby (přesně řečeno vlastník pozemku, jehož součástí je stavba, přesahující na sousední pozemek) v takovém případě nemá předkupní právo proti vlastníkovi sousedního pozemku, na kterém se nachází menší část stavby.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1995/2020, ze dne 25. 11. 2020
04.03.2021 00:01
Ke vzájemné vázanosti předkupního práva vlastníků pozemku a stavby
I. Ve většině případů předkupního práva uplatněného v § 3056 o. z. a násl. předkupní právo vlastníka pozemku, tak i vlastníka stavby dáno bude, mohou však existovat výjimky. Tak např. je třeba v zásadě (s přihlédnutím ke konkrétním skutkovým okolnostem věci) odepřít předkupní právo vlastníkovi neoprávněné stavby, zejména pokud při jejím zřízení nebyl v dobré víře nebo dokonce jednal úmyslně; to ovšem neznamená, že by vlastník zastavěného pozemku neměl v takovém případě předkupní právo vůči vlastníkovi neoprávněné stavby. Podobně to platí v případě stavby nepovolené z hlediska stavebního práva („černé“); pokud by totiž pozemek, na kterém stojí, získal v důsledku uplatnění předkupního práva vlastník takové stavby a stavební úřad nařídil později její odstranění, zůstalo by vlastníkovi stavby vlastnictví pozemku, ke kterému úspěšně uplatnil předkupní právo, zachováno; to je z hlediska zásad spravedlnosti, dobrých mravů i „obyčejného lidského cítění“ (§ 2 odst. 3 o. z.) nepřijatelný výsledek. Nic však nebrání přiznat předkupní právo vlastníkovi pozemku k nepovolené stavbě, bude-li toto právo uplatňovat. Bude tak záležet na posouzení konkrétní věci.
II. Příslušenství věci je samostatným předmětem věcněprávních, a tedy i vlastnických vztahů a jeho právní osud není nezbytně spjat s osudem věci hlavní; v § 510 odst. 2 o. z. je vyjádřena toliko vyvratitelná právní domněnka ohledně osudu příslušenství. Protože dovolací soud nepřijímá pojetí bezvýjimečně vzájemně vázaného předkupního práva, nemůže sdílet ani argumentaci, že žalobkyně – vlastnice nádrže, nemůže předkupní právo k pozemku zastavěnému nádrží uplatnit, protože je nemůže uplatnit vlastník pozemku vůči nádrži, neboť by přerušil hospodářskou souvislost příslušenství a věcí hlavní.
V dané věci uplatňuje vlastnice hlavní věci (stavby) předkupní právo k pozemku, na kterém leží stavba, která je podle názoru odvolacího soudu příslušenstvím její stavby; nelze jí předkupní právo upřít jen proto, že by – snad – mohlo být upřeno vlastníkovi pozemku. Naopak, realizací předkupního práva žalobkyně dojde k žádoucímu sjednocení vlastnictví pozemku a stavby.
III. Při výkladu § 3059 odst. 1 o. z. je třeba vycházet ze zásad uvedených v § 2 o. z., nelze však vykládat právní předpis určitým způsobem jen proto, že je to hospodářsky pro jednu stranu výhodné. S odkazem na dobré mravy nelze právo založit, ale lze jen odepřít jeho výkonu ochranu.
IV. To, zda stavba je evidována v katastru nemovitostí či nikoliv, nemá na existenci předkupního práva podle § 3059 vliv.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1995/2020, ze dne 25. 11. 2020
21.11.2019 00:01
Soudní přezkum rozhodnutí katastrálního úřadu ve věci vkladu práva
V řízení o žalobě podané ve věci vkladu práva do katastru nemovitostí, která se projednává u soudu podle části páté o. s. ř., lze přihlédnout k odstoupení od kupní smlouvy (bez současného věcného posouzení platnosti tohoto odstoupení), které bylo učiněno až po rozhodnutí katastrálního úřadu o zamítnutí návrhu na vklad, aniž by tím byl překročen rozsah hmotněprávních kritérií, ke kterým je soud v řízení podle části páté o. s. ř. ve věci vkladu práva do katastru nemovitosti oprávněn přihlížet.
Hmotněprávními kritérii, kterými je soud v řízení podle části páté o. s. ř. oprávněn se zabývat v rozsahu, jak se jimi měl a mohl zabývat správní orgán, je totiž zapotřebí rozumět toliko hmotněprávní kritéria z hlediska věcného rozsahu důvodů, které mohou být podkladem pro zamítnutí návrhu na vklad, nikoli z hlediska časového, zda určitá tvrzení významná ve smyslu ustanovení § 17 odst. 1 katastrálního zákona byla učiněna ještě před katastrálním úřadem a ten se jimi mohl objektivně zabývat. Oprávnění soudu zabývat se těmito hmotněprávními kritérii nelze z časového hlediska vázat na to, zda již před správním orgánem byly nebo mohly být přezkoumávány jednotlivé skutečnosti významné z hlediska ustanovení § 17 odst. 1 písm. a) - g) katastrálního zákona, neboť podle ustanovení § 250e odst. 1 o. s. ř. není soud v řízení podle části páté o. s. ř. vázán skutkovým stavem, jak byl zjištěn správním orgánem, a není proto důvod limitovat přezkumnou činnost soudu jen na ty skutečnosti, které byly (či mohly být) z časového hlediska uplatněny již před správním úřadem.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 24 Cdo 3293/2018, ze dne 21. 8. 2019
16.09.2019 00:02
NSS: Daňová exekuce prodejem nemovitosti
I. Jestliže osoba, která činí návrh na vyloučení majetku z daňové exekuce podle § 179 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, tvrdí, že nemovitost, jejíž prodej správce daně v daňové exekuci nařídil, nepodléhala evidenci v katastru nemovitostí, jsou daňové orgány povinny zkoumat tuto otázku.
II. V případě, že nemovitost nepodléhala evidenci v katastru nemovitostí (srov. § 2 odst. 1 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí), došlo k převodu vlastnického práva účinností smlouvy o převodu vlastnického práva (§ 133 odst. 3 občanského zákoníku z roku 1964). Skutečným vlastníkem dané nemovité věci je pak nabyvatel vlastnického práva ze smlouvy o převodu vlastnického práva, i když je v katastru nemovitostí jako vlastník evidovaná jiná osoba.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 27. 3. 2019, čj. 15 Af 39/2018-64)
27.06.2018 00:02
Absence úředně ověřeného podpisu na kupní smlouvě o prodeji nemovitosti
Nezbytnou náležitostí kupní smlouvy, jíž je převáděno vlastnické právo k nemovitosti, a jež je současně vkladovou listinou pro zápis práva do katastru nemovitostí, není úředně ověřený podpis smluvní strany. Při absenci úředně ověřeného podpisu na soukromé listině katastrální úřad (anebo v řízení o nahrazení rozhodnutí katastrálního úřadu příslušný soud) postupuje podle § 62 a § 64 katastrální vyhlášky, tedy činí potřebná opatření ke zjištění pravosti vlastnoručního podpisu.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 3066/2017, ze dne 28. 3. 2018