// Profipravo.cz / Převod nemovitostí, katastr

Převod nemovitostí, katastr

24.06.2024 00:01

Oprávněný uživatel zemědělského pozemku dle § 10 zák. č. 503/2012 Sb.

I když zákon neobsahuje legální definici toho, kdo se rozumí oprávněným uživatelem zemědělského pozemku ve smyslu ustanovení § 10 zákona č. 503/2012 Sb., ze smyslu a účelu zákona je zřejmé, že za oprávněného uživatele je třeba pokládat toho, komu byl zemědělský pozemek jeho vlastníkem (jinou k tomu oprávněnou osobou) přenechán k užití (buď dočasně, nebo i bez časového omezení), a – současně – toho, komu k takovému užití svědčí (nikoliv jen nicotný nebo neplatný) právní důvod. Právním důvodem k užití zemědělského pozemku jiným může být nejen nájem nebo pacht, ale i každé jiné oprávnění k užití zemědělského pozemku pro potřeby (jeho vlastní, jeho rodiny a případně též podnikání) oprávněné osoby, tedy rovněž výprosa, výpůjčka nebo služebnost.

K užití nemusí být jinému přenechán vždy celý zemědělský pozemek, ale i jen jeho část. V takovém případě je dáno postavení oprávněného uživatele vždy pouze k takové části zemědělského pozemku, která mu byla na základě právního důvodu přenechána.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 24 Cdo 3804/2023, ze dne 23. 5. 2024

17.06.2024 00:01

Vklad vlastnického práva na základě rozsudku vydaného v trestním řízení

Rozsudek soudu vydaný v trestním řízení, kterým bylo vysloveno zabrání věci, je nepochybně vkladovou listinou, a to samozřejmě jen tehdy, splňuje-li náležitosti listiny pro zápis do katastru nemovitostí. Takový rozsudek je pravomocný, a nestanoví-li tento zákon něco jiného, i vykonatelný, jestliže zákon proti němu odvolání nepřipouští. Rozsudkem, proti němuž zákon nepřipouští odvolání, je rovněž rozsudek odvolacího soudu; rozsudek odvolacího soudu proto nabývá právní moci vyhlášením.

Právní moc rozsudku soudu vydaného v trestním řízení má nejen stránku formální, která vyjadřuje jeho zásadní – s výhradou využití mimořádných opravných prostředků a rozhodnutí o ústavní stížnosti – nezměnitelnost, ale rovněž stránku materiální; materiální právní mocí se rozumí jeho závaznost. Výrok rozsudku soudu vydaného v trestním řízení, kterým bylo vysloveno zabrání věci podle ustanovení § 101 odst. 2 písm. e) trestního zákona, je závazný - jak vyplývá z materiálních účinků právní moci - pro jejího (dosavadního) vlastníka.

V projednávané věci je nepochybné, že rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 17. 3. 2022, č. j. 9 To 37/2022-291, byl vyhlášen dne 17. 3. 2022 a že tímto dnem také nabyl právní moci. Projevem materiální stránky právní moci je v jeho výroku o zabrání věci závaznost rozsudku pro vlastníka zabrané věci. Závěr odvolacího soudu, podle kterého byly splněny předpoklady uvedené v ustanovení § 17 odst. 4 katastrálního zákona vyžadující, aby podle tohoto rozsudku (jeho výroku o zabrání věci) bylo vloženo vlastnické právo ve prospěch České republiky, je v souladu se zákonem.

Vlastnici zabrané věci lze přisvědčit, že v trestním řízení vedeném u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 5 T 162/2021 nebylo (v době odvolacího řízení, předcházející vyhlášení rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 17. 3. 2022, č. j. 9 To 37/2022-291) vzato v úvahu její postavení zúčastněné osoby ve smyslu § 42 trestního řádu, což vedlo k tomu, že její procesní práva byla (zejména) v odvolacím trestním řízení hrubě porušena. Uvedené však nemůže vést k závěru, že by se nemohla uplatnit materiální stránka právní moci rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 17. 3. 2022, č. j. 9 To 37/2022-291; navzdory všem vadám, k nimž nepochybně došlo v trestním řízení, je třeba dovodit, že i takové rozhodnutí je pro ni (jako pro vlastnici zabrané věci) závazné. Odvolací soud správně uvedl, že zjednání nápravy nelze provést ani v řízení před katastrálním úřadem, ani před soudem v řízení podle části páté o. s. ř.; tyto orgány nejsou oprávněny posuzovat vady, k nimž došlo v průběhu trestního řízení, a ani se postarat o jejich odstranění. Své námitky (má-li vůbec zájem o jejich náležité zohlednění) musí vlastnice zabrané věci uplatnit u takových orgánů, které mají kompetenci rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 17. 3. 2022, č. j. 9 To 37/2022-291, zrušit.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 24 Cdo 454/2024, ze dne 9. 5. 2024

03.06.2024 00:02

Dobrá víra nabyvatele práva zapsaného ve veřejném seznamu

Ustanovení o materiální publicitě zápisů ve veřejném seznamu chrání nejenom takového nabyvatele práva, který své právo nabývá v důvěře v zápis ve veřejném seznamu o existenci tohoto práva u převodce (a to i v případě posouzení existence zástavního práva postupitele v souvislosti s postoupením pohledávky), ale i takového nabyvatele práva, který své právo nabývá v důvěře v zápis ve veřejném seznamu o (ne)existenci takových právních závad, které se do veřejného seznamu zapisují.

Pakliže tedy v době uzavření předmětné kupní smlouvy bylo sporné zástavní právo vymazáno z veřejného seznamu, a platilo tak, že se má za to, že neexistovalo (srov. § 980 odst. 2 o. z.), chránila případná dobrá víra ve správnost takového zápisu i nabyvatele vlastnického práva podle stavu zápisu ve veřejném seznamu ke dni podání návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí; jinak řečeno, dobrá víra nabyvatele vlastnického práva se vztahuje i ke skutečnosti, že zástavní právo ke dni podání návrhu na vklad do veřejného seznamu neexistovalo.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 2967/2023, ze dne 29. 4. 2024

22.05.2024 00:02

Předkupní právo spoluvlastníka po nabytí účinnosti zák. č. 163/2020 Sb.

Zákonné předkupní právo spoluvlastníka dle § 1124 odst. 1 o. z. ve znění účinném v době od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2020 nezaniklo ani po 1. 7. 2020, jestliže před tímto dnem uzavřel prodávající jako osoba povinná z předkupního práva smlouvu s koupěchtivým, a to za porušení předkupního práva dalšího spoluvlastníka. Jinak řečeno, dospěla-li povinnost prodávajícího nabídnout věc předkupníkovi ke koupi (spoluvlastník prodávající podíl uzavřel smlouvu s koupěchtivým) přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 163/2020 Sb., potom předkupní právo předkupníka trvá beze změny i po tomto dni, a předkupník je oprávněn domáhat se (za splnění podmínky uvedené v § 1107 odst. 1 o. z.) po nabyvateli věci (koupěchtivém), aby mu ji převedl.

Stalo-li se věcné předkupní právo spoluvlastníka dospělým a bylo porušeno před 1. 7. 2020, trvá povinnost nabyvatele podílu (koupěchtivého) převést jej za příslušnou úplatu předkupníkovi i po tomto dni; převede-li po tomto dni podíl na třetí osobu, aniž by jej nabídl předkupníkovi, přechází povinnost převést předkupníkovi věc za podmínek uvedených v § 1107 odst. 1 o. z. na nabyvatele.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2431/2022, ze dne 17. 4. 2024

05.09.2023 00:01

Aplikace zákona o realitním zprostředkování na trojstrannou rezervační smlouvu

V projednávaném případě zájemci o koupi nemovitostí vyhledaní realitním zprostředkovatelem uzavřeli se zprostředkovatelem a s vlastníky předmětných nemovitostí smlouvu označenou jako smlouva o rezervaci, v níž se realitní zprostředkovatel zavázal poskytnout zájemcům o nabytí vlastnického práva k nemovité věci (srov. § 11 a 12 zákona o realitním zprostředkování) realitní zprostředkování za úplatu [ve smyslu § 2 písm. b) zákona o realitním zprostředkování], kterou zájemci uhradili ve formě rezervačního poplatku. Posuzovaná smlouva je smlouvou o realitním zprostředkování [§ 2 písm. c) zákona o realitním zprostředkování].

Je tedy správný názor odvolacího soudu, že na posuzovanou smlouvu se vztahují ustanovení zákona o realitním zprostředkování, a to včetně jeho ustanovení § 14 zapovídajícího možnost uložení povinnosti zájemci, je-li spotřebitelem, uzavřít realitní smlouvu, popř. smlouvu o uzavření budoucí realitní smlouvy.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1507/2022, ze dne 20. 6. 2023

14.08.2023 00:02

Součást záměru prodeje majetku obce podle § 39 zákona o obcích

Aby se „pravidla prodeje“ stala součástí záměru podle § 39 zákona o obcích a podmínkou zamýšlené dispozice s majetkem obce, musel by záměr obsahovat text těchto pravidel. Jak vyplývá z ustanovení § 39 odst. 1 zákona o obcích, účelem zveřejnění záměru je především informovat občany o dispozicích s obecním majetkem. Jde o to, aby příslušné úkony probíhaly transparentně, aby se o nich občané předem a včas dozvěděli, aby mohli upozornit na hrozící pochybení či nesprávné hospodaření obce a případně aby měli možnost sami vstoupit do tzv. nabídkového řízení jako zájemci. Ne každý zájemce musí mít přístup na internet, případně je schopen pracovat s internetem. Takový zájemce by proto byl diskriminován, a to i s přihlédnutím k tomu, jaký závažný důsledek (neplatnost smlouvy) by případně mohlo mít nedodržení podmínek záměru. Nestačí proto pouhý odkaz na směrnici či pravidla obce dostupná na webových stránkách obce. Za součást záměru prodeje majetku obce podle § 39 zákona o obcích tak nelze považovat také jiný dokument, na který je záměrem odkazováno, avšak záměr neobsahuje znění tohoto dokumentu.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 389/2023, ze dne 4. 5. 2023

08.08.2023 00:01

Postup při převodu majetku uvedeného v příloze k ZoČD

Převod majetku uvedeného v příloze k ZoČD se primárně řídí ustanovením § 38a odst. 3 zák. č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o drahách (dále jen „ZoČD“) a přiměřeně též zvláštním zákonem. Předmětné ustanovení přitom přímo neurčuje tento zákon, v poznámce pod čarou je však proveden odkaz na zákon o privatizaci, který se má aplikovat přiměřeně.

Poznámka pod čarou či vysvětlivky není závaznou součástí pravidla chování, nelze ji však při výkladu právního předpisu zcela pominout. Je proto třeba dospět k závěru, že při těchto převodech majetku se postupuje podle zákona o privatizaci, ovšem pouze přiměřeně, přičemž se neaplikují ustanovení, jež vyžadují k nakládání s majetkem souhlas vlády. To se týká i ustanovení § 10 odst. 1 věty první zákona o privatizaci.

Podle ustanovení § 19 odst. 5 ZoČD se rovněž přiměřeně aplikuje zákon o státním podniku, pokud ZoČD nestanoví jinak. Je tedy třeba rovněž posoudit, zda se má na převody majetku uvedeného v příloze ZoČD aplikovat i ustanovení § 17c zákona o státním podniku, podle něhož má-li podnik ve svém majetku nepotřebnou nemovitou věc, zveřejní tuto skutečnost na internetovém „Portálu veřejné správy“ za účelem informovanosti organizačních složek státu a jiných státních organizací o možnosti převzít takovou nemovitou věc do jejich příslušnosti hospodařit. Nejvyšší soud se přitom ztotožňuje se závěrem, že je-li určitý majetek explicitně prohlášen zákonem za trvale nepotřebný pro stát, nejsou důvody pro přiměřený postup podle § 17c ZoSP dány.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 362/2022, ze dne 19. 4. 2023

31.07.2023 00:01

Pojem „funkční spojení“ dle § 10 odst. 4 věty druhé zákona o SPÚ

I. Též funkčním spojením zemědělského pozemku se stavbou umístěnou na sousedícím pozemku ve smyslu ustanovení § 10 odst. 4 věty druhé zákona o SPÚ ve znění účinném do 31. 7. 2016 se má na mysli stav, v němž stavba a zemědělský pozemek tvoří jeden funkční celek v širším smyslu, tj. stav charakterizovaný šířeji pojatou vzájemnou funkční provázaností pozemku a stavby, které tvoří vzájemně ucelený soubor. Tomuto pojetí odpovídá i situace, v níž by užívání stavby bez zemědělského pozemku, popřípadě užívání zemědělského pozemku bez stavby, nebylo nemožné, ale bylo by méně komfortní, tj. došlo by k porušení některé z funkcí, které tento soubor plní.

O funkční spojení půjde též tam, kde je ucelený soubor tvořen rodinným domem a sousedícím zemědělským pozemkem užívaným obyvateli domu jako zahrada. Posouzení, zda jde o pozemek s rodinným domem funkčně spjatý, si vyžaduje mimořádně pečlivé zvážení konkrétních místních podmínek. Pro přijetí závěru o existenci či neexistenci funkčního spojení zemědělského pozemku s rodinným domem je proto třeba posoudit způsob užívání těchto nemovitostí a funkci, kterou pozemek plní ve vztahu k sousedícímu domu, tj. nakolik a jak efektivně je uvedený pozemek využíván coby zázemí domu a v jaké míře závisí kvalita bydlení v domě v širším slova smyslu na možnosti užívat sousedící pozemek. Význam může mít i to, zda je zemědělský pozemek připlocen k pozemku a stavbě žadatele, za předpokladu, že jde o pokojný stav více méně trvalý, a zda je zemědělský pozemek přístupný i z místní komunikace.

II. Ve sporu o nahrazení projevu vůle k uzavření smlouvy podle § 10 odst. 4 věty druhé zákona o SPÚ ve znění účinném do 31. 7. 2016 se uplatní judikatorní závěry Nejvyššího soudu, podle nichž posouzení otázky funkční souvislosti pozemku a stavby je vždy úzce provázáno s konkrétními skutkovými okolnostmi případu. Dovolacímu přezkumu podléhá výhradně správnost právního posouzení věci, jehož přezkum zahrnuje i posouzení, nejsou-li úvahy nalézacích soudů v tomto směru nepřiměřené, zohledňují-li všechny podstatné skutkové okolnosti a nahlížejí-li na věc prizmatem relevantních kritérií.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 3708/2021, ze dne 29. 3. 2023

15.06.2023 00:02

Soukromá listina podle § 17 odst. 1 katastrálního zákona

Za soukromou listinu podle § 17 odst. 1 katastrálního zákona je nutné považovat i smlouvu, u níž byl rozhodnutím soudu nahrazen projev vůle účastníka tuto smlouvu uzavřít (§ 161 odst. 3 o. s. ř.), leda by šlo o smlouvu uspokojující restituční nárok nabyvatele práva.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 24 Cdo 3459/2022, ze dne 28. 2. 2023

13.06.2023 00:02

Účinky speciálního inhibitoria dle § 47 odst. 6 EŘ vůči zástavnímu věřiteli

I. Smyslem institutů tzv. generálního a speciálního inhibitoria a exekuce jako takové je uspokojení vymáhané pohledávky, nákladů exekuce a nákladů exekuce na straně oprávněného, přičemž slouží k ochraně oprávněného, dalšího oprávněného, přihlášených či zajištěných věřitelů, nikoli však dalších osob či dokonce povinného.

Ustanovení § 47 odst. 6 exekučního řádu je namístě vyložit, pokud jde o jeho adresáty, prostřednictvím logického výkladu a fortiori, konkrétně pak prostřednictvím argumentu „a maiori ad minus“, tedy platí-li zákaz pro povinného, musí platit i pro ty osoby, jež své právní postavení od povinného zprostředkovaně odvozují, tedy i pro zástavního věřitele s právem uspokojit se přímým smluvním prodejem zástavy. Současně nelze pominout, že právní úprava exekučního řízení pozici zajištěných věřitelů náležitě reflektuje tím, že jim přiznává privilegované postavení skrze právo na přednostní uspokojení při prodeji nemovitých věcí povinného podle ustanovení § 337c odst. 1 písm. d) o. s. ř. V poměru exekučního řízení ve vztahu k nemovité věci, na kterou je exekučním příkazem uvaleno speciální inhibitorium, tak privilegované postavení zástavního věřitele představuje speciální úpravu oproti obecnému právu uspokojit se přímým smluvním prodejem zástavy.

II. Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 29 ICdo 47/2013 v souvislosti se zpětným posouzením kupní smlouvy sjednané v rozporu se speciálním inhibitoriem shledal, že jelikož byla kupní smlouva uzavřena až po právní moci usnesení o zahájení exekuce, jelikož dále šlo o porušení zákazu nastaveného speciálním inhibitoriem dle § 47 odst. 6 exekučního řádu ve vztahu ke konkrétnímu způsobu provedení exekuce pro konkrétní majetek, a za poslední jelikož soudní exekutor ani oprávněný nebyli v žádném ohledu účastníky kupní smlouvy (jejími smluvními stranami nebo osobami, jež by převod odsouhlasili), přičemž oprávněným vymáhaná pohledávka (pro kterou byl exekuční příkaz vydán) nebyla v době uzavření kupní smlouvy uspokojena, byla kupní smlouva absolutně neplatná pro porušení speciálního inhibitoria ve smyslu § 47 odst. 6 exekučního řádu.

V nynějším případě byla kupní smlouva taktéž uzavřena až po právní moci usnesení o zahájení exekuce, resp. dokonce i po právní moci (doručení) exekučního příkazu, a realizací této kupní smlouvy nedošlo k uspokojení věřitelů v rámci daného konkrétního exekučního řízení, jelikož vedlejší účastník 1) jakožto zástavní věřitel nebyl oprávněným, v jehož prospěch byl vydán exekuční příkaz, od jehož právní moci obecné soudy odvozovaly účinnost speciálního inhibitoria. Za takové situace nebylo důvodů se od závěrů rozsudku sp. zn. 29 ICdo 47/2013 odchylovat. Právní jednání spočívající v nakládání s nemovitou věcí stiženou speciálním inhibitoriem tak bylo od počátku neplatné.

Jelikož absolutní neplatnost právního úkonu působí přímo ze zákona, dopadá ustanovení § 17 odst. 1 písm. d) katastrálního zákona také na omezení v nakládání s nemovitými věcmi v důsledku speciálního inhibitoria.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 24 Cdo 2755/2022, ze dne 28. 2. 2023

01.03.2023 00:02

K dohodě o účinnosti přijetí návrhu na uzavření smlouvy

Účinnost přijetí návrhu na uzavření smlouvy ve smyslu § 44 odst. 1 obč. zák. může být i v případě, že jde o smlouvu, u níž projevy účastníků musí být na téže listině, dohodou stran určena k jinému okamžiku než k okamžiku, kdy vyjádření souhlasu s obsahem návrhu dojde zpět navrhovateli. Rovněž v tomto případě se účastníci budoucí smlouvy uzavírané tzv. distančním způsobem mohou dohodnout, že projev vůle obláta (přijetí návrhu smlouvy) působí vůči oferentovi za jiných podmínek než od okamžiku, kdy mu tento projev „dojde“.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 652/2022, ze dne 21. 11. 2022

14.02.2023 00:02

Určení hranice koryta vodního toku

Pro určení hranice koryta vodního toku je rozhodný skutečný stav, nikoli stav evidovaný v katastru nemovitostí.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1171/2022, ze dne 15. 11. 2022

24.01.2023 00:02

Porušení zákazu zatížení nemovité věci zapsané v katastru nemovitostí

I. Porušení zákazu zatížení nemovité věci zapsané v katastru nemovitostí, který byl zřízen jako věcné právo, nezpůsobuje samo o sobě neplatnost zástavní smlouvy, jejímž uzavřením byl tento zákaz porušen.

Opak nelze dovozovat ani ze znění ustanovení § 17 odst. 1 písm. f) katastrálního zákona. Na druhé straně je zřejmé, že katastrální úřad (bez ohledu na závěr o platnosti či neplatnosti smlouvy) zamítne návrh na vklad, zjistí-li z dosavadních zápisů v katastru, že účastníci vkladového řízení nejsou oprávněni nakládat s předmětem právního jednání – v konkrétním případě, že dlužník měl zakázáno zatížení předmětných nemovitých věcí, a tedy i jejich další zastavení.

II. Postupem podle § 36 odst. 1 katastrálního zákona lze opravovat toliko tzv. technické chyby, nikoliv věcnou nesprávnost rozhodnutí o povolení vkladu. Proti rozhodnutí, kterým se vklad povoluje, nejsou přípustné opravné prostředky (§ 18 odst. 4 katastrálního zákona). Bránit se lze až proti provedenému vkladu, a to jedině určovací žalobou podanou u civilního soudu (výslovná úprava je nyní obsažena v § 986 občanského zákoníku).

Podle ustanovení § 986 odst. 1 o. z. kdo tvrdí, že je ve svém právu dotčen zápisem provedeným do veřejného seznamu bez právního důvodu ve prospěch jiného, může se domáhat výmazu takového zápisu a žádat, aby to bylo ve veřejném seznamu poznamenáno. Orgán, který veřejný seznam vede, vymaže poznámku spornosti zápisu, nedoloží-li žadatel ani do dvou měsíců od doručení žádosti, že své právo uplatnil u soudu.

Odpovídající žalobou je žaloba na určení. Vklad, měnící dosavadní stav sporného zápisu, lze na základě rozhodnutí soudu o určení sporného práva provést bez ohledu na to, zda ve věci byla zapsána poznámka spornosti zápisu.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1813/2021, ze dne 26. 10. 2022

03.10.2022 00:02

Pasivní věcná legitimace v řízení o žalobě podle § 986 odst. 1 o. z.

Ustanovení § 986 odst. 1 o. z. nelze vykládat tak, že na jeho základě se může ten, kdo tvrdí, že je ve svém právu dotčen zápisem provedeným do veřejného seznamu bez právního důvodu ve prospěch jiného, úspěšně domáhat nápravy žalobou podanou proti katastrálnímu úřadu.

Ust. § 986 odst. 1 o. z. je třeba vyložit takto: Kdo tvrdí, že je ve svém právu dotčen zápisem provedeným do veřejného seznamu bez právního důvodu ve prospěch jiného, může žádat, aby byla ve veřejném seznamu poznamenána poznámka spornosti. Tato poznámka, vylučující dobrou víru třetích osob ve stav zapsaný ve veřejném seznamu, však bude vymazána, jestliže žadatel do dvou měsíců od doručení žádosti o její provedení orgánu, který veřejný seznam vede, nedoloží, že své tvrzené právo uplatnil u soudu, a to proti osobám, v jejichž prospěch je právo v katastru dosud zapsáno. Žadatel nemá právo uplatnit uvedený nárok u soudu přímo proti katastrálnímu úřadu.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 32/2022, ze dne 29. 6. 2022

05.09.2022 00:02

Dodatečné zhojení vady právního úkonu po 1. 1. 2014

Dodatečné zhojení vady právního úkonu, které si strany právního úkonu (smlouvy o převodu nemovitosti) dohodly po 1. 1. 2014, se řídí právní úpravou účinnou do 31. 12. 2013.

Nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon (§ 40 odst. 1 obč. zák.), jde o absolutní neplatnost právního úkonu. Absolutní neplatnost působí přímo ze zákona (ex lege) bez dalšího a od počátku (ex tunc), takže právní následky takového neplatného právního úkonu nenastanou, přestože sporný právní úkon existuje; subjektivní práva a povinnosti podle něj nevzniknou. Platí, že danou neplatnost nelze (v režimu právní úpravy účinné do 31. 12. 2013) dodatečně zhojit ani konvalidací a vzhledem ke zjištěnému skutkovému stavu v posuzované věci nepřichází v úvahu ani dohoda o nahrazení právní úpravou účinnou od 1. 1. 2014 (tzv. opt in).

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 24 Cdo 2749/2020, ze dne 31. 5. 2022

29.08.2022 00:02

Forma smlouvy o smlouvě budoucí kupní týkající se nemovitosti

Smlouva o smlouvě budoucí kupní týkající se převodu nemovité věci nemusí mít písemnou formu.

V občanskoprávních poměrech nemůžou být jejich účastníci pod sankcí (absolutní) neplatnosti nuceni jednat ve formě (nemají povinnost), kterou jim zákon neukládá.

Podle nynější právní úpravy smlouvy o smlouvě budoucí soud již nenahrazuje pouze projev vůle povinného, nýbrž určuje obsah smlouvy pomocí obecných kritérií stanovených v § 1787 odst. 2 o. z.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 72/2021, ze dne 27. 5. 2022

08.03.2022 00:02

Návaznost navrhovaného vkladu na dosavadní zápisy v katastru nemovitostí

Návaznost navrhovaného vkladu na dosavadní zápisy v katastru není dána, byl-li návrh na povolení vkladu podle darovací smlouvy ve prospěch obdarovaného (jednoho z dědiců), kterou uzavřel se zůstavitelem, jako dárcem, podán až poté, co usnesení potvrzující nabytí dědictví na základě dědických podílů oběma dědicům, na jehož základě byl zapsán vklad darovaného spoluvlastnického práva k nemovitostem ve prospěch obou dědiců, nabylo právní moci.

Žalobci zde lze přisvědčit potud, že bylo-li zjištěno, že zůstavitel uzavřel darovací smlouvu ohledně předmětných spoluvlastnických podílů a návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí podle ní byl podán až po jeho smrti, pak nelze učinit jiný závěr než, že v době smrti byl spoluvlastníkem nemovitostí a příslušný podíl patřil do aktiv dědictví. V souladu s ustanovením § 579 odst. 1 obč. zák. ve znění do 31. 12. 2013 však také platí, že úmrtím nezanikl jeho závazek založený za jeho života darovací smlouvou, neboť z povahy věci vyplývá, že nejde o povinnost, která by byla vázána výhradně na jeho osobu. Závazek zůstavitele k darování spoluvlastnického podílu vyplývající z darovací smlouvy patřil v době smrti zůstavitele do pasiv dědictví a za tento závazek dědici podle § 470 obč. zák. ve znění do 31. 12. 2013 odpovídají. Přestože usnesení potvrzující nabytí dědictví více dědicům podle dědických podílů z právě uvedeného nevychází (závazek zůstavitele z darovací smlouvy se nepromítl do pasiv dědictví), neznamená to, že by ve vkladovém řízení při přezkumu rozhodnutí soudu (§ 17 odst. 4 katastrálního zákona) nebylo pro katastrální úřad závazné.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 24 Cdo 2728/2020, ze dne 30. 11. 2021

18.02.2022 00:05

ÚS: Nabytí nemovité věci bez spojení s veřejnou cestou

Nabytí nemovité věci bez spojení s veřejnou cestou nelze v České republice s ohledem na historický vývoj právní úpravy pozemkového vlastnictví považovat za projev hrubé nedbalosti.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 1587/20, ze dne 12. 1. 2022

12.07.2021 00:01

Nakládání Státního pozemkového úřadu s pozemky

Na nakládání Státního pozemkového úřadu s pozemky, k nimž mu přísluší právo hospodaření, se ustanovení § 60a zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nevztahuje a nelze je aplikovat ani analogicky.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 3237/2019, ze dne 25. 3. 2021

15.06.2021 00:00

K účinnosti smlouvy o převodu nemovitosti

K účinnosti smlouvy o převodu nemovitosti není zapotřebí rozhodnutí katastrálního úřadu; k právně perfektnímu převodu věcného práva do katastru nemovitostí se proto neuplatní režim § 1762 odst. 1 o. z., jenž doléhá na zcela jiné případy (srov. např. § 1680 odst. 1 o. z.), nýbrž § 1105 o. z. stanovící, že převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu. Rozhodnutí katastrálního úřadu tedy není zapotřebí k účinnosti samotné smlouvy, ale ke vzniku věcněprávních účinků smlouvou zamýšlených.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 24 Cdo 178/2021, ze dne 7. 4. 2021