// Profipravo.cz / Řízení o umoření listin

Řízení o umoření listin

02.09.2024 00:02

Přezkum rozhodnutí představenstva o prohlášení akcií za neplatné

Ze zákona i z ustálené judikatury Nejvyššího soudu se podává, že platnost usnesení valné hromady akciové společnosti lze přezkoumávat (neurčuje-li zákon jinak) pouze v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady (§ 428 a násl. z. o. k.); v jiných řízeních nelze otázku platnosti usnesení valné hromady posuzovat ani jako otázku předběžnou (§ 429 odst. 2 z. o. k.). Nebyla-li neplatnost usnesení valné hromady vyslovena soudním rozhodnutím, je toto usnesení platné.

Úprava § 430 odst. 1 z. o. k. jasně stanoví, že pro přezkum rozhodnutí o prohlášení akcie či zatímního listu za neplatný se § 428 a 429 z. o. k. použijí přiměřeně. Přiměřené užití § 428 a 429 z. o. k. znamená, že návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí uvedených v § 430 odst. 1 z. o. k. se projednává podle pravidel upravených v § 428 z. o. k. a zprostředkovaně v § 258 až 260 o. z. Pro řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí představenstva o prohlášení akcií za neplatné v režimu právní úpravy účinné od 1. 1. 2021 proto platí zásadně stejná pravidla jako pro řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady. To mimo jiné znamená, že soudy rozhodující v jiných řízeních nemohou posuzovat platnost rozhodnutí představenstva o prohlášení akcií za neplatné jako předběžnou otázku.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 3690/2023, ze dne 20. 8. 2024

02.09.2024 00:01

Řízení o umoření listin

I v režimu právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 platí pro řízení o umoření listin závěry, podle kterých:

1) Právní zájem na umoření ztracené nebo zničené listiny má z pohledu ustanovení § 185j odst. 1 o. s. ř. podle ustálené judikatury soudů ten, kdo z důvodu vlastnictví nebo z jiného právního titulu má právo (nárok) mít listinu u sebe (ve své dispozici), jestliže se umoření ztracené nebo zničené listiny odrazí (může projevit) v jeho právní sféře.

2) Dovozuje-li navrhovatel svůj právní zájem na umoření listiny, která je cenným papírem, z toho, že je jejím vlastníkem, může být jeho návrhu na umoření listiny vyhověno, jen jestliže bude „jeho vlastnické právo jednoznačně (bez pochybností) prokázáno“.

Je-li tu „spor o vlastnictví“ listiny, která je cenným papírem, může být vyřešen pouze ve „sporném“ řízení podle části třetí občanského soudního řádu. V řízení o umoření listin nelze prostřednictvím dokazování řešit, komu svědčí vlastnické právo k listině (listinnému cennému papíru), jejíž umoření je navrhováno, a kdo proto má právo (nárok) mít listinu u sebe.

3) Právě uvedené znamená, že vznese-li osoba podávající námitky podle § 307 odst. 1 z. ř. s. námitku spočívající ve tvrzení, že vlastníkem umořovaných listin je ona a nikoliv navrhovatel, není soud oprávněn se v řízení o umoření listin zabývat důvodností této námitky.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 3690/2023, ze dne 20. 8. 2024

19.05.2022 00:01

Právní zájem na umoření ztracené nebo zničené listiny

Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu se podává, že právní zájem na umoření ztracené nebo zničené listiny má z pohledu ustanovení § 185j odst. 1 o. s. ř. ten, kdo z důvodu vlastnictví nebo z jiného právního titulu má právo (nárok) mít listinu u sebe (ve své dispozici), jestliže se umoření ztracené nebo zničené listiny odrazí (může projevit) v jeho právní sféře.

Dovozuje-li navrhovatel svůj právní zájem na umoření listiny, která je cenným papírem, z toho, že je jejím vlastníkem, může být jeho návrhu na umoření listiny vyhověno, jen jestliže bude „jeho vlastnické právo jednoznačně (bez pochybností) prokázáno“. Je-li tu „spor o vlastnictví“ listiny, která je cenným papírem, může být vyřešen pouze ve „sporném“ řízení podle části třetí občanského soudního řádu. V řízení o umoření listin nelze prostřednictvím dokazování řešit, komu svědčí vlastnické právo k listině (listinnému cennému papíru), jejíž umoření je navrhováno, a kdo proto má právo (nárok) mít listinu u sebe.

Tyto závěry – byť přijaté ve vztahu k právní úpravě účinné do 31. 12. 2013 při výkladu § 185j o. s. ř. – se obdobně prosadí i ve vztahu k řízení o umoření listin podle § 303 a násl. z. ř. s., ve znění účinném od 1. 1. 2014.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 993/2021, ze dne 2. 2. 2022

14.08.2019 00:01

Lhůta k podání dalšího návrhu na umoření směnky

Další návrh na umoření směnky lze podat nejpozději do jednoho měsíce od uplynutí lhůty uvedené v ustanovení 307 odst. 2 z. ř. s.

Opačný právní názor odvolacího soudu, podle něhož je lhůta k podání dalšího návrhu na umoření směnky lhůtou „pořádkovou“, odporuje výslovnému znění ustanovení § 313 odst. 3 z. ř. s. (ve spojení s důvodovou zprávou k tomuto zákonu).

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2843/2017, ze dne 29. 5. 2019

08.08.2019 00:01

Plnění na směnku před právní mocí usnesení o umoření směnky

Nabude-li právní moci usnesení, kterým se směnka prohlašuje za umořenou, pak tímto okamžikem se toto usnesení stává samo nositelem práv ze směnky a navrhovatel se tímto usnesením legitimuje vůči směnečným dlužníkům.

Skutečnost, že po určitou dobu zde nebyla listina (směnka), ze které remitentu vzniklo právo na zaplacení směnečné sumy (s postižními právy) vůči směnečným dlužníkům, neměla (za stavu, kdy se směnka stala v době před jejím zničením splatnou a byla předložena výstavci k placení) vliv na povinnost směnečných dlužníků plnit na směnku. Jinými slovy, nabylo-li (byť v době poté, kdy bylo plněno na směnku) usnesení o umoření směnky právní moci, není takto poskytnuté plnění plněním bez (hmotně) právního důvodu, ani plněním z právního důvodu, který odpadl. Rovněž zákaz platit podle umořované listiny obsažený v ustanovení § 185m odst. 3 o. s. ř. (ve znění účinném do 31. prosince 2013) je v daných poměrech (pro posouzení, zda vzniklo bezdůvodné obohacení) bez právního významu.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 1697/2017, ze dne 30. 4. 2019

20.06.2017 00:02

Posuzování námitek při rozhodování o umoření směnky

Soud je povinen zabývat se před vydáním usnesení o umoření směnky nejen včasnými přihláškami a námitkami, nýbrž musí vzít v úvahu i přihlášky a námitky podané sice až po uplynutí lhůt uvedených v § 185m odst. 2 a 3 o. s. ř., došlé však soudu dříve než o návrhu na umoření rozhodl. Jestliže na jejich základě budou soudem zjištěny skutečnosti odůvodňující závěr, že umořovaná listina nebyla ve skutečnosti ztracena nebo zničena, není žádného (zákonného, natož rozumného) důvodu, pro který by měla být taková listina i přesto prohlášena za umořenou. Jinak řečeno, i pro rozhodnutí o návrhu na umoření je vždy určující skutkový stav v době vydání takového rozhodnutí.

Řízení o umoření listin upravené v ustanovení § 185i a násl. o. s. ř. přitom není vyloučeno z režimu neúplné apelace. Pro danou věc z toho plyne, že skutečnosti nebo důkazy, které nebyly výstavcem směnky uplatněny před soudem prvního stupně (skutečnosti obsažené v podaných námitkách), mohly být způsobilým odvolacím důvodem jen v případech uvedených v ustanovení § 205a odst. 1 o. s. ř.; ke skutečnostem nebo důkazům, které byly v odvolacím řízení uplatněny v rozporu s tímto ustanovením, pak již nemohl odvolací soud při zjišťování skutkového stavu přihlížet.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 571/2015, ze dne 28. 2. 2017

13.05.2015 00:01

Podání odvolání proti ediktu dle § 185m odst. 2 o.s.ř.

Účastníkem řízení o umoření listiny je kromě navrhovatele, toho, kdo má podle listiny povinnost plnit, a toho, kdo má listinu v držbě (bez ohledu na to, zda se sám přihlásí, nebo zda skutečnost, že listinu drží, vyjde jinak najevo), také ten, kdo podal námitky proti návrhu na umoření listiny, v nichž popírá správnost údajů navrhovatele o ztrátě nebo zničení listiny nebo v nichž tvrdí, že jsou tu jiné (další) okolnosti, které brání tomu, aby listina byla soudem prohlášena za umořenou.

Zatímco navrhovatel, ten, kdo má podle listiny povinnost plnit, a ten, kdo má listinu v držbě, jsou účastníky řízení o umoření listiny již od jeho zahájení (tj. od podání návrhu na umoření listiny), ten, kdo podal námitky proti návrhu na umoření listiny, se stává účastníkem řízení až okamžikem podání těchto námitek. Protože do té doby účastníkem řízení nebyl a protože právo napadnout rozhodnutí soudu prvního stupně odvoláním zákon přiznává jen účastníku řízení (za podmínek uvedených v ustanovení § 203 o. s. ř. též vedlejšímu účastníku, státnímu zastupitelství a Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových), není oprávněn podat odvolání proti ediktu vydanému podle ustanovení § 185m odst. 2 o. s. ř. předtím, než podal – na základě vydaného ediktu - námitky proti návrhu na umoření listiny.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 819/2014, ze dne 24. 2. 2015

13.12.2007 00:02

K legitimaci zástavního dlužníka k návrhu na umoření listinných akcií

Právní zájem na umoření ztracené nebo zničené listiny má z pohledu ustanovení § 185j odst. 1 o.s.ř. ten, kdo z důvodu vlastnictví nebo z jiného právního titulu má právo (nárok) mít listinu u sebe (ve své dispozici), jestliže se umoření ztracené nebo zničené listiny odrazí (může projevit) v jeho právní sféře.

Dojde-li - tak jako tomu bylo v projednávané věci - ke smluvnímu zastavení akcie, k níž vzniká zástavní právo předáním akcie zástavnímu věřiteli (srov. § 40 odst. 1 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, v rozhodném znění, účinném do 31. 12. 2000), je nepochybné, že akcii po jejím předání má právo mít u sebe zástavní věřitel, a to až do doby, dokud zástavní právo nezanikne nebo dokud zástavní věřitel zastavenou akcii za účelem uspokojení zajištěné pohledávky neprodá prostřednictvím obchodníka s cennými papíry (srov. § 44 zákona o cenných papírech).

Vznikne-li spor o zástavní právo, může být otázka, zda je zástavní věřitel povinen vrátit předanou akcii zástavnímu dlužníku, vyřešena jen ve "sporném" řízení podle Části třetí občanského soudního řádu. V řízení o umoření listin nelze řešit, kdo z účastníků zástavního práva má právo mít zastavenou akcii u sebe (ve své dispozici), neboť jde - z pohledu držby listiny - o právní prostředek obnovení stavu, jaký tu byl v době ztracení nebo zničení listiny.

I kdyby došlo ke ztrátě nebo zničení předmětných akcií, má právní zájem na jejich umoření pouze ten, kdo je v té době měl u sebe (ve své držbě), neboť jinak by nemohl (jako zástavní věřitel) splnit svou povinnost vrátit zastavené akcie po zániku zástavního práva zástavnímu dlužníku.

Řízení o umoření listin slouží k odčinění právních následků, spojených se ztrátou nebo zničením listiny, kterou je třeba předložit k uplatnění práva. Nejde o řízení, které by mohlo být používáno k "pátrání po osudu takových listin", s nímž není seznámen ten, kdo si na ně činí nárok.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2748/2006, ze dne 30. 10. 2007

13.12.2007 00:01

K přihlášce k umoření navržené listiny a námitkám proti návrhu

Zjistí-li soud, že listina, jejíž umoření bylo navrženo, nebyla vystavena nebo že není ztracena ani zničena, návrh na její umoření zamítne (§ 185m odst. 1 o.s.ř.). Jinak (tj. nedojde-li k zamítnutí návrhu) soud vydá usnesení obsahující výzvu (tzv. edikt), aby se ten, kdo má listinu, přihlásil do jednoho roku od vydání usnesení u soudu, který usnesení vydal, a podle možností předložil listinu nebo aby podal proti návrhu námitky (§ 185m odst. 2 věta první o.s.ř.).

Soud přezkoumá přihlášku toho, kdo má listinu, a zjistí jeho námitky (§ 185q věta první o.s.ř.). Zjistí-li, že listina není ztracena nebo zničena, návrh zamítne (§ 185q věta druhá o.s.ř.).

V ediktu se tedy rozlišují přihláška k umoření navržené listiny a námitky proti návrhu na umoření listiny. Přihlášku může podat jen ten, kdo má listinu u sebe (ve své držbě) nebo kdo to alespoň tvrdí (a kdo listinu předložil soudu nebo je alespoň připraven tak na výzvu soudu učinit). Každý, kdo nemá listinu ve svém držení, může podat námitky, jestliže popírá správnost údajů navrhovatele o ztrátě nebo zničení listiny nebo jestliže tvrdí, že jsou tu jiné (další) okolnosti, které brání tomu, aby listina byla soudem prohlášena za umořenou. Není proto správný názor, podle kterého námitky proti návrhu na umoření listiny je oprávněn (věcně legitimován) podat jen ten, kdo má v držení k umoření navrženou listinu (a předložil ji soudu nebo je připraven ji soudu předložit).

Došlo-li k přihlášce, soud po jejím přezkoumání návrh zamítne, neboť "objevení se" listiny samozřejmě brání tomu, aby bylo rozhodnuto o jejím umoření, které by ji zbavilo právních účinků (srov. § 185s o.s.ř. o účincích usnesení o umoření listiny). V případě, že byly podány pouze námitky (aniž by listina byla nebo mohla být soudu předložena), soud provede dokazování o tvrzeních v námitkách obsažených; zjistí-li z těchto důkazů, že listina nebyla ztracena ani zničena, návrh na její umoření zamítne. Návrh na umoření listiny soud zamítne podle ustanovení § 185q věty druhé o.s.ř. nejen tehdy, byla-li listina řádně (důvodně) přihlášena, ale i v případě, že bylo na základě uplatněných námitek dokazováním zjištěno, že se k umoření navržená listina ve skutečnosti neztratila a ani nebyla zničena.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2748/2006, ze dne 30. 10. 2007