// Profipravo.cz / Výkon rozhodnutí / exekuce

Výkon rozhodnutí / exekuce

16.07.2019 00:00

Určitost notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti

Vzhledem k formálnímu charakteru notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti je nutné dbát o to, aby jeho veškeré formální i materiální náležitosti byly skutečně dodrženy. Obsah notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti musí být sepsán přesně, jednoznačně a bez možnosti různých výkladů.

Ačkoliv nelze striktně trvat na tom, aby náležitosti notářského zápisu podle ustanovení § 71b odst. 2 notářského řádu byly v notářském zápisu detailně popsány, z notářského zápisu musí být objektivně, tzn. jednoznačně a určitě a to i z pohledu třetích od smluvních stran notářského zápisu odlišných osob, zřejmý mimo jiné důvod a předmět plnění, tj. pokud je z notářského zápisu objektivně seznatelné, proč má povinná osoba oprávněné osobě určité plnění poskytnout a na základě jakého právního důvodu tak má učinit.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 309/2019, ze dne 16. 4. 2019


12.07.2019 00:04

ÚS: „Dobrovolnost“ splnění povinnosti vymáhané v exekuci

Pokud povinný v exekučním řízení k výzvě exekutora dobrovolně ve lhůtě splní vymáhanou povinnost, jsou splněny podmínky § 46 odst. 6 exekučního řádu k určení odměny exekutora ve snížené výši, přestože povinný podal návrh na odklad exekuce a návrh na zastavení exekuce. „Dobrovolnost“ plnění nelze zpochybňovat odkazem na podané opravné prostředky a „penalizovat“ tak povinného, který svou povinnost splnil.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 3520/18, ze dne 14. 5. 2019


08.07.2019 00:00

Doložení vykonatelnosti evropského exekučního titulu pro nesporné nároky

I. Doloží-li oprávněný řádné potvrzení o vykonatelnosti exekučního titulu ve smyslu čl. 24 odst. 1, 2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 805/2004 („Nařízení“) až po podání exekučního návrhu, není na místě exekuci podle § 268 odst. 1 písm. a) o. s. ř. zastavit s odůvodněním, že řádné potvrzení o vykonatelnosti nebylo přiloženo již k exekučnímu návrhu, jestliže podle tohoto potvrzení byl exekuční titul vykonatelný již v době podání exekučního návrhu.

II. Potvrzení o vykonatelnosti evropského exekučního titulu pokrývá exekuční titul jako celek (včetně v potvrzení nerozepsaného příslušenství), není-li jasně a jednoznačně formulováno jen jako „částečné potvrzení“ ve smyslu článku 8 Nařízení.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 476/2019, ze dne 23. 4. 2019


28.06.2019 00:04

ÚS: Námitky v řízení o uznání a výkonu cizozemského rozhodnutí

Analytická právní věta

Nezabývá-li se obecný soud náležitě konkrétními námitkami účastníka řízení, dle nichž postup cizozemských orgánů nebyl souladný s takovými zásadami právního řádu České republiky, na kterých je třeba bez výhrady trvat, a nevypořádá-li se s těmito námitkami konkrétním - byť stručným - způsobem, představuje takový postup porušení práva účastníka řízení na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

PRÁVNÍ VĚTY

Soudy se musí zabývat konkrétními námitkami, dle kterých postup cizozemských orgánů nebyl souladný s takovými zásadami právního řádu České republiky, na kterých je třeba bez výhrady trvat. To neznamená, že je nutné, aby se soudy detailně vyjadřovaly ke každé takové námitce; pokud však soudu byly předloženy konkrétní argumenty, soud by se s nimi měl konkrétně vypořádat, byť stručně.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 3822/18, ze dne 22. 5. 2019


21.06.2019 00:02

ÚS: Zastavení exekuce z důvodu nemajetnosti povinného

I. Rovněž v případě zastavení exekuce pro nemajetnost dlužníka je třeba uplatnit právní názor o vztahu zavinění a náhrady nákladů exekuce vyjádřený v nálezu Ústavního soudu ze dne 29. 9. 2010 sp. zn. Pl. ÚS 16/08 (N 203/58 SbNU 801; 310/2010 Sb.) na vztah mezi soudním exekutorem a povinným, tedy že i v tomto případě je třeba posuzovat, zda povinný „procesně“ zavinil zastavení exekuce, a v kladném případě mu uložit povinnost k náhradě jejích nákladů.

II. Skutečnost, že povinný je (toho času) nemajetný, sama o sobě není důvodem jeho zvláštní ochrany, a to na úkor soudního exekutora, jemuž by (v principu) právo na náhradu nákladů exekuce nemělo být nepřiznáváno (a to jako důsledek „rizika podnikání“) jen výjimečně, jmenovitě pak tam, kde nelze procesní zavinění na zastavení exekuce přičítat ani povinnému, ani oprávněnému; v takových případech však není vyloučeno v jeho prospěch (i v režimu shora předznamenaném uvedeným nálezem) užít druhou větu ustanovení § 89 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, a oprávněnému stanovit povinnost uhradit soudnímu exekutorovi (alespoň) účelně vynaložené výdaje.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 191/18, ze dne 28. 5. 2019


03.06.2019 00:01

Postavení spoluvlastníka povinného při rozhodování o předražku

Zvýhodnění postavení spoluvlastníka povinného při dražbě dle § 338 o. s. ř. se při rozhodování o předražku neuplatní.

Zvláštnosti prodeje spoluvlastnického podílu jsou v ustanovení § 338 o. s. ř. vymezeny zcela jasně a určitě, takže nedávají prostor k jakémukoli extenzivnímu výkladu. Zvýhodnění pozice spoluvlastníka povinného v dražbě je nepochybně logické a žádoucí (povětšinou je to právě spoluvlastník, kdo má více než jiní zájem na nabytí dražené věci). Je však pak již na něm, aby své právo též uplatnil včas a zákonem aprobovaným způsobem. Spoluvlastník povinného může své výsadní postavení uplatnit právě účastí v dražbě, učiní-li stejné nejvyšší podání jako jiný dražitel. Nevyužitím této výhody, resp. neúčastí na oznámeném dražebním roku, tuto možnost definitivně ztrácí. Tím, že spoluvlastník navrhl předražek, se stal účastníkem řízení o předražku jako jakýkoliv jiný účastník této „další“ fáze řízení o prodeji nemovité věci. Své zákonem dané mimořádné postavení v dražbě, vyplývající z § 338 o. s. ř., proto již nemůže v této další fázi řízení uplatnit.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 4657/2018, ze dne 12. 3. 2019


31.05.2019 00:06

ÚS: Exekuce na společné jmění manželů, které vůbec nevzniklo

Nepřihlédnutí ke smlouvě budoucích manželů o založení režimu oddělených jmění ke dni vzniku manželství v případě, kdy dlužníkem věřitele je pouze jeden z budoucích manželů, a nezastavení exekuce nařízené na výlučný majetek manželky po uzavření manželství se zdůvodněním, že smlouvou budoucích manželů nesmí být dotčena práva třetích osob, ve svém důsledku představují porušení práva manželky na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a jejího práva vlastnit majetek podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 1587/17, ze dne 24. 4. 2019


24.05.2019 00:03

ÚS: Sjednocení rozhodovací praxe

I. Jestliže soudní exekutor či exekuční soud dospěje k závěru, že náklady exekuce a exekučního řízení má nést povinný (v situaci, kdy exekuční řízení bylo zastaveno z důvodu, že exekuční titul byl vydán na základě absolutně neplatné rozhodčí doložky a návrh na nařízení exekuce byl podán po sjednocení rozhodovací praxe obecných soudů stran této otázky), pak je třeba, aby tento svůj závěr odklánějící se od ustálené rozhodovací praxe Ústavního soudu i Nejvyššího soudu dostatečně fundovaně podložil. Neučiní-li tak, resp. založí-li svoji argumentaci na poukazech na nepřiléhavou rozhodovací praxi Ústavního soudu či Nejvyššího soudu, poruší právo účastníka řízení na soudní ochranu a na spravedlivý proces, jehož integrální součástí jsou i principy předvídatelnosti soudního rozhodování a ochrany oprávněné důvěry v právo.

II. I za stavu, kdy povinný nemá nést náklady exekuce vedené s vědomím oprávněného o její protiprávnosti, lze při rozhodování o nákladech řízení na zastavení exekuce zohlednit, že povinný si nepochybně půjčil a svůj dluh protiprávně nesplácel.

III. Směřuje-li ústavní stížnost proti rozhodnutí týkajícímu se bagatelní částky, nelze jeho přezkum ze strany Ústavního soudu zcela vyloučit, avšak jen za podmínky, půjde-li o intenzitu zásahu kolidující s podstatou a smyslem základního práva nebo svobody podle čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod nebo bude-li zpochybněna právní jistota účastníků soudního řízení v důsledku chybějící kognice soudů vyšších stupňů, popř. významné nejednotnosti v rozhodování nalézacích soudů. Zájem na respektování judikatury Ústavního soudu je sice okolností, způsobilou dovodit nutnost meritorního posouzení ústavní stížnosti i v případě bagatelní částky, ale pouze tam, kde je dán ústavní přesah jednotlivého případu.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 2117/18, ze dne 16. 4. 2019


21.05.2019 00:02

Exekuce výlučného majetku manželky povinného při zúžení SJM před 1.1.2014

V případě, že dluh povinného, jenž není součástí společného jmění manželů proto, že do 31. 12. 2013 (tedy před účinností o. z.) došlo k zúžení společného jmění manželů, lze oprávněného uspokojit z výlučného majetku manželky povinného jen v případě, že to s ohledem na toto zúžení připouští právní úprava účinná do 31. 12. 2013.

V projednávané věci měl tedy odvolací soud návrh manželky povinného posoudit podle právních předpisů účinných do 31. 12. 2013 s tím, že dohoda o zúžení společného jmění manželů uzavřená do 31. 12. 2013 nepozbývá svých účinků po 1. 1. 2014 (tedy po účinnosti o. z.), a proto je třeba ji respektovat i v případě, že závazek povinného vznikl po 1. 1. 2014.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 169/2019, ze dne 26. 2. 2019


21.05.2019 00:00

Dovolací důvod při procesním porušení práva na spravedlivý proces

Pokud se odvolací soud dopustil procesního pochybení, které je natolik zásadní, že je v něm třeba spatřovat porušení práva na spravedlivý proces, může taková vada řízení obstát jako samostatný a relevantní dovolací důvod.

Jestliže odvolací soud ve shodě se soudem prvého stupně přehlédne, že povinný se domáhal zastavení exekuce z vícero důvodů a věnuje se jen jednomu z nich, vskutku se jedná o procesní pochybení, jež zasahuje do práva povinného na spravedlivý proces. Takovým postupem je totiž povinný připraven o možnost brojit dovoláním proti případně nesprávnému a konkrétnímu právnímu názoru odvolacího soudu, jímž by byl (pokud by se odvolací soud zabýval všemi uplatněnými důvody pro zastavení exekuce) odůvodněn závěr odvolacího soudu, že exekuci není na místě zastavit ani z jiného povinným rovněž specifikovaného důvodu.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 314/2019, ze dne 1. 3. 2019


17.05.2019 00:01

ÚS: Pochybení exekutora při předání námitek soudu

Pokud okresní soud v důsledku pochybení soudního exekutora neměl v době svého rozhodování písemné odůvodnění původně blanketně podaných námitek proti příkazu k úhradě nákladů exekuce, a proto se s nimi v odůvodnění rozhodnutí, kterým tento příkaz k úhradě nákladů exekuce potvrdil, vůbec nevypořádal, porušil právo stěžovatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a právo na spravedlivý proces podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 3251/18, ze dne 16. 4. 2019


15.05.2019 00:02

Zjevně bezdůvodný návrh manželky povinného na zastavení exekuce

Návrh manželky povinného na zastavení exekuce podle ustanovení § 262b odst. 1 o. s. ř. může být posouzen jako „zjevně bezdůvodný“; za takových okolností jeho podání není důvodem pro odročení dražebního jednání podle § 336i odst. 1 o. s. ř.

Úsudek o „zjevné nedůvodnosti“ však musí být bez dalšího zcela bez pochyb (např. pokud věcnému projednání návrhu brání překážka věci pravomocně rozhodnuté) a odvolací soud rozhodující o odvolání do usnesení o příklepu jej nemůže založit na komplexním skutkovém a právním posouzení předběžné otázky, zda by návrh na zastavení exekuce případně uspěl.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 3985/2018, ze dne 19. 2. 2019


15.05.2019 00:01

Zastavení exekučního řízení v případě vymáhání již uspokojené povinnosti

Podá-li povinný návrh na zastavení exekuce proto, že exekutor pokračuje ve vymáhání povinnosti, která již byla v průběhu exekuce uspokojena, není to důvodem pro zastavení exekuce, protože exekuce jako taková již pro vymožení požadovaného plnění nepokračuje. Exekuční soud (exekutor) však musí ještě předtím, než se bude návrhem na zastavení exekuce zabývat, z moci úřední zjišťovat, zda předmětné tvrzení povinného je zcela nebo zčásti důvodné, a pokud ano, zastaví nikoliv exekuci, ale exekuční řízení ohledně té povinnosti nebo její části, která již byla vymožena.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 255/2019, ze dne 1. 3. 2019


26.04.2019 00:00

ÚS: Nepřiměřená výše vymáhaných úroků z prodlení

Z ustálené judikatury Ústavního soudu plyne, že v exekučním řízení obecným soudům přísluší se zabývat zásadními vadami exekučního titulu a že jsou povinny výkon rozhodnutí zastavit podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. také v případech, v nichž by výkon rozhodnutí vedl ke zjevné nespravedlnosti, nebo byl dokonce v rozporu s principy právního státu. Nezohlednění těchto kritérií při rozhodování o zastavení výkonu rozhodnutí představuje porušení základního práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Zásadní vadou exekučního titulu je také přiznání úroků z prodlení ve zcela nepřiměřené výši, která již není v souladu s ústavním pořádkem. V těchto případech je třeba, aby obecné soudy poskytly povinnému a jeho majetku soudní ochranu (čl. 11 a čl. 36 odst. 1 Listiny) tak, že výkon rozhodnutí v části týkající se nepřiměřené výše úroků zastaví podle § 268 odst. 1 písm. h) ve spojení s § 268 odst. 4 o. s. ř. tak, aby byla zajištěna spravedlivá rovnováha při ochraně majetkové sféry dlužníka i věřitele.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 3194/18, ze dne 1. 4. 2019


17.04.2019 00:01

Šikanózní exekuční návrh; sdělení účtu pro úhradu pohledávky

Šikanózním exekučním návrhem (a tedy důvodem pro zastavení exekuce) může být takový návrh, který oprávněný podal, aniž by povinnému sdělil číslo účtu pro úhradu pohledávky, jež přesahuje limit stanovený zákonem pro hotovostní platby, pokud by soud vzhledem ke všem zjištěným okolnostem dospěl k závěru, že sdělil-li by oprávněný povinnému číslo účtu, povinný by prakticky jistě pohledávku uhradil.

Nelze nicméně přisvědčit názoru, že by snad měl oprávněný povinnost automaticky povinnému sdělit bankovní spojení. Je totiž na povinném, aby se aktivně zasadil o splnění soudem uložené povinnosti, což v tomto případě spočívá v učinění jednoznačné výzvy oprávněnému (z níž není pochyb o tom, že svůj dluh hodlá splnit), aby sdělil číslo účtu, na který lze peněžitou částku poukázat. Po povinném však nelze spravedlivě požadovat, aby – pokud věřitel na jeho výzvu nereaguje – platbu účelově dělil a v průběhu několika dní ji v hotovosti hradil přímo k rukám oprávněného.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 1532/2018, ze dne 23. 1. 2019


09.04.2019 00:02

Exekuční titul ukládající zveřejnění textu na webové stránce

Jestliže exekuční titul stanoví povinnost zveřejnit omluvu na webové stránce www.novabrik.cz, přičemž tato stránka je zároveň úvodní stránkou, potom lze povinnosti uložené exekučním titulem dostát jedině zveřejněním omluvy právě na této konkrétní a v tomto případě i úvodní internetové stránce.

Uváděl-li by exekuční titul, že omluva má být zveřejněna na internetových stránkách (v množném čísle) www.novabrik.cz, potom by povinná své povinnosti dostála zveřejněním omluvy i např. na internetové stránce www.novabrik.cz/sdeleni. Jelikož však podle exekučního titulu má být omluva zveřejněna na internetové stránce (v jednotném čísle) www.novabrik.cz, je třeba tím rozumět právě a jen tuto jednu konkrétní internetovou stránku, a tedy nikoliv kteroukoliv internetovou stránku (pododdíl), jež je součástí webové prezentace povinné.

Pojmem internetová stránka v jednotném čísle se rozumí jedna konkrétní webová stránka, zatímco pojmem internetové stránky v množném čísle je třeba rozumět souhrn vícero webových stránek dohromady tvořících určitou webovou prezentaci.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 4449/2018, ze dne 23. 1. 2019


22.03.2019 00:02

ÚS: Protizákonné vydání exekučního titulu exekutorem

V exekučním řízení se zásadně nepřezkoumává správnost exekučního titulu. Tato zásada ovšem neplatí bezvýjimečně. Důvody zastavení exekuce upravuje (ve spojení s § 52 odst. 1 exekučního řádu) ustanovení § 268 občanského soudního řádu, přičemž není pochyb, že důvody dle jeho odst. 1 pod písm. a) až g) na nyní posuzovanou věc nedopadají. Dle písm. h) se nicméně exekuce zastaví také tehdy, jestliže je exekuce nepřípustná, „protože je tu jiný důvod, pro který rozhodnutí nelze vykonat“. K tomu Ústavní soud již dříve konstatoval, že tento důvod pro zastavení exekuce je formulován všeobecně a jeho účelem je umožnit, aby výkon rozhodnutí byl zastaven i v jiných závažných případech, které pro jejich rozmanitost nelze s úplností předjímat, resp. podrobit konkrétnímu popisu [nález sp. zn. IV. ÚS 3216/14 ze dne 17. 12. 2015 (N 218/79 SbNU 503)].

Jako důvod k zastavení exekuce tak judikatura dovodila např. promlčení pohledávky (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3892/2010 ze dne 28. 11. 2012), docílení vydání exekučního titulu trestným činem (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 1367/2018 ze dne 20. 7. 2018), vedení exekuce za protiprávní jednání, kterého se povinný nikdy nemohl dopustit (nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2357/16 ze dne 18. 4. 2017), příčí-li se vedení exekuce účelu exekučního řízení (nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3216/14) či situace, kdy po vydání směnečného platebního rozkazu žalovaný provede úkon směřující ke zpětnému započtení své pohledávky proti pohledávce žalobce (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 63/2006 ze dne 26. 7. 2007).

Dle názoru Ústavního soudu je pak nutno důvod zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. h) občanského soudního řádu vztáhnout i na nyní posuzovaný případ, který lze k právě uvedeným příkladům spadajícím pod předmětné zákonné ustanovení připodobnit. Oprávněný se totiž exekucí domáhá výkonu exekučních titulů, které si v postavení orgánu veřejné moci [srov. bod 7 stanoviska pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st 23/06 ze dne 12. 9. 2006 (ST 23/42 SbNU 545)] sám vydal, ačkoli musel vědět, že postupuje v rozporu se zákonem a judikaturou Ústavního soudu. Nelze přitom připustit vedení exekuce k vymožení pohledávky z exekučního titulu, který si oprávněný sám vědomě protizákonně vydal ve chvíli, kdy vystupoval jako orgán veřejné moci.

Na uvedeném nic nemění, že se stěžovatel proti samotným exekučním titulům nebránil, neboť aplikace § 268 odst. 1 písm. h) občanského soudního řádu není podmíněna vyčerpáním řádných opravných prostředků v předcházejícím nalézacím řízení [nález sp. zn. II. ÚS 2230/16 ze dne 1. 11. 2016 (N 206/83 SbNU 281)], a to tím spíše za situace, kdy stěžovatel (povinný) prošel oddlužením a oprávněně (v souladu s principem důvěry jednotlivce ve správnost aktů veřejné moci) vycházel z rozhodnutí insolvenčního soudu, které stanovilo, že pohledávky zahrnuté do oddlužení, jakož i pohledávky věřitelů, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, již platit nemusí.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 4274/18, ze dne 26. 2. 2019


19.03.2019 00:03

Rozšíření účinků nařízení exekuce dle nařízení Brusel I na území jiného státu

Vlastní výrok o nařízení exekuce nespadá do režimu čl. 32 nařízení Brusel I, protože účinky nařízení exekuce ve členském státě Evropské unie nelze rozšiřovat na území jiného členského státu Evropské unie. Jestliže byla v cizím státě nařízena exekuce podle cizozemského rozhodnutí, nelze daný výrok o nařízení exekuce prohlásit vykonatelným na území České republiky. Chce-li oprávněná vést exekuci ve více členských státech Evropské unie, musí v každém z nich samostatně požádat o prohlášení vykonatelnosti exekučního titulu. Následně vedená exekuce může být provedena pouze v rámci státu, v němž byla nařízena.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 3689/2018, ze dne 11. 12. 2018


19.03.2019 00:01

Zastavení exekuce v případě oddlužení plněním splátkového kalendáře

I. Účinky, s nimiž je spojeno zahájení insolvenčního řízení, nemají samy o sobě za následek, že by exekuce, která již dříve byla zahájena, měla být třeba i zčásti zastavena (pouze nemůže být provedena), a to ani tehdy, když posléze došlo ke schválení oddlužení ve formě splátkového kalendáře.

Při povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře dispoziční oprávnění k majetku náležejícímu do majetkové podstaty v době schválení oddlužení, včetně toho majetku, s nímž dlužník nemohl dosud nakládat v důsledku účinků nařízení nebo zahájení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, má od právní moci rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře dlužník; to neplatí, jde-li o majetek, který slouží k zajištění.

K tomu, aby v důsledku povolení oddlužení došlo k obnovení dispozičního práva povinného s majetkem, který je pojmenován v již vydaných exekučních příkazech, není zapotřebí ani rušit exekuční příkazy, jimiž byl majetek povinného postižen, ani zastavovat exekuci ohledně v nich vymezeného majetku, protože blokace majetku uvedeného v exekučních příkazech ve smyslu § 47 odst. 6 exekučního řádu pominula právní mocí usnesení o schválení oddlužení, a to po dobu trvání účinků oddlužení.

II. Došlo-li po zahájení exekuce k zahájení insolvenčního řízení a je-li oprávněná do insolvenčního řízení řádně přihlášena a má-li z toho důvodu dojít k částečnému uspokojení pohledávky oprávněné v insolvenčním řízení v rámci oddlužení ve formě splátkového kalendáře, zásadně není dán důvod pro zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř., a to ani tehdy, když byl exekučně postižen obchodní podíl povinného ve společnosti s ručením omezeným.

III. Pro případ, že některé úřady (např. katastrální úřad) nebudou respektovat zákonný účinek plynoucí z ustanovení § 409 odst. 2 insolvenčního zákona, dlužník je oprávněn navrhnout insolvenčnímu soudu, aby v mezích dohlédací činnosti vydal rozhodnutí, v němž pojmenuje majetek, který po dobu trvání oddlužení nepodléhá dříve vydaným exekučním příkazům. Toto rozhodnutí bude závazné pro účastníky insolvenčního řízení, pro katastrální či jiný úřad, exekutora i pro exekuční soud.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 2775/2018, ze dne 5. 12. 2018


19.03.2019 00:00

Obsahové náležitosti výzvy k zaplacení celé pohledávky dle § 1931 o. z.

Zákon nestanoví obsahové žádosti (výzvy) k zaplacení celé pohledávky podle ustanovení § 1931 o. z. Za žádost je proto třeba považovat jakýkoliv projev vůle, z něhož je zřejmý úmysl oprávněné žádat povinnou o zaplacení celého dluhu.

Žádost může být obsažena i v exekučním návrhu oprávněné, takový úkon je třeba vykládat v souladu s ustanovením § 41 odst. 2 o. s. ř.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 3782/2018, ze dne 3. 12. 2018


< strana 1 / 47 >
Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů