// Profipravo.cz / Žaloba pro zmatečnost
Žaloba pro zmatečnost
28.02.2024 00:02
K subjektivní přípustnosti žaloby pro zmatečnost
Z ustanovení § 206 odst. 2 věty druhé o. s. ř. se podává, že i v těch případech, kdy se odvoláním napadené rozhodnutí týká několika účastníků, z nichž každý jedná v řízení sám za sebe (§ 91 odst. 1 o. s. ř.), se může prosadit suspenzívní účinek odvolání podaného jen některým z těchto účastníků i vůči těm účastníkům, kteří (ač vystupují na téže sporné straně jako odvolatel) sami odvolání nepodali, je-li na rozhodnutí o napadeném výroku závislý výrok, který odvoláním nebyl výslovně dotčen, nebo jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání poměru mezi účastníky. Takový (suspenzívní) účinek odvolání podaného jen jedním účastníkem řízení se přitom projeví v označených situacích nejen tehdy, nepodal-li některý z dalších účastníků (na téže straně sporu) odvolání vůbec, nýbrž i tehdy, jestliže odvolací soud rozhodl meritorně o odvolání účastníka řízení poté, co odmítl odvolání dalšího účastníka pro vady, nebo poté, co zastavil řízení o odvolání dalšího účastníka proto, že další účastník neuhradil soudní poplatek z odvolání.
Jinak řečeno (pro poměry vzešlé z této věci, v níž vystupuje několik žalovaných), žalovaný, který sám nepodal odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, nebo vůči němuž odvolací soud zastavil odvolací řízení proto, že neuhradil soudní poplatek z odvolání, je i tak osobou subjektivně oprávněnou k podání žaloby pro zmatečnost proti rozhodnutí, jímž odvolací soud rozhodl o věci meritorně na základě odvolání, které podal proti rozsudku soudu prvního stupně další žalovaný, jestliže odvolání dalšího žalovaného mělo (mělo mít) podle § 206 odst. 2 věty druhé o. s. ř. suspenzívní účinek i ve vztahu k ostatním žalovaným, z nichž každý jedná v řízení sám za sebe (§ 91 odst. 1 o. s. ř.).
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2602/2023, ze dne 21. 12. 2023
28.02.2024 00:01
K pojmu „rozhodnutí ve věci samé“
Pravomocné usnesení, jímž odvolací soud zrušil rozsudek soudu prvního stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení, není ve smyslu ustanovení § 229 odst. 2 a 3 o. s. ř. pravomocným usnesením odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, a tedy ani způsobilým předmětem žaloby pro zmatečnost podané podle označených ustanovení.
Tento závěr se v projednávané věci prosadí i s přihlédnutím k tomu, že třetímu žalovanému v dané věci nešlo o to, aby soud na základě žaloby pro zmatečnost zrušil usnesení krajského soudu proto, že odvolací soud zrušil rozhodnutí soudu prvního stupně i vůči němu; žalobu pro zmatečnost podal naopak proto, že v onom usnesení postrádá zrušující výrok vůči své osobě. Ani tento argumentační posun však nevede k závěru, že zrušující usnesení odvolacího soudu je vůči třetímu žalovanému pravomocným usnesením odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2602/2023, ze dne 21. 12. 2023
28.02.2024 00:00
Odmítnutí odvolání proti usnesení o zamítnutí žaloby pro zmatečnost
Usnesení, jímž odvolací soud odmítl odvolání proti usnesení o zamítnutí žaloby pro zmatečnost, je ve smyslu ustanovení § 230 odst. 3 o. s. ř. usnesením, proti němuž není přípustná žaloba pro zmatečnost. Přípustnost dovolání proti takovému usnesení proto není vyloučena ustanovením § 238 odst. 1 písm. e) o. s. ř.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2602/2023, ze dne 21. 12. 2023
16.08.2023 00:01
Odvolání podané někým, kdo k odvolání není oprávněn
Je-li odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn, odvolací soud je odmítne podle § 218 písm. b) o. s. ř. bez zřetele k tomu, zda o věci v prvním stupni rozhodl vyloučený soudce. Žalobě pro zmatečnost podané proti takovému usnesení odvolacího soudu proto nelze vyhovět, je-li jako důvod zmatečnosti uplatněna skutečnost, že odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 ICdo 63/2023, ze dne 26. 5. 2023
26.07.2023 00:02
Transparentnost a předvídatelnost určení zastupujících soudců
Rozvrh práce musí kromě okruhu zastupujících soudců stanovovat též jejich pořadí. Rozhodoval-li soud ve složení senátu sestaveného na základě pravidel rozvrhu práce, jež sice určují množinu soudců-náhradníků, avšak neupřesňují jejich pořadí, je tím zásadně založen zmatečnostní důvod ve smyslu § 229 odst. 1 písm. f) o. s. ř. Nezákonné obsazení soudu by navzdory vadnému znění rozvrhu práce nebylo dáno, pakliže by zde byly dány okolnosti, s ohledem na něž nemohli v konkrétním případě na místo soudců vyloučených nastoupit jiní soudci než ti, kteří se náhradníky v dané kauze skutečně stali, tedy jestliže se diskrece soudního funkcionáře – obecně rozvrhem práce neústavně připuštěná – v řešeném případě fakticky nemohla prosadit a neprosadila.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 3269/2022, ze dne 17. 5. 2023
14.06.2023 00:02
Počátek běhu subjektivní lhůty k podání žaloby pro zmatečnost
Subjektivní tříměsíční lhůta k podání žaloby pro zmatečnost určená v § 234 odst. 3 o. s. ř. počíná běžet v okamžiku, kdy se účastník, který žalobu podává, dozvěděl (získal vědomost) o tom, že jsou zde takové skutkové okolnosti, které zakládají důvod pochybovat o nepodjatosti soudce nebo přísedícího, jenž vydal žalobou napadené rozhodnutí nebo se na jeho vydání podílel, nejdříve však dnem, kdy bylo tomuto účastníku doručeno rozhodnutí, kterým bylo řízení skončeno a proti němuž žaloba pro zmatečnost směřuje.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 1510/2022, ze dne 8. 3. 2023
23.09.2022 00:03
ÚS: Formalistické posouzení opodstatněnosti žaloby pro zmatečnost
Je povinností obecných soudů v původním řízení, aby stěžovatele poučily podle § 5 občanského soudního řádu, coby jedním ze základních předpokladů práva na spravedlivé soudní řízení, o existenci souvislostí, pro něž je jím požadované rozhodnutí fakticky i právně neuskutečnitelné. Smyslem procesní poučovací povinnosti je zabezpečit, aby si účastník včas uvědomil své procesní možnosti a měl příležitost je uplatnit skrze konkrétní procesní úkon. Poučovací povinnost podle § 5 občanského soudního řádu vystupuje do popředí zejména v případech, kdy se demokratická společnost snaží alespoň částečně zmírnit následky majetkových a jiných křivd vzniklých porušováním obecně uznávaných lidských práv a svobod.
Žaloba pro zmatečnost slouží k nápravě takových procesních vad, jež představují porušení základních principů ovládajících řízení před soudem, příp. jimiž bylo postiženo řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, je-li nejen v zájmu účastníků, ale i ve veřejném zájmu, aby taková rozhodnutí byla dodatečně odstraněna, bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou věcně správná. Jde tedy o právní institut, jímž lze dosáhnout nápravy ve věci, v níž došlo k závažným procesněprávním pochybením. Vydání rozhodnutí, které od počátku není způsobilé vyvolat zamýšlené právní následky, a tedy poskytnout porušenému právu jednotlivce soudní ochranu, takovou vadou beze sporu je. Obecné soudy porušily nejen právo stěžovatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 Úmluvy, ale také jeho legitimní očekávání, že se stane vlastníkem v žalobě specifikovaného pozemku jako majetkového práva ve smyslu čl. 11 odst. 1 Listiny a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 2661/21, ze dne 9. 8. 2022
07.06.2021 00:00
Odmítnutí odvolání proti usnesení o zamítnutí žaloby pro zmatečnost
Usnesení, jímž odvolací soud odmítl odvolání proti usnesení o zamítnutí žaloby pro zmatečnost, je ve smyslu ustanovení § 230 odst. 3 o. s. ř. usnesením, proti němuž není přípustná žaloba pro zmatečnost. Přípustnost dovolání proti takovému usnesení proto není vyloučena ustanovením § 238 odst. 1 písm. e) o. s. ř.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 97/2021, ze dne 3. 2. 2021
14.05.2020 00:02
Včasnost žaloby pro zmatečnost proti rozhodnutí insolvenčního soudu
Pokud je žalobou pro zmatečnost napadáno rozhodnutí insolvenčního soudu o schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, aplikuje se § 96 odst. 2 insolvenčního zákona (srov. Rc 32/2017). Z úpravy § 96 odst. 2 insolvenčního zákona se pak výslovně podává, že se v řízení o žalobě pro zmatečnost podané proti pravomocnému rozhodnutí vydanému v insolvenčním řízení neaplikuje (nepoužije) § 235 odst. 2 o. s. ř. Jde tedy o speciální úpravu k obecné úpravě dle občanského soudního řádu. Z řečeného zároveň vyplývá, že žaloba pro zmatečnost pro tzv. zmatečnostní vadu řízení dle § 229 odst. 3 a 4 o. s. ř. musí být podána ve lhůtě tří měsíců od doručení napadeného rozhodnutí (§ 234 odst. 1 o. s. ř.), přičemž dovolací řízení o podaném dovolání proti stejnému pravomocnému rozhodnutí nemá na tuto lhůtu žádný vliv.
Nejvyšší soud nesdílí dovolatelův názor, že § 96 odst. 2 insolvenčního zákona (respektive jeho aplikace) je „ústavně nekonformní“. Účel označeného ustanovení insolvenčního zákona (hospodárnost a urychlení insolvenčního řízení) je legitimní a zcela zjevný. Současně je jeho znění dostatečně předvídatelné a nijak nenarušuje právní jistotu účastníků řízení.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 ICdo 144/2019, ze dne 30. 1. 2020
03.03.2020 00:01
K přípustnosti dovolání ve věci žaloby pro zmatečnost
I. Usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení insolvenčního soudu o uložení pořádkové pokuty insolvenční správkyni, je usnesením o pořádkovém opatření. Žaloba pro zmatečnost podaná proti takovému usnesení, je (jen) mimořádným opravným prostředkem proti usnesení o pořádkovém opatření, takže i rozhodnutí insolvenčního soudu a odvolacího soudu o takové žalobě pro zmatečnost jsou (stále) rozhodnutími o pořádkovém opatření, u nichž přípustnost dovolání vylučuje ustanovení § 238 odst. 1 písm. f) o. s. ř.
II. Absence výroku o nákladech dovolacího řízení je odůvodněna tím, že předmětná žaloba pro zmatečnost je stále mimořádným opravným prostředkem proti rozhodnutí insolvenčního soudu vydanému v insolvenčním řízení, takže i na náklady účastníků řízení o takové žalobě se vztahuje pravidlo obsažené v § 170 písm. f) insolvenčního zákona. Výrok o nákladech řízení o žalobě pro zmatečnost směřující proti rozhodnutí insolvenčního soudu vydanému v insolvenčním řízení tudíž do rozhodnutí soudu o takové žalobě nepatří.
III. Okolnost, že odvolací soud poskytl účastníkům v napadeném usnesení nesprávné poučení o tom, že dovolání (při splnění dalších podmínek) přípustné být může, možnost podat dovolání tam, kde to zákon nepřipouští, nezakládá.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 ICdo 124/2019, ze dne 12. 12. 2019
09.01.2020 00:01
Žaloba pro zmatečnost v konkursním řízení vedeném podle ZKV
Z toho, že žaloba pro zmatečnost je mimořádným opravným prostředkem podaným proti rozhodnutí vydanému v konkursním řízení vedeném podle zákona o konkursu a vyrovnání, plyne, že:
1/ V řízení o žalobě pro zmatečnost soud postupuje stejně jako soud rozhodující o jiných opravných prostředcích (o odvolání nebo o dovolání) proti rozhodnutí vydanému v konkursním řízení úpadce.
2/ Účastníky řízení o žalobě pro zmatečnost jsou vedle úpadce i všichni další účastníci konkursní řízení vedeného na majetek úpadce (srov. § 7 ZKV) a rozhodnutí o žalobě pro zmatečnost je soud povinen doručit všem těmto účastníkům na základě stejných pravidel, jimiž se řídí doručování jiných rozhodnutí vydaných v konkursní věci úpadce (srov. především § 66c ZKV). Jedinou změnou, kterou lze s účinností od 1. července 2009 pokládat na základě zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, za uplatnitelnou v konkursním a vyrovnacím řízení vedeném podle zákona o konkursu a vyrovnání a ve sporech takovým řízením vyvolaných (a to vzhledem k obsahu článku II. bodu 4. uvedeného zákona), je úprava doručování písemností a předvolávání k soudu, včetně důvodu zmatečnosti podle § 229 odst. 1 písm. h) o. s. ř., ve znění účinném od 1. července 2009.
3/ Stejně jako pro spory vyvolané konkursem prohlášeným podle zákona o konkursu a vyrovnání je pro konkursní řízení vedené podle zákona o konkursu a vyrovnání, včetně té jeho části, jež se týká projednávání mimořádných opravných prostředků (dovolání, žaloby pro zmatečnost) podaných proti rozhodnutím vydaným v konkursním řízení, nadále použitelný zákon o soudních poplatcích, ve znění účinném do 31. prosince 2007. Podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích, ve znění účinném do 31. prosince 2007, je přitom řízení ve věci konkursu, včetně nuceného vyrovnání, od soudních poplatků osvobozeno. Z ustanovení § 11 odst. 3 písm. d) zákona o soudních poplatcích, ve znění účinném do 31. prosince 2007, pak plyne, že osvobození podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích, ve znění účinném do 31. prosince 2007, se vztahuje také na řízení o žalobě pro zmatečnost. Postupy konkursního soudu směřující ke zpoplatnění žaloby pro zmatečnost podané úpadcem v této věci tedy odporují zákonu o soudních poplatcích ve znění rozhodném pro projednání této věci (úpadce nemá povinnost k úhradě soudního poplatku ze žaloby pro zmatečnost).
4/ Pro konkursní řízení vedené podle zákona o konkursu a vyrovnání, včetně té jeho části, jež se týká projednávání mimořádných opravných prostředků (dovolání, žaloby pro zmatečnost), je nadále použitelný zákon č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících, ve znění účinném do 31. prosince 2007. Zákon č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, jenž s účinností od 1. července 2008 zrušil (nahradil) zákon č. 189/1994 Sb., není použitelný již proto, že s konkursním řízením vedeným podle zákona o konkursu a vyrovnání nepočítá (působnost vyšších soudních úředníků v této agendě neupravuje). Námitkové řízení obdobné tomu, jež upravuje ustanovení § 9 odst. 2 zákona č. 121/2008 Sb., pak zákon č. 189/1994 Sb. v rozhodném znění neupravuje. Postupy konkursního soudu, jenž takové námitkové řízení v dané konkursní věci připustil (námitky projednal a rozhodl o nich podle zákona č. 121/2008 Sb.), tedy odporují zákonu č. 189/1994 Sb. ve znění rozhodném pro projednání této věci.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 619/2018, ze dne 24. 10. 2019
09.09.2019 00:01
Žaloba pro zmatečnost proti rozhodnutí insolvenčního soudu o úpadku
Státní zastupitelství, které vstoupilo do insolvenčního řízení, není oprávněno k podání žaloby pro zmatečnost podle ustanovení § 229 odst. 1 písm. e) o. s. ř. proti rozhodnutí insolvenčního soudu o úpadku vydanému na základě insolvenčního návrhu dlužníka, ani proti rozhodnutí o povolení reorganizace dlužníka.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 ICdo 69/2017, ze dne 30. 5. 2019
15.02.2019 00:06
ÚS: Ústavně konformní výklad § 229 odst. 1 písm. c) OSŘ
Analytická právní věta
Ústavně konformní interpretací § 229 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (a s ním spojeného § 20 odst. 1 téhož zákona) je taková, podle níž neměla procesní způsobilost též osoba, která sice v rozhodné době nebyla pravomocně omezena ani zbavena způsobilosti k právním úkonům, avšak v důsledku duševní poruchy nebyla schopna samostatně právně jednat a nebyla přitom náležitě zastoupena opatrovníkem, resp. při jednání advokátem s procesní plnou mocí.
PRÁVNÍ VĚTY
Judikatura obecných soudů nepodřazovala pod důvod zmatečnosti podle ustanovení § 229 odst. 1 písm. c) o. s. ř. jednání osoby prokazatelně jednající v duševní poruše, jestliže tato osoba nebyla pravomocně omezena ani zbavena ve způsobilosti k právním úkonům. Vycházela pouze z formalistického výkladu tohoto ustanovení a abstrahovala od jeho účelu, kterým je ochrana práv osob stižených duševní poruchou, resp. poskytnutí ochrany osobě, která v řízení není schopna samostatně jednat. Ústavně konformní interpretací ustanovení § 229 odst. 1 písm. c) o. s. ř. (a s ním spojeného § 20 odst. 1 o. s. ř.) je taková, podle níž neměla procesní způsobilost též osoba, která sice v rozhodné době nebyla pravomocně omezena nebo zbavena ve způsobilosti k právním úkonům, avšak v důsledku duševní poruchy nebyla schopna samostatně právně jednat a nebyla přitom náležitě zastoupena opatrovníkem, resp. při jednání advokátem s procesní plnou mocí. Tento výklad platí tím spíše pro případy, na něž dopadá aktuální úprava svéprávnosti podle občanského zákoníku.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 3040/16, ze dne 18. 12. 2018
12.07.2018 00:01
Poučení o přípustnosti žaloby pro zmatečnost
V písemném vyhotovení rozsudku není soud prvního stupně ani odvolací soud povinen poučit účastníka o tom, že je proti takovému rozhodnutí přípustná žaloba pro zmatečnost. Zákonem aprobovaná absence takového poučení proto nemá vliv na počátek běhu lhůty pro podání žaloby pro zmatečnost a na její trvání.
Žaloba pro zmatečnost podle § 229 odst. 4 o. s. ř. je na rozdíl od případů uvedených v § 229 odst. 1 až 3 o. s. ř. opravným prostředkem univerzálním (slovy Ústavního soudu zjevně přípustným). I kdyby se měl v poučovací praxi odvolacích soudů prosadit závěr formulovaný Ústavním soudem v nálezu sp. zn. IV. ÚS 2163/11, nelze přehlédnout, že tento závěr se (z důvodu její univerzálnosti) týká právě jen poučovací povinnosti o přípustnosti žaloby pro zmatečnost podle § 229 odst. 4 o. s. ř. a nelze jej vztáhnout na případy odlišné, tj. na žaloby pro zmatečnost podle § 229 odst. 1 až 3 o. s. ř.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 1531/2017, ze dne 25. 4. 2018
08.08.2017 00:02
Okolnosti významné pro počátek běhu lhůty k podání žaloby pro zmatečnost
Ten, kdo podává žalobu pro zmatečnost podle ustanovení § 229 odst. 1 písm. e) o. s. ř., se dozví ve smyslu ustanovení § 234 odst. 3 o. s. ř. o důvodu zmatečnosti dnem, v němž získal vědomost [dozvěděl se informace (skutečnosti)] o tom, že je zde - se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům - důvod pochybovat o nepodjatosti soudců nebo přísedících. Vědomost zde zakládá zjištění skutkových okolností, v důsledku nichž nastává pochybnost o nepodjatosti soudce nebo přísedícího, a nikoli rozhodnutí soudu, že soudce či přísedící je z tohoto důvodu vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci.
Pro určení počátku běhu lhůty uvedené v ustanovení § 234 odst. 3 o. s. ř. tedy není významné, zda a kdy ten, kdo podává žalobu pro zmatečnost, zjistil, že bylo vydáno rozhodnutí soudu, kterým bylo vyhověno námitce podjatosti uplatněné na základě stejných skutkových okolností, popřípadě kdy mu bylo soudem doručeno nebo kdy jinak zjistil jeho obsah. K tomu, aby začala běžet lhůta 3 měsíců k podání žaloby pro zmatečnost podle ustanovení § 234 odst. 3 o. s. ř., postačuje, aby se ten, kdo žalobu podává, dozvěděl (získal vědomost) o tom, že jsou zde takové skutkové okolnosti, které zakládají důvod pochybovat o nepodjatosti soudce nebo přísedícího, jenž vydal žalobou napadené rozhodnutí nebo se na jeho vydání podílel.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 5931/2016, ze dne 24. 5. 2017
13.01.2017 00:03
ÚS: Nedodržení postupu ke zjištění pravomoci orgánu veřejné moci
I. Mezi základní atributy právního státu podle čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky patří princip právní jistoty, s nímž je neslučitelné, aby o téže věci bylo rozhodnuto dvakrát, neboť orgán veřejné moci může autoritativně rozhodnout „v tomtéž případě“ ve smyslu čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, popř. čl. 1 odst. 1 a čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky jen jednou. Jinak je porušen jeden ze základních procesních principů (překážka věci rozhodnuté) zaručený právem na soudní a jinou právní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
II. Nebyl-li dodržen zákonem stanovený procesní postup týkající se zjištění pravomoci orgánů veřejné moci podle zákona č. 131/2002 Sb., o řešení některých kompetenčních sporů, a nebylo-li zákonem předepsaným způsobem postaveno najisto, zda pravomoc soudu v dané věci je dána, a přesto bylo meritorně rozhodováno, dochází k porušení práva na zákonného soudce podle čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v souvislosti s tím i k naplnění zmatečnostního důvodu podle § 229 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu; toto ustanovení občanského soudního řádu třeba ústavně konformně vykládat tak, že zahrnuje i případy, kdy sice není vyloučeno, že pravomoc soudu mohla být dána, ale nebylo to zákonem předepsaným procesním postupem postaveno najisto.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 3567/14, ze dne 13. 12. 2016
21.11.2016 00:00
Žaloba na obnovu řízení o uznání cizího rozhodnutí o rozvodu manželství
Žaloba na obnovu řízení o uznání cizího rozhodnutí o rozvodu manželství a žaloba pro zmatečnost proti rozsudku Nejvyššího soudu, kterým bylo uznáno cizí rozhodnutí o rozvodu manželství na území České republiky, nejsou podle § 398 z. ř. s. přípustné.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Ncu 44/2016, ze dne 16. 8. 2016
11.10.2016 00:02
Doručení písemného vyhotovení rozsudku soudu prvního stupně
Rozhodl-li odvolací soud o odvolání účastníka podaném proti rozsudku soudu prvního stupně, aniž bylo účastníku doručeno písemné (elektronické) vyhotovení tohoto rozsudku, byla mu nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před odvolacím soudem ve smyslu ustanovení § 229 odst. 3 o. s. ř.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 3732/2015, ze dne 14. 7. 2016
28.06.2016 00:01
Žaloba pro zmatečnost usnesení insolvenčního soudu
Usnesení, kterým insolvenční soud potvrdil usnesení, jímž schůze věřitelů odvolala dosavadního insolvenčního správce dlužníka z funkce a ustanovila nového insolvenčního správce dlužníka, není ve smyslu ustanovení § 229 odst. 1 o. s. ř. usnesením soudu prvního stupně, kterým bylo insolvenční řízení (jeho relativně samostatná fáze) skončeno.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 ICdo 16/2016, ze dne 29. 2. 2016
02.03.2016 00:00
Informační povinnost soudu
Odvolací soud nepochybil, jestliže danou věc projednal a rozhodl v situaci, kdy zjistil, že zástupkyně žalobce byla (před nařízením odvolacího jednání) vyškrtnuta ze seznamu advokátů vedeného Českou advokátní komorou. To, že vyškrtnutá advokátka o uvedené skutečnosti žalobce neinformovala (případně se žalobce o vyškrtnutí jeho zástupkyně ze seznamu advokátů nedozvěděl postupem podle ustanovení § 27 odst. 4 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii), nelze vytýkat odvolacímu soudu, který takovou informační povinnost neměl. Odvolací soud uvedeným postupem nezatížil řízení vadou, jež by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a – vzhledem k tomu, že k nařízenému jednání předvolal přímo žalobce – ani zmatečnostní vadou podle ustanovení § 229 odst. 3 o. s. ř.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2066/2013, ze dne 29. 11. 2015