// Profipravo.cz / Žaloba pro zmatečnost

Žaloba pro zmatečnost

23.09.2022 00:03

ÚS: Formalistické posouzení opodstatněnosti žaloby pro zmatečnost

Je povinností obecných soudů v původním řízení, aby stěžovatele poučily podle § 5 občanského soudního řádu, coby jedním ze základních předpokladů práva na spravedlivé soudní řízení, o existenci souvislostí, pro něž je jím požadované rozhodnutí fakticky i právně neuskutečnitelné. Smyslem procesní poučovací povinnosti je zabezpečit, aby si účastník včas uvědomil své procesní možnosti a měl příležitost je uplatnit skrze konkrétní procesní úkon. Poučovací povinnost podle § 5 občanského soudního řádu vystupuje do popředí zejména v případech, kdy se demokratická společnost snaží alespoň částečně zmírnit následky majetkových a jiných křivd vzniklých porušováním obecně uznávaných lidských práv a svobod.

Žaloba pro zmatečnost slouží k nápravě takových procesních vad, jež představují porušení základních principů ovládajících řízení před soudem, příp. jimiž bylo postiženo řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, je-li nejen v zájmu účastníků, ale i ve veřejném zájmu, aby taková rozhodnutí byla dodatečně odstraněna, bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou věcně správná. Jde tedy o právní institut, jímž lze dosáhnout nápravy ve věci, v níž došlo k závažným procesněprávním pochybením. Vydání rozhodnutí, které od počátku není způsobilé vyvolat zamýšlené právní následky, a tedy poskytnout porušenému právu jednotlivce soudní ochranu, takovou vadou beze sporu je. Obecné soudy porušily nejen právo stěžovatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 Úmluvy, ale také jeho legitimní očekávání, že se stane vlastníkem v žalobě specifikovaného pozemku jako majetkového práva ve smyslu čl. 11 odst. 1 Listiny a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 2661/21, ze dne 9. 8. 2022


07.06.2021 00:00

Odmítnutí odvolání proti usnesení o zamítnutí žaloby pro zmatečnost

Usnesení, jímž odvolací soud odmítl odvolání proti usnesení o zamítnutí žaloby pro zmatečnost, je ve smyslu ustanovení § 230 odst. 3 o. s. ř. usnesením, proti němuž není přípustná žaloba pro zmatečnost. Přípustnost dovolání proti takovému usnesení proto není vyloučena ustanovením § 238 odst. 1 písm. e) o. s. ř.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 97/2021, ze dne 3. 2. 2021


14.05.2020 00:02

Včasnost žaloby pro zmatečnost proti rozhodnutí insolvenčního soudu

Pokud je žalobou pro zmatečnost napadáno rozhodnutí insolvenčního soudu o schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, aplikuje se § 96 odst. 2 insolvenčního zákona (srov. Rc 32/2017). Z úpravy § 96 odst. 2 insolvenčního zákona se pak výslovně podává, že se v řízení o žalobě pro zmatečnost podané proti pravomocnému rozhodnutí vydanému v insolvenčním řízení neaplikuje (nepoužije) § 235 odst. 2 o. s. ř. Jde tedy o speciální úpravu k obecné úpravě dle občanského soudního řádu. Z řečeného zároveň vyplývá, že žaloba pro zmatečnost pro tzv. zmatečnostní vadu řízení dle § 229 odst. 3 a 4 o. s. ř. musí být podána ve lhůtě tří měsíců od doručení napadeného rozhodnutí (§ 234 odst. 1 o. s. ř.), přičemž dovolací řízení o podaném dovolání proti stejnému pravomocnému rozhodnutí nemá na tuto lhůtu žádný vliv.

Nejvyšší soud nesdílí dovolatelův názor, že § 96 odst. 2 insolvenčního zákona (respektive jeho aplikace) je „ústavně nekonformní“. Účel označeného ustanovení insolvenčního zákona (hospodárnost a urychlení insolvenčního řízení) je legitimní a zcela zjevný. Současně je jeho znění dostatečně předvídatelné a nijak nenarušuje právní jistotu účastníků řízení.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 ICdo 144/2019, ze dne 30. 1. 2020


03.03.2020 00:01

K přípustnosti dovolání ve věci žaloby pro zmatečnost

I. Usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení insolvenčního soudu o uložení pořádkové pokuty insolvenční správkyni, je usnesením o pořádkovém opatření. Žaloba pro zmatečnost podaná proti takovému usnesení, je (jen) mimořádným opravným prostředkem proti usnesení o pořádkovém opatření, takže i rozhodnutí insolvenčního soudu a odvolacího soudu o takové žalobě pro zmatečnost jsou (stále) rozhodnutími o pořádkovém opatření, u nichž přípustnost dovolání vylučuje ustanovení § 238 odst. 1 písm. f) o. s. ř.

II. Absence výroku o nákladech dovolacího řízení je odůvodněna tím, že předmětná žaloba pro zmatečnost je stále mimořádným opravným prostředkem proti rozhodnutí insolvenčního soudu vydanému v insolvenčním řízení, takže i na náklady účastníků řízení o takové žalobě se vztahuje pravidlo obsažené v § 170 písm. f) insolvenčního zákona. Výrok o nákladech řízení o žalobě pro zmatečnost směřující proti rozhodnutí insolvenčního soudu vydanému v insolvenčním řízení tudíž do rozhodnutí soudu o takové žalobě nepatří.

III. Okolnost, že odvolací soud poskytl účastníkům v napadeném usnesení nesprávné poučení o tom, že dovolání (při splnění dalších podmínek) přípustné být může, možnost podat dovolání tam, kde to zákon nepřipouští, nezakládá.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 ICdo 124/2019, ze dne 12. 12. 2019


09.01.2020 00:01

Žaloba pro zmatečnost v konkursním řízení vedeném podle ZKV

Z toho, že žaloba pro zmatečnost je mimořádným opravným prostředkem podaným proti rozhodnutí vydanému v konkursním řízení vedeném podle zákona o konkursu a vyrovnání, plyne, že:

1/ V řízení o žalobě pro zmatečnost soud postupuje stejně jako soud rozhodující o jiných opravných prostředcích (o odvolání nebo o dovolání) proti rozhodnutí vydanému v konkursním řízení úpadce.

2/ Účastníky řízení o žalobě pro zmatečnost jsou vedle úpadce i všichni další účastníci konkursní řízení vedeného na majetek úpadce (srov. § 7 ZKV) a rozhodnutí o žalobě pro zmatečnost je soud povinen doručit všem těmto účastníkům na základě stejných pravidel, jimiž se řídí doručování jiných rozhodnutí vydaných v konkursní věci úpadce (srov. především § 66c ZKV). Jedinou změnou, kterou lze s účinností od 1. července 2009 pokládat na základě zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, za uplatnitelnou v konkursním a vyrovnacím řízení vedeném podle zákona o konkursu a vyrovnání a ve sporech takovým řízením vyvolaných (a to vzhledem k obsahu článku II. bodu 4. uvedeného zákona), je úprava doručování písemností a předvolávání k soudu, včetně důvodu zmatečnosti podle § 229 odst. 1 písm. h) o. s. ř., ve znění účinném od 1. července 2009.

3/ Stejně jako pro spory vyvolané konkursem prohlášeným podle zákona o konkursu a vyrovnání je pro konkursní řízení vedené podle zákona o konkursu a vyrovnání, včetně té jeho části, jež se týká projednávání mimořádných opravných prostředků (dovolání, žaloby pro zmatečnost) podaných proti rozhodnutím vydaným v konkursním řízení, nadále použitelný zákon o soudních poplatcích, ve znění účinném do 31. prosince 2007. Podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích, ve znění účinném do 31. prosince 2007, je přitom řízení ve věci konkursu, včetně nuceného vyrovnání, od soudních poplatků osvobozeno. Z ustanovení § 11 odst. 3 písm. d) zákona o soudních poplatcích, ve znění účinném do 31. prosince 2007, pak plyne, že osvobození podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích, ve znění účinném do 31. prosince 2007, se vztahuje také na řízení o žalobě pro zmatečnost. Postupy konkursního soudu směřující ke zpoplatnění žaloby pro zmatečnost podané úpadcem v této věci tedy odporují zákonu o soudních poplatcích ve znění rozhodném pro projednání této věci (úpadce nemá povinnost k úhradě soudního poplatku ze žaloby pro zmatečnost).

4/ Pro konkursní řízení vedené podle zákona o konkursu a vyrovnání, včetně té jeho části, jež se týká projednávání mimořádných opravných prostředků (dovolání, žaloby pro zmatečnost), je nadále použitelný zákon č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících, ve znění účinném do 31. prosince 2007. Zákon č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, jenž s účinností od 1. července 2008 zrušil (nahradil) zákon č. 189/1994 Sb., není použitelný již proto, že s konkursním řízením vedeným podle zákona o konkursu a vyrovnání nepočítá (působnost vyšších soudních úředníků v této agendě neupravuje). Námitkové řízení obdobné tomu, jež upravuje ustanovení § 9 odst. 2 zákona č. 121/2008 Sb., pak zákon č. 189/1994 Sb. v rozhodném znění neupravuje. Postupy konkursního soudu, jenž takové námitkové řízení v dané konkursní věci připustil (námitky projednal a rozhodl o nich podle zákona č. 121/2008 Sb.), tedy odporují zákonu č. 189/1994 Sb. ve znění rozhodném pro projednání této věci.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 619/2018, ze dne 24. 10. 2019


09.09.2019 00:01

Žaloba pro zmatečnost proti rozhodnutí insolvenčního soudu o úpadku

Státní zastupitelství, které vstoupilo do insolvenčního řízení, není oprávněno k podání žaloby pro zmatečnost podle ustanovení § 229 odst. 1 písm. e) o. s. ř. proti rozhodnutí insolvenčního soudu o úpadku vydanému na základě insolvenčního návrhu dlužníka, ani proti rozhodnutí o povolení reorganizace dlužníka.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 ICdo 69/2017, ze dne 30. 5. 2019


15.02.2019 00:06

ÚS: Ústavně konformní výklad § 229 odst. 1 písm. c) OSŘ

Analytická právní věta

Ústavně konformní interpretací § 229 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (a s ním spojeného § 20 odst. 1 téhož zákona) je taková, podle níž neměla procesní způsobilost též osoba, která sice v rozhodné době nebyla pravomocně omezena ani zbavena způsobilosti k právním úkonům, avšak v důsledku duševní poruchy nebyla schopna samostatně právně jednat a nebyla přitom náležitě zastoupena opatrovníkem, resp. při jednání advokátem s procesní plnou mocí.

PRÁVNÍ VĚTY

Judikatura obecných soudů nepodřazovala pod důvod zmatečnosti podle ustanovení § 229 odst. 1 písm. c) o. s. ř. jednání osoby prokazatelně jednající v duševní poruše, jestliže tato osoba nebyla pravomocně omezena ani zbavena ve způsobilosti k právním úkonům. Vycházela pouze z formalistického výkladu tohoto ustanovení a abstrahovala od jeho účelu, kterým je ochrana práv osob stižených duševní poruchou, resp. poskytnutí ochrany osobě, která v řízení není schopna samostatně jednat. Ústavně konformní interpretací ustanovení § 229 odst. 1 písm. c) o. s. ř. (a s ním spojeného § 20 odst. 1 o. s. ř.) je taková, podle níž neměla procesní způsobilost též osoba, která sice v rozhodné době nebyla pravomocně omezena nebo zbavena ve způsobilosti k právním úkonům, avšak v důsledku duševní poruchy nebyla schopna samostatně právně jednat a nebyla přitom náležitě zastoupena opatrovníkem, resp. při jednání advokátem s procesní plnou mocí. Tento výklad platí tím spíše pro případy, na něž dopadá aktuální úprava svéprávnosti podle občanského zákoníku.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 3040/16, ze dne 18. 12. 2018


12.07.2018 00:01

Poučení o přípustnosti žaloby pro zmatečnost

V písemném vyhotovení rozsudku není soud prvního stupně ani odvolací soud povinen poučit účastníka o tom, že je proti takovému rozhodnutí přípustná žaloba pro zmatečnost. Zákonem aprobovaná absence takového poučení proto nemá vliv na počátek běhu lhůty pro podání žaloby pro zmatečnost a na její trvání.

Žaloba pro zmatečnost podle § 229 odst. 4 o. s. ř. je na rozdíl od případů uvedených v § 229 odst. 1 až 3 o. s. ř. opravným prostředkem univerzálním (slovy Ústavního soudu zjevně přípustným). I kdyby se měl v poučovací praxi odvolacích soudů prosadit závěr formulovaný Ústavním soudem v nálezu sp. zn. IV. ÚS 2163/11, nelze přehlédnout, že tento závěr se (z důvodu její univerzálnosti) týká právě jen poučovací povinnosti o přípustnosti žaloby pro zmatečnost podle § 229 odst. 4 o. s. ř. a nelze jej vztáhnout na případy odlišné, tj. na žaloby pro zmatečnost podle § 229 odst. 1 až 3 o. s. ř.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 1531/2017, ze dne 25. 4. 2018


08.08.2017 00:02

Okolnosti významné pro počátek běhu lhůty k podání žaloby pro zmatečnost

Ten, kdo podává žalobu pro zmatečnost podle ustanovení § 229 odst. 1 písm. e) o. s. ř., se dozví ve smyslu ustanovení § 234 odst. 3 o. s. ř. o důvodu zmatečnosti dnem, v němž získal vědomost [dozvěděl se informace (skutečnosti)] o tom, že je zde - se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům - důvod pochybovat o nepodjatosti soudců nebo přísedících. Vědomost zde zakládá zjištění skutkových okolností, v důsledku nichž nastává pochybnost o nepodjatosti soudce nebo přísedícího, a nikoli rozhodnutí soudu, že soudce či přísedící je z tohoto důvodu vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci.

Pro určení počátku běhu lhůty uvedené v ustanovení § 234 odst. 3 o. s. ř. tedy není významné, zda a kdy ten, kdo podává žalobu pro zmatečnost, zjistil, že bylo vydáno rozhodnutí soudu, kterým bylo vyhověno námitce podjatosti uplatněné na základě stejných skutkových okolností, popřípadě kdy mu bylo soudem doručeno nebo kdy jinak zjistil jeho obsah. K tomu, aby začala běžet lhůta 3 měsíců k podání žaloby pro zmatečnost podle ustanovení § 234 odst. 3 o. s. ř., postačuje, aby se ten, kdo žalobu podává, dozvěděl (získal vědomost) o tom, že jsou zde takové skutkové okolnosti, které zakládají důvod pochybovat o nepodjatosti soudce nebo přísedícího, jenž vydal žalobou napadené rozhodnutí nebo se na jeho vydání podílel.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 5931/2016, ze dne 24. 5. 2017


13.01.2017 00:03

ÚS: Nedodržení postupu ke zjištění pravomoci orgánu veřejné moci

I. Mezi základní atributy právního státu podle čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky patří princip právní jistoty, s nímž je neslučitelné, aby o téže věci bylo rozhodnuto dvakrát, neboť orgán veřejné moci může autoritativně rozhodnout „v tomtéž případě“ ve smyslu čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, popř. čl. 1 odst. 1 a čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky jen jednou. Jinak je porušen jeden ze základních procesních principů (překážka věci rozhodnuté) zaručený právem na soudní a jinou právní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

II. Nebyl-li dodržen zákonem stanovený procesní postup týkající se zjištění pravomoci orgánů veřejné moci podle zákona č. 131/2002 Sb., o řešení některých kompetenčních sporů, a nebylo-li zákonem předepsaným způsobem postaveno najisto, zda pravomoc soudu v dané věci je dána, a přesto bylo meritorně rozhodováno, dochází k porušení práva na zákonného soudce podle čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v souvislosti s tím i k naplnění zmatečnostního důvodu podle § 229 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu; toto ustanovení občanského soudního řádu třeba ústavně konformně vykládat tak, že zahrnuje i případy, kdy sice není vyloučeno, že pravomoc soudu mohla být dána, ale nebylo to zákonem předepsaným procesním postupem postaveno najisto.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 3567/14, ze dne 13. 12. 2016


21.11.2016 00:00

Žaloba na obnovu řízení o uznání cizího rozhodnutí o rozvodu manželství

Žaloba na obnovu řízení o uznání cizího rozhodnutí o rozvodu manželství a žaloba pro zmatečnost proti rozsudku Nejvyššího soudu, kterým bylo uznáno cizí rozhodnutí o rozvodu manželství na území České republiky, nejsou podle § 398 z. ř. s. přípustné.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Ncu 44/2016, ze dne 16. 8. 2016


11.10.2016 00:02

Doručení písemného vyhotovení rozsudku soudu prvního stupně

Rozhodl-li odvolací soud o odvolání účastníka podaném proti rozsudku soudu prvního stupně, aniž bylo účastníku doručeno písemné (elektronické) vyhotovení tohoto rozsudku, byla mu nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před odvolacím soudem ve smyslu ustanovení § 229 odst. 3 o. s. ř.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 3732/2015, ze dne 14. 7. 2016


28.06.2016 00:01

Žaloba pro zmatečnost usnesení insolvenčního soudu

Usnesení, kterým insolvenční soud potvrdil usnesení, jímž schůze věřitelů odvolala dosavadního insolvenčního správce dlužníka z funkce a ustanovila nového insolvenčního správce dlužníka, není ve smyslu ustanovení § 229 odst. 1 o. s. ř. usnesením soudu prvního stupně, kterým bylo insolvenční řízení (jeho relativně samostatná fáze) skončeno.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 ICdo 16/2016, ze dne 29. 2. 2016


02.03.2016 00:00

Informační povinnost soudu

Odvolací soud nepochybil, jestliže danou věc projednal a rozhodl v situaci, kdy zjistil, že zástupkyně žalobce byla (před nařízením odvolacího jednání) vyškrtnuta ze seznamu advokátů vedeného Českou advokátní komorou. To, že vyškrtnutá advokátka o uvedené skutečnosti žalobce neinformovala (případně se žalobce o vyškrtnutí jeho zástupkyně ze seznamu advokátů nedozvěděl postupem podle ustanovení § 27 odst. 4 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii), nelze vytýkat odvolacímu soudu, který takovou informační povinnost neměl. Odvolací soud uvedeným postupem nezatížil řízení vadou, jež by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a – vzhledem k tomu, že k nařízenému jednání předvolal přímo žalobce – ani zmatečnostní vadou podle ustanovení § 229 odst. 3 o. s. ř.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2066/2013, ze dne 29. 11. 2015


16.09.2015 00:00

Vyloučení soudce z rozhodování pro poměr k věci

I. Skutečnost, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce, je zmatečnostním důvodem podle § 229 odst. 1 písm. e) o. s. ř. Naplňuje-li však uvedená otázka zároveň podmínky přípustnosti dovolání podle § 237 o. s. ř. (a přípustnost dovolání není vyloučena ani podle § 238 o. s. ř.), pak je dovolání pro řešení této otázky přípustné. Jinými slovy, přípustnost dovolání není vyloučena pouze proto, že lze ze stejného (v dovolání uplatněného) důvodu podat rovněž žalobu pro zmatečnost.

II. O poměr soudce k věci zakládající pochybnosti o jeho nepodjatosti se jedná, měl-li by tentýž soudce projednat žalobu na náhradu nemajetkové újmy nebo škody, která měla být způsobena jeho vlastním postupem v posuzovaném řízení.

Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že v případě požadavku nestrannosti neplatí, že by nenaplnění tohoto požadavku u soudu prvního stupně mohlo být považováno za „zahlazené“ tím, že věc projednal (nestranný) nadřízený soud. V daném případě se nejedná o chybný postup soudu prvního stupně, ale o vadu v samotném složení tohoto soudu. Tato vada nemůže být odvolacím (ani dovolacím) soudem odstraněna, pokud rozhodnutí soudu prvního stupně nebylo z tohoto důvodu celé zrušeno.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 5459/2014, ze dne 24. 6. 2015


19.06.2015 00:02

ÚS: Prostředky řešení podjatosti soudce

1) Integrální součástí práva na spravedlivý proces podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod je garance toho, aby ve věci rozhodoval nestranný soudce. Dbát na dodržení nestrannosti je povinností soudců, a nikoliv účastníků řízení. Při plnění této povinnosti musí soudci o nestrannosti uvažovat nejen v subjektivní, ale i v objektivní rovině. Soudce se tedy nesmí spokojit s tím, že se subjektivně necítí být podjatý, ale vždy se musí zabývat i otázkou, zda s ohledem na jemu známé okolnosti případu jsou (objektivně vzato) vyloučeny oprávněné pochybnosti o jeho nestrannosti.

2) Žaloba pro zmatečnost podle § 229 odst. 1 písm. e) o. s. ř. nevyžaduje jako nezbytnou podmínku svého uplatnění ani úspěchu vyčerpání námitky podjatosti podle § 15a o. s. ř.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 1811/14, ze dne 27. 5. 2015


30.06.2014 00:01

K obsazení soudního oddělení odvolacího soudu

V případě, že v soudním oddělení působí u odvolacího soudu čtyři (nebo více) předsedů senátu a jiných soudců, jsou ve vztahu ke sporům nebo jiným právním věcem, které do něho byly (způsobem stanoveným v rozvrhu práce) přiděleny, všichni tito soudci příslušnými ("zákonnými") soudci; případnou změnou rozvrhu práce nebo rozvrhem práce pro příští kalendářní rok nesmí (ve vztahu k věcem, které byly do té doby přiděleny do soudního oddělení) být, pokud je to možné, dotčeno zařazení soudců do jednotlivých soudních oddělení, ledaže by ve věci nebyl učiněn žádný úkon nebo by došlo ke zřízení nového soudního oddělení nebo jeho zrušení. Jednotlivá právní věc proto může být projednána a rozhodnuta v (tříčlenném) senátě složeném z předsedy senátu a soudců, kteří působí v příslušném soudním oddělení; proběhne-li ve sporu nebo jiné právní věci více jednání (roků), je projednána a rozhodnuta příslušnými ("zákonnými") soudci i - za podmínek uvedených v ustanovení § 119 odst. 3 o.s.ř. - tehdy, tvoří-li senát při jednotlivých jednáních (rocích) jiní soudci, jestliže působí (podle rozvrhu práce) v tomtéž soudním oddělení.

Nejvyšší soud České republiky dospěl k závěru, že nejde o důvod zmatečnosti podle ustanovení § 229 odst. 1 písm. f) o.s.ř., byla-li věc v odvolacím řízení projednána a rozhodnuta v soudním oddělení, do něhož patří podle rozvrhu práce, a byl-li senát odvolacího soudu při projednání a rozhodnutí věci složen z předsedy senátu a soudců, kteří do něj byli zařazeni v souladu s rozvrhem práce.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 2048/2013, ze dne 28. 5. 2014


25.03.2014 00:02

Odmítnutí žaloby pro vady po zamítnutí žádosti o ustanovení zástupce

Zamítá-li soud žádost o ustanovení zástupce žalobci, jenž podal u soudu žalobu, která trpí vadami, bránícími pokračovat v řízení, může ho ve smyslu ustanovení § 43 odst. 1 o.s.ř. usnesením vyzvat, aby žalobu opravil nebo doplnil, teprve v době, kdy usnesení o zamítnutí žádosti je v právní moci. Až v této době (v době, kdy žalobce již nemůže spoléhat na to, že mu bude soudem ustanoven zástupce z řad advokátů) lze od žalobce důvodně očekávat, že vady žaloby odstraní buď sám nebo prostřednictvím zástupce, kterého si zvolí, když teprve jeho nečinnost (neodstranění vady žaloby) v tomto období může být procesně sankcionována odmítnutím žaloby podle ustanovení § 43 odst. 2 věty první o.s.ř. Nepostupuje-li tímto způsobem, je odůvodněn závěr, že soud odňal žalobci možnost jednat před soudem.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 987/2013, ze dne 26. 2. 2014


25.03.2014 00:00

Vylíčení důvodu žaloby pro zmatečnost

Uvedení důvodu žaloby pro zmatečnost v sobě zahrnuje požadavek, aby žaloba obsahovala jeho - po skutkové stránce (dostatečně určité a srozumitelné) - vylíčení tak, aby bylo nepochybné, jaký z důvodů zmatečnosti uvedených v ustanovení § 229 o.s.ř. se uplatňuje a v čem důvod zmatečnosti spočívá, tedy aby bylo možné taková skutková tvrzení subsumovat pod některý ze zákonem stanovených důvodů zmatečnosti; nepostačuje pouhý odkaz na ustanovení zákona, ve kterém je důvod zmatečnosti obsažen. Lze proto souhlasit se závěrem odvolacího soudu, že takovým způsobem uplatňovaný důvod zmatečnosti žalobci v žalobě pro zmatečnost neuvedli, když toliko odkazovali všeobecně na "vady řízení" či "odnětí práva na spravedlivý proces". Závěr odvolacího soudu, že žaloby pro zmatečnost trpí v uvedeném rozsahu vadou, jež bránila pokračování v řízení, je proto správný.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 987/2013, ze dne 26. 2. 2014


12.03.2014 00:01

Žaloba pro zmatečnost podle ust. § 229 odst. 4 o.s.ř.

I. Jakkoli ustanovení § 229 odst. 4 o. s. ř. výslovně zmiňuje pouze odvolání (jako řádný opravný prostředek) a dovolání (jako mimořádný opravný prostředek), není pochyb o tom, že tam uvedené pravidlo uplatní i v případě rozhodování o dalších, občanským soudním řádem upravených, opravných prostředcích, jako jsou (v režimu řádných opravných prostředků) odpor proti platebnímu rozkazu (respektive odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu) a námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu. Jak v případě odvolání, tak v případě těchto (dalších) opravných prostředků jde totiž (vždy a jen) o posouzení otázky včasnosti toho kterého opravného prostředku, a to bez ohledu na jeho označení.

II. Mimořádným opravným prostředkem, jenž slouží k prověření správnosti rozhodnutí, jímž odvolací soud potvrdil či změnil usnesení, kterým soud prvního stupně odmítl námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu jako opožděné, je žaloba pro zmatečnost; přípustnost dovolání proti takovémuto rozhodnutí tak vylučuje ustanovení § 238 odst. 1 písm. f) o. s. ř.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2437/2013, ze dne 22. 1. 2014


< strana 1 / 4 >
Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů