// Profipravo.cz / Odvolání

Odvolání

30.01.2026 00:05

ÚS: Změna rozhodnutí o zamítnutí návrhu na předběžné opatření

I. Odvolací soud může výjimečně změnit rozhodnutí soudu prvního stupně o zamítnutí návrhu na předběžné opatření pouze tehdy, předloží-li zvláštní a konkrétní odůvodnění, proč nebylo možné postupovat standardně zrušením rozhodnutí a vrácením věci soudu prvního stupně; absence takového zvláštního odůvodnění zakládá porušení práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a principu rovnosti účastníků řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.

II. Změna zamítavého rozhodnutí o předběžném opatření odvolacím soudem bez doručení odvolání protistraně k vyjádření je ústavně přípustná jen tehdy, pokud by doručení mohlo reálně ohrozit nebo zmařit účel předběžného opatření; neexistují-li takové okolnosti, může nezaslání odvolání porušit právo účastníka na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a princip rovnosti účastníků řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 3143/25, ze dne 7. 1. 2026

04.12.2025 00:02

Aplikace fikce podle § 2238 o. z. na rozšíření předmětu nájmu (bytu)

I. Institut fikce řádně uzavřené nájemní smlouvy podle ustanovení § 2238 o. z. lze vztáhnout též na případ změny smlouvy o nájmu (družstevního) bytu spočívající „v rozšíření“ předmětu nájmu (bytu) o další prostor, jenž má být užíván k uskladňování věcí obdobně jako sklep či komora, tedy jako jeho příslušenství, jež takto bylo jako příslušenství určeno (již v období právní úpravy účinné do 31. 12. 2013) vlastníkem, a v následném užívání takového prostoru nájemcem v dobré víře po stanovenou dobu. Skutečnost, že další prostor není stavebním úřadem určen k bydlení – není zkolaudován jako byt či jeho příslušenství, nájemci nemůže být podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 na újmu; srov. § 2236 odst. 2 o. z.

II. Jestliže podle zjištěného skutkového stavu mohl institut fikce řádně uzavřené nájemní smlouvy dle § 2238 o. z. na danou věc dopadat (být aplikován), měl odvolací soud v souladu se zásadou „soud zná právo“ provést právní posouzení věci i z pohledu uvedeného ustanovení z úřední povinnosti. Poukaz odvolatele na v úvahu přicházející právní posouzení věci (právní argumentace), jež nevychází z tvrzení, měnícího skutkový stav věci, není nepřípustnou novotou ve smyslu § 205a o. s. ř.

III. Vlastník domu nemohl podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 platně přenechat společné prostory domu (např. bývalou strojovnu výtahu) k užívání jako samostatný předmět nájmu v režimu „obecného nájmu“; smluvní ujednání, které ze společných prostor činí samostatný předmět nájmu, tak v tomto rozsahu nemůže založit platný nájemní vztah (§ 688 obč. zák.).

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 1827/2025, ze dne 22. 10. 2025

23.10.2025 00:02

Rozhodnutí o odvolání bez nařízení odvolacího jednání

Odvolání musí být v rovině zkoumání uplatněných odvolacích důvodů posuzováno podle svého obsahu. Jestliže odvolatel v odvolání vedle kritiky správnosti právního posouzení namítl i to, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (zde jak námitkou, že insolvenční soud rozhodoval o jiné kupní smlouvě, než která byla předmětem řízení, tak námitkou, že rozsudek insolvenčního soudu je nepřezkoumatelný), pak odvolání nebylo podáno jen z důvodu nesprávného právního posouzení věci a nelze je projednat a rozhodnout o něm bez nařízení odvolacího jednání podle § 214 odst. 3 o. s. ř.

Jestliže přitom odvolací soud projedná odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně (insolvenčního soudu) a rozhodne o něm bez nařízení odvolacího jednání, aniž jde o postup dovolený úpravou obsaženou v § 214 odst. 2 a 3 o. s. ř., je odvolací řízení postiženo zmatečnostní vadou dle § 229 odst. 3 o. s. ř.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 ICdo 29/2024, ze dne 24. 9. 2025

09.10.2025 00:01

Odvolání proti ustanovení znalce k vypracování revizního posudku

Rozhodnutí soudu o ustanovení znalce ve smyslu § 127 odst. 2 věty druhé o. s. ř. za účelem přezkumu již vypracovaného znaleckého posudku je svou povahou, procesním postupem a náležitostmi srovnatelné s rozhodnutím o ustanovení znalce ve smyslu § 127 odst. 1 o. s. ř. Jde o rozhodnutí, kterým se upravuje vedení řízení; odvolání proti němu není podle § 202 odst. 1 písm. a) o. s. ř. přípustné.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 1099/2025, ze dne 1. 9. 2025

07.10.2025 00:02

Absence poučení dle § 119a OSŘ v případě postupu podle § 115a OSŘ

Rozhodne-li soud se souhlasem účastníků ve věci bez jednání, neuplatní se poučovací povinnost soudu dle § 119a o. s. ř. Absence tohoto poučení v případě postupu podle § 115a o. s. ř. nebrání uplatnění systému neúplné apelace v odvolacím řízení.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 ICdo 146/2023, ze dne 31. 7. 2025

16.09.2025 00:02

ÚS: Změna rozhodnutí o zamítnutí návrhu na předběžné opatření

Odvolací soud může změnit rozhodnutí o zamítnutí návrhu na předběžné opatření pouze za předpokladu, že mimo jiné předloží zvláštní zdůvodnění, proč nebylo možné namísto toho rozhodnutí soudu prvního stupně zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení.

Odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření není třeba doručovat jiným účastníkům, zejména pokud to není účelné (například s ohledem na dosavadní vývoj řízení) či vhodné nebo pokud by mohl být nevhodným doručením odvolání zmařen účel předběžného opatření.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 1785/25, ze dne 7. 8. 2025

05.09.2025 00:03

ÚS: Překvapivé rozhodnutí o nákladech prvostupňového řízení

V případech tzv. bagatelních věcí je s výjimkou zcela extrémních rozhodnutí obecného soudu důvodnost ústavní stížnosti vyloučena. Stejně tak je před Ústavním soudem omezen přezkum rozhodnutí soudů o náhradě nákladů řízení. Otázka náhrady nákladů řízení může nabýt ústavněprávní dimenzi v případě extrémního vykročení z pravidel upravujících toto řízení, což nastává např. v důsledku interpretace a aplikace příslušných ustanovení zákona, týkajících se náhrady nákladů řízení obecnými soudy, v nichž je obsažen prvek svévole, libovůle nebo je-li v extrémním rozporu s principy spravedlnosti, v důsledku čehož může dojít k porušení práva stěžovatele podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

V postupu městského soudu, který odlišně od obvodního soudu – a navíc nesprávně – vyhodnotil obvodním soudem zjištěný skutkový stav, aniž s touto změnou svého názoru účastníky řízení seznámil, a následně svůj závěr v napadeném rozsudku zcela nedostatečně odůvodnil, byl obsažen prvek svévole a jeho rozhodnutí je tak v extrémním rozporu s principy spravedlnosti a požadavky věcně přiléhavého a rozumného vypořádání posuzovaného právního vztahu. Tím se městský soud v důsledku nesprávné interpretace a aplikace příslušných ustanovení občanského soudního řádu dopustil extrémního vykročení z pravidel upravujících toto řízení a v důsledku toho došlo v předmětné věci k porušení práva stěžovatelky na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 1761/25, ze dne 23. 7. 2025

12.08.2025 00:01

(Ne)vyznačení data vhození na písemnosti dle § 50 odst. 1 OSŘ

I. Písemnost (jinou než určenou do vlastních rukou), na níž nebylo doručujícím orgánem vyznačeno datum vhození, není možné považovat písemnost za doručenou dnem jejího vhození do schránky ve smyslu § 50 odst. 1 o. s. ř.

II. V poměrech projednávané věci účastnice v žalobě pro zmatečnost tvrdila (a své tvrzení též doložila předložením obálky), že doručující orgán v rozporu s § 50 odst. 1 o. s. ř. nevyznačil datum vhození písemnosti do schránky na obálce, do níž byla písemnost vložena. Účastnice se proto z doručované písemnosti nemohla dozvědět, jakým dnem se písemnost považuje za doručenou a odkdy jí začala běžet lhůta pro podání odvolání proti doručovanému usnesení.

Není-li v projednávané věci možné vyjít z fikce doručení uvedené v § 50 odst. 1 o. s. ř., provede soud potřebná šetření ke zjištění, kdy se účastnice s doručovanou písemností skutečně seznámila, tj. kdy došlo k naplnění materiální funkce doručení. Nepodaří-li se soudu tuto skutečnost zjistit, nemůže dospět k závěru o opožděnosti podaného odvolání. Takový závěr je totiž možné učinit pouze v případě, bude-li bez jakýchkoli pochybností postaveno na jisto, že zákonem stanovená lhůta k podání odvolání marně uplynula.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 1526/2024, ze dne 29. 7. 2025

10.07.2025 00:02

Návrh na snížení smluvní pokuty uplatněný (až) v odvolacím řízení

Změna paradigmatu v pojímání moderace smluvní pokuty podle § 2051 o. z. oproti výkladu zastávanému ve vztahu k § 301 obchodního zákoníku s sebou přinesla mimo jiné změnu (rozšíření) okruhu skutečností, které jsou z hlediska moderačního oprávnění soudu relevantní. Soud posuzující důvodnost návrh dlužníka na snížení smluvní pokuty z důvodu její nepřiměřenosti, musí mít možnost posuzovat nejen okolnosti, které tu byly v době sjednání smluvní pokuty, nýbrž hodnotí též okolnosti, které zde byly při porušení smluvní povinnosti, jakož i okolnosti, které nastaly po porušení, mají-li v porušení smluvní povinnosti nepochybně původ (např. dodatečně vzniklá újma) a byly-li v době porušení povinnosti předvídatelné.

Procesní úkon (námitku), jímž se dovolává nepřiměřenosti nároku na smluvní pokutu, může dlužník vznést v řízení kdykoliv, a to až do okamžiku rozhodnutí odvolacího soudu. Je ovšem nezbytné si uvědomit, že pro posouzení důvodnosti takové námitky dlužníka se nelze obejít bez skutečností, které jsou pro závěr soudu o snížení nepřiměřeného nároku relevantní. Ke snížení nároku na smluvní pokutu na základě návrhu vzneseného dlužníkem až v odvolacím řízení ovládaném zásadou neúplné apelace lze proto přistoupit jen tehdy, vyplývá-li závěr o nepřiměřenosti smluvní pokuty ze skutečností, jež vyšly najevo nebo byly zjištěny v řízení před soudem prvního stupně. Nelze-li bez uplatnění dalších skutečností a důkazů posoudit důvodnost návrhu dlužníka na snížení smluvní pokuty, odvolací soud nemůže k takto vznesené námitce dlužníka přihlédnout a smluvní pokutu snížit.

Jinak řečeno, návrh dlužníka na snížení smluvní pokuty vznesený až za odvolacího řízení, jež je vystavěno na principu neúplné apelace, nemůže být důvodný, je-li jeho posouzení spojeno s nepřípustným uplatněním nových skutečností nebo důkazů (§ 205a, § 211a o. s. ř.). Bez toho, že by odvolací soud mohl zohlednit nejen okolnosti známé již v době sjednávání smluvní pokuty, nýbrž též okolnosti, které byly dány při porušení smluvní povinnosti, jakož i okolnosti nastalé později, mají-li v samotném porušení smluvní povinnosti původ, nelze soudní zásah (moderaci) do konkrétní pohledávky věřitele na zaplacení smluvní pokuty ospravedlnit.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 767/2024, ze dne 22. 5. 2025

16.05.2025 00:05

ÚS: Limity zákazu reformace in peius

Odvolací soud pouhou změnou výroku soudu prvního stupně o nákladech řízení v neprospěch odvolatele neporušuje za současné právní úpravy jeho ústavně zaručená práva. Není svévolný (a tedy porušující právo na soudní ochranu zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny) takový výklad relevantních ustanovení zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého se zákaz změny k horšímu při rozhodování odvolacích soudů o nákladech řízení neuplatní.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 610/24, ze dne 2. 4. 2025

25.04.2025 00:04

ÚS: Dokazování a hodnocení důkazů v odvolacím řízení

Je v rozporu se základním právem na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, hodnotí-li odvolací soud nalézacím soudem provedené důkazy jinak, aniž by dokazování zopakoval.

Neposkytne-li odvolací soud účastníkovi řízení dostatečný procesní prostor k dotvrzení relevantních skutečností a navržení odpovídajících důkazů, přestože oproti nalézacímu soudu změnil právní názor, v důsledku kterého účastník již neunáší své břemeno tvrzení, poruší zásadu rovnosti účastníků řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 244/24, ze dne 6. 3. 2025

17.04.2025 00:06

ÚS: Změna nákladů civilního řízení v neprospěch odvolatele

Změní-li odvolací soud výrok soudu prvního stupně o nákladech občanského soudního řízení v neprospěch odvolatele, neporuší tím jeho práva zaručená čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.

podle stanoviska Ústavního soudu sp. zn. Pl.ÚS-st. 60/24, ze dne 5. 3. 2025

08.04.2025 00:02

Posuzování přípustnosti odvolání podle § 202 odst. 2 o. s. ř.

Přípustnost odvolání podle § 202 odst. 2 o. s. ř. je posuzována ve vztahu k žalobě i vzájemnému návrhu samostatně.

podle usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 17 Co 60/2023, ze dne 29. 11. 2023

12.12.2024 00:06

ÚS: Odůvodnění aplikace moderačního práva dle § 150 OSŘ

Změní-li odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku o nákladech řízení a využije moderační právo obsažené v § 150 občanského soudního řádu, aniž by s tímto oproti rozhodnutí soudu prvního stupně odlišným názorem seznámil účastníky řízení a poskytl jim prostor pro vyjádření, poruší ústavně zaručené základní právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Porušení práva na soudní ochranu se soud dopustí i tím, že použití § 150 občanského soudního řádu řádně neodůvodní.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 2187/24, ze dne 30. 10. 2024

16.08.2024 00:06

ÚS: Zásada zákazu reformationis in peius

Změní-li odvolací soud v řízení o odvolání jediného účastníka řízení rozhodnutí soudu prvního stupně o nákladech řízení před soudem prvního stupně v neprospěch tohoto účastníka, rozhodne v rozporu se zásadou zákazu reformationis in peius, která byť není výslovně vyjádřena zákonem, platí v občanském soudním řízení jako důsledek zásady dispoziční platící pro podání odvolání a navazující řízení, dovoluje-li to povaha řízení a konkrétní procesní situace. Nerespektování této zásady bez náležitého důvodu představuje porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 1145/24, ze dne 10. 7. 2024

26.07.2024 00:02

ÚS: Odůvodnění nákladového výroku odvolacím soudem

I pokud se odvolací řízení vede "pouze" o náhradu nákladů řízení, plně se v něm uplatní požadavek řádného odůvodnění soudních rozhodnutí. Odvolací soud je povinen vždy posoudit všechny rozhodné skutkové a právní okolnosti případu, a to včetně konkrétního vypořádání argumentace v odvolání a ve vyjádření protistrany k němu. Zvláštní pozornost musí odvolací soud odůvodnění věnovat v případech, kdy ve stejné věci (zde po kasačním zásahu Ústavního soudu, které se ale netýkalo věcného posouzení věci) rozhoduje podruhé a své původní rozhodnutí mění.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 600/24, ze dne 12. 6. 2024

11.07.2024 00:03

ÚS: Nesprávné stanovení lhůty pro podání odvolání

Nesprávné stanovení lhůty pro podání odvolání podle § 201 o. s. ř. dosahuje intenzity porušení práva jednotlivce na přístup k soudu zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny, neboť tak dochází k odepření věcného přezkumu rozhodnutí nalézacího soudu.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 1213/24, ze dne 29. 5. 2024

28.06.2024 00:02

ÚS: Řádné odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu

Soudy vyšších stupňů se mohou v odůvodnění svých rozhodnutí ztotožnit s tím, jak věc hodnotil nižší soud, jejich rozhodnutí se však nesmí vyčerpat prostým konstatováním takového souhlasu. Je třeba, aby v odůvodnění svých rozhodnutí nastínily – byť stručně – nosné úvahy, které je vedly k potvrzení přezkoumávaného rozhodnutí a které musejí zároveň odpovídajícím způsobem reflektovat argumenty předložené účastníky řízení. Odkázat na odůvodnění přezkoumávaného rozhodnutí je možné zejména v případě, kdy se námitky uplatněné v opravném prostředku shodují s námitkami uplatněnými v původním podání, o němž rozhodoval soud v napadeném rozhodnutí. I takový odkaz je přípustný pouze v podrobnostech, paušální odkaz na odůvodnění přezkoumávaného rozhodnutí jako celek bez jakékoliv vlastní argumentace však přijmout nelze, neboť takový postup je v rozporu s právem účastníka řízení na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 3023/23, ze dne 22. 5. 2024

25.06.2024 00:01

Zrušení schváleného oddlužení na základě odvolání dlužníků

Z ustanovení § 418 insolvenčního zákona zjevně plyne, že insolvenční soud zruší schválené oddlužení při splnění tam určených předpokladů, tj. bez ohledu na skutečnost, zda takový postup (případně) navrhne některý z účastníků insolvenčního řízení či insolvenční správce; okolnost, že odvolací soud ve věci rozhodoval na základě odvolání dlužníků, na povaze rozhodnutí soudů obou stupňů o zrušení schváleného oddlužení (a jim předcházejícího řízení) nic nemění.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 NSČR 91/2023, ze dne 27. 3. 2024

14.06.2024 00:03

ÚS: Překvapivé rozhodnutí odvolacího soudu o nákladech řízení

1. Aplikoval-li odvolací soud při určení tarifní hodnoty § 9 odst. 1 advokátního tarifu, aniž by pro to byly splněny zákonné předpoklady, nerespektoval příslušnou právní úpravu a porušil ústavně zaručené právo stěžovatelky na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny) a právo na ochranu vlastnictví (čl. 11 odst. 1 Listiny).

2. Má-li odvolací soud na otázku náhrady nákladů řízení jiný náhled než soud nalézací, aniž by se přitom skutkové okolnosti relevantně změnily, je povinen vytvořit pro účastníky procesní prostor, aby se mohli k dané otázce vyjádřit a uplatnit námitky a argumenty, které mohou rozhodnutí odvolacího soudu ovlivnit a s nimiž se odvolací soud musí ve svém rozhodnutí vypořádat; nedostojí-li tomuto požadavku, poruší účastníkova ústavně zaručená práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 277/24, ze dne 7. 5. 2024