// Profipravo.cz / Odvolání
Odvolání
08.07.2026 00:01
Dokazování odvolacího soudu při rozhodování o splnění oddlužení a osvobození
Usnesení o splnění oddlužení a usnesení o osvobození dlužníka od placení pohledávek jsou usneseními ve věci samé, která se podle zákona vydávají bez nařízení jednání. Úprava obsažená v § 94 odst. 1 a 2 písm. c) insolvenčního zákona proto odvolacímu soudu zásadně nebrání, aby odvolání proti takovému usnesení insolvenčního soudu projednal a rozhodl o něm bez nařízení odvolacího jednání.
Jestliže však odvolací soud činí nová zjištění (postupem podle § 213 odst. 3 a 4 o. s. ř.) nebo přehodnocuje výpovědi svědků či účastníků (ve smyslu § 213 odst. 2 o. s. ř.), musí tak učinit v rámci dokazování při nařízeném odvolacím jednání, i když jde o odvolací přezkum usnesení insolvenčního soudu, které se vydává bez nařízení jednání.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 NSČR 74/2025, ze dne 28. 5. 2026
03.07.2026 00:02
ÚS: Překvapivé rozhodnutí odvolacího soudu
I. Odvolací soud je povinen umožnit účastníkům řízení seznámit se s jeho odlišným (novým) právním názorem a dát jim příležitost se k němu vyjádřit a eventuálně vznášet důkazní návrhy (vyžadovala-li by to nová tvrzení vztahující se k takto změněnému právnímu názoru). Pokud tak neučiní, stane se jeho postup nepředvídatelným a jeho rozhodnutí překvapivým, porušujícím čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. To platí tím spíše v situaci, kdy by dílčí odlišné právní závěry odvolacího soudu mohly být v případě jiného posouzení smluvního ujednání týmž soudem schopny změnit i jeho další navazující závěry.
II. Procesní pochybení odvolacího soudu spočívající v nesprávné aplikaci či výkladu procesního práva, případně v porušení ústavně zaručených práv účastníka, může být způsobilým dovolacím důvodem i právní otázkou podle § 237 občanského soudního řádu, je-li v dovolání uplatněno zákonným způsobem; odmítne-li Nejvyšší soud takové dovolání jako vadné jen proto, že namítané pochybení lze současně kvalifikovat jako vadu řízení, poruší právo dovolatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 1320/25, ze dne 11. 6. 2026
26.06.2026 00:02
ÚS: Odvolání proti usnesení o návrhu na předběžné opatření
Není povinností obecných soudů doručovat protistraně odvolání proti usnesení o návrhu na předběžné opatření před rozhodnutím odvolacího soudu vždy a v každém případě, a to zejména proto, že by doručení odvolání protistraně nebylo ani účelné, ani vhodné, anebo by dokonce mohl být nevhodným doručením odvolání zmařen účel předběžného opatření, tedy mimořádného procesního institutu, který musí být do jisté míry založen na prvku překvapivosti. Neexistují-li takové okolnosti a soud hodlá vyhovět podanému odvolání, nezaslání odvolání protistraně porušuje právo účastníka na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a princip rovnosti účastníků řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 324/26, ze dne 3. 6. 2026
05.05.2026 00:02
Odvolání proti usnesení o pokračování v přerušeném řízení
Proti usnesení o pokračování v řízení přerušeném podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. není odvolání přípustné; jde o usnesení, jímž se upravuje vedení řízení. Případnou vadu řízení spočívající v tom, že soud v řízení pokračoval, ač pro to nebyly splněny podmínky, lze namítnout a přezkoumat v rámci odvolacího řízení o meritorním rozhodnutí ve věci.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 1919/2025, ze dne 31. 3. 2026
30.01.2026 00:05
ÚS: Změna rozhodnutí o zamítnutí návrhu na předběžné opatření
I. Odvolací soud může výjimečně změnit rozhodnutí soudu prvního stupně o zamítnutí návrhu na předběžné opatření pouze tehdy, předloží-li zvláštní a konkrétní odůvodnění, proč nebylo možné postupovat standardně zrušením rozhodnutí a vrácením věci soudu prvního stupně; absence takového zvláštního odůvodnění zakládá porušení práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a principu rovnosti účastníků řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.
II. Změna zamítavého rozhodnutí o předběžném opatření odvolacím soudem bez doručení odvolání protistraně k vyjádření je ústavně přípustná jen tehdy, pokud by doručení mohlo reálně ohrozit nebo zmařit účel předběžného opatření; neexistují-li takové okolnosti, může nezaslání odvolání porušit právo účastníka na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a princip rovnosti účastníků řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 3143/25, ze dne 7. 1. 2026
04.12.2025 00:02
Aplikace fikce podle § 2238 o. z. na rozšíření předmětu nájmu (bytu)
I. Institut fikce řádně uzavřené nájemní smlouvy podle ustanovení § 2238 o. z. lze vztáhnout též na případ změny smlouvy o nájmu (družstevního) bytu spočívající „v rozšíření“ předmětu nájmu (bytu) o další prostor, jenž má být užíván k uskladňování věcí obdobně jako sklep či komora, tedy jako jeho příslušenství, jež takto bylo jako příslušenství určeno (již v období právní úpravy účinné do 31. 12. 2013) vlastníkem, a v následném užívání takového prostoru nájemcem v dobré víře po stanovenou dobu. Skutečnost, že další prostor není stavebním úřadem určen k bydlení – není zkolaudován jako byt či jeho příslušenství, nájemci nemůže být podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 na újmu; srov. § 2236 odst. 2 o. z.
II. Jestliže podle zjištěného skutkového stavu mohl institut fikce řádně uzavřené nájemní smlouvy dle § 2238 o. z. na danou věc dopadat (být aplikován), měl odvolací soud v souladu se zásadou „soud zná právo“ provést právní posouzení věci i z pohledu uvedeného ustanovení z úřední povinnosti. Poukaz odvolatele na v úvahu přicházející právní posouzení věci (právní argumentace), jež nevychází z tvrzení, měnícího skutkový stav věci, není nepřípustnou novotou ve smyslu § 205a o. s. ř.
III. Vlastník domu nemohl podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 platně přenechat společné prostory domu (např. bývalou strojovnu výtahu) k užívání jako samostatný předmět nájmu v režimu „obecného nájmu“; smluvní ujednání, které ze společných prostor činí samostatný předmět nájmu, tak v tomto rozsahu nemůže založit platný nájemní vztah (§ 688 obč. zák.).
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 1827/2025, ze dne 22. 10. 2025
23.10.2025 00:02
Rozhodnutí o odvolání bez nařízení odvolacího jednání
Odvolání musí být v rovině zkoumání uplatněných odvolacích důvodů posuzováno podle svého obsahu. Jestliže odvolatel v odvolání vedle kritiky správnosti právního posouzení namítl i to, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (zde jak námitkou, že insolvenční soud rozhodoval o jiné kupní smlouvě, než která byla předmětem řízení, tak námitkou, že rozsudek insolvenčního soudu je nepřezkoumatelný), pak odvolání nebylo podáno jen z důvodu nesprávného právního posouzení věci a nelze je projednat a rozhodnout o něm bez nařízení odvolacího jednání podle § 214 odst. 3 o. s. ř.
Jestliže přitom odvolací soud projedná odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně (insolvenčního soudu) a rozhodne o něm bez nařízení odvolacího jednání, aniž jde o postup dovolený úpravou obsaženou v § 214 odst. 2 a 3 o. s. ř., je odvolací řízení postiženo zmatečnostní vadou dle § 229 odst. 3 o. s. ř.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 ICdo 29/2024, ze dne 24. 9. 2025
09.10.2025 00:01
Odvolání proti ustanovení znalce k vypracování revizního posudku
Rozhodnutí soudu o ustanovení znalce ve smyslu § 127 odst. 2 věty druhé o. s. ř. za účelem přezkumu již vypracovaného znaleckého posudku je svou povahou, procesním postupem a náležitostmi srovnatelné s rozhodnutím o ustanovení znalce ve smyslu § 127 odst. 1 o. s. ř. Jde o rozhodnutí, kterým se upravuje vedení řízení; odvolání proti němu není podle § 202 odst. 1 písm. a) o. s. ř. přípustné.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 1099/2025, ze dne 1. 9. 2025
07.10.2025 00:02
Absence poučení dle § 119a OSŘ v případě postupu podle § 115a OSŘ
Rozhodne-li soud se souhlasem účastníků ve věci bez jednání, neuplatní se poučovací povinnost soudu dle § 119a o. s. ř. Absence tohoto poučení v případě postupu podle § 115a o. s. ř. nebrání uplatnění systému neúplné apelace v odvolacím řízení.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 ICdo 146/2023, ze dne 31. 7. 2025
16.09.2025 00:02
ÚS: Změna rozhodnutí o zamítnutí návrhu na předběžné opatření
Odvolací soud může změnit rozhodnutí o zamítnutí návrhu na předběžné opatření pouze za předpokladu, že mimo jiné předloží zvláštní zdůvodnění, proč nebylo možné namísto toho rozhodnutí soudu prvního stupně zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení.
Odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření není třeba doručovat jiným účastníkům, zejména pokud to není účelné (například s ohledem na dosavadní vývoj řízení) či vhodné nebo pokud by mohl být nevhodným doručením odvolání zmařen účel předběžného opatření.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 1785/25, ze dne 7. 8. 2025
05.09.2025 00:03
ÚS: Překvapivé rozhodnutí o nákladech prvostupňového řízení
V případech tzv. bagatelních věcí je s výjimkou zcela extrémních rozhodnutí obecného soudu důvodnost ústavní stížnosti vyloučena. Stejně tak je před Ústavním soudem omezen přezkum rozhodnutí soudů o náhradě nákladů řízení. Otázka náhrady nákladů řízení může nabýt ústavněprávní dimenzi v případě extrémního vykročení z pravidel upravujících toto řízení, což nastává např. v důsledku interpretace a aplikace příslušných ustanovení zákona, týkajících se náhrady nákladů řízení obecnými soudy, v nichž je obsažen prvek svévole, libovůle nebo je-li v extrémním rozporu s principy spravedlnosti, v důsledku čehož může dojít k porušení práva stěžovatele podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
V postupu městského soudu, který odlišně od obvodního soudu – a navíc nesprávně – vyhodnotil obvodním soudem zjištěný skutkový stav, aniž s touto změnou svého názoru účastníky řízení seznámil, a následně svůj závěr v napadeném rozsudku zcela nedostatečně odůvodnil, byl obsažen prvek svévole a jeho rozhodnutí je tak v extrémním rozporu s principy spravedlnosti a požadavky věcně přiléhavého a rozumného vypořádání posuzovaného právního vztahu. Tím se městský soud v důsledku nesprávné interpretace a aplikace příslušných ustanovení občanského soudního řádu dopustil extrémního vykročení z pravidel upravujících toto řízení a v důsledku toho došlo v předmětné věci k porušení práva stěžovatelky na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 1761/25, ze dne 23. 7. 2025
12.08.2025 00:01
(Ne)vyznačení data vhození na písemnosti dle § 50 odst. 1 OSŘ
I. Písemnost (jinou než určenou do vlastních rukou), na níž nebylo doručujícím orgánem vyznačeno datum vhození, není možné považovat písemnost za doručenou dnem jejího vhození do schránky ve smyslu § 50 odst. 1 o. s. ř.
II. V poměrech projednávané věci účastnice v žalobě pro zmatečnost tvrdila (a své tvrzení též doložila předložením obálky), že doručující orgán v rozporu s § 50 odst. 1 o. s. ř. nevyznačil datum vhození písemnosti do schránky na obálce, do níž byla písemnost vložena. Účastnice se proto z doručované písemnosti nemohla dozvědět, jakým dnem se písemnost považuje za doručenou a odkdy jí začala běžet lhůta pro podání odvolání proti doručovanému usnesení.
Není-li v projednávané věci možné vyjít z fikce doručení uvedené v § 50 odst. 1 o. s. ř., provede soud potřebná šetření ke zjištění, kdy se účastnice s doručovanou písemností skutečně seznámila, tj. kdy došlo k naplnění materiální funkce doručení. Nepodaří-li se soudu tuto skutečnost zjistit, nemůže dospět k závěru o opožděnosti podaného odvolání. Takový závěr je totiž možné učinit pouze v případě, bude-li bez jakýchkoli pochybností postaveno na jisto, že zákonem stanovená lhůta k podání odvolání marně uplynula.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 1526/2024, ze dne 29. 7. 2025
10.07.2025 00:02
Návrh na snížení smluvní pokuty uplatněný (až) v odvolacím řízení
Změna paradigmatu v pojímání moderace smluvní pokuty podle § 2051 o. z. oproti výkladu zastávanému ve vztahu k § 301 obchodního zákoníku s sebou přinesla mimo jiné změnu (rozšíření) okruhu skutečností, které jsou z hlediska moderačního oprávnění soudu relevantní. Soud posuzující důvodnost návrh dlužníka na snížení smluvní pokuty z důvodu její nepřiměřenosti, musí mít možnost posuzovat nejen okolnosti, které tu byly v době sjednání smluvní pokuty, nýbrž hodnotí též okolnosti, které zde byly při porušení smluvní povinnosti, jakož i okolnosti, které nastaly po porušení, mají-li v porušení smluvní povinnosti nepochybně původ (např. dodatečně vzniklá újma) a byly-li v době porušení povinnosti předvídatelné.
Procesní úkon (námitku), jímž se dovolává nepřiměřenosti nároku na smluvní pokutu, může dlužník vznést v řízení kdykoliv, a to až do okamžiku rozhodnutí odvolacího soudu. Je ovšem nezbytné si uvědomit, že pro posouzení důvodnosti takové námitky dlužníka se nelze obejít bez skutečností, které jsou pro závěr soudu o snížení nepřiměřeného nároku relevantní. Ke snížení nároku na smluvní pokutu na základě návrhu vzneseného dlužníkem až v odvolacím řízení ovládaném zásadou neúplné apelace lze proto přistoupit jen tehdy, vyplývá-li závěr o nepřiměřenosti smluvní pokuty ze skutečností, jež vyšly najevo nebo byly zjištěny v řízení před soudem prvního stupně. Nelze-li bez uplatnění dalších skutečností a důkazů posoudit důvodnost návrhu dlužníka na snížení smluvní pokuty, odvolací soud nemůže k takto vznesené námitce dlužníka přihlédnout a smluvní pokutu snížit.
Jinak řečeno, návrh dlužníka na snížení smluvní pokuty vznesený až za odvolacího řízení, jež je vystavěno na principu neúplné apelace, nemůže být důvodný, je-li jeho posouzení spojeno s nepřípustným uplatněním nových skutečností nebo důkazů (§ 205a, § 211a o. s. ř.). Bez toho, že by odvolací soud mohl zohlednit nejen okolnosti známé již v době sjednávání smluvní pokuty, nýbrž též okolnosti, které byly dány při porušení smluvní povinnosti, jakož i okolnosti nastalé později, mají-li v samotném porušení smluvní povinnosti původ, nelze soudní zásah (moderaci) do konkrétní pohledávky věřitele na zaplacení smluvní pokuty ospravedlnit.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 767/2024, ze dne 22. 5. 2025
16.05.2025 00:05
ÚS: Limity zákazu reformace in peius
Odvolací soud pouhou změnou výroku soudu prvního stupně o nákladech řízení v neprospěch odvolatele neporušuje za současné právní úpravy jeho ústavně zaručená práva. Není svévolný (a tedy porušující právo na soudní ochranu zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny) takový výklad relevantních ustanovení zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého se zákaz změny k horšímu při rozhodování odvolacích soudů o nákladech řízení neuplatní.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 610/24, ze dne 2. 4. 2025
25.04.2025 00:04
ÚS: Dokazování a hodnocení důkazů v odvolacím řízení
Je v rozporu se základním právem na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, hodnotí-li odvolací soud nalézacím soudem provedené důkazy jinak, aniž by dokazování zopakoval.
Neposkytne-li odvolací soud účastníkovi řízení dostatečný procesní prostor k dotvrzení relevantních skutečností a navržení odpovídajících důkazů, přestože oproti nalézacímu soudu změnil právní názor, v důsledku kterého účastník již neunáší své břemeno tvrzení, poruší zásadu rovnosti účastníků řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 244/24, ze dne 6. 3. 2025
17.04.2025 00:06
ÚS: Změna nákladů civilního řízení v neprospěch odvolatele
Změní-li odvolací soud výrok soudu prvního stupně o nákladech občanského soudního řízení v neprospěch odvolatele, neporuší tím jeho práva zaručená čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.
podle stanoviska Ústavního soudu sp. zn. Pl.ÚS-st. 60/24, ze dne 5. 3. 2025
08.04.2025 00:02
Posuzování přípustnosti odvolání podle § 202 odst. 2 o. s. ř.
Přípustnost odvolání podle § 202 odst. 2 o. s. ř. je posuzována ve vztahu k žalobě i vzájemnému návrhu samostatně.
podle usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 17 Co 60/2023, ze dne 29. 11. 2023
12.12.2024 00:06
ÚS: Odůvodnění aplikace moderačního práva dle § 150 OSŘ
Změní-li odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku o nákladech řízení a využije moderační právo obsažené v § 150 občanského soudního řádu, aniž by s tímto oproti rozhodnutí soudu prvního stupně odlišným názorem seznámil účastníky řízení a poskytl jim prostor pro vyjádření, poruší ústavně zaručené základní právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Porušení práva na soudní ochranu se soud dopustí i tím, že použití § 150 občanského soudního řádu řádně neodůvodní.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 2187/24, ze dne 30. 10. 2024
16.08.2024 00:06
ÚS: Zásada zákazu reformationis in peius
Změní-li odvolací soud v řízení o odvolání jediného účastníka řízení rozhodnutí soudu prvního stupně o nákladech řízení před soudem prvního stupně v neprospěch tohoto účastníka, rozhodne v rozporu se zásadou zákazu reformationis in peius, která byť není výslovně vyjádřena zákonem, platí v občanském soudním řízení jako důsledek zásady dispoziční platící pro podání odvolání a navazující řízení, dovoluje-li to povaha řízení a konkrétní procesní situace. Nerespektování této zásady bez náležitého důvodu představuje porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 1145/24, ze dne 10. 7. 2024
26.07.2024 00:02
ÚS: Odůvodnění nákladového výroku odvolacím soudem
I pokud se odvolací řízení vede "pouze" o náhradu nákladů řízení, plně se v něm uplatní požadavek řádného odůvodnění soudních rozhodnutí. Odvolací soud je povinen vždy posoudit všechny rozhodné skutkové a právní okolnosti případu, a to včetně konkrétního vypořádání argumentace v odvolání a ve vyjádření protistrany k němu. Zvláštní pozornost musí odvolací soud odůvodnění věnovat v případech, kdy ve stejné věci (zde po kasačním zásahu Ústavního soudu, které se ale netýkalo věcného posouzení věci) rozhoduje podruhé a své původní rozhodnutí mění.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 600/24, ze dne 12. 6. 2024