// Profipravo.cz / Zvláštní řízení

Zvláštní řízení

27.05.2026 00:02

Včasnost námitek vznesených proti směnečnému platebnímu rozkazu

Účastníku řízení (obecně vzato) nic nebrání v tom, aby se nechal v kterékoliv fázi řízení zastoupit zvoleným zástupcem, kterému udělí plnou moc. Může tak nepochybně učinit i poté, co podal podle § 30 o. s. ř. žádost o ustanovení zástupce. Pro závěr, zda prostřednictvím takto zvoleného zástupce lze následně již podané námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu doplnit o námitky nové, v takovém případě nebude významné, že zástupce účastníku nebyl (nemohl být) ustanoven soudem, nýbrž to, zda žádost o ustanovení zástupce podanou v námitkové lhůtě by bylo lze posoudit jako opodstatněnou.

Jestliže si tedy žalovaná zvolí zástupce (advokáta) v době, kdy soud prvního stupně dosud nerozhodl o její žádosti o ustanovení advokáta (podle § 30 o. s. ř.) uplatněné ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení směnečného platebního rozkazu (§ 175 odst. 4 o. s. ř.), a takto zvolený zástupce následně doplní (žalovanou včas podané) námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu ve lhůtě patnácti dnů ode dne udělení plné moci, nelze na jím učiněné námitky pohlížet jako na námitky opožděné (a soud je povinen se jimi v námitkovém řízení dále zabývat). Pro přijetí takového závěru je nezbytné (jen pro tyto účely) posoudit, zda žalovanou podaná žádost o ustanovení zástupce (by) byla (v rozhodné době) opodstatněná.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 1270/2024, ze dne 31. 3. 2026

18.05.2026 00:02

Uplatnění negativní stránky principu materiální publicity

Vzhledem k tomu, že směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 negativní stránku materiální publicity veřejných rejstříků upravuje obecně vůči třetím osobám, a ne pouze ve vztahu k osobám, které „důvěřujíc údaji zapsanému ve veřejném rejstříku“ právně jednají, jak formuluje český zákonodárce, je nezbytné – v souladu s povinností soudů interpretovat národní právo eurokonformním způsobem – vyložit rozsah materiální publicity veřejných rejstříků extenzivně tak, aby zahrnoval všechny dobrověrné třetí osoby.

Stejně tak je třeba při aplikaci § 121 odst. 1 o. z. a § 8 odst. 1 z. v. r. vykládat rozšiřujícím způsobem slovní spojení „osoba, která právně jedná důvěřujíc údaji zapsanému do veřejného rejstříku“. Osobou, která právně jedná důvěřujíc údaji zapsanému do veřejného rejstříku, je proto nutné rozumět i osobu, která sama stricto sensu právně nejedná, avšak v důsledku právního jednání osoby zapsané ve veřejném rejstříku nabývá práva.

Stejný závěr by bylo možno učinit i při neexistenci úpravy negativní stránky materiální publicity na evropské úrovni. Smyslem a účelem negativní stránky materiální publicity je ochrana právního styku (právní jistoty) v širším slova smyslu. Z teleologického hlediska tak není žádný rozumný důvod, proč odepřít účinky negativní stránky materiální publicity osobě, která nabývá práva na základě jednání osoby zapsané v obchodním rejstříku pouze z toho důvodu, že práva nabývá jako adresát jednostranného právního jednání protistrany (zapsané osoby). Závěr, podle kterého by se v takovém případě negativní stránka materiální publicity neprosadila, by byl v rozporu s principem hodnotové bezrozpornosti právního řádu.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 1812/2025, ze dne 30. 4. 2026

15.05.2026 00:06

ÚS: Odchýlení se od presumpce střídavé péče

Rozhodnutí, jímž se obecný soud v řízení o úpravě výchovných poměrů k nezletilému dítěti odchýlí od presumpce ve prospěch střídavé péče, musí být založeno na pečlivém, komplexním a přesvědčivém posouzení všech relevantních okolností případu z hlediska nejlepšího zájmu dítěte a náležitě odůvodněno. Izolované pochybení jednoho z rodičů, které je nutno hodnotit v kontextu ostatních zjištěných skutečností a které bylo navíc v průběhu řízení napraveno, samo o sobě neodůvodňuje vyloučení střídavé péče. Opomene-li soud posoudit poměry druhého rodiče, nevypořádá se s názorem nezletilého, jenž je schopen jej vyjádřit, a neposkytne-li řádné odůvodnění rozhodnutí již při jeho vyhlášení, zatíží své rozhodnutí vadami, jež vedou k porušení základních práv stěžovatele na rodinný život a na péči o dítě a jeho výchovu zaručených čl. 10 odst. 2 a čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod a práva na soudní ochranu zaručeného čl. 36 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 3060/25, ze dne 15. 4. 2026

14.04.2026 00:02

Účastníci řízení o určení otcovství zemřelého domnělého otce

Dědici zemřelého domnělého otce nejsou účastníky řízení o určení otcovství zemřelého domnělého otce. Okruh účastníků tohoto řízení je v § 420 z. ř. s. vymezen taxativně; dědici zemřelého domnělého otce mezi ně nepatří. Ustanovení § 420 z. ř. s. jako speciální úprava vylučuje použití obecného kritéria účastenství podle § 6 odst. 1 z. ř. s., a to i tehdy, může-li se výsledek řízení promítnout do právní sféry dědiců. Neuvedení dědiců v okruhu účastníků řízení o určení otcovství nepředstavuje mezeru v zákoně; zákonodárce vědomě zvolil, že v řízení bude za zemřelého domnělého otce vystupovat opatrovník, nikoli jeho dědici.

Dědici zemřelého domnělého otce jsou naproti tomu účastníky řízení o jmenování opatrovníka zemřelému domnělému otci (§ 6 odst. 1 z. ř. s.), neboť pro toto řízení zákon okruh účastníků výslovně nestanoví a výrokem rozhodnutí může být dotčeno jejich právní postavení. Tím je současně zajištěna ochrana jejich oprávněných zájmů vyplývajících z dědických souvislostí, a není proto nezbytné, aby byli účastníky samotného řízení o určení otcovství.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 24 Cdo 1502/2025, ze dne 24. 3. 2026

06.03.2026 00:04

ÚS: Nedostatečné odůvodnění rozhodnutí o stanovení výše výživného

Jestliže obecné soudy dostatečně neodůvodní, z jakých majetkových a výdělkových poměrů při rozhodování o výživném vycházely, resp. neuvedou, jaký příjem rodičů nakonec považovaly za rozhodný pro určení výživného, poruší ústavně zaručené právo účastníků řízení na soudní ochranu garantované čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 1952/25, ze dne 12. 2. 2026

06.03.2026 00:03

ÚS: Náležité odůvodnění rozhodnutí o styku dítěte

Obecné soudy se dopustí porušení práva na soudní ochranu zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, rozhodnou-li o předběžné vykonatelnosti rozsudku podle § 27a zákona o zvláštních řízeních soudních bez řádného a přesvědčivého odůvodnění; musejí z něj vyplývat konkrétní okolnosti, které byly v řízení prokázány, a z nichž vyplývá, že by bez vyslovení předběžné vykonatelnosti rozhodnutí účastníku hrozilo nebezpečí těžko nahraditelné nebo značné újmy. Jde-li o rozsudek ve věcech péče soudu o nezletilé, musí odůvodnění takového výroku zahrnovat rovněž zhodnocení, zda je předběžná vykonatelnost v souladu s nejlepším zájmem konkrétního nezletilého.

Obecné soudy zasáhnou do práva rodiče na rodičovskou výchovu a péči chráněného čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, pokud vysloví předběžnou vykonatelnost rozsudku, kterým stanoví styk nezletilého s osobou, která se považuje za osobou společensky blízkou, za situace, kdy není postaveno najisto, že kvalita vztahu mezi takovou osobou a nezletilým, stanovení a rozsah styku určeného předběžně vykonatelným rozsudkem odůvodňuje.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 3700/25, ze dne 5. 2. 2026

13.02.2026 00:03

ÚS: Důvěra rodiče v soudní rozhodnutí

I. Při nařízení výkonu rozhodnutí uložením pokuty (§ 502 zákona o zvláštních řízeních soudních) musí civilní soudy pečlivě posoudit, proč se styky rodiče s nezletilými dětmi neuskutečnily a co bylo příčinou jejich zmaření. Civilní soudy musí zkoumat všechny okolnosti každého případu včetně jeho kontextu. Ne každé porušení vykonatelného rozhodnutí vyžaduje, aby stát vždy a za každých okolností reagoval uložením pokuty.

II. Důvěra v právo zahrnuje též důvěru ve vydaná soudní rozhodnutí. Pokud rodič jednal v důvěře ve vydané předběžné opatření, pro jeho důvěru nemá význam, že o tři měsíce později odvolací soud označil předběžné opatření za nezákonné.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 2966/25, ze dne 21. 1. 2026

11.02.2026 00:06

ÚS: Odůvodnění zpětného nepřiznání výživného pro dítě

Je-li navrženo přiznání výživného pro nezletilého za dobu nejdéle tří let předcházejících podání návrhu na jeho určení (ve smyslu § 922 odst. 1 občanského zákoníku), jsou obecné soudy povinny o takovém návrhu rozhodnout a náležitě své závěry odůvodnit. Pokud tak neučiní a stanoví výživné až od zahájení řízení, nebo dokonce až od právní moci rozhodnutí, jde o rozhodnutí nepřezkoumatelná, porušující základní právo stěžovatelky na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 1895/25, ze dne 22. 1. 2026

11.02.2026 00:05

ÚS: Styk nepříbuzných osob s nezletilými dětmi

Při posuzování návrhu na styk nepříbuzné osoby s dítětem podle § 927 občanského zákoníku musí soud nejprve zkoumat, zda je účastník řízení osobou dítěti společensky blízkou a zda k ní má dítě citový vztah. Teprve poté přistoupí k posouzení, zda by absencí styku s takovou osobou vznikla dítěti újma. Dospěje-li soud k závěru o možné existenci újmy v případě absence styku, může jej upravit.

O stanovení styku mezi dítětem a nepříbuznou osobou lze rozhodnout pouze tehdy, je-li takový styk v jeho nejlepším zájmu, přičemž je nezbytné brát v úvahu vztahy se všemi dalšími příbuznými a osobami jemu společensky blízkými a posoudit, zda úpravou styku nevznikne rodinné napětí či vyhrocené vztahy.

Nedodrží-li obecné soudy při svém rozhodování uvedená kritéria, poruší právo účastníků řízení na soudní ochranu zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ve spojení s čl. 3 Úmluvy o právech dítěte.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 2724/25, ze dne 16. 1. 2026

02.01.2026 00:05

ÚS: Odmítnutí rozšíření styku rodiče s dítětem

Obecné soudy se dopustí porušení práva rodiče na rodinný život a na péči o děti a jejich výchovu zaručená čl. 10 odst. 2 a čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod a porušení práva na soudní ochranu zaručené čl. 36 Listiny základních práv a svobod, pokud odmítnou rozšířit styk rodiče s dítětem bez přesvědčivého a dostatečného odůvodnění, majícího původ v provedeném dokazování.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 2160/25, ze dne 4. 12. 2025

12.12.2025 00:05

ÚS: Zásada individualizace rozhodování soudů o střídavé péči

Civilní soudy při rozhodování o péči a styku s dítětem by měly pečlivě zkoumat také případné specifické okolnosti týkající se konkrétního dítěte, které by mohly bránit jeho svěření do střídavé péče. V každém případě musí soudy své rozhodnutí o konkrétní formě péče přesvědčivě odůvodnit a vyvarovat se paušalizujících závěrů bez navázání na konkrétní potřeby dítěte. Pokud se soudy odchylují od svých dosavadních závěrů v dané věci, musí svá rozhodnutí odůvodnit o to přesvědčivěji.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 2007/25, ze dne 29. 10. 2025

21.11.2025 00:06

ÚS: Postup soudů k naplnění práva styku rodiče a dítěte

V situaci, kdy dítě striktně odmítá rodiče, jsou obecné soudy povinny aktivně činit kroky, které by mohly vést k obnově a rozvoji vztahu rodiče a dítěte, především se musí zabývat příčinou rozvratu vazeb, možnostmi nápravy a perspektivou budoucího rozvoje vztahu.

Při rozhodování o úpravě styku dítěte s nerezidentním rodičem jsou soudy povinny nejen zohlednit jeho schopnost o dítě pečovat, ale též aktivně hledat a stanovit konkrétní a postupně rozšiřující se režim styku, nejsou-li závažné důvody k jeho omezení. Odsunutí úpravy styku na pozdější dobu nebo jeho nadměrné omezení, aniž by byl stanoven cílový režim, představuje zásah do základních práv jak rodiče, tak dítěte, které má právo na péči obou rodičů (shodně nález sp. zn. II. ÚS 212/25 ze dne 12. března 2025).

Perspektiva budoucího rozšíření styku je klíčová i v případech, kdy styk rodiče s dítětem je velmi výrazně omezen. Bez takové perspektivy úzký styk blížící se úplnému vyloučení rodiče ze života dítěte (zde 1 hodina týdně neprezenční komunikace formou videohovorů, nebo 30 minut týdně neprezenčně on-line písemná komunikace prostřednictvím elektronické komunikační sítě) nebude ústavně akceptovatelný již jen pro absenci takové perspektivy (shodně nález sp. zn. II. ÚS 894/25 ze dne 30. července 2025, bod 36), i pokud by byl krátkodobě akceptovatelný jako tzv. navykací režim. K tomu by však musel být současně schopen naplnit účel navykacího režimu.

Při hledání nejlepšího zájmu dítěte je nutné považovat jeho přání za zásadní vodítko. Předpokladem je, že je dítě dostatečně rozumově a emocionálně vyspělé. Současně však není možné, aby obecné soudy postoj nezletilého dítěte bez dalšího převzaly a své rozhodnutí založily pouze na jeho přání, namísto na pečlivém a komplexním posuzování jeho zájmů [srov. např. nález sp. zn. II. ÚS 4160/12 ze dne 23. dubna 2013 (N 66/69 SbNU 213)].

Nepostupují-li soudy uvedeným způsobem, mohou tím porušit práva rodiče na rodinný život a péči o děti a jejich výchovu zaručená čl. 10 odst. 2 a čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 2271/25, ze dne 29. 10. 2025

14.11.2025 00:05

ÚS: Změna poměrů a rozložení péče o dítě

Má-li soud za to, že poměry nezletilého dítěte se změnily natolik zásadně, že je třeba změnit rozložení péče každého z rodičů, musí zároveň závěr o tom, v jakém poměru bude každý z rodičů pečovat (zda v časově souměrném či časově vychýleném ve prospěch jednoho z rodičů), podepřít konkrétními důvody, proč je takové rozložení péče za specifických okolností věci vhodné a v nejlepším zájmu dítěte. Neučiní-li takto individualizované posouzení konkrétní rodinné situace a vyjde toliko z mechanicky a nepřiléhavě použitých obecných postulátů plynoucích z vývojové psychologie dítěte, dopustí se libovůle a poruší tím právo rodiče na péči a výchovu dítěte podle čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod ve spojení s právem na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 2469/25, ze dne 30. 9. 2025

07.10.2025 00:01

Zamítnutí návrhu na umoření směnky bez předchozího vydání ediktu

Ustanovení § 305 z. ř. s. určuje jako předpoklad pro podání návrhu na umoření směnky existenci právního zájmu na tomto umoření; jinak řečeno, nemá-li navrhovatel na umoření směnky právní zájem, není ani věcně legitimován k podání návrhu na její umoření. Otázku existence takové legitimace soud zkoumá (měl by zkoumat) hned v úvodu řízení; dospěje-li k závěru o nedostatku takového právního zájmu, návrh na umoření směnky (bez dalšího) zamítne. Postup soudu podle § 307 odst. 1 z. ř. s. (vydání ediktu) tak přichází v úvahu (jen) tehdy, má-li navrhovatel na umoření směnky právní zájem.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 3434/2024, ze dne 27. 8. 2025

26.09.2025 00:06

ÚS: Souhlas opatrovnického soudu k podání žaloby nezletilým

Soudy poruší základní právo nezletilých na soudní ochranu podle článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, vyžadují-li automaticky souhlas opatrovnického soudu k podání žaloby, aniž by hodnotily kritéria § 898 odst. 1 občanského zákoníku individuálně, podle konkrétních okolností případu.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 1504/25, ze dne 12. 8. 2025

19.09.2025 00:02

ÚS: Odmítnutí opatrovníka pro správu jmění dítěte

Při aplikaci § 931 odst. 1 věta druhá občanského zákoníku jsou obecné soudy povinny posuzovat, zda rodič negativní volby osoby poručníka, resp. opatrovníka, nezneužívá a zda jedná rozumně a v souladu s nejlepším zájmem dítěte, přičemž jak zneužití práva, tak jeho výkon v rozporu se zájmem dítěte, vylučují poskytnutí ochrany tomuto právu samy o sobě.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 1499/25, ze dne 18. 8. 2025

05.09.2025 00:05

ÚS: Výrazně omezený styk rodiče s dítětem

Rozhodnutí, které upravuje styk rodiče s dítětem ve značně omezeném rozsahu, musí zároveň obsahovat konkrétní výhled jeho dalšího rozšiřování. V opačném případě může být porušeno právo rodiče na péči a výchovu dítěte podle čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 894/25, ze dne 30. 7. 2025

22.08.2025 00:05

ÚS: Vyšetřovací zásada v řízení ve věcech výživy nezletilého dítěte

I. Z práva na spravedlivé projednání věci podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod plyne zákaz tzv. překvapivých rozhodnutí. O překvapivé rozhodnutí jde mj. tehdy, nedostanou-li účastníci řízení příležitost vyjádřit se k odlišnému hodnocení důkazů nebo k odlišnému právnímu hodnocení. Zákaz překvapivých rozhodnutí znamená, že účastníci řízení musí mít možnost účinně argumentovat ve vztahu ke všem otázkám, na jejichž řešení bude rozhodnutí soudu spočívat.

II. V řízení ve věcech výživy nezletilého dítěte se uplatňuje tzv. vyšetřovací zásada (princip oficiality), podle které je soud povinen zjistit všechny skutečnosti důležité pro rozhodnutí, přičemž není zásadně omezen na tvrzení a návrhy účastníků. To znamená především zvýšenou aktivitu soudu při dokazování a objasňování skutkového stavu, z čehož však neplyne, že soud má povoleno postupovat nepředvídatelně.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 798/25, ze dne 22. 7. 2025

04.07.2025 00:02

ÚS: Právo a povinnost styku s dítětem

Rodičovská odpovědnost zahrnuje práva i povinnosti rodičů vůči dítěti, vč. práva a povinnosti styku. V případě návrhu na změnu úpravy styku, spočívající v rozšíření styku s nepečujícím rodičem, který je ke styku způsobilý, je obecný soud povinen posoudit, zda návrh představuje úpravu poměrů nezletilých dětí, která je v souladu s jejich nejlepším zájmem. Postup obecného soudu, který takový návrh zamítne na základě obecného argumentu, že povinnost státu zajistit právo dítěte na styk s rodiči je třeba chápat pouze jako právo rodiče (resp. vytvoření podmínek pro rodiče ke styku), nikoliv povinnost styku, může založit rozpor s právem na soudní ochranu, zaručeným čl. 36 odst. 1 Listiny.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 2423/24, ze dne 21. 5. 2025

13.06.2025 00:06

ÚS: Asymetrická střídavá péče

Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho základního práva na rovnost účastníků řízení ve spojení s jeho základními právy na tlumočníka a projednání jeho věci v jeho přítomnosti (podle článku 37 odst. 3 a 4 a článku 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod).

Byť lze rovnocennosti podílu obou rodičů na péči o dítě obecně dosáhnout i prostřednictvím modelu péče pouze jednoho z rodičů za současné úpravy tzv. „širokého“ styku dítěte s druhým rodičem, opatrovnické soudy mají v souladu se základními právy rodičů na soudní ochranu ve spojení s jejich základním právem na péči a výchovu dítěte (podle článku 36 odst. 1 a článku 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod) povinnost ústavně konformně zvážit rovněž možnost svěření dítěte do tzv. asymetrické střídavé péče, která pro rodiče s úžeji stanoveným stykem může představovat významnou symbolickou hodnotu. Zvolí-li opatrovnický soud formu péče jen jednoho z rodičů s tzv. širokým stykem druhého rodiče, musí zároveň zásadně předestřít, zda a případně za jakých konkrétních podmínek by v budoucnu byla změna na střídavou péči realizovatelná.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 3378/24, ze dne 7. 5. 2025