// Profipravo.cz / Náklady řízení

Náklady řízení

17.12.2021 00:01

ÚS: Rozhodování o nákladech řízení iudicium duplex

V řízeních iudicium duplex nelze na náklady řízení bez dalšího aplikovat zásadu o úspěchu ve věci. Zpravidla se jeví jako spravedlivé, aby každý z účastníků sám nesl své náklady řízení a nebyl povinen hradit náklady jiného účastníka, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 3202/20, ze dne 2. 11. 2021


10.12.2021 00:05

ÚS: Vracení soudního poplatku v případě nedostatku pravomoci

Důsledky judikatorní změny týkající se pravomoci soudu (jako projevu kompetenčního konfliktu mezi soudy a správním orgánem) v oblasti placení soudních poplatků nemohou jít k tíži jednotlivců, kteří se obrátili na soud v situaci, kdy spoléhali na správnosti aktů veřejné moci.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 1034/20, ze dne 1. 11. 2021


03.12.2021 00:01

ÚS: K nákladům pozůstalostního řízení ve smyslu § 127 z. ř. s.

Odměna, náhrada výdajů a náhrada za daň z přidané hodnoty soudem do funkce jmenovaného správce pozůstalosti vykonávajícího správu pozůstalosti patří mezi náklady pozůstalostního řízení ve smyslu § 127 z.ř.s.; jejich výše se určuje postupem dle § 22 až 24 notářského tarifu a pozůstalostní soud o jejich placení rozhoduje při analogické aplikaci § 108 a 109 z.ř.s.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 3195/20, ze dne 19. 10. 2021


26.11.2021 00:04

ÚS: Rozhodování o nákladech zastaveného řízení

Při rozhodování o nákladech zastaveného řízení obecný soud s ohledem na okolnosti zastavení řízení zvažuje, zda lze u některé ze stran shledat procesní zavinění na zastavení řízení ve smyslu § 146 odst. 2 o. s. ř.; nezaviní-li žádný z účastníků řízení zastavení řízení, aplikuje § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a rozhodne tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Závěr o procesním zavinění na zastavení řízení u stěžovatele (žalobce), jenž založil své procesní chování na důvěře v ustálenou judikaturu, která se v průběhu řízení změní a odejme pravomoc soudů k projednání a rozhodnutí žalované věci, vede ke zjevné nespravedlnosti a zásahu do jeho vlastnictví, a tím k porušení čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i principu legitimního očekávání spojeného s předvídatelností soudního rozhodování coby komponentů principu právní jistoty, vyvěrajícího z čl. 1 odst. 1 Ústavy.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 2174/20, ze dne 5. 10. 2021


26.11.2021 00:03

ÚS: Tarifní hodnota sporu o náhradní plnění dodáním věci bez vad

I. Obecný soud nesmí změnit výrok soudu prvního stupně o nákladech řízení, aniž tuto změnu účastník řízení navrhl, a aniž by soud na možnost takové změny rozhodnutí strany upozornil a umožnil jim vyjádřit se k této otázce, případně i předložit nové důkazy, které z pohledu dosavadního řízení nebyly relevantní. Jinak se jedná o tzv. překvapivé rozhodnutí, které je v rozporu s právem účastníka řízení na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

II. Tarifní hodnotou sporu o náhradní plnění dodáním věci bez vad (sporu o nepeněžité plnění), plynoucího z kupní smlouvy, je zpravidla cena těchto věcí uvedená v kupní smlouvě. Obecné soudy tedy při učení tarifní hodnoty nepeněžitého plnění, jehož hodnotu lze vyjádřit v penězích, vycházejí z § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Jiný postup obecného soudu představuje neústavní zásah do práva vlastnit majetek podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 3905/19, ze dne 4. 10. 2021


26.11.2021 00:01

ÚS: Odměna advokáta za výkon funkce opatrovníka

Stanoví-li ustanovení § 9 odst. 5 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), že při výkonu funkce opatrovníka ustanoveného správním orgánem účastníku řízení nebo ustanoveného soudem účastníku řízení, jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, který byl stižen duševní poruchou nebo který není schopen srozumitelně se vyjadřovat, se pro účely výpočtu odměny advokáta jako opatrovníka považuje za tarifní hodnotu částka 1 000 Kč, pak takové pravidlo je podle názoru Ústavního soudu v rozporu nejen s principem rovnosti vztaženo k výkonu advokacie v širším slova smyslu a v rozporu s právem advokáta získávat prostředky pro své životní potřeby prací (čl. 26 odst. 3 Listiny základních práv a svobod), ale také s právem opatrovaného na právní pomoc podle čl. 37 odst. 2 Listiny.

Zaručuje-li stát právním předpisem vymezeným účastníkům řízení právní pomoc ve formě opatrovnictví, musí také vytvořit podmínky pro to, aby taková právní pomoc byla poskytována na odpovídající úrovni.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl.ÚS 17/21 ze dne 19. 10. 2021


12.11.2021 00:02

ÚS: Rozhodující příčiny nedoložení procesní plné moci

Zahájil-li soudní řízení zástupce účastníka, aniž by byl k tomu řádně zmocněn a aniž by takto jednal úmyslně či z nedbalosti, takže náklady řízení mohly vzniknout v důsledku náhodné okolnosti, pak musí jít o náhodu „na jeho straně“; v případě, že nesplnění procesní povinnosti předložit plnou moc k zastupování mělo více příčin, je povinností soudu při stanovení náhrady nákladů následně zastaveného řízení podle § 147 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (tj. při jejich tzv. separaci) určit, která z nich je právně relevantní, a tedy komu lze takové porušení spojené s náhradou nákladů řízení „přičítat“, jinak soud poruší právo zástupce účastníka řízení na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 ve spojení s právem na ochranu majetku podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 1109/21, ze dne 19. 10. 2021


10.11.2021 00:02

Použití přeplatku na soudním poplatku na jiný splatný nedoplatek

Soud nemůže přeplatek na soudním poplatku použít na jiný splatný nedoplatek soudního poplatku, i když vznikl u téhož soudu. Zákon o soudních poplatcích jasně stanoví, jak mají soudy s případným přeplatkem na soudním poplatku naložit. O možnosti „započíst“ přeplatek na soudním poplatku na úhradu soudního poplatku v rámci jiného řízení vedeného týmž účastníkem zákon o soudních poplatcích nehovoří. Závěr o možnosti „započíst“ soudní poplatky tímto způsobem nelze učinit ani na základě § 13 odst. 2 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 154 daňového řádu.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 2952/2020, ze dne 11. 8. 2021


03.11.2021 00:02

Přechod poplatkové povinnosti ve vykonávacím řízení

Ustanovení § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích se vztahuje i na výkon rozhodnutí.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 2182/2021, ze dne 18. 8. 2021


03.11.2021 00:01

Soudní poplatek ve věci zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitosti

Při výpočtu soudního poplatku ve věci výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitosti se užije položka č. 21 odst. 1 písm. a), b) nebo c) sazebníku, jenž je přílohou zákona o soudních poplatcích.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 2182/2021, ze dne 18. 8. 2021


22.10.2021 00:00

ÚS: Náklady řízení při vypořádání spoluvlastnictví

V řízeních o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je § 142 občanského soudního řádu třeba interpretovat tak, že (plný) úspěch a neúspěch procesních stran podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu lze poměřovat pouze tehdy, zamítá-li obecný soud návrh na zrušení spoluvlastnictví; vyhoví-li návrhu na zrušení spoluvlastnictví a rozhoduje-li dále o způsobu jeho vypořádání, je na procesní úspěch jednotlivých účastníků třeba pohlížet jako na částečný (stejný) a zásadně nepřiznávat náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, ledaže konkrétní okolnosti věci výjimečně odůvodňují postup podle § 142 odst. 3 občanského soudního řádu.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 2081/21, ze dne 30. 9. 2021


15.10.2021 00:01

ÚS: Neodůvodněné zkrácení odměny advokáta

Postup a rozhodnutí obecných soudů při rozhodování o nákladech řízení musí vyhovovat obecným požadavkům procesní spravedlivosti obsaženým v hlavě páté Listiny základních práv a svobod. Zkrácení odměny, resp. náhrady nákladů řízení, které nebylo žádným způsobem odůvodněno, odporuje ústavně zaručenému právu na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny.

Závěru obvodního soudu, že předmětem řízení bylo určení dědického práva po určitém zůstaviteli, nikoli určení práva k nemovité věci, kde by v určitých případech přicházelo v úvahu vycházet z hodnoty nemovitosti, není z pohledu ústavnosti čeho vytknout. Postup obvodního soudu, který při rozhodování o nákladech řízení ve věci žaloby na určení práva, že určitá osoba je dědicem, použil § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu, je tedy zcela ústavně souladný.

K tomu lze nad rámec věci dodat, že ústavní stížností lze napadat jen porušení konkrétního ústavně chráněného práva fyzické nebo právnické osoby, které se bezprostředně týká stěžovatele, a tudíž nelze podat ústavní stížnost ve prospěch třetí osoby. Namítají-li tedy stěžovatelé, že platná právní úprava zakládá disproporci mezi mírou náročnosti advokátem poskytované služby a odměnou za ni, tedy že je zasaženo do práva advokáta na spravedlivou odměnu za práci (čl. 28 Listiny), týkají se tyto námitky nikoli stěžovatelů, nýbrž advokáta zastupujícího stěžovatele v soudním řízení, a nejsou proto z hlediska ústavního přezkumu relevantní.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 1052/21, ze dne 14. 9. 2021


01.10.2021 00:04

ÚS: Soudní prodej zástavy - výpočet nákladů řízení

V případě soudního prodeje zástavy je předmětem řízení nárok na realizaci zástavního práva. Účelem je získání exekučního titulu, nikoliv přiznání konkrétní peněžité částky. Z toho důvodu je při výpočtu nákladů nutno chápat předmět řízení jako penězi neocenitelný.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 3403/20, ze dne 31. 8. 2021


23.09.2021 00:00

Soudní poplatek za nepřípustné dovolání

Soudnímu poplatku podléhá i dovolání, které není přípustné, popřípadě je opožděné či podané neoprávněnou osobou. Zásadně je tedy soud prvního stupně povinen účastníka, který podal nepřípustné dovolání, vyzvat k zaplacení soudního poplatku, případně předtím rozhodnout o návrhu dovolatele na osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení. Poplatková povinnost podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona o soudních poplatcích zásadně vzniká podáním dovolání. Avšak v případě odmítnutí dovolání nepřípustného podle § 238 o. s. ř. vzniká poplatková povinnost podle § 4 odst. 1 písm. i) zákona o soudních poplatcích až uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o odmítnutí dovolání pro nepřípustnost podle § 238 o. s. ř. O této povinnosti rozhodne soud prvního stupně.

Vzhledem k ustanovení § 11a zákona o soudních poplatcích (ve znění účinném od 30. 9. 2017), podle něhož osvobození od poplatku podle § 11 odst. 2, jakož i osvobození podle rozhodnutí předsedy senátu o přiznání osvobození od soudních poplatků, se neuplatní, je-li dovolání odmítnuto pro nepřípustnost podle § 238 o. s. ř., není překážkou odmítnutí dovolání nepřípustného podle § 238 o. s. ř. okolnost, že soud prvního stupně nerozhodl o žádosti dovolatele o osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení. I kdyby totiž bylo osvobození dovolateli rozhodnutím podle § 138 o. s. ř. přiznáno, vzhledem k nepřípustnosti dovolání dle § 238 o. s. ř. by to nemělo na povinnost dovolatele zaplatit soudní poplatek za dovolání žádný vliv. Za této situace by rozhodování o žádosti o osvobození od soudních poplatků bylo nadbytečné, bezúčelné a nehospodárné.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 1697/2021, ze dne 15. 7. 2021


08.09.2021 00:01

Placení soudního poplatku ve věcech tzv. společnických žalob

I. Není žádný důvod, pro který by měly být společnické žaloby en bloc – bez dalšího a automaticky – „osvobozovány“ od poplatkové povinnosti s tím, že povinnost zaplatit soudní poplatek bude uložena teprve v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé.

Nastavení vycházející z toho, že poplatková povinnost za řízení vzniká v případě společnických žalob (stejně jako u jiných návrhů na zahájení řízení) již podáním žaloby a že poplatníkem poplatku za řízení před soudem prvního stupně je sama společnost, je vhodným a proporčně vyváženým řešením, které požadavkům regulační funkce soudního poplatku nejlépe odpovídá. Společníkům totiž na jedné straně umožňuje podat společnickou žalobu, a to aniž by nesli náklady soudního poplatku; na druhé straně však s tím, že společníci budou v mnoha případech via facti přinuceni (nemá-li být řízení zastaveno podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích) zaplatit soudní poplatek namísto společnosti a teprve následně uplatnit svůj nárok na vrácení takto vynaložených prostředků.

Nejvyšší soud vnímá hrozbu spočívající v tom, že společník zaplatí soudní poplatek namísto společnosti a společnost následně nebude mít dostatečné množství finančních prostředků, aby mu takto vynaložené náklady vrátila. Odůvodňují-li to proto poměry společnosti a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva, může „žalující“ společník požádat o osvobození společnosti od soudního poplatku.

Promítnuto do poměrů projednávané věci to znamená, že vyšel-li odvolací soud z toho, že u společnických žalob je kvůli jejich povaze vždy (bez dalšího) zapotřebí vycházet z § 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích, a tak dovozovat, že poplatková povinnost vzniká (až) v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé, není jeho právní posouzení této právní otázky správné.

II. Nárok na vrácení soudního poplatku společníkovi nevzniká, pokud společník společnickou žalobu zneužije; případný neúspěch společnosti v řízení o společnické žalobě však ještě (bez dalšího) ničeho nevypovídá o otázce zneužití práv podat společnickou žalobu.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 1767/2020, ze dne 27. 5. 2021


03.09.2021 00:00

ÚS: Náklady řízení při zastavení exekuce

Okresní soud rozhodl o zastavení exekuce z toho důvodu, že smlouva o úvěru je neplatná pro rozpor s dobrými mravy (včetně neplatnosti rozhodčí doložky, tedy právní neexistence titulu pro zahájení exekučního řízení). Tato skutečnost je odlišná od těch, které spojují důsledky čistě s neplatností rozhodčí doložky.

Při určení toho, kdo zavinil zastavení exekuce je nutné vzít v úvahu i tu skutečnost, že smlouva o úvěru byla posouzena jako neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Přestože krajský soud zohlednil absenci exekučního titulu s ohledem na neplatnost rozhodčí doložky, měl posoudit i shora zmíněnou neplatnost celé smlouvy o úvěru, která je sice v jeho rozhodnutí dostatečně zohledněna, nepromítá se však do úvah o nákladech řízení. Pokud je krajský soud toho názoru, že celkový rozpor smlouvy o úvěru s dobrými mravy není relevantní skutečností a pouze zdánlivě ovlivňuje posouzení rozhodnutí o nákladech řízení, je přesto skutečností natolik významnou, že ji v odůvodnění nelze pominout a je nutné zhodnotit tento prvek s ohledem na to, kdo zavinil zastavení exekučního řízení. Existence právního institutu dobrých mravů není nová a nelze říci, že by pro rozhodovací praxi byla něčím neobvyklým, proto tento spravedlnostní korektiv nemůže vyvolávat dojem překvapivosti.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 308/21, ze dne 27. 7. 2021


11.08.2021 00:02

Tarifní hodnota v řízení o náhradu nemajetkové újmy na zdraví

Dovolací soud v zájmu sjednocení judikatury ve věci určení tarifní hodnoty pro účely výpočtu odměny advokáta podle advokátního tarifu již v usnesení sp. zn. 25 Cdo 2060/2020 dospěl k závěru o správnosti té linie soudních rozhodnutí, podle které ve věcech peněžité náhrady za zásah do práva na soukromý a rodinný život způsobený usmrcením či těžkým poškozením zdraví osoby blízké podle § 2959 o. z. (tj. do osobnostního práva) nelze při stanovení odměny advokáta postupovat podle § 7 ve spojení s § 8 odst. 1 advokátního tarifu. Tato ustanovení nereflektují povahu řízení o peněžitých náhradách za újmu na přirozených právech člověka, neboť v době započetí úkonu právní služby nelze určit výši plnění, jestliže určení výše náhrady závisí na posouzení soudu podle mnoha kritérií.

Na tyto případy je, obdobně jako v případech řízení o zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným výkonem veřejné moci, přiléhavé aplikovat ustanovení § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu, jež ostatně podle výslovného znění na věci osobnostních práv, v nichž je navrhována náhrada nemajetkové újmy, dopadá. Tytéž důvody vedou k závěru, že postup podle téhož ustanovení advokátního tarifu se uplatní i při výpočtu odměny advokáta v řízení o nárocích na náhradu nemajetkové újmy na zdraví podle § 2958 o. z. Odměna advokáta se proto v projednávané věci ohledně nároku žalobce b) a o nároku žalobkyně a) na náhradu újmy na zdraví vypočte z paušální tarifní hodnoty 50 000 Kč v citovaném ustanovení stanovené.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 3771/2020, ze dne 27. 5. 2021


05.08.2021 00:02

Tarifní hodnota ve věcech náhrady za usmrcení osoby blízké

Ve věcech peněžité náhrady za zásah do práva na soukromý a rodinný život způsobený usmrcením osoby blízké podle § 2959 o. z. (tj. do osobnostního práva) nelze při stanovení odměny advokáta postupovat podle § 7 ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Tato ustanovení nereflektují povahu řízení o peněžitých náhradách za újmu na přirozených právech člověka, neboť v době započetí úkonu právní služby nelze určit výši plnění, jestliže určení výše náhrady závisí na posouzení soudu podle mnoha kritérií (intenzita vztahu se zemřelým, věk zemřelého a pozůstalých, případná existenční či hmotná závislost na zemřelém, případné poskytnutí jiné satisfakce, postoj škůdce, dopad události do jeho duševní sféry, majetkové poměry škůdce, míra zavinění, resp. míra spoluzpůsobení smrti poškozeným, vzít v potaz je třeba i okolnosti vyjmenované v § 2957 o. z.).

Na tyto případy je, obdobně jako v případech řízení o zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným výkonem veřejné moci, přiléhavé aplikovat ustanovení § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu, jež ostatně dle výslovného znění na věci osobnostních práv, v nichž je navrhována náhrada nemajetkové újmy, dopadá. Odměna advokáta se proto v projednávané věci vypočte z paušální tarifní hodnoty 50 000 Kč v citovaném ustanovení stanovené.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 2060/2020, ze dne 29. 4. 2021


23.07.2021 00:05

ÚS: Svévolná interpretace § 138 odst. 1 o.s.ř.

Rozhodování o osvobození od soudních poplatků podle § 138 odst. 1 o. s. ř. musí být prosto jakýchkoli prvků libovůle a musí za všech okolností šetřit základní práva účastníků řízení. Důsledkem svévolné interpretace je situace označovaná jako denegatio iustitiae, jež představuje zásah do práva stěžovatele na spravedlivý proces zakotveného v čl. 36 odst. 1 Listiny.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 444/18, ze dne 22. 6. 2021


23.07.2021 00:03

ÚS: Náklady exekuce při dobrovolnosti plnění

Složení jistoty stěžovatelem podle ustanovení § 54 odst. 5 exekučního řádu ve lhůtě stanovené § 46 odst. 6 exekučního řádu zakládá nárok stěžovatele na snížené náklady exekuce, opačný postup představuje zásah do vlastnického práva stěžovatele zaručeného čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i práva na spravedlivý proces zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 52/18, ze dne 7. 6. 2021


< strana 1 / 27 >
Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů