// Profipravo.cz / Náklady řízení

Náklady řízení

22.11.2019 00:00

ÚS: Nesprávná aplikace § 142 odst. 2 o.s.ř.

Podle ustanovení § 146 odst. 2 o. s. ř. platí, že jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení). V případě zastavení řízení nemůže řízení dojít do stádia meritorního rozhodování. Proto nelze k určení, kdo vznik nákladů řízení způsobil, užít kritéria úspěchu ve věci a tímto kritériem se stává právě zavinění toho (chápáno v čistě procesním slova smyslu), kdo zavinil, že řízení nemohlo dojít do stádia meritorního rozhodování. Na žalobce (stěžovatelku) nelze přesouvat břemeno spočívající v nákladech za oprávněné uplatňování jejího nároku. Opačný výklad § 146 odst. 2 o. s. ř. provedený v posuzované věci okresním soudem vybočuje z ústavních mezí a zasahuje do práva stěžovatelky na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 3778/18, ze dne 8. 10. 2019

13.11.2019 00:02

Náhrada nákladů řízení o přezkoumání přiměřenosti protiplnění

Jelikož navrhovatelé v řízení podle § 183k obch. zák. nejsou povinni v návrhu na zahájení řízení specifikovat svou představu o výši přiměřeného protiplnění na jednu akcii, a učiní-li tak, soud není v tomto rozsahu jejich návrhem vázán, je třeba navrhovatele považovat za úspěšné vždy, kdy soud jejich návrhu vyhoví, a to bez ohledu na to, jak vysoké přiměřené protiplnění navrhovatelé požadovali. Jinak řečeno, navrhovatelé budou pro účely rozhodování o nákladech řízení úspěšní i tehdy, přizná-li jim soud nižší protiplnění, než jaké v návrhu požadovali.

Vyhověl-li soud návrhu menšinového akcionáře na přezkoumání přiměřenosti protiplnění podanému v souladu s § 183k obch. zák., představuje zastavení řízení o návrhu na přiznání úroku určeného ustanovením § 183m odst. 2 obch. zák. z důvodu částečného zpětvzetí návrhu na zahájení řízení neúspěch navrhovatele v poměrně nepatrné části; navrhovateli i v takovém případě přísluší plná náhrada nákladů řízení (§ 142 odst. 3 o. s. ř.).

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 1966/2018, ze dne 28. 8. 2019

07.11.2019 00:02

Vrácení plnění vymoženého na základě příkazu k úhradě nákladů exekuce

I v případě, že soud v rozhodnutí o zastavení exekuce výslovně nezruší předchozí příkazy k úhradě nákladů exekuce, tyto příkazy se přesto mají za zrušené, jestliže soud při zastavení exekuce rozhodne tak, že soudní exekutor nemá právo na náhradu nákladů exekuce vůči povinnému. Plnění, které soudní exekutor vymohl na základě příkazu k úhradě nákladů exekuce, je soudní exekutor povinen vydat jako tzv. bezdůvodné obohacení dle § 2991 o. z. poskytnuté z důvodu, který dodatečně odpadl. Běh promlčecí lhůty k uplatnění požadavku povinného na vrácení částky, kterou exekutor vymohl v průběhu exekuce na náhradu svých nákladů exekuce, na straně povinného počíná nejdříve právní mocí rozhodnutí o tom, že exekutor vůči povinnému nemá právo na náhradu nákladů zastavované exekuce.

Povinnost soudního exekutora vrátit plnění na náhradu nákladů exekuce, jež je dodatečně plněním bez právního důvodu, je povinností soukromoprávní. Soudní exekutor není ve vztahu ke své přiznané odměně (rozhoduje-li o ní soud) v postavení orgánu veřejné moci, ale vystupuje jako účastník řízení, kterého lze soudním rozhodnutím zavázat povinností, aby vrátil povinnému, to, co exekutor již na svých nákladech od něho vymohl.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 1227/2019, ze dne 10. 7. 2019

18.10.2019 00:06

ÚS: Odměna advokáta za výkon funkce opatrovníka

Stanoví-li § 9 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, že při výkonu funkce opatrovníka mimo jiné osobě neznámého pobytu se pro účely výpočtu odměny advokáta jako opatrovníka považuje za tarifní hodnotu částka 1 000 Kč, pak takové pravidlo je podle Ústavního soudu v rozporu nejen s principem rovnosti vztaženo k výkonu advokacie v širším slova smyslu a v rozporu s právem advokáta získávat prostředky pro své životní potřeby prací (čl. 26 odst. 3 Listiny základních práv a svobod), ale také s právem opatrovaného na právní pomoc (čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod). Zaručuje-li stát právním předpisem vymezeným účastníkům řízení právní pomoc ve formě opatrovnictví, musí také vytvořit podmínky pro to, aby taková právní pomoc byla poskytována na odpovídající úrovni.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl.ÚS 4/19, ze dne 24. 9. 2019

18.10.2019 00:01

ÚS: Vyjádření k odvolání proti usnesení o náhradě nákladů řízení

Analytická právní věta

Zásada kontradiktornosti řízení vyžaduje, aby obecné soudy předtím, než rozhodnou o odvolání ohledně náhrady nákladů řízení v neprospěch určitého účastníka řízení, poskytly tomuto účastníkovi možnost seznámit se s tímto odvoláním a předložit soudu vlastní argumentaci. Jiný postup je porušením práva účastníka řízení na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

PRÁVNÍ VĚTY

Účelem soudního řízení je spravedlivá ochrana práv a oprávněných zájmů účastníků soudního řízení (§ 1 občanského soudního řádu). Soudní řízení neproběhlo, vzhledem k nemožnosti seznámení stěžovatelky s obsahem odvolání povinného, v důsledku čehož se k němu nemohla ani vyjádřit, za plné ingerence obou procesních stran.

Ústavní soud konstatuje, že postupem soudu, který neumožnil stěžovatelce se vyjádřit k odvolání povinného a soud změnil rozhodnutí soudního exekutora, nepřiznal mu právo na náhradu nákladů řízení (§ 150 občanského soudního řádu), bylo porušeno právo tohoto účastníka na spravedlivý proces, resp. jeho dílčí zásadu kontradiktornosti řízení.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 471/19, ze dne 17. 9. 2019

18.10.2019 00:00

ÚS: K závaznosti nálezu ÚS v souvislosti s náklady exekuce

Výrok nálezu Ústavního soudu o porušení základních lidských práv či svobod [§ 82 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů] je deklaratorním výrokem a porušení těchto práv či svobod se jím prohlašuje již k okamžiku, kdy rozhodnutí, která takové porušení způsobila, začala vyvolávat účinky, resp. k okamžiku, kdy porušení základních lidských práv či svobod nastalo. Nerespektování těchto účinků může vyvolat porušení dalších základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 1576/19, ze dne 30. 9. 2019

17.10.2019 00:02

Zánik příslušenství pohledávky v důsledku účinnosti reorganizačního plánu

I. Má-li rozhodnutí (usnesení), jímž insolvenční soud schválí reorganizační plán, za následek zánik pohledávky, kterou věřitel uplatňuje vůči dlužníku mimo rámec insolvenčního řízení obecným pořadem práva (zpravidla u obecného soudu), je obecný soud, který o této pohledávce rozhoduje, povinen přihlédnout k takovému účinku rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu (jakmile nastane, typově tedy okamžikem právní mocí takového rozhodnutí) ex lege (bez dalšího). Vědomost obecného soudu o tom, že tyto účinky nastaly, se presumuje, jakmile byl v insolvenčním rejstříku zveřejněn údaj o tom, že (a kdy) rozhodnutí (usnesení), jímž insolvenční soud schválil reorganizační plán, nabylo právní moci.

II. Vyrozumění o přerušení řízení ve smyslu § 140a odst. 4 insolvenčního zákona je rozhodnutím, jímž se upravuje vedení řízení, a které soud činí formou usnesení.

III. Ani tam, kde se účinností rozhodnutí o úpadku dlužníka (žalovaného) v souladu s ustanovením § 140a odst. 1 věty první insolvenčního zákona přeruší soudní řízení o pohledávkách a jiných právech týkajících se majetkové podstaty, které mají být v insolvenčním řízení uplatněny přihláškou, nebo na které se v insolvenčním řízení pohlíží jako na přihlášené, anebo o pohledávkách, které se v insolvenčním řízení neuspokojují (§ 170 insolvenčního zákona), nebrání zákaz pokračování v přerušeném řízení formulovaný v § 140a odst. 1 větě druhé insolvenčního zákona tomu, aby žalobce (jiný navrhovatel) učinil dispozitivní úkon směřující k ukončení řízení, tedy aby vzal žalobu (jiný návrh na zahájení řízení) zcela nebo zčásti zpět a aby soud o takovém dispozitivním úkonu rozhodl přesto, že trvají účinky rozhodnutí o úpadku. Řečené platí bez zřetele k tomu, že usnesení soudu o zastavení řízení (pro zpětvzetí žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení) může obsahovat (zpravidla obsahuje) i akcesorický výrok o nákladech řízení.

IV. Účinností reorganizačního plánu zaniká v souladu s ustanovením § 356 odst. 1 insolvenčního zákona i příslušenství pohledávky, kterou by věřitel musel uplatnit v insolvenčním řízení vůči dlužníku přihláškou, tvořené náklady řízení, které si věřitel v souvislosti se soudním uplatněním pohledávky předtím platil (ve shodě s § 140 odst. 1 o. s. ř.) ze svého; právo na náhradu těchto nákladů proto již věřiteli nelze v příslušném soudním řízení přiznat. Skutečnost, že před právní mocí rozhodnutí soudu o náhradě těchto nákladů (podle § 142 o. s. ř. nebo podle § 146 o. s. ř.) nemohl věřitel toto příslušenství přihlásit do insolvenčního řízení, nemá na uvedený závěr žádného vlivu.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 4524/2017, ze dne 31. 7. 2019

14.10.2019 00:02

Řádné poučení o následcích neuhrazení soudního poplatku ze žaloby

I. Neuhradí-li poplatník soudní poplatek za řízení splatný podáním žaloby ani dodatečně ve lhůtě určené ve výzvě soudu dle § 9 odst. 1 věty první zákona o soudních poplatcích, soud zastaví řízení pro neuhrazení soudního poplatku bez zřetele k tomu, že poplatník v mezidobí soudní poplatek již (opožděně) uhradil.

II. Na základě výzvy soudu k dodatečné úhradě poplatku za řízení splatného podáním žaloby dle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, která neobsahuje poučení, že soud řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen (§ 9 odst. 3 zákona o soudních poplatcích), nelze zastavit řízení; k úhradě soudního poplatku uskutečněné po marném uplynutí lhůty stanovené takovou výzvou, avšak ještě předtím, než se poplatníku dostane řádného poučení o následcích zmeškání lhůty, je soud povinen přihlédnout.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 ICdo 156/2018, ze dne 31. 7. 2019

11.10.2019 00:03

ÚS: Nepřípustný formalismus při rozhodování o náhradě nákladů

Stěžovateli nemohou být přičítány k tíži náklady řízení, jejichž vznik nemohl v době jeho nezletilosti ovlivnit a jež jsou důsledkem neshod vlastních rodičů.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 613/18, ze dne 14. 8. 2019

20.09.2019 00:05

ÚS: Náhrada nákladů řízení po uplatnění nároku dle § 14 OdpŠk

Předžalobní uplatnění nároku dle § 14 zákona č. 82/1998 Sb. naplňuje obdobný účel jako předžalobní výzva dle § 142a o. s. ř. ve standardním občanskoprávním řízení. Jak ostatně potvrzuje i právní doktrína, úprava předžalobního uplatnění nároku dle § 14 zákona č. 82/1998 Sb. je úpravou speciální k § 142a o. s. ř., zaslání předžalobní výzvy poté, co bylo postupováno dle § 14 zákona č. 82/1998 Sb., je proto úkonem nadbytečným (Vojtek, P., Bičák, V. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, str. 280).

V posuzovaném řízení stěžovatelka nárok na náhradu škody dle § 14 zákona č. 82/1998 Sb. u příslušného úřadu uplatnila dne 31. 8. 2016, náhradu škody však od státu neobdržela. Částečného uspokojení jejího nároku se jí dostalo teprve dne 22. 6. 2017, tj. téměř rok po uplatnění nároku a čtyři měsíce po podání žaloby k soudu. Postup odvolacího soudu, který náklady řízení stěžovatelce nepřiznal, ačkoli byla částečně úspěšná, z důvodu, že po uplatnění nároku u příslušného úřadu nezaslala státu ještě předžalobní výzvu dle § 142a o. s. ř., nejenže zcela odporuje výše uvedenému smyslu a systematice obou předžalobních institutů, ale též zcela neodůvodněně zvýhodňuje stát oproti žalujícímu jednotlivci, čímž nepřípustně omezuje rozsah základního práva zaručeného čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 3627/18, ze dne 3. 9. 2019

06.09.2019 00:03

ÚS: Náležité odůvodnění rozhodnutí o náhradě nákladů řízení

Analytická právní věta

Povinnost náležitého odůvodnění soudního rozhodnutí se vztahuje též na rozhodování soudů o náhradě nákladů řízení. Neodůvodní-li obecný soud řádně a srozumitelně, z jakého důvodu uložil povinnost k náhradě nákladů řízení konkrétnímu účastníkovi řízení, představuje takový postup porušení práva tohoto účastníka dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

PRÁVNÍ VĚTY

Jedním z principů, představujícím součást práva na řádný proces, jakož i pojmu právního státu (čl. 1 Ústavy České republiky, čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod) a vylučujícím libovůli při rozhodování, je i povinnost obecných soudů své rozsudky odůvodnit. To platí i pro povinnost obecných soudů řádně odůvodnit rozhodnutí, kterými zavazují účastníky soudního řízení k náhradě nákladů řízení. Pokud tak neučiní, porušují právo na spravedlivý proces zakotvený v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 222/18, ze dne 14. 8. 2019

23.08.2019 00:02

ÚS: Zpoplatnění odvolání v řízení dle zákona č. 82/1998 Sb.

Ze zákona České národní rady č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v části, která byla novelizována zákonem č. 296/2017 Sb., nelze dovodit oprávnění státu závažně a nadměrně ztížit uplatnění práva na přístup k soudu zpoplatněním podání odvolání v řízení o náhradě škody nebo jiné újmy způsobené rozhodnutím o vazbě, trestu nebo ochranném opatření nebo nesprávným úředním postupem, neboť v tomto zákoně pro to chybí výslovná úprava vyžadovaná v čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod (lex scripta et stricta) a dovozování takové povinnosti bez zákonného podkladu je proto v rozporu s principem zákonnosti výkonu státní moci (zákazem svévole) podle čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a porušením práva na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 36 odst. 4 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 177/19, ze dne 30. 7. 2019

02.08.2019 00:06

ÚS: K odměně ustanoveného advokáta za zastupování vůči státu

Porušením práva na odměnu za poskytnutí právních služeb podle čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod není, má-li právo na zaplacení hotových výdajů a odměny za zastupování vůči státu podle § 140 odst. 2 občanského soudního řádu jen ten advokát, který byl účastníku ustanoven. Vyplývá-li však z judikatury Nejvyššího soudu, že odměna právnímu zástupci přísluší také za úkony, které byly učiněny ještě před jeho ustanovením a které byly nutné k tomu, aby soud mohl rozhodnout o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení právního zástupce, je porušením základního práva stěžovatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ve spojení s jeho právem podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a právem na ochranu vlastnictví podle čl. 1 odst. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod postup obecných soudů, které takový právní názor nerespektovaly, aniž se od něj ve svých rozhodnutích nikterak nedistancovaly či se vůči němu argumentačně nevymezily.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 433/19, ze dne 28. 6. 2019

02.08.2019 00:02

ÚS: Náklady řízení po rozhodnutí o odkladu provedení exekuce

Řízení ve věci návrhu na odklad provedení exekuce není řízením zcela samostatným, ale je převážně spjato s dalším průběhem exekučního řízení a samotným osudem exekuce. Teprve výsledek exekučního řízení ukáže, který z jeho účastníků byl ve skutečnosti celkově úspěšný. V případě úspěchu povinného bude o jeho nákladech, včetně nákladů vynaložených ve věci návrhu na odklad exekuce, rozhodnuto v usnesení o zastavení exekuce, naproti tomu v případě úspěchu stěžovatele jako oprávněného bude tyto náklady vymáhat soudní exekutor po skončení exekuce dle § 87 a násl. exekučního řádu.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 4168/18, ze dne 26. 6. 2019

02.08.2019 00:01

ÚS: Poplatek ve věci náhrady škody za nezákonné trestní stíhání

Vybírání soudního poplatku za odvolání podané žalobcem ve věci náhrady škody nebo jiné újmy způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím, rozhodnutím o vazbě, trestu nebo ochranném opatření nebo nesprávným úředním postupem je v rozporu s čl. 36 odst. 1 a 3 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 3668/18, ze dne 26. 6. 2019

16.07.2019 00:02

Včasné podání žádosti o osvobození od soudních poplatků

Po novele zákona o soudních poplatcích účinné od 30. 9. 2017 je třeba podat žádost o osvobození od soudních poplatků nejpozději do uplynutí soudem určené lhůty pro zaplacení soudního poplatku. Jelikož je žádost o osvobození od soudních poplatků podle § 138 o. s. ř. procesním úkonem, je nutno žádost ve smyslu § 57 odst. 3 o. s. ř. nejpozději poslední den lhůty doručit soudu či odevzdat orgánu, který má povinnost ji doručit. Pokud takto včasně podané žádosti o osvobození od soudních poplatků není vyhověno, soud stanoví žalobci/navrhovateli novou lhůtu k zaplacení soudního poplatku.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 825/2019, ze dne 16. 4. 2019

12.07.2019 00:04

ÚS: „Dobrovolnost“ splnění povinnosti vymáhané v exekuci

Pokud povinný v exekučním řízení k výzvě exekutora dobrovolně ve lhůtě splní vymáhanou povinnost, jsou splněny podmínky § 46 odst. 6 exekučního řádu k určení odměny exekutora ve snížené výši, přestože povinný podal návrh na odklad exekuce a návrh na zastavení exekuce. „Dobrovolnost“ plnění nelze zpochybňovat odkazem na podané opravné prostředky a „penalizovat“ tak povinného, který svou povinnost splnil.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 3520/18, ze dne 14. 5. 2019

12.07.2019 00:03

ÚS: Dohoda o stanovení tarifní hodnoty

Shodnou-li se účastníci řízení, že pro účely stanovení výše nákladů řízení souhlasí s cenou nemovitosti zjištěnou znaleckým posudkem, který byl proveden jako důkaz, je porušením jejich práva na spravedlivý proces, jestliže soudy při určení výše jednoho úkonu právní služby bez dalšího vyjdou z fixní tarifní hodnoty stanovené v § 9 odst. 1 a násl. advokátního tarifu.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 2448/18, ze dne 21. 5. 2019

28.06.2019 00:00

ÚS: Legitimní očekávání při rozhodování o nákladech řízení

Odkloní-li se odvolací soud od výkladu Nejvyššího soudu v otázce určení výše odměny advokáta ve sporu o poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu v důsledku nesprávného úředního postupu, aniž vysvětlí, z jakého důvodu tak vzdor očekávání žalované postupuje, poruší čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 3277/18, ze dne 6. 6. 2019

21.06.2019 00:02

ÚS: Zastavení exekuce z důvodu nemajetnosti povinného

I. Rovněž v případě zastavení exekuce pro nemajetnost dlužníka je třeba uplatnit právní názor o vztahu zavinění a náhrady nákladů exekuce vyjádřený v nálezu Ústavního soudu ze dne 29. 9. 2010 sp. zn. Pl. ÚS 16/08 (N 203/58 SbNU 801; 310/2010 Sb.) na vztah mezi soudním exekutorem a povinným, tedy že i v tomto případě je třeba posuzovat, zda povinný „procesně“ zavinil zastavení exekuce, a v kladném případě mu uložit povinnost k náhradě jejích nákladů.

II. Skutečnost, že povinný je (toho času) nemajetný, sama o sobě není důvodem jeho zvláštní ochrany, a to na úkor soudního exekutora, jemuž by (v principu) právo na náhradu nákladů exekuce nemělo být nepřiznáváno (a to jako důsledek „rizika podnikání“) jen výjimečně, jmenovitě pak tam, kde nelze procesní zavinění na zastavení exekuce přičítat ani povinnému, ani oprávněnému; v takových případech však není vyloučeno v jeho prospěch (i v režimu shora předznamenaném uvedeným nálezem) užít druhou větu ustanovení § 89 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, a oprávněnému stanovit povinnost uhradit soudnímu exekutorovi (alespoň) účelně vynaložené výdaje.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 191/18, ze dne 28. 5. 2019