// Profipravo.cz / Náklady řízení

Náklady řízení

19.03.2021 00:00

ÚS: Opomenutí soudu použít kogentní právní normu

I. Dovolací soud odepře dovolateli jeho právo na soudní ochranu a přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, neposoudí-li obsah dovolání důsledně ve všech jeho částech a jejich vzájemných souvislostech, a v důsledku toho ho odmítne pro vady, ač jeho obsah z hlediska zákonných náležitostí nevyvolává pochybnosti o své dostatečnosti, a proto ho měl podrobit meritornímu přezkumu.

II. Dojde-li k neopodstatněnému zásahu do majetkové sféry účastníka řízení tím, že soud nepoužije ustanovení právního předpisu, jež nepřipouští jiný výklad (kogentní právní normy), a tento svůj postup ani neodůvodní, poruší tím práva účastníka řízení na ochranu vlastnického práva a na soudní ochranu zaručená v čl. 11 odst. 1 a 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 2378/20, ze dne 16. 2. 2021

26.02.2021 00:03

ÚS: Rozhodnutí o nákladech řízení po zastavení výkonu rozhodnutí

Je v extrémním rozporu s principy spravedlnosti, pokud nebyly přiznány náklady řízení po zastavení výkonu rozhodnutí stěžovatelům, kteří o výkon rozhodnutí požádali na základě existujícího právního titulu a zastavení řízení navrhli pouze proto, že dluh úspěšně vymohli bez přispění povinného jiným legitimním způsobem.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 3540/18, ze dne 31. 8. 2020

19.02.2021 00:02

ÚS: Povaha sporu mezi úpadcem a správcem konkursní podstaty

Spor o náhradu škody vedený žalobkyní (úpadcem) vůči žalovanému správci konkursní podstaty (stěžovateli), a to s důsledky pro přiznání náhrady nákladů řízení z tarifní hodnoty, není sporem vyvolaným konkursem (není tedy incidenčním sporem). Za této situace proto ani nelze přisvědčit argumentaci vrchního soudu, že úpravu obsaženou v § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu lze (analogicky) vztáhnout také na spor vyvolaný konkursním řízením, neboť by tím došlo k porušení základního práva stěžovatele na spravedlivý (řádný) proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 2079/19, ze dne 12. 1. 2021

12.02.2021 00:02

ÚS: K nesprávnému výpočtu odměny advokáta

Porušením kogentního znění ustanovení právního předpisu (zde: § 7 položky 5 advokátního tarifu), v jehož důsledku je advokátovi odepřena odměna za zastupování v nezanedbatelné částce, může dojít k porušení vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) ve smyslu legitimního očekávání jeho nabývání, práva získávat prostředky pro své životní potřeby prací podle čl. 26 odst. 3 Listiny a také práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny, dopustí-li se tohoto porušení samotný soud.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 3315/20, ze dne 19. 1. 2021

12.02.2021 00:00

ÚS: Možnost účastníka řízení vyjádřit se k nákladům exekuce

I v případě, že soud rozhoduje toliko o výši nákladů exekuce, je třeba zajistit kontradiktorní povahu řízení. Účastník řízení tak musí být informován, že řízení, které již pravomocně skončilo, v důsledku zrušení pravomocného rozhodnutí dále pokračuje, a musí dostat prostor na takto vzniklou procesní situaci reagovat.

Pokud obecný soud neinformuje účastníka o zrušení pravomocného rozhodnutí a o pokračování v řízení pravomocně skončeném, porušuje tímto postupem zejména právo stěžovatele na rovné zacházení v řízení garantované čl. 37 odst. 3 Listiny, a to i když jde „pouze“ o řízení o nákladech exekuce.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 3395/20, ze dne 25. 1. 2021

15.01.2021 00:01

ÚS: Náhrada nákladů řízení při zastavení exekuce pro nemajetnost

Z ústavního pořádku, jakož i z mezinárodních lidskoprávních závazků České republiky, jenž je třeba chápat jako součást českého ústavního pořádku [srv. nález sp. zn. Pl. ÚS 36/01 ze dne 25. 6. 2002 (N 80/26 SbNU 317; 403/2002 Sb.)], vyplývá pro orgány veřejné moci povinnost zajistit zvláštní ochranu osobám, které jsou z rozličných důvodů ve zranitelném postavení [ve vztahu k nezletilým dětem srv. nález sp. zn. I. ÚS 1775/14 ze dne 15. 2. 2017 (N 29/84 SbNU 349) či nález sp. zn. Pl. ÚS 9/15 ze dne 8. 8. 2017 (N 138/86 SbNU 333; 338/2017 Sb.); ve vztahu k osobám se zdravotním postižením srv. nález sp. zn. I. ÚS 2637/17 ze dne 23. 1. 2018 (N 10/88 SbNU 133); či ve vztahu ke spotřebitelům jako slabší strany srv. nález sp. zn. I. ÚS 1844/17 ze dne 27. 11. 2017 (N 218/87 SbNU 505)].

Z napadených rozhodnutí obecných soudů, zejména pak z rozhodnutí soudu odvolacího vyplývá, že se tyto soudy nedostatečně vypořádaly s otázkou posouzení procesního zavinění stěžovatele na zastavení exekuce. Obecné soudy toliko mechanicky a formalisticky, bez zvážení specifických okolností případu, ztotožnily procesní zavinění stěžovatele s primárním nezaplacením exekuovaného dluhu. V posuzovaném případě je však nemajetnost stěžovatele způsobena výskytem a vývojem závažné duševní choroby, která vylučuje jakoukoli výdělečnou činnost. Závažné duševní onemocnění je dle Ústavního soudu zřejmým příkladem v nálezu sp. zn. IV. ÚS 191/18 identifikované výjimky z obecného předpokladu procesního zavinění povinného spočívající v zásahu vyšší moci. Pokud obecné soudy v napadených rozhodnutích v rozporu s výše uvedenými judikatorními závěry Ústavního soudu konstatovaly, že procesní zavinění zastavení neúspěšné exekuce lze shledat na straně stěžovatele, pochybily, a porušily tak stěžovatelovo právo na soudní ochranu zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 65/20, ze dne 11. 12. 2020

18.12.2020 00:05

ÚS: Právo na náhradu nákladů dovolacího řízení

Požadavek soudu, aby procesní strana posuzovala nutnost vyjádření se k dovolání na výzvu soudu podle toho, zda je, nebo není dovolání přípustné, a to pod sankcí nepřiznání náhrady nákladů za tento úkon, porušuje čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Posouzení přípustnosti dovolání, a to ať už toto posouzení má záviset na hodnotící úvaze o naplnění předpokladů přípustnosti podle § 237 o. s. ř., nebo na posouzení naplnění zákonných náležitostí dovolání podle § 241a odst. 2 o. s. ř., je zásadně věcí soudu. Postup, jímž obecný soud dospěje bez náležitého odůvodnění k závěru, že účastník řízení nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, přestože byl vyzván k vyjádření k dovolání, obsahuje prvky svévole neslučitelné s požadavky plynoucími z ústavního pořádku. Majetková újma účastníka dovolacího řízení, který vynaložil v důsledku výzvy k vyjádření náklady na povinné zastoupení advokátem, které mu i přes úspěch ve věci nebyly nahrazeny, má za následek vyloučení legitimního očekávání tohoto účastníka a porušení jeho práva na ochranu vlastnictví podle čl. 11 odst. 1 Listiny.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 402/20, ze dne 18. 11. 2020

11.12.2020 00:03

ÚS: Výklad § 142 OSŘ v řízení s povahou iudicii duplicis

V řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví musí být vlastnické právo každého ze spoluvlastníků v souladu s článkem 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod chráněno stejnou měrou. Ustanovení § 142 o. s. ř. je proto třeba interpretovat tak, že plný úspěch a neúspěch procesních stran ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. lze poměřovat pouze tehdy, zamítá-li soud návrh na zrušení spoluvlastnictví (za podmínek upravených § 1140 odst. 2 o. z.). Jinak, vyhoví-li návrhu na zrušení spoluvlastnictví a rozhoduje-li dále o způsobu jeho vypořádání, je na procesní úspěch jednotlivých účastníků, majících v řízení s povahou iudicii duplicis totožné postavení žalobce i žalovaného, třeba pohlížet jako na částečný (stejný) a zásadně nepřiznat náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků podle § 142 odst. 2 o. s. ř., ledaže konkrétní okolnosti věci výjimečně odůvodňují postup podle § 142 odst. 3 o. s. ř.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 262/20, ze dne 10. 11. 2020

09.11.2020 00:01

Žádost o prodloužení lhůty k uhrazení soudního poplatku

Lhůta k zaplacení soudního poplatku na základě výzvy soudu je lhůtou procesní a takto ji lze i uplatňovat. Nelze tak přikročit k zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku, jestliže v poslední den lhůty k jeho úhradě poplatník prostřednictvím držitele poštovní licence požádal o prodloužení lhůty k uhrazení soudního poplatku, aniž by soud o takové žádosti rozhodl.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 2095/2020, ze dne 18. 8. 2020

04.11.2020 00:02

Soudní poplatek v incidenčním řízení o odpůrčí žalobě

Incidenční řízení o odpůrčí žalobě není řízením ve věcech „pojistného na veřejné zdravotní pojištění“, osvobozeným od placení soudního poplatku ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 písm. b) zákona o soudních poplatcích jen proto, že neúčinnost právních jednání dlužníka měla být vyslovena ohledně plateb poskytnutých na úhradu takového pojistného a že do majetkové podstaty měla být podle odpůrčí žaloby vydána (zaplacena) částka odpovídající těmto platbám.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 ICdo 123/2018, ze dne 30. 7. 2020

23.10.2020 00:01

ÚS: K účelnosti nákladů právního zastoupení insolvenčního správce

S právem na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 36 odst. 4 Listiny základních práv a svobod není v rozporu, je-li v tzv. bagatelních věcech výše nákladů na právní zastoupení advokátem stanovována tak, že zpravidla nebude přesahovat žalovanou částku. Výjimky z tohoto požadavku jsou možné jen v odůvodněných případech; tento požadavek dopadá i na (incidenční) řízení o určení pravosti, pořadí nebo výše pohledávky.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 1809/20, ze dne 22. 9. 2020

20.10.2020 00:00

K výkladu ustanovení § 2 odst. 8 zákona o soudních poplatcích

Ustanovení § 2 odst. 8 zákona o soudních poplatcích, jenž upravuje solidární poplatkovou povinnost, se neprosadí v případě účastníků, majících postavení samostatných společníků podle ustanovení § 91 odst. 1 o. s. ř.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 1625/2020, ze dne 29. 7. 2020

09.10.2020 00:05

ÚS: Další porada s klientem prostřednictvím telefonického hovoru

Ustanovení § 11 odst. 1 písm. c) advokátního tarifu nijak nespecifikuje formu „další porady s klientem“, tedy neomezuje přiznání odměny advokátovi jen na případy, kdy byla porada uskutečněna za osobní přítomnosti advokáta i jeho klienta. Bez náležitého a logického odůvodnění proto není možné zúžit výklad tohoto ustanovení advokátního tarifu tak, že by pod něj neměly spadat i porady advokáta s klientem, které byly uskutečněny prostřednictvím telefonických hovorů.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 1232/20, ze dne 31. 8. 2020

02.10.2020 00:05

ÚS: Odměna exekutora v případě dobrovolného plnění povinným

Analytická právní věta

Pokud povinný v exekučním řízení k výzvě exekutora dobrovolně ve lhůtě splní vymáhanou povinnost, jsou splněny podmínky § 46 odst. 6 exekučního řádu k určení odměny exekutora ve snížené výši, přestože povinný podal návrh na odklad a zastavení exekučního řízení. Opačný postup státních orgánů zakládá porušení čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

PRÁVNÍ VĚTY

Pokud povinný v exekučním řízení k výzvě exekutora dobrovolně ve lhůtě splní vymáhanou povinnost, jsou splněny podmínky § 46 odst. 6 exekučního řádu k určení odměny exekutora ve snížené výši, přestože povinný podal návrh na odklad exekuce a návrh na zastavení exekuce. „Dobrovolnost“ plnění nelze zpochybňovat odkazem na podané opravné prostředky a „penalizovat“ tak povinného, který svou povinnost splnil.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 2757/18, ze dne 11. 8. 2020

18.09.2020 00:00

ÚS: Náhrada nákladů řízení o zadostiučinění za nemajetkovou újmu

V případě, že žalobce ve sporu o přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu prokáže základ svého nároku (existenci nemajetkové újmy způsobené při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem), avšak přiměřené zadostiučinění mu posléze není přiznáno v plné žalované výši, uplatní se při rozhodování o náhradě nákladů řízení § 142 odst. 3 občanského soudního řádu, umožňující přiznat i částečně úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení v plném rozsahu, záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na úvaze soudu. Pokud obecný soud tento výklad nerespektuje a o náhradě nákladů řízení v takovém případě rozhodne podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, poruší právo žalobce na spravedlivý proces zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 799/20, ze dne 11. 8. 2020

11.09.2020 00:04

ÚS: Právo na přístup k soudu a bagatelní spory

Stanoví-li zákon pro přípustnost opravného prostředku hranici odvozenou od hodnoty předmětu žaloby, nemůže být opravný prostředek odmítnut jako bagatelní, byl-li současně vyměřen soudní poplatek z částky přesahující tuto hranici.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 1368/20, ze dne 22. 7. 2020

04.09.2020 00:03

ÚS: Použití moderačního oprávnění dle § 150 o.s.ř.

Analytická právní věta

Nezohlední-li obecný soud při úvaze o použití moderačního oprávnění dle § 150 občanského soudního řádu veškeré okolnosti věci, zejména majetkové, osobní, sociální a zdravotní poměry všech účastníků řízení, může se dopustit porušení práva účastníka řízení na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

PRÁVNÍ VĚTY

Posouzení přiměřenosti rozhodnutí o tom, že stěžovatel je povinen nahradit vedlejší účastnici náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 67 600 Kč, se tudíž v pojetí Nejvyššího soudu zredukovalo na otázku, zda stěžovatel pro účely odvolacího řízení setrval na svém právním názoru o důvodnosti podané žaloby. Jakékoliv jiné faktory, jež mohly být potenciálně významné pro posouzení spravedlnosti aplikace § 150 o. s. ř. odvolacím soudem, byly zcela odsunuty stranou. Stěžovatel tak byl vlastně „potrestán“ za to, že využil opravný prostředek proti rozsudku soudu prvního stupně. K tomu lze jen poznamenat, že Ústavní soud obdobně zakročil v situaci, kdy byl jiný stěžovatel nepříznivým nákladovým rozhodnutím sankcionován za samotný fakt, že nepřistoupil na návrh sjednání soudního (pro něj zjevně nevýhodného) smíru; stalo se tak v nálezu ze dne 14. 3. 2007 sp. zn. II. ÚS 145/06 (N 51/44 SbNU 645).

Nejvyšší soud opomněl zejména osvobození stěžovatele od soudních poplatků a ustanovení jeho zástupce z řad advokátů, jeho nepříznivý zdravotní stav, tíživou sociální situaci a omezené možnosti daný stav změnit – tedy skutečnosti, jež sehrály mimořádně důležitou roli při rozhodování odvolacího soudu o nákladech řízení před soudem prvního stupně i před odvolací instancí.

Ani v odůvodnění svého usnesení dovolací soud neobjasnil, na základě jakých úvah dospěl k překvapivému závěru, že závažné zdravotní problémy, nemajetnost a omezené možnosti výdělku stěžovatele či propastný rozdíl v majetkových poměrech účastníků řízení ztrácejí na důležitosti, jakmile se řízení dostane před odvolací nebo dovolací soud, a to bez ohledu na skutečnost, že tyto důvody patrně nadále přetrvávají ve stejné nebo dokonce vyšší intenzitě než v řízení před nižšími soudy.

Měl-li Nejvyšší soud v úmyslu uložit stěžovateli povinnost nahradit žalované společnosti náklady odvolacího řízení ve výši přibližně čtrnáctinásobku jeho celkového zjištěného měsíčního příjmu, zatěžovala jej povinnost obzvlášť pečlivě odůvodnit, proč toto rozhodnutí považuje za spravedlivější a lépe vyvažující práva stěžovatele a žalované společnosti než řešení zvolené městským soudem. Ač nelze apriorně vyloučit, že za určitých okolností by se mohlo srovnatelné rozhodnutí o nákladech řízení jevit jako spravedlivé – např. v případě šikanózní žaloby, zjevně bezúspěšného nebo svévolného bránění práva, cíleného navyšování nákladů protistrany [srov. nález sp. zn. II. ÚS 2570/10 ze dne 28. 5. 2013 (N 95/69 SbNU 457), bod 21 nebo nález sp. zn. IV. ÚS 1374/17 ze dne 22. 5. 2018 (N 96/89 SbNU 447)], bylo by nezbytné takové rozhodnutí řádně odůvodnit.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 648/18, ze dne 30. 6. 2020

28.08.2020 00:05

ÚS: Důvodnost zahájení incidenčního sporu insolvenčním správcem

Povinnost insolvenčního správce vystupovat při výkonu funkce svědomitě a s odbornou péčí zahrnuje také předcházení zbytečným (snadno vyhnutelným) incidenčním sporům, které v důsledku hladkému chodu a dosažení cílů insolvenčního řízení nepomáhají, ale naopak nedůvodně zatěžují insolvenční soudy a mohou jít i na úkor majetkové podstaty. Pokud insolvenční správce takový incidenční spor, kterému lze snadno předejít výzvou věřitele k nápravě jeho pochybení (například při připojování příloh přihlášky pohledávky), zahájí, aniž prve vyzval věřitele k nápravě, a následně vezme žalobu zpět, neboť v průběhu řízení věřitel své pochybení napraví, nelze takový incidenční spor považovat za důvodně zahájený a procesní zavinění za jeho zastavení klást pouze na stranu věřitele (§ 146 odst. 2 občanského soudního řádu). Obecné soudy nemohou opomenout zbytečnost, respektive předčasnost zahájení takového incidenčního sporu a přiznat insolvenčnímu správci náhradu nákladů řízení vůči věřiteli. Pokud tak učiní, poruší právo věřitele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 645/20 ze dne 23. 6. 2020

28.08.2020 00:04

ÚS: Vypořádání spoluvlastnictví a náhrada nákladů řízení

Analytická právní věta
Soudní cesta je volena tehdy, nemohou-li se spoluvlastníci shodnout na rozdělení spoluvlastnictví. Je v souladu se zákonem i ústavním pořádkem, jestliže za této situace náklady řízení zásadně nese ten, jenž byl v řízení neúspěšný, přičemž je primárně na obecných soudech, aby posoudily, který z účastníků procesního úspěchu skutečně dosáhl.

PRÁVNÍ VĚTY

Povaha řízení o zrušení podílového spoluvlastnictví sama o sobě neodůvodňuje obecné potlačení základního pravidla stanoveného o.s.ř. pro náhradu nákladů řízení (úspěch ve věci, § 142 odst. 1 o.s.ř.) ve prospěch výjimečného řešení podle § 150 osř. Základní pravidlo lze korigovat, nastanou-li okolnosti předvídané zejména v ustanovení § 142 odst. 2 až 3, § 143 a § 150 o.s.ř.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 186/20, ze dne 10. 6. 2020

07.08.2020 00:04

ÚS: Posuzování "úspěchu ve věci" při aplikaci § 142 odst. 1 OSŘ

I. Má-li být rozhodnutí o náhradě nákladů řízení zřejmým a logickým ukončením celého soudního řízení, nelze zásadu „úspěchu ve věci“ podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu při rozhodování o nákladech řízení posuzovat formalisticky a mechanicky, tj. zejména jen podle toho, v kolika návrzích byl účastník úspěšný, nýbrž na základě komplexního zhodnocení rozhodnutí v meritu věci, to znamená, že nelze mechanicky srovnat úspěch v meritu věci s neúspěchem v pro věc nepodstatném akcesorickém návrhu.

II. Tím spíše je pak porušením práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, nepřizná-li obecný soud náhradu nákladů řízení vedlejšímu účastníku řízení, který měl právní zájem pouze na meritorní části řízení, v níž vystupoval na straně plně úspěšného žalobce, na rozdíl od akcesorického návrhu, na jehož podání právní zájem neměl a jehož podání ani nemohl nijak ovlivnit. V takovém případě je z hlediska kognice Ústavního soudu jako soudního orgánu ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy České republiky) rozhodující nikoli výše nákladů řízení (kvantitativní aspekt), nýbrž porušení práva na soudní ochranu s obecným významem pro výklad ústavního pořádku (kvalitativní aspekt).

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 2374/19, ze dne 7. 7. 2020