// Profipravo.cz / Bezpodílové spoluvlastnictví 11.11.2010

K ocenění členského podílu v bytovém družstvu při vypořádání BSM

Při vypořádání společného jmění manželů (bezpodílového spoluvlastnictví manželů) je třeba při oceňování členského podílu v bytovém družstvu v rámci vypořádání společného jmění (bezpodílového spoluvlastnictví) manželů – bývalých společných nájemců družstevního bytu a společných členů bytového družstva – vyjít ze stavu družstevního bytu i obvyklé ceny členského podílu v době zániku společného nájmu družstevního bytu a společného členství rozvedených manželů v družstvu (viz NS ČR 31 Cdo 2036/2008).

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3247/2010, ze dne 19. 10. 2010

vytisknout článek


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobkyně M. C., zastoupené JUDr. Růženou Jansovou, advokátkou se sídlem v Kladně, náměstí Starosty Pavla 40, proti žalovanému E. A., zastoupenému JUDr. Josefem Holubem, advokátem se sídlem v Kladně, Kleinerova 24, o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 12 C 33/2007, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 3. března 2010, č. j. 26 Co 537/2009-290, takto:

Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 3. března 2010, č. j. 26 Co 537/2009-290, a rozsudek Okresního soudu v Kladně ze dne 12. srpna 2009, č. j. 12 C 33/2007-268, ve znění usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 1. září 2009, č. j. 12 C 33/2007-274, se ruší a věc se vrací Okresnímu soudu v Kladně k dalšímu řízení.


O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Kladně (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 12. 8. 2009, č. j. 12 C 33/2007-268, ve znění usnesení téhož soudu ze dne 1. 9. 2009, č. j. 12 C 33/2007-274, vypořádal zaniklé bezpodílové spoluvlastnictví manželů – účastníků řízení tak, že pod bodem I. výroku přikázal do vlastnictví žalobkyně blíže označené věci movité a vklad na vkladní knížce České spořitelny, a. s., pobočka Kladno, č. 15-883241-6, vše v celkové ceně 124.202,- Kč. Pod bodem II. do vlastnictví žalovaného přikázal „členská práva ve Stavebním bytovém družstvu Ocelář, spojená s nájmem bytu o velikosti 3 + 1 s příslušenstvím ve 2. poschodí  č. p. 509, ulice Severní, Kladno“ v ceně 1.565.000,- Kč a dále blíže označené věci movité, vše v celkové ceně 1.602.100,- Kč. Pod bodem III. uložil žalovanému, aby žalobkyni zaplatil na vyrovnání podílů částku 854.822,80 Kč. Pod bodem IV.  uložil žalovanému, aby České spořitelně, a. s. zaplatil zůstatky na půjčkách ve výši 3.661,60 Kč a 12.994,93 Kč. Pod body V. až VI. rozhodl o nákladech řízení a soudním poplatku.

Soud prvního stupně mj. zjistil, že manželství účastníků zaniklo rozvodem dne 19. 4. 1994. Rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 26. 11. 1997, č. j. 7 C 161/96-19, potvrzeným rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 23. 9. 1998, č. j. 24 Co 316/98-42, který nabyl právní moci dne 10. 11. 1998, soud zrušil právo společného nájmu účastníků k družstevnímu bytu Stavebního bytového družstva Ocelář v Kladně č. 6 o velikosti 3 + 1 ve 2. poschodí domu č. p. 509 v Severní ulici v Kladně IV s tím, že výlučným nájemcem tohoto bytu a výlučným členem družstva bude nadále žalobce, nyní žalovaný. Soud prvního stupně, vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším soudem České republiky (dále „Nejvyšší soud“) v rozsudku ze dne 3. 10. 2006, č. j. 22 Cdo 218/2006-279, jímž Nejvyšší soud zrušil rozsudek soudu prvního stupně ze dne 6. 2. 2004, č. j. 12 C 188/95-199, a rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 1. 12. 2004, č. j. 26 Co 314/2004-242, a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, vyšel při vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví z obvyklé ceny členského podílu v bytovém družstvu, stanovené podle stavu v době zániku společného členství účastníků v družstvu ke dni vypracování znaleckého posudku, a to v částce 1.565.000,- Kč, stanovené znalcem Eduardem Gomolou.

Krajský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalovaného rozsudkem ze dne 3. 3. 2010, č. j. 26 Co 537/2009-290, změnil rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé jen tak, že hodnota členských práv spojených s nájmem předmětného bytu činí 1.535.000,- Kč, že hodnota věcí přikázaných do vlastnictví žalovaného činí 1.572.200,- Kč a částka na vyrovnání podílů 771.521,- Kč. Jinak rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé potvrdil. Dále rozhodl o nákladech řízení a soudním poplatku.

Odvolací soud snížil cenu členského podílu k předmětnému bytu o částku 30.000,- Kč proto, že znalec při stanovení obvyklé ceny členského podílu započetl i cenu poměrné části pozemku, na kterém je dům č. p. 509 postaven, ve výši 30.559,69 Kč, sníženou cca o 10 %, přestože v době vypracování dodatku č. 1 ke znaleckému posudku byl předmětný byt již převeden do vlastnictví jiného občana, nikoli žalovaného, který byl z družstva vyloučen, a spoluvlastnický podíl na společných částech domu a pozemku má nynější vlastník bytu. Pozemek do bezpodílového spoluvlastnictví účastníků nenáležel. Odvolací soud dále odstranil početní chybu soudu prvního stupně v součtu cen věcí přikázaných do vlastnictví žalobkyně, který místo částky 124.202,- Kč činí správně 12.420,20 Kč, takže částka na vyrovnání podílů činí 771.521,- Kč.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalovaný dovolání z důvodu nesprávného právního posouzení věci. Namítl, že obvyklá cena členského podílu k předmětnému družstevnímu bytu měla být stanovena ke dni 10. 11. 1998, tj. ke dni, k němuž zaniklo právo společného nájmu účastníků, nikoli ke dni rozhodování soudu o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manžel. Odkázal na rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2004, sp. zn. 22 Cdo 900/2004, a ze dne 22. 2. 2201, sp. zn. 22 Cdo 2244/99, v nichž Nejvyšší soud vyslovil názor, že „pro vypořádání práv a povinností spojených s užíváním družstevního bytu rozvedených manželů je určující obvyklá cena těchto práv ke dni uzavření dohody o zrušení práva společného nájmu družstevního bytu manželů nebo ke dni, kdy nabude rozhodnutí soudu o zrušení tohoto práva, jakož i o tom, kdo z nich jako člen družstva bude nájemcem bytu, právní moc“. Navrhl, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu i soudu prvního stupně a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalobkyně se k dovolání nevyjádřila.

Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání bylo podáno oprávněnou osobou včas, nejprve zkoumal, zda jde o dovolání přípustné.

Dovolání by mohlo být přípustné jen při naplnění předpokladů uvedených v § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále „o. s. ř.“).

Podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Podle § 237 odst. 3 o. s. ř. rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [odst. 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle § 241a odst. 2 písm. a) a § 241 odst. 3 se nepřihlíží.

Dovolací soud dospěl k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci po právní stránce zásadní význam. Dovolání je tak podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. přípustné.

Zásadní právní význam rozhodnutí odvolacího soudu dovolací soud shledává v tom, že toto rozhodnutí se v řešení otázky, ke kterému okamžiku je třeba ocenit členský podíl v bytovém družstvu v rámci vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů (společného jmění manželů) – bývalých společných nájemců družstevního bytu a společných členů bytového družstva, v době po jeho vydání dostalo do rozporu s řešením přijatým dovolacím soudem.

Nejvyšší soud se v rozsudku ze dne 8. 9. 2010, sp. zn. 31 Cdo 2036/2008 (viz www.nsoud.cz), odchýlil od právního názoru uvedeného v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2004, sp. zn. 22 Cdo 900/2004, podle kterého „při oceňování členského podílu v bytovém družstvu v rámci vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů – bývalých společných nájemců družstevního bytu a společných členů bytového družstva – se vychází ze stavu tohoto podílu v době zániku společného členství rozvedených manželů v družstvu, avšak z ceny odpovídající době, kdy se vypořádává“. Nově dospěl k názoru, že při vypořádání společného jmění manželů (což platí i pro bezpodílové spoluvlastnictví manželů) je třeba v případě, jako je právě posuzovaný, vyjít ze stavu družstevního bytu i obvyklé ceny členského podílu v době zániku společného nájmu družstevního bytu a společného členství rozvedených manželů v družstvu. Společný nájem účastníků předmětného bytu a jejich společné členství v bytovém družstvu zanikly ke dni 10. 11. 1998. S ohledem na odchylnou judikaturu Nejvyššího soudu je proto třeba při vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví účastníků vycházet z obvyklé ceny členského podílu v bytovém družstvu stanovené podle stavu k tomuto datu. Je tedy zřejmé, že rozhodnutím dovolacího soudu (sp. zn. 22 Cdo 900/2004) dříve (vy)řešená právní otázka má být v dané věci posouzena – v souladu s novou judikaturou dovolacího soudu – jinak. Tím je dána současně přípustnost i důvodnost dovolání; rozhodnutí odvolacího soudu již nelze považovat za správné.

S ohledem na uvedené dovolací soud podle § 243b odst. 2 a 3 o. s. ř. rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a protože důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i na rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil i toto rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.

Autor: -mha-

Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů