// Profipravo.cz / Ostatní 08.11.2023
Konec lhůty pro složení dražební jistoty dle zákona o veřejných dražbách
Z důvodové zprávy k novele zákona o veřejných dražbách č. 315/2006 Sb. nelze dovodit, že by bylo úmyslem předkladatele (zákonodárce) zakázat dražebníku (dokonce pod sankcí neplatnosti dražby, pakliže tak učiní), aby ve dražební vyhlášce sjednotil časový okamžik pro povinnost složení jistoty v hotovosti a formou bankovní záruky s ostatními způsoby úhrady dražební jistoty; ba naopak, jak ostatně takovému výkladu odpovídá i nové znění poslední věty ustanovení § 14 odst. 3 zákona o veřejných dražbách („Není-li v dražební vyhlášce stanoveno něco jiného, končí lhůta pro složení dražební jistoty zahájením dražby.“).
Pakliže dražebník stanovil ve dražební vyhlášce povinnost úhrady dražební jistoty (všemi stanovenými způsoby) na nejzazší termín 16:00 hodin předcházejícího pracovního dne (pátek), nepostupoval v rozporu s ustanovením § 14 odst. 3 zákona o veřejných dražbách (pro účely posouzení důvodu neplatnosti veřejné dražby podle ustanovení § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách).
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1376/2023, ze dne 9. 8. 2023
Dotčené předpisy:
§ 2 písm. a) a c) zák. č. 26/2000 Sb.
§ 14 odst. 2 a 3 zák. č. 26/2000 Sb.
§ 23 zák. č. 26/2000 Sb.
Kategorie: ostatní; zdroj: www.nsoud.cz
Z odůvodnění:
1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Ostravě dne 8. 12. 2017, doplněnou a upřesněnou podáním ze dne 26. 3. 2018, domáhala, aby bylo určeno, že „veřejná dražba dobrovolná, konaná dne 13. 11. 2017 žalovanou 1) jako dražebníkem, na návrh žalované 2) jako tvrzeného vlastníka, jejímž předmětem byly nemovité věci (konkrétně specifikované) zapsané Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Jeseník, na LV č. 3517, k. ú. Jeseník, obec Jeseník, je neplatná“. Žalobu zdůvodnila zejména tím, že dražba byla uskutečněna elektronicky, prostřednictvím elektronického dražebního systému, že do jejích práv bylo zasaženo tím, že jí nebylo umožněno se účastnit dražby, ačkoliv splnila veškeré zákonné podmínky k tomu, aby byla do dražby připuštěna. Důvody neplatnosti dražby spatřuje v porušení ustanovení § 23 odst. 5 zákona o veřejných dražbách, když v důsledku chování žalované 1) nebyla žalobkyně připuštěna k dražbě a tímto se nepřípustně snížil okruh dražitelů a současně byla porušena práva žalobkyně.
2. Žalovaná 1) zejména namítala, že žalobkyně nesplnila podmínky dražební vyhlášky pro účast na předmětné dražbě, když nesložila dražební jistotu do 10. 11. 2017, ale až v den dražby, tedy po lhůtě, proto ji žalovaná 1) k dražbě nepřipustila. Podmínky účasti na dražbě byly jasně stanoveny v dražební vyhlášce.
3. Žalovaná 2) navrhla zamítnutí žaloby, neboť nárok žalobkyně neuznává. Jistota měla být dle dražební vyhlášky složena do 16. hodiny pracovního dne bezprostředně předcházejícího konání dražby, tj. 10. 11. 2017. Žalobkyně ale nezaplatila dražební jistotu včas, není proto oprávněna zpochybnit platnost dražby.
4. Žalovaná 3) zejména namítala, že pokud by bylo přisvědčeno žalobkyni, pak by se rovněž ti, kteří byli neúspěšnými účastníky dražby, i ti, kteří se účastníky dražby vůbec nestali a následně se za ně vydávali, mohli domáhat nějakých nároků.
5. Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 11. 10. 2018, č. j. 80 C 479/2017-114, žalobu zamítl (výrok I.) a rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit na náhradě nákladů řízení žalované 1) 12 342 Kč k rukám jejího zástupce (výrok II.), žalované 2) 8 528 Kč k rukám jejího zástupce (výrok III.) a žalované 3) 16 092 Kč k rukám jejího zástupce (výrok IV.). Vycházel ze zjištění, že dne 13. 11. 2017 se konala veřejná dobrovolná dražba nemovitých věcí, žalovaná 1) byla dražebníkem a postupovala dle dražební vyhlášky ze dne 12. 10. 2017, žalovaná 2) byla vlastníkem předmětných nemovitostí a žalovaná 3) nemovitosti v dražbě vydražila. Dražební jistota byla stanovena na částku 1 500 000 Kč, pro složení jistoty byl určen okamžik předcházející zahájení dražby, do kterého je možné dražební jistotu složit a musí být do tohoto okamžiku připsána na účet dražebníka a složena v celé výši. Tento okamžik byl stanoven na 16. hodinu pracovního dne bezprostředně předcházejícího dni konání dražby, tj. 10. 11. 2017, do 16 hod. Žalobkyně zaplatila jistotu dle dražební vyhlášky převodem z účtu u ČSOB dne 13. 11. 2017 na účet žalované 1), téhož dne jí byla jistota na účet vrácena. Žalobkyně nebyla připuštěna ke konání dražby. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalobkyně nezaplatila dražební jistotu tak, jak bylo uvedeno v dražební vyhlášce, nestala se tak účastníkem dražby, není proto vůbec oprávněna podat žalobu na určení neplatnosti dražby, není aktivně legitimována k této žalobě. Žalobkyně nebyla připuštěna do dražby pouze z důvodu na její straně, v souladu se zákonem, když nesplnila podmínky stanovené dražební vyhláškou, nezaplatila včas dražební jistotu. Z uvedených důvodu byla žaloba zamítnuta.
6. K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 23. 9. 2022, č. j. 71 Co 400/2018-355, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok I.) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit na náhradě nákladů odvolacího řízení žalované 1) 8 228 Kč k rukám jejího zástupce (výrok II.), žalované 2) 16 456 Kč k rukám jejího zástupce (výrok III.) a žalované 3) 8 228 Kč k rukám jejího zástupce (výrok IV.). Ztotožnil se se závěrem soudu prvního stupně ohledně výkladu ustanovení § 14 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách. V posuzovaném případě byla stanovena možnost složit dražební jistotu jak formou bankovní záruky, tak v hotovosti a rovněž bankovním převodem. Pro všechny formy byla stanovena stejná lhůta, tj. okamžik předcházející zahájení dražby, který byl stanoven na 16 hodin pracovního dne bezprostředně předcházejícího dni konání dražby. V dražební vyhlášce ze dne 12. 10. 2017 pod bodem VI. žalovaná 1) uvedla, že dražební jistota ve výši 1 500 000 Kč musí být uhrazena buď „bankovním převodem“ na její přesně označený účet nebo „složením v hotovosti na uvedený účet“ anebo „poštovní poukázkou na uvedený účet“ a že „přípustné je rovněž složení dražební jistoty ve formě bankovní záruky“, přičemž stanovila nezbytné náležitosti případné záruční listiny banky. Protože dražebník umožnil složení dražební jistoty jak v hotovosti, tak formou bankovní záruky, stanovil pro její složení lhůtu kratší dle § 14 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, jak mu to ustanovení umožňuje. Zákon nestanoví, že by kratší lhůta měla být stanovena pouze a výlučně pro složení dražební jistoty v hotovosti nebo formou bankovní záruky, nýbrž uvádí, že v případě, že budou umožněny tyto formy, může být kratší. Způsob včetně lhůty byl v dražební vyhlášce stanoven způsobem přehledným a zcela srozumitelným a umožňoval každému zájemci složit dražební jistotu včas. Nezaplatila-li žalobkyně dražební jistotu způsobem předepsaným v dražební vyhlášce, ač jí v tom nic nebránilo, není oprávněna zpochybnit platnost předmětné dražby.
7. Proti tomuto rozsudku (výroku I.) odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Namítla, že dražebník není oprávněn stanovit konec lhůty pro složení dražební jistoty na účet dražebníka na šestnáctou hodinu pracovního dne bezprostředně předcházejícího dni konání dražby, neboť dražební jistotu lze na účet dražebníka složit až do zahájení dražby. Žalobkyně tedy složila dražební jistotu včas, proto měla být připuštěna do dražby a je tedy dána její aktivní legitimace. Není pravdou, jak uvádí odvolací soud, že zákon nestanoví, že by kratší lhůta měla být stanovena pouze a výlučně pro složení dražební jistoty v hotovosti nebo formou bankovní záruky, nýbrž uvádí, že v případě, že budou umožněny tyto formy, může být kratší. Podle ustanovení § 14 odst. 3 zákona o veřejných dražbách v dražební vyhlášce může být konec lhůty pro složení dražební jistoty v hotovosti k rukám dražebníka nebo ve formě bankovní záruky stanoven na určitý okamžik předcházející zahájení dražby, ne však na okamžik dřívější, než je šestnáctá hodina pracovního dne bezprostředně předcházejícího dni konání dražby. Takto vymezený časový okamžik konce lhůty pro složení dražební jistoty je stanoven pro dva způsoby složení dražební jistoty. Zároveň je v ustanovení § 14 odst. 3 zákona o veřejných dražbách stanoveno, že není-li v dražební vyhlášce stanoveno něco jiného, končí lhůta pro složení jistoty zahájením dražby. Dražebník určil konec lhůty v dražební vyhlášce i v případě uhrazení dražební jistoty bezhotovostním bankovním převodem na účet dražebníka. Podle žalobkyně „zákon nikde nestanoví, že by dražebník mohl konec lhůty pro složení dražební jistoty formou bankovního převodu zkrátit“. „Dřívější konec lhůty pro složení dražební jistoty se týkal pouze taxativně vymezených způsobů složení jistoty uvedených v § 14 odst. 3 zákona o veřejných dražbách.“ Pro dražby prováděné podle občanského soudního řádu platí podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 4. 8. 2020, sp. zn. 27 Cdo 495/2020, že pro zajištění účasti stanoví zákon jako nejzazší dobu, do které musí osoba zaplatit jistotu, samotný okamžik zahájení dražebního jednání. V předmětné věci se veřejné dražby zúčastnil díky postupu dražebníka jediný dražitel, který předmět dražby vydražil, když dražebník svým postupem při stanovení konce lhůty pro složení jistoty postupoval v rozporu se zákonem. Žalobkyně proto nastoluje otázku, „zda v případě, kdy je v dražební vyhlášce o veřejné dražbě dobrovolné konec lhůty pro složení dražební jistoty v hotovosti k rukám dražebníka nebo ve formě bankovní záruky stanoven na určitý okamžik předcházející zahájení dražby, ne však na okamžik dřívější, než je šestnáctá hodina pracovního dne bezprostředně předcházejícího dni konání dražby, lze takto určit také konec lhůty pro složení dražební jistoty převodem na účet dražebníka“. Navrhla, aby dovolací soud zrušil napadený rozsudek odvolacího soudu i soudu prvního stupně a věc vrátil k dalšímu řízení.
8. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu) projednal dovolání žalobkyně podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř., se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání.
9. Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. 1 o. s. ř.).
10. Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o. s. ř.).
11. Z hlediska skutkového stavu bylo v projednávané věci mimo jiné zjištěno (správnost skutkových zjištění soudů přezkumu dovolacího soudu – jak vyplývá z ustanovení § 241a odst. 1 a § 242 odst. 3 věty první o. s. ř. – nepodléhá), že dne 13. 11. 2017 se konala veřejná dobrovolná (elektronická) dražba, jejímž předmětem byly nemovité věci, specifikované ve výroku rozsudku soudu prvního stupně, že navrhovatelem dražby byla žalovaná 2), dražebníkem žalovaná 1) a vydražitelem žalovaná 3), že dne 12. 10. 2017 byla vydána dražební vyhláška, v níž byla dražba stanovena na 13. 11. 2017, od 11:00 hod., a dále mimo jiné uvedeno, že „dražební jistota byla stanovena na částku 1 500 000 Kč a musí být uhrazena buďto bankovním převodem na účet dražebníka č. ú. XY, vedený u ČSOB a. s. (dokladem o platbě je výpis z účtu s odepsanou platbou ve výši dražební jistoty), vkladem hotovosti ve výši celé dražební jistoty na účet dražebníka č. ú. XY, vedený u ČSOB a. s. (dokladem o platbě je příjmový pokladní doklad o složení částky ve výši dražební jistoty) nebo poštovní poukázkou (dokladem o platbě je potvrzená část poštovní poukázky o předání částky na přepážce České pošty s. p. ve výši dražební jistoty), variabilní symbol platby je IČ, je-li složitelem právnická osoba, nebo rodné číslo bez části za lomítkem, je-li složitelem fyzická osoba, nebo DIČ u právnických osob nezapsaných v obchodním rejstříku, pro složení dražební jistoty výše uvedeným způsobem je určený okamžik předcházející zahájení dražby, do kterého je možné složit dražební jistotu, dražební jistota musí být do tohoto okamžiku připsána na účet dražebníka a složena v celé své výši, tento okamžik je dražebníkem stanoven na šestnáctou hodinu pracovního dne bezprostředně předcházejícího dni konání dražby (do 10. 11. 2017 do 16 hodin), dražební jistota musí být složena prokazatelným způsobem a v dostatečném předstihu a způsobem vylučujícím jakékoliv pochybnosti o jejím složení a dále takovým způsobem, aby dražebník její složení mohl hodnověrně ověřit“. Dále bylo ve dražební vyhlášce stanoveno, že je „přípustné složení dražební jistoty ve formě bankovní záruky“ a byly stanoveny její podmínky, a bylo stanoveno, že „…pro složení dražební jistoty ve formě bankovní záruky je stanoven určený okamžik předcházející zahájení dražby, do kterého je možné složit dražební jistotu. Tento okamžik je dražebníkem stanoven na šestnáctou hodinu pracovního dne bezprostředně předcházejícího dni konání dražby...“, a že dne 13. 11. 2017, v 10:50 hod. byla odeslána z účtu žalobkyně na účet dražebníka částka 1 500 000 Kč, odpovídající dražební jistotě, nebylo zjišťováno, kdy byla uvedená částka připsána na účet dražebníka.
12. Za tohoto skutkového stavu věci závisí napadený rozsudek odvolacího soudu mimo jiné na vyřešení otázky hmotného práva, „zda v případě, kdy je v dražební vyhlášce o veřejné dražbě dobrovolné konec lhůty pro složení dražební jistoty v hotovosti k rukám dražebníka nebo ve formě bankovní záruky stanoven na určitý okamžik předcházející zahájení dražby, ne však na okamžik dřívější, než je šestnáctá hodina pracovního dne bezprostředně předcházejícího dni konání dražby, lze takto určit také konec lhůty pro složení dražební jistoty převodem na účet dražebníka“. Protože tato právní otázka nebyla doposud v rozhodovací praxi dovolacího soudu ve všech souvislostech řešena, je dovolání proti rozsudku odvolacího soudu podle ustanovení § 237 o. s. ř. přípustné.
13. Po přezkoumání rozsudku odvolacího soudu ve smyslu ustanovení § 242 o. s. ř., které provedl bez jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), Nejvyšší soud České republiky dospěl k závěru, že dovolání žalobkyně není opodstatněné.
14. Projednávanou věc je třeba i v současné době – s ohledem na to, že napadená veřejná dobrovolná dražba byla provedena dne 13. 11. 2017 – posuzovat podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění účinném do 30. 11. 2017, tedy před tím, než nabyl účinnosti zákon č. 291/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpis (dále jen „zákon o veřejných dražbách“).
15. Veřejnou dražbou prováděnou podle zákona o veřejných dražbách se rozumí – jak vyplývá z ustanovení § 2 písm. a) tohoto zákona – veřejné jednání, jehož účelem je přechod vlastnického nebo jiného práva k předmětu dražby na osobu, která za stanovených podmínek učiní nejvyšší nabídku, jakož i veřejné jednání, které bylo ukončeno z důvodu, že nebylo učiněno ani nejnižší podání.
16. Každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je účastníkem dražby, navrhovatelem, osobou oprávněnou z předkupního práva k předmětu dražby, osobou oprávněnou z práva na přednostní nabytí předmětu dražby nebo osobou, k jejímuž návrhu bylo vykonatelným rozhodnutím zakázáno s předmětem dražby nakládat, může navrhnout soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, vydražila-li předmět dražby osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena, nebo nejsou-li splněny podmínky v § 12 odst. 1 a 2, § 14 odst. 3, § 17 odst. 5 a 6, § 19, 20, § 23 odst. 1 až 10, § 25 a v § 26 odst. 1 a 2 nebo byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby. Není-li právo na určení neplatnosti dražby uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká (§ 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách).
17. Účastníkem dražby je osoba přítomná při dražbě, která se dostavila nebo přihlásila v prostředí veřejné datové sítě na určené adrese, a to za účelem činit podání, a splňuje podmínky stanovené tímto zákonem [§ 2 písm. c) zákona o veřejných dražbách]. Za účastníka dražby (ve smyslu aktivní věcné legitimace k podání žaloby podle ustanovení § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách) je nutno považovat i osobu, která splnila podmínky dané zákonem, aktivně projevila zájem se dražby zúčastnit jako dražitel, avšak jednáním dražebníka jí to bylo znemožněno (srov. mutatis mutandis odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 11. 2. 2010, sp. zn. 21 Cdo 4022/2008, a usnesení Ústavního soudu ze dne 23. 10. 2012, sp. zn. II. ÚS 1417/10).
18. Účastníky dražby nesmějí být osoby, které nesložily dražební jistotu, je-li požadována (§ 3 odst. 4 zákona o veřejných dražbách). Účastník dražby je povinen složit dražebníkovi ve lhůtě uvedené v dražební vyhlášce dražební jistotu v penězích nebo ve formě bankovní záruky; dražebník je povinen umožnit oba uvedené způsoby, hotovostní platbu však pouze do limitu stanoveného v zákoně o omezení plateb v hotovosti (§ 14 odst. 2 věta první zákona o veřejných dražbách). Pro složení dražební jistoty musí být účastníkovi dražby poskytnuta přiměřená lhůta, která nesmí být kratší než polovina lhůty stanovené pro uveřejnění dražební vyhlášky. V dražební vyhlášce může být konec lhůty pro složení dražební jistoty v hotovosti k rukám dražebníka nebo ve formě bankovní záruky stanoven na určený okamžik předcházející zahájení dražby, ne však na okamžik dřívější, než je šestnáctá hodina pracovního dne bezprostředně předcházejícího dni konání dražby. Není-li v dražební vyhlášce stanoveno něco jiného, končí lhůta pro složení dražební jistoty zahájením dražby (§ 14 odst. 3 zákona o veřejných dražbách).
19. Dražebník vyhlásí konání dražby dražební vyhláškou, v níž uvede: …f) požaduje-li složení dražební jistoty, způsob a lhůtu pro její složení, číslo účtu a adresu místa, kde má být dražební jistota složena, co je dokladem o složení dražební jistoty, výši dražební jistoty a způsob jejího vrácení; popřípadě lze-li složit dražební jistotu platební kartou nebo šekem (§ 20 odst. 1 zákona o veřejných dražbách).
20. S dovolatelkou lze sice souhlasit, že v důvodové zprávě k novele zákona o veřejných dražbách zákonem č. 315/2006 Sb. předkladatel mimo jiné uvedl (srov. bod 14. Důvodové zprávy k zákonu č. 315/2006 Sb., změna zákona o veřejných dražbách, Poslanecká sněmovna Parlamentu, rok 2005, tisk 1189/0), že „…/S/ložení dražební jistoty v hotovosti do rukou dražebníka je však i u menších částek administrativně značně komplikované (pravost bankovek, skládání jistot v hotovosti bezprostředně před zahájením dražby více účastníky s hrozbou nedodržení stanoveného termínu pro zahájení dražby apod.). Obdobně může být značně komplikované skládání dražebních jistot i formou bankovní záruky bezprostředně před zahájením dražby, neboť dražebník potřebuje určitý čas na alespoň nejzákladnější prověření záručních listin. Zejména z těchto důvodů novela umožňuje dražebníkovi v dražební vyhlášce časově omezit skládání dražebních jistot v hotovosti k rukám dražebníka či formou bankovní záruky. Dražebník je však povinen tyto způsoby složení dražební jistoty připustit nejméně do šestnácté hodiny dne předcházejícího dni konání dražby. Skládání dražebních jistot dalšími způsoby (zejména v hotovosti přímo na účet dražebníka v bance nebo jejich poukázání bezhotovostním převodem na účet dražebníka) až do okamžiku zahájení dražby tím není dotčeno…“.
21. Z důvodové zprávy však nelze dovodit, že by bylo úmyslem předkladatele (zákonodárce) zakázat dražebníku (dokonce pod sankcí neplatnosti dražby, pakliže tak učiní), aby ve dražební vyhlášce sjednotil časový okamžik pro povinnost složení jistoty v hotovosti a formou bankovní záruky s ostatními způsoby úhrady dražební jistoty; ba naopak, jak ostatně takovému výkladu odpovídá i nové znění poslední věty ustanovení § 14 odst. 3 zákona o veřejných dražbách („Není-li v dražební vyhlášce stanoveno něco jiného, končí lhůta pro složení dražební jistoty zahájením dražby.“).
22. Nejvyšší soud též nepovažuje případný odkaz dovolatelky na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 8. 2020, sp. zn. 27 Cdo 495/2020, které bylo uveřejněno v časopise Soudní judikatura z oblasti občanského, obchodního a pracovního práva pod číslem publikačním 111/2021, neboť toto řeší problematiku úpravy dražeb v občanském soudním řádu (jak ostatně připouští dovolatelka), tedy právní úpravu, která je v rozhodných ustanoveních odlišná.
23. Podle ustanovení § 336h odst. 2 o. s. ř. jako dražitel se může jednání zúčastnit pouze ten, kdo zaplatil do zahájení dražebního jednání jistotu, pokud nebylo v dražební vyhlášce uvedeno, že se složení jistoty nevyžaduje.
24. Podle ustanovení § 336 odst. 2 o. s. ř. výši jistoty soud stanoví podle okolností případu, nejvýše však v částce nepřevyšující tři čtvrtiny nejnižšího podání. Jistotu lze zaplatit buď v hotovosti do pokladny soudu, nepřesahuje-li částku stanovenou jako nejvyšší možnou pro platbu v hotovosti podle zvláštního právního předpisu, nebo platbou na účet soudu. K platbě na účet soudu lze přihlédnout jen tehdy, bylo-li před zahájením dražebního jednání zjištěno, že na účet soudu došla.
25. Je tak zřejmé, že úprava úhrady dražební jistoty v občanském soudním řádu neobsahuje onen dovětek, jenž je obsažen ve větě třetí ustanovení § 14 odst. 3 zákona o veřejných dražbách; proto také mohl Nevyšší soud v odkazovaném usnesení dospět k závěru, že „…v poměrech projednávané věci sice odvolací soud správně uzavřel, že dovolatelka byla oprávněna zaplatit jistotu na bankovní účet do zahájení dražebního jednání, pochybil však v závěru, podle něhož nesplnila podmínky § 336e odst. 2 o. s. ř., složila-li jistotu na bankovní účet dvacet minut před zahájením dražebního jednání. Nezabýval-li se odvolací soud tím, zda se dovolatelka k dražbě zaregistrovala a sdělila soudnímu exekutorovi údaje způsobem stanoveným v dražební vyhlášce [§ 336o odst. 2 písm. a) o. s. ř.] a zda soudní exekutor mohl kontrolou stavu bankovního účtu provedenou bezprostředně před zahájením dražebního jednání zjistit, že dovolatelka jistotu zaplatila, je jeho právní posouzení věci neúplné, a tudíž nesprávné...“; tento závěr však v poměrech dražby podle zákona o veřejných dražbách bez dalšího dovodit nelze.
26. Nejvyšší soud tak dospěl k závěru, že pakliže dražebník stanovil ve dražební vyhlášce povinnost úhrady dražební jistoty (všemi stanovenými způsoby) na nejzazší termín 16:00 hodin předcházejícího pracovního dne (pátek), nepostupoval tak v rozporu s ustanovením § 14 odst. 3 zákona o veřejných dražbách (pro účely posouzení důvodu neplatnosti veřejné dražby podle ustanovení § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách).
27. Závěr odvolacího soudu, že žalobkyně nezaplatila dražební jistotu včas, je tak správný.
28. Z uvedeného vyplývá, že rozsudek odvolacího soudu je – z hlediska uplatněných dovolacích důvodů – správný. Protože nebylo zjištěno, že by rozsudek odvolacího soudu byl postižen některou z vad uvedených v ustanovení § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o. s. ř., a protože nebyla zjištěna ani jiná vada řízení, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobkyně podle ustanovení § 243d odst. 1 písm. a) o. s. ř. zamítl.
29. O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle § 243c odst. 3 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť dovolání žalobkyně proti rozsudku odvolacího soudu bylo zamítnuto, a žalobkyně by tak byla proto povinna nahradit žalovaným náklady potřebné k uplatňování práva; žalovaným však žádné náklady v dovolacím řízení nevznikly.
Autor: -mha-