// Profipravo.cz / Sbírka rozhodnutí Nejvyššího správního soudu 8/2005 16.10.2005

č. 628/2005 Celní zákon: sazební zařazení zboží; Řízení před soudem: k hodnocení znaleckých posudků

I. Při zařazování zboží do podpoložky kombinované nomenklatury celního sazebníku (§ 58 zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celního zákona) je třeba vycházet prvotně ze znění čísel a poznámek tak, jak to vyplývá ze znění prvního všeobecného pravidla pro interpretaci Harmonizovaného systému; čísly se přitom míní právě ona čtyřmístná čísla, jež tvoří jednu z úrovní členění Harmonizovaného systému. Poznámky ke třídě lze aplikovat až po řádném zařazení výrobku do odpovídajícího čísla, a to postupně, tj. poznámku uvedenou na druhém místě lze aplikovat teprve po vyloučení možnosti aplikace poznámky uvedené na místě prvém.

II. Při posouzení, do kterého čísla celního sazebníku podle práva náleží předmětné zboží, které by při zdůraznění jedné z více funkcí náleželo do více různých čísel, je pro sazební zařazení rozhodující funkce, jež je převažující či prvotní, a to obzvláště tehdy, je-li převažující či prvotní funkce dobře identifikovatelná. Pokud by doplňková funkce určitého přístroje měla mít za následek zařazení tohoto přístroje do jiného čísla, než kam je obvykle zařazován, muselo by takové pravidlo vyplynout výslovně z právní normy.

III. Ke znaleckým posudkům, pokud se zabývají vlastnostmi, funkcí a využitím zboží, tj. otázkami skutkovými, soud ve správním soudnictví přihlédne v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů (§ 77 odst. 2 s. ř. s.).

(podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 2. 2004, čj. 2 As 59/2003-70)

vytisknout článek


k § 56 - § 58 a § 320 odst. 1 písmo c) zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celního zákona, ve znění zákona č. 113/1997 Sb.
k § 1 a k příloze č. 1 nařízení vlády č. 312/1997 Sb., kterým se vydává celní sazebník a kterým se stanoví sazby dovozního cla pro zboží pocházející z rozvojových a ne­jméně rozvinutých zemí a podmínky pro jejich uplatnění (celní sazebník)
k § 31 odst. 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákonů č. 85/1994 Sb. ač. 492/2000 Sb. (v textu též "daňový řád")
k § 125 občanského soudního řádu
k § 64 a § 77 odst. 2 soudního řádu správního

prejudikatura: ad II. Soudní judikatura ve věcech správních č. 703/2000.

věc: Společnost s ručením omezeným D. proti Celnímu ředitelství Praha o zařazení zboží do celního sazebníku, o kasační stížnosti žalovaného.


Žalovaný (stěžovatel) dne 7. 3. 2002 rozhodl o odvolání žalobce (původně společnost s ručením omezeným C., jejíž právním nástupcem se stala společ­nost D.) proti rozhodnutí Celního úřadu Ruzyně - letiště Praha ze dne 20. 8. 2001, kterým byl změněn dodatečný pla­tební výměr ze dne 29. 6. 1999. Stěžova­tel rozhodnutí správního úřadu 1. instan­ce, kterým byl stanoven rozdíl mezi vyměřenou daňovou povinností a daňo­vou povinností zjištěnou v přezkumném řízení ve výši 46 604 Kč (clo ve výši 38 200 Kč a DPH ve výši 8404 Kč) vzta­hující se k rozhodnutí vydanému v cel­ním řízení ze dne 12. 10. 1998, potvrdil a odvolání zamítl.

Toto rozhodnutí žalobce napadl žalo­bou u Městského soudu v Praze, který na­padené rozhodnutí dne 27. 5. 2003 zrušil a věc vrátil stěžovateli k dalšímu řízení.

Rozsudek Městského soudu v Praze stěžovatel napadl kasační stížností, v níž uplatnil důvod obsažený v ustanovení § 103 odst. 1 písmo a) S. ř. s., tedy ne­zákonnost spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem. Nesprávné posouzení právní otázky spatřo­val v zařazení zboží, grafických karet do počítače typu alt in wonder, do nespráv­né podpoložky přílohy nařízení vlády č. 312/1997 Sb., kterým se vydává celní sa­zebník a kterým se stanoví sazby dovozní­ho cla pro zboží pocházející z rozvojových a nejméně rozvinutých zemí a podmínky pro jejich uplatnění (dále jen "celní sazeb­ník"), a v nesprávné aplikaci poznámek ke třídě XVI tzv. kombinované nomenklatury používané celním sazebníkem. Stěžovatel v kasační stížnosti ve shodě se svým napa­deným rozhodnutím a tvrzením v řízení před Městským soudem v Praze uvedl, že předmětné zboží je přístrojem, který - byť je součástí osobního počítače - má schop­nost přijímat televizní signál. Funkce tele­vizního tuneru je přitom podle stěžovatele pro sazební zařazení rozhodující.

Stěžovatel se ve své kasační stížnosti vyjádřil i ke znaleckým posudkům před­loženým původním žalobcem v řízení o odvolání proti rozhodnutí vydanému v 1. stupni správního řízení; poukázal na to, že celně tarifní zařazení je právní otázkou, která přísluší výlučně orgánům celní správy, nikoliv znalcům.

Stěžovatel dále poukázal na existenci tzv. závazných informací vydaných Ge­nerálním ředitelstvím cel ve smyslu § 46 celního zákona, z nichž vyplývá, že gra­fická karta obsahující televizní tuner je zařazena do čísla 8528 harmonizované­ho systému. Soud by měl podle stěžova­telova přesvědčení přihlédnout k závaz­ným informacím, i když jsou nezávazné pro jeho rozhodování, a to minimálně ve stejné míře jako ke znaleckým posud­kům. Zařazení provedené závaznými in­formacemi je dle stěžovatele ve shodě s nařízením Evropské komise č. 2564/1995, o klasifikaci některého zboží v kombino­vané nomenklatuře, které sjednocuje za­řazování těchto výrobků v členských ze­mích EU.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek Městského soudu v Praze v rozsahu kasační stížnosti a v rámci uplatněného důvodu (§ 109 odst. 2 a 3 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že ka­sační stížnost není důvodná.


Z odůvodnění:

Nejvyšší správní soud především konstatuje, že kasační stížnost se opírá o důvod obsažený v ustanovení § 103 odst. 1 písmo a) s. ř. s. Podle tohoto usta­novení je stížnostním důvodem nezákonnost spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení.

Nejvyšší správní soud při posouzení důvodnosti kasační stížnosti vycházel z právní úpravy platné a účinné v době vydání napadeného rozhodnutí správní­ho orgánu, zejména ze znění § 56 - § 58 celního zákona a ze znění celního sazeb­níku. Podle § 56 odst. 1 celního zákona platí, že vznikl-li celní dluh, vyměřuje se clo podle sazeb stanovených celním sazebníkem ze základu stanoveného tímto zákonem. Podle odstavce 2 téhož usta­novení stanoví celní sazby a měrné jed­notky celního sazebníku a celní sazeb­ník vydává vláda nařízením. Dle § 58 cit. zákona je sazební zařazení zboží určeno a) podpoložkou kombinované nomen­klatury, nebo b) podpoložkou jiné no­menklatury uvedené v § 57 odst. 1 písmo b), nebo c) podpoložkou jiné no­menklatury, která je plně nebo částečně založena na kombinované nomenklatu­ře anebo která k ní přidává další třídění stanovené zvláštními předpisy, které upravují provádění nesazebních opatře­ní při obchodu se zbožím.

Celní sazebník používá pro účely kla­sifikace kombinovanou nomenklaturu Evropské unie. Tato nomenklatura vy­chází z Harmonizovaného systému popi­su a číselného označování· zboží, který rozděluje zboží do 21 tříd CI až XXI) a 97 kapitol (01 až 97). Každá kapitola se dále hierarchicky člení na čtyřmístná čísla a šestimístné položky. Kombinovaná no­menklatura doplňuje hierarchii Harmo­nizovaného systému o dvoumístné číselné označení, tj. na osmimístné podpoložky. Součástí celního sazebníku jsou všeo­becná pravidla pro interpretaci Harmo­nizovaného systému (bod II Úvodu k cel­nímu sazebníku). Podle v pořadí prvního všeobecného pravidla má znění názvů tříd, kapitol a podkapitol pouze orientační charakter: pro zařazování je směrodatné znění čísel a poznámek k třídám a kapitolám, jakož i všeobec­ných pravidel pro interpretaci Harmoni­zovaného systému, pokud tato pravidla nejsou v rozporu se zněním uvedených čísel a poznámek.

Nejvyšší správní soud se ztotožňuje s názorem Městského soudu v Praze, že pokud je pro zařazování zboží do celního sazebníku rozhodující na prvém mís­tě znění čísel, míní se čísly právě ona čtyřmístná čísla, jež tvoří jednu z úrovní členění Harmonizovaného systému. V daném případě je předmětem sporu správné zařazení dovezeného zboží ­grafických karet typu alt in wonder, jež jsou vybaveny TV tunerem. Soud má za prokázané, že tyto grafické karty před­stavují zařízení, jež je určeno výhradně pro instalaci do osobního počítače, je­hož funkcí je - obdobně jako je tomu u jiných grafických karet - zpracování počítačových digitálních dat na analogo­vou formu vhodnou pro monitor. Speci­fikem dovezeného typu karet, které není běžné u jiných typů grafických karet, je skutečnost, že jejich součástí je zařízení, jež umožňuje příjem TV signálu a jeho zobrazení na monitoru počítače a jež, rozšiřuje jejich funkci. Tato funkce se však s obecnou funkcí grafických karet nevylučuje, neboť grafická karta může plnit funkce obě.

Nejvyšší správní soud povazuje za nutné při zařazování zboží do celního sa­zebníku vycházet prvotně ze znění čísel a poznámek tak, jak to vyplývá ze znění prvního všeobecného výkladového pra­vidla. Soud má rovněž za nepochybné, že poznámky ke třídě XVI uvedené pod bo­dem 2 písmo a) a b) lze aplikovat až po řádném zařazení výrobku do odpovídají­cího čísla. Tyto poznámky je navíc třeba aplikovat postupně, tj. poznámku uvede­nou pod bodem 2 písmo b) aplikovat teprve po vyloučení možnosti aplikace poznámky uvedené pod bodem 2 písm. a). Číslo 8528, do nějž dovezené zboží v napadeném rozhodnutí zařadil stěžo­vatel, zní: Televizní přijímací přístroje, též s vestavěnými rozhlasovými přijíma­či nebo s přístroji pro záznam nebo re­produkci zvuku nebo obrazu; videomo­nitory a videoprojektory. Číslo 8473 zní: Části, součásti a příslušenství (vyjma krytů, kufříků a podobných výrobků) používané výhradně nebo zejména se stroji a přístroji čísel 8469 - 8472; číslo 8471 přitom zní: Zařízení pro automati­zované zpracování dat a jejich jednotky; magnetické nebo optické snímače, zaří­zení pro přepis dat v kódované formě na paměťová média a zařízení na zpracová­ní těchto dat, jinde neuvedená ani neza­hrnutá. Jestliže tedy osobní počítač splňuje charakteristiku znění čísla 8471, pak grafická karta (byť se zabudovaným TV tunerem) - jakožto část, součást ne­bo příslušenství vhodné pro použití vý­hradně se strojem čísla 8471 - musí být nutně zařazena do čísla 8473. Funkce TV tuneru není bez dalšího pro zařazení zboží do odpovídajícího čísla nomenkla­tury rozhodná, neboť rozhodující je ta vlastnost grafické karty, která předurču­je její použití výhradně nebo hlavně s osobním počítačem, a nikoliv s jiným strojem či přístrojem, což vyplývá ze znění čísla 8473. Naopak, ze znění čísla 8528 vyplývá, že prvotní funkcí zboží za­řazovaného do tohoto čísla je příjem te­levizního signálu. Pod položka 8528 1298, do níž dovážené grafické karty zařadil stěžovatel, je podpoložkou čísla 8528, a proto tuto charakteristiku nutno vztáh­nout i na zboží do ní zařazované.

Dále má Nejvyšší správní soud za to, že při posouzení, do kterého čísla podle práva náleží předmětné zboží, které by při zdůraznění jedné ze dvou funkcí či účelu náleželo do více různých čísel, je nutno zohlednit zejména funkci, jež je převažující či prvotní, a to obzvláště teh­dy, je-li převažující či prvotní funkce dobře identifikovatelná. Ze znaleckých posudků předložených původním žalob­cem vyplývá, že prvotní funkcí grafic­kých karet alt in wonder je zpracování počítačových digitálních dat na analogovou formu vhodnou pro monitor, při­čemž tato funkce je společná všem gra­fickým kartám. Naproti tomu funkce pří­jmu TV signálu je funkcí přídavnou, což vyplývá ze znaleckých posudků, expert­ního odhadu podílu využívání karty k to­muto účelu a též ze skutečnosti, že funk­ce TV tuneru je podmíněna existencí funkce grafické karty, nikoliv naopak. V případě, že stěžovatel tvrdí, že funkce televizního tuneru je pro sazební zařaze­ní dovážených grafických karet rozho­dující, neuvádí s ohledem k výše uvede­ným úvahám pro toto své tvrzení jakékoliv podpůrné argumenty. Pokud by doplňková funkce určitého přístroje měla mít za následek zařazení tohoto pří­stroje do jiného čísla, než kam je obvykle zařazován, muselo by takové pravidlo vy­plynout výslovně z právní normy, což však není daný případ.

Základem stěžovatelovy argumenta­ce o nutnosti zařadit dovážené zboží do podpoložky 8528 12 98 je skutečnost, že v důsledku funkce příjmu TV signálu se jedná o zboží čísla 8528. Stěžovatel však v průběhu správního ani soudního říze­ní neuvedl žádný konkrétní důvod ani ja­kékoliv ustanovení celního zákona či cel­ního sazebníku, ze kterého by vyplývalo, že pro sazební zařazení grafických karet alt in wonder je rozhodující funkce TV tuneru. Tato argumentace naopak nezo­hledňuje hlavní a prvotní funkci grafic­kých karet. Stěžovatelovu argumentaci by bylo možné dle Nejvyššího správního soudu částečně přijmout tehdy, když by prvotní funkcí zařízení určeného pro používání s osobním počítačem, resp. určeného pro instalaci do něj, byl příjem TV signálu, jako je tomu např. u samostatných TV tunerů do PCl slotů nebo externích TV přijímačů, které lze připo­jit k osobnímu počítači prostřednictvím USB slotu. Je-li prvotní funkce grafických karet alt in wonder totožná s funk­cí grafických karet jiných typů, pak je nutno dovážené zboží zařadit do stejné­ho čísla, do nějž jsou zařazovány ostatní grafické karty, tj. do čísla 8473.

Z výše uvedených důvodů nelze při­jmout námitku stěžovatele, že se výro­bek (např. předmětná grafická karta), přestože je částí počítače kapitoly 84, za­řadí do kapitoly 85, čísla 8528, neboť zmíněná funkce televizního tuneru z něj činí výrobek kapitoly 85 ve smyslu celní­ho sazebníku. Tuto argumentaci opírá stěžovatel o znění poznámky 2 písmo a) ke třídě XVI: ta hovoří o částech a součástech, které se zařazují jako výrobky kteréhokoliv čísla kapitol 84 a 85, avšak s výjimkou čísel tam uvedených, mezi ni­miž je i číslo 8473. Tato skutečnost dle Nejvyššího správního soudu vylučuje aplikaci poznámky 2 písmo a) a vede k aplikaci poznámky 2 písm. b), podle něhož se ostatní části a součásti (tj. ty, na které se nevztahuje předchozí poznám­ka), jsou-li vhodné k použití výhradně nebo hlavně pro jeden nebo několik strojů téhož čísla (zde čísla 8471 - zaří­zení pro automatizované zpracování dat, jímž osobní počítač je), zařazují buď ja­ko stroje, ke kterým náleží (tedy do čísla 8471), nebo do odpovídajících čísel, me­zi nimiž je uvedeno mj. číslo 8473. Proto rovněž nelze přisvědčit stěžovatelově námitce, že aplikací poznámky 2 písmo b) by došlo k rozšíření čísla 8473 nad jeho rámec, nýbrž naopak, jejich za­řazení do čísla 8528 za podpůrného vyu­žití poznámky 2 písm. a) umožněného absolutizací významu funkce umožňují­cí příjem TV signálu by vedlo k nespráv­nému rozšíření čísla 8528.

Ke stěžovatelově námitce, že celně ta­rifní zařazení je právní otázkou, která přísluší výlučně orgánům celní správy, nikoliv znalcům, Nejvyšší správní soud uvádí, že stěžovatel tu nesprávně směšu­je posouzení právních a skutkových okol­ností. Jak vyplývá z obsahu znaleckých posudků, posudky se nezabývaly správ­ným zařazením grafických karet typu all in wonder do příslušného čísla celního sazebníku, tedy otázkou právní, nýbrž posuzovaly vlastnosti, funkci a využití předmětného zboží, tedy otázky skutko­vé. Znalecké posudky jsou přitom výslov­ně připuštěny jako důkazní prostředek v řízení před celními orgány [§ 31 odst. 4 daňového řádu ve spojení s § 320 odst. 1 písmo c) celního zákona], jakož i ve správ­ním soudnictví (§ 125 O. S. ř. ve spojení s § 64 S. ř. s.). Nelze tedy považovat za po­chybení, jestliže krajský soud ke znalec­kým posudkům předloženým předcho­zím žalobcem v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů přihlédl a vy­cházel z nich, jestliže stěžovatel skuteč­nosti ve znaleckých posudcích uvedené (tj. vlastnosti, funkci a využití grafických karet) nikterak věcně nezpochybnil.

Stěžovatel v kasační stížnosti rovněž Nejvyšší správní soud žádá, aby přihlédl k tzv. závazným informacím o sazebním zařazení zboží vydaným Generálním ře­ditelstvím cel dle § 46 celního zákona ve stejné míře jako ke znaleckým posud­kům, neboť ze závazných informací vy­plývá, že grafická karta obsahující TV tuner má být zařazena do čísla 8528. K to­mu Nejvyšší správní soud uvádí, že Měst­ský soud v Praze nepochybil, když uvedl, že není závaznými informacemi správní­ho orgánu vázán, přičemž se však s práv­ním názorem zde uvedeným a stěžovate­lem přijatým vypořádal. Dále Nejvyšší správní soud konstatuje, že nařízení Ev­ropské komise, na které stěžovatel odka­zuje, je normativním aktem práva Evrop­ského společenství, jež zavazuje členské státy Evropské unie a vnitrostátní subjekty těchto členských států, nikoliv však bez dalšího státy, které teprve do Evrop­ské unie vstoupit mají, a jejich vnitrostát­ní subjekty. To platí bezprostředně před vstupem České republiky do Evropské unie a platilo to i v době vydání napade­ného rozhodnutí správního orgánu.

Městský soud v Praze tedy nepochybil, jestliže ve svém rozsudku dospěl k závěru, že stěžovatel při doměření cla žalobci po­stupoval v rozporu se zákonem, když ža­lobcem dovezené zboží zařadil do podpo­ložky čísla 8528 celního sazebníku, pod které toto zboží podle pravidel celního sa­zebníku zařadit nelze, a když žalobou na­padené rozhodnutí pro nezákonnost spo­čívající v nesprávném právním posouzení věci zrušil a současně vyslovil, že věc se vrací stěžovateli k dalšímu řízení.

Autor: zdroj NSS ČR

Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů