// Profipravo.cz / Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek 9/2005 14.02.2006
Rt 49/2005
Pokud předseda senátu neshledá důvody pro odklad výkonu trestu odnětí svobody podle § 322 odst. 1 tr. ř. , nezamítá návrh odsouzeného na odkladu výkonu trestu, ale podle § 322 odst. 2 tr. ř. vyzve odsouzeného k předložení lékařských zpráv při nástupu výkonu trestu příslušné věznici, nikoli soudu.
usnesení Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 12 To 496/2004, ze dne 1.9.2004
Krajský soud v Hradci Králové zrušil ke stížnosti odsouzeného R. J. usnesení Okresního soudu v Semilech ze dne 23.7.2004, sp. zn. 2 T 26/2001.
Z odůvodnění:
Napadeným usnesením Okresního soudu v Semilech ze dne 23.7.2004, sp. zn. 2 T 26/2001, bylo rozhodnuto tak, že podle § 322 odst. 1 tr. ř. se žádost odsouzeného R. J. ze dne 21.6.2004 o odklad výkonu trestu odnětí svobody ve výměře 2 let a 6 měsíců uloženého rozsudkem Okresního soudu v Semilech ze dne 13.3.2001, sp. zn. 2 T 26/2001, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15.2.2002, sp. zn. 13 To 200/2001, zamítá.
Své rozhodnutí odůvodnil soud prvního stupně tím, že již 27.11.2002 byl odsouzenému odložen trest odnětí svobody ze zdravotních důvodů, a to do 31.8.2003 s ohledem na nehodu na motocyklu ze září 2002. Odsouzený podal další žádost o odklad výkonu trestu, tato žádost však byla usnesením Okresního soudu Semily dne 2.2.2004 zamítnuta a stížnost odsouzeného byla zamítnuta usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8.4.2004, sp. zn. 12 To 189/2004. Odsouzený však dne 21.6.2004 znovu požádal o odklad výkonu trestu odnětí svobody a předložil znalecký posudek MUDr. J. H. z Ústavu soudního lékařství v P., který byl vypracován na žádost obhájce odsouzeného. Ze znaleckého posudku pouze vyplývá, že je doporučena plná zátěž s omezením doskoků a dopadů, výhledově ještě vynětí kovů a operace pravého hlezna. Již v předchozím řízení byla vyžádána zpráva zdravotní služby Vězeňské služby ČR, ze které je patrno, že se jedná o operaci svým rozsahem malou a lze ji provést i v podmínkách výkonu trestu. Podle soudu prvního stupně tak nejsou dány podmínky pro odklad výkonu trestu, zejména po novele trestního řádu účinné od 1.7.2004. Odsouzený byl v usnesení soudu prvního stupně upozorněn na to, že má při nástupu výkonu trestu předložit zprávu o svém zdravotním stavu příslušné věznici.
Proti tomuto usnesení podal odsouzený prostřednictvím svého obhájce včas stížnost, ve které odkazuje na znalecký posudek a domáhá se toho, aby usnesení bylo zrušeno a odsouzenému byl povolen odklad nástupu výkonu trestu odnětí svobody do konce měsíce října 2004.
Krajský soud ve smyslu § 147 odst. 1 tr. ř. přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k tomuto závěru:
Především je nutno uzavřít, že odsouzený se výkonu trestu vyhýbá, když ani poté, co mu byla pravomocně zamítnuta předchozí žádost o odklad výkonu trestu odnětí svobody, trest nenastoupil, ale podal novou žádost o odklad z naprosto stejných důvodů. Ani v minulosti z lékařských zpráv nevyplývalo, že by výkon trestu ohrozil jeho život nebo zdraví.
Novela trestního řádu účinná od 1.7.2004 se dotkla i ustanovení § 322, který upravuje odklad výkonu trestu. Podle tohoto zákonného ustanovení, a to odstavce 1, předseda senátu odloží na potřebnou dobu výkon trestu odnětí svobody, jestliže z lékařské zprávy o hospitalizaci odsouzeného v lůžkovém zdravotnickém zařízení nebo z jiných skutečností vyplývá, že by výkon trestu ohrozil jeho život nebo zdraví. Nově pak byl vložen další odstavec k tomuto paragrafu, podle kterého, požádá-li odsouzený o odklad výkonu trestu odnětí svobody z důvodů uvedených v odstavci 1, avšak předseda senátu má zato, že takové důvody nejsou zřejmě dány, vyzve odsouzeného, aby nejpozději při nástupu výkonu trestu odnětí svobody předložil zprávu o svém zdravotním stavu příslušné věznici. Zjistí-li věznice, že zdravotní stav odsouzeného mu neumožňuje podrobit se výkonu trestu odnětí svobody, podle povahy navrhne soudu jeho odklad nebo přerušení.
Porovnáním znění tohoto zákonného ustanovení se zněním účinným do 1.7.2004 je tedy možno dovodit, že o odkladu výkonu trestu ze zdravotních důvodů bude rozhodováno pouze tehdy, když odsouzený bude hospitalizován nebo z jiných skutečností vyplyne, že výkon trestu by ohrozil život nebo zdraví odsouzeného, ale pokud má dojít k negativnímu rozhodnutí, resp. pokud předseda senátu důvody uvedené v § 322 odst. 1 tr. ř. neshledá, nebude se již rozhodovat o zamítnutí žádosti odsouzeného, ale bude postupovat pouze podle ustanovení § 322 odst. 2 tr. ř., tedy odsouzeného vyzve, aby nejpozději při nástupu výkonu trestu odnětí svobody předložil zprávu o svém zdravotním stavu příslušné věznici. Pouze odklad výkonu trestu bude mít formu rozhodnutí, a to usnesení, kdežto nemá-li být povolen odklad, k žádnému formálnímu rozhodování usnesením nebude docházet, ale odsouzený bude přípisem vyzván k nástupu výkonu trestu. Proto také stížnost bude možno podat jen proti usnesení o odkladu výkonu trestu, a nikoliv proti opatření, a to výzvě k nástupu k výkonu trestu. Tento postup je upraven v ustanovení § 322 odst. 4 tr. ř.
Protože okresní soud se tímto zákonným ustanovením účinným po novele trestního řádu neřídil, nezbylo krajskému soudu než ke stížnosti odsouzeného napadené usnesení zrušit.
Jak již z výše uvedeného vyplývá, není třeba činit ve věci rozhodnutí formou usnesení nového, proto ani krajský soud o věci znovu sám nerozhodl ani nepřikázal o žádosti odsouzeného znovu rozhodovat okresním soudem. V úvahu přichází postup jedině podle § 322 odst. 2 tr. ř.
Autor: -pkr- (zdroj: NS ČR)