// Profipravo.cz / Platební rozkaz 06.11.2006
K námitkám proti směnečnému platebnímu rozkazu
I. Na rozdíl od účinků odporu proti platebnímu rozkazu (§ 174 odst. 2 o.s.ř.) včasné a odůvodněné námitky směnečný platební rozkaz neruší; jejich podáním se v jimi vymezeném rozsahu odkládá právní moc a vykonatelnost směnečného platebního rozkazu. Na jejich základě soud rozhodne rozsudkem v námitkovém řízení (po jednání nařízeném právě za účelem projednání námitek), zda platební rozkaz bude ponechán v platnosti (a stane se tak pravomocným a vykonatelným) nebo zda bude zrušen a v jakém rozsahu.
II. Podá-li námitky některý ze samostatných společníků (§ 91 odst. 1 o.s.ř.), mají tyto námitky účinky jen ve vztahu k tomu, kdo je podal, a v rozsahu, v jakém je podal. Z toho plyne, že vůči ostatním samostatným společníkům platební rozkaz nabude právní moci, a že soud ve vztahu k nim důvodnost uplatněné obrany posuzovat nemůže.
II. Samostatnými společníky jsou i osoby, které jsou z hlediska hmotného práva solidárními dlužníky.
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 2142/2006, ze dne 3.10.2006
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněné D.S. L., a. s., zastoupené advokátem, proti povinným 1) Auto H., s. r. o., a 2) L. U., zastoupeným advokátkou, pro 190.696,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. 5 Nc 3411/2004, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích z 28. 2. 2006, č.j. 18 Co 23/2006-26, takto:
Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích z 28. 2. 2006, č.j. 18 Co 23/2006-26, se v napadené části, tj. ve vztahu k 1. povinné, a ve výrocích II. a III. o nákladech exekuce zrušuje a věc se v tomto rozsahu krajskému soudu vrací k dalšímu řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Shora označeným rozhodnutím krajský soud změnil usnesení z 20. 12. 2004, čj. 5 Nc 3411/2004-5, kterým okresní soud nařídil exekuci (směnečného platebního rozkazu Krajského soudu v Hradci Králové z 31. 8. 2004, sp. zn. 55 Sm 633/2004), jejímž provedením prověřil označeného soudního exekutora, tak, že návrh na nařízení exekuce zamítl. Své rozhodnutí odůvodnil závěrem, že 2. povinný podal proti podkladovému platebnímu rozkazu námitky, odůvodněné kromě jiného tím, že směnku nepodepsal, které nalézací soud – poté, co je vyhodnotil jako včasné – nyní „věcně posuzuje“ (z jeho spisu plyne, že po vypracování znaleckého posudku z oboru grafologie je nařízeno jednání), takže platební rozkaz „nemohl nabýt právní moci a stát se vykonatelným“ ani ve vztahu k první – právě proto, že solidárně zavázané – povinné.
V dovolání směřujícím – posuzováno podle jeho obsahu – pouze proti té části rozhodnutí odvolacího soudu, jíž bylo změněno usnesení soudu prvního stupně ve vztahu k 1. povinné, oprávněná namítá nesprávné právní posouzení věci. Naplnění dovolacího důvodu podle § 241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. spatřuje v závěru odvolacího soudu, že exekuční titul nemohl v důsledku včasných námitek 2. povinného nabýt právní moci a vykonatelnosti ani ve vztahu k 1. povinné; je-li tento závěr odůvodněn právě pasivní solidaritou povinných, je nesprávný, jelikož účastníci zavázaní společně a nerozdílně (jak je tomu u směnečných dlužníků podle § 47 odst. 1, 2 směnečného zákona) mají postavení účastníků samostatných, takže námitky 2. povinného odložit právní moc a vykonatelnost platebního rozkazu ve vztahu k 1. povinné nemohly a proti ní oprávněná tudíž má vykonatelný exekuční titul.
Dovolání (přípustné podle § 238a odst. 1 písm. c/ ve spojení s ustanovením § 237 odst. 1 písm. a/ o.s.ř.) je důvodné.
Jelikož vady podle ustanovení § 229 odst. 1, odst. 2 písm. a) a b), odst. 3 o.s.ř. (tzv. zmatečnosti), ani jiné vady řízení (§ 241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř.), k nimž je dovolací soud – je-li dovolání přípustné – povinen přihlédnout z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 věta druhá o.s.ř.), v dovolání namítány nejsou a nevyplývají ani z obsahu spisu, a protože jinak je dovolací soud uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení vázán (§ 242 odst. 3 věta první o.s.ř.), je předmětem dovolacího přezkumu právní závěr odvolacího soudu, že – řečeno obecně – podá-li včasné námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu i jen jeden ze solidárně zavázaných žalovaných, odkládá se tím právní moc a vykonatelnost platebního rozkazu i ve vztahu k žalovaným dalším.
Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy (a to i práva procesního, o kterýžto případ jde v souzené věci), jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval (z podřazení skutkového stavu hypotéze normy učinil nesprávné závěry o právech a povinnostech účastníků).
Obranou žalovaného proti směnečnému (šekovému) platebnímu rozkazu jsou námitky. Na rozdíl od účinků odporu proti platebnímu rozkazu (§ 174 odst. 2 o.s.ř.) včasné a odůvodněné námitky směnečný platební rozkaz neruší; jejich podáním se v jimi vymezeném rozsahu odkládá právní moc a vykonatelnost směnečného platebního rozkazu. Na jejich základě soud rozhodne rozsudkem v námitkovém řízení (po jednání nařízeném právě za účelem projednání námitek), zda platební rozkaz bude ponechán v platnosti (a stane se tak pravomocným a vykonatelným) nebo zda bude zrušen a v jakém rozsahu.
V rozsahu, v němž soud shledá obranu žalovaného důvodnou, vydaný platební rozkaz zruší; je přitom vázán kvantitativní stránkou námitek, tj. rozsahem, v jakém žalovaný platební rozkaz napadl. Ustanovení § 175 o.s.ř. neupravuje účinky námitek podaných jen jedním nebo několika žalovanými, proti nimž byl vydán směnečný platební rozkaz. Vzhledem k tomu, že námitkami se tento platební rozkaz neruší, nepřichází v úvahu analogické použití § 174 odst. 2 o.s.ř. Účinky takto podaných námitek na právní moc a vykonatelnost směnečného platebního rozkazu je pak třeba posoudit v závislosti na povaze společenství analogicky podle § 206 odst. 1, 2 o.s.ř. Podá-li námitky některý ze samostatných společníků (§ 91 odst. 1 o.s.ř.), mají tyto námitky účinky jen ve vztahu k tomu, kdo je podal, a v rozsahu, v jakém je podal. Z toho plyne, že vůči ostatním samostatným společníkům platební rozkaz nabude právní moci, a že soud ve vztahu k nim důvodnost uplatněné obrany posuzovat nemůže. Samostatnými společníky jsou i osoby – a o takový případ jde v souzené věci (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze 17. 2. 2000, sp. zn. 20 Cdo 2599/98, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 8, ročník 2000 pod poř. č. 90) – které jsou z hlediska hmotného práva solidárními dlužníky.
Protože odvolací soud – dovodil-li nevykonatelnost titulu i ve vztahu k 1. povinné – dospěl k závěru odlišnému, je jeho právní posouzení věci nesprávné (§ 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř); jelikož na tomto posouzení jeho rozhodnutí spočívá, Nejvyšší soud je v napadené části podle § 243b odst. 2 věty za středníkem o.s.ř. zrušil a věc mu v tomto rozsahu vrátil k dalšímu řízení (§ 243b odst. 3 věta první o.s.ř.).
Právní názor dovolacího soudu je pro soud odvolací závazný (§ 243d odst. 1 věta první, § 226 o.s.ř.).
V novém usnesení odvolací soud rozhodne nejen o nákladech dalšího řízení, ale znovu i o nákladech řízení původního, tedy i dovolacího (§ 243d odst. 1 věta druhá o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Autor: -mha-