// Profipravo.cz / Přikázání věci 21.11.2007
K delegaci věci z důvodu vysokého věku účastníka
Obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou a případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno – právě proto, že jde o výjimku – vykládat restriktivně (srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. 11. 2001, sp.zn. I.ÚS 144/2000). Delegací pak nesmí být navozen stav nepříznivý pro druhého účastníka, přičemž je třeba rovněž zvážit důvody, které druhý účastník uvádí a pro které nesouhlasí s přikázáním věci.
Žalobkyně v dané věci je sice vysokého věku, nicméně z obsahu spisu nevyplývá, že by v souvislosti s věkem měla nějaké výraznější potíže, které by jí znemožňovaly dostavit se k soudnímu jednání. Samotná okolnost vysokého věku na straně žalobkyně není důvodem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř.
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Nd 217/2007, ze dne 23. 8. 2007
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Jana Eliáše, Ph. D., v právní věci žalobkyně V. J., zastoupené advokátkou, proti žalované M. W., o 1.085.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně pod sp. zn. 20 C 122/2007, o návrhu žalobkyně na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 4 z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř., takto:
Věc vedená u Okresního soudu ve Vsetíně pod sp. zn. 20 C 122/2007, se nepřikazuje Obvodnímu soudu pro Prahu 4.
O d ů v o d n ě n í :
Okresní soud ve Vsetíně vede řízení o návrhu na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 1.085.000,- Kč s příslušenstvím.
Nejvyššímu soudu České republiky byl předložen Okresním soudem ve Vsetíně spis sp. zn. 20 C 122/2007 s návrhem žalobkyně na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 4.
Návrh na delegaci vhodnou odůvodnila žalobkyně svým vysokým věkem a vzdáleností místně příslušného soudu od místa jejího bydliště.
Žalovaná vyjádřila nesouhlas s přikázáním věci jinému soudu s tím, že není důvod ke změně zákonem stanovené místní příslušnosti. Poukazuje na to, že žalobkyní tvrzený důvod – vysoký věk – není okolností tak výjimečnou a závažnou, která by odůvodňovala přikázání věci jinému soudu. Dodává, že žalobkyně je zastoupena advokátem a soudních jednání se tedy účastnit nemusí. Poukazuje na to, že ona sama žalovaná je matkou tří dětí a cestování do P. by pro ni bylo obtížné a zátěžové.
Podle § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána (§ 12 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že návrh není důvodný.
Důvody vhodnosti mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků a jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. Důvodem k přikázání věci jinému soudu mohou být i mimořádné okolnosti na straně účastníků. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ust. zák. č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu.
Obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou a případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno – právě proto, že jde o výjimku – vykládat restriktivně (srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. 11. 2001, sp.zn. I.ÚS 144/2000). Delegací pak nesmí být navozen stav nepříznivý pro druhého účastníka, přičemž je třeba rovněž zvážit důvody, které žalovaná uvádí a pro které nesouhlasí s přikázáním věci soudu v místě bydliště žalobkyně.
Žalobkyně je sice vysokého věku, nicméně z obsahu spisu nevyplývá, že by v souvislosti s věkem měla nějaké výraznější potíže, které by jí znemožňovaly dostavit se k soudnímu jednání. Samotná okolnost vysokého věku na straně žalobkyně není důvodem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř.
Nejvyšší soud České republiky proto návrhu žalobkyně na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 4 podle § 12 odst. 2 a 3 o. s .ř. nevyhověl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Autor: -mha-