// Profipravo.cz / Vyloučení soudců 15.04.2015

K důvodům pro vyloučení soudce („pracovní vztah advokáta a soudce“)

Důvodem pro vyloučení soudce není bez dalšího okolnost, že – jak se někdy namítá – soudce „zná“ advokáta, který účastníka zastupuje, neboť je vyloučeno, aby se soudce a advokát v průběhu dlouhodobého působení v obvodu téhož soudu vůbec neznali; musí se však jednat o vztah, který zůstává v profesionální společenské rovině. Obdobné pravidlo je třeba uplatnit v případech běžných kontaktů s účastníky odborných konferencí a seminářů.

V posuzovaném případě zastupuje žalobce advokát, který jako advokát zastupoval soudkyni v řízení probíhajícím v roce 2005. Z jejího vyjádření nevyplývá, že by po skončení řízení jejich vztah v jiných mezích než společenských nebo pracovních pokračoval. Za této situace, kdy jde o řízení skončené téměř před deseti lety, nemůže být uvedená skutečnost důvodem pro pochybnosti o její nepodjatosti.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Nd 394/2014, ze dne 26. 11. 2014

vytisknout článek


Dotčené předpisy: § 14 odst. 1 o. s. ř. ve znění od 1. 1. 2014

Kategorie: vyloučení soudců; zdroj: www.nsoud.cz 

Z odůvodnění:

Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 3. srpna 2011, č. j. 32 C 53/2010-109, byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobce domáhal ochrany osobnosti v různých variantách omluv podle § 13 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, a to po žalované společnosti MAFRA a. s. a dále Jankovi Kroupovi a Tomáši Syrovátkovi.

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalobce a žalované MAFRA a. s. rozsudkem ze dne 24. dubna 2012, č. j. 3 Co 149/2011-171, rozsudek soudu prvního stupně změnil ve výroku I. tak, že žalobě vůči žalované MAFRA a. s. zčásti vyhověl, dále výrokem II. rozsudek soudu prvního stupně potvrdil v zamítavých výrocích II. – V. a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výroky III. – V.).

K dovolání žalované MAFRA a. s. (dále již jen „žalovaná“) Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 18. dubna 2013, č. j. 30 Cdo 3121/2012-198, zrušil rozsudek Vrchního soudu v Praze ve výrocích I. a III. (jímž bylo rozhodnuto o nákladech řízení ve vztahu žalobce a žalované) a věc vrátil Vrchnímu soudu v Praze v tomto rozsahu k dalšímu řízení.

Ve věci bylo nařízeno jednání na 30. 10. 2014, kdy měl podle rozvrhu práce rozhodovat senát ve složení: předsedkyně JUDr. Romana Vostrejšová a členky senátu JUDr. Milena Opatrná a JUDr. Leandra Zilvarová. Vzhledem k tomu, že JUDr. Milena Opatrná 23. 10. 2014 sdělila, že bude od 30. 10. 2014 v pracovní neschopnosti po dobu tří týdnů, podle rozvrhu práce se členkou senátu stala JUDr. Jitka Horová. O tom se dozvěděla podle jejího sdělení dne 29. 10. 2014 a uvedla, že ji zástupce žalobce JUDr. Tomáš Sokol jako advokát zastupoval v řízení v roce 2005 (mediálně známá kauza lustrace). Má za to, že tato skutečnost je podle § 14 odst. 1 o. s. ř. důvodem k jejímu vyloučení z této věci.

Předseda Vrchního soudu v Praze JUDr. Jaroslav Bureš podle § 15 odst. 2 o. s. ř. neurčil, že namísto JUDr. Jitky Horové rozhodne jiný soudce, a předložil spis podle § 16 odst. 1 o. s. ř. k rozhodnutí o jejím vyloučení nadřízenému Nejvyššímu soudu.

Podle § 14 odst. 1 o. s. ř. soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne podle § 16 odst. 1 věta první o. s. ř. nadřízený soud v senátě.

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Vzhledem k tomu lze soudce vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu zcela zjevně brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

Nejvyšší soud uvedl v usnesení ze dne 9. 5. 2012, sp. zn. 29 NSCR 26/2012, uveřejněném pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, že „Soudcův poměr k účastníkům nebo jejich zástupcům může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský nebo zjevně nepřátelský.

V usnesení ze dne 30. října 2013, sp. zn. 25 Nd 274/2013, publikovaném na internetových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud. cz Nejvyšší dále uvedl: „K důvodům vyloučení soudce podle § 14 odst. 1 o. s. ř. je třeba uvést, že soudcův poměr k projednávané věci bývá zpravidla založen na jeho přímém zájmu na výsledku řízení v konkrétní věci. Jeho poměr k účastníkům řízení může být dán příbuzenským nebo obdobným vztahem, popřípadě jiným vztahem k účastníkům řízení, jenž může být přátelský nebo naopak nepřátelský. V úvahu připadá též vztah ekonomické závislosti. Jde vždy o okolnosti, které mohou vést k důvodným pochybnostem, že určitý soudce nebude schopen ve věci nestranně rozhodnout. Pouhé pracovní (kolegiální) či společenské vztahy samy o sobě důvod podjatosti nezakládají.

Subjektivní hledisko účastníků řízení, případně soudců, je podnětem pro rozhodování o eventuální podjatosti, avšak rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního. To znamená, že nelze vycházet pouze z pochybností o poměru soudců k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, nýbrž i z hmotněprávního rozboru skutečností, které k těmto pochybnostem vedly. K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci může dojít teprve tehdy, když je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům, dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebudou moci nebo schopni nezávisle a nestranně rozhodovat (srov. nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení pod N 98/23).

Podle judikatury Ústavního soudu, vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci je založeno nikoliv jen v případě skutečně prokázané podjatosti, ale i tehdy, lze-li pochybovat o nepodjatosti soudce (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 27. 11. 1996, sp. zn. I. ÚS 167/94, zveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 127/1996, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 2. 2006, sp. zn. II. ÚS 71/06). Rozhodování o podjatosti soudce se musí dít na základě objektivního hlediska a pochybnosti o nepodjatosti soudce nelze založit jen na subjektivních pocitech soudce. Musí existovat určité objektivní skutečnosti, v jejichž světle může být nepodjatost soudce zpochybněna (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 2. 2006, sp. zn. II. ÚS 71/06).

Nejvyšší soud též konstatoval, že „důvodem pro vyloučení soudce ovšem není bez dalšího okolnost, že – jak se někdy namítá – soudce „zná“ advokáta, který účastníka zastupuje, neboť je vyloučeno, aby se soudce a advokát v průběhu dlouhodobého působení v obvodu téhož soudu vůbec neznali; musí se však jednat o vztah, který zůstává v profesionální společenské rovině“ (Občanský soudní řád. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2009, díl I., výklad k § 14). Obdobné pravidlo je třeba uplatnit v případech běžných kontaktů s účastníky odborných konferencí a seminářů (usnesení ze dne 14. listopadu 2013, sp. zn. 22 Nd 283/2013).

Ostatně ani „skutečnost, že soudce byl v minulosti zaměstnancem účastníka řízení, popřípadě jeho právního předchůdce, nezakládá sama o sobě jeho poměr k účastníkovi, který by měl za následek pochybnost o jeho nepodjatosti“ (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 1999, sp. zn. 22 Cdo 227/99).

V posuzovaném případě zastupuje žalobce advokát JUDr. Tomáš Sokol, který jako advokát zastupoval soudkyni JUDr. Jitku Horovou v řízení probíhajícím v roce 2005. Z jejího vyjádření nevyplývá, že by po skončení řízení jejich vztah v jiných mezích než společenských nebo pracovních pokračoval. Za této situace, kdy jde o řízení skončené téměř před deseti lety, nemůže být uvedená skutečnost důvodem pro pochybnosti o její nepodjatosti.

Nejvyšší soud proto soudkyni Vrchního soudu JUDr. Jitku Horovou z projednání a rozhodování předmětné věci nevyloučil.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Autor: -mha-

Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů