// Profipravo.cz / Akciová společnost 28.03.2022
Žádost kvalifikovaného akcionáře o doplnění pořadu jednání valné hromady
Kvalifikovaný akcionář musí svoji žádost o doplnění určité záležitosti na pořad jednání valné hromady podle § 369 z. o. k. doručit akciové společnosti natolik včas, aby představenstvo (správní rada) mohlo rozhodnout o doplnění pořadu jednání valné hromady a současně aby mohlo zajistit, že akcionáři budou seznámeni s doplněním pořadu jednání způsobem a ve lhůtě určené ustanovením § 369 odst. 2 z. o. k.
Nedoručí-li kvalifikovaný akcionář svoji žádost s dostatečným předstihem, umožňujícím zachováním zákonem předvídaného postupu, představenstvo (správní rada) nemůže jím navrhovanou záležitost doplnit do pořadu jednání již svolané valné hromady, neboť by tím zasáhlo do práv ostatních akcionářů.
Závěr, podle něhož kvalifikovaný akcionář nemůže své právo požádat o doplnění pořadu jednání valné hromady kdykoliv (tj. i poté, kdy již nemůže být doplněný pořad jednání oznámen ostatním akcionářům), bez ohledu na práva ostatních akcionářů, ostatně plyne i z požadavku článku 6 odst. 3 směrnice č. 2007/36/ES, který do § 369 z. o. k. výslovně promítla novela zákona o obchodních korporacích provedená zákonem č. 33/2020 Sb. (srov. ustanovení § 369 odst. 2 z. o. k., ve znění účinném od 1. 1. 2021). Jakkoliv až do posledně uvedeného data zákon lhůtu, v níž může kvalifikovaný akcionář podat žádost o doplnění pořadu jednání, neurčoval expressis verbis, plynula tato lhůta z úpravy povinnosti představenstva (správní rady) uveřejnit doplněný pořad jednání, jakož i ze smyslu a účelu právní úpravy svolání valné hromady.
Nezařadí-li představenstvo (správní rada) navrhovanou záležitost na pořad jednání již svolané valné hromady a neuveřejní-li doplnění pořadu jednání způsobem a ve lhůtě určené ustanovením § 369 odst. 2 z. o. k., ač kvalifikovaný akcionář svoji žádost podal včas, nemůže být tato záležitost projednána na již svolaném jednání valné hromady. Oproti situaci popsané výše však jde o porušení práva dotčeného kvalifikovaného akcionáře.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 3620/2020, ze dne 18. 1. 2022
Dotčené předpisy: § 369 zák. č. 90/2012 Sb. ve znění do 31. 12. 2021
Kategorie: akciová společnost; zdroj: www.nsoud.cz
Z odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
[1] Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci usnesením ze dne 28. 11. 2019, č. j. 1 Cm 70/2018-146, zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti C. – N. (nyní C. – N., dále jen „společnost“) ze dne 3. 5. 2018, jímž byl navrhovatel odvolán z funkce člena představenstva společnosti (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).
[2] Jde již o druhé rozhodnutí soudu prvního stupně, když usnesení ze dne 6. 6. 2019, č. j. 1 Cm 70/2018-97, jímž návrhu vyhověl, Vrchní soud v Olomouci (k odvolání společnosti) zrušil usnesením ze dne 17. 9. 2019, č. j. 8 Cmo 199/2019-114.
[3] Soud prvního stupně vyšel (mimo jiné) z toho, že:
1/ Společnost měla dva akcionáře – navrhovatele a M. P. (dále jen „M. P.“). Každý vlastnil 50 % akcií emitovaných společností.
2/ Předseda představenstva M. P. svolal na žádost kvalifikovaného akcionáře M. P. ze dne 17. 4. 2018 valnou hromadu společnosti, do jejího sídla, na den 3. 5. 2018 od 10:00 hod.
3/ Podle pozvánky byly na pořadu jednání valné hromady následující body:
- ad 1 zahájení valné hromady a ověření usnášeníschopnosti valné hromady,
- ad 2 volba orgánů valné hromady,
- ad 3 schválení doplnění smluv o výkon funkce člena představenstva o článek osobní údaje člena představenstva v bodech 1, 2, 3
- ad 4 závěr valné hromady.
4/ Pořad jednání byl na základě žádosti M. P. jako kvalifikovaného akcionáře doplněn o bod „odvolání člena představenstva K. S. z důvodu porušení povinnosti člena představenstva“.
5/ Žádost kvalifikovaného akcionáře M. P. o zařazení tohoto bodu na pořad jednání valné hromady byla společnosti doručena dne 27. 4. 2018.
6/ O této žádosti se navrhovatel a další členka představenstva dozvěděli až dne 3. 5. 2018 bezprostředně před jednáním valné hromady. Se zařazením tohoto bodu na pořad jednání valné hromady proto nesouhlasili.
7/ Valné hromady se zúčastnili navrhovatel, M. P., M. R. (třetí členka představenstva) a L. K. (jako zapisovatel).
8/ Valná hromada přijala usnesení o odvolání navrhovatele z funkce člena představenstva hlasy akcionáře M. P. s tím, že navrhovatel hlasovací právo spojené s jeho akciemi nevykonával [§ 426 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění účinném do 31. 12. 2020, dále jen „z. o. k.“].
9/ Důvodem pro odvolání z funkce byla v zápisu z valné hromady specifikovaná jednání, jimiž měl navrhovatel porušit povinnosti při výkonu funkce.
10/ Navrhovatel proti tomuto usnesení valné hromady podal protest, neboť tento bod byl podle jeho názoru zařazen na pořad jednání v rozporu s § 369 odst. 2 z. o. k., když nebyla dodržena lhůta zde stanovená. Současně z jeho strany nedošlo k porušení povinností člena představenstva.
[4] Soud prvního stupně předně vyšel ze závazného právního názoru, vysloveného odvolacím soudem v usnesení č. j. 8 Cmo 199/2019-114, podle něhož zúčastnili-li se jednání valné hromady všichni akcionáři, nelze vyslovit neplatnost usnesení přijatých na takovém jednání jen proto, že valná hromada byla svolána v rozporu se zákonem. Nadto odvolací soud uzavřel, že kvalifikovaný akcionář může úspěšně žádat o zařazení určité záležitosti na pořad jednání ve lhůtě kratší než 5 dnů před jednáním valné hromady, neboť ustanovení § 369 odst. 2 z. o. k. nezakládá omezení, do kdy nejpozději lze takovou žádost podat.
[5] Za situace, kdy byla žádost kvalifikovaného akcionáře společnosti doručena dne 27. 4. 2018 a druhý akcionář se o návrhu na své odvolání z funkce člena představenstva dozvěděl nejpozději před jednáním valné hromady, by i v případě, že by skutečně došlo k procedurálnímu pochybení (při svolání valné hromady), šlo by o takové pochybení, které by bylo možné podřadit pod ustanovení § 260 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).
[6] Následně soud prvního stupně posuzoval důvody, pro které byl navrhovatel odvolán z funkce člena představenstva, a dospěl k závěru, že opodstatňují odvolání navrhovatele z funkce. Deklaroval-li navrhovatel, že se již nadále nebude aktivně účastnit zajišťování chodu společnosti, a neúčastnil-li se „faktickým jednáním na chodu společnosti“, porušil povinnosti při výkonu funkce.
[7] Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným rozhodnutím k odvolání obou účastníků usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. potvrdil (první výrok), ve výroku II. změnil (druhý výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (třetí výrok).
[8] Odvolací soud, konstatuje, že soud prvního stupně respektoval jeho závazný právní názor vyslovený v předešlém (kasačním) rozhodnutí, přisvědčil jeho závěru, podle něhož navrhovatel shora popsaným jednáním porušil povinnosti při výkonu funkce (když rezignoval na výkon funkce) a důvod pro jeho odvolání byl dán.
II. Dovolání a vyjádření k němu
[9] Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, maje je za přípustné k řešení (v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu dosud neřešené) otázky výkladu § 369 z. o. k.
[10] Podle dovolatele musí být doplnění pořadu jednání o bod navržený kvalifikovaným akcionářem uveřejněno nejpozději 5 dnů přede dnem konání valné hromady. Odvolací soud naopak dospěl k názoru, že dodatečný bod může být zařazen na pořad jednání bez splnění požadavku § 369 odst. 2 z. o. k., resp. že porušení tohoto ustanovení není důvodem pro vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady.
[11] V projednávané věci byla valná hromada svolána k žádosti kvalifikovaného akcionáře M. P. Dne 27. 4. 2018 doručil M. P. společnosti žádost o doplnění pořadu jednání valné hromady o bod „odvolání navrhovatele z funkce člena představenstva“, o čemž se zbývající členové představenstva dozvěděli až v den konání valné hromady. Přesto, že představenstvo odmítlo zařadit další bod na pořad jednání valné hromady, M. P. tento bod na jednání valné hromady zařadil.
[12] Dovolatel je přesvědčen, že popsaným způsobem byla porušena jeho práva, neboť se o zařazení dalšího bodu na pořad jednání dozvěděl až 30 minut před zahájením jednání valné hromady. Nebyla dodržena ani zkrácená pětidenní lhůta k uveřejnění doplněné pozvánky.
[13] Dovolatel tak byl zkrácen na svých právech, na čemž nemůže ničeho změnit ani skutečnost, že se jednání valné hromady zúčastnil. Tím, že o tomto bodu nevěděl, se nemohl na jednání valné hromady řádně připravit. Navíc, tento bod neměla valná hromada projednávat i proto, že představenstvo jakožto kolektivní orgán nerozhodlo o doplnění pořadu jednání.
[14] Dovolatel proto navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů nižších stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
[15] Společnost považuje rozhodnutí odvolacího soudu za správné, snáší argumenty na jeho podporu a navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání zamítl.
III. Přípustnost dovolání
[16] Dovolání bylo podáno včas, osobou oprávněnou a splňující podmínku podle § 241 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“); dovolací soud se proto zabýval jeho přípustností.
[17] Dovolání je přípustné podle § 237 o. s. ř. k zodpovězení jím otevřené otázky výkladu § 369 z. o. k., v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud neřešené.
IV. Důvodnost dovolání
[18] Podle § 369 z. o. k., ve znění účinném do 31. 12. 2020 (pro věc rozhodném), pokud o to požádá kvalifikovaný akcionář, zařadí představenstvo na pořad valné hromady jím určenou záležitost za předpokladu, že ke každé ze záležitostí je navrženo i usnesení nebo je její zařazení odůvodněno (odstavec první). V případě, že žádost podle odstavce 1 byla doručena po uveřejnění a rozeslání pozvánky na valnou hromadu, uveřejní představenstvo doplnění pořadu valné hromady nejpozději 5 dnů přede dnem jejího konání, případně, je-li určen, před rozhodným dnem k účasti na valné hromadě, způsobem stanoveným tímto zákonem a stanovami pro svolání valné hromady (odstavec druhý).
[19] Citované ustanovení provádí v českém právním řádu článek 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/36/ES ze dne 11. 7. 2007 o výkonu některých práv akcionářů ve společnostech s kótovanými akciemi (dále jen „směrnice“). Dopadá (oproti směrnici) nejen na společnosti, jejichž akcie byly přijaty k obchodování na regulovaném evropském trhu (článek 1 odst. 1 směrnice), ale i na ostatní akciové společnosti. Kvalifikovaným akcionářům umožňuje, aby dosáhli zařazení určité záležitosti, spadající do působnosti valné hromady, na pořad jednání valné hromady. Současně zajišťuje přiměřenou ochranu práv ostatních akcionářů, souvisejících se svoláním valné hromady a jejím jednáním.
[20] Smyslem a účelem právní úpravy svolání valné hromady akciové společnosti je zajistit, aby akcionáři mohli realizovat své právo účastnit se zasedání valné hromady. Zákon proto upravuje jak formu a obsahové náležitosti pozvánky, tak i lhůtu, v jaké je třeba pozvánku akcionářům oznámit (tak, aby si mohli vytvořit předpoklady pro účast na jednání valné hromady). Povinností společnosti (osob, které valnou hromadu svolávají) je učinit vše, co po ní lze spravedlivě požadovat, aby odpovídající informovanost akcionářů zajistila. Pozvánka na valnou hromadu musí akcionářům poskytnout dostatečné informace nezbytné k tomu, aby se dozvěděli nejen, kdy a kde se bude valná hromada konat, ale (mimo jiné) také, jaké záležitosti bude projednávat (srov. zejména ustanovení § 407 z. o. k.), aby se mohli (v dostatečném časovém předstihu) na valnou hromadu připravit se znalostí věci a aby mohli uvážit, jak budou se svými akciemi hlasovat, případně zda a komu udělí plnou moc k účasti na valné hromadě a jaké svému zmocněnci udělí pokyny, aby za ně na valné hromadě hlasoval, zda budou požadovat vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti či jí ovládaných osob v souladu s § 357 a násl. z. o. k., zda uplatní návrhy či protinávrhy (§ 361 a násl. z. o. k.), zda podají protesty a jak je odůvodní (§ 424 z. o. k.), popř. zda se budou domáhat doplnění pořadu jednání v souladu s § 369 z. o. k. [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 27 Cdo 3885/2017, uveřejněné pod číslem 9/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 9/2020“), odst. 27 a násl., či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 10. 2020, sp. zn. 27 Cdo 927/2020, odst. 23].
[21] Kvalifikovaný akcionář může postupem podle § 369 z. o. k. požádat o zařazení určité záležitosti na pořad (nejbližšího) jednání valné hromady dříve, než je jednání valné hromady (v souladu s § 406 z. o. k. a stanovami) svoláno. V tom případě představenstvo (správní rada) zařadí tuto záležitost na pořad (nejbližšího) jednání valné hromady, jež bude svolávat (§ 407 z. o. k.).
[22] Je-li již valná hromada svolána, tj. je-li pozvánka v souladu s § 406 z. o. k. a stanovami uveřejněna (rozeslána či jinak komunikována akcionářům), může se kvalifikovaný akcionář postupem podle § 369 z. o. k. domáhat toho, aby představenstvo (správní rada) rozšířilo pořad jednání o další záležitost (na pořad jednání dosud nezařazenou).
[23] Nicméně pokud by tak mohl činit bez jakéhokoliv obsahového a časového omezení, byl by do značné míry popřen shora popsaný smysl a účel právní úpravy svolání valné hromady. Ostatní akcionáři by se nemuseli dozvědět o tom, že na pořad jednání má být zařazena další záležitost, ani o tom, jak (návrh usnesení) a proč (zdůvodnění) má být v této záležitosti rozhodnuto [srov. náležitosti pozvánky vypočtené v § 407 odst. 1 písm. f) z. o. k., a výklad podaný Nejvyšším soudem v R 9/2020]. Proto ustanovení § 369 z. o. k. klade obsahové požadavky na žádost kvalifikovaného akcionáře a ukládá představenstvu (správní radě), aby doplnění pořadu valné hromady uveřejnilo způsobem stanoveným tímto zákonem a stanovami pro svolání valné hromady nejpozději 5 dnů přede dnem jejího konání, případně před rozhodným dnem k účasti na valné hromadě (je-li určen).
[24] Tím je zajištěno, že ostatní akcionáři budou dopředu (byť s citelně kratším předstihem, než je tomu ve standardním režimu podle § 406 z. o. k.) informováni o doplněném pořadu jednání i o tom, zda, a pokud ano, jak a proč má být v nově zařazené záležitosti rozhodnuto.
[25] Z řečeného se podává, že kvalifikovaný akcionář musí svoji žádost podle § 369 z. o. k. doručit společnosti natolik včas, aby představenstvo (správní rada) mohlo rozhodnout o doplnění pořadu jednání valné hromady a současně aby mohlo zajistit, že akcionáři budou seznámeni s doplněním pořadu jednání způsobem a ve lhůtě určené ustanovením § 369 odst. 2 z. o. k.
[26] Nedoručí-li kvalifikovaný akcionář svoji žádost s dostatečným předstihem, umožňujícím zachováním zákonem předvídaného postupu, představenstvo (správní rada) nemůže jím navrhovanou záležitost doplnit do pořadu jednání již svolané valné hromady, neboť by tím zasáhlo do práv ostatních akcionářů.
[27] Nezařadí-li představenstvo (správní rada) navrhovanou záležitost na pořad jednání již svolané valné hromady a neuveřejní-li doplnění pořadu jednání způsobem a ve lhůtě určené ustanovením § 369 odst. 2 z. o. k., ač kvalifikovaný akcionář svoji žádost podal včas, nemůže být tato záležitost projednána na již svolaném jednání valné hromady. Oproti situaci popsané v předchozím odstavci však jde o porušení práva dotčeného kvalifikovaného akcionáře.
[28] Závěr, podle něhož kvalifikovaný akcionář nemůže své právo požádat o doplnění pořadu jednání valné hromady kdykoliv (tj. i poté, kdy již nemůže být doplněný pořad jednání oznámen ostatním akcionářům), bez ohledu na práva ostatních akcionářů, ostatně plyne i z požadavku článku 6 odst. 3 směrnice, který do § 369 z. o. k. výslovně promítla novela zákona o obchodních korporacích provedená zákonem č. 33/2020 Sb. (srov. ustanovení § 369 odst. 2 z. o. k., ve znění účinném od 1. 1. 2021).
[29] Jakkoliv až do posledně uvedeného data zákon lhůtu, v níž může kvalifikovaný akcionář podat žádost o doplnění pořadu jednání, neurčoval expressis verbis, plynula tato lhůta z úpravy povinnosti představenstva (správní rady) uveřejnit doplněný pořad jednání, jakož i ze smyslu a účelu právní úpravy svolání valné hromady.
[30] Promítnuto do poměrů projednávané věci, jestliže kvalifikovaný akcionář M. P. nepožádal o doplnění pořadu jednání (o bod „odvolání dovolatele z funkce člena představenstva“) natolik včas, aby bylo možné dodržet postup podle § 369 odst. 2 z. o. k., a jestliže navíc představenstvo ani pořad jednání valné hromady nedoplnilo, nemohla valná hromada společnosti na jednání konaném dne 3. 5. 2018 rozhodovat o této záležitosti. Usnesení o odvolání dovolatele z funkce člena představenstva bylo tudíž přijato v rozporu se zákonem.
[31] Na tomto závěru pak ničeho nemění ani skutečnost, že se jednání valné hromady zúčastnili všichni akcionáři společnosti. Jak se totiž podává z § 411 odst. 2 z. o. k., valná hromada může bez splnění požadavků zákona na její svolání jednat pouze tehdy, souhlasí-li s tím všichni akcionáři. Podle obsahu spisu přitom dovolatel takový souhlas neudělil, a naopak proti zařazení tohoto bodu jednání protestoval.
[32] Jelikož právní posouzení věci co do řešení dovoláním otevřené otázky není správné (a dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř. byl uplatněn právem), Nejvyšší soud, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), usnesení odvolacího soudu (včetně závislého výroku o nákladech řízení) zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§ 243e odst. 1 a odst. 2 věta první o. s. ř.).
[33] Právní názor vyslovený v tomto rozsudku je v souladu s § 243g odst. 1 o. s. ř. závazný.
Autor: -mha-