// Profipravo.cz / Akciová společnost 06.09.2017
Pověření člena představenstva k jednání jménem akciové společnosti
Jedná-li podle stanov akciové společnosti a zápisu v obchodním rejstříku jejím jménem samostatně člen představenstva, který tím byl představenstvem písemně pověřen, vzniká pověřenému členu představenstva samostatné jednatelské oprávnění (v rozsahu uděleného pověření) tím, že představenstvo rozhodne o jeho pověření a vyhotoví písemný zápis ze zasedání představenstva obsahující usnesení představenstva o uděleném pověření. Pro vznik samostatného jednatelského oprávnění pověřeného člena představenstva není nutné, aby zápis ze zasedání představenstva podepsali všichni členové představenstva, popř. aby všichni členové představenstva podepsali listinu obsahující takové pověření (usnesení o jeho udělení).
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 5183/2015, ze dne 30. 5. 2017
Dotčené předpisy: § 191 odst. 1 obch. zák. ve znění do 31. 12. 2013
Kategorie: akciová společnost; zdroj: www.nsoud.cz
Z odůvodnění:
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 16. května 2014, č. j. 39 Cm 46/2013-74, zamítl žalobu o zaplacení částky 7.472.080 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 21. dubna 2012 do zaplacení (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).
Vyšel přitom z toho, že:
1) Žalobce a žalovaný uzavřeli dne 21. srpna 2008 smlouvu o poskytování poradenských služeb, ve znění dodatků ze dne 28. dubna 2009 a ze dne 30. června 2011 (dále též jen „smlouva“), kterou se žalovaný zavázal poskytovat žalobci poradenské a konzultační služby specifikované v čl. II. smlouvy s cílem úspory emisních povolenek, a to za odměnu ve výši 50 % z ceny uspořených povolenek.
2) Smlouva byla ze strany žalobce podepsána Ing. Z. B., který v období od 19. ledna 2007 do 22. února 2011 vykonával funkci předsedy představenstva žalobce a v období od 22. února 2011 do 23. června 2011 funkci člena představenstva (údaj byl z obchodního rejstříku vymazán k 7. září 2011).
3) Jako způsob jednání za žalobce bylo v obchodním rejstříku v době od 20. prosince 1996 do 7. září 2011 zapsáno: „Za společnost jedná vůči třetím osobám společně předseda představenstva a jeden člen představenstva, nebo místopředseda a jeden člen představenstva, nebo samostatně jeden člen představenstva, který k tomu byl představenstvem písemně pověřen. Podepisování za společnost se děje tak, že k vytištěnému, otištěnému nebo jinak zobrazenému obchodnímu jménu společnosti připojí svůj podpis - předseda nebo místopředseda představenstva a jeden člen představenstva - jeden člen představenstva, který k tomu byl představenstvem písemně pověřen.“
4) Na jednání představenstva konaném dne 1. srpna 2008 představenstvo projednalo smlouvu, schválilo ji a pověřilo podepsáním smlouvy generálního ředitele, tedy Ing. Z. B. O jednání představenstva byl sepsán zápis č. 6/2008, který byl podepsán předsedou představenstva Ing. Z. B. a J. S., zapisovatelkou.
5) Dle článku 22 odst. 7 stanov žalobce se o průběhu schůze představenstva sepisuje zápis, který musí být podepsán předsedou představenstva nebo v případě jeho nepřítomnosti místopředsedou a zapisovatelem.
6) Žalobce i žalovaný po uzavření smlouvy plnili své závazky z ní vyplývající.
7) Dne 3. dubna 2012 vyzval žalobce žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 6.226.733,40 Kč zvýšeného o daň z přidané hodnoty, neboť dle žalobce je smlouva neplatná a žalobce žalovanému plnil bez právního důvodu.
Soud prvního stupně odmítl závěr žalobce o neplatnosti smlouvy pro nedodržení stanovami předepsaného a v obchodním rejstříku zapsaného způsobu jednání; naopak dovodil, že smlouva byla platně uzavřena, neboť ji za žalobce podepsal člen představenstva, který byl k tomuto právnímu úkonu představenstvem řádně pověřen, jak vyplývá ze zápisu ze zasedání představenstva. Žalobcem požadovaná zaplacená odměna tudíž nepředstavuje plnění bez právního důvodu dle § 451 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), nýbrž plnění závazku vyplývajícího ze smlouvy.
V záhlaví označeným usnesením Vrchní soud v Praze k odvolání žalobce rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odvolací soud – oproti soudu prvního stupně – považoval smlouvu za absolutně neplatný právní úkon, neboť uzavřel, že „pověření Ing. Z. B. obsažené v zápisu z jednání představenstva nemá náležitosti písemného pověření tak, jak bylo vyžadováno stanovami žalobce“; Ing. Z. B. tudíž nebyl oprávněn jménem společnosti samostatně jednat.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost opírá o § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), maje za to, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva (pověření člena představenstva jednáním jménem akciové společnosti), při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (představované dovolatelem citovanými rozhodnutími).
Dovolatel má za to, že „k tomu, aby pověření bylo uděleno platně, postačuje, aby se představenstvo společnosti na jeho udělení dohodlo, resp. přijalo rozhodnutí o pověření člena představenstva“, přičemž existence takového pověření se dokládá zápisem z jednání představenstva.
Dovolatel nesouhlasí s právním posouzením věci odvolacím soudem, neboť rozhodnutí představenstva o pověření svého člena je zcela v souladu s § 66 odst. 4 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném ke dni jednání představenstva (dále též jen „obch. zák.“), jakož i se stanovami žalobce. Ty také nekladou žádné požadavky na náležitosti pověření představenstva, tedy ani podmínku podpisu takového pověření například všemi členy představenstva.
Rozhodnutí odvolacího soudu je podle přesvědčení dovolatele dále stiženo vadou spočívající v nedostatku odůvodnění, kdy odvolací soud neuvedl, jaké náležitosti posuzované pověření neobsahovalo.
Žalobce považuje napadené rozhodnutí za správné, maje za to, že pověření musí splňovat náležitosti právního úkonu, zejména by mělo obsahovat podpisy pověřujících členů představenstva. Tak tomu v projednávané věci není. Navíc zde není žádného pověření k uzavření dodatků. Proto žalobce navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí „potvrdil“.
Dovolání je přípustné podle § 237 o. s. ř., a to k řešení otázky pověření člena představenstva k jednání jménem akciové společnost v situaci, kdy dle stanov společnosti a zápisu v obchodním rejstříku jednají jménem společnosti „společně předseda představenstva a jeden člen představenstva, nebo místopředseda a jeden člen představenstva, nebo samostatně jeden člen představenstva, který k tomu byl představenstvem písemně pověřen“. Tuto otázku odvolací soud posoudil v rozporu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu.
S ohledem na to, že představenstvo žalobce rozhodlo o pověření Ing. Z. B. před 1. lednem 2014, a před tímto datem byla také uzavřena smlouva, je nutné projednávanou věc posoudit podle zákona č 40/1964 Sb., občanského zákoníku a zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku [srov. § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a § 775 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (o obchodních korporacích)].
I v poměrech právní úpravy účinné do 31. prosince 2013 platilo, že jménem akciové společnosti mohl jednat každý člen představenstva samostatně. Zakladatelé (akcionáři) se však mohli od této (dispozitivní) úpravy způsobu jednání odchýlit a ve stanovách určit jiný způsob jednání jménem společnosti (§ 191 odst. 1 věta první a třetí obch. zák.), jímž mohlo být i tzv. „pravidlo čtyř očí“ (podle kterého musí jménem společnosti jednat společně alespoň dva členové představenstva), popř. pravidlo, podle něhož může jménem společnosti jednat člen představenstva, který tím byl představenstvem pověřen (jež v praxi v řadě případů doplňuje pravidlo čtyř očí).
Je-li způsob jednání jménem akciové společnosti členy jejího představenstva určený stanovami zapsán v obchodním rejstříku, mohou členové představenstva jménem společnosti jednat zásadně pouze v souladu s tímto způsobem (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. srpna 2002, sp. zn. 29 Odo 198/2002, uveřejněný pod číslem 58/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. září 2003, sp. zn. 29 Odo 216/2003, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. června 2014, sp. zn. 29 Cdo 4432/2013, či obdobně pro poměry právní úpravy účinné od 1. ledna 2014 důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. září 2015, sp. zn. 29 Cdo 880/2015, uveřejněného pod číslem 20/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Právní úkon, při kterém nebyl dodržen způsob jednání určený stanovami a zapsaný v obchodním rejstříku, nebyl právním úkonem akciové společnosti (nešlo jej akciové společnosti přičítat) a nezavazoval ji (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. prosince 2007, sp. zn. 21 Cdo 265/2007, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. října 2015, sp. zn. 29 Cdo 2685/2015, či výše citované usnesení sp. zn. 29 Cdo 4432/2013). Důsledkem nedodržení zapsaného způsobu jednání akciové společnosti tedy nebyla – jak nesprávně uzavřel odvolací soud – neplatnost právního úkonu učiněného v rozporu se stanovami určeným a v obchodním rejstříku zapsaným způsobem jednání.
Výkladem prakticky shodného ujednání stanov akciové společnosti, upravujícího způsob jednání jménem společnosti ve smyslu § 191 odst. 1 obch. zák., se Nejvyšší soud zabýval již v usnesení ze dne 25. října 2000, sp. zn. 29 Cdo 1314/2000, v němž – mimo jiné – uzavřel, že:
1) Stanovami lze upravit odchylný způsob jednání členů představenstva jménem akciové společnosti i tak, že místo určení členů představenstva s jednatelským oprávněním vymezí způsob jejich výběru.
2) Takovým způsobem může být i určení, že jménem společnosti jedná samostatně jeden člen představenstva, který k tomu byl představenstvem písemně pověřen.
3) O pověření člena představenstva k jednání jménem společnosti rozhoduje představenstvo, a to potřebnou většinou hlasů. Rozhodnutí musí být písemně vyhotoveno (když stanovy požadují písemné pověření k jednání jménem společnosti), nikoli však již všemi členy představenstva podepsáno, neurčují-li takovou podmínku stanovy.
4) Pověření člena představenstva není plnou mocí k zastupování společnosti.
5) Přijme-li představenstvo rozhodnutí o pověření svého člena jednáním jménem společnosti potřebnou většinou hlasů, nemá skutečnost, že na písemném vyhotovení usnesení o tomto pověření nejsou podpisy všech členů představenstva, žádný vliv na platnost takového pověření.
K těmto závěrům se pak Nejvyšší soud přihlásil (mimo jiné) i v rozsudku ze dne 24. dubna 2007, sp. zn. 29 Odo 1082/2005, uveřejněném pod číslem 17/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Promítnuto do poměrů projednávané věci to znamená, že přijalo-li představenstvo žalobce usnesení o pověření předsedy představenstva Ing. Z. B. „podpisem“ smlouvy, byl Ing. Z. B. oprávněn smlouvu jménem žalobce uzavřít. Skutečnost, že písemné vyhotovení zápisu o zasedání představenstva (obsahujícího mimo jiné i zmíněné usnesení) nepodepsali ostatní členové představenstva, je z tohoto pohledu právně nevýznamná (nemá žádný vliv na platnost uděleného pověření).
Své oprávnění (jednat samostatně jménem společnosti v rozsahu uděleného pověření) dokládá pověřený člen představenstva (při jednání se třetími osobami) zpravidla právě zápisem ze zasedání představenstva, na němž bylo rozhodnuto o jeho pověření. Jakkoliv nelze vyloučit, aby oprávnění jednat samostatně jménem společnosti doložil (pro vyšší míru jistoty třetích osob) písemným pověřením podepsaným (všemi) členy představenstva, není vyhotovení takové listiny podmínkou vzniku samostatného jednatelského oprávnění pověřeného člena představenstva (v rozsahu uděleného pověření).
Nejvyšší soud tudíž uzavírá, že jedná-li podle stanov akciové společnosti a zápisu v obchodním rejstříku jejím jménem samostatně člen představenstva, který tím byl představenstvem písemně pověřen, vzniká pověřenému členu představenstva samostatné jednatelské oprávnění (v rozsahu uděleného pověření) tím, že představenstvo rozhodne o jeho pověření a vyhotoví písemný zápis ze zasedání představenstva obsahující usnesení představenstva o uděleném pověření. Pro vznik samostatného jednatelského oprávnění pověřeného člena představenstva není nutné, aby zápis ze zasedání představenstva podepsali všichni členové představenstva, popř. aby všichni členové představenstva podepsali listinu obsahující takové pověření (usnesení o jeho udělení).
Závěr odvolacího soudu, podle něhož je smlouva „neplatným právním úkonem“ pro nedostatek oprávnění Ing. Z. B. ji jménem žalobce (samostatně) uzavřít, tudíž není správný.
Jelikož řešení otázky, na níž napadené rozhodnutí spočívá, není správné a dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř. byl uplatněn právem, Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§ 243e odst. 1, odst. 2 o. s. ř.).
Právní názor Nejvyššího soudu je pro odvolací soud závazný (§ 243g odst. 1 část věty první za středníkem, § 226 o. s. ř.).
V novém rozhodnutí soud znovu rozhodne i o nákladech řízení, včetně řízení dovolacího (§ 243g odst. 1 věta druhá o. s. ř.).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
Autor: -mha-