// Profipravo.cz / Obchodněprávní shrnutí 14.11.2018

K důsledkům zániku funkce některého ze společně jednajících jednatelů

I. Určí-li společníci ve společenské smlouvě, že jménem společnosti s ručením omezeným vždy jednají alespoň dva jednatelé společnosti (tedy odchýlí-li se od dispozitivního pravidla upraveného v § 133 odst. 1 větě druhé obch. zák.), prosadí se jejich vůle (podle níž jednání jediného jednatele společnost nezavazuje) i tehdy, zůstává-li ve funkci pouze jediný jednatel, neboť zbývajícím jednatelům funkce (lhostejno, z jakých důvodů) zanikla. Zbývající jednatel sám společnost svým jednáním nezaváže. Chtějí-li se společníci popsaným důsledkům vyhnout, mohou ve společenské smlouvě tuto situaci předjímat a např. určit, že po dobu, kdy není ve funkci potřebný počet jednatelů, jedná zbývající jednatel jménem společnosti samostatně. A samozřejmě mohou kdykoliv změnit společenskou smlouvu v části určující počet jednatelů a způsob, jakým jednají jménem společnosti.

Řečené platí i pro rozhodování o obchodním vedení společnosti. Má-li mít společnost dle společenské smlouvy tři jednatele a neodchýlila-li se od pravidla vyjádřeného v § 134 větě druhé obch. zák., je třeba k rozhodnutí o obchodním vedení souhlasu alespoň dvou jednatelů. Je-li aktuálně ve funkci jediný jednatel (neb ostatním zanikla funkce a na jejich místa dosud nebyli zvoleni či jmenováni noví jednatelé), nemůže (stricto sensu) přijímat žádné rozhodnutí o obchodním vedení (neb nedostojí společenskou smlouvou nastavenému požadavku na souhlas alespoň dvou jednatelů). Společníci mohou tuto situaci, obdobně jako v případě úpravy způsobu jednání jménem společnosti, předjímat ve společenské smlouvě a určit, že po dobu, dokud nejsou zvoleni či jmenováni ostatní jednatelé, může zbývající jednatel rozhodovat o obchodním vedení sám.

Absence souhlasu většiny jednatelů předvídaného společenskou smlouvou však nemá sama o sobě žádný vliv na platnost právního úkonu, jímž bylo takové rozhodnutí realizováno, resp. na to, že jím je společnost vázána.

II. Jakkoliv je povinností společnosti zabezpečit, aby měla tolik jednatelů, kolik určuje společenská smlouva, ustanovení § 194 odst. 2 obch. zák. výslovně předpokládalo, že mezi zánikem funkce jednatele a volbou či jmenováním nového jednatele na uvolněné místo může uběhnout určitá lhůta. Teprve po jejím marném uplynutí může soud zasáhnout za podmínek a způsobem, jež jsou určeny ustanovením § 194 odst. 2 obch. zák., do vnitřních poměrů společnosti. Jinými slovy, to, že na uvolněné místo není okamžitě (na tomtéž jednání valné hromady či týmž rozhodnutím jediného společníka v její působnosti) jmenován nový jednatel, není samo o sobě ani porušením zákona, ani porušením společenské smlouvy v části určující počet jednatelů.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 5605/2016, ze dne 12. 9. 2018

vytisknout článek


Dotčené předpisy:
§ 135 odst. 2 obch. zák. ve znění do 31. 12. 2013
§ 133 obch. zák. ve znění do 31. 12. 2013
§ 134 obch. zák. ve znění do 31. 12. 2013
§ 194 odst. 2 obch. zák. ve znění do 31. 12. 2013

Kategorie: společnost s ručením omezeným; zdroj: www.nsoud.cz 

Z odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením ze dne 19. 11. 2013, č. j. 71 Cm 91/2012-103, zamítl návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí jediného společníka společnosti SUN EU s. r. o. v likvidaci (dále též jen „společnost“), jež přijala dne 4. 5. 2012 B. M. v působnosti valné hromady společnosti (dále též jen „sporné rozhodnutí“) [výrok I.], a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

Ve výroku označeným usnesením Vrchní soud v Praze k odvolání navrhovatele změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že vyslovil neplatnost sporného rozhodnutí (první výrok), a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok).

Odvolací soud vyšel z toho, že:

1) Společnost měla dva společníky – navrhovatele a B. M.

2) Účast navrhovatele jakožto společníka ve společnosti zanikla podle § 148 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále též jen „obch. zák.“), v důsledku postižení jeho obchodního podílu exekučním příkazem. Navrhovatel byl vymazán z obchodního rejstříku ke dni 21. 9. 2011.

3) Dne 4. 5. 2012 přijala B. M. jako jediný zbývající společník společnosti postupem podle § 132 odst. 1 obch. zák. rozhodnutí v působnosti valné hromady, kterým odvolala navrhovatele, Ladislava Beckera a Jaroslavu Beckerovou z funkce jednatelů a do funkce jednatele zvolila sebe samu.

4) Podle společenské smlouvy ve znění účinném ke dni 4. 5. 2012 má společnost tři jednatele.

Na tomto základu odvolací soud uzavřel, že sporné rozhodnutí B. M. „jde obsahově přímo proti společenskou smlouvou nastavenému pravidlu tří jednatelů, kdy se k rozhodnutí o obchodním vedení vyžaduje souhlasu většiny“. Podle odvolacího soudu jde o porušení společenské smlouvy, odůvodňující vyslovení neplatnosti sporného rozhodnutí podle § 131 odst. 1 obch. zák.

Proti usnesení odvolacího soudu podala společnost dovolání, které má za přípustné podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), k zodpovězení otázky, zda je odvolání tří jednatelů a jmenování jediného jednatele neplatné pro rozpor se společenskou smlouvou, jež určuje, že společnost má tři jednatele, a dále k posouzení otázky, zda se při rozhodování o obchodním vedení společnosti vychází z počtu aktuálně jmenovaných jednatelů nebo z počtu jednatelů stanoveného společenskou smlouvou.

První otázku podle názoru dovolatelky odvolací soud vyřešil v rozporu s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2002, sp. zn. 29 Odo 269/2002, uveřejněným pod číslem 17/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 17/2005“), druhá otázka pak dosud nebyla v judikatuře Nejvyššího soudu vyřešena.

Dovolatelka zdůrazňuje, že ačkoliv podle společenské smlouvy má společnost tři jednatele, jménem společnosti může jednat každý samostatně. „Je tedy jedno, zda by byl jednatel jeden, dva nebo tři, vždy k jednání za společnost (…) stačí, aby jednal jeden z nich. V tomto případě tedy není nutné, aby byli zvoleni tři jednatelé, protože k zastupování společnosti postačí i jednatel jeden.“

To, že podle společenské smlouvy má společnost tři jednatele, neznamená, že vždy musí být zvoleni tři jednatelé. Jediná společnice dovolatelky pouze využila svého oprávnění a v mezích daných jí společenskou smlouvou a právní úpravou se rozhodla jmenovat jednatele jednoho. Nejde ani o změnu společenské smlouvy, ani o její porušení, což plyne z R 17/2005.

Následkem zvolení nižšího počtu jednatelů je v souladu s § 135 ve spojení s § 194 odst. 2 obch. zák. vznik povinnosti společnosti jmenovat do tří měsíců další jednatele. Pokud by jednatelé z důvodu jmenování nižšího počtu jednatelů nebyli schopni plnit svoji funkci, mohl by chybějící jednatele jmenovat soud na návrh osoby, jež na tom osvědčí právní zájem, a to na dobu, než budou zvoleni noví jednatelé. Jinak by mohl soud společnost i bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci.

Jde-li o souhlas většiny jednatelů s rozhodnutím o obchodním vedení, je třeba jej podle přesvědčení dovolatelky počítat z aktuálního (jmenovaného) počtu jednatelů, nikoliv z počtu určeného společenskou smlouvou. Je-li jmenován jen jeden jednatel, není třeba o většině uvažovat. Názor odvolacího soudu, který vycházel z počtu jednatelů určeného společenskou smlouvou, dovolatelka považuje za nesprávný.

Nejvyšší soud předesílá, že rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. 12. 2013) se podává z článku II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dále z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Dovolání je přípustné podle § 237 o. s. ř., a to k vyřešení otázky (doposud v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu beze zbytku neřešené), zda usnesení valné hromady (rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady) o odvolání všech jednatelů a jmenování jediného jednatele lze považovat za neplatná pro rozpor se společenskou smlouvou, která stanoví, že společnost má tři jednatele.

S ohledem na skutkové okolnosti projednávané věci je pro její posouzení rozhodný zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník [srov. § 775 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)].

Podle § 194 odst. 2 první až páté věty obch. zák. jestliže člen představenstva zemře, odstoupí z funkce, je odvolán nebo jinak skončí jeho funkční období, musí příslušný orgán společnosti do tří měsíců zvolit nového člena představenstva. Nebude-li z tohoto důvodu představenstvo schopno plnit své funkce, jmenuje chybějící členy nebo člena představenstva soud na návrh osoby, jež na tom osvědčí právní zájem, a to na dobu, než budou zvoleni noví členové nebo člen příslušným orgánem společnosti, jinak může soud i bez návrhu zrušit společnost a nařídit její likvidaci. Ustanovení § 71 odst. 2 věty druhé, třetí, čtvrté a páté, odst. 6 a 7 platí obdobně. Místně příslušným soudem pro jmenování člena představenstva je obecný soud společnosti; účastníky řízení jsou navrhovatel, společnost, je-li zde osoba, která je oprávněna jejím jménem nebo za ni jednat, a osoba, jež má být soudem jmenována za člena představenstva. Funkce člena představenstva zaniká volbou nového člena představenstva, nejpozději však uplynutím tří měsíců od uplynutí jeho funkčního období.

Citované ustanovení se použije obdobně i na společnost s ručením omezeným (§ 135 odst. 2 obch. zák.).

Názor dovolatelky, podle něhož se většina jednatelů, jejíž souhlas je zapotřebí k rozhodnutí o obchodním vedení společnosti (§ 134 věta druhá obch. zák.), počítá vždy z jednatelů, kteří jsou aktuálně ve funkci, a nikoliv z počtu jednatelů určeného společenskou smlouvou, není správný.

Je věcí společníků, jak ve společenské smlouvě upraví, kolik má mít společnost jednatelů (§ 133 odst. 1 věta první obch. zák.), jakým způsobem mají jednat jménem společnosti (§ 133 odst. 1 věta druhá obch. zák.) a zda, popř. jaká většina jednatelů musí souhlasit s rozhodnutím o obchodním vedení (§ 134 věta druhá obch. zák.).

Určí-li společníci ve společenské smlouvě, že jménem společnosti vždy jednají alespoň dva jednatelé společnosti (tedy odchýlí-li se od dispozitivního pravidla upraveného v § 133 odst. 1 větě druhé obch. zák.), prosadí se jejich vůle (podle níž jednání jediného jednatele společnost nezavazuje) i tehdy, zůstává-li ve funkci pouze jediný jednatel, neboť zbývajícím jednatelům funkce (lhostejno, z jakých důvodů) zanikla. Zbývající jednatel sám společnost svým jednáním nezaváže (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2014, sp. zn. 29 Cdo 4432/2013, a v něm citovanou judikaturu). Chtějí-li se společníci popsaným důsledkům vyhnout, mohou ve společenské smlouvě tuto situaci předjímat a např. určit, že po dobu, kdy není ve funkci potřebný počet jednatelů, jedná zbývající jednatel jménem společnosti samostatně. A samozřejmě mohou kdykoliv změnit společenskou smlouvu v části určující počet jednatelů a způsob, jakým jednají jménem společnosti.

Řečené platí i pro rozhodování o obchodním vedení společnosti. Ustanovení § 134 věty druhé obch. zák. dispozitivně určuje, že k takovému rozhodnutí je zapotřebí souhlas (prosté) většiny jednatelů. Společníci mohou ve společenské smlouvě toto pravidlo zpřísnit (tak, že budou vyžadovat vždy či pro určité případy souhlas kvalifikované většiny či dokonce všech jednatelů), nebo naopak zmírnit (např. tak, že pro všechny či jen některé případy určí, že k rozhodnutí o obchodním vedení postačí souhlas jednoho z více jednatelů). Nicméně projeví-li vůli, aby každé rozhodnutí o obchodním vedení bylo podrobeno souhlasu (a tedy i vzájemné kontrole) více jednatelů [tím, že určí, že společnost má více jednatelů a že akceptují dispozitivní pravidlo upravené v § 134 větě druhé obch. zák. (ať už tak, že se od něj neodchýlí, či jej „opíší“ do společenské smlouvy anebo jej dokonce zpřísní)], je nutné jejich vůli takto vyjádřenou ve společenské smlouvě respektovat.

Má-li mít společnost dle společenské smlouvy tři jednatele a neodchýlila-li se od pravidla vyjádřeného v § 134 větě druhé obch. zák., je třeba k rozhodnutí o obchodním vedení souhlasu alespoň dvou jednatelů. Je-li aktuálně ve funkci jediný jednatel (neb ostatním zanikla funkce a na jejich místa dosud nebyli zvoleni či jmenováni noví jednatelé), nemůže (stricto sensu) přijímat žádné rozhodnutí o obchodním vedení (neb nedostojí společenskou smlouvou nastavenému požadavku na souhlas alespoň dvou jednatelů). Společníci mohou tuto situaci, obdobně jako v případě úpravy způsobu jednání jménem společnosti, předjímat ve společenské smlouvě a určit, že po dobu, dokud nejsou zvoleni či jmenováni ostatní jednatelé, může zbývající jednatel rozhodovat o obchodním vedení sám.

K řečenému se sluší dodat, že absence souhlasu většiny jednatelů předvídaného společenskou smlouvou nemá sama o sobě žádný vliv na platnost právního úkonu, jímž bylo takové rozhodnutí realizováno, resp. na to, že jím je společnost vázána (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2015, sp. zn. 29 Cdo 5330/2014, a judikaturu v něm citovanou).

Určuje-li § 135 odst. 2 a § 194 odst. 2 obch. zák., že soud může jmenovat chybějící jednatele pouze za předpokladu, že zbývající jednatelé nejsou (proto, že ostatním jednatelům zanikla funkce a dosud nebyli jmenováni či zvoleni noví) schopni plnit své funkce, míří tím právě zejména na situaci, kdy zbývající jednatelé nejsou schopni přijímat rozhodnutí o obchodním vedení (neb nejsou s to vytvořit společenskou smlouvou požadovanou většinu), popř. kdy nemohou jednat jménem společnosti (typicky proto, že nejsou s to dostát požadavku společenské smlouvy na společné jednání).

Dovolání je však přesto důvodné.

Ustanovení § 194 odst. 2 obch. zák. totiž výslovně předpokládá, že valná hromada či jediný společník mohou odvolat jednatele společnosti, aniž by na jeho místo současně zvolili či jmenovali nového jednatele. Takové usnesení valné hromady (rozhodnutí jediného společníka v její působnosti) nepředstavuje změnu společenské smlouvy v části určující počet jednatelů (srov. R 17/2005 či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 2. 2015, sp. zn. 29 Cdo 5347/2014). Stane-li se tak, citované ustanovení ukládá společnosti zvolit (jmenovat) jednatele do tří měsíců a současně upravuje důsledky pro případ, že společnost tuto povinnost poruší. To obdobně platí i tehdy, odvolá-li valná hromada (či jediný společník rozhodující v její působnosti) všechny jednatele společnosti a jmenuje-li současně méně jednatelů, než stanoví společenská smlouva.

Jakkoliv je povinností společnosti zabezpečit, aby měla tolik jednatelů, kolik určuje společenská smlouva, což plyne z § 194 odst. 2 obch. zák., citované ustanovení výslovně předpokládá, že mezi zánikem funkce jednatele a volbou či jmenováním nového jednatele na uvolněné místo může uběhnout určitá lhůta. Teprve po jejím marném uplynutí může soud zasáhnout za podmínek a způsobem, jež jsou určeny ustanovením § 194 odst. 2 obch. zák., do vnitřních poměrů společnosti. Jinými slovy, to, že na uvolněné místo není okamžitě (na tomtéž jednání valné hromady či týmž rozhodnutím jediného společníka v její působnosti) jmenován nový jednatel, není samo o sobě ani porušením zákona, ani porušením společenské smlouvy v části určující počet jednatelů.

Nejvyšší soud proto uzavírá, že sporné rozhodnutí (jímž zbývající společnice odvolala všechny tři jednatele společnosti a jmenovala sebe jednatelkou) není neplatné jen proto, že nedošlo ke jmenování počtu jednatelů předvídaného společenskou smlouvou.

Jelikož právní posouzení věci odvolacím soudem není správné a dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř. byl uplatněn právem, Nejvyšší soud, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), rozhodnutí odvolacího soudu podle § 243e odst. 1 o. s. ř. zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§ 243e odst. 2 věta první o. s. ř.).

Právní názor Nejvyššího soudu je pro odvolací soud závazný (§ 243g odst. 1 část věty první za středníkem, § 226 o. s. ř.).

V novém rozhodnutí soud znovu rozhodne i o nákladech řízení, včetně řízení dovolacího (§ 243g odst. 1 věta druhá o. s. ř.)

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Autor: -mha-

Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů