// Profipravo.cz / Společnost s ručením omezeným

Společnost s ručením omezeným

09.01.2017 00:01

Péče řádného hospodáře při rozhodování o investičním záměru

Pro posouzení, zda rozhodnutí, která jednatel společnosti s ručením omezeným přijal při výkonu své funkce, byla učiněna v souladu s požadavkem péče řádného hospodáře, není významné, k jakým následkům taková rozhodnutí vedla (jakkoli by byly pro společnost negativní). I kdyby se očekávaný výsledek činnosti jednatele nedostavil, nebylo by z toho možné vyvozovat, že jednatel postupoval protiprávně. Teprve je-li zjištěno, že jednatel společnosti s ručením omezeným nevynaložil úsilí odpovídající hlediskům péče řádného hospodáře, lze zvažovat, zda je povinen společnosti nahradit újmu vzniklou v důsledku takového jednání.

Aby dostál požadavku péče řádného hospodáře, je jednatel společnosti s ručením omezeným povinen jednat při výkonu své funkce (mimo jiné) s potřebnými znalostmi, a tedy i informovaně, tj. při konkrétním rozhodování využít rozumně dostupné (skutkové i právní) informační zdroje a na jejich základě pečlivě zvážit možné výhody i nevýhody (rozpoznatelná rizika) existujících variant podnikatelského rozhodnutí. Splnění této povinnosti je ovšem nezbytné posuzovat z pohledu ex ante, tj. prizmatem skutečností, které jednateli byly či při vynaložení příslušné péče (při využití dostupných informačních zdrojů) mohly a měly být známy v okamžiku, v němž dotčená podnikatelská rozhodnutí učinil.

Přestože nelze pochybovat o tom, že jednatel musí mít již při úvahách, zda určitý investiční záměr uskutečnit, zcela konkrétní a reálnou představu o financování či návratnosti zvažované investice (standard péče řádného hospodáře přitom zahrnuje i povinnost být informován o průběžných výsledcích hospodaření obchodní korporace), nelze rozhodnutí jednatele posuzovat podle skutečností, které se udály či vyšly najevo teprve ex post, tj. poté, kdy bylo přezkoumávané podnikatelské rozhodnutí učiněno.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 5036/2015, ze dne 26. 10. 2016


29.11.2016 00:01

Neplatnost dohody pro rozpor s § 196a obch. zák.

Pro posouzení, zda předmětná dohoda spadá pod režim ustanovení § 196a obch. zák., není rozhodné, že byla nazvána „rámcovou strategickou dohodou“, jestliže její obsah vykazuje znaky smlouvy o půjčce, když na jejím základě došlo k poskytnutí peněžních prostředků žalobkyně na účet právního předchůdce žalované a následně poskytnutá částka byla splácena, jednak přímo platbami od právního předchůdce žalované, jednak započtením pohledávek právního předchůdce žalované, které mu vznikly za žalobkyní. Nutnost vykládat smlouvy dle jejich obsahu a nikoli dle formálního označení vyplývá ze zásady bezformálnosti právních úkonů; z materiálního hlediska se tedy jednalo o smlouvu o půjčce.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 3794/2015, ze dne 6. 9. 2016


09.11.2016 00:00

Přizpůsobení společenské smlouvy dle zák. č. 370/2000 Sb.

Úprava obsažená v článku VIII bodu 20. věty první části sedmé zákona č. 370/2000 Sb. se prosadí jen ohledně těch částí společenské smlouvy (nesouladných s ustanoveními zákona č. 370/2000 Sb.), které nebyly ze společenské smlouvy odklizeny (tak, že coby rozporné s donucujícími ustanoveními zákona č. 370/2000 Sb. pozbyly platnosti) nejpozději dnem nabytí účinnosti zákona č. 370/2000 Sb.

Úprava ručení společníků v posuzované společenské smlouvě takto (podle článku VIII bodu 21. věty první části sedmé zákona č. 370/2000 Sb.) pozbyla platnosti (jako odporující donucujícím ustanovením § 105 odst. 1 a § 106 odst. 2 obch. zák., ve znění zákona č. 370/2000 Sb.) již 1. ledna 2001, takže dalšího přizpůsobení společenské smlouvy v dotčeném ohledu zapotřebí nebylo.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 1739/2013


25.10.2016 00:00

Okamžik zániku funkce jednatele v případě jeho odvolání valnou hromadou

I pro rozhodnutí o odvolání jednatele společnosti s ručením omezeným z funkce platil obecný princip, podle něhož neodloží-li valná hromada výslovně účinnost svého rozhodnutí, nabývá její rozhodnutí účinků zásadně dnem, kdy bylo přijato.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 246/2015, ze dne 27. 7. 2016


18.10.2016 00:02

Souběh řízení o jmenování opatrovníka a chybějícího člena představenstva

I. V usnesení sp. zn. 29 Cdo 3899/2015 Nejvyšší soud – v poměrech společnosti s ručením omezeným – vysvětlil, že ačkoli soud může v případě zániku funkce jednatele (není-li zde žádného jiného jednatele či nejsou-li zbývající jednatelé z důvodu zániku funkce některého z nich schopni plnit své funkce a nezvolila-li valná hromada do 1 měsíce nového jednatele) společnost zrušit a nařídit její likvidaci, není (tím) vyloučeno, aby společnosti jmenoval opatrovníka podle § 165 odst. 1 o. z., dospěje-li k závěru, že takové opatření je s ohledem na poměry konkrétní společnosti vhodnější. Tento závěr se plně prosadí též ve vztahu k akciovým společnostem.

II. Je-li souběžně s řízením o jmenování opatrovníka podle § 165 odst. 1 o. z. vedeno řízení o jmenování chybějícího člena představenstva, je zásadně vyloučeno, aby soud společnosti jmenoval opatrovníka podle § 165 odst. 1 o. z. předtím, než bude o jmenování člena představenstva rozhodnuto.

Ačkoli v popsané situaci soud návrhu na jmenování opatrovníka akciové společnosti zásadně nemůže vyhovět, bylo by nesprávné dovozovat, že zahájení řízení o jmenování chybějícího člena představenstva podle § 443 věty druhé z. o. k. vede samo o sobě (automaticky) k zamítnutí návrhu na jmenování opatrovníka. Přestože soud může i za této situace návrh na jmenování opatrovníka z jiných (zpravidla věcných) důvodů zamítnout, povede zahájení řízení o jmenování chybějícího člena představenstva obvykle toliko ke spojení věcí. To umožní, aby soud, zamítne-li návrh na jmenování chybějícího člena představenstva (podle § 443 věty druhé z. o. k.), ve spojeném řízení současně jmenoval opatrovníka, resp. aby soud, rozhodne-li o jmenování chybějícího člena představenstva, ve spojeném řízení současně zamítl návrh na jmenování opatrovníka.

S ohledem na účel právní úpravy jmenování opatrovníka právnické osoby, kterým je neprodlené a operativní ustavení osoby, která bude v právnické osobě vykonávat přiměřeně působnost jejího statutárního orgánu, lze jen výjimečně uvažovat o přerušení řízení o jmenování opatrovníka. Nelze však vyloučit, že podle okolností konkrétního případu bude namístě i takový postup, kdy soud řízení o jmenování opatrovníka podle § 165 odst. 1 o. z., přeruší do doby, než bude rozhodnuto o jmenování chybějícího člena představenstva, a teprve poté bude v řízení o návrhu na jmenování opatrovníka (s ohledem na výsledek řízení o jmenování chybějícího člena představenstva) pokračovat.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 396/2016, ze dne 13. 7. 2016


07.10.2016 00:05

ÚS: Souběh funkcí předsedy představenstva a generálního ředitele

Pokud chtějí obecné soudy dovozovat zákaz soukromého jednání, který není výslovně stanoven zákony, musí pro takový závěr předložit velmi přesvědčivé argumenty, protože jde o soudcovské dotváření práva proti zájmům soukromých osob. Takové soudcovské dotváření práva je nutné podrobit obzvláště přísnému ústavnímu přezkumu, neboť tímto postupem obecných soudů mohou být porušena nejen základní práva stěžovatele (a to zejména subjektivní právo stěžovatele na svobodné jednání v zákonných mezích ve smyslu čl. 2 odst. 3 Listiny a zásada pacta sunt servanda plynoucí z čl. 1 odst. 1 Ústavy), ale i princip dělby moci, který je nedílnou součástí principu právního státu ve smyslu čl. 1 odst. 1 Ústavy.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 190/15, ze dne 13. 9. 2016


14.07.2016 00:01

Rozpor ujednání o výši vypořádacího podílu s obch. zák.

I. Společníci společnosti s ručením omezeným se nemohli odchýlit od § 61 odst. 2 obch. zák., ve znění účinném od 1. ledna 2001 do 31. prosince 2013, tak, že základ pro výpočet vypořádacího podílu bude představován jinou veličinou než vlastním kapitálem (plynoucím z účetní závěrky) nebo čistým obchodním majetkem (určeným znaleckým posudkem). Nemohli se tudíž ani dohodnout na konkrétní výši vypořádacího podílu, která nevychází z takto určeného základu.

Zbývá dodat, že odchylnou úpravu výše vypořádacího podílu mohou (v mezích výše naznačených) sjednat toliko společníci ve společenské smlouvě, nikoliv společnost s některým ze společníků.

II. V obecné rovině platí, že není-li dohoda o ukončení účasti společníka platná, nedošlo na jejím základě k zániku účasti společníka, jehož účast měla podle dohody skončit. Avšak stejně jako nelze vázat úspěšnost návrhu na určení, že určitá osoba je společníkem společnosti, na vrácení částky zaplacené této osobě z titulu vypořádacího podílu či ceny za převod obchodního podílu, nelze ani dovozovat, že návrhu na vrácení takto zaplacených částek je možné vyhovět pouze tehdy, bude-li současně určeno, že osoba, jejíž účast měla zaniknout, je společníkem.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 993/2015, ze dne 27. 4. 2016


28.06.2016 00:02

Jmenování opatrovníka společnosti s ručením omezeným

I. Soud může společnosti s ručením omezeným jmenovat opatrovníka podle § 165 odst. 1 o. z., nemá-li společnost žádného jednatele či zanikla-li funkce některému z více jednatelů a zbývající jednatelé nejsou z důvodu zániku funkce některého z nich schopni plnit své funkce, valná hromada nezvolila ve lhůtě podle § 198 odst. 1 z. o. k. nového jednatele a současně nebyl podán návrh na jmenování chybějícího jednatele soudem, popř. takovému návrhu nebylo vyhověno.

Přitom platí, že jmenování opatrovníka je z povahy věci opatřením toliko dočasné povahy, které trvá po dobu, než budou valnou hromadou zvoleni noví jednatelé (§ 487 odst. 2 o. z.). Ke svolání valné hromady za účelem volby jednatelů musí společnost přistoupit bez zbytečného odkladu za využití postupu podle § 183 z. o. k.; případně může valnou hromadu svolat i samotný opatrovník (§ 487 odst. 1 o. z.). Jakmile jsou zvoleni noví jednatelé, funkce opatrovníka bez dalšího (aniž by o tom soud musel rozhodovat) zaniká.

II. Institut opatrovníka (stejně jako jmenování chybějících členů statutárního orgánu soudem) neslouží k řešení sporů mezi společníky, nýbrž je nástrojem ochrany zájmů dotčené obchodní společnosti, resp. veřejného zájmu.

Jsou-li předpoklady pro jmenování opatrovníka splněny, vyžaduje účel právní úpravy jmenování opatrovníka (ochrana zájmů společnosti, resp. veřejného zájmu), aby tak soud učinil neprodleně. Proto zpravidla nebude na místě, aby soud řízení o jmenování opatrovníka podle § 165 odst. 1 o. z. přerušil do pravomocného skončení řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, jímž byl odvolán (zbývající) jednatel společnosti. Nevyslovil-li (dosud) soud neplatnost usnesení valné hromady (o odvolání jednatelky) v řízení podle § 191 z. o. k., je zásadně nutné na toto usnesení hledět jako na platné.

Jinými slovy, souběžně vedené řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, jímž byla odvolána jediná jednatelka společnosti s ručením omezeným, zásadně není důvodem pro přerušení řízení o jmenování opatrovníka společnosti s ručením omezeným podle § 1 odst. 2 z. ř. s. a § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 3899/2015, ze dne 20. 4. 2016


07.06.2016 00:02

Náležitosti oznámení o konání valné hromady akc. spol. do 31. 12. 2013

Odvolacímu soudu je třeba přisvědčit, že oznámení o konání valné hromady akciové společnosti, ačkoliv není právním úkonem, musí být určité a srozumitelné. Určitost oznámení je přitom třeba posuzovat analogicky podle pravidel upravujících výklad právních úkonů.

Obchodní zákoník – na rozdíl od zákona o obchodních korporacích – na oznámení neklade požadavek, aby obsahovalo znění a zdůvodnění navrhovaných usnesení či jména osob, které mají být zvoleny do orgánů společnosti. Vymezení bodu pořadu jednání valné hromady slovy „odvolání a jmenování členů představenstva a dozorčí rady“ vyhovuje požadavkům určitosti oznámení v poměrech právní úpravy účinné do 31. prosince 2013; v rámci takto vymezeného pořadu jednání může valná hromada odvolat všechny členy představenstva a dozorčí rady a na jejich místa zvolit jiné osoby.

Taktéž důvod, pro který je navrhováno odvolání některého z členů představenstva či dozorčí rady, nemusel být v režimu obchodního zákoníku v oznámení uveden, a jeho absence nečiní oznámení neurčitým (s účinností od 1. ledna 2014 tato skutečnost musí být v oznámení uvedena v rámci zdůvodnění navrhovaného usnesení). Neurčují-li stanovy jinak, může valná hromada člena představenstva či dozorčí rady odvolat i bez udání důvodů. Není-li důvod odvolání sdělen ani na valné hromadě a (současně) neplyne-li z přijatého usnesení valné hromady, že člena voleného orgánu odvolává pro porušení povinností při výkonu funkce, neuplatní se v případě odvolání člena voleného orgánu, který je současně akcionářem, zákaz výkonu hlasovacího práva podle § 186c odst. 2 písm. c) obch. zák.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 4814/2015, ze dne 30. 3. 2016


18.04.2016 00:02

Ujednání stanov družstva vyžadující úředně ověřené podpisy

Na ujednání stanov družstva předepisující písemnou formu dohody o převodu členského podílu, resp. vyžadující (úředně) ověřené podpisy, je nezbytné nahlížet jako na dohodu o formě právního úkonu (dohody o převodu členského podílu).

Z toho plyne, že převádí-li členové družstva členský podíl mezi sebou, aniž by dohoda o převodu naplňovala požadavky, které jsou na její formu kladeny (nad rámec zákona) stanovami, je dohoda o převodu členského podílu relativně neplatná podle § 40, resp. § 40a obč. zák. 1964, neboť nebyla uzavřena ve formě, jíž vyžaduje (předchozí) dohoda účastníků (stanovy). To platí rovněž pro převody členského podílu na osoby, které dosud nejsou členy družstva.

Objektivní nejistota ohledně toho, kdo je členem družstva, bezprostředně zasahuje do jeho vnitřních poměrů (družstvo je případnou neplatností dohody o převodu členského podílu dotčeno), a proto i družstvu přísluší oprávnění se relativní neplatnosti dohody dovolat.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 1294/2015, ze dne 10. 2. 2016


14.03.2016 00:02

Jmenování opatrovníka právnické osobě podle § 165 odst. 2 o. z.

I. S účinností od 1. ledna 2014 jsou členové statutárního orgánu právnické osoby jejími zástupci. Jsou-li zájmy člena statutárního orgánu právnické osoby v rozporu se zájmy této právnické osoby, nemůže ji (při právních jednáních dotčených konfliktem zájmů) zastupovat (§ 437 odst. 1 o. z.). Z § 165 odst. 2 o. z. se podává, že není-li zde jiného člena orgánu, který je schopen právnickou osobu zastoupit, jmenuje soud právnické osobě opatrovníka. Jinými slovy, předpokladem jmenování opatrovníka soudem podle § 165 odst. 2 o. z. je rozpor mezi zájmy člena statutárního orgánu a právnické osoby a současně absence jiného člena orgánu, který je schopen právnickou osobu zastoupit.

Při výkladu § 165 odst. 2 o. z. je nezbytné mít na zřeteli, že jmenování opatrovníka představuje zásah soudu do vnitřních poměrů právnické osoby, který je krajním řešením (ultima ratio), k němuž je na místě přikročit až tehdy, není-li možné důsledky rozporu mezi zájmy člena statutárního orgánu a právnické osoby překlenout jinak (zůstala-li by jinak právnická osoba bez zástupce oprávněného za ni právně jednat).

Je-li zde jiný člen orgánu, který je oprávněn za právnickou osobu jednat (ať již jde o člena statutárního orgánu či o likvidátora), nelze opatrovníka podle § 165 odst. 2 o. z. jmenovat. Obdobně, má-li již právnická osoba jmenovaného opatrovníka, který je oprávněn za ni jednat, z jiného důvodu (srov. např. § 165 odst. 1 o. z.), není na místě postupovat podle § 165 odst. 2 o. z., i kdyby byly zájmy člena statutárního orgánu v rozporu se zájmy právnické osoby a nebyl zde (stricto sensu) jiný člen orgánu, oprávněný za právnickou osobu jednat. Jakkoliv totiž opatrovník není orgánem společnosti, je oprávněn za právnickou osobu právně jednat (§ 487 odst. 1 věta druhá o. z.) a není důvodu jmenovat (dalšího) opatrovníka podle § 165 odst. 2 o. z.

II. V poměrech obchodních korporací nelze přehlížet ani to, že konflikt zájmů členů (statutárních) orgánů a obchodních korporací řeší § 54 z. o. k. Splní-li člen (statutárního) orgánu svoji informační povinnost podle § 54 odst. 1 a 2 z. o. k. a nepozastaví-li mu kontrolní či nejvyšší orgán obchodní korporace výkon jeho funkce (§ 54 odst. 4 z. o. k.), může obchodní korporaci zastupovat bez ohledu na střet zájmů; ustanovení § 437 o. z. se v takovém případě neuplatní. Pak ani nelze obchodní korporaci jmenovat opatrovníka podle § 165 odst. 2 o. z. (pro takový postup není důvod, neboť obchodní korporace má člena statutárního orgánu oprávněného za ni jednat). Avšak poruší-li člen statutárního orgánu povinnost informovat o (možném) střetu zájmů podle § 54 odst. 1 a 2 z. o. k., brání existující rozpor zájmů tohoto člena statutárního orgánu se zájmy obchodní korporace tomu, aby za obchodní korporaci právně jednal (na jednání takového člena statutárního orgánu dopadá § 437 o. z. se všemi důsledky z toho plynoucími). Jsou-li splněny ostatní podmínky § 165 odst. 2 o. z., lze takové obchodní korporaci i jmenovat opatrovníka podle posledně označeného ustanovení.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 4384/2015, ze dne 8. 12. 2015


26.01.2016 00:02

K některým otázkám zápisů obchodních korporací do obchodního rejstříku

I. Společenská smlouva společnosti s ručením omezeným vzniklé před 1. lednem 2014, která se postupem podle § 777 odst. 5 z. o. k. nepodřídila zákonu o obchodních korporacích jako celku, může v souladu s § 135 odst. 1 z. o. k. připustit vznik různých druhů podílů.

II. Nepřipouští-li společenská smlouva společnosti s ručením omezeným vznik různých druhů podílů (§ 135 odst. 1, § 136 z. o. k.), údaj o druhu podílu se do obchodního rejstříku nezapisuje podle § 48 odst. 1 písm. j) z. v. r.. Nevydala-li společnost s ručením omezeným kmenové listy, údaj o tom, že nebyl vydán kmenový list, se do obchodního rejstříku nezapisuje podle § 48 odst. 1 písm. j) z. v. r.

III. Usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným o souhlasu s převodem podílu na osobu, která není společníkem (§ 208 odst. 1 z. o. k.), není usnesením, v jehož důsledku se mění společenská smlouva ve smyslu § 171 odst. 1 písm. b) z. o. k.; nejde tudíž ani o rozhodnutí, které se obligatorně osvědčuje veřejnou listinou podle § 172 odst. 2 z. o. k.

IV. Je-li zřizováno zástavní právo k podílu ve společnosti s ručením omezeným, který není představován kmenovým listem, musí být podpisy smluvních stran na zástavní smlouvě úředně ověřeny.

V. Statutárním ředitelem akciové společnosti s monistickým systémem vnitřní struktury může být i předseda její jednočlenné správní rady, jakož i člen kolektivní správní rady.

stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR sp. zn. Cpjn 204/2015, ze dne 13. ledna 2016 k některým otázkám zápisů obchodních korporací do obchodního rejstříku.


18.01.2016 00:02

Škoda způsobená jednatelem spol. s r. o. nevydáním věcí po zániku funkce

Jednatel společnosti s ručením omezeným je po zániku své funkce povinen předat společnosti vše, co patří společnosti a co má ve své dispozici. Neučiní-li tak, tj. nesplní-li povinnost plynoucí z § 66 odst. 2 a § 569 obch. zák., je povinen v souladu s § 135 odst. 2 ve spojení s § 194 odst. 5 obch. zák. nahradit společnosti škodu tím způsobenou.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 4245/2014, ze dne 26. 10. 2015


04.01.2016 00:02

Předvídatelnost škody při porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře

I. Ustanovení § 379 obch. zák. o náhradě předvídatelné škody se použije i na případy, kdy škoda vznikla v důsledku porušení povinnosti statutárního orgánu obchodní společnosti jednat s péčí řádného hospodáře dle § 194 odst. 5 obch. zák.

II. Okamžikem, ke kterému je vztaženo posuzování předvídatelnosti vzniku škody, není vznik deliktu, nýbrž okamžik vzniku povinnosti, jejíž porušení má za následek vznik odpovědnosti za škodu; konkrétně tedy okamžik vzniku povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře ve smyslu § 194 odst. 5 obch. zák.

III. Jakkoliv dovolací soud nerozporuje, že pojem předvídatelnosti škody je v zásadě pojat objektivně, neboť se váže k osobě průměrných znalostí a vlastností, neznamená uvedené, že objektivní standard pro předvídatelnost škody vylučuje zohlednění konkrétní vědomosti či informace, jenž škůdce objektivně má.

Při hodnocení, zda jde o případ nepředvídatelné škody, je třeba vzít v úvahu znalost, kterou škůdce měl vzhledem ke své situaci a okolnostem vztahujícím se jen k němu, ale dále, pokud nelze dojít k závěru, že vzhledem k nim možnost vzniku škody předvídal, je třeba vyjít z úvahy, co v dané situaci mohl předvídat obchodu dbalý podnikatel. Nejde přitom o uvažování pravděpodobné možnosti, ale o to, zda jako možnost vznik uplatněné škody přicházel v úvahu, a to vzhledem k okolnostem daného případu v době vzniku závazku a skutečnostem, o kterých pečlivý podnikatel měl vědět. Pokud ale došlo ke škodě veliké výše v důsledku skutečnosti, která nastala až po vzniku závazku a kterou nebylo dobře možno při vzniku závazku předpokládat (např. změna závazku, který byl porušeným závazkem věcně zabezpečován), je předpoklad, že nevznikne právo na náhradu škody ve výši, která v důsledku toho vznikla. Toto omezení má zamezit nepřiměřené tvrdosti, ale ne změkčit odpovědnost za porušení závazku.

Dovolací soud ve své rozhodovací praxi uznal ty situace, kdy v konkrétním případě je (čistě) objektivní pojetí převáženo subjektivně známou informací (srov. např. NS 32 Cdo 2843/2008).

IV. Požadavek předvídatelnosti bezpochyby nelze vykládat v tom smyslu, že škůdce si má být přesně vědom výše škody, kterou porušením své povinnosti může způsobit. Ustanovení § 379 obch. zák. má být vykládáno jako výjimka ze zásady úplné náhrady škody vzniklé v příčinné souvislosti s porušením povinnosti s tím, že má zamezit nepřiměřené tvrdosti, ale ne změkčit odpovědnost za porušení závazku.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 3202/2013, ze dne 30. 9. 2015


29.12.2015 00:02

Obnovení účasti společníka v s.r.o. po zániku účinků exekučního příkazu

I. Nebyla-li vymáhaná povinnost splněna z prostředků získaných postižením členských práv a povinností, členství v družstvu, zaniklé v důsledku exekuce postihující členská práva a povinnosti, se obnoví, zaniknou-li účinky exekučního příkazu, jímž byly členská práva a povinnosti postiženy. K obnovení účasti přitom dochází v okamžiku zániku účinků exekučního příkazu, jímž byly členská práva a povinnosti postiženy (viz NS 31 Cdo 2827/2012). Uvedené závěry, byť formulovány v poměrech družstva a při výkladu § 231 odst. 2 obch. zák., se prosadí obdobně též v poměrech společnosti s ručením omezeným, a to jak při výkladu § 148 odst. 4, resp. 5 obch. zák. (ve zněních účinných do 31. prosince 2012, resp. do 31. prosince 2013), tak od 1. ledna 2014 při výkladu § 206 odst. 3 ZOK.

Jelikož se účast obnoví k okamžiku zániku účinků exekučního příkazu, jímž byly členská práva a povinnosti postiženy, není pro určení, zda má být obnovení účasti posuzováno podle obchodního zákoníku, či zákona o obchodních korporacích, rozhodující den, kdy byl podán návrh na zahájení řízení, ani den, k němuž je datováno „vyrozumění“ soudního exekutora o zániku pověření k provedení exekuce, nýbrž den zániku účinků exekučního příkazu. Úpravu zákona o obchodních korporacích je pak možné aplikovat pouze tehdy, zanikly-li účinky exekučního příkazu po 31. prosinci 2013 (viz § 775 ZOK).

II. Ve vztahu k dovoláním otevřené otázce výkladu § 206 odst. 3 ZOK Nejvyšší soud předesílá, že stejně jako v případě družstva ani v poměrech společnosti s ručením omezeným není - ve vztahu k obnovení účasti společníka - žádný důvod rozlišovat mezi jednotlivými způsoby zániku účinků exekučního příkazu. Odlišnost obou právních forem spočívá (ve vztahu k řešení otázky obnovení účasti) v tom, že členský podíl (resp. od 1. ledna 2014 družstevní podíl) člena družstva, jehož účast byla postižena exekučním příkazem, zaniká současně se zánikem členství povinného, zatímco ve společnosti s ručením omezeným postižený podíl nezaniká, nýbrž se po zániku účasti společníka stává tzv. uvolněným podílem, s nímž je společnost povinna naložit postupem podle § 212 a násl. ZOK.

III. Aby se účast společníka ve společnosti s ručením omezeným, zaniklá v důsledku exekuce postihující jeho podíl, obnovila, musí k zániku účinků exekučního příkazu, jímž byl podíl postižen, dojít před tím, než společnost naloží s uvolněným podílem postupem podle § 212 a násl. ZOK.

Právě z tohoto důvodu musí být návrh na zápis obnovené účasti společníka doložen jak listinami dokládajícími zánik účinků exekučního příkazu, tak listinami prokazujícími, že k zániku účinků došlo před tím, než společnost naložila s uvolněným podílem postupem podle § 212 a násl. ZOK (§ 19 ZVR). Zánik účinků exekučního příkazu v důsledku provedení exekuce bude možné prokázat zpravidla oznámením soudního exekutora o skončení exekuce podle § 46 odst. 8 exekučního řádu. To, že k zániku účinků exekučního příkazu došlo před tím, než společnost naložila s uvolněným obchodním podílem postupem podle § 212 a násl. ZOK, může doložit například výpis ze seznamu společníků nebo čestné prohlášení společnosti.

Zanikne-li exekuční příkaz, jímž byl podíl postižen, před tím, než společnost naložila s uvolněným podílem, dochází k obnovení účasti společníka bez dalšího (ex lege) již v okamžiku zániku účinků tohoto exekučního příkazu; zápis společníka společnosti s ručením omezeným do obchodního rejstříku má pouze deklaratorní účinky.

III. S ohledem na novelu občanského soudního řádu a obchodního zákoníku provedenou částí první, článkem I, bodem 34, a částí čtvrtou, článkem VII, body 7 a 8 zákona č. 396/2012 Sb. [srov. § 148 odst. 2 písm. c) a d) obch. zák.] se s účinností od 1. ledna 2013 výše uvedené závěry neuplatní v případech, kdy účast společníka ve společnosti s ručením omezeným, jehož (obchodní) podíl byl postižen exekučním příkazem, zanikne udělením příklepu v dražbě; k tomu srov. úpravu § 320ab o. s. ř. S účinností od 1. ledna 2014 uvedené obdobně platí i v poměrech zákona o obchodních korporacích (§ 206 odst. 1 in fine ZOK).

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 5455/2014, ze dne 30. 9. 2015


09.12.2015 00:02

Plná moc k zastupování obce na valné hromadě obchodní společnosti

Přes specifický charakter obce jako veřejnoprávní korporace, na niž nelze mechanicky aplikovat principy a pravidla dopadající na právnické osoby soukromého práva, se postavení obce při udělení plné moci k zastupování na valné hromadě obchodní společnosti, v níž má majetkovou účast, v zásadě neliší od postavení jiných společníků či akcionářů společnosti. Určení zástupce, který bude obec na valné hromadě zastupovat, jakož i podmínky, za nichž ke vzniku zastoupení dojde, jsou odrazem autonomie vůle obcí, která je garantována principem územní samosprávy.

I pro osobu zmocněnou obcí k zastupování na valné hromadě akciové společnosti – stejně jako pro plné moci ostatních akcionářů – platí, že je oprávněna udělit další plnou moc (k zastupování obce na valné hromadě) za podmínek § 33a odst. 1 obč. zák. ve znění do 31. 12. 2013. Je zcela na vůli obce (jejího zastupitelstva), zda udělí plnou moc právnické osobě (čímž bez dalšího akceptuje oprávnění zmocněnce udělit substituční plnou moc), popř. zda zmocněné fyzické osobě udělení substituční plné moci výslovně umožní.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2133/2013, ze dne 22. 9. 2015


22.10.2015 00:02

VS: Osoba blízká společnosti s ručením omezeným

Z pouhé skutečnosti, že osobami blízkými pro příbuzenství v řadě přímé jsou otec a syn, nelze bez dalšího dovozovat, že syn je osobou blízkou společnosti s ručením omezeným, jejímž jediným jednatelem a společníkem je jeho otec.

podle usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 2 VSOL 601/2015, ze dne 16. 7. 2015


21.10.2015 00:00

Důkazní břemeno ve sporu o náhradu škody způsobené statutárním orgánem

Člen statutárního orgánu kapitálové obchodní společnosti nenese důkazní břemeno ve vztahu ke všem předpokladům vzniku odpovědnosti za škodu způsobenou společnosti. K přenosu důkazního břemene dochází pouze co do povinnosti jednatele či člena představenstva prokázat, že jednal s péčí řádného hospodáře. Ohledně vzniku škody, jakož i příčinné souvislosti mezi škodou a protiprávním jednáním, je důkazním břemenem zatížen ten, kdo se náhrady škody domáhá. Nepodaří-li se prokázat, zda jednatel či člen představenstva jednal s péčí řádného hospodáře, stíhá neúspěch ve sporu člena statutárního orgánu (za předpokladu, že je prokázán vznik škody, její výše i příčinná souvislost mezi jednáním člena statutárního orgánu a vznikem škody). Naproti tomu, nepodaří-li se prokázat vznik škody či příčinnou souvislost mezi vznikem škody a protiprávním jednáním, je tato objektivní nejistota přičtena k tíži tomu, kdo se náhrady škody domáhá.

Promítnuto do poměrů projednávané věci to znamená, že tvrdí-li dovolatel, že žalovaný jednatel společnosti s ručením omezeným disponoval s peněžními prostředky společnosti (což bylo v řízení prokázáno), přičemž žalovaný toto tvrzení doplňuje vysvětlením, podle nějž tyto prostředky využil ve prospěch společnosti, nese ohledně těchto svých tvrzení důkazní břemeno žalovaný. Je tomu tak proto, že tvrzením popírajícím existenci protiprávního jednání (porušení péče řádného hospodáře) se žalovaný snaží zabránit tomu, aby nastoupily pro něj nepříznivé účinky právní normy (vznik povinnosti k náhradě škody).

Dokazování toho, že žalovaný peněžní prostředky využil pro společnost, totiž není důkazem vzniku škody. V poměrech projednávané věci dovolatel důkazní břemeno ohledně vzniku (případné) škody unesl, když prokázal, že předmětné peněžní prostředky, se kterými žalovaný disponoval, z majetku společnosti ušly. To, zda peněžní prostředky byly použity pro společnost, je otázkou jednání s péčí řádného hospodáře, ohledně které nese důkazní břemeno žalovaný. Dovodil-li tedy odvolací soud, že objektivní nejistotou ohledně toho, zda byly předmětné peněžní prostředky využity pro společnost, je stižen dovolatel, není jeho posouzení otázky rozložení důkazního břemene v projednávané věci správné.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 440/2013, ze dne 31. 3. 2015


19.10.2015 00:02

Jednání právnické osoby s kolektivním statutárním orgánem vůči zaměstnancům

I. Má-li právnická osoba s kolektivním statutárním orgánem zaměstnance, neuplatní se pro zastupování právnické osoby členy statutárního orgánu při právních jednáních vůči zaměstnancům způsob zastupování podle § 164 odst. 2 o. z., ale způsob upravený v § 164 odst. 3 o. z.

Pouze člen statutárního orgánu určený v souladu s § 164 odst. 3 o. z. může právnickou osobu zastoupit při uzavření pracovní smlouvy či dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, jejich změnách či ukončení, jakož i při dalších právních jednáních vůči zaměstnancům. Úprava způsobu zastupování členem statutárního orgánu v § 164 odst. 3 o. z. nebrání tomu, aby statutární orgán případně delegoval pracovněprávní záležitosti na další osoby (např. zaměstnance personálního odboru), které budou jakožto zákonní zástupci podle § 166 či § 430 odst. 1 o. z. oprávněny činit za právnickou osobu určitá, popř. všechna (podle rozsahu a obsahu pověření) právní jednání vůči zaměstnancům vedle člena statutárního orgánu pověřeného podle § 164 odst. 3 o. z.

Ustanovení § 164 odst. 3 o. z. nedopadá na právnické osoby, které mají více individuálních statutárních orgánů (např. společnost s ručením omezeným s více jednateli, kteří netvoří kolektivní orgán).

II. Jelikož § 164 odst. 3 o. z. upravuje způsob zastupování právnické osoby s kolektivním statutárním orgánem členem statutárního orgánu při určitém okruhu právních jednání, musí být pověření podle označeného ustanovení zapsáno do veřejného rejstříku podle § 25 odst. 1 písm. g) ZVR.

III. O pověření určitého člena kolektivního statutárního orgánu podle § 164 odst. 3 o. z. zpravidla rozhoduje kolektivní statutární orgán postupem podle § 156 o. z. Listinou dokládající pověření bude obvykle zápis ze zasedání statutárního orgánu, na němž byl člen pověřen. Pověření je však možné doložit i jinak, např. listinou obsahující pověření, podepsanou všemi členy statutárního orgánu. Nelze vyloučit ani to, že pověření podle § 164 odst. 3 o. z. bude obsahovat již zakladatelské právní jednání.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 880/2015, ze dne 30. 9. 2015


19.10.2015 00:01

Zastupování právnické osoby členy statutárního orgánu

Právní úprava užívá v souvislosti se způsobem, jak členové statutárního orgánu právnickou osobu zastupují, promiskue výrazy „zastupovat“ (§ 164 odst. 2 o. z.) a „jednat“ [§ 25 odst. 1 písm. g) ZVR, § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř. či § 164 odst. 3 o. z.]. Tím však není nikterak dotčena skutečnost, že s účinností od 1. ledna 2014 soukromé právo nerozlišuje přímé jednání právnické osoby a jednání jejího zástupce; členové statutárního orgánu právnické osoby jsou jejími zástupci.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 880/2015, ze dne 30. 9. 2015


< strana 1 / 18 >
Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů


Články