<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<!-- generator="FeedCreator 1.7.2" -->
<rss version="0.91">
    <channel>
        <title>Profiprávo.cz - Z rozhodnutí dalších soudů</title>
        <description>aktuální články z kategorie Z rozhodnutí dalších soudů</description>
        <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=list&amp;id_category=16&amp;csum=e0c7a027</link>
        <lastBuildDate>Tue, 27 Oct 2026 13:29:00 +0100</lastBuildDate>
        <generator>FeedCreator 1.7.2</generator>
        <language>cs</language>
        <item>
            <title>ÚS: Nepřiměřená výše vymáhaných úroků z prodlení (23.10.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=16&amp;id_article=267166&amp;csum=2bd542e7</link>
            <description><![CDATA[V rámci exekučního řízení mají obecné soudy povinnost zabývat se zásadními vadami exekučního titulu. Takovou vadou je i přiznání práva na plnění, které ústavní pořádek zakazuje. Sjednané úroky z prodlení mohou být v rozporu s dobrými mravy i v případech, kdy se jedná o smluvní vztah mezi podnikateli.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 2406/25, ze dne 29. 9. 2026
]]></description>
            <author>US</author>
            <pubDate>Fri, 23 Oct 2026 00:06:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>ÚS: Ústavnost hlukových limitů stanovených nařízením vlády (23.10.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=16&amp;id_article=267171&amp;csum=544ea0c7</link>
            <description><![CDATA[1. Listinu EU nelze považovat za referenční rámec přezkumu ústavnosti podle čl. 10 Ústavy před euronovelou ve smyslu konkursního nálezu, neboť nejde o mezinárodní smlouvu o lidských právech a základních svobodách ratifikovanou speciální procedurou podle čl. 39 odst. 4 a čl. 49 odst. 2 Ústavy ve znění účinném do 31. 5. 2002.

2. Zabývá-li se Ústavní soud tvrzenou absencí či nedostatečností právní úpravy, která má právo v režimu čl. 41 odst. 1 Listiny ústavně souladným způsobem naplnit, a současně toto právo není formulováno dostatečně konkrétně, je třeba použít užší verzi testu racionality sestávající z těchto kroků: 1) vymezení esenciálního obsahu práva spadajícího pod režim čl. 41 odst. 1 Listiny; 2) zhodnocení, zda je standard plynoucí z esenciálního obsahu daného práva naplněn (v opačném případě by Ústavní soud aplikoval test proporcionality); 3) posouzení, zda zájmy, které stojí proti pozitivnímu závazku, jsou legitimní; 4) zvážení otázky, zda právní úprava týkající se pozitivního závazku je s ohledem na protichůdné legitimní zájmy rozumné (racionální).

3. Esenciálním obsahem práva na příznivé životní prostředí v jeho hmotněprávní složce je soubor povinností státu (pozitivních i negativních), vedoucích k zajištění dlouhodobě udržitelné kvality životního prostředí, která umožňuje realizaci základních životních potřeb člověka ve fungujícím ekosystému.

4. Esenciálním obsahem práva na životní prostředí v oblasti ochrany před nadměrným hlukem je ochrana před hlukem, který již znemožňuje naplnění základních životních potřeb člověka ve fungujícím ekosystému. Například v míře, která brání dlouhodobému poklidnému užívání domova a je způsobilá poškodit fyzické a duševní zdraví lidí.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl.ÚS 1/25, ze dne 23. 9. 2026
]]></description>
            <author>US</author>
            <pubDate>Fri, 23 Oct 2026 00:05:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>ÚS: Posouzení majetkové potenciality obviněného (23.10.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=16&amp;id_article=267170&amp;csum=424a4bc7</link>
            <description><![CDATA[Posouzení majetkové potenciality obviněného má v rozhodování soudu o nároku na bezplatnou obhajobu své místo, nicméně je třeba ji hodnotit na základě konkrétních skutečností vztahujících se k aktuální situaci žadatele. Uvažuje-li soud v intencích majetkové potenciality, je třeba poměřovat a vyhodnotit veškeré relevantní faktory v kontextu momentálních skutkových okolností a možnost dosažení výdělku ukotvit v dohledném časovém horizontu, nikoliv v nic neříkajícím obecném a vzdáleném „budoucnu“, v němž „lze očekávat“ zařazení do pracovního procesu.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 1849/26, ze dne 23. 9. 2026
]]></description>
            <author>US</author>
            <pubDate>Fri, 23 Oct 2026 00:04:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>ÚS: Odejmutí postavení zvlášť zranitelné oběti při odložení věci (23.10.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=16&amp;id_article=267168&amp;csum=fe1d86f7</link>
            <description><![CDATA[I. Je-li v rámci rozhodnutí o nákladech trestního řízení rozhodováno i o právním postavení poškozeného tak, že není zvlášť zranitelnou obětí, pak je účastníkem takového řízení. Orgány činné v trestním řízení jsou proto povinny v takových případech doručit usnesení o právu zmocněnce na náhradu nákladů od státu i poškozenému, který proti tomuto usnesení může podat stížnost.

II. Orgán činný v trestním řízení poruší právo zvlášť zranitelné oběti na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud jí postavení zvlášť zranitelné oběti (a s tím spojená práva) odejme se zpětnými účinky v závislosti na výsledku trestního řízení, aniž by se jednalo o situaci, kdy oběť zjevně zneužila své postavení.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 2091/25, ze dne 24. 9. 2026
]]></description>
            <author>US</author>
            <pubDate>Fri, 23 Oct 2026 00:03:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>ÚS: Odměna zmocněnce zvlášť zranitelné oběti (23.10.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=16&amp;id_article=267167&amp;csum=a108da07</link>
            <description><![CDATA[Soud poruší právo zmocněnce na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud status oběti posuzuje zpětně v závislosti na výsledku trestního řízení a dovodí, že zmocněnec nemá právo na odměnu a náhradu hotových výdajů v souvislosti se zastupováním člověka, vykazujícího znaky zvlášť zranitelné oběti, se zdůvodněním, že výsledky trestního řízení vedly k závěru, že vůči zastupovanému člověku nebyl spáchán trestný čin, a tudíž není oběť trestného činu.

Status oběti zásadně nelze posuzovat zpětně. Není přípustné práva tvrzené oběti odebrat zpětně poté, co vyjde najevo, že obětí trestného činu ve skutečnosti nebyla, s výjimkou případů, kdy jde o zjevné zneužití takového statusu. Smyslem zásady zakotvené v § 3 odst. 1 zákona o obětech trestných činů je umožnit osobě, která vykazuje znaky zvlášť zranitelné oběti, realizaci všech práv, která zákon o obětech trestných činů a trestní řád spojují s tímto postavením, a to až do doby, než vyjde najevo opak, tedy než výsledky trestního řízení povedou k závěru, že daná osoba vůbec není obětí, popř. obětí je, avšak nikoli zvlášť zranitelnou. Tvrzené oběti lze zpětně upřít některá z uvedených práv jen v případech, kdy tato osoba zjevně zneužila postavení oběti. Advokátovi zastupujícímu v postavení zmocněnce tvrzené oběti proto nemůže soud odepřít jeho právo na odměnu a náhradu hotových výdajů za toto zastupování jen proto, že výsledky trestního řízení vedly k závěru, že vůči zastupovanému člověku nebyl spáchán žádný trestný čin, tudíž nejde o oběť trestného činu.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 2136/26, ze dne 22. 9. 2026
]]></description>
            <author>US</author>
            <pubDate>Fri, 23 Oct 2026 00:02:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>ÚS: Nepřihlédnutí k odůvodnění blanketní stížnosti (23.10.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=16&amp;id_article=267169&amp;csum=6e05fa37</link>
            <description><![CDATA[Podá-li odsouzená stěžovatelka v trestním řízení proti usnesení včas blanketní stížnost, v níž se zaváže k jejímu odůvodnění v konkrétně určené lhůtě, orgán činný v trestním řízení tuto lhůtu buď musí přijmout, nebo odsouzenou transparentně informovat o jejím zkrácení. Pokud odsouzená v dané lhůtě podanou stížnost odůvodní, ale orgán činný v trestním řízení v rozhodnutí o této stížnosti nepřihlédne k jí uplatněným námitkám ani se s nimi žádným způsobem nevypořádá, poruší právo odsouzené na soudní a jinou právní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a na účinnou obhajobu ve smyslu čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 2258/26, ze dne 16. 9. 2026
]]></description>
            <author>US</author>
            <pubDate>Fri, 23 Oct 2026 00:01:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>ÚS: Advokátní tajemství v daňovém řízení (16.10.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=16&amp;id_article=267151&amp;csum=1dc75467</link>
            <description><![CDATA[I. Skutečnosti podléhající advokátnímu tajemství požívají ústavní ochrany též v daňovém řízení. Skutečnosti související s právním poradenstvím advokátem v oblasti občanského či správního práva mají stejnou ústavní ochranu jako poradenství v oblasti trestního práva. Advokátní tajemství nerozlišuje, v jakém odvětví práva je advokátní služba poskytována.

II. Odkaz klienta, jehož daňové povinnosti jsou prověřovány správcem daně, na advokátní tajemství neslouží jako automatický důkaz, že právní výdaje jsou daňově uznatelné. Advokátní tajemství chrání pouze důvěrné právní poradenství, nikoli všechny daňově relevantní skutečnosti související s poskytnutou právní službou.

III. Správce daně, týká-li se prokazovaná daňověprávní skutečnost výdajů na advokátní služby, musí ve vztahu k advokátnímu tajemství dodržovat přiměřené postupy, nikoli požadovat detailní věcný obsah právního poradenství či dokonce předložení celé právní dokumentace nebo jiného hmotného výsledku právního poradenství. Správce daně nesmí vyžadovat poskytnutí konkrétního obsahu právních rad ani jinak porušit důvěrný charakter poskytnutých právních služeb nad rámec toho, co je nezbytně nutné pro dosažení řádného vyměření daně.

IV. Klient, jehož příjmy a výdaje jsou předmětem daňové kontroly, má plné právo využít ústavněprávní ochrany, kterou mu na přijaté advokátní služby poskytuje advokátní tajemství. Pak ale musí tvrzení o přijatém plnění, vznikne-li o něm legitimní spor, doložit důkazy, na které se advokátní tajemství nevztahuje, včetně eventuálního redigování textu podléhajícího advokátnímu tajemství (bezpečnostního začernění citlivých údajů) nebo neutrálního popisu poskytnutých advokátních služeb. Klient tedy má právo na zachování důvěrnosti materiálů a jiných informací chráněných advokátním tajemstvím i v daňovém řízení, daňově relevantní důsledky poskytnutých právních služeb ale musí prokázat jinak.

V. Je plně na obecných soudech, zda s podáním osoby odlišné od účastníka řízení budou zacházet jako se stanoviskem „přítele soudu“ („amicus curiae“). Je to stále soud, kdo rozhoduje o tom, zda k takovému stanovisku přihlédne nebo nikoli, aniž by bylo jeho povinností o tom podatele vůbec vyrozumívat.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 925/26, ze dne 16. 9. 2026
]]></description>
            <author>US</author>
            <pubDate>Fri, 16 Oct 2026 00:06:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>ÚS: Nejlepší zájem dítěte v kontextu mezinárodního únosu (16.10.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=16&amp;id_article=267152&amp;csum=177b85d7</link>
            <description><![CDATA[Účelem návratového rozhodnutí v řízení podle Úmluvy o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí publikované sdělením č. 34/1998 Sb. (dále jen „Haagská úmluva“) je především zajistit obnovení stavu před mezinárodním únosem (status quo ante) a umožnit soudům státu, odkud bylo dítě uneseno, aby mohly v plném rozsahu zajistit komplexní zjištění skutkového stavu a podle práva tohoto státu (jako rozhodného práva) rozhodnout o všech relevantních poměrech dítěte. Řízení o péči o dítě (ve věci samé) má tedy oproti řízení o návratu dítěte jiný, podstatně širší účel, čemuž odpovídá také odlišný (širší) rozsah okolností, které soudy musí zvažovat. Soudy nezvažují jen to, zda došlo k mezinárodnímu únosu (popř. zda je naplněna některá z výjimek z povinnosti navrácení dle čl. 13 Haagské úmluvy), ale rozhodují o tom, kdo má o dítě pečovat v jakém rozsahu, a to dle nejlepšího zájmu dítěte jako předního hlediska. Musí tak přihlédnout nejen k mezinárodnímu únosu, ale také i k jeho důvodům, postojům a výchovným schopnostem obou rodičů, přání dítěte, jeho zájmům a vazbám a všem dalším jiným okolnostem, jak platí v každém řízení o péči o dítě. Návratové rozhodnutí tak nepředurčuje podobu péče o dítě.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 3430/25, ze dne 3. 9. 2026
]]></description>
            <author>US</author>
            <pubDate>Fri, 16 Oct 2026 00:05:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>ÚS: Nesprávné posouzení dovolacích otázek Nejvyšším soudem (16.10.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=16&amp;id_article=267150&amp;csum=d630bc17</link>
            <description><![CDATA[I. Odmítne-li Nejvyšší soud vypořádat dovolací otázku s tím, že se stěžovatel určitého nároku vůbec nedomáhal, ačkoli z obsahu spisu plyne opak, poruší právo stěžovatele na soudní ochranu zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

II. Pokud se odvolací soud s právní otázkou, na které závisí jeho rozhodnutí, fakticky (mlčky) vypořádá tak, že zaujme právní názor, z něhož lze odpověď na uvedenou právní otázku nepřímo dovodit, musí ji vzít Nejvyšší soud v potaz při rozhodování o přípustnosti dovolání.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 1391/26, ze dne 16. 9. 2026
]]></description>
            <author>US</author>
            <pubDate>Fri, 16 Oct 2026 00:04:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>ÚS: Podání stížnosti jménem právnické osoby jinou osobou (16.10.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=16&amp;id_article=267153&amp;csum=5db66fc7</link>
            <description><![CDATA[Dospěje-li soud v trestním řízení k tomu, že stížnost podanou jménem právnické osoby za ni podala osoba vydávající se neoprávněně za jejího zástupce (prokuristu), je povinen právnickou osobu vyzvat k odstranění tohoto nedostatku. Ústavní právo na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod brání tomu, aby soud takovou stížnost bez dalšího zamítl jako podanou osobou neoprávněnou.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 848/26, ze dne 10. 9. 2026
]]></description>
            <author>US</author>
            <pubDate>Fri, 16 Oct 2026 00:03:00 +0100</pubDate>
        </item>
    </channel>
</rss>
