<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<!-- generator="FeedCreator 1.7.2" -->
<rss version="0.91">
    <channel>
        <title>Profiprávo.cz - Procesní shrnutí</title>
        <description>aktuální články z kategorie Procesní shrnutí</description>
        <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=list&amp;id_category=12&amp;csum=7ea4ae37</link>
        <lastBuildDate>Sat, 13 Jun 2026 01:14:40 +0100</lastBuildDate>
        <generator>FeedCreator 1.7.2</generator>
        <language>cs</language>
        <item>
            <title>Fikce uznání nároku a rozsudek pro uznání po rozšíření žaloby (11.06.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=12&amp;id_article=266878&amp;csum=d5a20a47</link>
            <description><![CDATA[I. Jestliže se má za řízení ve smyslu ustanovení § 114b odst. 5 o. s. ř. za to, že žalovaný uznal nárok uplatněný proti němu žalobou, zůstávají v tomto rozsahu zachovány účinky uznání (§ 153a odst. 3 o. s. ř.) i poté, kdy žalobce rozšíří žalobu o další nárok. 

Rozšíření odpůrčí žaloby o samostatně projednatelný žalobní petit na peněžité plnění (§ 239 odst. 4 insolvenčního zákona) nemůže způsobit „odpadnutí“ dříve nastalé fikce uznání ve vztahu k žalobnímu požadavku na určení neúčinnosti; předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání podle § 153a odst. 3 o. s. ř. se posuzují vůči každému nároku zvlášť. 

II. Nerozhodl-li soud o připuštění rozšíření žaloby a nedoručil-li rozšíření žaloby žalovanému do vlastních rukou (§ 95 odst. 1 o. s. ř.), nemůže „bez dalšího“ vydat rozsudek pro uznání ani ve vztahu k původnímu žalobnímu petitu, ohledně něhož fikce uznání nastala. Částečný rozsudek pro uznání lze totiž vydat podle § 153a odst. 1 věty druhé o. s. ř. jen na návrh žalobce; nesplnění uvedených procesních povinností soudem nemůže zhoršit procesní postavení žalovaného v tom smyslu, že by takový „částečný“ rozsudek pro uznání bylo možné vydat i bez návrhu žalobce.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 ICdo 177/2024, ze dne 28. 4. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Thu, 11 Jun 2026 00:02:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Oprávnění asistenta soudce insolvenčního soudu vydat kvalifikovanou výzvu (11.06.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=12&amp;id_article=266877&amp;csum=9b447687</link>
            <description><![CDATA[Asistent soudce insolvenčního soudu je oprávněn v souladu se svým pověřením vydat v incidenčním sporu o odpůrčí žalobě kvalifikovanou výzvu k vyjádření podle § 114b o. s. ř.; nejde totiž o jednání ani rozhodnutí ve věci samé v incidenčním sporu. Na tom nic nemění ani skutečnost, že usnesení vydané asistentem soudce neobsahovalo poučení o možnosti podat proti rozhodnutí námitky; tento nedostatek má vliv toliko na délku lhůty k podání námitek.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 ICdo 177/2024, ze dne 28. 4. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Thu, 11 Jun 2026 00:01:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Včasnost námitek vznesených proti směnečnému platebnímu rozkazu (27.05.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=12&amp;id_article=266847&amp;csum=90897c37</link>
            <description><![CDATA[Účastníku řízení (obecně vzato) nic nebrání v tom, aby se nechal v kterékoliv fázi řízení zastoupit zvoleným zástupcem, kterému udělí plnou moc. Může tak nepochybně učinit i poté, co podal podle § 30 o. s. ř. žádost o ustanovení zástupce. Pro závěr, zda prostřednictvím takto zvoleného zástupce lze následně již podané námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu doplnit o námitky nové, v takovém případě nebude významné, že zástupce účastníku nebyl (nemohl být) ustanoven soudem, nýbrž to, zda žádost o ustanovení zástupce podanou v námitkové lhůtě by bylo lze posoudit jako opodstatněnou.

Jestliže si tedy žalovaná zvolí zástupce (advokáta) v době, kdy soud prvního stupně dosud nerozhodl o její žádosti o ustanovení advokáta (podle § 30 o. s. ř.) uplatněné ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení směnečného platebního rozkazu (§ 175 odst. 4 o. s. ř.), a takto zvolený zástupce následně doplní (žalovanou včas podané) námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu ve lhůtě patnácti dnů ode dne udělení plné moci, nelze na jím učiněné námitky pohlížet jako na námitky opožděné (a soud je povinen se jimi v námitkovém řízení dále zabývat). Pro přijetí takového závěru je nezbytné (jen pro tyto účely) posoudit, zda žalovanou podaná žádost o ustanovení zástupce (by) byla (v rozhodné době) opodstatněná.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 1270/2024, ze dne 31. 3. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Wed, 27 May 2026 00:02:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Podání odporu proti platebnímu rozkazu vedlejším účastníkem (25.05.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=12&amp;id_article=266843&amp;csum=a59b7707</link>
            <description><![CDATA[Podání odporu proti platebnímu rozkazu je právem procesní povahy; nejde o úkon, který by představoval dispozici s předmětem řízení, ani o opravný prostředek. Odpor proti platebnímu rozkazu nemá znaky typické pro opravné prostředky, zejména suspenzivní a devolutivní účinek; k odklizení platebního rozkazu dochází na základě včas podaného odporu přímo, bez přezkumu soudem.

Právo podat odpor proti platebnímu rozkazu proto nelze vedlejšímu účastníkovi upřít jen proto, že zákonná úprava o právu vedlejšího účastníka podat odpor mlčí, na rozdíl od zákonem výslovně zmíněného práva vedlejšího účastníka podat některé opravné prostředky. 

Jestliže má vedlejší účastník právo kvalifikovaně se vyjádřit na výzvu soudu vydanou podle § 114b o. s. ř. (přičemž ani toto procesní právo zákon vedlejšímu účastníkovi nepřiznává výslovně), čímž vedlejší účastník zabrání vydání rozsudku pro uznání v případě nečinnosti žalovaného, není rozumný důvod k závěru, že vedlejší účastník nemůže podat odpor proti platebnímu rozkazu. To platí tím spíše, že kvalifikovaná výzva je podle § 114b odst. 1 o. s. ř. obvyklou součástí platebních rozkazů.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 45/2026, ze dne 29. 4. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Mon, 25 May 2026 00:02:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Odpovědnost za škodu způsobenou předběžným opatřením (25.05.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=12&amp;id_article=266844&amp;csum=293bacd7</link>
            <description><![CDATA[Pokud bylo předběžné opatření pravomocně nařízeno (pokud byly splněny zákonné důvody pro jeho nařízení), posuzuje se odpovědnost navrhovatele za škodu způsobenou předběžným opatřením podle toho, jaký je výsledek řízení o věci samé, bez ohledu na skutečnost, že předběžné opatření zaniklo nebo bylo zrušeno ještě před rozhodnutím, jímž se řízení o věci samé končí.

Bylo-li k návrhu nařízeno předběžné opatření, které nabylo právní moci, přičemž později v průběhu řízení soud prvního stupně navrhovateli uložil postupem dle § 76h o. s. ř. povinnost složit doplatek jistoty, který však navrhovatel nesložil a soud prvního stupně proto předběžné opatření zrušil, byly zcela splněny zákonné důvody pro nařízení předběžného opatření a teprve následně v průběhu řízení došlo ke změně podmínek pro další trvání předběžného opatření. Jestliže nový předpoklad pro trvání předběžného opatření (nově stanovený doplatek jistoty) nebyl splněn (doplatek jistoty nebyl složen), došlo ke zrušení předběžného opatření, nikoli ovšem s účinky ex tunc (nedošlo ke zrušení usnesení o nařízení předběžného opatření). Neobstojí tedy názor, podle kterého nebyly dány zákonné důvody pro předběžné opatření po dobu do okamžiku jeho zrušení. 

Obdobná situace nastane tehdy, pokud předběžné opatření zanikne uplynutím určené doby podle § 77 odst. 1 písm. d) o. s. ř., či pokud je předběžné opatření zrušeno podle § 77 odst. 2 věty první o. s. ř., protože pominou důvody, pro které bylo nařízeno. Ve všech těchto případech tedy sice předběžné opatření zanikne či je zrušeno ještě před rozhodnutím ve věci samé, aniž by právo navrhovatele bylo uspokojeno, avšak přesto je navrhovatel povinen podle § 77a o. s. ř. nahradit škodu a jinou újmu vyvolanou předběžným opatřením, jen pokud bude v řízení o věci samé neúspěšný.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 181/2026, ze dne 14. 4. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Mon, 25 May 2026 00:01:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Přerušení incidenčního sporu o určení pravosti nebo výše pohledávky (13.05.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=12&amp;id_article=266816&amp;csum=e1550ff7</link>
            <description><![CDATA[I. Ve vztahu k přerušení řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. je především povinností soudu postupovat v řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná. U incidenčních sporů, a zvláště pak u tzv. odporových sporů (sporů o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávek) platí řečené tím více, že jsou vedeny v rámci insolvenčního řízení za účelem zajištění jeho zdárného průběhu. Při úvaze o přerušení řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. je třeba přihlížet k požadavku rychlosti a hospodárnosti řízení; v poměrech projednávané věci návrh na přerušení incidenčního sporu do doby rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva o stížnosti dlužníka těmto požadavkům neodpovídal. 

Ustanovení § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. je právní normou s relativně neurčitou hypotézou; dovolací soud proto může úvahu soudu o nepřerušení řízení přezkoumat pouze v případě její zjevné nepřiměřenosti.

II. Jestliže soud prvního stupně nebo odvolací soud pravomocně zamítne návrh na přerušení řízení, není Nejvyšší soud povolán přezkoumávat věcnou správnost takového usnesení v rámci dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé jen proto, že podle příslušné právní úpravy proti tomuto usnesení nebylo možné podat odvolání nebo dovolání.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 ICdo 28/2025, ze dne 27. 3. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Wed, 13 May 2026 00:02:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Úroky z prodlení z přisouzených nákladů řízení v insolvenčním řízení (13.05.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=12&amp;id_article=266817&amp;csum=e4026e47</link>
            <description><![CDATA[Přihlásí-li věřitel v insolvenčním řízení vedle pravomocně přiznaných náhrad nákladů řízení také příslušenství požadované z těchto náhrad nákladů řízení v podobě konkretizovaných úroků z prodlení, neplatí pro tyto úroky z prodlení omezení nastavená dlužníku co do důvodu popření pravosti nebo výše pohledávky v § 410 odst. 6 insolvenčního zákona, jestliže soudní rozhodnutí, z nichž soudy vyšly, žádné výroky o přiznání úroků z prodlení z přisouzených náhrad nákladů řízení neobsahují. Uvedené omezení se vztahuje jen na vykonatelnou pohledávku přiznanou pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 ICdo 28/2025, ze dne 27. 3. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Wed, 13 May 2026 00:01:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Odvolání proti usnesení o pokračování v přerušeném řízení (05.05.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=12&amp;id_article=266803&amp;csum=68e35427</link>
            <description><![CDATA[Proti usnesení o pokračování v řízení přerušeném podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. není odvolání přípustné; jde o usnesení, jímž se upravuje vedení řízení. Případnou vadu řízení spočívající v tom, že soud v řízení pokračoval, ač pro to nebyly splněny podmínky, lze namítnout a přezkoumat v rámci odvolacího řízení o meritorním rozhodnutí ve věci.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 1919/2025, ze dne 31. 3. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Tue, 05 May 2026 00:02:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Důkazní břemeno k tvrzením o vadě obalu zásilky podle CMR (21.04.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=12&amp;id_article=266774&amp;csum=4cb772d7</link>
            <description><![CDATA[Důkazní břemeno k tvrzením o vadě obalu zásilky významné pro posouzení odpovědnosti odesílatele za škodu způsobenou osobám, na provozních prostředcích nebo na jiných zásilkách vadami obalu zásilky podle čl. 10 Úmluvy CMR leží na dopravci.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 1455/2025, ze dne 25. 3. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Tue, 21 Apr 2026 00:02:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Účastníci řízení o určení otcovství zemřelého domnělého otce (14.04.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=12&amp;id_article=266757&amp;csum=9d938b97</link>
            <description><![CDATA[Dědici zemřelého domnělého otce nejsou účastníky řízení o určení otcovství zemřelého domnělého otce. Okruh účastníků tohoto řízení je v § 420 z. ř. s. vymezen taxativně; dědici zemřelého domnělého otce mezi ně nepatří. Ustanovení § 420 z. ř. s. jako speciální úprava vylučuje použití obecného kritéria účastenství podle § 6 odst. 1 z. ř. s., a to i tehdy, může-li se výsledek řízení promítnout do právní sféry dědiců. Neuvedení dědiců v okruhu účastníků řízení o určení otcovství nepředstavuje mezeru v zákoně; zákonodárce vědomě zvolil, že v řízení bude za zemřelého domnělého otce vystupovat opatrovník, nikoli jeho dědici.

Dědici zemřelého domnělého otce jsou naproti tomu účastníky řízení o jmenování opatrovníka zemřelému domnělému otci (§ 6 odst. 1 z. ř. s.), neboť pro toto řízení zákon okruh účastníků výslovně nestanoví a výrokem rozhodnutí může být dotčeno jejich právní postavení. Tím je současně zajištěna ochrana jejich oprávněných zájmů vyplývajících z dědických souvislostí, a není proto nezbytné, aby byli účastníky samotného řízení o určení otcovství.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 24 Cdo 1502/2025, ze dne 24. 3. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Tue, 14 Apr 2026 00:02:00 +0100</pubDate>
        </item>
    </channel>
</rss>
