<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<!-- generator="FeedCreator 1.7.2" -->
<rss version="0.91">
    <channel>
        <title>Profiprávo.cz - Obchodněprávní shrnutí</title>
        <description>aktuální články z kategorie Obchodněprávní shrnutí</description>
        <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=list&amp;id_category=10&amp;csum=914df367</link>
        <lastBuildDate>Sat, 13 Jun 2026 01:10:23 +0100</lastBuildDate>
        <generator>FeedCreator 1.7.2</generator>
        <language>cs</language>
        <item>
            <title>Převod podílu před vznikem společnosti s ručením omezeným (09.06.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=10&amp;id_article=266876&amp;csum=202b7f37</link>
            <description><![CDATA[Předmětem (kupní) smlouvy mohou být i věci, které mají teprve vzniknout. Sama skutečnost, že věc, která je předmětem převodu, zatím neexistuje, nečiní uzavíranou smlouvu neplatnou pro počáteční nemožnost plnění (není zde ani právní ani faktická nemožnost plnění ve smyslu § 580 odst. 2 o. z.).

Uvedené závěry dopadají i na podíl v obchodní korporaci (resp. na smlouvu o jeho převodu). I podíl v obchodní korporaci je věcí v právním smyslu, a to věcí nehmotnou a movitou. Smlouva o převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným uzavřená v době mezi založením a vznikem společnosti proto není neplatná pro počáteční nemožnost plnění podle § 580 odst. 2 o. z. jen proto, že podíl v době uzavření smlouvy dosud jako věc v právním smyslu neexistuje a zakladatel dosud není společníkem a vlastníkem podílu.

Jelikož podíl ve společnosti s ručením omezeným vzniká až zápisem společnosti do obchodního rejstříku, stává se nabyvatel jeho vlastníkem právě (až) zápisem společnosti do obchodního rejstříku, není-li ve smlouvě o převodu podílu ujednána pozdější doba nabytí vlastnického práva k převáděnému podílu. Vůči společnosti nastávají právní účinky převodu podílu okamžikem, kdy je jí doručena účinná písemná smlouva o převodu podílu s úředně ověřenými podpisy smluvních stran. Tímto okamžikem se nabyvatel podílu stává společníkem. Je-li převodce podílu (jeho části) současně prvním jednatelem společnosti, nastává účinnost smlouvy vůči společnosti dnem jejího vzniku (k tomuto dni je splněna podmínka § 209 odst. 2 z. o. k.).

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 3437/2024, ze dne 3. 6. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Tue, 09 Jun 2026 00:02:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Vliv vad při zpeněžování zajištění na platnost kupní smlouvy (28.05.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=10&amp;id_article=266848&amp;csum=6694a887</link>
            <description><![CDATA[I. Případné překročení limitu dle § 298 odst. 4 insolvenčního zákona nemá význam pro posouzení platnosti kupní smlouvy, kterou došlo ke zpeněžení prodejem mimo veřejnou dražbu. Stejně tak jako není pro platnost kupní smlouvy významná případná nevýhodnost prodeje či nesprávné (ne)odmítnutí pokynů zajištěných věřitelů, nejsou způsobilé zpochybnit platnost kupní smlouvy ani skutečnosti týkající se postupu při odpočtu nákladů spojených se správou a zpeněžením podle § 298 odst. 4 insolvenčního zákona. Ty mohou mít vliv pouze na výši výtěžku zpeněžení, který má být (bude) vydán zajištěnému věřiteli, nikoli na platnost (dříve uzavřené) kupní smlouvy.

II. Nezveřejnění pokynu zajištěného věřitele v insolvenčním rejstříku představuje porušení insolvenčním zákonem stanoveného postupu při zpeněžování předmětu zajištění. Jestliže se však k pokynu zajištěného věřitele souhlasně vyjádřili všichni zajištění věřitelé, insolvenční správce nežádal o jeho přezkoumání a insolvenční soud neměl důvod pokyn zajištěného věřitele přezkoumávat, nemůže mít toto pochybení vliv na platnost kupní smlouvy.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 ICdo 69/2024, ze dne 31. 3. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Thu, 28 May 2026 00:02:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Zpeněžení majetkové podstaty zástupcem insolvenčního správce (21.05.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=10&amp;id_article=266835&amp;csum=216491d7</link>
            <description><![CDATA[I. Při zpeněžování majetku z majetkové podstaty není vyloučeno, aby byl insolvenční správce zastoupen. O nezastupitelné procesní úkony nebo o nezastupitelná právní jednání insolvenčního správce jde zásadně jen tehdy, jestliže tak určuje pro daný procesní úkon nebo pro dané právní jednání insolvenční zákon. Typově se tak děje tehdy, jestliže insolvenční zákon zdůrazňuje „nezbytnost“ účasti insolvenčního správce při daném procesním úkonu nebo při daném právním jednání. V těch případech, v nichž se „nezastupitelnost“ při procesních úkonech a právních jednáních, o nichž se předpokládá, že je insolvenční správce bude činit zásadně osobně, nepodává z insolvenčního zákona, nebude takové zastoupení odporovat povaze insolvenční správy majetku, půjde-li o zastoupení při jednotlivém procesním úkonu nebo při jednotlivém právním jednání a bude-li zástupce (zmocněnec) insolvenčním správcem pečlivě vybrán a vybaven dostatečnými pokyny.

II. O zpeněžení v režimu insolvenčního zákona prodejem majetku mimo dražbu podle § 286 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona zásadně jde (může jít) jen v případě, že zpeněžení provádí (osobně) insolvenční správce, popřípadě jeho zástupce, který k tomu byl zmocněn.

III. Vystupuje-li převodce jako ten, koho ke zcizení věci opravňuje právní jednání osoby s dispozičním oprávněním k majetkové podstatě, ač mu takové oprávnění ve skutečnosti uděleno nebylo, nelze tento nedostatek zhojit podle § 1109 o. z., ale jen za přísnějších podmínek § 444 o. z. per analogiam. Za splnění podmínek § 444 odst. 1 o. z. by kupní smlouva zavazovala insolvenčního správce, který by se nemohl dovolat nedostatku zmocnění; v takovém případě by šlo o insolvenční zpeněžování prodejem mimo dražbu, neboť insolvenčnímu správci by se přičítalo překročení zmocnění převodce.

Nešlo-li o insolvenční zpeněžení, tedy nešlo-li o případ podle § 444 o. z., ale nabyvatel uzavřel kupní smlouvu s osobou, které byly movité věci insolvenčním správcem svěřeny, lze uvažovat o nabytí vlastnického práva od neoprávněného za splnění podmínek § 1109 písm. c) o. z. Pro případnou aplikaci § 1109 písm. c) o. z. je nepodstatné, že namísto vlastníka movité věci (dlužníka) svěřil movité věci této osobě insolvenční správce jako osoba s plným dispozičním oprávněním k majetkové podstatě.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 3260/2023, ze dne 25. 3. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Thu, 21 May 2026 00:02:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Výkaz stavu likvidity ve sporu o neúčinnost zvýhodňujícího právního jednání (21.05.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=10&amp;id_article=266834&amp;csum=529ab4c7</link>
            <description><![CDATA[Insolvenční zákon výslovně neupravuje vzájemný vztah vyvratitelné domněnky platební schopnosti dlužníka podle § 3 odst. 3 insolvenčního zákona a vyvratitelné domněnky úpadku podle § 241 odst. 2 insolvenčního zákona. Z logiky věci plyne, že žalovaný, proti němuž ve sporu o neúčinnost zvýhodňujícího právního jednání svědčí domněnka úpadku dlužníka podle § 241 odst. 2 insolvenčního zákona, nemůže tuto domněnku vyvrátit pouhou domněnkou platební schopnosti dlužníka podle § 3 odst. 3 insolvenčního zákona.

Účinky vyvrácení domněnky platební neschopnosti dlužníka podle § 3 odst. 2 písm. b) insolvenčního zákona má výkaz stavu likvidity sestavený podle § 3 odst. 3 insolvenčního zákona jen tehdy, je-li včas předložen dlužníkem v insolvenčním řízení vedeném na jeho majetek. Nebyl-li takto použit, může taková listina i ve sporu o neúčinnost právního jednání dlužníka podle § 241 insolvenčního zákona sloužit jen jako každý jiný důkaz o stavu majetku a závazků dlužníka; nelze jí však přiznat účinky domněnky platební schopnosti podle § 3 odst. 3 insolvenčního zákona. Hodnocení takového důkazu se řídí zásadou volného hodnocení důkazů podle § 132 o. s. ř.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 ICdo 179/2023, ze dne 31. 3. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Thu, 21 May 2026 00:01:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Hlasování na valné hromadě v rozporu s dohodou o výkonu hlasovacího práva (20.05.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=10&amp;id_article=266833&amp;csum=2d43e7a7</link>
            <description><![CDATA[I. Jako společnické (akcionářské) dohody se označují jakékoliv dohody uzavírané společníky (akcionáři) inter se, které upravují vzájemné vztahy společníků (akcionářů) vyplývající z účasti na obchodní korporaci nad rámec povinných ujednání obsažených v zakladatelských dokumentech, respektive nad rámec zákonem daných práv a povinností. Takovou dohodou může být i ústní dohoda společníků o tom, jak budou vykonávat hlasovací právo při rozhodování o rozdělení zisku.

Zákon tento smluvní typ výslovně neupravuje; jde proto o tzv. inominátní smlouvu, která se řídí zejména (ale nejen) obecnými ustanoveními občanského zákoníku o závazcích. Společníkům je tak při koncipování společnické dohody poskytnuta velká míra autonomie vůle (smluvní svobody); mimo jiné i k tomu, jakým způsobem si vymahatelnost práv a povinností plynoucích z takové dohody zajistí. Je například možné utvrdit dohodnuté povinnosti prostřednictvím smluvní pokuty.

II. Společnická dohoda není (neplyne-li z vůle společníků in concreto něco jiného) změnou společenské smlouvy (stojí „vedle“ ní). Jsou-li závazky převzaté společníky ve společenské smlouvě a závazky převzaté ve společnické dohodě ve vzájemném rozporu, je třeba při posuzování (ne)platnosti usnesení valné hromady zásadně upřednostnit obsah společenské smlouvy, která primárně upravuje právní poměry ve společnosti.

III. Na nemravnost usnesení valné hromady, které ctí ujednání ve společenské smlouvě, nelze zásadně usuzovat jen z toho, že porušuje dohodu společníků (uzavřenou mimo režim společenské smlouvy). 

Nejvyšší soud nikterak nezpochybňuje právní relevanci společnických (akcionářských) dohod ani závaznost ujednání v nich obsažených, nicméně jejich nerespektování při přijímání usnesení valné hromady zpravidla nebude zakládat důvod pro vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady. To platí tím spíše v situaci, kdy tutéž otázku upravují zakladatelské právní jednání a společnická (akcionářská) dohoda odlišně a usnesení valné hromady odpovídá pravidlům sjednaným v zakladatelském právním jednání.

Lze proto uzavřít, že hlasuje-li společník společnosti s ručením omezeným na valné hromadě v souladu s pravidlem sjednaným ve společenské smlouvě, avšak v rozporu s dohodou o výkonu hlasovacího práva, nepovede porušení dohody o výkonu hlasovacího práva zásadně k vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady pro jeho rozpor s dobrými mravy.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 2390/2025, ze dne 30. 4. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Wed, 20 May 2026 00:02:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Hlasování společníka o odměně jednatele (20.05.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=10&amp;id_article=266832&amp;csum=03339367</link>
            <description><![CDATA[Pojem „poskytnuta výhoda“, užitý v § 127 odst. 5 písm. c) obch. zák., ve znění účinném od 1. 1. 2001 do 19. 7. 2009, nezahrnuje situace, kdy valná hromada rozhoduje o odměně jednatele, který je současně společníkem. Nestanoví-li společenská smlouva jinak, může takový společník hlasovat o návrhu usnesení valné hromady.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 2325/2024, ze dne 29. 4. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Wed, 20 May 2026 00:01:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Uplatnění negativní stránky principu materiální publicity (18.05.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=10&amp;id_article=266829&amp;csum=23895107</link>
            <description><![CDATA[Vzhledem k tomu, že směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 negativní stránku materiální publicity veřejných rejstříků upravuje obecně vůči třetím osobám, a ne pouze ve vztahu k osobám, které „důvěřujíc údaji zapsanému ve veřejném rejstříku“ právně jednají, jak formuluje český zákonodárce, je nezbytné – v souladu s povinností soudů interpretovat národní právo eurokonformním způsobem – vyložit rozsah materiální publicity veřejných rejstříků extenzivně tak, aby zahrnoval všechny dobrověrné třetí osoby.

Stejně tak je třeba při aplikaci § 121 odst. 1 o. z. a § 8 odst. 1 z. v. r. vykládat rozšiřujícím způsobem slovní spojení „osoba, která právně jedná důvěřujíc údaji zapsanému do veřejného rejstříku“. Osobou, která právně jedná důvěřujíc údaji zapsanému do veřejného rejstříku, je proto nutné rozumět i osobu, která sama stricto sensu právně nejedná, avšak v důsledku právního jednání osoby zapsané ve veřejném rejstříku nabývá práva.

Stejný závěr by bylo možno učinit i při neexistenci úpravy negativní stránky materiální publicity na evropské úrovni. Smyslem a účelem negativní stránky materiální publicity je ochrana právního styku (právní jistoty) v širším slova smyslu. Z teleologického hlediska tak není žádný rozumný důvod, proč odepřít účinky negativní stránky materiální publicity osobě, která nabývá práva na základě jednání osoby zapsané v obchodním rejstříku pouze z toho důvodu, že práva nabývá jako adresát jednostranného právního jednání protistrany (zapsané osoby). Závěr, podle kterého by se v takovém případě negativní stránka materiální publicity neprosadila, by byl v rozporu s principem hodnotové bezrozpornosti právního řádu.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 1812/2025, ze dne 30. 4. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Mon, 18 May 2026 00:02:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Zpětné schválení odměny statutárního orgánu obchodní korporace (18.05.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=10&amp;id_article=266830&amp;csum=79deb6c7</link>
            <description><![CDATA[I v režimu právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 platí, že odměna může být členu statutárního orgánu obchodní korporace přiznána bez schválené smlouvy o výkonu funkce, a to i zpětně. O přiznání odměny však musí rozhodnout valná hromada, aby zůstala zachována její kontrola nad odměňováním členů volených orgánů. Valné hromadě tak nic nebrání, aby členovi voleného orgánu přiznala odměnu i za období předcházející jejímu jednání a též nad rámec odměny sjednané ve smlouvě o výkonu funkce za výkon funkce v uplynulém období, a to i bez splnění podmínek uvedených ve smlouvě o výkonu funkce.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 3463/2024, ze dne 29. 4. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Mon, 18 May 2026 00:01:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Promlčení práva vyloučeného člena bytového družstva na vypořádací podíl (12.05.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=10&amp;id_article=266815&amp;csum=2c6a2b67</link>
            <description><![CDATA[Ustanovení § 714 obč. zák. není možné vyložit tak, že by splatnost vypořádacího podílu vyloučeného člena bytového družstva vždy nastala (a promlčecí doba práva na vypořádací podíl počala vždy běžet) až v den, kdy se vyloučený člen z družstevního bytu vystěhuje. Pravidlo obsažené v § 714 větě třetí obč. zák. představuje toliko omezení aktivní věcné legitimace vyloučeného člena družstva; ten nemůže být v řízení o žalobě o zaplacení vypořádacího podílu úspěšný, jestliže se ke dni vydání rozsudku nevystěhoval z družstevního bytu.

Pro určení počátku běhu promlčecí doby práva na vypořádací podíl je třeba § 714 obč. zák. vyložit v jeho celistvosti tak, že členu bytového družstva, který již nemůže platnost svého vyloučení napadat, začne promlčecí doba běžet v den, kdy mu vznikla povinnost se z družstevního bytu vystěhovat proto, že mu družstvo poskytlo bytovou náhradu nebo přístřeší, a současně (neurčí-li stanovy družstva jinak) nastala splatnost vypořádacího podílu podle § 233 odst. 4 obch. zák.; a to bez ohledu na to, zda se vyloučený člen z družstevního bytu již vystěhoval.

Řečené se neprosadí v případě, kdy se vyloučený člen dobrovolně vystěhuje z družstevního bytu, přestože mu družstvo neposkytlo bytovou náhradu nebo přístřeší. V takovém případě začne promlčecí doba běžet uplynutím doby podle § 233 odst. 4 obch. zák. anebo vystěhováním vyloučeného člena z družstevního bytu – podle toho, která skutečnost nastala později.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 1751/2025, ze dne 31. 3. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Tue, 12 May 2026 00:02:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Zneužití práva u žaloby o neplatnost zpeněžení z majetkové podstaty (12.05.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=10&amp;id_article=266814&amp;csum=d23be747</link>
            <description><![CDATA[Žaloba podle § 289 odst. 3 insolvenčního zákona o určení neplatnosti smlouvy, kterou insolvenční správce zpeněžil majetek z majetkové podstaty prodejem mimo dražbu, může být zamítnuta pro zjevné zneužití práva, i když je smlouva jinak neplatná pro rozpor s § 295 odst. 1 a odst. 2 písm. f) insolvenčního zákona.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 ICdo 131/2024, ze dne 25. 3. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Tue, 12 May 2026 00:01:00 +0100</pubDate>
        </item>
    </channel>
</rss>
