<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<!-- generator="FeedCreator 1.7.2" -->
<rss version="0.91">
    <channel>
        <title>Profiprávo.cz - Obchodněprávní shrnutí</title>
        <description>aktuální články z kategorie Obchodněprávní shrnutí</description>
        <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=list&amp;id_category=10&amp;csum=914df367</link>
        <lastBuildDate>Fri, 11 Sep 2026 12:45:23 +0100</lastBuildDate>
        <generator>FeedCreator 1.7.2</generator>
        <language>cs</language>
        <item>
            <title>Vadné zveřejnění smlouvy v insolvenčním rejstříku (08.09.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=10&amp;id_article=267074&amp;csum=57d32027</link>
            <description><![CDATA[I. Řádné zveřejnění smlouvy, kterou došlo ke zpeněžení majetku náležejícího do majetkové podstaty dlužníka prodejem mimo dražbu, v insolvenčním rejstříku zakládá počátek běhu lhůty podle § 289 odst. 3 věty první insolvenčního zákona bez zřetele k tomu, zda osoba, která hodlá podat žalobu, o zveřejnění ví, a bez zřetele k tomu, zda jí v seznámení se zveřejněním bránily překážky v jejích osobních poměrech.

Vadné (nikoli řádné) zveřejnění smlouvy, kterou došlo ke zpeněžení majetku náležejícího do majetkové podstaty dlužníka prodejem mimo dražbu, v insolvenčním rejstříku vylučuje možnost spojit s takovým zveřejněním počátek běhu lhůty podle § 289 odst. 3 insolvenčního zákona. O takový případ jde i tehdy, je-li vadné označení události, pod níž byla smlouva zveřejněna; nedostatky zveřejnění dokumentu co do označení zveřejňované události nelze vykládat k tíži uživatele insolvenčního rejstříku.

Je-li zveřejňovaným dokumentem kupní smlouva, je typově správným (pro započetí běhu lhůty dle § 289 odst. 3 insolvenčního zákona nezpochybnitelným) označením události označení „kupní smlouva“; lze si však představit i jiné správné způsoby označení takové události. Je-li takových kupních smluv více, předpokládá se, že každá bude zveřejněna v insolvenčním rejstříku jako samostatná „událost“ a je žádoucí tyto události od sebe odlišit např. datem uzavření té které kupní smlouvy nebo jiným (doplňujícím) identifikačním znakem. Zveřejnění kupní smlouvy jako přílohy podání insolvenčního správce pod označením události „Zpráva o průběhu zpeněžení“ požadavkům na řádné zveřejnění kupní smlouvy neodpovídá.

II. Ochranu spočívající ve vyloučení účinku vadného zveřejnění smlouvy v insolvenčním rejstříku na počátek běhu lhůty k podání žaloby o určení její neplatnosti je namístě poskytnout jen osobám, jejichž práva byla nebo mohla být zkrácena vadným postupem insolvenčního soudu při zveřejňování dokumentu.

Není důvodu takto chránit osobu, o které v řízení vyšlo najevo, že se přes nepřesné označení zveřejňované události dozvěděla, že takto došlo ke zveřejnění smlouvy. Počátek běhu lhůty k podání žaloby podle § 289 odst. 3 insolvenčního zákona se v takovém případě pojí s okamžikem, kdy se tato osoba prokazatelně dozvěděla, že vadně označená událost identifikuje v insolvenčním rejstříku zveřejnění dokumentu, jímž je smlouva, kterou došlo ke zpeněžení majetku náležejícího do majetkové podstaty dlužníka prodejem mimo dražbu.

III. Úprava promítnutá v § 289 odst. 3 insolvenčního zákona nevybízí k analogické aplikaci § 225 odst. 3 insolvenčního zákona tak, že by samotné předchozí podání žaloby o určení neplatnosti smlouvy, jestliže řízení o ní skončilo jejím odmítnutím nebo zastavením, znemožňovalo opětovné podání stejné žaloby, neuplynula-li dosud zákonem určená lhůta k jejímu podání.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 ICdo 48/2024, ze dne 31. 7. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Tue, 08 Sep 2026 00:02:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Použití žaloby na doplnění pasiv na jednání před 1. 1. 2021 (02.09.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=10&amp;id_article=267064&amp;csum=1867e897</link>
            <description><![CDATA[Z dikce přechodného ustanovení čl. II bodu 7 zákona č. 33/2020 Sb. je zřejmé, že zákonodárce po zrušení dosavadní právní úpravy ponechal její použití (pouze) pro insolvenční řízení zahájená před 1. 1. 2021. Jde-li o insolvenční řízení zahájená po 31. 12. 2020, je podle pravidel časového střetu staré a nové právní normy nutné vycházet z principu nepravé retroaktivity, tj. od účinnosti nového právního předpisu se i právní vztahy vzniklé podle zrušeného právního předpisu řídí právním předpisem novým. Tak tomu bude i tehdy, přispěl-li člen statutárního orgánu porušením svých povinností k úpadku obchodní korporace v době před účinností nové právní úpravy.

Použití právní úpravy účinné od 1. 1. 2021 přitom nebrání zákaz pravé retroaktivity. Nová právní úprava totiž nezakládá právní následky pro minulost, nýbrž pouze na skutkové podstaty v minulosti vzniklé váže pro budoucnost jiná práva a jiné povinnosti než zákonodárství dosavadní. Tzv. „sankční“ ručení podle § 68 z. o. k., ve znění účinném do 31. 12. 2020, vznikalo teprve právní mocí rozhodnutí, ve kterém soud rozhodl, že člen (nebo bývalý člen) statutárního orgánu obchodní korporace ručí za splnění určitých (konkrétních) povinností obchodní korporace. Rozhodnutí soudu o žalobě podle § 68 z. o. k., ve znění účinném do 31. 12. 2020, tudíž bylo konstitutivní. Nebyl-li v době do 31. 12. 2020 pravomocným soudním rozhodnutím založen ručitelský závazek podle § 68 z. o. k., ve znění účinném do 31. 12. 2020, nemůže použití § 66 odst. 1 písm. b) z. o. k., ve znění účinném od 1. 1. 2021, bránit zákaz pravé retroaktivity, neboť se tím zpětně nijak nezasahuje do již v minulosti konstituovaných právních vztahů. Členové statutárního orgánu obchodní korporace jako adresáti práva navíc i za účinnosti dosavadní právní úpravy museli počítat s negativními důsledky svého protiprávního jednání majícími podobu majetkoprávních sankcí v případě úpadku obchodní korporace.

Použití § 66 odst. 1 písm. b) z. o. k. je proto v případech jednání členů statutárního orgánu obchodní korporace uskutečněných v době od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2020 v insolvenčním řízení zahájeném po 31. 12. 2020 projevem obecně přípustné nepravé retroaktivity a neporušuje princip ochrany důvěry adresátů právní regulace ve stabilitu právního řádu.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 27 ICdo 6/2025, ze dne 22. 7. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Wed, 02 Sep 2026 00:02:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Odštěpný závod jako provozovna pro místní insolvenční řízení (27.08.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=10&amp;id_article=267056&amp;csum=10be3137</link>
            <description><![CDATA[I. Vzhledem k tomu, že nařízení (EU) 2015/848 ruší a nahrazuje nařízení (ES) č. 1346/2000, platí výklad, který Soudní dvůr Evropské unie podal v souvislosti s ustanoveními nařízení o úpadkovém řízení o určení mezinárodní příslušnosti, rovněž pro nařízení o insolvenčním řízení, pokud ustanovení obou těchto unijních předpisů lze považovat za „rovnocenná“.

Při interpretaci pojmů „provozovna“ a „pohledávka vyplývající z jejího provozování“ za účelem stanovení mezinárodně příslušných soudů státu pro řešení (místního) insolvenčního řízení dlužníka lze při respektování cílů nařízení o insolvenčním řízení vyjít též z judikatury interpretující pojmy „pobočka, zastoupení nebo jiná provozovna“ uvedené v článku 5 odst. 5 nařízení Brusel I, jehož dikci doslovně převzal článek 7 odst. 5 nařízení Brusel I bis, s tím omezením, že entity s vlastní právní subjektivitou vykonávající činnost pro dlužníka jsou považovány za „samostatné“ dlužníky (dle článku 3 odst. 1) a nikoli za „provozovny“ dlužníka (dle článku 2 bodu 10).

II. Existence provozovny (a její umístění) jako kritérium určující mezinárodní příslušnost soudů pro zahájení místního insolvenčního řízení podle čl. 3 odst. 2 nařízení (EU) 2015/848 musí být posuzována na základě objektivních a třetími osobami zjistitelných skutečností. Umožňují-li objektivní a třetími osobami ověřitelné skutečnosti dokázat, že stav deklarovaného sídla provozovny neodpovídá skutečnému stavu, má tento (zjistitelný) skutečný stav přednost před stavem fiktivním. 

III. Odštěpný závod nepředstavuje provozovnu ve smyslu čl. 2 bodu 10 nařízení (EU) 2015/848, nevykonává-li dlužník jeho prostřednictvím nikoli přechodnou hospodářskou činnost za pomoci lidských zdrojů a majetku. V situaci, kdy nejsou zjištěny žádné hospodářské aktivity dlužníka, není pro posouzení existence provozovny samo o sobě významné, že odštěpný závod je zapsán v obchodním rejstříku, není v likvidaci a má určeného vedoucího. K závěru o existenci provozovny v zásadě nepostačuje ani samotná existence jednotlivých majetkových hodnot nebo bankovních účtů dlužníka v daném členském státě.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 NSČR 16/2023, ze dne 30. 6. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Thu, 27 Aug 2026 00:02:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Určení insolvenčního správce po zrušení rozhodnutí o úpadku (13.08.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=10&amp;id_article=267025&amp;csum=2a1e7957</link>
            <description><![CDATA[I. Opatření předsedy insolvenčního soudu o určení osoby insolvenčního správce a následné ustanovení insolvenčního správce insolvenčním soudem zakládá vztah insolvenčního správce k danému řízení zásadně pro celé insolvenční řízení, nikoli jen pro jeho určitou fázi. Zrušení rozhodnutí o úpadku proto nemůže mít samo o sobě za následek zrušení platnosti již vydaného opatření předsedy insolvenčního soudu o určení osoby insolvenčního správce pro dané řízení.

Bude-li znovu rozhodnuto o úpadku dlužníka a o ustanovení insolvenčního správce, je důvod ustanovit insolvenčním správcem jinou osobu (na základě nově vyžádaného opatření předsedy insolvenčního soudu) zpravidla tehdy, jsou-li zde důvody, které by jinak vedly k odvolání či zproštění insolvenčního správce funkce (počítaje v to i nesplnění kvalifikačních předpokladů). Tyto důvody by měly být z nového rozhodnutí o ustanovení insolvenčního správce seznatelné.

II. Postup insolvenčního soudu, který tato pravidla nerespektuje, může naplňovat znaky nesprávného úředního postupu ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb.

III. Podle § 27 odst. 2 věty třetí insolvenčního zákona zásadně platí, že předběžný insolvenční správce se stává po rozhodnutí o úpadku insolvenčním správcem s plnou působností. V rozhodnutí o úpadku by insolvenční soud mohl ustanovit do funkce insolvenčního správce jinou osobu jen tehdy, kdyby pro to byly naplněny důležité důvody. Takový postup by byl namístě tehdy, vyšly-li by najevo důvody, pro které by předběžný správce mohl být jinak odvolán či zproštěn funkce.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 949/2024, ze dne 30. 6. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Thu, 13 Aug 2026 00:02:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Odpovědnost insolvenčního správce za škodu při zpeněžení majetku (13.08.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=10&amp;id_article=267026&amp;csum=8d059297</link>
            <description><![CDATA[I. Zveřejnění kupní smlouvy v insolvenčním rejstříku s označením události „Sdělení insolvenčního správce“, aniž by bylo zřejmé, že jde o zveřejnění smlouvy, jíž byl zpeněžen majetek zahrnutý do soupisu majetkové podstaty dlužníka, nelze bez dalšího hodnotit jako skutečnost, na jejímž základě by se poškozený dozvěděl (mohl a měl dozvědět) o tom, jaký majetek byl zpeněžen a kolik činila kupní cena. Takové zveřejnění proto samo o sobě nemá význam pro počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty podle § 37 odst. 4 insolvenčního zákona.

II. Ve vztahu k odpovědnosti insolvenčního správce za škodu ve smyslu § 37 insolvenčního zákona lze namítat nezákonnost právního jednání insolvenčního správce, přestože se již nelze (z důvodu marného uplynutí lhůty) domáhat včasnou žalobou neplatnosti kupní smlouvy postupem podle § 289 odst. 3 insolvenčního zákona. Marné uplynutí lhůty podle § 289 odst. 3 insolvenčního zákona má vliv toliko na nemožnost domoci se neplatnosti smlouvy, kterou došlo ke zpeněžení prodejem mimo dražbu. Na případnou odpovědnost insolvenčního správce ve smyslu § 37 insolvenčního zákona však přímý vliv nemá.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 ICdo 49/2025, ze dne 30. 6. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Thu, 13 Aug 2026 00:01:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Povinnost tvrzení a informační deficit insolvenčního správce (05.08.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=10&amp;id_article=267005&amp;csum=47167c17</link>
            <description><![CDATA[I. Platby dlužníka představují právní jednání, jejichž neúčinnost lze určit v incidenčním sporu o odpůrčí žalobě pouze tehdy, jestliže jimi dlužník plnil konkrétní dluh. Netvrdí-li insolvenční správce v žalobě ani v pozdějším průběhu řízení, jaký konkrétní dluh byl dlužníkovými platbami splněn, je namístě poskytnout mu poučení o jeho povinnosti tvrzení podle § 118a odst. 1 o. s. ř.

II. Insolvenční správce je objektivně ve stavu informačního deficitu například tehdy, jestliže mu dlužník neposkytuje potřebnou součinnost a z jeho účetnictví, smluvní dokumentace či jiných materiálů, které má insolvenční správce k dispozici, nelze účel platby seznat. Ani takový informační deficit jej nezbavuje povinnosti konat s odbornou péčí a odporovat neúčinným právním jednáním dlužníka. Lze naopak předpokládat, že osoba, jíž byla platba adresována a která ji od dlužníka přijala, bude znát skutkové okolnosti, jejichž právní posouzení povede k závěru, zda dlužník plnil svůj existující dluh vůči této osobě.

III. Správný procesní postup při plnění poučovací povinnosti podle § 118a odst. 1 o. s. ř. je v takovém případě ten, že insolvenční správce má být poučen o povinnosti doplnit skutková tvrzení týkající se sporných plateb, z nichž by bylo zřejmé, zda dlužník platbami plnil svůj dluh a o jaký konkrétní dluh šlo. Je-li z předchozího průběhu řízení zřejmé, že insolvenční správce takovými informacemi nedisponuje, má být zároveň poučen, aby sdělil, z jakého důvodu je ve stavu informačního deficitu, proč nemá reálnou možnost získat potřebné informace, a aby přednesl alespoň „opěrné body“ skutkového stavu.

IV. Jestliže insolvenční správce zatížený břemenem tvrzení, který je ve stavu informačního deficitu, přednese po poučení podle § 118a odst. 1 o. s. ř. alespoň opěrné body skutkového stavu, nastupuje vysvětlovací povinnost žalovaného. Splní-li žalovaný svou vysvětlovací povinnost, je soud povinen zabývat se jím přednesenou skutkovou verzí a provést důkazy navržené k jejímu prokázání; pouze tehdy, jestliže insolvenční správce tvrzení přednesená žalovaným v rámci jeho vysvětlovací povinnosti popře, lze žalobu zamítnout pro neunesení břemene tvrzení.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 ICdo 141/2024, ze dne 28. 5. 2026]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Wed, 05 Aug 2026 00:02:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Incidenční spor z popření pohledávky věřitelem za trvání reorganizace (05.08.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=10&amp;id_article=267006&amp;csum=7bde3eb7</link>
            <description><![CDATA[I. Popření pohledávky přihlášeným věřitelem nemá po dobu trvání reorganizace dlužníka vliv na zjištění popřené pohledávky (§ 336 odst. 4 insolvenčního zákona). Neodmítne-li insolvenční soud popření pohledávky přihlášeným věřitelem, považuje se takové popření za podmínek § 200 odst. 5 insolvenčního zákona za žalobu, kterou tento věřitel uplatnil u insolvenčního soudu své popření vůči věřiteli, který pohledávku přihlásil. Touto žalobou je sice zahájen incidenční spor o určení pravosti, výše nebo pořadí přihlášené pohledávky, právně významné účinky takto zahájeného řízení však mohou nastat jen v souvislosti s případnou přeměnou reorganizace v konkurs.

II. V takto zahájeném řízení nelze po dobu trvání účinků reorganizace dlužníka rozhodnout ani činit žádné procesní úkony, tedy ani rozhodovat o přerušení řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. Právně významné účinky zahájeného řízení se spojují až s případnou přeměnou reorganizace dlužníka v konkurs; do té doby je řízení ve stavu nečinnosti bez nutnosti jakýchkoli úkonů soudu a účastníků.

III. Skončí-li reorganizace dlužníka splněním reorganizačního plánu, které vzal insolvenční soud na vědomí, insolvenční soud žalobu popírajícího věřitele odmítne podle § 160 odst. 4 insolvenčního zákona jako podanou neoprávněnou osobou.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 ICdo 107/2024, ze dne 15. 7. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Wed, 05 Aug 2026 00:01:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Zánik práva na vypořádací podíl podle společenské smlouvy (28.07.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=10&amp;id_article=266981&amp;csum=3358c867</link>
            <description><![CDATA[Společenská smlouva obchodní korporace může určit, že právo na vypořádací podíl při splnění určité podmínky zaniká. Takové ujednání není samo o sobě v rozporu se zákonem a není z tohoto důvodu neplatné.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 2445/2025, ze dne 24. 6. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Tue, 28 Jul 2026 00:02:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Náležitosti zápisu z valné hromady a právo akcionáře na jeho kopii (28.07.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=10&amp;id_article=266982&amp;csum=8fa08137</link>
            <description><![CDATA[I. Závěr, že vady zápisu z jednání valné hromady, například absence podpisů, samy o sobě nezpůsobují neplatnost usnesení valné hromady akciové společnosti, nelze přenášet do řízení o splnění povinnosti vyhotovit zápis z jednání valné hromady a zaslat jeho kopii akcionáři. V takovém řízení jde o žalobu na plnění, jehož obsahové náležitosti stanoví přímo § 423 z. o. k.; akciová společnost proto svou povinnost řádně splní až vyhotovením zápisu obsahujícího zákonem stanovené náležitosti.

II. Osoby uvedené v § 423 odst. 1 z. o. k. svými podpisy na zápisu z jednání valné hromady stvrzují, že jeho obsah odpovídá skutečnému průběhu jednání valné hromady a že daná listina je zápisem z jejího jednání; tyto osoby zápis vyhotovují, podepisují a nesou odpovědnost za jeho obsah. V řízení o uložení povinnosti vyhotovit zápis a zaslat jeho kopii akcionáři je proto bez významu, jakou listinu označil statutární orgán nebo jiný zástupce společnosti za zápis z valné hromady. Akcionář má právo na kopii zápisu, který splňuje obsahové náležitosti podle § 423 z. o. k. a je podepsán osobami uvedenými v jeho odstavci 1.

III. Právo akcionáře podle § 425 z. o. k. na vydání kopie zápisu z jednání valné hromady bez omezení co do jejího rozsahu zahrnuje právo na vydání kompletní kopie zápisu včetně všech příloh. Zašle-li společnost akcionáři pouze nepodepsaný volně editovatelný elektronický soubor neobsahující žádné přílohy, který označí za zápis z jednání valné hromady, nelze mít její povinnost vyhotovit zápis z jednání valné hromady a zaslat jeho kopii akcionáři za splněnou.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 3018/2025, ze dne 24. 6. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Tue, 28 Jul 2026 00:01:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Přičtení vědomosti jediného společníka o vadách zboží (22.07.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=10&amp;id_article=266974&amp;csum=88051367</link>
            <description><![CDATA[I. Vědomost společníka společnosti s ručením omezeným o určité skutečnosti nelze společnosti přičítat bez dalšího, aniž by zde byly další okolnosti, na jejichž základě by bylo možné uzavřít, že by bylo v rozporu s principy spravedlnosti, aby vědomost nabytá společníkem nebyla přičitatelná společnosti.

Skutečnost, že společník je zároveň výrobcem zboží, může být významná pro závěr o vědomosti společníka o vadě zboží; sama o sobě však ničeho nevypovídá o tom, zda společník byl jakkoli činný při prodeji vadného zboží, popř. zda alespoň věděl, že k prodeji vadného zboží třetí osobě dojde, z čehož by v závislosti na okolnostech případu mohl vyplývat požadavek, aby o vadě zboží informoval statutární orgán společnosti, popř. jinou osobu, která za společnost ve věci prodeje vadného zboží mohla jednat.

II. Nelze uzavřít, že prodávající – společnost s ručením omezeným – má vědomost o vadách zboží ve smyslu § 428 odst. 3 obch. zák. jen proto, že vědomost o vadách má výrobce zboží, jenž je jediným společníkem prodávajícího.

III. Je-li jediným společníkem společnosti s ručením omezeným podnikající právnická osoba, je většinovým společníkem a ovládající osobou podle § 66a odst. 3 písm. a) obch. zák., ledaže se jedná o situaci podle § 66a odst. 3 písm. b) obch. zák. Společnost je osobou ovládanou a uplatní se domněnka, že společník a společnost tvoří koncern, jsou podrobeni jednotnému řízení, společník je osobou řídící a společnost osobou řízenou.

Byť v souvislosti s koordinovaným postupem lze očekávat přenos informací mezi řídící a řízenou osobou, není s jednotným řízením nutně spojen přenos všech informací, jimiž disponuje řídící či řízená osoba. Zásadně je na místě očekávat přenos těch informací, které jsou významné z hlediska konkrétní povahy jednotného řízení uplatňovaného v koncernu. Nebylo-li zjištěno, že informace o vadě zboží je informací, která by měla být v rámci koncernu sdílena, není skutečnost, že společník je společníkem jediným, okolností, pro niž by bylo v rozporu s principy spravedlnosti, aby vědomost společníka o vadě zboží nebyla přičitatelná společnosti.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 652/2026, ze dne 27. 5. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Wed, 22 Jul 2026 00:02:00 +0100</pubDate>
        </item>
    </channel>
</rss>
