<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<!-- generator="FeedCreator 1.7.2" -->
<rss version="0.91">
    <channel>
        <title>Profiprávo.cz - Obchodněprávní shrnutí</title>
        <description>aktuální články z kategorie Obchodněprávní shrnutí</description>
        <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=list&amp;id_category=10&amp;csum=914df367</link>
        <lastBuildDate>Tue, 28 Jul 2026 03:46:41 +0100</lastBuildDate>
        <generator>FeedCreator 1.7.2</generator>
        <language>cs</language>
        <item>
            <title>Zánik práva na vypořádací podíl podle společenské smlouvy (28.07.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=10&amp;id_article=266981&amp;csum=3358c867</link>
            <description><![CDATA[Společenská smlouva obchodní korporace může určit, že právo na vypořádací podíl při splnění určité podmínky zaniká. Takové ujednání není samo o sobě v rozporu se zákonem a není z tohoto důvodu neplatné.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 2445/2025, ze dne 24. 6. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Tue, 28 Jul 2026 00:02:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Náležitosti zápisu z valné hromady a právo akcionáře na jeho kopii (28.07.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=10&amp;id_article=266982&amp;csum=8fa08137</link>
            <description><![CDATA[I. Závěr, že vady zápisu z jednání valné hromady, například absence podpisů, samy o sobě nezpůsobují neplatnost usnesení valné hromady akciové společnosti, nelze přenášet do řízení o splnění povinnosti vyhotovit zápis z jednání valné hromady a zaslat jeho kopii akcionáři. V takovém řízení jde o žalobu na plnění, jehož obsahové náležitosti stanoví přímo § 423 z. o. k.; akciová společnost proto svou povinnost řádně splní až vyhotovením zápisu obsahujícího zákonem stanovené náležitosti.

II. Osoby uvedené v § 423 odst. 1 z. o. k. svými podpisy na zápisu z jednání valné hromady stvrzují, že jeho obsah odpovídá skutečnému průběhu jednání valné hromady a že daná listina je zápisem z jejího jednání; tyto osoby zápis vyhotovují, podepisují a nesou odpovědnost za jeho obsah. V řízení o uložení povinnosti vyhotovit zápis a zaslat jeho kopii akcionáři je proto bez významu, jakou listinu označil statutární orgán nebo jiný zástupce společnosti za zápis z valné hromady. Akcionář má právo na kopii zápisu, který splňuje obsahové náležitosti podle § 423 z. o. k. a je podepsán osobami uvedenými v jeho odstavci 1.

III. Právo akcionáře podle § 425 z. o. k. na vydání kopie zápisu z jednání valné hromady bez omezení co do jejího rozsahu zahrnuje právo na vydání kompletní kopie zápisu včetně všech příloh. Zašle-li společnost akcionáři pouze nepodepsaný volně editovatelný elektronický soubor neobsahující žádné přílohy, který označí za zápis z jednání valné hromady, nelze mít její povinnost vyhotovit zápis z jednání valné hromady a zaslat jeho kopii akcionáři za splněnou.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 3018/2025, ze dne 24. 6. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Tue, 28 Jul 2026 00:01:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Přičtení vědomosti jediného společníka o vadách zboží (22.07.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=10&amp;id_article=266974&amp;csum=88051367</link>
            <description><![CDATA[I. Vědomost společníka společnosti s ručením omezeným o určité skutečnosti nelze společnosti přičítat bez dalšího, aniž by zde byly další okolnosti, na jejichž základě by bylo možné uzavřít, že by bylo v rozporu s principy spravedlnosti, aby vědomost nabytá společníkem nebyla přičitatelná společnosti.

Skutečnost, že společník je zároveň výrobcem zboží, může být významná pro závěr o vědomosti společníka o vadě zboží; sama o sobě však ničeho nevypovídá o tom, zda společník byl jakkoli činný při prodeji vadného zboží, popř. zda alespoň věděl, že k prodeji vadného zboží třetí osobě dojde, z čehož by v závislosti na okolnostech případu mohl vyplývat požadavek, aby o vadě zboží informoval statutární orgán společnosti, popř. jinou osobu, která za společnost ve věci prodeje vadného zboží mohla jednat.

II. Nelze uzavřít, že prodávající – společnost s ručením omezeným – má vědomost o vadách zboží ve smyslu § 428 odst. 3 obch. zák. jen proto, že vědomost o vadách má výrobce zboží, jenž je jediným společníkem prodávajícího.

III. Je-li jediným společníkem společnosti s ručením omezeným podnikající právnická osoba, je většinovým společníkem a ovládající osobou podle § 66a odst. 3 písm. a) obch. zák., ledaže se jedná o situaci podle § 66a odst. 3 písm. b) obch. zák. Společnost je osobou ovládanou a uplatní se domněnka, že společník a společnost tvoří koncern, jsou podrobeni jednotnému řízení, společník je osobou řídící a společnost osobou řízenou.

Byť v souvislosti s koordinovaným postupem lze očekávat přenos informací mezi řídící a řízenou osobou, není s jednotným řízením nutně spojen přenos všech informací, jimiž disponuje řídící či řízená osoba. Zásadně je na místě očekávat přenos těch informací, které jsou významné z hlediska konkrétní povahy jednotného řízení uplatňovaného v koncernu. Nebylo-li zjištěno, že informace o vadě zboží je informací, která by měla být v rámci koncernu sdílena, není skutečnost, že společník je společníkem jediným, okolností, pro niž by bylo v rozporu s principy spravedlnosti, aby vědomost společníka o vadě zboží nebyla přičitatelná společnosti.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 652/2026, ze dne 27. 5. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Wed, 22 Jul 2026 00:02:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Odstoupení od smlouvy o převodu podílu po změně právní formy společnosti (13.07.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=10&amp;id_article=266955&amp;csum=8619f017</link>
            <description><![CDATA[I. Závěr, který Nejvyšší soud formuloval v poměrech právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 – totiž že platným a účinným odstoupením od smlouvy o převodu obchodního podílu zaniká účast nabyvatele ve společnosti založená touto smlouvou a společníkem se namísto nabyvatele stává (opět) převodce – platí obdobně i v poměrech právní úpravy účinné od 1. 1. 2014, s tím rozdílem, že odstoupením od smlouvy se závazek ruší od počátku.

Odstoupením od smlouvy o převodu podílu se převodce stane opětovně vlastníkem podílu nikoliv od okamžiku doručení odstoupení druhé smluvní straně, nýbrž zpětně, jako by k uzavření smlouvy o převodu podílu nedošlo. Účinky odstoupení ve vztahu ke společnosti však mohou nastat až okamžikem doručení (oznámení) odstoupení společnosti. Je-li totiž převod podílu vůči společnosti účinný (až) doručením smlouvy o převodu podílu (§ 209 odst. 2 z. o. k.), je logické, že stejný postup musí být vyžadován též v případě, vrací-li se převodci jeho podíl ve společnosti v důsledku odstoupení od převodní smlouvy. V obou případech musí být společnosti oznámeno a doloženo, že došlo ke změně v osobě jejího společníka.

II. Změnou právní formy společnosti s ručením omezeným na akciovou společnost nedochází k zániku účasti společníka ve společnosti (podílu), nýbrž (pouze) ke změně právního postavení společníka. Podíl ve společnosti s ručením omezeným se v důsledku změny právní formy transformuje do akcií; stále jde o totožný podíl, avšak s rozdílným obsahem práv a povinností daným novou právní formou společnosti.

Následná změna právní formy společnosti s ručením omezeným na akciovou společnost proto nebrání tomu, aby převodce odstoupil od smlouvy o převodu podílu předtím uzavřené a aby se v důsledku tohoto odstoupení obnovila jeho účast ve společnosti. Akcionářem společnosti se však převodce stává až okamžikem oznámení odstoupení od smlouvy společnosti (srov. obdobně § 269 odst. 2 z. o. k.).

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 169/2025, ze dne 29. 6. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Mon, 13 Jul 2026 00:02:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Podpis elektronického insolvenčního návrhu a plné moci k jeho podání (13.07.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=10&amp;id_article=266956&amp;csum=53766b97</link>
            <description><![CDATA[I. Vyšší formy elektronických podpisů s nejvyšší mírou důvěryhodnosti jsou ekvivalentem „pouze“ vlastnoručnímu běžnému fyzickému podpisu. Proto tam, kde insolvenční zákon výslovně vyžaduje úředně ověřený podpis bez ohledu na formu, v níž byl učiněn (jako je tomu v případě hlasovacího lístku dle § 401 odst. 1 insolvenčního zákona), není dostatečné, je-li dokument opatřen pouze uznávaným elektronickým podpisem osoby oprávněné za věřitele jednat.

II. Ustanovení § 97 odst. 2 insolvenčního zákona povinnost úředně ověřeného podpisu stanoví pouze u insolvenčního návrhu v listinné podobě. Jestliže insolvenční zákon tento požadavek nestanoví obecně, nelze jej automaticky vztáhnout i na podání učiněná elektronicky. V elektronické podobě je dostatečné, je-li insolvenční návrh podán prostřednictvím datové schránky nebo opatřen uznávaným elektronickým podpisem. 

Na insolvenční návrhy podané v listinné a elektronické podobě jsou skutečně kladeny rozdílné požadavky stran ověření totožnosti podatele, neboť možnosti ověření totožnosti insolvenčního navrhovatele jsou odvislé od způsobu podání insolvenčního návrhu. U listinného návrhu je ověření identity podepisující osoby realizovatelné pouze prostřednictvím úředního ověření podpisu, zatímco u elektronického dokumentu jsou možnosti širší, neboť je možné využít i jiné způsoby, které dostatečným způsobem identifikují odesílatele, jako např. forma elektronického podpisu či odeslání z datové schránky, která rovněž umožňuje dostatečnou identifikaci odesílatele.

III. Je-li insolvenční návrh podáván (a podepsán) jen zástupcem insolvenčního navrhovatele, zákon vyžaduje rovněž dostatečnou identifikaci osoby zmocnitele (insolvenčního navrhovatele). Byť se § 97 odst. 3 insolvenčního zákona vztahuje k požadavkům na insolvenční návrh podávaný v listinné podobě, je zjevné, že dostatečnou identifikaci zmocnitele je třeba provést i u insolvenčního návrhu podávaného v elektronické podobě. Je tomu tak proto, že datová schránka či elektronický podpis nenahrazuje ověření vůle zmocnitele, ale pouze identifikuje odesílatele datové zprávy či odesílatele elektronického podání (tj. zmocněnce).

V případě, kdy je podán insolvenční návrh v elektronické podobě prostřednictvím zástupce insolvenčního navrhovatele, musí být k takovému insolvenčnímu návrhu připojena plná moc opatřená úředně ověřeným podpisem nebo uznávaným elektronickým podpisem insolvenčního navrhovatele v autorizované konverzi do její elektronické podoby, neboť není možné jiným způsobem dostatečně ověřit, že byla plná moc udělena skutečně osobou (insolvenčním navrhovatelem), jež je uvedena jako zmocnitel.

Požadavek úředně ověřené plné moci dle § 97 odst. 3 insolvenčního zákona se tak uplatní bez ohledu na formu podání insolvenčního návrhu.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 ICdo 138/2024, ze dne 29. 5. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Mon, 13 Jul 2026 00:01:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Počátek běhu prekluzivní lhůty k podání žaloby podle § 156 odst. 2 ZOK (09.07.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=10&amp;id_article=266943&amp;csum=165ae697</link>
            <description><![CDATA[I. Úprava prekluzivní lhůty k podání žaloby o poskytnutí informace dle § 156 odst. 2 z. o. k. je (přinejmenším co do možnosti tuto lhůtu prodloužit či zcela vyloučit) dispozitivní; společníci společnosti s ručením omezeným si mohou nastavit ve společenské smlouvě pravidla pro trvání práva společníka na poskytnutí informací dle § 155 z. o. k. tak, že prekluzivní lhůtu prodlouží či zcela vyloučí.

II. Zákon váže počátek běhu prekluzivní lhůty podle § 156 odst. 2 z. o. k. na oznámení společnosti o odmítnutí poskytnutí informace. To je adresovaným právním jednáním společnosti vůči žádajícímu společníkovi. Jde o projev vůle (přičitatelný společnosti), že společníku jím požadovanou informaci neposkytne, mající zákonem předvídané právní následky (zejména rozeběhnutí prekluzivní lhůty k podání žaloby podle § 156 odst. 2 z. o. k.). Bez ohledu na formu (jež není zákonem upravena), v jaké bude toto právní jednání uskutečněno, se musí vždy jednat o určitý a srozumitelný projev vůle přičitatelný společnosti, adresovaný žádajícímu společníku, jenž se dostane do sféry jeho dispozice (srov. § 570 o. z.) a jenž podléhá výkladu podle pravidel § 555 a násl. o. z.

III. Sama skutečnost, že se společnost k výzvě společníka nijak nevyjádří (nereaguje na ni), nepředstavuje odmítnutí informace, od něhož by započala běžet prekluzivní lhůta k podání žaloby o poskytnutí informace. Neurčuje-li společenská smlouva jinak, platí řečené i tehdy, určí-li žádající společník ve výzvě lhůtu, do které má společnost (podle jeho představ) informace poskytnout.

Skutečnost, kdy (k jakému okamžiku) společnost byla (na základě žádosti společníka) povinna informace poskytnout (odvíjející se mimo jiné od okolností konkrétního případu, typu, rozsahu a podoby požadovaných informací, poměrů ve společnosti atd.), je pro počátek běhu prekluzivní lhůty právně bezvýznamná.

V případě „mlčení“ společnosti (absence jakékoliv její reakce na žádost společníka) může společník podat žalobu podle § 156 odst. 2 z. o. k. bez ohledu na to, že mu dosud nezačala běžet prekluzivní lhůta podle posledně označeného ustanovení.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 621/2025, ze dne 4. 6. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Thu, 09 Jul 2026 00:02:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Rozhodnutí insolvenčního správce v působnosti valné hromady (09.07.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=10&amp;id_article=266944&amp;csum=de36d927</link>
            <description><![CDATA[I. Výkon práv a povinností společníka spojených s podílem ve společnosti s ručením omezeným zahrnutým do majetkové podstaty, včetně přijetí rozhodnutí v působnosti valné hromady, je nakládáním s majetkovou podstatou ve smyslu § 228 písm. c) insolvenčního zákona; to platí i pro podíl ve vlastnictví osoby odlišné od dlužníka, sepsaný do majetkové podstaty jako majetek jiné osoby.

II. Dokud není příslušnost podílu k majetkové podstatě konečným způsobem vyřešena, nesmí insolvenční správce (§ 225 odst. 4 insolvenčního zákona) vykonávat práva spojená s tímto podílem způsobem, v jehož důsledku by podíl nemohl vydat osobě, která se úspěšně domohla jeho vyloučení z majetkové podstaty, ve stavu, v jakém jej sepsal, respektive ve stavu, v jakém by byl, kdyby jej spravoval s péčí řádného hospodáře. Takovým nakládáním je i rozhodnutí v působnosti valné hromady, jímž insolvenční správce změnil společenskou smlouvu zrušením ujednání o usnášeníschopnosti a rozhodování valné hromady 100 % hlasů všech společníků, tj. změnou zasahující do práv obou společníků, k jejímuž přijetí byl nutný jejich souhlas (§ 147 odst. 1, § 171 odst. 2 z. o. k.).

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2965/2024, ze dne 28. 5. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Thu, 09 Jul 2026 00:01:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>K odpovědnosti bytového družstva za vady jednotky (družstevního bytu) (08.07.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=10&amp;id_article=266942&amp;csum=789d15c7</link>
            <description><![CDATA[I. Při převodu družstevního bytu do vlastnictví člena družstva na základě povinnosti plynoucí ze stanov nelze po družstvu požadovat práva z vadného plnění za faktické vady převáděného bytu. Závady váznoucí na družstevním bytu jsou vadami družstevního podílu, se kterým je právo nájmu družstevního bytu spojeno; práva z vadného plnění lze uplatňovat vůči osobě, od níž člen družstva družstevní podíl (za úplatu) nabyl.

Uvedené závěry se prosadí pouze v případě, kdy si družstvo a nabyvatel družstevního bytu nesjednají pro vady plnění odchylný režim (v němž se například družstvo zaváže, že za vady družstevního bytu bude odpovídat).

II. Družstevní podíl je v režimu právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 nehmotnou movitou věcí. Smlouva o jeho úplatném převodu je smlouvou kupní podle § 2079 odst. 1 o. z.; při vadném plnění lze aplikovat úpravu práv z vadného plnění obsaženou v občanském zákoníku.
 
III. Domáhá-li se člen bytového družstva po družstvu slevy z kupní ceny družstevního bytu a uhrazení nákladů na vypracování znaleckého posudku v souvislosti s převodem vlastnictví k družstevnímu bytu, jde o spor mezi obchodní korporací (bytovým družstvem) a jejím členem, k jehož projednání a rozhodnutí je v prvním stupni věcně příslušný krajský soud.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 1622/2025, ze dne 29. 5. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Wed, 08 Jul 2026 00:02:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Dokazování odvolacího soudu při rozhodování o splnění oddlužení a osvobození (08.07.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=10&amp;id_article=266941&amp;csum=f5594877</link>
            <description><![CDATA[Usnesení o splnění oddlužení a usnesení o osvobození dlužníka od placení pohledávek jsou usneseními ve věci samé, která se podle zákona vydávají bez nařízení jednání. Úprava obsažená v § 94 odst. 1 a 2 písm. c) insolvenčního zákona proto odvolacímu soudu zásadně nebrání, aby odvolání proti takovému usnesení insolvenčního soudu projednal a rozhodl o něm bez nařízení odvolacího jednání. 

Jestliže však odvolací soud činí nová zjištění (postupem podle § 213 odst. 3 a 4 o. s. ř.) nebo přehodnocuje výpovědi svědků či účastníků (ve smyslu § 213 odst. 2 o. s. ř.), musí tak učinit v rámci dokazování při nařízeném odvolacím jednání, i když jde o odvolací přezkum usnesení insolvenčního soudu, které se vydává bez nařízení jednání. 

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 NSČR 74/2025, ze dne 28. 5. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Wed, 08 Jul 2026 00:01:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Protinávrh k návrhu usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným (29.06.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=10&amp;id_article=266918&amp;csum=ff59b4e7</link>
            <description><![CDATA[Z práva společníků společnosti s ručením omezeným podílet se na řízení společnosti plyne i právo vyjádřit svůj názor na to, jaké usnesení by měla valná hromada přijmout ohledně záležitosti zařazené na pořad jednání, a ovlivnit tak výslednou podobu usnesení, přijímaného valnou hromadou. K tomu slouží (mimo jiné) i v zákoně výslovně neupravené právo uplatnit odlišný návrh (protinávrh) k návrhu usnesení uvedenému v pozvánce na valnou hromadu. Smíšená povaha společnosti s ručením omezeným přitom neumožňuje bez dalšího automaticky přejímat (per analogiam) úpravu téhož institutu v akciové společnosti.

Neurčuje-li společenská smlouva jinak, může společník společnosti s ručením omezeným uplatnit svůj protinávrh k návrhu usnesení uvedenému v pozvánce na valnou hromadu jak předtím, než se koná zasedání valné hromady, tak i přímo na tomto zasedání. Protinávrhem společník projevuje vůli, jak chce, aby byly dotčené záležitosti společnosti uspořádány (jaké usnesení má valná hromada přijmout). Současně platí, že tento projev vůle má (může mít) právem předvídané následky. Přesvědčí-li o svém (proti)návrhu společníky s dostatečným počtem hlasů a tito hlasují pro jeho (proti)návrh (projeví právně relevantním způsobem vůli, že s tímto návrhem souhlasí), bude usnesení valné hromady přijato v podobě jím navržené. 

(Proti)návrh uplatněný společníkem je jeho jednostranným právním jednáním, adresovaným společnosti (§ 545 a násl. o. z.); je nutné jej vykládat podle pravidel pro výklad právních jednání, mimo jiné podle svého obsahu (nikoliv označení) a podle úmyslu jednajícího, jenž byl (či musel být) druhé straně znám.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 306/2025, ze dne 28. 5. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Mon, 29 Jun 2026 00:02:00 +0100</pubDate>
        </item>
    </channel>
</rss>
