// Profipravo.cz / Ze Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek 1-2/2010
Ze Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek 1-2/2010
10.07.2010 19:56
Rc 21/2010 (konkurs; uznání závazku)
Uznání pohledávky správcem konkursní podstaty podle ustanovení § 23 odst. 1 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2007 nemá účinky hmotněprávního uznání závazku (dluhu).
(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2009, sp. zn. 29 Cdo 749/2007)
10.07.2010 19:55
Rc 22/2010 (insolvence)
Při stanovení výše zálohy na náklady insolvenčního řízení, zahájeného návrhem dlužníka spojeným s návrhem na povolení oddlužení, insolvenční soud vždy přihlíží k tomu, zda dlužník splňuje podmínky pro povolení oddlužení a zda jeho majetkové a výdělečné poměry svědčí pro možnost přijetí způsobu oddlužení formou plnění splátkového kalendáře, kdy se odměna a hotové výdaje správce rovněž hradí cestou pravidelných měsíčních splátek. Záloha na náklady insolvenčního řízení ve výši 20 000 Kč se v těchto případech jeví být zpravidla nepřiměřeně vysokou.
(Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. 9. 2008, sp. zn. KSBR 40INS 2487/2008, 2 VSOL 119/2008-A)
10.07.2010 19:54
Rc 23/2010 (insolvence)
Přihlášený věřitel může až do přezkoumání jím přihlášené pohledávky, dokud jeho pohledávka není zjištěna nebo účinně popřena, disponovat s výší přihlášené pohledávky spočívající v jejím snížení či zvýšení.
(Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. 10. 2008, sp. zn. 3 VSOL 125/2008)
10.07.2010 19:09
Rt 1/2010 (podílnictví, škoda, zpronevěra)
I. Jestliže si jednatel společnosti s ručením omezeným svévolně přisvojí svěřené peníze, které s ohledem na ustanovení § 40a, § 49a obč. zák. získal do majetku této obchodní společnosti její druhý jednatel trestným činem podvodu podle § 250 tr. zák. (srov. č. 36/2008 Sb. rozh. obč.), spáchá - za splnění dalších předpokladů - trestný čin zpronevěry podle § 248 tr. zák. a nikoli trestný čin podílnictví podle § 251 tr. zák.1 Trestným činem zpronevěry je v takovém případě způsobena škoda na majetku společnosti s ručením omezeným, nikoli na majetku osob, na jejichž úkor byl předtím spáchán trestný čin podvodu.
II. Předmětem útoku trestného činu podílnictví podle § 251 tr. zák.2 je cizí věc získaná trestným činem jiné osoby než podílníka, přičemž není rozhodné, jakým trestným činem se tak stalo. Převedením na sebe nebo na jiného podílník získává dispoziční moc nad věcí, která byla získána trestným činem, a směřuje k realizaci užitku z věci, ať už pro sebe, nebo pro jiného. Jde však vždy o převedení s vědomím nebo souhlasem osoby, která ji získala trestným činem. Pokud by jednání, jímž dochází k převodu dispoziční moci na podílníka, bylo samo trestným činem proti majetku, nejde o podílnictví, ale o příslušný jiný trestný čin.
(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 2. 2009, sp. zn. 8 Tdo 46/2009)
10.07.2010 19:08
Rt 2/2010 (dokazování, výslech svědka)
Nejde-li o důkaz zjevně nadbytečný, nelze v řízení před soudem odmítnout provést navržený výslech svědka, byť dříve tento svědek využil práva odepřít výpověď podle § 100 odst. 1 tr. ř., jestliže je možné důvodně předpokládat, že svědek změní svůj postoj. Případnou nevěrohodnost této výpovědi nelze ani za takových okolností dovodit před tím, než je učiněna.
(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 9. 2008, sp. zn. 11 Tdo 380/2008)
10.07.2010 19:07
Rt 3/2010 (mladistvý)
Mladistvý musí mít podle § 42 odst. 2 z. s. m. obhájce od okamžiku, kdy jsou proti němu použita opatření podle zákona o soudnictví ve věcech mládeže, nebo provedeny úkony podle trestního řádu. Ty však zakládají důvod nutné obhajoby jen tehdy, jestliže jsou prováděny proti mladistvému jako osobě, proti níž se řízení vede, tedy v rámci postupu před zahájením trestního stíhání jako proti podezřelému. Za úkony vedené proti mladistvému v uvedeném smyslu proto nelze pokládat úkony konané sice podle trestního řádu, ale prováděné ve vztahu k jiným osobám.
(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2009, sp. zn. 8 Tdo 583/2009)
10.07.2010 19:06
Rt 4/2010 (nepřekažení trestného činu)
Ve skutkové části výroku o vině rozsudku, jímž je obviněný uznán vinným trestným činem nepřekažení trestného činu podle § 167 odst. 1 tr. zák., musí být uvedeny i skutečnosti odůvodňující, že obviněný měl reálnou možnost páchání trestného činu překazit a že mu v tom nebránila žádná z překážek uvedených v ustanovení § 167 odst. 2 tr. zák. (Poznámka redakce: Nyní jde o ustanovení § 167 odst. 1, 2 tr. zákoníku)
(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 6. 2009, sp. zn. 11 Tdo 541/2009)
10.07.2010 19:05
Rt 5/2010 (evropský zatýkací rozkaz)
V případě, kdy v řízení o předání k výkonu trestu odnětí svobody do jiného členského státu Evropské unie vyžádaná osoba namítá, že byla odsouzena pouze k podmíněnému trestu odnětí svobody a nebylo jí doručeno rozhodnutí o jeho přeměně na trest odnětí svobody nepodmíněný, musí soud opatřit podklady pro závěr, že je uvedené rozhodnutí pravomocné a dále že nebylo vydáno v nepřítomnosti vydávané osoby, takže není důvod podmínit předání možností předávaného požádat o obnovu tohoto vykonávacího řízení ve smyslu § 411 odst. 8 tr. ř.
(Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 9. 2008, sp. zn. 1 To 44/2008)
10.07.2010 19:04
Rt 6/2010 (evropský zatýkací rozkaz)
V řízení o předání do jiného členského státu Evropské unie (§ 408 a násl. tr. ř.) není soud oprávněn přezkoumávat správnost rozhodnutí orgánu jiného členského státu. Zkoumá pouze splnění zákonných podmínek pro rozhodnutí o předání vyžádané osoby.
(Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 8. 2008, sp. zn. 1 Nt 19/2008)
10.07.2010 19:03
Rt 7/2010 (dozor státního zástupce; řízení o stížnosti)
Jestliže dozorující státní zástupce v odůvodnění usnesení, jímž ke stížnosti poškozeného zrušil usnesení policejního orgánu o odložení věci učiněné podle § 159a odst. 1 tr. ř. a přikázal mu, aby o věci znovu jednal a rozhodl, výslovně uvedl, že „jediným možným a správným postupem v předmětné věci je zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 tr. ř.", pak s ohledem na povahu výroku tohoto usnesení a obsah jeho odůvodnění se nepochybně jedná o pokyn vydaný policejnímu orgánu k zahájení trestního stíhání podezřelé osoby.
I když tento pokyn byl obsažen jen v odůvodnění usnesení a nebyl výslovně označen jako pokyn například ve smyslu § 174 odst. 2 písm. a), d) tr. ř., jde o takový pokyn, jaký předpokládá i ustanovení § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř., takže o stížnosti podané proti usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání vydanému z podnětu uvedeného pokynu nemůže rozhodnout dozorující státní zástupce, nýbrž jemu nadřízený státní zástupce.
(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2009, sp. zn. 4 Tz 46/2009)
10.07.2010 19:02
Rt 8/2010 (náhrada škody; osvědčení podmíněně odsouzeného)
Skutečnost, že podmíněně odsouzený nesplnil uloženou povinnost podle § 59 odst. 2, část věty za středníkem, tr. zák. spočívající v tom, aby podle svých sil nahradil škodu, kterou způsobil trestným činem, zpravidla odůvodňuje rozhodnutí soudu o tom, že se vykoná podmíněně odložený trest odnětí svobody (§ 60 odst. 1 tr. zák.), ale jen v případě, když podmíněně odsouzený zavinil nesplnění uvedené povinnosti.
Povinnost nahradit škodu způsobenou trestným činem „podle svých sil" totiž znamená, že podmíněně odsouzený je povinen nahradit škodu v době a ve výši, v jaké to dovolí jeho osobní, majetkové a výdělkové poměry. Soud rozhodující o osvědčení podmíněně odsouzeného je proto povinen zjišťovat, jaké byly poměry odsouzeného z hlediska jeho možnosti nahradit způsobenou škodu (zejména zda byl zaměstnán, a pokud nikoli, proč tomu tak bylo, zda se zajímal o zaměstnání, zda pobíral sociální dávky a v jaké výši, zda měl k někomu vyživovací povinnost, zda na jeho příjmy či majetek byl veden výkon rozhodnutí k uspokojení jiných pohledávek apod.). /Poznámka redakce: Nyní jde o ustanovení § 82 odst. 1, 2 tr. zákoníku)
(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 3. 2009, sp. zn. 4 Tz 6/2009)
10.07.2010 19:01
Rt 9/2010 (neoprávněné podnikání)
Trestný čin neoprávněného podnikání podle § 118 odst. 1 tr. zák. může spáchat i ten, kdo sice byl držitelem určitého oprávnění k podnikání (např. živnostenského listu), pokud ovšem ve větším rozsahu prováděl takovou podnikatelskou činnost, která překračuje rámec jeho oprávnění. To platí i tehdy, jestliže pachatel prováděl některé práce či poskytoval služby prostřednictvím tzv. subdodavatelů, kteří rovněž neměli příslušné podnikatelské oprávnění.
Ke spáchání trestného činu neoprávněného podnikání podle § 118 odst. 1 tr. zák. se nevyžaduje způsobení škody ani získání prospěchu v určité výši, proto jeho zákonný znak spočívající ve spáchání činu „ve větším rozsahu" nelze vykládat s poukazem na ustanovení § 89 odst. 11 tr. zák., které se uplatní při stanovení výše škody, výše prospěchu, nákladů k odstranění následků poškození životního prostředí a hodnoty věci nebo jiné majetkové hodnoty. Zmíněný zákonný znak trestného činu neoprávněného podnikání je tedy naplněn již tím, že pachatel neoprávněně podnikal po delší dobu (srov. rozhodnutí č. 5/1996 Sb. rozh. tr.) a že jeho cílem byl získat trvalejší zdroj finančních prostředků.
Výše konečného výdělku pachatele však není významná pro spáchání trestného činu neoprávněného podnikání podle § 118 odst. 1 tr. zák., neboť neoprávněným podnikáním prováděným ve větším rozsahu může být i neúspěšné podnikání, které z nejrůznějších příčin skončilo bez dosažení zisku, resp. bylo dokonce ztrátové. (Poznámka redakce: Nyní jde o ustanovení § 251 odst. 1 a § 138 tr. zákoníku)
(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 5 Tdo 1605/2008)
10.07.2010 19:00
Rt 10/2010 (řízení proti uprchlému)
Jestliže důvody podle § 302 tr. ř. nastaly až po vydání rozsudku soudu prvního stupně a vedlo-li se řízení proti uprchlému jen před odvolacím soudem, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, činí úkony podle § 306a odst. 2 tr. ř. poté, co pominuly důvody k řízení proti uprchlému, soud prvního stupně, který v takovém případě k návrhu obviněného zruší jen rozhodnutí odvolacího soudu a předloží mu věc k novému rozhodnutí o odvolání.
(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2009, sp. zn. 4 Tz 116/2008)
10.07.2010 18:59
Rt 11/2010 (nedovolené ozbrojování; pokračování v trestném činu; rozsudek)
Trestný čin nedovoleného ozbrojování podle § 185 odst. 2 písm. b) tr. zák. je tzv. hromadným trestným činem, který je jediným skutkem jak v hmotněprávním smyslu, tak z hlediska procesního. Proto se ve vztahu k němu neuplatní ustanovení § 12 odst. 12 tr. ř., které se týká pouze pokračujícího trestného činu (§ 89 odst. 3 tr. zák.), u něhož lze jeho jednotlivé dílčí útoky pokládat za samostatné skutky v procesním smyslu a je možné o nich rozhodovat rozdílným způsobem.
Jestliže tedy soud na rozdíl od obžaloby dospěje k závěru o spáchání trestného činu nedovoleného ozbrojování podle § 185 odst. 2 písm. b) tr. zák. ve vztahu k menšímu počtu neoprávněně hromaděných zbraní nebo střeliva, nemůže ohledně jejich zbytku obsaženého v obžalobě rozhodnout zprošťujícím výrokem (§ 226 tr. ř.), ale tyto další zbraně nebo střelivo, ve vztahu k nimž nebyl spáchán uvedený trestný čin, nepojme do popisu skutku ve výroku o vině odsuzujícího rozsudku (z popisu skutku je jen tzv. vypustí). /Poznámka redakce: Nyní jde o ustanoveni § 279 tr. zákoníku/
(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2009, sp. zn. 3 Tdo 544/2009)
10.07.2010 18:58
Rt 12/2010 (nutná obrana)
Instalace a použití automatického obranného zařízení, jehož účelem je odvrátit možný nebo předpokládaný budoucí útok na zájem chráněný trestním zákonem na určitém místě bez součinnosti obránce (např. nástražné systémy, samostříly, zapojení elektrického proudu do mříží či kovového oplocení nemovitosti), samo o sobě nevylučuje naplnění podmínek nutné obrany podle § 13 tr. zák.
K tomu, aby byly splněny podmínky nutné obrany v případě použití automatického obranného zařízení zejména v podobě nástražného systému, který se automaticky uvede v činnost po vniknutí útočníka do chráněného objektu, musí být zabezpečeno, aby se aktivovalo jen proti přímo hrozícímu či trvajícímu útoku na zájem chráněný trestním zákonem a aby jeho účinnost nebyla zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku.
Při zaviněném nedodržení podmínek nutné obrany tím, kdo jej instaloval a odpovídá za jeho provoz, přichází v úvahu jeho odpovědnost za trestný čin spáchaný zpravidla z nedbalosti. (Poznámka redakce: Nyní jde o ustanoveni § 29 tr. zákoníku)
(Stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2009, sp. zn. Tpjn 303/2008)