// Profipravo.cz / Obnova řízení
Obnova řízení
30.04.2008 00:00
K obnově řízení z důvodu později přijatého rozhodnutí v jiné právní věci
Později přijaté rozhodnutí v jiné právní věci není samo o sobě důvodem pro povolení obnovy řízení.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 269/2008, ze dne 31. 1. 2008
24.04.2008 00:00
K obnově řízení ukončeného rozsudkem pro zmeškání
I. Z ustanovení § 228 odst. 1 a 2 o. s. ř. vyplývá, že skutečnosti, rozhodnutí a důkazy mohou být důvodem obnovy jen tehdy, jestliže jsou - pro navrhovatele obnovy - ve srovnání s původním řízením “nové”. Pro posouzení “novosti” takové skutečnosti je rozhodující, že ji účastník nemohl včas použít v původním řízení bez své viny, tj. že o ní nevěděl a že ani jinak nesplnění své povinnosti tuto skutečnost tvrdit a nabízet o ní důkazy z procesního hlediska nezavinil.
Dovolateli lze přisvědčit v tom, že podmínkou pro podání žaloby na obnovu řízení není vyčerpání všech řádných opravných prostředků v původním řízení. Nicméně jsou-li tu skutečnosti, které byly účastníku řízení známy již ve lhůtě stanovené pro podání odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, nelze je úspěšně použít coby předpokladů pro povolení obnovy řízení; takové skutečnosti totiž účastník mohl uplatnit již v řízení původním, tedy v odvolání. Mezi takové skutečnosti patří bezpochyby i ta, že se účastník řízení (v posuzovaném případě žalovaný) v době doručování předvolání k jednání, při němž byl vydán rozsudek pro zmeškání, v místě svého bydliště nezdržoval.
Jestliže je správná dovolací výhrada, že žalovanému nebyl rozsudek pro zmeškání náhradním způsobem doručen (a to pro namítané formální vady doručenky), nemohlo být původní řízení pravomocně skončeno a žaloba na obnovu řízení není namístě; pro žalobu na obnovu řízení je typické, že může směřovat jen proti pravomocnému rozhodnutí, kterým bylo řízení skončeno a kterým bylo (současně) rozhodnuto o věci samé.
II. Ustanovení § 228 odst. 1 o. s. ř. upravuje (pod písm. a / a b/) předpoklady, za kterých je možné žalobou na obnovu řízení napadnout pravomocný rozsudek nebo pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé. Ustanovení § 228 odst. 2 o. s. ř. v souvislosti s usnesením o schválení smíru stanoví, že důvody obnovy se musí vztahovat i na předpoklady, za nichž byl smír schvalován, a že toto pravidlo obdobně platí pro pravomocný platební rozkaz, pravomocný rozsudek pro uznání a pravomocný rozsudek pro zmeškání. Hovoří-li se tudíž v § 228 o. s. ř. o „obdobnosti“ jde o porovnávání předpokladů pro schválení smíru s předpoklady pro vydání platebních rozkazů nebo rozsudků pro zmeškání a uznání (tj. rozhodnutí vydaných ve zkráceném řízení podle § 172 až 175 o. s. ř., kdy se neprovádí dokazování a nepřichází tudíž v úvahu užití důvodu uvedeného v § 228 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. a poukaz na nové skutečnosti ve smyslu § 228 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.). Názor dovolatele, že mezi odstavci 1 a 2 citovaného ustanovení je logický rozpor, dovolací soud nesdílí.
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 145/2006, ze dne 28. 2. 2008
18.03.2008 00:01
K obnově daňového řízení v důsledku nálezu Ústavního soudu
I. Nález Ústavního soudu nemůže být novou skutečností nebo důkazem, jež by byla důvodem obnovy řízení ve smyslu § 54 odst. 1 písm. a) zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.
II. Okolnost, že odůvodnění nálezu Ústavního soudu zahrnuje posouzení právní otázky, kterou soud posoudil v jiné věci dříve jinak, nečiní z nálezu rozhodnutí, jež by bylo důvodem obnovy řízení podle ustanovení § 228 odst. 1 písm. a) o. s. ř. (srov. R 48/2000).
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1339/2006, ze dne 27. 2. 2008
18.06.2007 00:00
K obnově řízení z důvodu nového rozhodnutí
Právní posouzení vztahu ve zrušujícím rozhodnutí dovolacího soudu, jež jinak představuje předběžnou otázku v řízení, jež má být obnoveno, samo o sobě důvodem pro povolení obnovy řízení není; tím se stává až věcné, od řešení předběžné otázky odlišné rozhodnutí (viz R 48/2000).
Zabránit objektivní překážce opožděného podání žaloby o obnovu řízení (§ 233 odst. 2 o.s.ř.) je možno jedině podáním žaloby a následným přerušením obnovovacího řízení.
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 473/2007, ze dne 25. 4. 2007
29.05.2007 00:01
K účastníkům řízení o žalobě na obnovu řízení a o žalobě pro zmatečnost
Účastníky řízení o žalobě na obnovu řízení a o žalobě pro zmatečnost jsou - jak vyplývá z povahy těchto žalob jakožto mimořádných opravných prostředků - ti, kdo byli účastníky původního řízení, popřípadě jejich právní nástupci z důvodu universální nebo singulární sukcese; uvedenému odpovídá, že zákon (srov. § 232 odst.1 o.s.ř.) ani nepožaduje, aby žaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost obsahovaly označení účastníků řízení (srov. 29 Odo 558/2001 - Rc 43/2004).
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1697/2006, ze dne 19. 4. 2007
23.03.2007 00:00
K obnově řízení a skutečnostem nastalým až po skončení původního řízení
Důvodem pro povolení obnovy řízení nemohou být skutečnosti, které nastaly až po skončení původního řízení, nýbrž jen skutečnosti, které tu byly už před tím (viz 22 Cdo 2347/2003).
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 97/2005, ze dne 24.1.2007
12.03.2007 00:01
K přerušení řízení o povolení obnovy řízení
V řízení o povolení obnovy řízení, v němž účastník uplatňuje jako důvod obnovy existenci rozhodnutí, které nemohl použít v původním řízení, je nezbytným předpokladem „nové“ rozhodnutí, jež závazným způsobem řeší předběžnou otázku jiným způsobem, než jak byla vyřešena v původním řízení. Proto pojmovým znakem takového rozhodnutí je závaznost řešení předběžné otázky, která je spojena s právní mocí rozhodnutí. Je proto vyloučeno, aby v řízení o povolení obnovy soud přerušil řízení a vyčkal vydání rozhodnutí (o předběžné otázce), jež by bylo důvodem obnovy.
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 83/2006, ze dne 15.12.2006
12.03.2007 00:00
K povolení obnovy řízení pro pozdější odchylné rozhodnutí o předběžné otázce
I. Důvodem pro povolení obnovy řízení může být pozdější rozhodnutí příslušného orgánu, řešící odchylně předběžnou otázku, šlo-li o případ, v němž byl soud před původním rozhodováním vázán rozhodnutím jiného orgánu (§ 135 odst. 1 o. s. ř.), nebo o případ, v němž soud vycházel při svém rozhodování z rozhodnutí vydaného dříve příslušným orgánem (§ 135 odst. 2 o. s. ř.), anebo soud si sám vyřešil předběžnou otázku (§ 135 odst. 2 o. s. ř.), protože vycházel z toho, že o této otázce nebylo dosud příslušným orgánem rozhodnuto, zjistí-li se potom, že tento příslušný orgán svým kdykoli vydaným rozhodnutím vyřešil uvedenou otázku odchylně (srov. R 55/1996).
II. Předběžnou (prejudiciální) otázkou je taková právní skutečnost (právo nebo právní poměr), jejíž existence nebo neexistence by měla vliv na rozhodnutí ve věci soudem projednávané a která sama může být předmětem řízení téhož nebo jiného soudu nebo jiného řízení; jde tedy o otázku, která se sice netýká předmětu řízení, avšak jejíž vyřešení za řízení je nezbytné pro rozhodnutí o předmětu řízení (o věci samé). Její řešení má ovšem platnost jen pro řízení, v němž ji bylo nutno k rozhodnutí věci řešit (k tomu srovnej R 61/1965).
Skutečnost, že jiný soud v jiném řízení posoudil vymezenou (stejnou) právní otázku jinak, nemůže zapříčinit povolení obnovy řízení podle § 228 odst. 1 písm. a) o. s. ř.; nové rozhodnutí jako důvod obnovy připadá v úvahu tehdy, když důvodem obnovy má být vydání rozhodnutí jiného orgánu (případně téhož orgánu v jiném řízení), nikoli skutečnosti z něj vyplývající (srov. R 48/2000).
III. Jestliže v posuzované věci v rozsudku Nejvyššího soudu nebyla odlišně oproti předmětným rozsudkům soudu prvního stupně a odvolacího soudu vyřešena předběžná otázka vlastnictví žalovaných, nýbrž pouze otázky, které byly prejudicielní ve vztahu k ní, lze přisvědčit názoru, že kasační rozhodnutí Nejvyššího soudu nemůže být rozhodnutím, které by mohlo být (pro odlišné řešení předběžné otázky) důvodem obnovy řízení.
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 83/2006, ze dne 15.12.2006
22.02.2007 00:00
K podání žaloby o obnovu řízení proti rozhodnutí o odmítnutí odvolání
Jestliže byla žaloba o obnovu řízení podána nikoli proti pravomocnému rozsudku či usnesení ve věci samé, ale proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně odmítnuto pro absenci zákonných obsahových náležitostí, nebyl naplněn zákonný požadavek přípustnosti obnovy řízení podle § 228 odst. 1 o. s. ř.
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2997/2006, ze dne 21.12.2006
12.01.2007 00:00
K důvodům zakládajícím přípustnost obnovy řízení (§ 228 odst. 1 OSŘ)
I. Důvod zakládající přípustnost obnovy řízení podle ust. § 228 odst. 1 písm. a) o. s. ř. směřuje na případy, kdy účastník řízení nemohl bez své viny tvrdit určitou skutečnost či navrhnout provedení určitého důkazu, jež pro něj mohly přivodit příznivější rozhodnutí ve věci.
Nemožností použít skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy bez své viny v původním řízení je míněna nemožnost navrhnout či předložit důkazy v soudním řízení nebo nemožnost označit tyto skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy vůči soudu. Nicméně platí, že pokud účastník ze své viny neuplatnil určitou skutečnost v původním řízení, je vyloučen i s důkazy, které mají tuto skutečnost prokázat (srov. např. R 72/1954).
II. Důvod zakládající přípustnost obnovy řízení podle ust. § 228 odst. 1 písm. b) o. s. ř. upravuje situace, když účastník řízení splnil svou důkazní povinnost podle ust. § 120 odst. 1 o. s. ř., avšak důkaz nebylo možno z objektivních příčin provést.
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1522/2005, ze dne 30.11.2006
25.10.2006 00:00
K novému ocenění věci jako důvodu obnovy řízení
Skutečnost, že po skončení nalézacího řízení byl vyhotoven (např. v exekučním řízení) znalecký posudek stanovující cenu věci jinou částkou, než jakou byla oceněna v nalézacím řízení, není důvodem k obnově řízení.
usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2090/2006, ze dne 5.9.2006
04.08.2006 00:01
K překážce věci rozhodnuté; k povolení obnovy řízení bez nařízení jednání
I. Nedodržení procesního postupu (tím, že soud prvního stupně rozhodl o povolení obnovy řízení, aniž nařídil jednání) nemůže způsobit nicotnost (nulitu) usnesení o povolení obnovy civilního řízení. Tvrzená vada spočívající v porušení procesních předpisů je při skutečném pochybení napravitelná prostřednictvím řádných či mimořádných opravných prostředků v rámci soudního řízení o věci (srov. 29 Odo 232/2001, publikované pod č. R 9/2002).
II. Protože se v posuzovaném případě usnesení soudu prvního stupně o povolení obnovy řízení (byť bylo vydáno v rozporu s § 235f o. s. ř. bez nařízení jednání) stalo konečným rozhodnutím ve věci žaloby na obnovu řízení, založilo v rozsahu závaznosti svého výroku pro účastníky řízení překážku věci pravomocně rozhodnuté, jež představuje neodstranitelný nedostatek podmínky řízení ve smyslu § 104 odst. 1 o. s. ř. Jestliže pak soud prvního stupně, aniž by jeho usnesení o povolení obnovy řízení bylo odklizeno, nařídil jednání a dalším usnesením žalobu na povolení obnovy řízení zamítl, pominul, že takovému rozhodnutí brání neodstranitelný nedostatek podmínky řízení.
usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 543/2006, ze dne 22. června 2006
09.11.2005 00:00
K žalobě na obnovu řízení podle § 228 odst. 1 OSŘ
Základní podmínkou pro podání žaloby na obnovu řízení stanovenou v § 228 odst. 1 o. s. ř. je, že řízení bylo ukončeno pravomocným rozsudkem nebo pravomocným usnesením, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé. Usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení pro nesplnění poplatkové povinnosti dovolatele, není rozhodnutím ve věci.
usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Odo 825/2004, ze dne 27. září 2005
01.10.2005 18:00
K obnově řízení
Nemožností použít skutečností, rozhodnutí nebo důkazů bez své viny v původním řízení [§ 228 odst. 1 písm. a) OSŘ] je míněna nemožnost provést dokazování v soudním řízení anebo nemožnost označit či předložit tyto skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy účastníkem řízení vůči soudu. Nejde tu o případy neprovedení možného dokazování soudem ohledně těch skutečností, rozhodnutí a důkazů, které byly účastníky řízení označeny, avšak soudem byly pokládány za nerozhodné, a proto k jejich dokazování nebylo přikročeno (viz rozhodnutí publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 19, ročník 1975).
usnesení Nejvyššího soudu sp. zn.22 Cdo 1303/2005 ze dne 12. července 2005
01.10.2005 18:00
K důvodům obnovy řízení
Důvodem obnovy řízení nemůže být nesprávný procesní postup soudu (např. ustanovení opatrovníka bez náležitého vyšetření rozhodných okolností) v řízení, o jehož obnovu se žádá (srov. 20 Cdo 1574/99).
usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 1986/2004 ze dne 30. června 2005
01.10.2005 12:00
K povaze rozhodnutí o návrhu na obnovu řízení (ve věci vypořádání dědictví)
Rozhodnutí o návrhu na obnovu řízení ve věci vypořádání dědictví (§ 234 odst. 1 o.s.ř.) je, na rozdíl od rozhodnutí o dědictví, rozhodnutím výlučně procesní povahy, protože neřeší věc samu, ale pouze jedinou - a to procesní - otázku, zda věc sama bude v případném obnoveném řízení projednána znovu.
usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 999/2005 ze dne 29. července 2005
01.10.2005 00:00
K důvodům povolení obnovy řízení, které bylo pravomocně ukončeno rozsudkem pro uznání
Důvodem pro povolení obnovy řízení, které bylo pravomocně ukončeno rozsudkem pro uznání, by mohla být pouze nová skutečnost, kterou nemohl účastník bez své viny použít v původním řízení, pokud by tato skutečnost mohla vést k závěru, že nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání. Takovou podmínkou je i soulad rozsudku pro uznání s kogentními právními předpisy (§ 153a odst. 2 ve spojení s § 99 odst. 2 o. s. ř.).
usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 350/2004 ze dne 29. dubna 2005