// Profipravo.cz / Věcná břemena

Věcná břemena

07.10.2020 00:00

Rozhodování o části věci při zrušení nebo omezení služebnosti

Podle ustálené judikatury, jestliže se žalobce domáhá zrušení, případně omezení věcného břemene, nelze přiměřenou náhradu za zrušované nebo omezované věcné břemeno považovat za část projednávané věci ve smyslu ustanovení § 152 odst. 2 o. s. ř. O zrušení nebo omezení věcného břemene proto není možné rozhodnout mezitímním rozsudkem, neboť zrušení či omezení věcného břemene a přiměřená náhrada za ně nejsou v poměru základu uplatňovaného nároku a jeho výše ve smyslu § 152 odst. 2 o. s. ř.

Tato judikatura je použitelná i v poměrech občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Jestliže tedy na základě žaloby podle § 1299 odst. 2 o. z. odvolací soud ruší rozhodnutí soudu prvního stupně jen pro nesprávnost stanovené výše náhrady za služebnost, musí současně zrušit toto rozhodnutí i ve výroku o zrušení služebnosti.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 683/2020, ze dne 23. 6. 2020


23.09.2020 00:02

Obsah služebnosti; vedlejší plnění vlastníka služebné věci

I. Není-li rozsah a obsah služebnosti přesně sjednán, může povinný za účelem ochrany majetku, popř. i jiné právem chráněné hodnoty (např. života a zdraví apod.) učinit i jednostranně nezbytná opatření k ochraně těchto hodnot omezující výkon služebnosti; tato omezení však musí být přiměřená, nesmí tedy podstatně ztížit nebo přímo znemožnit oprávněnému výkon služebnosti. Při výkonu práv a povinností vyplývajících z věcného břemene je přitom třeba dbát jak na to, aby bylo realizováno právo odpovídající věcnému břemeni, tak i na to, aby výkon vlastnického práva k věci břemenem obtížené byl omezen jen v nezbytně nutné míře. V případě existence pochybností o skutečném rozsahu povinností má být povinný omezován spíše méně než více.

II. Ustanovení § 1258 rozšiřuje rozsah služebnosti podle § 1257 odst. 1. Zatímco z hlediska svého vymezení zahrnuje služebnost především povinnost povinné osoby něco strpět nebo něčeho se zdržet, plyne z § 1258, že rozsah povinností povinné osoby může být i širší, než je pouhé strpění nebo zdržení se ve smyslu § 1257 odst. 1. Posouzení, co je potřebné k výkonu služebnosti, bude nutné učinit v závislosti na individuálních podmínkách a konkrétní služebnosti. V tomto ohledu ostatně i důvodová zpráva uvádí, že se zřízením služebnosti bývají spojena i určitá vedlejší plnění vlastníka služebné věci.

Odvolací soud se v projednávané věci svou právní kvalifikací dostal zcela mimo rámec žalobou vymezeného skutku (určujícího s uplatněným nárokem předmět řízení), pokud analogicky aplikoval ustanovení § 1029 o. z. o povolení nezbytné cesty (řešící vztahy mezi vlastníky sousedních nemovitých věcí, umožňující založení práva cesty do té doby neexistujícího a vycházející z předpokladu absence dostatečného spojení s veřejnou cestou). Žalobce se přitom domáhal ochrany tvrzených práv plynoucích mu z existujícího věcného břemene s tím, že nerušený výkon tohoto práva od jeho vzniku zahrnuje i právo užívání výtahu usnadňujícího nájemcům do značné míry přístup ke služebným bytům a atelierům v nástavbě, které jsou povinni žalovaní jako vlastníci domu zajišťovat, avšak od roku 2003 tak nečiní. Domáhal se tedy ochrany tvrzených práv, pro něž má o. z. speciální úpravu v §§ 1258 a 1259. Je tak zcela zřejmé, že odvolací soud aplikoval nesprávnou právní normu (§ 1029 o. z.).

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1234/2020, ze dne 24. 6. 2020


29.07.2020 00:01

Rozhodování o zániku věcného břemene podle § 336a odst. 2 o.s.ř.

Zrušení věcného břemene bez peněžité náhrady za použití ustanovení § 336a odst. 2 o. s. ř. není vyloučeno ani tehdy, když bylo založeno ještě před vznikem exekvovaného dluhu povinného. A to za předpokladu, že věcné břemeno bylo povinným (obchodní korporací) založeno ve prospěch osoby, která je s ní personálně a majetkově spojena a prodejem nemovitosti má být uspokojen závazek, který povinnému sice vznikl až po zřízení věcného břemene, ale existoval již před jeho zřízením, a to vůči další třetí osobě, která je s povinnou rovněž personálně a majetkově spojena a jejíž dluh se povinná po vzniku věcného břemene zavázala splnit.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 780/2020, ze dne 5. 5. 2020


20.03.2020 00:01

ÚS: Nesprávná interpretace právního předpisu soudem

Z § 22 odst. 1 písm. a) a odst. 5 zákona č. 67/1960 Sb., o výrobě, rozvodu a využití topných plynů (plynárenský zákon), ve spojení s § 22 odst. 3 zákona č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrisační zákon), vyplývalo, že oprávnění zřídit a provozovat na cizím pozemku plynovodní síť a odpovídající věcné břemeno vzniká právní mocí stavebního povolení. Bylo-li ke stavbě přípojky vysokotlakého plynovodu vydáno pravomocné stavební povolení, věcné břemeno vzniklo. Tento závěr vyplývá z principu tzv. presumpce správnosti správního aktu, podle kterého je i vadný správní akt platný (nejde-li o nicotný právní akt) a vyvolává zamýšlené právní důsledky. Zákon tudíž chrání stavebníka (jeho nabytá práva), který postavil stavbu v souladu s pravomocným stavebním povolením, i když bylo stavební povolení později zrušeno. Proto věcné břemeno, kterému odpovídá povinnost trpět výkon oprávnění zřizovat a provozovat na cizích pozemcích plynovodní sítě v rozsahu vyplývajícím z rozhodnutí o přípustnosti stavby, nezaniká v důsledku toho, že bylo zrušeno pravomocné stavební povolení, na jehož základě byla plynovodní síť nebo její část, na cizím pozemku zřízena. Vlastník nebo uživatel dotčené nemovitosti svůj nárok na přiměřenou jednorázovou náhradu může uplatnit v prekluzivní lhůtě tří měsíců od uvedení plynovodu do trvalého provozu (užívání) u příslušného orgánu (§ 22 odst. 2 věta druhá elektrisačního zákona). Jestliže soud přesto shledal, že zákonné věcné břemeno na základě stavebního povolení podle elektrisačního zákona nevzniklo a že vzniklo až vydržením práva odpovídajícího věcnému břemeni za účinnosti zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), přičemž po marném uplynutí lhůt pro uplatnění práva na přiměřenou jednorázovou náhradu podle § 22 odst. 2 elektrisačního zákona a § 59 odst. 3 energetického zákona uložil stěžovateli jako oprávněnému z věcného břemene zaplatit vlastníku dotčené nemovitosti náhradu za újmu z něj vzniklou, dopustil se svévolného výkladu zákona nerespektováním jednoznačné kogentní normy, čímž porušil právo stěžovatele na soudní ochranu a jeho vlastnické právo podle čl. 36 odst. 1 a čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ve spojení s povinností poskytovat zákonem stanoveným způsobem ochranu právům, zakotvenou v čl. 90 Ústavy České republiky.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 926/18, ze dne 25. 2. 2020


11.12.2018 00:00

Využití služebného pozemku k průjezdu za účelem stavebních prací

I. Pozemek v rozsahu jeho zatížení právem cesty může nepochybně užívat i třetí osoba, sjednaná oprávněným k provedení stavebních prací na jeho pozemku.

II. Věcná břemena nemohou být svémocně rozšiřována; oprávnění vyplývající z věcného břemene musí být vykonáváno tak, aby povinného zatěžovalo co nejméně. V případě pochybností o rozsahu věcného břemene platí, že povinný má být omezován spíše méně než více.

Posuzuje-li soud, zda v konkrétní věci použití pozemku, zatíženého právem věcného břemene - cesty, ke stavebním pracím na panujícím pozemku nepřesahuje rozsah věcného břemene, musí v první řadě zjistit, jaký je v dané věci obsah a rozsah věcného břemene. Není-li v právní skutečnosti zakládající věcné břemeno uvedeno něco jiného, je třeba vyjít z toho, k čemu panující nemovitost sloužila v době zřízení věcného břemene a z toho, s jakým rozsahem a způsobem výkonu strany mohly a měly při jeho zřízení počítat; v této souvislosti je třeba přihlédnout i k tomu, jaký způsob a rozsah výkonu práva cesty umožňovala služebná nemovitost. Poté je třeba zjistit míru zatížení pozemku a s tím souvisejícího omezení jejího vlastníka při (zamýšleném) provádění stavebních prací a oboje porovnat. Jestliže rozsah užívání služebného pozemku, jeho zatížení a míra omezení jeho vlastníka (např. imisemi hluku a prachu způsobenými užíváním cesty těžkými mechanismy) nezanedbatelně převýší užívání cesty, se kterým zřizovatelé věcného břemene měli a mohli s přihlédnutím k okolnostem konkrétní věci počítat, pak zpravidla půjde o nepřípustné rozšíření věcného břemene - práva cesty.

V posuzované věci je též významné, v jakém rozsahu umožňoval služebný pozemek vykonávat právo cesty v době sjednání věcného břemene; nebyl-li totiž sjednán rozsah tohoto práva, resp. způsob, jakým bude vykonáváno, je třeba při zvážení toho, s jakým rozsahem a způsobem výkonu práva mohly strany v době jeho zřízení počítat, vzít do úvahy i stav služebného pozemku v té době. Je tak - kromě potřeby panující nemovitosti - významné, jaký rozsah a způsob výkonu práva cesty služebný pozemek v době zřízení věcného břemene umožňoval (ostatně pro přejíždění pozemku zde bylo nakonec třeba provést jeho úpravy). Samotná okolnost, že bylo zřízeno právo cesty, totiž neopravňuje k jakémukoliv jejímu užívání.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1870/2018, ze dne 28. 8. 2018


10.07.2018 00:01

K aktivní legitimaci oprávněného k žalobě na zrušení služebnosti

V daném případě je zejména s ohledem na racionalitu zákona, jakož i ústavně zaručený princip rovnosti namístě upřednostnit aplikaci argumentu a simili, tedy prostřednictvím soudcovského dotvoření práva připustit, že aktivní legitimaci k podání návrhu na zrušení služebnosti má v daném případě též osoba oprávněná ze služebnosti.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 155/2018, ze dne 27. 3. 2018


03.01.2018 00:00

Zastavení exekuce rozhodnutí správního orgánu podle § 5 obč. zák.

Rozhodnutí správního orgánu podle § 5 obč. zák. je exekučním titulem, na základě něhož lze exekuci nařídit tehdy, nedojde-li k obnově předešlého pokojného stavu. Byla-li exekuce nařízena (resp. byl-li již soudní exekutor pověřen k vedení exekuce) a poté soud rozhodl ve věci samé, je třeba exekuci zastavit, neboť rozhodnutím soudu rozhodnutí správního orgánu ztratilo účinnost. To vše ovšem platí za předpokladu, že soud rozhodoval o skutkově shodné situaci.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 1983/2017, ze dne 6. 10. 2017


20.09.2017 00:00

Zrušení věcného břemene pro hrubý nepoměr

Při aplikaci § 1299 odst. 2 o. z. je v zásadě použitelná judikatura publikovaná k § 151p odst. 3 obč. zák.

Zrušení věcného břemene pro hrubý nepoměr předpokládá, že protistraně bude poskytnuta přiměřená náhrada. Nepřiznání jakékoliv náhrady sice nelze a priori vyloučit, ale jelikož takový postup bude nezbytné opřít o § 2 odst. 3 o. z., bude se jednat o zcela výjimečný postup.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1663/2017, ze dne 20. 6. 2017


17.08.2017 00:01

Stanovení úhrady za zřízení služebnosti nezbytné cesty

K újmě, kterou je postižen vlastník pozemku, ke kterému soud zřizuje právo nezbytné cesty, musí soud přihlédnout při stanovení náhrady (úplaty) za zřízení práva nezbytné cesty a tato újma se promítne ve výši této úplaty.

Újma vlastníka pozemku, ke kterému zřizuje soud právo nezbytné cesty, může spočívat i ve snížení ceny tohoto pozemku v důsledku jeho zatížení právem nezbytné cesty.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 5409/2015, ze dne 30. 5. 2017


01.06.2017 00:01

Forma poskytnutí náhrady za zřízení práva nezbytné cesty

I. Náhradu za zřízení práva nezbytné cesty lze poskytnout i ve splátkách nebo v opakujících se dávkách. Půjde-li o rozsáhlejší omezení vlastnického práva, při kterém bude náhrada určena vyšší částkou, bude – obecně – náhrada v opakujících se dávkách spravedlivější, protože v případě změny poměrů (např. i při vyšší inflaci) bude možné dávky upravit. Nicméně tam, kde jde o poměrně malé omezení vlastníka zatíženého pozemku, a jednorázová náhrada by se pohybovala okolo 10 000 Kč, jako v dané věci, nebo i o něco výše, není – nejsou-li tu mimořádné okolnosti, důvod pro stanovení opakujících se dávek.

II. Účastník, který žádá o to, aby náhrada byla poskytnuta v určité formě, musí uvést důvody pro takový postup.

Řízení o právu nezbytné cesty je řízením, ve kterém z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky (§ 153 odst. 2 o. s. ř.), soud rozhodne o úplatě za zřízení cesty i bez návrhu, a případným návrhem účastníků není vázán; musí se s ním však v odůvodnění rozhodnutí vypořádat.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2576/2016, ze dne 28. 2. 2017


01.06.2017 00:00

Rozhodování o náhradě za zřízení práva nezbytné cesty od 1.1.2014

K újmě, kterou je postižen vlastník pozemku, ke kterému soud zřizuje právo nezbytné cesty, musí soud přihlédnout při stanovení náhrady (úplaty) za zřízení práva a tato újma se promítne ve výši úplaty. Oproti právnímu stavu před 1. 1. 2014 tak nedochází ke změně a znalecký posudek, vypracovaný jako podklad pro určení výše náhrady před 1. 1. 2014, bylo možno v zásadě použít v soudním řízení i po tomto dni.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2576/2016, ze dne 28. 2. 2017


31.05.2017 00:00

Zřízení nezbytné cesty ke stavbám ve vlastnictví státu pro státní podnik

I. Státní podnik se může na základě zvláštního oprávnění vyplývajícího z ustanovení § 16 odst. 2 zákona o státním podniku ve spojení s § 1 o. s. ř. domáhat zřízení věcného břemene nezbytné cesty ke stavbám ve vlastnictví státu podle § 151o odst. 3 obč. zák.

II. V řízení ohledně majetku státu svěřeného státnímu podniku k hospodaření zcela postačuje, pokud bude účastníkem řízení toliko státní podnik, který by měl dostatečně hájit práva státu; stát nemusí být účastníkem řízení.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 466/2015, ze dne 28. 2. 2017


30.05.2017 00:00

Náhrada za zřízení věcného břemene letiště dle zák. o civilním letectví

Věcné břemeno podle zákona o civilním letectví je svým obsahem věcným břemenem (služebností) podle § 1257 a násl. o. z., neboť se konstituuje rozhodnutím soudu jako věcné právo k věci cizí, které postihuje vlastníka tak, že musí ve prospěch jiného (zde provozovatele letiště) něco trpět nebo něčeho se zdržet. Jedná se o věcné břemeno zřízené rozhodnutím orgánu veřejné moci.

Právní režim věcných břemen zřízených na základě zákona se řídí obecnou občanskoprávní úpravou jen v otázkách neupravených speciálními veřejnoprávními předpisy. Proto obsahuje-li zákon o civilním letectví vlastní úpravu náhrady za zřízení věcného břemene, jedná se o normu speciální, která má před obecnou úpravou občanského zákoníku aplikační přednost. Obecnou úpravou se řídí jen otázky zákonem o civilním letectví neupravené; proto v tomto případě nelze použít judikaturu týkající se výše náhrady za zřízení věcného břemene podle § 151o odst. 3, resp. § 135c obč. zák.

Náhradu za zřízení věcného břemene provozování letiště podle § 30a zákona o civilním letectví určí soud ve výši odpovídající místně obvyklému nájemnému k pozemku, ke kterému se zřizuje věcné břemeno; v tomto případě nelze při stanovení náhrady vycházet z jiných okolností věci. To, že zřízením věcného břemene bude vlastník plně vyloučen z užívání svého pozemku, zohledňuje zákon tím, že stanoví náhradu ve výši nájemného – pronajatý pozemek nemůže vlastník také v zásadě užívat. Skutečnost, že jde o nucené omezení vlastnického práva, není důvodem pro zvýšení zákonem stanovené náhrady, neboť zákonodárce přímo stanovil, že takto náhradu určí soud, tedy bral již při zvažování formy náhrady do úvahy, že nejde o omezení dobrovolně přijaté.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 4079/2016, ze dne 28. 2. 2017


16.05.2017 00:02

Věcné břemeno zakazující podnikatelskou činnost na zatíženém pozemku

I. Občanský zákoník č. 40/1964 Sb. neobsahoval taxativní výčet druhů věcných břemen; strany si mohly sjednat jakýkoli druh věcného břemene, který splňoval požadavky stanovené v § 151n odst. 1 obč. zák.

II. Věcné břemeno, které omezuje vlastníka zatíženého pozemku ve prospěch vlastníka panujícího pozemku tak, že vlastník zatíženého pozemku je povinen zdržet se na zatíženém pozemku vybudování a provozování obchodního zařízení s předmětem podnikání týkajícím se nábytku, jeho náhradních částí, bytových doplňků a bytových osvětlovacích těles, které bude mít přímý kontakt s koncovými zákazníky, a v případě prodeje či nájmu tohoto pozemku třetím osobám tyto osoby zavázat k dodržování uvedené povinnosti, splňuje požadavky stanovené v § 151n odst. 1 obč. zák.

V souladu s tímto ustanovením omezuje věcné břemeno vlastníka zatíženého pozemku tak, že tento vlastník je povinen se zdržet určitého konání, k němuž by byl oprávněn z titulu svého vlastnického práva, a vlastník panujícího pozemku získává z tohoto věcného břemene prospěch tím, že vlastník zatíženého pozemku je omezen v realizaci jeho užitné hodnoty, neboť v důsledku tohoto omezení nemůže na pozemku vyvíjet činnost, kterou by konkuroval podnikatelské činnosti provozované na panujícím pozemku.

Na tomto závěru nemůže nic změnit okolnost, že omezení vlastníka zatíženého pozemku se týká jeho možných podnikatelských aktivit, neboť zákon nevylučuje, aby činnost, jíž se má vlastník zatížené nemovitosti podle smlouvy o zřízení věcného břemene na této nemovitosti zdržet, měla podnikatelskou povahu.

III. Pronajme-li vlastník zatíženou nemovitost a je-li nájemní právo dotčeno věcným břemenem, je jím – i bez převzetí závazku k jeho dodržování v nájemní smlouvě - omezen též nájemce. Omezuje-li totiž věcné břemeno vlastníka zatížené nemovitosti, tím spíše musí omezovat jejího nájemce, jehož právo užívat nemovitost zakládá (jen) nájemní smlouva (arg. a maiori ad minus).

IV. Okolnost, že vlastníka nemovité věci lze omezit ve prospěch jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet nebo něco konat, i jinou smlouvou než smlouvou o zřízení věcného břemene (smlouvou, která by zavazovala jen smluvní strany a která by tedy neměla věcně právní povahu), neznamená, že v takovém případě strany nemohou dát přednost uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1575/2016, ze dne 21. 2. 2017


26.04.2017 00:02

Zřízení služebnosti nezbytné cesty k vybudování nové stavby

Zásah do práva vlastníka pozemku zřízením služebnosti nezbytné cesty (§ 1029 a následující o. z.) nebo nezbytné cesty formou obligace přichází v úvahu pouze tehdy, má-li sloužit dlouhodobému účelu, přičemž pravidlem bude zřízení ve formě služebnosti; jinak by totiž hrozilo, že při každé změně vlastníka panující či služebné nemovitosti bude třeba zřizovat cestu znovu. Takový účel je naplněn zejména tehdy, má-li být přístup zřízen k již existující stavbě. K pouhému vybudování nové (zamýšlené) stavby však v poměrech právní úpravy účinné po 1. 1. 2014 zřízení nezbytné cesty zpravidla sloužit nemůže.

I přes relativně citelný zásah do práv vlastníka sousedního pozemku, představuje § 1022 o. z. mírnější prostředek, jenž může sloužit k uspokojení žadatele o nezbytnou cestu, který na svém pozemku, k němuž nemá dostatečný přístup, hodlá zřídit stavbu. Vedle tohoto soukromoprávního institutu, jenž s účinností od 1. 1. 2014 vlastníka zamýšlené stavby opravňuje žádat vlastníka sousedního pozemku o umožnění přístupu přes jeho pozemek na pozemek bez dostatečného přístupu, lze splnění obdobného účelu dosáhnout ve sféře veřejného práva postupem podle § 141 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 3398/2016, ze dne 24. 1. 2017


01.02.2017 00:02

Zřízení nezbytné cesty v případě nabytí nemovitosti bez přístupu

I. Koupě nemovité věci bez spojení s veřejnou cestou automaticky neznamená, že nabyvatel nemá právo na povolení nezbytné cesty. K zamítnutí žaloby na povolení nezbytné cesty lze proto přistoupit až na základě posouzení veškerých konkrétních okolností případu, z nichž vyplyne jednoznačný závěr, že nabyvatel nemovitosti v daném případě postupoval hrubě nedbale či dokonce úmyslně, v důsledku čehož zabránil zřízení či existenci přístupu ke své nemovitosti.

Při řešení otázky, zda nabyvatel jednal hrubě nedbale či dokonce úmyslně, bude třeba zvážit veškeré okolnosti případu. Zejména bude nezbytné posoudit chování nabyvatele, zcizitele a dalších osob (např. sousedů), obsah listin dostupných před nabytím nemovité věci (např. znalecký posudek, výpis katastru nemovitostí) a konkrétní místní podmínky (např. patrná absence cesty k nabývané nemovitosti). Zohlednit bude nezbytné především a) jak se nabyvatel zajímal o existenci přístupu k nemovité věci, b) zda nabyvatel věděl o absenci přístupu či zda vědět o absenci přístupu měl, c) jak nabyvatel naložil s informací o absenci přístupu, d) zda se nabyvatel pokusil přístup zpravidla již před nabytím nemovitosti získat, e) zda bylo reálné docílit povolením cesty jednáním nabyvatele. Rovněž bude nezbytné přihlédnout k dobré víře nabyvatele v existenci přístupové komunikace vyvolané kupř. vyjádřením zcizitele či stavem v terénu, který pochybnosti o absenci přístupu nevyvolával.

Při posuzování je třeba mít na paměti, že podmínkou obsaženou v § 1032 odst. 1 písm. b) o. z. nemá být sankcionována sama o sobě skutečnost, že někdo nabyl nemovitou věc bez přístupu, nýbrž především ta okolnost, že nabyvatel se lehkovážně spoléhal na to, že mu bude přístup k pozemku po jeho nabytí umožněn sousedy či povolen soudem, přičemž se nepokusil si přístup zajistit před nabytím nemovité věci sám, ačkoliv tak nepochybně učinit mohl. Pokud se naopak o zajištění přístupu nabyvatel pokusil, jeho snaha však nebyla úspěšná (například pro kategorický nesouhlas sousedů či pro požadavky sousedů, které po nabyvateli nebylo možné spravedlivě požadovat), pak mu nelze tuto skutečnost přičítat k tíži. Úmyslem zákonodárce totiž zjevně nebylo vytvoření kategorie nemovitostí bez přístupu, k nimž již nebude moci být nezbytná cesta povolena, nýbrž úmyslem bylo sankcionovat lehkovážné jednání nabyvatelů.

II. Pokud soud v jednotlivých individuálních případech dospěje k závěru, že jednání žadatele o nezbytnou cestu sice je nedbalé, ale nejde o nedbalost hrubou, a není tudíž takové jednání na překážku povolení nezbytné cesty, lze okolnosti tohoto jednání promítnout do úvahy, nakolik se mohou projevit ve stanovení výše úplaty za povolení nezbytné cesty.

III. Pokud nabyvatel nemovitosti nastoupí do probíhajícího řízení o povolení cesty, lze zohlednit i případnou patrnou nedbalost jeho právních předchůdců, a to tím spíše, jestliže by se jednalo o právnické osoby personálně propojené.

Zřízení nezbytné cesty nemůže být také povoleno žadateli, jenž má znalost o určité okolnosti spojené s jeho právním předchůdcem a využije ji ke své výhodě. Nabyvatel nemovitosti tudíž neodpovídá za zaviněné jednání svého právního předchůdce tehdy, pokud je nabyvatelem dobrověrným.

IV. Aplikace § 1032 odst. 2 o. z. dopadá na situace uzavřených prostor, přes které nemá být nezbytná cesta zřízena, přičemž uzavřenými prostorami jsou budovy, uzavřený dvůr či prostor u obytného domu, který je uzavřen oplocením před vstupem cizích osob. Ovšem v posuzovaném případě byla situace typově odlišná, když se žalobkyně domáhala povolen nezbytné cesty nikoliv přes uzavřený areál žalované, nýbrž povolení nezbytné cesty k předmětným budovám, které se v uzavřeném prostoru žalované již nacházejí. Na tyto případy přitom aplikace § 1032 odst. 2 o. z. stran uzavřených prostor nedopadá.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 3242/2015, ze dne 15. 11. 2016


07.12.2016 00:02

Přičitatelnost hrubé nedbalosti právních předchůdců žadateli o nezbytnou cestu

V praxi se mohou vyskytnout případy účelových převodů vlastnického práva k nemovité věci na potenciálního žadatele o nezbytnou cestu, jež budou mít za cíl vyloučit prostřednictvím negativní podmínky obsažené v § 1032 odst. 1 písm. b) o. z. dopady na hrubě nedbalé či úmyslné jednání právních předchůdců žadatele o nezbytnou cestu. Nemůže být proto vyloučeno posouzení konkrétních individuálně určených okolností případu, v jehož důsledku by bylo možné postavit najisto, zda hrubě nedbalé či dokonce úmyslné jednání právních předchůdců žadatele lze přičítat žadateli o nezbytnou cestu samotnému. V kladném případě by v takové situaci mohlo být žadateli právo na zřízení nezbytné cesty odepřeno.

Přístup k širšímu výkladu § 1032 odst. 1 písm. b) o. z. je odůvodněn judikatorní praxí rakouského Nejvyššího soudu, která vyložila § 2 odst. 1 NWG tak, že přičítá žadateli o nezbytnou cestu ve specifických okolnostech patrnou nedbalost jeho právních předchůdců. Tyto specifické okolnosti budou dány zejména tehdy, je-li žadatel informován o jednání jeho předchůdců, které má znaky patrné nedbalosti (například žadatel bydlel se svými rodiči, jeho právními předchůdci, a o jednání způsobivšího nedostatek cesty byl od počátku informován). Zřízení nezbytné cesty nemůže být také povoleno žadateli, jenž má znalost o určité okolnosti spojené s jeho právním předchůdcem a využije ji ke své výhodě. Judikatura tudíž dovodila, že nabyvatel nemovitosti neodpovídá za zaviněné jednání svého právního předchůdce tehdy, pokud je nabyvatelem dobrověrným.

V posuzované věci se odvolací soud ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně o tom, že žalobce se společně se svými rodiči výstavbou zděného plotu s vraty umístěnými u pozemku ve vlastnictví žalovaného a vybudováním dalších dvou objektů (kolny a přístřešku) podílel na vzniku stavu, kdy nemá přes svůj pozemek přístup k objektu garáže, a přestože v době výstavby nebyl vlastníkem nemovitých věcí, které na něj byly převedeny zhruba jeden rok po výstavbě, lze mu přičítat i za právní předchůdce hrubou nedbalost, v jejímž důsledku se zbavil přístupu k nemovité věci, k níž má být služebnost nezbytné cesty povolena. Tento závěr není zjevně nepřiměřený.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1499/2015, ze dne 20. 10. 2016


07.12.2016 00:01

Hrubě nedbalé či úmyslné jednání žadatele o nezbytnou cestu

Právní úprava obsažená v § 1029 a následujících o. z. se uplatní i v případě řízení zahájených před 1. 1. 2014 a vztahuje se i na posouzení právně významných skutečností vzniklých před uvedeným datem. Nemůže proto obstát námitka, že k naplnění podmínky hrubě nedbalého či úmyslného jednání, jímž by si žadatel o nezbytnou cestu způsobil nedostatek přístupu k nemovité věci, by muselo dojít až po 1. 1. 2014.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1499/2015, ze dne 20. 10. 2016


17.10.2016 00:00

Zřízení nezbytné cesty ve formě nájmu

I. Byť § 1029 odst. 2 věta druhá o. z. předpokládá, že lze nezbytnou cestu zřídit i jinak než jako služebnost, nezbytná cesta by měla být zpravidla povolována jako služebnost, a to s ohledem na právní jistotu žadatele o nezbytnou cestu, která by byla zpochybněna zejména v případě změny vlastníka pozemku, přes který by měla být nezbytná cesta povolena.

Zřízení nezbytné cesty ve formě nájmu je nicméně obecně možné. Způsob, jakým soud v dané věci zřídí nezbytnou cestu, je otázkou úvahovou, kterou může dovolací soud přezkoumat jen z hlediska zjevné nepřiměřenosti.

II. Veřejnou cestou se i v poměrech zákona č. 89/2012 Sb. (§ 1029 odst. 1 o. z.) rozumí také účelová komunikace.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 4205/2014, ze dne 7. 7. 2016


21.07.2016 00:00

Žaloba o určení neexistence práva odpovídajícího věcnému břemeni

I. Naléhavý právní zájem na určení neexistence práva odpovídajícího věcnému břemeni ve prospěch žalovaného je zde dán, jestliže účelem žaloby je výmaz tohoto práva z katastru nemovitostí. To, že žalovaný věcné břemeno nevyužívá ani jej využívat nechce, nemění nic na tom, že je toto právo ve prospěch žalovaného zapsáno do katastru nemovitostí a pokud žalobce tvrdí, že neexistuje, nelze mu upřít naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Ostatně není vyloučeno, že žalovaný věcné břemeno vykonávat začne, proto je žalobce oprávněn žádat určení jeho neexistence, čímž se naplňuje preventivní funkce určovací žaloby.

II. Hypotetická obava o to, že účastníci – ač k tomu jsou povinni – soudní rozhodnutí nebudou respektovat, je irelevantní při posuzování naléhavého právního zájmu žalobce na určení práva nebo právního vztahu. Upření možnosti žalobce žádat určení neexistence věcného břemene z tohoto důvodu by v důsledku znamenalo odepření spravedlnosti (denegatio iustitiae) ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 4366/2015, ze dne 20. 4. 2016


< strana 1 / 6 >
Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů