// Profipravo.cz / Smlouva o dílo

Smlouva o dílo

14.09.2021 00:01

Odstoupení od smlouvy o dílo z důvodu zvýšení ceny určené odhadem

Cena díla může být ujednána tak, že část bude určena pevnou částkou a část odhadem, a to vše při zachování díla jako celku.

Dohodnutý předmět díla v posuzované věci představoval dodání a instalaci výtahu, s nimiž byly spojeny i související stavební úpravy. Smluvní strany sjednaly cenu výtahu pevnou částkou (606.700 Kč) a cenu stavebních prací určily odhadem (30.000 Kč). Oznámení zhotovitelky o podstatném překročení ceny se vztahovalo k ceně určené odhadem. Není proto pochyb o tom, že zvýšení ceny stanovené odhadem o 102.100 Kč – několikanásobně převyšující 30.000 Kč – dosahuje intenzity podstatného překročení, které je důvodem pro odstoupení objednatele od smlouvy (§ 2612 odst. 1, 2 o. z.).

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2869/2020, ze dne 19. 5. 2021


24.08.2021 00:01

Obsah licence ze smlouvy o vytvoření architektonického stavebního díla

I. Pro případ, že strany smlouvy o dílo neuzavřou samostatnou licenční smlouvu, stanoví § 61 odst. 1 autorského zákona zákonnou domněnku, podle níž autor poskytl objednateli licenci k účelu vyplývajícímu ze smlouvy o dílo. Jinými slovy řečeno, strany smlouvy o dílo mezi sebou (kromě smlouvy o dílo) uzavírají též licenční smlouvu, kterou autor jako zhotovitel díla poskytuje objednateli jako nabyvateli za úplatu (zahrnutou již v ceně za dílo) nevýhradní licenci k takovým způsobům užití a v takovém rozsahu, jak to je nutné k dosažení účelu vyplývajícího ze smlouvy o dílo.

Není-li účel ve smlouvě o dílo výslovně ujednán, neznamená to, že by způsoby a rozsah užití díla objednatelem nebyly jakkoli limitovány, neboť konkrétní účel ze smlouvy vyplývá vždy (zpravidla hospodářský, ale i jiný). V takovém případě bude posouzení účelu věcí úvahy soudu v řízení o ochranu autorského práva, neboť závisí na konkrétních skutkových okolnostech projednávané věci. Soud přitom musí vycházet především z obsahu smlouvy. Břemeno tvrzení a důkazní přitom stíhá účastníka řízení, jemuž jde tvrzení o účelu ku prospěchu (zpravidla objednateli díla jako žalovanému).

Při určení obsahu licence poskytnuté autorem jako zhotovitelem je nutné vždy respektovat oprávněné zájmy objednatele. Účel vyplývající ze smlouvy o dílo například může vyžadovat, aby objednatel disponoval oprávněním poskytnout třetí osobě podlicenci, popřípadě též postoupit licenci na třetí osobu (například je-li autorem vytvořené dílo svou povahou předlohou k dalšímu zpracování). V takovém případě je nutné dovodit, že autor s podlicencí (s postoupením licence) vyslovil souhlas (z povahy věci se v tomto případě neprosadí zákonný požadavek na písemnou formu souhlasu uvedený v § 48 odst. 2 autorského zákona, resp. v § 2364 odst. 1 o. z.).

Stejně tak účel vyplývající ze smlouvy o dílo může vyžadovat úpravu či jinou změnu díla nebo jeho názvu (srov. § 51 autorského zákona). I v takovém případě je objednatel k potřebným úpravám nebo změnám oprávněn přistoupit, nevyhradil-li si autor ve smlouvě o dílo své svolení.

Naopak autor se musí zdržet veškerého jednání, kterým by mohl ohrozit či poškodit oprávněné zájmy objednatele podávající se z účelu vyplývajícího ze smlouvy o dílo. Osobnostní autorská práva a majetková autorská práva však zůstávají autorovi díla na objednávku zásadně zachována. Z toho vyplývá zejména povinnost objednatele užívat dílo (v rámci poskytnuté licence, zejména pak při jeho úpravě či jiné změně, je-li k nim oprávněn) způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a povinnost umožnit autorovi výkon práva autorského dohledu.

II. Nejvyšší soud se proto plně ztotožňuje se závěry komentářové literatury, vztahujícími se na díla stavební architektury vytvořená na objednávku, použitelnými jak pro poměry právní úpravy účinné od 1. 1. 2014, tak i pro poměry právní úpravy účinné do 31. 12. 2013, z nichž se podává:

1) Obecně lze dovozovat, že hospodářským účelem závazku vytvoření (stavebního) architektonického díla je zásadně následné zhotovení stavby takového díla pro potřeby objednatele, jež je na objednávku objednatele autorem původně vyjádřeno a odevzdáno zpravidla v podobě architektonické studie. Pouze zcela výjimečně nastává situace, kdy architektonické dílo je objednáváno za účelem jiným než stavebním (např. za účelem výstavním, sbírkovým apod.).

2) Proto platí, že součástí licence poskytnuté objednateli architektonického stavebního díla podle zákonné dispozitivní úpravy komentovaného ustanovení je vzhledem k pravidelnému účelu sjednané smlouvy (není-li sjednáno jinak) zásadně i oprávnění k rozmnožení (popř. též i k jinému účelově souvisejícímu užití) díla nejen stavbou, nýbrž i všemi ostatními způsoby, jež jsou pro realizaci stavby vzhledem k její povaze obvyklé (nebo dokonce vzhledem k úpravě veřejného práva stavebního i nutné). Součástí takové licence je pak zásadně i právo podlicence v takovém rozsahu, aby pořízení těchto rozmnoženin mohlo být zhotoveno na podnět objednatele třetími osobami, jež jsou k tomu vzhledem k obvyklé hospodářské praxi (nebo dokonce právními předpisy zejména z oboru veřejného práva stavebního) povolány.

3) Lze tedy uzavřít, že při obvyklém účelu uzavření smlouvy o vytvoření architektonického stavebního díla není objednatel tohoto díla povinen vyžádat si od autora jako zhotovitele díla (další) svolení (licenci) ani k pořízení (či k objednání pořízení) rozmnoženin tohoto díla v podobě a rozsahu obvyklém před zahájením realizace stavby (tj. zejména k pořízení projektové, prováděcí apod. dokumentace nebo ke zhotovení modelu stavby apod.), stejně jako ani ke zhotovení stavby samotné, to i v podobě přiměřeně pozměněné či přetvořené, zařazené do souboru či ve spojení s dílem jiným, pokud by se nejednalo o užití díla způsobem snižujícím hodnotu díla ve smyslu § 11 odst. 3 autorského zákona. V tomto směru je pak v zásadě nerozhodné, zda autor při sjednání ceny za vytvoření autorského díla právně neopodstatněně předpokládal další zisk v důsledku uzavření (další) smlouvy o dílo na zhotovení obecného (neautorského) díla v podobě projektové dokumentace či jiné přípravné rozmnoženiny svého architektonického díla či snad dokonce na zhotovení stavby samotné.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 2857/2019, ze dne 6. 4. 2021


28.04.2021 00:02

Nevhodnost věci, kterou objednatel předal k provedení díla

I. Způsobilo-li vadu použití věci, kterou objednatel předal zhotoviteli (lhostejno, zda k tomu byl smluvně zavázán), nejsou práva objednatele z vadného plnění dotčena s výjimkou případu, prokáže-li zhotovitel, že na nevhodnost předané věci objednatele včas upozornil a ten na jejím použití trval, nebo prokáže-li zhotovitel, že nevhodnost předané věci ani při vynaložení dostatečné péče nemohl zjistit.

II. Bylo-li v projednávané věci zjištěno, že vada díla (pokládky podlahy) byla způsobena pokládkou podlahové krytiny na nevhodný podklad, a že ji zhotovitelka realizovala, aniž ověřila vlhkost podkladu, provedla dílo vadně i přesto, že samotná řemeslná práce byla provedena kvalitně a byl použit materiál bez vad. Protože zhotovitelka neprokázala, že by objednatele na nevhodnost podkladu včas upozornila a že ten na jeho použití výslovně trval, nemůže být dotčeno právo objednatele z vadného plnění.

Je totiž odpovědností zhotovitele - odborníka - aby v každém konkrétním případě navrhl takový postup provedení díla, který zaručí základní vlastnosti věci (její součásti) a který splňuje odborně technické požadavky. Povinnost provést dílo s potřebnou péčí znamená, že zhotovitel musí postupovat způsobem, jakým se obvykle při provedení díla k tomu kvalifikovanými osobami postupuje. Je na něm, aby odborně vyhodnotil podmínky pro pokládku v daném místě - včetně toho, lze-li pokládku realizovat na podklad určený objednatelem, resp. zda podklad (např. při zvoleném typu krytiny, materiálu, technologii pokládky apod.) nemá nedostatky bránící řádnému provedení díla. Pokud by se v tomto směru podmínky pro řádné provedení díla ukázaly býti nevhodné, je zhotovitel povinen na to objednatele bez zbytečného odkladu upozornit. Takovou povinnost nemá pouze tehdy, nemohl-li nevhodnost zjistit ani při vynaložení potřebné péče. Pokud tak zhotovitel učiní před započetím pokládky nebo v průběhu provádění díla, nastupuje režim § 2594 odst. 2 až 4 o. z.; to se však v projednávané věci nestalo, neboť zhotovitelka dílo provedla a dokončila. Nevhodnost podkladu byla zjištěna až poté, co objednatel uplatnil právo z vadného plnění. V takovém případě je namístě režim § 2102 odst. 1 o. z., podle něhož se zhotovitelka odpovědnosti mohla zprostit pouze, pokud prokázala, že na nevhodnost předané věci (zde nevhodného podkladu) objednatele včas upozornila a objednatel na jejím použití trval, nebo pokud prokázala, že nevhodnost předané věci ani při vynaložení dostatečné péče nemohla zjistit. To se však rovněž nestalo, takže práva objednatele z vadného plnění nemohou být dotčena.

III. Počátek lhůty k odstranění vady se odvíjí zásadně od okamžiku volby objednatele z vadného plnění. Překážka spočívající ve vlhkosti podlahy zde nemůže mít ve vztahu k povinnosti zhotovitelky odstranit vadu díla v přiměřené době liberační význam, neboť nejde o okolnost nepředvídatelnou nebo vzniklou nezávisle na její vůli. Naopak zhotovitelka porušila svoji primární povinnost postupovat odborně kvalitně, v důsledku čehož je dílo vadné.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 772/2019, ze dne 27. 1. 2021


10.03.2021 00:02

K možnosti částečného odstoupení od smlouvy o dílo

I. V obecném ustanovení § 2004 odst. 2 o. z., které upravuje odstoupení od smlouvy, zákonodárce výslovně zakotvuje možnost věřitele v případě, že dlužník plnil zčásti, odstoupit pouze od nesplněného zbytku plnění. Odstoupit od celé smlouvy pak věřitel může pouze v případě, kdy pro něj plnění nemá význam. Zákonná úprava směřuje k tomu, aby byly zásahy zpětných ex tunc účinků odstoupení od smlouvy pokud možno minimální a zrušení závazku se zbytečně netýkalo i těch jeho částí, které mohou po odstoupení přetrvat, tedy aby nedocházelo k neúčelnému zmaření smlouvy bez racionálního podkladu. Proto je stanoveno, že v případě již proběhnuvšího částečného plnění (které je věřitel podle § 1930 odst. 2 o. z. povinen přijmout) může věřitel od smlouvy odstoupit jen ohledně nesplněného zbytku plnění. Účinky odstoupení se tedy mohou týkat pouze té části závazku, která ještě splněním nezanikla a fakticky se tedy o zrušení ex tunc jednat nebude.

Shora uvedený závěr je použitelný i v případě smlouvy o dílo, resp. aplikace ustanovení § 2593 o. z., neboť v citovaném ustanovení spojení „odstoupit od smlouvy“ není blíže konkretizováno. Je proto nutné vyjít z analogického užití ustanovení § 2004 odst. 2 o. z., jež obecně upravuje možnost odstoupení od smlouvy, a které v případě, že již došlo k částečnému plnění smlouvy, neumožňuje odstoupit od smlouvy jako celku, pokud nejde o částečné plnění, které nemá pro věřitele význam.

Pro možnost částečného odstoupení od smlouvy podle ustanovení § 2004 odst. 2 o. z. není podstatný závěr, zda bylo mezi stranami sjednáno plnění po částech, nýbrž závěr, zda k částečnému plnění skutečně došlo.

II. Zákon ke splnění povinnosti zhotovitele provést dílo stanoví dvě podmínky, a to dokončení díla a předání díla; obě tyto podmínky musí být splněny kumulativně. Nadále použitelná judikatura je ustálena v závěru, že sjednají-li si smluvní strany způsob a postup pro předání díla, má to ten důsledek, že k provedení předmětného díla může dojít pouze způsobem a postupem dohodnutým účastníky ve smlouvě, nikoli postupem a způsobem jiným, tedy ani fakticky. Je-li ve smlouvě specifikován způsob předání díla tak, že jde o protokolární předání, nelze při absenci předávacího protokolu považovat dílo za předané a převzaté pouze na základě dalších okolností případu. Existence předávacího protokolu tvoří hmotněprávní podmínku předání a převzetí díla. Nebyl-li předávací protokol, tvořící hmotněprávní podmínku předání a převzetí díla, podepsán všemi osobami, které ho podle smlouvy o dílo podepsat měly, není možné dílo považovat za předané a převzaté. Tyto závěry lze plně vztáhnout i na případy postupného provádění díla podle ustanovení § 2606 o. z.

Nedošlo-li (ani) k částečnému provedení díla, neboť dílo nebylo předáno ve smlouvě dohodnutým způsobem (a tedy k částečnému splnění závazku zhotovitele), je aplikace ustanovení § 2004 odst. 2 o. z. v projednávané věci vyloučena.

Skutečnost, že žádná část díla nebyla dosud předána, však neznamená nemožnost odstoupit od smlouvy pouze částečně za podmínek daných v ustanovení § 2593 o. z. Je-li objednatel oprávněn podle tohoto ustanovení odstoupit od smlouvy jako celku, nebrání mu to odstoupit od smlouvy pouze zčásti, neboť dává-li zákon objednateli určité oprávnění, nelze dovodit, že by mu zakazoval využít tohoto oprávnění pouze zčásti. Tento výklad není ani v rozporu s ustanovením § 2004 o. z., které výslovně nezapovídá jiné případy částečného odstoupení od smlouvy než ty, které jsou vymezeny v jeho odstavcích 2 a 3.

III. Je-li smyslem a účelem odstoupení od smlouvy přivodit od počátku zánik (určitých) práv a závazků ze smlouvy, v případě částečného odstoupení z množiny všech původně sjednaných práv a povinností přivodit zánik pouze některých (srov. § 2004 a § 2005 odst. 1 o. z.), nelze účinně částečně odstoupit od smlouvy v těch případech, kdy by také zákonem předpokládané účinky nemohly nastat. Odstoupit částečně od smlouvy účinně nelze, pokud nejsou mezi stranami jednotlivá práva a povinnosti vymezeny způsobem, který by podle shodné vůle obou stran umožňoval oddělit jejich určitou část a jednoznačně ji přiřadit k právům a povinnostem zanikajícím nebo přetrvávajícím po částečném odstoupení. Při částečném odstoupení od smlouvy o dílo je tak třeba při posouzení oddělitelnosti části předmětu smlouvy zohlednit, že jde o synallagmatický závazek, pro který je charakteristická vzájemná podmíněnost plnění obou smluvních stran. O oddělitelnou část plnění může jít pouze tehdy, pokud lze u takové části plnění vymezit její ekvivalent u protiplnění.

Podle ustanovení § 2593 o. z. tedy nemohou nastat účinky částečného odstoupení od smlouvy o dílo v případech, kdy z obsahu smlouvy, či z jiného jednání stran, nebude v době částečného odstoupení od smlouvy zřejmé, jaká cena odpovídala podle shodné vůle obou stran té části díla, od které (od jejího provedení) objednatel odstupuje. Pokud v takovém případě objednatel od smlouvy částečně odstoupí (byť by v odstoupení vyjádřil jaká práva a povinnosti ze smlouvy podle něj přetrvávají a jaká zanikají), nemůže takové odstoupení od smlouvy vyvolat zamýšlené účinky, nelze-li u takové části plnění ve shodě s předchozí projevenou vůlí obou stran vymezit jeho ekvivalent u protiplnění.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 3345/2018, ze dne 25. 11. 2020


26.10.2020 00:02

Dokončení díla předvedením jeho způsobilosti sloužit svému účelu

Dílo je podle § 2605 odst. 1 o. z. dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Skutečnost, že dílo trpí vadami, sama o sobě nemusí znamenat, že dílo nemůže být dokončeno předvedením jeho způsobilosti sloužit svému účelu. Musí však jít právě o vady takové povahy, které vzhledem ke konkrétnímu dílu nebrání dílu sloužit svému účelu. Posouzení, zdali dané vady brání dílu sloužit svému účelu, bude vždy záležet na konkrétním případu. V případě výtahů si lze představit např. takové vady, jež nebrání dílu sloužit svému účelu, jako chybějící zrcadlo, nesprávné označení pater, nepůjde-li o výtah sloužící např. nevidomým, absence hlasového potvrzení patra apod.

Byla-li však v podmínkách projednávané věci zjištěna např. nesprávná nosnost výtahu mající vliv na počet dopravovaných osob, není tato vada slučitelná s účelem, jemuž má bezpečný provoz výtahu sloužit. Na uvedeném nic nemění skutečnost, že dílo bylo uvedeno do tzv. zkušebního provozu.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 3512/2018, ze dne 13. 7. 2020


15.01.2020 00:01

Ujednání ceny díla odkazem na rozpočet

Jedním ze způsobů určení ceny díla dohodou stran je ujednání odkazem na rozpočet, který je součástí smlouvy nebo byl objednateli sdělen zhotovitelem do uzavření smlouvy. S výjimkou mimořádných nepředvídatelných okolností nastalých při provádění díla, kdy lze postupovat podle § 2620 odst. 2 o. z., platí, že nelze žádat změnu ceny díla určené rozpočtem. Právo zhotovitele na zvýšení ceny určené na základě rozpočtu daného s výhradou neúplnosti nebo rozpočtu nezávazného a právo objednatele odstoupit od smlouvy, požaduje-li zhotovitel zvýšení ceny o více než 10%, upravuje ustanovení § 2622 o. z.

V obecném smyslu představuje rozpočet konečné sestavení nákladů, jichž bude zhotovení díla vyžadovat, nikoliv pouhý přibližný nástin možných nákladů. V rozpočtu jsou v jednotlivých položkách stanoveny náklady na potřebné práce, hmoty podle druhu, počtu a množství (materiál), a to nejen podle obsahu a rozsahu činností při provádění díla, ale i ocenění jednotlivých rozpočtových prací. Pouhé prohlášení zhotovitele, „že práce budou vyžadovati přibližně určitého peníze,“ není rozpočtem.

V posuzované smlouvě o dílo účastníci cenu předmětu díla neujednali odkazem na rozpočet, jak předpokládá ustanovení § 2620 odst. 1 o. z. Cena stavebních prací nezbytných pro montáž výtahu byla určena odhadem a odkaz na „rozpočet stavebních firem,“ tedy subdodavatelů, kteří nejsou stranami smlouvy o dílo, odkazem na položkový rozpočet není.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 989/2019, ze dne 15. 10. 2019


24.01.2019 00:00

Provedení díla

Dílo, které nebylo dokončeno, nelze považovat – i přes jeho převzetí objednatelem – za dílo provedené.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 724/2018, ze dne 30. 10. 2018


03.01.2019 00:00

Náklady vynaložené na vícepráce z důvodu neúplné zadávací dokumentace

Ujednání o pevné ceně díla ve smlouvě je okolností vylučující příčinnou souvislost mezi vadnou zadávací dokumentací předloženou objednatelkou (zadavatelkou veřejné zakázky) a vznikem škody spočívající v nákladech vynaložených zhotovitelkou za vícepráce.

V posuzované věci k úhradě nákladů za vícepráce nedošlo proto, že si obě strany ve smlouvě o dílo sjednaly pevnou cenu, tj. cenu obsahující i případné další náklady za další nutné práce nespecifikované projektem a položkovým rozpočtem, potřebné pro řádné dokončení díla, a to i ve značném rozsahu. Jestliže zhotovitelka smlouvu v rámci své smluvní autonomie v uvedeném znění uzavřela, pak byť návrh smlouvy předložila objednatelka, zhotovitelka se po ní nemůže vynaložených dalších nákladů domáhat z titulu náhrady škody, neboť příčina nezaplacení nákladů vynaložených v rámci závazkového vztahu tkví ve smluvním ujednání, nikoli v porušení právní povinnosti objednatelkou.

Řetězec příčin nezakládá příčinnou souvislost mezi jednáním škůdce a vzniklou škodou tehdy, vstupuje-li do děje jiná, na jednání škůdce nezávislá, skutečnost, která je pro vznik škody rozhodující. Náklady vynaložené zhotovitelkou na vícepráce a neuhrazené objednatelkou v důsledku smluvního ujednání o pevné ceně díla zde tak nemohou být škodou vzniklou v příčinné souvislosti s neúplnou zadávací dokumentací.

Stejně tak se podle ustálené rozhodovací praxe nemůže zhotovitelka díla domoci zaplacení víceprací z titulu bezdůvodného obohacení, nedohodly-li se strany na změně díla a nebyly-li splněny smluvené podmínky pro úhradu víceprací.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 492/2018, ze dne 19. 9. 2018


12.06.2017 00:02

Ujednání o výši ceny díla ve smlouvě o dílo do 31. 12. 2013

V období od 1. 1. 1992 do 31. 12. 2013 nebylo se zřetelem ke znění § 634 odst. 1 obč. zák. ujednání o výši ceny díla podstatnou náležitostí smlouvy o dílo. Nezbytným předpokladem vzniku smlouvy o dílo byla pouze dohoda smluvních stran o tom, že dílo bude provedeno za úplatu. Nebyla-li výše ceny sjednána smlouvou nebo stanovena zvláštními předpisy, bylo potřeba poskytnout cenu přiměřenou.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 1717/2015, ze dne 17. 5. 2017


16.05.2016 00:02

Včasné oznámení vad díla spotřebitelem; volba obchodního zákoníku

I. Písemná dohoda stran smlouvy o dílo, že jejich závazkový vztah, který nespadá pod vztahy uvedené v § 261 obch. zák., se řídí obchodním zákoníkem, směřuje ke zhoršení právního postavení objednatele, který není podnikatelem, jestliže se strany současně nedohodly, že ke včasnému oznámení vad díla postačí, oznámí-li objednatel vady díla zhotoviteli v záruční době. Taková dohoda je neplatná, což znamená, že právní vztah stran ze smlouvy o dílo se jako celek řídí občanským zákoníkem č. 40/1964 Sb.

II. Ustanovení § 262 odst. 1 obch. zák. prohlašuje dohodu o volbě obchodního zákoníku za neplatnou již tehdy, jestliže ke zhoršení postavení účastníka smlouvy, který není podnikatelem, teprve „směřuje“ [nevyžaduje, aby se s vlastním uzavřením dohody o volbě obchodního zákoníku v návaznosti na obsah závazkového právního vztahu, pro který byla tato volba vykonána, pojil následek spočívající v tom, že postavení účastníka smlouvy, který není podnikatelem, se (již) „zhoršilo“].

podle rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 3737/2012, ze dne 13. 4. 2016


10.05.2013 00:00

K určitosti vymezení předmětu smlouvy o dílo („rekonstrukce domu“)

Pokud z provedeného dokazování vyplynulo, že účastníci si ve smlouvě o dílo sjednali jako předmět smlouvy rekonstrukci rodinného domu podle rozpočtu, který byl přílohou smlouvy, tvořil její nedílnou součást, a tento položkový rozpočet byl označen jako Rekonstrukce kovárny, 1. patro, za cenu 1 463 344 Kč bez DPH a obsahoval podrobnou specifikaci prací, které měly být provedeny a rovněž podrobnou specifikaci materiálů, které měly být použity, tj. konkrétně provedení sádrokartonových příček, omítek, vnitřní kanalizace, vnitřního rozvodu vody, soupis zařizovacích předmětů velké a malé koupelny, vybavení kotelny, kvality podlah a obkladů, truhlářských rekonstrukčních prací (kuchyňské linky ve velkém a malém bytě, skříně v koupelně), pak z uvedeného zjištění nelze dovodit, jak nesprávně učinil odvolací soud, že předmět smlouvy nebyl sjednán určitě, a to s odůvodněním, že není jasné jaké práce má zhotovitel pro objednatele provést.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 964/2012, ze dne 17. 4. 2013


28.03.2013 00:00

K odstranění vad objednatelem na náklady zhotovitele

Strany mohou ve smlouvě o dílo platně sjednat, že si objednatel - při splnění dohodnutých podmínek - může nechat vady díla odstranit na náklady zhotovitele třetí osobou.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2851/2011, ze dne 28. 2. 2013


23.08.2011 00:02

K odpovědnosti zhotovitele za vady z vadného materiálu nebo nevhodných pokynů

Podle druhého odstavce § 645 obč. zák. zhotovitel díla odpovídá i za vady, jejichž příčinou byla vadnost materiálu dodaného objednatelem nebo nevhodnost jeho pokynů. Za takové vady neodpovídá zhotovitel jen v případě, že splnil svou povinnost objednatele na nevhodnost materiálu nebo pokynů upozornit. Odpovědnost zhotovitele podle citovaného odstavce je odpovědností objektivní (tj. odpovědností za výsledek), své odpovědnosti se zhotovitel nemůže zprostit ani s poukazem na zaviněné protiprávní jednání třetích osob.

Za nedostatky materiálu se přitom považují nejen jeho zjevné a skryté vady, ale i takové jeho vlastnosti, které znemožňují objednané dílo řádně zhotovit.

V případě pokynu objednatele, u něhož byla nevhodnost zjištěna až dodatečně, nastává stejná situace jako u skrytých vad objednatelem dodaného materiálu; i za tyto nedostatky nese – objektivně – odpovědnost zhotovitel. Povinnost upozornit na nevhodnost pokynů je povinností objektivní, neboť zhotovitel nese následky jejího nesplnění i tehdy, jestliže o nevhodnosti nevěděl (nemohl vědět).

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 4142/2008, ze dne 17. 6. 2011


12.04.2011 00:00

K vázanosti soudu návrhem („nárok na vypořádání při odstoupení“)

Byl-li žalobou uplatněn nárok na peněžité plnění opírající se o tvrzení, že na základě smlouvy o dílo dodal žalobce předmět díla žalovanému, který je však žalobci nezaplatil, přičemž soud dospěl v otázce posouzení platnosti odstoupení od smlouvy o dílo k jinému závěru než žalobce, a dovodil proto, že smlouva (resp. práva a povinnosti stran ze smlouvy) odstoupením zanikla, pak bylo povinností soudu posoudit uplatněný nárok na zaplacení peněžité částky též z toho pohledu, zda její přiznání neumožňují právní normy upravující vypořádání stran smlouvy o dílo pro případ, že jejich práva a povinnosti ze smlouvy zanikly odstoupením od smlouvy; skutková zjištění učiněná na základě žalobních tvrzení (též o tom, že žalovaný od smlouvy o dílo odstoupil) podřazení uplatněného nároku pod tyto normy umožňovala a soud tedy předmět řízení vymezený žalobou nepřekročil.

Opačný, formalistický pohled se neslučuje s účelem občanského soudního řízení vyplývajícím z ustanovení § 1 o. s. ř., jímž je především zajištění spravedlivé ochrany práv a oprávněných zájmů účastníků, a jeho akceptací by došlo k porušení práva na spravedlivý proces, zakotveného v článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v článku 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod; ústavnímu požadavku na poskytnutí efektivní soudní ochrany (srov. článek 90, větu první, Ústavy České republiky) vyhovuje pouze takové pojetí, jež umožní, aby spor mezi účastníky, po skutkové stránce v žalobě dostatečně identifikovaný, byl v řízení před soudem vyřešen.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 4778/2010, ze dne 23. 3. 2011


27.01.2011 00:01

Ke sjednání odstupného ve spotřebitelské smlouvě o dílo

Z ustanovení § 642 odst. 1 obč. zák. pro objednatele vyplývá právo kdykoli (až do zhotovení díla) i bez udání důvodu odstoupit od smlouvy o dílo a následkem takového odstoupení je pouze povinnost zaplatit zhotoviteli částku, která připadá na práce již vykonané, pokud zhotovitel nemůže jejich výsledek použít jinak, a nahradit mu účelně vynaložené náklady.

V souzené věci není pochyb o tom, že sjednáním odstupného se postavení objednatelů – spotřebitelů zhoršilo, neboť povinnost k zaplacení již vykonaných prací a účelně vynaložených nákladů, které jako jediný následek odstoupení upravuje § 642 odst. 1 obč. zák., tíží objednatele i podle této spotřebitelské smlouvy o dílo, a navíc jako další sankce bylo ve smlouvě sjednáno odstupné, k jehož zaplacení či k zaplacení obdobné sankce nejsou objednatele podle žádného zákonného ustanovení povinni. Ujednání o odstupném je tak neplatné pro rozpor s ustanovením § 55 odst. 1 obč. zák.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2330/2009, ze dne 29. 11. 2010


12.10.2010 00:01

K odstoupení od smlouvy o dílo po marném uplynutí dodatečné lhůty

I. Ustanovení § 642 odst. 2 obč. zák. dává objednateli právo od smlouvy odstoupit i v případě, kdy lze s ohledem na všechny okolnosti případu důvodně předpokládat, že zhotovitel dílo neprovede včas, i když lhůta k plnění dosud neuplynula, a opožděnost provedení díla tak není jednoznačně zjištěna.

Dovolatel se však mýlí, domnívá-li se, že předpokladem pro použití ustanovení § 642 odst. 2 obč. zák. je to, že poskytnutí dodatečné přiměřené lhůty a odstoupení od smlouvy musí předcházet dohodnutému datu plnění. Může-li objednatel poté, co zhotoviteli poskytne dodatečnou přiměřenou lhůtu, od smlouvy o dílo odstoupit, lze-li opožděnost provedení díla pouze důvodně předpokládat, tím spíše má toto právo v případě, kdy je takové porušení smlouvy o dílo ze strany zhotovitele postaveno najisto.

Předpokladem pro odstoupení od smlouvy o dílo pro jeho opožděnost je podle ustanovení § 642 odst. 2 obč. zák. (vedle opožděnosti ať už důvodně předpokládané či již skutečně nastanuvší) to, že objednatel určil zhotoviteli dodatečnou přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy a že zhotovitel ani v této lhůtě dílo neprovedl. Rozhodné přitom není, zda zhotovitel v poskytnuté lhůtě začne s prováděním díla, nýbrž to, zda do jejího uplynutí dílo dokončí. Objednatel tak má právo od smlouvy o dílo odstoupit od uplynutí přiměřené lhůty, kterou zhotoviteli poskytl, až do zhotovení díla.

II. Z dikce ustanovení § 642 odst. 2 obč. zák. jednoznačně vyplývá, že objednatel určuje přiměřenou lhůtu ke zhotovení díla jednostranným právním úkonem adresovaným zhotoviteli. Úvaha dovolatele, že se jedná o změnu smlouvy o dílo, k níž je třeba písemné dohody, je proto také mylná.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1043/2009, ze dne 23. 9. 2010


01.09.2010 00:01

K náhradě nákladů na odstranění vad díla třetí osobou

Z důvodu náhrady škody se nelze domáhat nároků, které vyplývají ze závazků z odpovědnosti za vady. Majetková újma, která spočívá ve vadném provedení opravy (úpravy), tj. ve vadnosti poskytnutého plnění, je napravitelná jen v rámci odpovědnosti za vady. Nárok na náhradu nákladů potřebných k odstranění vady provedené opravy je nárokem z odpovědnosti zhotovitele za vady provedené opravy; nároků, které vyplývají ze závazků z odpovědnosti za vady, se nelze domáhat z titulu náhrady škody.

Právo na odstranění vady díla zhotoveného na základě smlouvy uzavřené podle občanského zákoníku je základním nárokem objednatele a umožňuje mu domáhat se bezplatného, včasného a řádného odstranění vady.

Pojem „bez zbytečného odkladu“, který konkretizuje povinnost včasného odstranění vady, je třeba vykládat podle okolností každého případu, s přihlédnutím k povaze zhotovené věci a náročnosti odstranění vady. Zákon pamatuje i na případy, kdy zhotovitel neodstranil vadu „bez zbytečného odkladu“; v takovém případě se vada stává tzv. subjektivně neodstranitelnou, což ve svém důsledku znamená, že objednateli vzniká právo na zrušení smlouvy (§ 648 odst. 2 věta druhá obč. zák.) nebo právo na přiměřenou slevu z ceny (§ 648 odst. 2 věta třetí obč. zák.).

Nelze však v takovém případě suplovat právo z odpovědnosti za vadu právem na náhradu škody. Lze v dané věci tudíž přisvědčit zhotoviteli, který prokázal připravenost odstranit vytčené vady díla, že objednatel v souvislosti s uplatněním práva z odpovědnosti za vady nedodržel zákonný postup, když mu znemožnil provést odstranění vytčených vad díla a jejich odstranění objednal u subjektu odlišného od zhotovitele. Přiznání práva na náhradu nákladů, které objednatel vynaložil na takové odstranění vad díla třetí osobou, tak nemá oporu v zákoně.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1508/2008, ze dne 29. 6. 2010


03.08.2010 00:02

K převzetí díla pouze jedním z objednatelů – spoluvlastníků věci

Objednatelé jsou ze smlouvy o opravě a úpravě věci, která je v jejich podílovém spoluvlastnictví, oprávněni a povinni společně a nerozdílně. Z hlediska závazku z odpovědnosti za vady postačí, převezme-li dílo od zhotovitele jeden z těchto objednatelů.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3948/2007, ze dne 20. 4. 2010


03.08.2010 00:01

K oprávnění autorského dozoru jednat za objednatele

Samotná skutečnost, že byla uzavřena smlouva o výkonu autorského dozoru, neumožňuje bez dalšího učinit závěr o oprávněnosti osoby vykonávající autorský dozor smluvit se zhotovitelem díla změnu ve způsobu provedení díla. Tak by tomu bylo jen v případě, jestliže by smlouva obsahovala zmocnění autora projektu k takovému jednání jménem objednatele. Pro právní posouzení věci je tudíž vždy významné zjištění, co bylo obsahem smluvního ujednání autora projektu a objednatele.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3948/2007, ze dne 20. 4. 2010


03.08.2010 00:00

K odpovědnosti zhotovitele za vady při nevhodných pokynech objednatele

Zhotovitel odpovídá za vady, jejichž příčinou byla nevhodnost pokynů objednatele, jestliže nesplnil svou povinnost podle § 637 odst. 1 obč. zák. a objednatele na nevhodnost pokynů (včas) neupozornil.

Odpovědnost zhotovitele za předmětnou vadu střechy spočívající v nedodržení projektu, pokud jde o její přesah v dvorní části domu o 500 mm, by v posuzované věci byla vyloučena jen tehdy, jestliže by na nevhodnost projektu (bezodkladně) upozornil objednatele dříve, než byla střecha položena, a nikoli až před předáním díla.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3948/2007, ze dne 20. 4. 2010


< strana 1 / 2 >
Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů