// Profipravo.cz / Cenné papíry

Cenné papíry

14.08.2019 00:01

Lhůta k podání dalšího návrhu na umoření směnky

Další návrh na umoření směnky lze podat nejpozději do jednoho měsíce od uplynutí lhůty uvedené v ustanovení 307 odst. 2 z. ř. s.

Opačný právní názor odvolacího soudu, podle něhož je lhůta k podání dalšího návrhu na umoření směnky lhůtou „pořádkovou“, odporuje výslovnému znění ustanovení § 313 odst. 3 z. ř. s. (ve spojení s důvodovou zprávou k tomuto zákonu).

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2843/2017, ze dne 29. 5. 2019


08.08.2019 00:02

Podpis avalisty na směnce zajišťující určitý kauzální závazek

V posuzované věci žalovaný blankosměnku podepsal k doložce „per aval“; tím se zaručil za její zaplacení (s výminkou jejího doplnění a přeměny na směnku). Jiný závazek žalovaného, než ve směnečné listině vyjádřený, z podpisu blankosměnky směnečným rukojmím dovozovat nelze, a to ani v souvislosti s textem nacházejícím se na blankosměnce (v části listiny pod podpisy směnečných dlužníků), podle něhož slouží k zajištění pohledávek vyplývajících ze smlouvy o půjčce. Zmíněný text vyjadřuje (jen) důvod vystavení blankosměnky (její zajišťovací povahu); nic nemění na neakcesorické povaze závazku z blankosměnky ve vztahu závazku blankosměnkou zajištěnému.

Jinými slovy, z blankosměnky (podpisu směnečného rukojmího) nelze usuzovat na (současný) vznik ručitelského závazku směnečného rukojmího za zaplacení směnkou zajištěné pohledávky.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 4432/2017, ze dne 30. 4. 2019


08.08.2019 00:01

Plnění na směnku před právní mocí usnesení o umoření směnky

Nabude-li právní moci usnesení, kterým se směnka prohlašuje za umořenou, pak tímto okamžikem se toto usnesení stává samo nositelem práv ze směnky a navrhovatel se tímto usnesením legitimuje vůči směnečným dlužníkům.

Skutečnost, že po určitou dobu zde nebyla listina (směnka), ze které remitentu vzniklo právo na zaplacení směnečné sumy (s postižními právy) vůči směnečným dlužníkům, neměla (za stavu, kdy se směnka stala v době před jejím zničením splatnou a byla předložena výstavci k placení) vliv na povinnost směnečných dlužníků plnit na směnku. Jinými slovy, nabylo-li (byť v době poté, kdy bylo plněno na směnku) usnesení o umoření směnky právní moci, není takto poskytnuté plnění plněním bez (hmotně) právního důvodu, ani plněním z právního důvodu, který odpadl. Rovněž zákaz platit podle umořované listiny obsažený v ustanovení § 185m odst. 3 o. s. ř. (ve znění účinném do 31. prosince 2013) je v daných poměrech (pro posouzení, zda vzniklo bezdůvodné obohacení) bez právního významu.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 1697/2017, ze dne 30. 4. 2019


19.02.2019 00:00

Soudní smír v řízení o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu

Ani povaha řízení o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, ani povaha samotného směnečného řízení nepochybně nevylučuje možnost skončit námitkové řízení soudním smírem podle § 99 o. s. ř.

Přestože tak zákon výslovně nestanoví, z povahy věci je zřejmé, že schválí-li soud smír účastníků, musí současně odklidit již vydaný směnečný platební rozkaz, jehož právní moc a vykonatelnost byla podáním námitek odložena a o jehož správnosti již (v důsledku účastníky uzavřeného a soudem schváleného smíru) nebude v námitkovém řízení moci být rozhodováno. Soud proto v usnesení, kterým schvaluje smír účastníků, rozhodne rovněž o zrušení směnečného platebního rozkazu. Jakkoli je uvedený postup důsledkem účastníky učiněných dispozitivních úkonů vedoucích k uzavření a schválení smíru, nemohou se sami účastníci smírem dohodnout na tom, že směnečný platební rozkaz bude zrušen. Dispoziční volnost účastníků se týká jejich právních vztahů, nikoli toho, jakým způsobem bude v řízení o námitkách soudem rozhodnuto o směnečném platebním rozkazu (účastníci nemohou „disponovat“ soudním rozhodnutím).

Postup soudu prvního stupně, který v projednávané věci zrušil vydaný směnečný platební rozkaz jen na základě toho, že mu byl doručen návrh žalobkyně na schválení účastníky uzavřeného smíru (aniž by současně uzavřený smír také schválil), oproti tomu zjevně za správný považovat nelze. Odklizení vydaného směnečného platebního rozkazu v průběhu námitkového řízení bez toho, aby bylo zřejmé, zda smír, jímž mají být vypořádány směnečné nároky, o něž v daném řízení jde, bude soudem schválen, nelze označit jinak než za předčasné (a tudíž i nesprávné).

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 5949/2016, ze dne 28. 11. 2018


15.02.2019 00:01

ÚS: K zabrání cenných papírů z konkurzní podstaty

Ústavní soud má za to, že jak z jazykového, tak i teleologického výkladu pojmu "ochranné opatření" plyne, že se jedná o trestněprávní institut preventivní povahy. Tento charakteristický rys nemůže být nahrazován reparační funkcí, zastírající rozhodnutí o náhradě škody. Stát své zájmy na majetku zahrnutém do konkurzní podstaty nemůže protežovat prostřednictvím instrumentária trestního práva, a to navíc i na úkor obětí trestného činu.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 1949/17, ze dne 8. 1. 2019


30.01.2019 00:02

Doložka obsažená na rubu směnky

Podstatnou náležitostí obsahu směnky je i souvislý obsah listiny; nestačilo by pořadí zcela nesouvislé a tím spíše by byla neplatná směnka obsahující vnitřní odpor. Jde-li o podpis výstavce směnky vlastní, musí krýt souvislý text směnky, z čehož plyne, že jej je třeba umístit na líci směnky pod její obsah. Mezi podstatné náležitosti vlastní směnky patří (mimo jiné) i bezpodmínečný slib zaplatit určitou peněžitou sumu; slib zaplatit musí být prost jakýchkoliv podmínek.

Při posouzení, zda doložka obsažená na rubu posuzované směnky (ve znění „s podmínkou pravomocného osvobození výstavce dle 19 T 131/2009“), podepsaná výstavcem, je vskutku nepřípustnou podmínkou zaplacení směnky, která činí směnku neplatnou, nemá Nejvyšší soud žádné pochybnosti o tom, že směnečné prohlášení, nacházející se na líci směnky, kryté podpisem výstavce, neobsahuje žádnou podmínku, na jejíž splnění by byla vázána povinnost výstavce zaplatit směnečnou sumu.

Skutečnost, že výstavce podepsal (vedle směnečného prohlášení) též spornou doložku (nacházející se na rubu směnky), je pro posouzení otázky (ne)platnosti směnky bez právního významu již proto, že zmíněná doložka nemá (vzhledem k jejímu obsahu) přímou souvislost s platebním slibem vyjádřeným (a výstavcem podepsaným) na líci směnky (z této doložky nelze usuzovat na podmínku pro zaplacení směnky).

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 1963/2017, ze dne 24. 10. 2018


30.01.2019 00:01

Uplatnění práva na zaplacení směnky vůči směnečnému rukojmímu

Uplatnění práva na zaplacení směnky vůči směnečnému rukojmímu za výstavce směnky vlastní nebrání ani okolnost, že směnka nebyla (před podáním žaloby) předložena k placení ani výstavci směnky, ani směnečnému rukojmímu. Účinky předložení směnky k placení nastanou vůči žalovanému směnečnému rukojmímu okamžikem, kdy se seznámí s obsahem podané žaloby a směnky. Jestliže žalovaný směnečný rukojmí ani poté směnku nezaplatil, nemůže s úspěchem namítat, že majiteli směnky nevzniklo právo na 6% úroky ode dne splatnosti a směnečnou odměnu (čl. I. § 48 odst. 1 směnečného zákona).

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 4087/2016, ze dne 24. 10. 2018


23.01.2019 00:02

Námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu vydanému před 1. 1. 2013

I. Směnečný platební rozkaz vydaný soudem před 1. 1. 2013 má právní účinky stanovené právní úpravou účinnou před 1. 1. 2013, a to bez ohledu na to, kdy je žalovanému doručen. Jedním z těchto účinků je též délka lhůty, v níž je žalovanému uloženo zaplacení žalobcem požadované částky a nákladů řízení, resp. v níž je mu umožněno podat námitky.

II. Třídenní námitkovou lhůtu shledal Ústavní soud v Pl. ÚS 16/12 nepřiměřenou (tudíž neústavní) pouze v případech, kdy je směnka uplatňována i mezi subjekty, jež zásadně nejsou v rovném postavení a které nemohou – aniž by bylo spravedlivé to od nich očekávat – vnímat směnečný vztah v celé jeho šíři a reflektovat tak případná rizika pro ně z něj plynoucí (tj. ve spotřebitelských vztazích). Žalovaný přitom v projednávané věci nevystupuje jako spotřebitel. Už z tohoto důvodu lze uzavřít, že třídenní námitková lhůta, kterou měl k dispozici, nepředstavovala takový zásah do jeho ústavně garantovaných základních práv, který by odůvodňoval zrušení příslušného rozhodnutí (směnečného platebního rozkazu) Ústavním soudem v řízení o ústavní stížnosti.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 622/2018, ze dne 19. 9. 2018


28.11.2018 00:00

K určitosti kauzální námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu

Námitka proti směnečnému platebnímu rozkazu, že konkrétní pohledávku, k jejímuž zajištění podle ujednání účastníků směnka sloužila, již žalovaný zaplatil, je ve smyslu ustanovení § 175 o. s. ř. odůvodněnou námitkou i tehdy, není-li v ní uvedeno, kdy (popř. jakým způsobem) k zaplacení došlo.

Namítal-li v posuzované věci žalovaný, poukazuje na obsah dohody o vyplňovacím právu, že směnka zajišťuje pohledávky vzniklé na základě „smlouvy o provádění faktoringu účetních a směnečných pohledávek ze dne 13. listopadu 2007“, s tím, že z výpisů saldo účtů je patrné, že byly závazky postupně hrazeny, až byly zcela uhrazeny, pročež neexistoval neuhrazený závazek výstavce směnky z výše uvedené smlouvy, nemá Nejvyšší soud žádné pochybnosti, že napadl směnečný platební rozkaz v plném rozsahu a současně konkretizoval důvod, proč tak učinil.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 5415/2016, ze dne 22. 8. 2018


31.10.2018 00:01

Aktivní věcná legitimace k odpůrčí žalobě dle § 42a odst. 1 obč. zák.

I. Vymahatelnou pohledávkou za dlužníkem, která může založit aktivní věcnou legitimaci věřitele k odpůrčí žalobě podle § 42a odst. 1 obč. zák., je též pohledávka ze směnky přiznaná věřiteli směnečným platebním rozkazem.

II. Aktivně věcně legitimován k odpůrčí žalobě podle § 42a odst. 1 obč. zák. je ten, kdo měl za dlužníkem pohledávku v době, kdy byl učiněn odporovaný právní úkon, a to i pohledávku nesplatnou nebo pohledávku, která má na základě vzniklého závazkového právního vztahu vzniknout až v budoucnu.

S převodem avalované směnky rubopisem nový majitel směnky nabývá i právo domáhat se neúčinnosti právního úkonu podle § 42a obč. zák., který dlužník (směnečný rukojmí) učinil v době, kdy směnečným věřitelem byl předchozí majitel směnky.

Jinak řečeno, jde-li o legitimaci k podání odpůrčí žaloby, není žádný důvod, pro který by měl mít věřitel směnky, kterou nabyl rubopisem, méně práv, než věřitel, který nabyl pohledávku (např. ze závazkového vztahu) smlouvou o postoupení pohledávky. O tom, že v posledně uvedeném případě postupník nabývá (spolu s pohledávkou) i právo odporovat právnímu úkonu dlužníka, přitom pochybnosti nejsou.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 620/2017, ze dne 14. 8. 2018


02.10.2018 00:00

Rozpor kupní smlouvy s dobrými mravy pro hrubý nepoměr plnění

I. Samotná okolnost, že se účastníku smlouvy na základě dohody o rozsahu a předmětu plnění nedostane plného ekvivalentu plnění, které se zavázal poskytnout, není v rozporu s dobrými mravy. Účastníci kupní smlouvy si mohou sjednat i cenu, která se odchyluje od ceny obvyklé (tržní). Právní předpisy účinné do 31. 12. 2013 nemají žádné ustanovení o sjednání příliš nízké kupní ceny (laesio enormis), není-li taková cena v rozporu s cenovými předpisy.

Nelze ovšem vyloučit, že hrubý nepoměr plnění jedné ze stran k tomu, co poskytla druhá strana, může ve spojitosti s dalšími okolnostmi toho kterého případu (nikoliv sám o sobě) naplňovat znaky jednání, které již koliduje s dobrými mravy.

II. V poměrech projednávané věci není pochyb o tom, že sjednaná kupní cena za převod podílových listů (2.000 Kč) je mnohonásobně nižší, než kolik činila v době uzavření kupní smlouvy cena obvyklá (14.160 Kč až 15.120 Kč). K této skutečnosti (jež sama o sobě nevede k závěru o rozporu uzavřené smlouvy s dobrými mravy) pak přistupují další okolnosti, za nichž byla kupní smlouva uzavřena. Způsob, jakým žalobce oslovoval potenciální zájemce o prodej akcií (prostřednictvím reklamních letáků distribuovaných do poštovních schránek obyvatel) a jakým organizoval „hromadné“ uzavírání kupních smluv (předem připravené texty smluv, do nichž byly doplňovány pouze údaje o konkrétních prodávajících, převáděných cenných papírech a o výši kupní ceny, přítomnost pracovnice notáře, ověřování účtů prodávajících u centrálního depozitáře atd.), vyvolával dojem, že žalobce je osobou oprávněnou poskytovat hlavní investiční službu ve smyslu § 4 odst. 2 písm. c) zákona o podnikání na kapitálovém trhu, a tedy že jde v dané oblasti o profesionála.

Aniž Nejvyšší soud hodnotí okolnost, že žalobce neměl povolení České národní banky k poskytování takové investiční služby, je pro posouzení projednávané věci významné, že jeho zákazníci se oprávněně mohli domnívat, že jde o osobu, jež s nimi bude jednat kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v jejich nejlepším zájmu (tedy v souladu s požadavky ustanovení § 15 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu). Žalobce tak přitom jednoznačně nepostupoval, kupující neinformoval o skutečné ceně převáděných podílových listů, zneužil její neznalosti této skutečné hodnoty a sjednal s ní cenu mnohonásobně nižší, než činila cena obvyklá. Současně nelze přehlédnout, že celé jednání včetně uzavření smlouvy a ověření podpisu prodávající na plné moci proběhlo ve velmi krátké době (cca 5 minut), neumožňující reálné seznámení s obsahem smlouvy.

Tyto okolnosti v poměrech projednávané věci ve svém souhrnu odůvodňují závěr o rozporu kupní smlouvy s dobrými mravy.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 3467/2016, ze dne 27. 6. 2018


20.08.2018 00:02

K (ne)platnosti směnky cizí na vlastní řad výstavce

K naplnění požadavku, aby směnka cizí na vlastní řad výstavce obsahovala jméno toho, na jehož řad má být placeno, postačí, aby směnka obsahovala namísto jména remitenta údaj např. „na řad můj vlastní“ nebo „na řad náš vlastní“ (v závislosti na tom, zda výstavcem je fyzická osoba nebo právnická osoba). Taková doložka totiž způsobem nevzbuzujícím pochybnosti vyjadřuje, komu má být placeno.

Rozdíl mezi výrazy „…na náš řad“ a „…na můj řad“ je přitom jen gramatický (podle toho, zda výstavcem je fyzická nebo právnická osoba), nikoli však významový.

Jestliže z obsahu posuzované směnky jednoznačně plyne příkaz výstavce (právnické osoby) směnečníkovi, formulovaný, jde-li o jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno, způsobem zaplaťte „na řad můj vlastní“, je zcela nepochybné, že osobou, na jejíž řad mělo být placeno, je výstavce.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 4663/2016, ze dne 30. 5. 2018


20.08.2018 00:01

Námitky mající původ v mimosměnečných vztazích účastníků

Byť obecně platí, že směnka představuje abstraktní a nesporný závazek a její majitel nemusí při jejím předložení k placení ani při případném vymáhání plnění z ní dokazovat nic jiného, než že je majitelem platné směnky, nelze vyloučit, že se žalovaná ubrání povinnosti směnku zaplatit i tehdy, neunese-li sice důkazní břemeno ohledně svých tvrzení, jakou pohledávku směnka zajišťovala, ale současně bude zjevné, že žalobkyní tvrzená kauza směnky nemůže obstát.

Tak tomu může být např. tehdy, kdy směnka byla dle skutkové verze žalobkyně vystavena k zajištění pohledávky, u níž to zákon výslovně zakazuje, nebo tehdy, je-li nepochybné, že žalobkyní tvrzená zajištěná pohledávka nemohla platně vzniknout např. z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy (zde ujednání o smluvní pokutě), ze které dovozuje žalobkyně její existenci.

V situaci, kdy žalovaná námitku neplatnosti ujednání o smluvní pokutě pro nedostatek písemné formy uplatnila v odvolacím řízení v replice k vyjádření žalobkyně a kdy je nepochybné, že jde o námitku právní (a nikoli skutkovou), bylo povinností odvolacího soudu se její důvodností zabývat.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 4663/2016, ze dne 30. 5. 2018


09.08.2018 00:02

K oprávnění vyplnit blankosměnku co do údaje data jejího vystavení

Jakkoli je pro vymezení rozsahu vyplňovacího práva určující úmluva účastníků směnečného vztahu, pouze ze skutečnosti, že při vydání blankosměnky byly zúčastněnými stranami výslovně upraveny podmínky, za nichž mají být na blankosměnce vyplněny jen některé z chybějících údajů, ještě nelze bez dalšího usuzovat na to, že vyplňovací právo nebylo sjednáno i ohledně dalších (na směnce dosud nevyplněných) údajů. Důkazní břemeno o tom, že taková (jiná) dohoda nebyla uzavřena (tedy, že ani se zřetelem ke všem okolnostem daného případu nelze za projev vůle směřující ke vzniku dohody o vyplňovacím právu považovat jednání osoby, která listinu záměrně vydanou jako blankosměnka podepsala a předala jejímu majiteli s tím, aby ji doplnil a učinil z pouhého blanketu směnku úplnou), přitom nese žalovaný směnečný dlužník.

Na konkludentní udělení vyplňovacího práva (a jeho obsah) lze usuzovat již z toho, že výstavce podepíše (vlastní) blankosměnku, popřípadě takovou blankosměnku (vedle výstavce) podepíše i směnečný rukojmí a blankosměnka je předána remitentovi.

Uvedené úvahy (o vzniku a obsahu vyplňovacího práva ohledně chybějícího údaje data vystavení směnky) se mohou pochopitelně prosadit jen tehdy, jde-li v konkrétních poměrech vskutku o blankosměnku, tedy o listinu, jež podle ujednání stran byla záměrně (!) vydána neúplná s tím, že později bude o chybějící údaje doplněna a stane se tak směnkou.

Z těchto judikatorních závěrů plyne pro poměry projednávané věci následující:

1) Na konkludentní udělení vyplňovacího práva (ohledně všech chybějících údajů) lze usuzovat již z toho, že výstavce a směnečný rukojmí podepsali spornou blankosměnku (sloužící k zajištění pohledávky ze smlouvy o úvěru) a tuto listinu následně předali remitentovi.

2) Okolnost, že v písemně uzavřené dohodě o vyplňovacím právu si smluvní strany upravily konkrétní podmínky, za nichž mohou být do blankosměnky doplněny některé z chybějících údajů, nic nemění na tom, že také ohledně dalšího chybějícího údaje (data vystavení směnky) byla mezi účastníky směnečného vztahu uzavřena (byť jen konkludentní) dohoda o vyplnění.

3) Ze samotného ujednání o tom, za jakých podmínek bude do blankosměnky doplněn údaj směnečné sumy a data splatnosti, nelze dovozovat, že skutečná vůle smluvních stran směřovala k tomu, že remitent není oprávněn do blankosměnky vyplnit také chybějící údaj data vystavení směnky (doplnění tohoto údaje předmětné ujednání nevylučuje). Jinak řečeno, akceptace názoru, že vůle výstavce směnky, remitenta a směnečného rukojmího „směřovala“ ke vzniku neplatné směnky (směnky, v níž nebude uvedeno datum jejího vystavení), je zjevně nepřijatelná.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 5377/2016, ze dne 31. 5. 2018


26.07.2018 00:02

Pohledávka přiznaná vykonatelným směnečným platebním rozkazem

Ten, kdo svou aktivní legitimaci k odpůrčí žalobě dovozuje z toho, že má vůči dlužníku pohledávku přiznanou vykonatelným směnečným platebním rozkazem, a kdo je osobou odlišnou od osoby, v jejíž prospěch byl směnečný platební rozkaz vydán, musí prokázat, že se stal řádným majitelem směnky, na jejímž základě byl směnečný platební rozkaz vydán.

K tomu, aby podle tohoto vykonatelného titulu (vykonatelného směnečného platebního rozkazu) bylo možné nařídit výkon rozhodnutí (exekuci), je navíc třeba, aby věřitel ve vykonávacím (exekučním) řízení převod (přechod) práva prokázal způsobem uvedeným v ustanovení § 256 odst. 1 a 2 o. s. ř. (v případě exekuce v ustanovení § 36 odst. 3 a 4 exekučního řádu).

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 5368/2017, ze dne 24. 4. 2018


03.07.2018 00:02

Absence oprávnění prodávajícího nakládat s předmětem koupě

Pravidlo obsažené v § 1760 o. z. nerozlišuje, zda má smlouva (titulus) tzv. translační účinky, tj. zda se vlastnické právo k věci převádí již samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti (a titulus a modus splývají v jedno; srov. ustanovení § 1099 o. z.), anebo zda je k nabytí vlastnického práva kupujícím (tj. ke splnění závazku prodávajícího umožnit kupujícímu nabýt vlastnické právo k věci, jež je předmětem koupě) nutné další právní jednání (modus). V obou případech platí, že skutečnost, že prodávající není ke dni uzavření kupní smlouvy vlastníkem předmětu koupě, nečiní kupní smlouvu sama o sobě neplatnou pro počáteční nemožnost plnění ve smyslu § 580 odst. 2 a § 588 o. z.

Převede-li prodávající po uzavření kupní smlouvy předmět koupě na třetí osobu, nestává se (zásadně) závazek kupujícího převzatý kupní smlouvou (umožnit kupujícímu nabýt vlastnické právo k věci, jež je předmětem koupě) pouze z tohoto důvodu nesplnitelným ve smyslu § 2006 o. z., a nezaniká pro (následnou) nemožnost plnění. To platí tím spíše, jde-li o věci druhově určené.

Obecně platí, že prodávající je povinen splnit svůj (kupní smlouvou převzatý) závazek odevzdat věc, která je předmětem koupě, kupujícímu a umožnit mu nabýt vlastnické právo k ní (srov. § 2079 odst. 1 o. z.); není-li jejím vlastníkem, je povinen si ji opatřit, popř. jinak zajistit splnění svého (kupní smlouvou převzatého) závazku. Důsledky prodlení dlužníka s plněním dluhu upravují ustanovení § 1968 a násl. o. z., důsledky případné změny okolností a tzv. hospodářské nemožnosti plnění pak ustanovení § 1764 až 1766 o. z.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2601/2016, ze dne 26. 4. 2018


20.06.2018 00:01

Statutární orgán výstavce jako směnečný rukojmí

Podepíše-li směnečný rukojmí smlouvu o vyplňovacím právu (uzavřenou mezi remitentem a výstavcem) jako statutární orgán výstavce, má k dispozici (při absenci jiné dohody) kauzální námitky, které svědčí výstavci (viz Rc 39/2010).

Není přitom žádný důvod pro jiný závěr ani při posouzení, zda byl směnečný rukojmí srozuměn (stejně jako výstavce) se změnami smlouvy o úvěru, které směnečný rukojmí podepsal jako statutární orgán výstavce, a z nich plynoucími důsledky na spornou směnkou zajištěnou pohledávku.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 5999/2017, ze dne 26. 3. 2018


17.04.2018 00:02

Nároky směnečného rukojmího po tzv. zpětném rubopisu

Směnečný rukojmí, který se v důsledku indosace stane majitelem směnky, nemůže úspěšně uplatnit práva z této listiny vůči ostatním směnečným rukojmím, kteří převzali směnečné rukojemství za téhož dlužníka.

V případě tzv. zpětných rubopisů (tj. rubopisů, jimiž je směnka převáděna na osobu, která je již na směnce podepsána, případně alespoň označena) je nezbytné posuzovat účinky provedené indosace vždy se zřetelem k postavení konkrétních subjektů zúčastněných na směnečném vztahu. Nelze totiž přehlížet, že ani indosací směnky na osobu, která je již ze směnky zavázána, se nic nemění (nemůže změnit) na jejím postavení na směnce (na existenci a obsahu jejího směnečného závazku). Nabyvateli směnky zpětným rubopisem proto nemohou nikdy svědčit práva z indosamentu vůči osobám, kterým je sám (z dřívějšího podpisu) směnečně zavázán, stejně tak nemůže uplatňovat práva ze směnky vůči osobám, které (s ohledem na své postavení na směnce) vůči nabyvateli žádný závazek ze směnky nemají.

Promítnuto do poměrů projednávané věci výše řečené znamená, že může-li směnečný rukojmí podle čl. I. § 32 odst. 3 směnečného zákona nabýt (v případě, že směnku zaplatí) směnečná práva jen proti tomu, za koho se zaručil (a proti všem, kdož jsou této osobě směnečně zavázáni), přičemž žalovaní, kteří společně s žalobcem převzali směnečné rukojemství za výstavce sporné směnky, mezi takové osoby zjevně nepatří (nejsou osobami směnečně zavázanými vůči výstavci vlastní směnky a tudíž ani osobami, vůči nimž by žalobce mohl práva ze směnky následně uplatnit), nemůže žalobce po žalovaných úspěšně požadovat plnění ze sporné směnky ani tehdy, byla-li na něj směnka převedena rubopisem.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 3710/2015, ze dne 27. 9. 2017


07.12.2017 00:01

Nesprávné vyplnění blankosměnky v údaji data splatnosti

Nesprávné vyplnění blankosměnky v údaji data splatnosti (v poměrech dané věci údajem předcházejícím datu splatnosti směnkou zajištěné pohledávky) nemaří (bez dalšího) nárok ze směnky, nýbrž zakládá (jen) námitku nesprávně vyplněného data splatnosti směnky, mající (případně) vliv na povinnost k úhradě postižních práv ze směnky (rozuměj na období, za které lze požadovat zaplacení 6% úroku ze směnečné sumy).

Judikatorní závěry, podle nichž údaj data splatnosti doplněný do blankosměnky nesmí předcházet datu splatnosti směnkou zajištěné pohledávky, Nejvyšší soud přijal, aniž současně dovodil, že by takové porušení dohody o vyplňovacím právu mělo za následek zánik práva majitele směnky na její zaplacení. Potud není důvod rozlišovat, zda doplněné datum splatnosti směnky předcházelo datu splatnosti směnkou zajištěné pohledávky nebo zda šlo o datum (posuzováno ve vztahu ke splatnosti směnkou zajištěné pohledávky) pozdější.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 3507/2015, ze dne 30. 8. 2017


07.11.2017 00:02

Skutečná škoda způsobená neoprávněným prodejem akcií na burze

Skutečná škoda se vyjadřuje srovnáním majetkového stavu poškozeného před vznikem škody a po poškození; při určení výše škody na věci se vychází z ceny v době poškození.

Obecně platí, že prodá-li obchodník s cennými papíry akcie vlastněné zákazníkem a obchodované na evropském regulovaném trhu za tržní cenu (za cenu, za kterou se aktuálně obchodují na tomto trhu), majetkový stav zákazníka se nezmění; před prodejem vlastní akcie v určité hodnotě a po prodeji peněžní prostředky v téže hodnotě. Jinými slovy, prodejem akcií na evropském regulovaném trhu za tržní cenu, byť je tato („realizační“) cena nižší než cena, za kterou obchodník s cennými papíry akcie pro zákazníka v minulosti pořídil, nevzniká zákazníku skutečná škoda ve výši rozdílu mezi „pořizovací“ a „realizační“ cenou. Byl-li by takový obchod učiněn obchodníkem s cennými papíry v rozporu se smlouvou uzavřenou se zákazníkem či s právními předpisy, mohly by skutečnou škodu vzniklou vlastníku akcií představovat poplatky či odměny za uskutečnění obchodu.

Na uvedeném závěru pak zásadně ničeho nemění ani okolnost, že část akcií zákazník obchodníka s cennými papíry pořídil na úvěr (poskytnutý obchodníkem s cennými papíry či třetí osobou).

Výše řečené však neznamená, že by zákazníkovi nemohla v důsledku prodeje (byl-li učiněn v rozporu se smlouvou) vzniknout škoda v podobě ušlého zisku.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 4137/2015, ze dne 26. 7. 2017


< strana 1 / 10 >
Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů