// Profipravo.cz / Cenné papíry

Cenné papíry

19.02.2026 00:02

Zmeškání lhůty k podání námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu

Jestliže žalovaní podali proti směnečnému platebnímu rozkazu včasné námitky, a po uplynutí lhůty k podání námitek uplatnili nové námitky, které nebyly (pouze) přípustným doplněním včasných námitek, nemůže soud postupem podle § 58 odst. 1 o. s. ř. prominout zmeškání lhůty k podání těchto námitek; při rozhodování o tom, zda ponechá směnečný platební rozkaz v platnosti, soud k novým námitkám nepřihlíží.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 52/2025, ze dne 28. 1. 2026

19.02.2026 00:01

Přezkum kauzálních námitek při střetu tvrzených kauz směnky

I. Obsahuje-li předžalobní výzva tvrzení o kauze směnky, avšak následná žaloba spojená s návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu žádný údaj o důvodu vystavení směnky neobsahuje, je žalovaný oprávněn uplatnit ve včasných námitkách kauzální námitky vztahující se ke kauze předestřené žalobcem v předžalobní výzvě. Tvrdí-li žalobce v reakci na obsah námitek jinou kauzu směnky, je třeba žalovanému poskytnout dodatečnou lhůtu k doplnění kauzálních námitek v tomto směru.

II. Skutečnost, že žalovaný ve směnečném námitkovém řízení tvrdí jinou kauzu směnky, kterou neprokáže, nebrání tomu, aby se soud věcně zabýval včas uplatněnými kauzálními námitkami směřujícími k neexistenci pohledávky tvrzené žalobcem jako důvod vystavení směnky; k takovému věcnému posouzení není podmínkou, aby žalovaný „akceptoval“ žalobcem tvrzenou kauzu směnky.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 3168/2024, ze dne 27. 11. 2025

04.11.2025 00:02

Neplatnost fixní směnky z důvodu uvedení údaje o měsíčních splátkách

Směnka splatná v určitý den, obsahující v závěrečné části směnečné listiny u předtištěného textu „místo placení“ dopsaný údaj „pravidelnými měsíčními splátkami po 4000“, je neplatná.

Takový údaj nelze vykládat způsobem, podle něhož by jen blíže vymezoval okamžik (dobu), kdy lze reálně (v den splatnosti směnky) očekávat proplacení směnky; naopak, v rozporu s údajem o povinnosti zaplatit (celý) směnečný peníz v konkrétním dni splatnosti stanoví, že bude placeno v měsíčních splátkách. Jinak řečeno, směnka obsahuje co do způsobu a času zaplacení rozporné údaje, které mají za následek neplatnost směnky.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 1990/2025, ze dne 24. 9. 2025

08.09.2025 00:02

Námitka zneužití prázdné podepsané listiny k vytvoření směnky

Jestliže byla prokázána pravost (úředně neověřeného) podpisu výstavce na směnce vlastní, lze předpokládat také to, že výstavce se podepsal pod text uvedený na směnečné listině. Namítá-li výstavce, že k vytvoření směnky byla zneužita jím podepsaná prázdná listina, je na něm, aby tuto skutečnost též prokázal.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 352/2023, ze dne 30. 6. 2025

21.05.2025 00:01

Důkazní břemeno o tom, že směnka nebyla předložena k placení

Podle judikatury Nejvyššího soudu důkazní břemeno o tom, že směnka (s doložkou bez protestu) nebyla předložena k placení, tíží žalovaného.

Za stavu, kdy v poměrech projednávané věci byla směnka vystavena s doložkou bez protestu, tížilo důkazní břemeno ohledně nepředložení směnky k placení (primárně) výstavce směnky (prvního žalovaného) [směnečnému rukojmímu (druhému žalovanému) se směnka k placení nepředkládá], tj. bylo na prvním žalovaném (jako výstavci směnky) a druhém žalovaném (jako směnečném rukojmí), aby prokázali, že prvnímu žalovanému nebyla směnka předložena k placení.

Založil-li odvolací soud svůj závěr o nepředložení směnky k placení jen na skutečnosti, že druhý žalovaný v době splatnosti směnky nebyl v platebním místě přítomen, přičemž žalobce odmítl žádost druhého žalovaného, aby směnku přivezl (jinam, než do platebního místa) a předložil, shledává Nejvyšší soud jeho právní posouzení věci nesprávným, když takový závěr nic nevypovídá o tom, zda žalobce vskutku nepředložil prvnímu žalovanému (výstavci směnky) v platebním místě směnku k placení (čl. I. § 38 odst. 1 směnečného zákona).

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 277/2024, ze dne 31. 3. 2025

10.02.2025 00:02

Nabytí práv z rektasměnky jedním ze směnečných rukojmích

Směnečný rukojmí, který se na základě smlouvy o postoupení pohledávky stane majitelem směnky vystavené s doložkou nikoli na řad, nemůže úspěšně uplatnit práva z této listiny vůči dalšímu směnečnému rukojmímu, který převzal směnečné rukojemství za téhož dlužníka.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 3082/2022, ze dne 30. 12. 2024

25.09.2024 00:02

K (ne)možnosti umořit blankosměnku

I. Blankosměnka zjevně není listinou, kterou (obecně) nelze umořit (§ 304 odst. 2 z. ř. s.), popřípadě listinou nepodléhající umoření (§ 304 odst. 3 z. ř. s.); jde zároveň o listinu, kterou je třeba předložit k uplatnění práva (§ 304 odst. 1 z. ř. s.). Umořit tedy lze i blankosměnku.

II. Jelikož z povahy blankosměnky a vyplňovacího práva k ní plyne, že předpokladem existence blankosměnky je vyplňovací právo (a současně platí, že vyplňovací právo nemůže existovat bez blankosměnky), prosadí se okamžikem umoření blankosměnky (právní mocí usnesení o umoření blankosměnky) i vyplňovací právo k blankosměnce.

Jde-li o samotnou realizaci vyplňovacího práva, Nejvyšší soud (vědom si možných technických obtíží s ní spojených) považuje za vhodné (a zpravidla potřebné), aby umořená blankosměnka (listina zobrazující podobu nahrazované blankosměnky) byla součástí výroku usnesení o umoření, které ji nahrazuje. Za stavu, kdy originál usnesení o umoření blankosměnky zůstává součástí spisu, zjevně nepřipadá v úvahu, aby osoba oprávněná z vyplňovacího práva k (umořené) blankosměnce toto právo realizovala (scházející údaje doplnila) přímo do tohoto originálu. Potud se nabízí, ač nejde o pozitivním právem výslovně upravený postup, např. možnost, aby soud prvního stupně k žádosti oprávněné osoby (zde navrhovatele) vyznačil na usnesení o umoření blankosměnky, které jí předtím doručil, nejen doložku právní moci, ale též údaj o tom, že právě toto (vyhotovení) usnesení bude nahrazovat umořenou blankosměnku.

I pro (doplněné) usnesení o umoření blankosměnky platí, že představuje listinu, jež ztělesňuje právo na zaplacení směnečného peníze, bez jejíhož předložení není výkon takového práva možný. Z hlediska splnění předpokladů pro vydání směnečného platebního rozkazu je proto rovnocennou náhradou originálu směnečné listiny.

III. Právní úprava obsažená v § 303 a násl. z. ř. s. neurčuje jako předpoklad umoření listiny (i) pravost podpisu osoby, která listinu vystavila (v poměrech směnky či blankosměnky pravost podpisu výstavce). Smyslem a účelem řízení (a rozhodnutí) o umoření směnky (blankosměnky) je totiž nahradit zničenou nebo ztracenou listinu, nikoli vyřešit otázku, zda tuto listinu vskutku podepsala (a je z ní zavázána) osoba na listině označená. Současně platí, že dlužníku náleží proti usnesení o umoření směnky všechny námitky, které by měl proti (umořovacím usnesením nahrazené) směnce; k jinému závěru nelze dospět ani tehdy, byla-li umořena blankosměnka; i v takovém případě má dlužník (po doplnění scházejících údajů oprávněným) k dispozici tytéž námitky, které by měl proti (doplněné) blankosměnce.

Jinak řečeno, závěr ustálené judikatury Nejvyššího soudu, podle něhož důkazní břemeno ohledně pravosti podpisu žalovaného na směnce tíží žalobce (oprávněného ze směnky), se prosadí zásadně (až) v řízení o zaplacení směnky, a to bez ohledu na skutečnost, zda je právo na peněžité plnění uplatněno ze směnky, která byla (původně) vystavena jako blankosměnka, ze směnky nebo na základě listiny o umoření směnky (či blankosměnky).

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2073/2022, ze dne 29. 8. 2024

11.09.2024 00:01

K určitosti námitky o nesprávném vyplnění data splatnosti směnek

Jakkoli je (v obecné poloze) správný závěr odvolacího soudu, podle něhož bylo povinností žalovaného, aby v námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu (mimo jiné) uvedl, jaké datum splatnosti měl žalobce (ve shodě s ujednáními obsaženými v dohodách o vyplnění) doplnit do blankosměnek, jeho právní posouzení uplatněných námitek jako neurčitých neobstojí.

Z obsahu těchto námitek totiž zřetelně plyne, že údaj data splatnosti měl být (dle žalovaného) doplněn do blankosměnek ve vazbě na odeslání písemné výzvy žalobce (ze dne 13. června 2012), aby žalovaný uhradil zajištěnou pohledávku, a na uplynutí (v dohodách o vyplnění „bianco směnek“) sjednané lhůty. Takto formulovaná námitka, ač neobsahuje konkrétní (výslovně určené) datum splatnosti, je dostatečně určitá a projednatelná, a ve spojení s námitkou promlčení směnečných pohledávek (rovněž v námitkách uplatněnou) i právně významná.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 3785/2023, ze dne 25. 7. 2024

06.08.2024 00:02

Osvědčení průběhu schůze vlastníků dluhopisů notářem

Vyžaduje-li § 23 odst. 7 zákona dluhopisech, aby byl o schůzi vlastníků dluhopisů pořízen notářský zápis, rozumí se tím notářský zápis o osvědčení jiného skutkového děje podle § 79 notářského řádu, se zvláštními náležitostmi podle § 23 odst. 7 zákona o dluhopisech.

Literatura k výkladu § 77 notářského řádu dovozuje, že „předmětem notářského zápisu je v tomto případě skutečně pouze osvědčení faktického průběhu zasedání orgánu včetně všech usnesení, a všeho dalšího, co je podstatné pro posouzení řádného postupu jednání. (…) Toto posouzení už ale notář neprovádí, zachytí jen rozhodné skutkové okolnosti tak, aby notářský zápis byl způsobilý posloužit k právnímu posouzení jinými osobami.“ Nejvyšší soud nemá pochybnosti o tom, že tyto závěry se obdobně uplatní taktéž pro notářský zápis podle § 79 notářského řádu, jímž notář rovněž „pouze“ osvědčuje průběh skutkového děje.

Proto i při osvědčení průběhu schůze vlastníků dluhopisů notář neprohlašuje, že schůze proběhla v souladu s právními předpisy, že byla usnášeníschopná, že rozhodnutí přijala potřebná většina vlastníků dluhopisů apod. Rovněž nikterak nezasahuje do průběhu schůze, nepoučuje osoby účastnící se skutkového děje, který osvědčuje, a není odpovědný za to, že před ním probíhající skutkový děj je v souladu se zákonem.

Jinak řečeno, jde-li v případě notářského zápisu podle § 79 notářského řádu o osvědčení průběhu schůze vlastníků dluhopisů, k němuž notář nepřipojuje své prohlášení podle § 80a odst. 2 notářského řádu, neprovádí notář předběžnou kontrolu zákonnosti průběhu schůze vlastníků dluhopisů a jí přijatých rozhodnutí.

Je-li účelem notářského zápisu podle § 79 notářského řádu toliko zabezpečit vyšší míru právní jistoty o průběhu schůze, nelze dovozovat, že by nepořízení notářského zápisu o schůzi vlastníků dluhopisů mělo za následek neplatnost rozhodnutí, která schůze přijala.

Jakkoliv platí, že v případech, kdy zákon vyžaduje formu veřejné listiny, je tak činěno zpravidla za účelem ochrany veřejného pořádku, v poměrech projednávané věci Nejvyšší soud – s ohledem na toliko důkazní funkci notářského zápisu o průběhu schůze vlastníků dluhopisů, který neplní funkci předběžné kontroly zákonnosti průběhu schůze a rozhodnutí na ní přijatých – v absenci osvědčení notářským zápisem narušení veřejného pořádku nespatřuje. Nepřichází proto v úvahu ani analogická aplikace § 45 odst. 3 z. o. k., jenž je právě prostředkem ochrany veřejného pořádku; absence notářského zápisu o schůzi vlastníků dluhopisů tudíž nemá za následek ani to, že by rozhodnutí schůze pozbylo právních účinků.

Rozhodnutí schůze vlastníků dluhopisů je proto platné (a účinné) i při opomenutí povinnosti osvědčit průběh schůze notářským zápisem. Uvedený nedostatek se projeví toliko ve zhoršení důkazní pozice osoby, která pro sebe chce vyvozovat příznivé důsledky z rozhodnutí a průběhu schůze (typicky emitenta nebo vlastníka dluhopisů).

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 3466/2023, ze dne 25. 6. 2024

19.06.2024 00:01

Překážka věci rozhodnuté

V projednávané věci se žalobce domáhá zaplacení částky s příslušenstvím ve výši zákonného úroku z prodlení, a to s poukazem na skutková tvrzení, že plnil (remitentu) na směnku jako směnečný rukojmí a vznikl mu „regresní“ nárok. Jinými slovy, nepožaduje zaplacení směnky (neuplatňuje práva majitele listinného cenného papíru), nýbrž se domáhá plnění z titulu regresního („nesměnečného“) nároku (vzniklého plněním na směnku), a to zaplacení částky, která představuje (podle jeho názoru) podíl, který připadal v rámci vnitřního vztahu mezi směnečnými rukojmími na žalovaného.

Jakkoli mají oba předmětné nároky (ve značné míře) společný (skutkový) základ (zaplacení směnky žalobcem jako směnečným rukojmím), jde o pohledávky skutkově i právně odlišné [předmětem předchozího řízení byl požadavek na zaplacení pohledávky určené čl. I. § 49 směnečného zákona, tj. (mimo jiné) pohledávky na úhradu celé částky, kterou žalobce na směnku (důvodně) zaplatil, šestiprocentního úroku z této částky ode dne, kdy zaplatil, a (směnečné) odměny, která měla žalobci (podle jeho názoru) vzniknout tím, že plnil na směnku jako směnečný rukojmí; předmětem řízení v projednávané věci je požadavek na zaplacení pohledávky vzniklé tím, že žalobce plnil na směnku jako jeden ze směnečných rukojmích více, než činil jeho podíl ve vzájemném poměru směnečných rukojmích na dluhu ze směnky].

Pravomocné rozhodnutí, jímž soud zamítl žalobcem podanou žalobu na zaplacení postižní (směnečné) pohledávky, tak netvoří překážku věci rozhodnuté ve vztahu k řízení, v němž žalobce uplatňuje pohledávku ve vzájemném poměru mezi dlužníky, kteří mají (měli) povinnost splnit dluh ze směnky společně a nerozdílně.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2016/2023, ze dne 27. 3. 2024

13.06.2024 00:01

K námitce podpisu směnek pod nátlakem a v nouzi

Žalovaným včas (ve lhůtě určené ustanovením § 175 odst. 1 o. s. ř.) uplatněná (právní) námitka neplatnosti směnky (založená na skutkových tvrzeních, z nichž žalovaný dovozoval existenci nátlaku a nouze při podpisu směnek) zjevně nepatří k námitkám, které by měly být řešeny (až) v rámci (případného) výkonu rozhodnutí (a nikoli v řízení námitkovém).

Povinností žalovaného není uvádět v námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu právní kvalifikaci vylíčeného skutkového děje; právní kvalifikace uplatněných skutečností je výhradně věcí soudu, který právním názorem vysloveným některým z účastníků není při právním posouzení věci nikterak vázán. Pro posouzení důvodnosti uplatněných námitek tedy vskutku není podstatné, zda, popř. jakým způsobem žalovaní v námitkách tvrzené skutečnosti právně kvalifikovali. Přiřadil-li žalovaný ke skutkovým námitkám proti směnečnému platebnímu rozkazu (viz tvrzení o nátlaku a nouzi) též jejich vlastní právní kvalifikaci (dovozoval-li neplatnost směnek), nebyl takovým právním posouzením odvolací soud vázán; naopak, sám byl povinen posoudit, jaké právní důsledky by mohlo mít (mělo) případné prokázání těchto námitek.

V dané souvislosti Nejvyšší soud dále zdůrazňuje, že unesl-li by žalovaný důkazní břemeno k těmto námitkovým tvrzením [bylo-li by prokázáno, že žalovaný nepodepsal směnky o svobodné vůli, nýbrž pod tlakem bezprávné výhrůžky], neměla by tato skutečnost za následek neplatnost směnek; z takových směnek by nebyl žalovaný materiálně zavázán (nebyl povinen plnit).

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2856/2023, ze dne 28. 2. 2024

05.06.2024 00:01

Vedlejší účastenství dlužníka kauzálního vztahu v řízení o zaplacení směnky

Dlužník kauzálního vztahu má jako vedlejší účastník řízení na straně žalovaného zásadně právní zájem na výsledku řízení o zaplacení směnky zajišťující splnění tohoto dluhu.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 1527/2022, ze dne 30. 4. 2024

09.05.2024 00:01

Osvobození od placení pohledávek dle § 414 odst. 1 IZ

Obranou žalované proti směnečnému platebnímu rozkazu jsou námitky. Na rozdíl od účinků odporu podaného proti platebnímu rozkazu, včas podané a odůvodněné námitky vydaný směnečný platební rozkaz neruší, nýbrž se v jimi vymezeném rozsahu pouze odkládá právní moc a vykonatelnost směnečného platebního rozkazu. Na základě podaných námitek soud v námitkovém řízení rozhodne, zda směnečný platební rozkaz bude ponechán v platnosti nebo zda bude zrušen a v jakém rozsahu. Jinými slovy, účelem řízení o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu je přijetí závěru, zda směnečný platební rozkaz byl vydán právem (a bude ponechán zcela nebo zčásti v platnosti) nebo zda námitky žalované jsou důvodné (a platební rozkaz bude třeba zcela či zčásti zrušit). V řízení o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu se tak již nerozhoduje o povinnosti zaplatit směnku.

Nemůže-li být správnost směnečného platebního rozkazu (po právu) zpochybněna ani včas uplatněnou námitkou, podle níž v době po jeho vydání žalovaná směnku zaplatila (popřípadě proti směnečné pohledávce započetla svou pohledávku za žalobcem), tím spíše nemohou být důvodem pro zrušení směnečného platebního rozkazu (případné) účinky osvobození od placení pohledávek (§ 414 odst. 1 insolvenčního zákona), které bylo žalované přiznáno až po uplynutí lhůty k podání námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu (§ 175 odst. 1 o. s. ř.).

Jinak řečeno, (následně) přiznané osvobození od placení pohledávek (§ 414 odst. 1 insolvenčního zákona) nemůže být důvodem, pro který lze zrušit směnečný platební rozkaz, nýbrž (jen) důvodem pro zastavení (případného) výkonu rozhodnutí (exekuce) podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 3749/2023, ze dne 19. 12. 2023

02.05.2024 00:02

Zneužití práva (opožděným) vyplněním blankosměnky

I. Právo na vyplnění blankosměnky se nepromlčuje. Je-li v dohodě o vyplnění blankosměnky smluveno právo majitele bez dalšího vyplnit datum splatnosti, má majitel blankosměnky právo doplnit do blankosměnky jakékoliv datum splatnosti. Jde-li o zajišťovací směnku, nesmí vyplněné datum předcházet datu splatnosti zajišťovaného dluhu. Námitka promlčení směnkou zajištěné pohledávky nemá sama o sobě vliv na povinnost zaplatit směnku.

II. Vzhledem k poměrům projednávané věci nemá Nejvyšší soud pochybnosti o tom, že žalovanému příslušela ve vztahu k žalobci kauzální námitka vztahující se k vyplnění blankosměnky, a to bez ohledu na (v řízení nezjištěnou) skutečnost, kdo blankosměnku (v údajích směnečné sumy a data splatnosti) doplnil. Žalobci totiž byl při nabytí směnky (blankosměnky) znám obsah kauzálního vztahu (založeného leasingovou smlouvou a dohodou o odevzdání a vyplnění blankosměnky); musel si být vědom, zda a kdy (případně) žalovaný porušil povinnosti z daného vztahu, včetně toho, kdy a jakým způsobem bylo možno doplnit blankosměnku.

Jakkoli posuzovaná dohoda o odevzdání a vyplnění blankosměnky umožňovala (v případě, že výstavce nebude včas a řádně splácet závazky z leasingové smlouvy) doplnit údaj data splatnosti bez určení bližších podmínek, nelze ji (jen proto) hodnotit jako (byť jen zčásti) rozpornou s dobrými mravy (příčící se dobrým mravům), a tudíž absolutně neplatnou (§ 39 obč. zák.).

Oproti tomu samotný výkon vyplňovacího práva ‒ doplnění údaje data splatnosti až více než 11 let po žalobcem tvrzeném zániku kauzálního vztahu, ve spojení s následným uplatněním práva ze směnky ‒ hodnotí Nejvyšší soud (s přihlédnutím ke všem skutkovým okolnostem dané věci) jako rozporný se zásadami poctivého obchodního styku a nepožívající právní ochrany (§ 265 obch. zák.).

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 1292/2023, ze dne 29. 2. 2024

24.04.2024 00:02

Místní příslušnost soudu ve sporu o zaplacení (blanko)směnky

Vzhledem k tomu, že se blankosměnka stává směnkou (za předpokladu, že listina po vyplnění bílých míst má kvalitu směnky) vyplněním, a to s účinky ex tunc, je i pro účely posouzení místní příslušnosti soudu ve sporu o zaplacení směnky rozhodující podoba směnky (a v ní určené platební místo) v okamžiku zahájení řízení. Skutečnost, že šlo (původně) o blankosměnku s nevyplněným údajem platebního místa, je v tomto směru právně nevýznamná.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 634/2024, ze dne 27. 3. 2024

02.02.2024 00:05

ÚS: K povinnosti přijmout plnění směnečného dluhu třetí osobou

Platí-li věřiteli třetí osoba, věřitel nemůže platbu odmítnout s účinkem odvrácení splnění dluhu, pokud je taková platba projevem vůle třetí osoby plnit na dlužníkův dluh a pokud dlužník s plněním třetí osoby projeví souhlas (§ 1936 odst. 1 věta první občanského zákoníku). Tvrdí-li žalovaný ručitel (avalista), že obě tyto podmínky byly splněny a dluh zanikl, pak soudy musí žalovanému umožnit tvrzení prokázat a poskytnout mu v případě potřeby i poučení o neunesení důkazního břemene. Spokojí-li se v rozporu s tím s neúplně či nejednoznačně zjištěným skutkovým stavem, poruší právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 2151/23, ze dne 10. 1. 2024

01.08.2023 00:01

Zjevné zneužití práva nepožívající právní ochrany při placení směnky

Požadavek na zaplacení směnky je uplatněním práva; proto nelze zcela vyloučit ani možnost, že by šlo o zjevné zneužití práva nepožívající právní ochrany.

V poměrech dané věci Nejvyšší soud předesílá, že směnkou zajištěná pohledávka není pohledávkou ze spotřebitelského úvěru, ani pohledávkou mající spotřebitelský charakter; proto ani žalovaní (přímí směneční dlužníci) ve směnečném vztahu nevystupují jako spotřebitelé (nepožívají ochrany spotřebitele) [první žalovaný směnku podepsal jednak za společnost V (jako její jednatel), jednak jako fyzická osoba (směnečný rukojmí); druhá žalovaná (manželka prvního žalovaného) směnku podepsala (jen) jako fyzická osoba (směnečný rukojmí)].

Dále zdůrazňuje, že samotná skutečnost, že pohledávka ze smlouvy o úvěru byla zajištěna současně blankosměnkou (vystavenou úvěrovým dlužníkem a avalovanou žalovanými) a bankovní zárukou (vystavenou bankou Č), rovněž neumožňuje přijmout závěr, podle něhož by cílem (účelem) takového jednání bylo něco jiného než zajištění pohledávky žalobce vůči společnosti V.

Rozhodl-li se (následně) žalobce, který nebyl ve své volbě (smluvně či jinak) omezen, že využije (poté, kdy se společnost V dostala do prodlení se splácením úvěru) k (náhradnímu) uspokojení pohledávky za společností V jen blankosměnku (a nikoli též bankovní záruku, jejíž platnost posléze zanikla uplynutím doby), ani tuto okolnost nelze (bez dalšího) hodnotit jako zneužití práva (natož jako zjevné zneužití práva, pro které by mohla být žaloba zcela nebo zčásti zamítnuta). Opačný závěr by totiž vedl k nepřijatelnému výsledku, podle něhož by byl (opatrný a svých práv dbalý) věřitel, který zajistil svou pohledávku za dlužníkem více způsoby, ve stejném (ne-li horším) postavení než věřitel, jenž se spokojil (jen) s jedním „zajištěním“. Současně z obsahu spisu neplynou žádné skutečnosti, na jejichž základě by bylo možno usuzovat, že požadavek na zaplacení (zajišťovací) směnky je (by mohl být) výkonem práva za účelem poškození žalovaných.

Přitom shora popsané jednání žalobce (zásadně) nelze hodnotit jako zjevné zneužití práva, které nepožívá právní ochrany, ani na základě dovolací argumentace založené na (z ekonomického hlediska oprávněných) tvrzeních o rozdílných dopadech (případného) plnění z titulu zajištění bankovní zárukou do majetkových poměrů banky Č a (případného) plnění z titulu zajišťovací směnky do majetkových poměrů žalovaných, když takový stav bude při současném zajištění téže pohledávky bankovní zárukou a směnkou spíše pravidlem a nikoli výjimkou.

Konečně v poměrech dané věci nelze přehlédnout, že první žalovaný (jako jediný jednatel a společník společnosti V) měl povinnost vykonávat funkci statutárního orgánu s péčí řádného hospodáře, jejíž součástí je i povinnost nezbytné loajality, tj. povinnost jednatele dát při rozhodování přednost zájmům společnosti před zájmy svými; právě (a jen) on tak mohl ovlivnit chování společnosti V, včetně její schopnosti splatit dluh ze smlouvy o úvěru.

Proto Nejvyšší soud dospěl (na základě vyhodnocení všech výše zmíněných okolností) k závěru, podle něhož dovolateli označené právní jednání žalobce není zjevným zneužitím práva (§ 8 o. z.), které by odůvodňovalo (byť jen částečné) zamítnutí žaloby.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 3639/2022, ze dne 27. 4. 2023

13.07.2023 00:02

K omezení převoditelnosti dluhopisu v emisních podmínkách

I. Převod dluhopisu lze v emisních podmínkách omezit i tak, že dluhopis lze převést pouze se souhlasem emitenta. Převoditelnost dluhopisu přitom může být (stejně jako v případě postoupení pohledávky) vázána na předchozí souhlas emitenta dluhopisu také tehdy, nejsou-li blíže stanoveny podmínky, za nichž má emitent souhlas s převodem udělit. V tomto případě je úvaha emitenta o tom, zda souhlas s převodem dluhopisu schválí, jeho výlučnou osobní kompetencí, do které zásadně nelze zasahovat. Ze samotné skutečnosti, že emitent souhlas s převodem dluhopisu neudělil, anebo že se k žádosti o udělení souhlasu nevyjádřil, tak ještě nelze dovozovat, že jde o nepoctivé nebo protiprávní jednání emitenta (§ 6 odst. 2 o. z.), ani že jde o zjevné zneužití práva (§ 8 o. z.).

II. S dovolatelkou lze souhlasit, že má-li být dluhopis předmětem formalizovaného oběhu mezi vyšším počtem osob, pak není vhodné připustit omezení převoditelnosti (cirkulace) dluhopisu. Opačný výklad by totiž nepřiměřeně zasahoval do legitimních očekávání potenciálního nabyvatele dluhopisu, který vychází z toho, že je-li dluhopis předmětem formalizovaného oběhu mezi vyšším počtem osob, potom je převoditelný volně – bez omezení. Tuto hodnotu však zákonodárce nechrání prostřednictvím stanovení pravidel pro omezení převoditelnosti dluhopisů, které jsou součástí veřejné nabídky cenných papírů, nýbrž prostřednictvím pravidel pro přijetí dluhopisu k obchodování na oficiálním trhu. Organizátor regulovaného trhu může k obchodování na oficiálním trhu přijmout pouze akcie nebo dluhopisy, jejichž převoditelnost není vyloučena ani omezena. Je-li převoditelnost dluhopisu omezena, potom je dluhopis z obchodování na oficiálním trhu vyloučen. Legitimní očekávání potenciálního nabyvatele dluhopisu, který vychází z toho, že je-li dluhopis předmětem formalizovaného oběhu mezi vyšším počtem osob, musí být volně převoditelný, tak zákonodárce nechrání v souvislosti s tím, že dluhopis byl součástí veřejné nabídky cenných papírů, nýbrž teprve v souvislosti s přijetím dluhopisu k obchodování na oficiálním trhu.

III. Převod listinného dluhopisu v rozporu s omezením stanoveným emisními podmínkami, o němž nabyvatel dluhopisu věděl, má stejné následky jako postoupení pohledávky učiněné v rozporu se zákazem či omezením ujednaným dlužníkem a věřitelem, o němž postupník věděl. Převod listinného dluhopisu v rozporu s omezením stanoveným emisními podmínkami je tedy (dočasně) neúčinný do doby, než s převodem udělí souhlas emitent dluhopisu.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 27 ICdo 30/2022, ze dne 27. 4. 2023

20.06.2023 00:01

Přihláška pohledávky za směnečným rukojmím blankosměnky

Majitel blankosměnky může přihlásit svou pohledávku za dlužníkem, který je na blankosměnce podepsán jako směnečný rukojmí, do insolvenčního řízení dlužníka jako pohledávku vázanou na podmínku, že bude blankosměnka doplněna o chybějící náležitosti, a stane se tak (s účinky ex tunc) směnkou úplnou.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 ICdo 32/2021, ze dne 28. 2. 2023

18.10.2022 00:02

Prokázání převodu směnky na řad v exekučním řízení

Podmínkou pro převod směnky na řad je vedle rubopisu také její předání nabyvateli. Ustanovení § 36 odst. 4 ex. řádu (§ 256 odst. 2 o. s. ř.) je proto třeba vyložit tak, že listinou vydanou nebo ověřenou státním orgánem nebo notářem je na místě za účelem pozitivního rozhodnutí o singulární sukcesi během exekuce (§ 36 odst. 5 ex. řádu) prokázat i předání směnky na řad nabyvateli. Úředně ověřený podpis indosanta (dosavadního oprávněného) na směnce nepostačuje.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 1415/2022, ze dne 26. 7. 2022