// Profipravo.cz / Smlouva o dílo

Smlouva o dílo

08.01.2024 00:01

Mimořádná nepředvídatelná okolnost ve smyslu § 2620 odst. 2 o. z.

Smyslem a účelem ustanovení § 2620 odst. 2 o. z. je zmírnění tvrdosti pravidla uvedeného v odstavci 1, podle kterého je-li rozpočet jen pomůckou pro ujednání ceny ve smlouvě pevnou částkou, platí mezi stranami takto ujednaná cena díla a případné změny rozpočtu změnu pevně dohodnuté ceny neovlivní. Míří na situace, kdy provedení díla ztíží a prodraží mimořádná okolnost blížící se svým charakterem vyšší moci. Nedohodnou-li se strany v takovém případě o zvýšení ceny, může o přiměřeném zvýšení ceny rozhodnout na návrh zhotovitele soud.

Okolnost, která ve smyslu aplikovaného ustanovení dokončení díla podstatně ztěžuje, musí kumulativně splňovat následující předpoklady - je (i) zcela mimořádná, (ii) nepředvídatelná a (iii) dokončení díla bude podstatně ztěžovat. Podmínky pro zvýšení ceny díla nebo zrušení smlouvy zákon stanoví velmi restriktivně. Půjde tedy patrně o případy zcela ojedinělé (např. živelné pohromy, válečné události apod.). Je zřejmé, že takovou okolností nemohou být např. nečekané vyšší náklady vzniklé v důsledku zvýšení cen materiálu apod.

Za zcela mimořádnou a nepředvídatelnou ve smyslu aplikovaného ustanovení lze tedy považovat skutkovou okolnost, která podstatně ztěžuje dokončení díla, vznikla (zcela) mimo sféru kontroly zhotovitele, jejímu působení není ani nebylo možno zamezit při vyvinutí úsilí, které lze rozumně požadovat na osobě v postavení zhotovitele, a její vznik a skutečnost, že podstatně ztěžuje dokončení díla, nemohl zhotovitel v době uzavření smlouvy předpokládat (s adekvátní mírou pravděpodobnosti) a tato okolnost se svou mimořádností zcela vymyká okolnostem, k nimž v podobných situacích běžně dochází.

Za zcela mimořádnou a nepředvídatelnou okolnost ve smyslu § 2620 o. z., která dokončení díla podstatně ztěžuje, nelze považovat situaci, kdy v průběhu díla vyjde najevo, že v důsledku vady v projektové dokumentaci dodané objednatelem vyvstane potřeba dodatečných prací. Projektová dokumentace dodaná objednatelem zhotoviteli tvoří součást příkazu objednatele, tudíž objeví-li zhotovitel v projektové dokumentaci vadu, potom (překáží-li taková vada v řádném provádění díla) na takovou situaci pamatuje úprava § 2594 a § 2595 o. z.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 301/2023, ze dne 27. 9. 2023

14.09.2021 00:01

Odstoupení od smlouvy o dílo z důvodu zvýšení ceny určené odhadem

Cena díla může být ujednána tak, že část bude určena pevnou částkou a část odhadem, a to vše při zachování díla jako celku.

Dohodnutý předmět díla v posuzované věci představoval dodání a instalaci výtahu, s nimiž byly spojeny i související stavební úpravy. Smluvní strany sjednaly cenu výtahu pevnou částkou (606.700 Kč) a cenu stavebních prací určily odhadem (30.000 Kč). Oznámení zhotovitelky o podstatném překročení ceny se vztahovalo k ceně určené odhadem. Není proto pochyb o tom, že zvýšení ceny stanovené odhadem o 102.100 Kč – několikanásobně převyšující 30.000 Kč – dosahuje intenzity podstatného překročení, které je důvodem pro odstoupení objednatele od smlouvy (§ 2612 odst. 1, 2 o. z.).

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2869/2020, ze dne 19. 5. 2021

16.03.2021 00:01

Provedení víceprací na základě původní nebo nové smlouvy o dílo

Tam, kde byla mezi stranami smlouvy o dílo uzavřena dohoda o provedení dalších ve smlouvě nesjednaných prací, záleží především na vůli smluvních stran, zda tyto práce budou provedeny na základě původní smlouvy (v jejím režimu), či zda bude jejich provedení sjednáno jinou smlouvou o dílo.

Časová, místní a věcná souvislost mezi původně sjednaným plněním a plněním sjednaným dodatečně (její existence a povaha) tu bude mít povahu okolností, pod jejichž vlivem se vůle (úmysl) smluvních stran utvářela a z nichž bude lze v případě sporu na jejich vůli usuzovat (srov. § 266 odst. 3 obch. zák.).

Zatímco absenci jakékoliv věcné souvislosti plnění, k němuž se zhotovitel zavázal podle smlouvy o dílo, s jiným plněním, které poskytl témuž objednateli, lze považovat zpravidla za postačující argument ve prospěch závěru, že ono jiné plnění je plněním samostatným, na jehož právní posouzení se původní smlouva nevztahuje (v takových případech tu z povahy věci vůle stran podrobit ono jiné plnění režimu dříve uzavřené smlouvy nebude, neboť k takovému řešení tu nebude rozumný důvod), opačně to neplatí. Samotná existence věcné souvislosti neumožňuje tam, kde byla mezi stranami o provedení dalších prací uzavřena dohoda, učinit závěr o tom, zda jde o plnění v rámci jiného díla anebo o změnu díla původního.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 3165/2020, ze dne 16. 12. 2020

07.12.2020 00:00

Projev vůle směřující k uzavření smlouvy o dílo bez určení ceny

Cena díla byla ve smyslu § 269 odst. 1 obch. zák. podstatnou částí smlouvy, ledaže strany ve smlouvě projevily vůli uzavřít ji bez určení ceny, tedy bez dohody o ceně nebo způsobu jejího určení.

O projev vůle směřující k uzavření smlouvy o dílo bez určení ceny se však nejedná v situaci, kdy si strany ve smlouvě sjednají, že cena díla bude činit odhadem 1 500 000 Kč až 2 000 000 Kč, přičemž přesná výše ceny díla bude stanovena až po faktickém provedení prací dle obvyklé ceny těchto prací. Uvedená dohoda neobsahuje projev vůle uzavřít smlouvu o dílo bez určení ceny, nýbrž směřuje ke způsobu určení ceny díla. Cena díla nebo dohoda o způsobu jejího určení v takovém případě zůstává podstatnou částí smlouvy o dílo podle § 269 odst. 1 a § 536 odst. 3 obch. zák. a dohoda o ceně nebo způsobu jejího určení je nezbytnou podmínkou pro vznik smlouvy o dílo.

K tomu lze doplnit, že z ustanovení § 536 odst. 3 obch. zák. vyplývá pro případ, že strany neprojeví vůli uzavřít smlouvu o dílo bez určení ceny, požadavek dohody o ceně díla nebo o její určitelnosti. Ve vztahu ke způsobu určení ceny díla pak právní teorie zastává názor, že možností dohody o způsobu určení ceny je celá řada a k tomu, aby byla smlouva uzavřena, je potřebné jen to, aby bylo možné způsobem uvedeným ve smlouvě dospět k tomu, jakou částku bude objednatel povinen zhotoviteli za řádně provedené dílo zaplatit.

Vztaženo na poměry projednávané věci tak bude v dalším řízení na soudech, aby hodnotily, zda strany smlouvy shora uvedeným ujednáním dostatečně určitě vymezily cenu díla nebo alespoň způsob, na základě kterého je možné po uzavření smlouvy cenu díla objektivně určit. Při výkladu smluvního ujednání soudy neopomenou z hlediska ceny díla posoudit rovněž význam stranami odhadovaného cenového rozmezí (1 500 000 Kč až 2 000 000 Kč).

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 4003/2018, ze dne 26. 8. 2020

26.10.2020 00:02

Dokončení díla předvedením jeho způsobilosti sloužit svému účelu

Dílo je podle § 2605 odst. 1 o. z. dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Skutečnost, že dílo trpí vadami, sama o sobě nemusí znamenat, že dílo nemůže být dokončeno předvedením jeho způsobilosti sloužit svému účelu. Musí však jít právě o vady takové povahy, které vzhledem ke konkrétnímu dílu nebrání dílu sloužit svému účelu. Posouzení, zdali dané vady brání dílu sloužit svému účelu, bude vždy záležet na konkrétním případu. V případě výtahů si lze představit např. takové vady, jež nebrání dílu sloužit svému účelu, jako chybějící zrcadlo, nesprávné označení pater, nepůjde-li o výtah sloužící např. nevidomým, absence hlasového potvrzení patra apod.

Byla-li však v podmínkách projednávané věci zjištěna např. nesprávná nosnost výtahu mající vliv na počet dopravovaných osob, není tato vada slučitelná s účelem, jemuž má bezpečný provoz výtahu sloužit. Na uvedeném nic nemění skutečnost, že dílo bylo uvedeno do tzv. zkušebního provozu.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 3512/2018, ze dne 13. 7. 2020

15.01.2020 00:01

Ujednání ceny díla odkazem na rozpočet

Jedním ze způsobů určení ceny díla dohodou stran je ujednání odkazem na rozpočet, který je součástí smlouvy nebo byl objednateli sdělen zhotovitelem do uzavření smlouvy. S výjimkou mimořádných nepředvídatelných okolností nastalých při provádění díla, kdy lze postupovat podle § 2620 odst. 2 o. z., platí, že nelze žádat změnu ceny díla určené rozpočtem. Právo zhotovitele na zvýšení ceny určené na základě rozpočtu daného s výhradou neúplnosti nebo rozpočtu nezávazného a právo objednatele odstoupit od smlouvy, požaduje-li zhotovitel zvýšení ceny o více než 10%, upravuje ustanovení § 2622 o. z.

V obecném smyslu představuje rozpočet konečné sestavení nákladů, jichž bude zhotovení díla vyžadovat, nikoliv pouhý přibližný nástin možných nákladů. V rozpočtu jsou v jednotlivých položkách stanoveny náklady na potřebné práce, hmoty podle druhu, počtu a množství (materiál), a to nejen podle obsahu a rozsahu činností při provádění díla, ale i ocenění jednotlivých rozpočtových prací. Pouhé prohlášení zhotovitele, „že práce budou vyžadovati přibližně určitého peníze,“ není rozpočtem.

V posuzované smlouvě o dílo účastníci cenu předmětu díla neujednali odkazem na rozpočet, jak předpokládá ustanovení § 2620 odst. 1 o. z. Cena stavebních prací nezbytných pro montáž výtahu byla určena odhadem a odkaz na „rozpočet stavebních firem,“ tedy subdodavatelů, kteří nejsou stranami smlouvy o dílo, odkazem na položkový rozpočet není.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 989/2019, ze dne 15. 10. 2019

06.11.2019 00:01

Limitace pokynů objednatele díla a pokyny nevhodné povahy dle ObchZ

I. Nejsou-li pokyny ve smyslu ustanovení § 537 odst. 3 obch. zák., které se zhotovitel zavázal akceptovat, v předmětné smlouvě o dílo nijak omezeny a jakékoliv omezení pokynů zhotovitele nevyplývá ani z dikce zákona, neznamená to, že pokyny objednatele vůbec žádným limitům nepodléhají (že jsou pro zhotovitele závazné jakékoliv pokyny).

Zásadní význam má skutečnost, že pokyny objednatele podle ustanovení § 537 odst. 3 obch. zák. byly právním úkonem podle § 34 obč. zák. (zrušeného k 1. 1. 2014). V tomto smyslu objednatel pokyny učiněnými na základě smlouvy o dílo smlouvu v příslušném ohledu „dotváří“. Jsou-li pak pokyny objednatele právním úkonem, musí být, tak jako každý jiný právní úkon, pod sankcí absolutní neplatnosti učiněny určitě a srozumitelně a jejich provedení nesmí být nemožné, a svým obsahem nebo účelem nesmí odporovat zákonu nebo jej obcházet a nesmí též odporovat dobrým mravům, jak by tomu bylo kupříkladu u pokynů šikanózních.

II. V případě pokynů nevhodné povahy, včetně takových, které se neslučují se sjednaným dílem (odporují jeho podstatě a smyslu), podléhá věc režimu ustanovení § 551 obch. zák. Tam, kde dílem je autorské vědecké dílo, náleží do kategorie pokynů nevhodné povahy i takové pokyny, které jsou v rozporu s pravidly příslušného vědního oboru (lege artis).

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 3622/2017, ze dne 29. 7. 2019

31.07.2019 00:02

Ujednání o slevě z ceny díla ve výši pozastávky pro případ úpadku zhotovitele

Ujednání smluvních stran o snížení ceny díla o hodnotu nevyčerpané záruky (o výši sjednané pozastávky) pro případ zjištění úpadku zhotovitele se svým obsahem a účelem nejen nepříčí zákonu, ani jej neobchází, ale nijak neodporuje ani zásadám insolvenčního řízení (§ 5 insolvenčního zákona). Uzavření takové dohody naopak představuje přípustný právní prostředek, jímž může objednatel eliminovat (či alespoň zmírnit) negativní důsledky spojené s (případnou) ztrátou jeho nároků z poskytnuté záruky v případě úpadku zhotovitele.

Ujednání o snížení ceny díla (o částku odpovídající sjednané pozastávce), dohodnuté pro případ nevyčerpání poskytnuté záruky v důsledku úpadku zhotovitele, tedy je platným ujednáním vyjadřujícím hodnotu nerealizované záruky.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 561/2017, ze dne 25. 3. 2019

13.05.2019 00:00

Smluvní pokuta za prodlení zhotovitele s předáním díla

Prodlení je stav, který trvá po celou dobu, po kterou dlužník neplní svůj závazek řádně a včas. Pokud tedy v projednávané věci účastníci řízení sjednali smluvní pokutu za prodlení zhotovitele s předáním díla, aniž by působnost tohoto ujednání z časového či věcného hlediska nějak omezili, je třeba dovodit, že smluvní pokuta zajišťovala povinnost k předání díla po celou dobu její existence a právo na její zaplacení vznikalo (resp. mělo vznikat) po celou dobu, po kterou tato povinnost nebyla zhotovitelem řádně a včas plněna (tj. po dobu, kdy byl s jejím plněním žalovaný v prodlení).

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 495/2018, ze dne 16. 1. 2019

07.12.2018 00:04

ÚS: Vícepráce podle smlouvy o dílo vs. samostatné plnění

I. Rozpor mezi obecnými soudy provedenými důkazy a jejich skutkovými zjištěními nebo mezi jejich skutkovými zjištěními a právními závěry má za následek porušení základního práva účastníka řízení na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jestliže jde o rozpor „extrémní“, který zpochybňuje výsledek soudního řízení.

II. Jestliže je zhotovitel smlouvou podle § 536 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, zavázán k zhotovení díla, pak po objednateli nelze požadovat, aby mimo rámec smluvně sjednaných či zákonem stanovených pravidel pro změnu ceny za dílo hradil jiná než sjednaná plnění, která byla ze strany zhotovitele provedena v rámci nebo v souvislosti se zhotovením díla. Tak tomu bude i v případě, že tato plnění budou mít za následek zhodnocení díla, neboť objednatel si takovéto zhodnocení nesjednal, ani o ně nemusel stát. I takováto plnění nutno – s ohledem na jejich spjatost se sjednaným plněním – považovat za plnění na základě smlouvy o dílo, přičemž pokud by jejich následkem vznikl na straně objednatele majetkový prospěch na úkor zhotovitele, případné nároky s ním spojené by musely být posouzeny z hlediska tohoto smluvního vztahu. Smlouva o dílo tak brání tomu, aby se zhotovitel mohl domáhat vydání takovéhoto majetkového prospěchu jako bezdůvodného obohacení podle § 451 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013.

III. Pro zodpovězení otázky, zda určité plnění nad rámec sjednaného díla ještě lze posuzovat v rámci právního vztahu založeného smlouvou o dílo, nebo zda již jde o samostatné plnění, na jehož právní posouzení se tato smlouva nevztahuje, je určující, zda toto plnění ještě lze z hlediska jeho účelu a povahy považovat za sloužící k zhotovení sjednaného díla.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 1283/16, ze dne 8. 11. 2018

05.12.2018 00:01

Vzájemné vypořádání účastníků při odstoupení od smlouvy o dílo

Na výši obohacení objednatele podle § 544 odst. 1 obch. zák. nemá vliv případné zvýšení hodnoty jeho nemovitosti v důsledku jiných okolností nespočívajících v činnosti zhotovitele při provádění díla (např. plynutí času a změna situace na trhu s nemovitostmi).

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 1340/2018, ze dne 26. 9. 2018

11.09.2018 00:00

Absence dohody o ceně ve smlouvě o dílo podle obch. zák.

K posouzení, že mezi stranami došlo k dohodě o podstatných částech smlouvy, může soud dospět jen za předpokladu, že je mu obsah takové dohody znám. Rovněž tak závěr, že cena díla byla určena dohodou stran, může soud učinit jen tehdy, je-li prokázán obsah takové dohody včetně sjednané výše ceny. Nezjistí-li soud výši ceny díla, na které se strany měly dohodnout, a nejde-li současně o případ podle § 536 odst. 3 obch. zák. (vůle stran uzavřít smlouvu o dílo bez určení ceny díla), pak nemůže učinit jiný závěr než ten, že dohoda o této podstatné části nevznikla a tudíž nedošlo ani ke vzniku smlouvy o dílo pro absenci dohody o podstatné části smlouvy.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 1745/2018, ze dne 26. 6. 2018

05.06.2018 00:01

Nároky zhotovitele při zániku závazku provést dílo

I. Odkazuje-li § 544 odst. 2 in fine na § 548 odst. 2 obch. zák., je třeba tento odkaz vyložit tak, že neodkazuje na samotný upravený nárok, vázaný výslovně toliko na odstoupení zhotovitele od smlouvy pro prodlení objednatele, nýbrž na způsob vypořádání tam upravený. Jinak řečeno, zmíněný odkaz na § 548 odst. 2 obch. zák. se týká způsobu vypořádání (rozsahu úhrady) a není tedy vázán na předpoklad odstoupení od smlouvy.

Nejvyšší soud proto dospěl k závěru, že za podmínek stanovených v § 544 odst. 2 obch. zák. (kdy jde v souzené věci v případě dodatečné nemožnosti plnění o zánik závazku z důvodu, za který odpovídá objednatel) náleží zhotoviteli cena, na kterou má nárok na základě smlouvy s tím, že od této ceny se však odečte to, co zhotovitel ušetřil neprovedením díla v plném rozsahu. Úhradu ceny věcí, které zhotovitel účelně opatřil a jež se zpracováním staly součástí zhotovované věci, může zhotovitel požadovat, pokud cena těchto věcí není zahrnuta v nároku zhotovitele podle § 548 odst. 2 obch. zák.

II. Kumulativní aplikaci ustanovení § 544 odst. 2 a § 545 obch. zák. vylučuje skutečnost, že v rámci smlouvy o dílo zákon rozlišuje právě v cit. ustanoveních jednotlivé druhy předmětu díla – zhotovení, montáž, údržbu, opravu nebo úpravu věci (stavby), a to v souladu s klasifikací při vymezení díla podle § 536 odst. 2 obch. zák. Ustanovení § 545 obch. zák. nelze proto chápat jako doplněk k náhradě poskytované podle § 544 odst. 2 obch. zák., ale jako alternativu k tomuto ustanovení, která se uplatní jen v případě, není-li předmětem smlouvy o dílo zhotovení věci (stavby), nýbrž jen či převážně montáž, údržba, oprava nebo úprava věci (stavby).

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 5330/2017, ze dne 26. 3. 2018

10.07.2017 00:01

Škoda způsobená vadně provedeným dílem v mimosmluvním režimu

I když na řešený případ nelze aplikovat § 373 obch. zák. o odpovědnosti za škodu způsobené porušením smluvní povinnosti, neboť mezi účastníky nebyla existence smluvního závazkového vztahu prokázána, je chybný závěr odvolacího soudu o tom, že nedošlo ani k porušení žádné ze zákonných povinností zhotovitelky. Na řešený případ lze totiž aplikovat ustanovení § 415 obč. zák., které zakotvuje obecnou prevenční povinnost subjektů počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, majetku, přírodě či na životním prostředí. Nelze tedy bez dalšího uzavřít, že zhotovitelka vadným provedením stavebních prací bez uzavřené smlouvy o dílo neporušila žádnou zákonnou povinnost. Zhotovitelka tímto jednáním mohla porušit citované ustanovení § 415 obč. zák., z čehož plyne že zde mohl být naplněn jeden ze základních předpokladů vzniku odpovědnosti za škodu – porušení právní povinnosti.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 5237/2016, ze dne 9. 5. 2017

04.07.2017 00:01

Snížení ceny díla o slevu podle § 439 odst. 2 obch. zák.

Pro snížení ceny díla o část odpovídající výši slevy podle § 439 odst. 2 obch. zák. ve spojení s § 564 obch. zák. není rozhodné, zda již dříve objednatel uplatnil u zhotovitele volbu nároku slevy z ceny díla, ale pouze to, zda mu toto právo skutečně náleží.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 3945/2016, ze dne 28. 3. 2017

07.03.2017 00:02

Náklady spojené s odstraněním vad díla

Je na zhotoviteli, jaký způsob opravy vady díla zvolí, musí však vždy postupovat tak, aby se vada již neopakovala.

Z pohledu odpovědnosti za vady, která s sebou nese též odpovědnost za náklady spojené s odstraněním vad, není podstatné, jaký materiál byl původně k provedení díla určen a zda se jeho cena projevila v ceně díla. Podstatné je, že tento materiál nebyl dostatečně kvalitní a podle skutkových zjištění již použit být nemůže.

Zhotovitelka nemá právo na úhradu ceny materiálu, jímž má být nahrazen ten, jehož použití bylo jednou z příčin vzniku vad, jestliže jako zhotovitelka (v rozporu s § 551 odst. 3 obch. zák.) neupozornila objednatelku, že pro účel sjednaný ve smlouvě je materiál nevhodný. Úvaha o bezdůvodném obohacení by mohla mít racionální jádro jen tehdy, pokud by zhotovitelka sama navrhla jiný a účinný způsob opravy díla, pro který by použití nového materiálu nebylo nutné, objednatelka by však přesto na jeho použití trvala.

Byl-li určitý způsob odstranění vad stranami smlouvy o dílo dohodnut v situaci, kdy jinak odstranit vady nebylo reálně možné, nemůže to znamenat, že by se objednatelka měla na nákladech nutných k odstranění vady podílet. Objednatelka se zde proto opravou neobohatila, protože použitý způsob opravy byl jedinou možnou cestou k tomu, jak získat bezvadné dílo, tj. dílo, jehož provedení odpovídá výsledku určenému ve smlouvě.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 2618/2016, ze dne 4. 1. 2017

15.11.2016 00:02

Změna smlouvy o dílo uzavřené mezi zadavatelem veřejné zakázky a uchazečem

Dohoda o změně smlouvy o dílo uzavřené mezi zadavatelem veřejné zakázky a uchazečem o veřejnou zakázku, pro jejíž uzavření zákon vyžaduje písemnou formu, musí být podle § 40 odst. 2 obč. zák. ve znění do 31. 12. 2013 uzavřena taktéž v písemné formě, a to pod sankcí absolutní neplatnosti.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 433/2015, ze dne 31. 8. 2016

18.08.2016 00:02

Hodnocení přiměřenosti smluvní pokuty za prodlení s dokončením celého díla

Jestliže byla sjednána sankce za prodlení s dokončením celého díla za situace, kdy byl dán jeden termín dokončení celého díla, zhotovovaného za určitou celkovou cenu díla, a nebyly sjednány sankce za včasné dokončení určitých etap díla, nelze dovodit, že by byla sjednána nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta, byla-li sjednána v přiměřené procentní sazbě z celé ceny díla za každý den prodlení.

Ke skutečnostem, které nastaly po sjednání smluvní pokuty, při hodnocení (ne)přiměřenosti sjednané smluvní pokuty podle ustanovení § 301 obch. zák. přihlížet nelze, proto není možno ve fázi, kdy soud přistupuje k hodnocení, zda smluvní pokuta je přiměřená či nepřiměřená, brát v úvahu, že nebyla dokončena jen relativně malá část díla.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 4620/2015, ze dne 1. 6. 2016

19.07.2016 00:02

Rozpor se zásadou poctivého obchodního styku

Právo objednatele na zaplacení smluvní pokuty za prodlení zhotovitele s provedením díla v případě, že se strany dohodly na změně předmětu díla, nikoliv však na změně času plnění, není v rozporu se zásadou poctivého obchodního styku, a to ani za situace, kdy objednatel otálel se změnou smlouvy.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 1575/2015, ze dne 3. 5. 2016

14.07.2016 00:02

Přihlédnutí k tzv. vědomé vadě zhotovitele díla

Vyjdou-li v řízení najevo skutečnosti nasvědčující tomu, že přichází v úvahu aplikace § 428 odst. 3 obch. zák., je soud povinen vzít je na zřetel a popřípadě (podle okolností) poskytnout účastníku (kupujícímu, objednateli) příslušné poučení podle § 118a o. s. ř. Tak tomu bude zejména tam, kde vady díla spočívají v tzv. nedodělcích; pokud zhotovitel neprovede dílo v celém sjednaném rozsahu a objednatel na tuto skutečnost poukáže, pak je evidentní, že zhotovitel o příčinách nedodělku "musel vědět" a nesvědčí mu beneficium lhůt pro uplatnění práv z odpovědnosti za vady.

Součástí posouzení, zda jsou splněny předpoklady, za nichž nemůže být právo kupujícího z vad zboží, popřípadě právo objednatele z vad díla, přiznáno v soudním řízení (§ 428 odst. 1, 2 obch. zák., § 562 odst. 3 obch. zák.), tak musí být též vždy úvaha, zda vzhledem k tomu, co vyšlo v řízení najevo, nejsou tyto vady důsledkem skutečností, o kterých prodávající, popřípadě zhotovitel, věděl nebo musel vědět v době dodání zboží, popřípadě v době předání díla.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 2290/2014, ze dne 19. 4. 2016