// Profipravo.cz / Obchodní rejstřík

Obchodní rejstřík

28.04.2025 00:02

Tzv. předstižný návrh na zápis do veřejného rejstříku

Zpravidla platí, že platnost a účinnost rozhodnutí orgánu obchodní korporace nastávají současně, a to dnem, kdy bylo takové rozhodnutí přijato (srov. § 45 odst. 5 z. o. k.). Není však vyloučeno, aby byla účinnost rozhodnutí orgánu obchodní korporace zákonem nebo i samotným orgánem obchodní korporace odložena v čase.

Odloží-li orgán obchodní korporace účinnost svého rozhodnutí k určitému budoucímu datu, je třeba vznik rozhodné skutečnosti vztahovat až k okamžiku, kdy určený den nastane. Teprve tehdy totiž nastávají právem předpokládané následky a osobě uvedené v § 11 odst. 1 z. v. r. (tj. zapsané osobě, např. obchodní korporaci) vzniká podle § 11 odst. 2 z. v. r. povinnost podat bez zbytečného odkladu návrh na zápis do obchodního rejstříku.

Úprava § 11 odst. 2 z. v. r. určuje zapsané osobě lhůtu k podání návrhu na zápis pro případ, kdy zákon ukládá povinnost určitou (již existující) skutečnost do veřejného rejstříku zapsat, a to z důvodu zajištění co největší aktuálnosti zapsaných údajů. To však neznamená, že by zapsaná osoba nemohla podat návrh na zápis údaje, jehož zápis má (toliko) deklaratorní účinek, do veřejného rejstříku poté, kdy rozhodná skutečnost sice již nastala, ale doposud nenabyla účinnosti – například má-li k zápisu navržený údaj podklad v platném, byť prozatím právně neúčinném rozhodnutí orgánu zapsané osoby. Je přitom třeba odlišovat dva možné případy v závislosti na jistotě, s jakou rozhodná skutečnost nabude právní účinnosti.

Na jedné straně může zapsaná osoba určit k účinnosti rozhodnutí svého orgánu počáteční dobu ve smyslu § 550 o. z. V takovém případě jde o doložení času, které odkazuje na událost, o níž není pochyb, že v budoucnu nastane. Účinnost rozhodnutí zapsané osoby je tak navázána na plynutí času, které se nemůže stát nemožným.

Podá-li zapsaná osoba (jinak bezvadný) návrh na zápis skutečnosti, jejíž účinnost je odložena k určitému (nepochybnému) časovému okamžiku v budoucnu, rejstříkový soud přezkoumá, zda z listin doložených k návrhu takový okamžik, jemuž časově odpovídá i v návrhu uvedený den provedení zápisu, vyplývá. Bude-li tomu tak, pak zásadně provede požadovaný zápis ke dni uvedenému v návrhu.

Rejstříkový soud za této situace (při doložení času) není oprávněn zpochybňovat, zda zapisovaná skutečnost ke dni uvedenému v návrhu nastane (nabude účinnosti). Opačný postup by odporoval registračnímu principu ovládajícímu řízení ve věcech veřejných rejstříků. Rejstříkový soud by totiž zvažoval potenciální okolnosti, které z listin doložených k návrhu nevyplývají a u nichž není ani zřejmé, zda nastanou – na rozdíl od doložení času.

Na druhé straně by byla situace odlišná, vázal-li by orgán zapsané osoby účinnost svého rozhodnutí na splnění podmínky ve smyslu § 548 o. z. Účinnost rozhodnutí orgánu zapsané osoby by tak totiž byla vázána na nejistou událost, u níž není zřejmé, zda a případně ani kdy, nastane. Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu přitom dovodila, že jsou-li pro účinnost rozhodnutí stanoveny jiné (od podmínek platnosti jednání odlišné – zvláštní) podmínky, je třeba zkoumat splnění těchto podmínek.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 1847/2024, ze dne 8. 4. 2025

16.12.2024 00:02

Zápis předmětu podnikání obchodní korporace do obchodního rejstříku

I. Do veřejného rejstříku se jako předmět podnikání obchodní korporace zapisuje údaj, který je obsažen v jejím zakladatelském právním jednání; veřejný (obchodní) rejstřík zde odráží (ostatně tak jako i v případě některých dalších údajů) obsah zakladatelského právního jednání. Jinak řečeno, skutečným stavem, s nímž musí být zápis předmětu podnikání obchodní korporace ve veřejném (obchodním) rejstříku v souladu (srov. § 78 odst. 1 větu druhou z. v. r.), je obsah zakladatelského právního jednání.

Obsah údajů zapisovaných do veřejného rejstříku musí být seznatelný již ze samotného veřejného rejstříku; v tom spočívá jeden z účelů veřejného rejstříku právnických a fyzických osob. To platí i pro předmět podnikání. Osoba nahlížející do veřejného rejstříku musí mít možnost se obeznámit s předmětem podnikání (činnosti) obchodní korporace, aniž by jej musela (přes „odkaz“ uvedený ve veřejném rejstříku) dohledávat v dalších zdrojích. Předmět podnikání proto nelze zapsat například formou odkazu na další dokumenty, rejstříky či znění zákona, byť by šlo o veřejně dohledatelné zdroje.

Jakkoliv si obchodní korporace může předmět podnikání v zakladatelském právním jednání dostatečně určitě vymezit i například odkazem na znění živnostenského zákona, v obchodním rejstříku musí mít zapsán konkrétní údaj o jednotlivých předmětech podnikání takto vymezených (jednotlivé obory živnosti volné). Tedy údaje, které lze zjistit výkladem ujednání obsaženého v zakladatelském právním jednání.

II. V poměrech projednávané věci lze ujednání obsažené v zakladatelském právním jednání společnosti s ručením omezeným, jakkoliv formulované velmi obecně („výroba, obchod, služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona v rozsahu oborů činností náležejících do živnosti volné č. 1-81“), vyložit tak, že předmětem podnikání společnosti jsou obory živnosti volné, vyjmenované v příloze číslo 4 živnostenského zákona pod body 1 až 81, a to ve znění účinném ke dni, kdy bylo ujednání takto vymezující předmět podnikání vloženo do zakladatelského právního jednání. Následné změny živnostenského zákona (jeho přílohy číslo 4) nemají na obsah zakladatelského právního jednání (v části vymezující předmět podnikání) vliv; nejde tak o ujednání neurčité.

V poměrech projednávané věci by tudíž požadavkům zákona o veřejných rejstřících odporoval i zápis, jenž by doslovně kopíroval znění zakladatelského právního jednání společnosti, neboť kdokoliv by nahlédl do obchodního rejstříku, nezjistil by, jaký je předmět jejího podnikání. Pro seznámení se s tímto údajem by musel dohledat, který den bylo ujednání o předmětu podnikání včleněno do zakladatelského právního jednání, a posléze nalézt znění přílohy číslo 4 živnostenského zákona účinné k tomuto dni.

Navíc, zápis předmětu podnikání společnosti v obchodním rejstříku ani neodpovídal obsahu jejího zakladatelského právního jednání. Podle zakladatelské listiny jsou předmětem podnikání (kromě dalších činností) všechny činnosti vymezené v příloze číslo 4 živnostenského zákona pod body 1 až 81, ve znění účinném ke dni založení společnosti (kdy toto ujednání bylo do zakladatelského právního jednání vloženo). Sporný zápis v obchodním rejstříku však tento údaj zužoval prostřednictvím odkazu na obory činnosti zapsané v živnostenském rejstříku. Nehledě k nepřípustnosti takového zápisu (viz výše), neodpovídá jeho obsah ani údaji v zakladatelské listině (je užší).

Nejvyšší soud zde opětovně zdůrazňuje, že předmětem podnikání, jenž se zapisuje do veřejného rejstříku, jsou činnosti určené zakladateli (společníky, členy) obchodní korporace v zakladatelském právním jednání, nikoliv jejich podmnožina tvořená předměty podnikání, které si ze zakladatelského právního jednání vyberou členové statutárního orgánu obchodní korporace a oznámí je živnostenskému úřadu (dovolací soud zde ponechává stranou, zda členové statutárního orgánu mohou bez dalšího zužovat předmět podnikání určený zakladateli, resp. společníky či členy obchodní korporace).

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 3391/2023, ze dne 27. 11. 2024

11.04.2023 00:02

Změna (výmaz) zápisu důvodů výmazu z obchodního rejstříku

Je-li navrhovatel (zde bývalý jednatel společnosti s ručením omezeným) oprávněn domáhat se podle § 101 odst. 2 z. v. r. změny zápisu v případě svého výmazu z obchodního rejstříku, musí mu též svědčit oprávnění domáhat se změny (výmazu) zápisu důvodů, pro něž byl z obchodního rejstříku vymazán, resp. v případě odvolání z funkce jednatele valnou hromadou i důvodů, pro které měl být odvolán (argumentum a maiori ad minus – argument od většího k menšímu).

Z uvedeného též vyplývá povinnost rejstříkového soudu vyrozumět vymazávaného jednatele nejen o samotném výmazu jeho osoby z obchodního rejstříku, nýbrž i o případném zápisu důvodů, pro něž mu měla funkce jednatele zaniknout (§ 101 odst. 2, část věty za středníkem, § 102 z. v. r.).

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 1744/2022, ze dne 25. 1. 2023

28.06.2022 00:01

Návrh na výmaz údajů z úplného výpisu z obchodního rejstříku

Skutečnost, která byla do obchodního rejstříku zapsána, nelze posléze vymazat z „historie“ obchodního rejstříku, tedy tak, že by se tato skutečnost neobjevila ani v „úplném výpisu“ z obchodního rejstříku, neboť jinak by pořízení úplného výpisu z obchodního rejstříku ztratilo smysl.

Uvedený závěr, přijatý v poměrech zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, se plně prosadí i při výkladu zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 2703/2021, ze dne 23. 3. 2022

08.11.2021 00:02

Osoba oprávněná podat návrh na změnu zápisu dle § 101 odst. 2 z.v.r.

Ustanovení § 101 z. v. r. upravuje zvláštní opravný prostředek, jenž umožňuje tam vypočteným osobám uplatnit proti zápisu námitky, jež nemohly vznést dříve (např. proto, že nebyly účastníky řízení, či proto, že zápis byl proveden postupem podle § 98 z. v. r.). Rejstříkový soud je povinen se zabývat takto uplatněnými námitkami, a to bez ohledu na to, zda (a s jakým výsledkem) se s nimi případně vypořádal v (předchozím) řízení o zápis do příslušného rejstříku (při postupu dle § 98 z. v. r. se s nimi ostatně ani vypořádat nemohl).

Účelem § 101 odst. 2 z. v. r. je tak umožnit osobám zapisovaným podle jiného zákona do veřejného rejstříku v rámci zápisu zapsané osoby uplatnit námitky proti jejich výmazu a dosáhnout tak shody zápisu se skutečným stavem, nikoliv přiznat těmto osobám možnost brojit proti správnosti všech zapsaných skutečností. Teleologický výklad § 101 odst. 2 z. v. r. vede proto k závěru, podle něhož osoby zapisované podle jiného zákona do veřejného rejstříku v rámci zápisu zapsané osoby se mohou v případě svého výmazu z veřejného rejstříku domáhat změny pouze takového zápisu, kterým byly z veřejného rejstříku samy vymazány.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 530/2020, ze dne 17. 8. 2021

31.05.2021 00:03

K určitosti vymezení předmětu podnikání nebo činnosti

I. Listinou, která musí být doložena k zápisu předmětu podnikání nebo činnosti akciové společnosti do obchodního rejstříku, jsou zásadně její stanovy. Do obchodního rejstříku tak lze zapsat jako předmět podnikání nebo činnosti jen činnosti, které jsou uvedeny ve stanovách akciové společnosti.

II. Systematika živnostenského zákona je logická z pohledu vymezení veřejnoprávních nároků kladených na provozování jednotlivých živností, nemá ale žádný význam z pohledu vymezení předmětu podnikání ve společenské smlouvě (stanovách). To nemusí doslovně odpovídat vymezení jednotlivých živností, jak je učiněno v živnostenském zákoně. Společníci či členové obchodní korporace mohou předmět podnikání vymezit odlišně, než jak jednotlivé činnosti vymezuje živnostenský zákon. Učiní-li tak, je věcí živnostenského úřadu, aby předmět podnikání určitě a srozumitelně vymezený ve společenské smlouvě (stanovách) podřadil pod příslušnou živnost uvedenou v živnostenském zákoně, a určil, zda k takto vymezenému předmětu podnikání postačí (z pohledu veřejnoprávní úpravy) splnit všeobecné podmínky podnikání (a jde tedy o živnost volnou), anebo zda jde o živnost vázanou, řemeslnou či koncesovanou, a společnost musí splnit i další (zvláštní) podmínky určené zákonem.

III. Ujednání stanov, podle něhož je předmětem podnikání akciové společnosti výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, nesplňuje požadavek určitosti, neboť z něj není zjevné, co je předmětem podnikání dané společnosti, a odpovídajícího výsledku se nelze dobrat ani výkladem.

Ani výkladem ujednání stanov, podle něhož je předmětem podnikání akciové společnosti výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, nelze zjistit, jaký je předmět podnikání společnosti (určit jeho konkrétní obsah). Takové ujednání je proto z důvodu neurčitosti jeho obsahu zdánlivé (§ 553 o. z.) a nepřihlíží se k němu (§ 554 o. z.) [v režimu právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 pak šlo o ujednání absolutně neplatné podle § 37 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku]. Na jeho základě tudíž není možné předmět podnikání do obchodního rejstříku zapsat.

Do obchodního rejstříku se podle § 25 odst. 1 písm. b) z. v. r. zapisuje předmět podnikání nebo činnosti obchodní korporace, nikoli označení živnosti. Společníci či členové obchodní korporace tak ve vztahu k výčtu oborů činnosti v příloze č. 4 živnostenského zákona zpravidla určí (a společenská smlouva, resp. stanovy, obsahují) některé z vypočtených oborů činnosti. Tyto budou do obchodního rejstříku zapsány jako předmět podnikání nebo činnosti korporace. Je-li ve společenské smlouvě (stanovách) uveden a případně i do obchodního rejstříku zapsán jako předmět podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, odporuje tento zápis § 25 odst. 1 písm. b) z. v. r. a je třeba zjednat nápravu postupem podle § 9 odst. 1 z. v. r.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 3549/2020, ze dne 12. 5. 2021

19.05.2021 00:00

Závaznost výroku o tom, že o usnesení valné hromady nejde

Řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, včetně rozhodnutí o určení, že o usnesení valné hromady akciové společnosti nejde, je řízením ve statusových věcech právnických osob; jde o řízení upravené zákonem o zvláštních řízeních soudních (§ 90 odst. 1 z. ř. s.) patřící mezi tzv. nesporná řízení.

Výrok rozhodnutí, kterým soud rozhodl o tom, že o usnesení valné hromady společnosti nejde, je podle § 27 z. ř. s. závazný pro každého, včetně soudu v řízení o změnu zápisu v obchodním rejstříku, který tuto otázku nemůže (jako předběžnou) znovu posuzovat.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 3451/2020, ze dne 3. 3. 2021

15.02.2021 00:01

Souhlas s umístěním sídla v nemovitosti ve společném jmění manželů

I kdyby souhlas s umístěním sídla v nemovitosti ve společném jmění manželů nebylo možné považovat za běžnou záležitost týkající se společného jmění manželů, je právní jednání (souhlas s umístěním sídla) učiněné pouze jedním z manželů platné, nenamítl-li jeho neplatnost druhý z manželů.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 629/2019, ze dne 25. 11. 2020

11.01.2021 00:02

Podání učiněné z datové schránky předsedy statutárního orgánu

Uskutečnění elektronického podání prostřednictvím datové schránky znamená „nahrazení“ uznávaného elektronického podpisu, který se jinak (při jiném způsobu elektronického podání) vyžaduje jako náležitost podání.

Není pochyb o tom, že právnická osoba může podat v elektronické podobě návrh na zápis podle § 22 z. v. r. ze své datové schránky; podání učiněné prostřednictvím datové schránky právnické osoby bude (bez dalšího) podáním této právnické osoby. Řečené pak platí bez ohledu na to, zda osoba činící podání z datové schránky právnické osoby v souladu s § 8 odst. 3 nebo odst. 6 zákona o elektronických úkonech byla oprávněná jednat jménem této právnické osoby podle § 21 o. s. ř.

Nicméně fyzická osoba, oprávněná jednat jménem právnické osoby podle § 21 o. s. ř. (ve spojení s § 120 z. v. r.) může jménem právnické osoby učinit elektronické podání podle § 22 z. v. r. i ze své datové schránky (z datové schránky fyzické osoby podle § 8 odst. 1 zákona o elektronických úkonech). V takovém případě je podání podepsáno touto fyzickou osobou; je-li přitom z podání zřejmé, že je činí jménem právnické osoby např. jako předseda jejího statutárního orgánu, jde o podání této právnické osoby učiněné a podepsané fyzickou osobou oprávněnou jednat za dotčenou právnickou osobu.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 143/2020, ze dne 27. 10. 2020

18.11.2020 00:01

Ztráta právního důvodu užívání prostor, ve kterých je sídlo společnosti

Ani v poměrech účinné právní úpravy není (již) ztráta právního důvodu užívání prostor, ve kterých je umístěno sídlo společnosti, sama o sobě skutečností zakládající povinnost společnosti navrhnout výmaz (popř. změnu) zápisu sídla do obchodního rejstříku. I po 1. 1. 2014 je při ztrátě právního důvodu užívání prostor, ve kterých je umístěno sídlo společnosti, rozhodnou skutečností (od níž začíná běžet složená lhůta podle § 11 odst. 2 a 3 z. v. r.) teprve rozhodnutí společnosti (příslušného orgánu společnosti) o změně jejího sídla.

Rovněž i v poměrech účinné právní úpravy ovšem platí, že dojde-li k zániku právního důvodu užívání prostor, ve kterých je umístěno sídlo společnosti, je povinností společnosti o změně sídla rozhodnout, neboť musí mít právní důvod užívání prostor, v nichž je uvedeno její sídlo, po celou dobu, po kterou jsou tyto prostory zapsané v obchodním rejstříku jako její sídlo. Nerozhodne-li společnost za těchto okolností o změně svého sídla, odporuje obsah zápisu v obchodním rejstříku donucujícím ustanovením zákona a dozví-li se o tom rejstříkový soud, vyzve společnost ke zjednání nápravy, k čemuž jí stanoví přiměřenou lhůtu. Nezjedná-li společnost ve stanovené lhůtě nápravu, rozhodne soud v zájmu ochrany třetích osob o zrušení společnosti s likvidací.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 2277/2020, ze dne 27. 8. 2020

23.06.2020 00:02

Zápis dovolání se neúčinnosti převodu podílu do obchodního rejstříku

Obchodní rejstřík není veřejným seznamem, v němž by byly evidovány podíly společníků ve společnostech s ručením omezeným, ale veřejným rejstříkem, v němž jsou evidovány osoby vypočtené v § 42 z. v. r. V rámci zápisu společnosti s ručením omezeným nejsou „evidovány podíly“, nýbrž je zde pouze uveden údaj o výši podílu, popř. také o jeho druhu a o vydání kmenového listu.

Obchodní rejstřík je tedy veřejným rejstříkem, a nikoliv veřejným seznamem, v němž by byly evidovány podíly ve společnostech s ručením omezeným; věřitel společníka společnosti s ručením omezeným se proto nemůže domáhat postupem podle § 599 o. z. zápisu poznámky o tom, že se dovolal neúčinnosti právního jednání týkajícího se určitého podílu ve společnosti s ručením omezeným, do obchodního rejstříku.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 2025/2019, ze dne 17. 3. 2020

23.06.2020 00:01

Zápis údaje o dni a důvodech zániku funkce opatrovníka obchodní korporace

I. Údaje o jmenování hmotněprávního opatrovníka obchodní korporaci, o dni vzniku jeho funkce, o rozsahu jeho zástupčího oprávnění a o dni zániku jeho funkce jsou důležitými skutečnostmi, na jejichž zápisu má dotčená obchodní korporace vždy (bez dalšího) právní zájem v souladu s § 25 odst. 1 písm. k) z. v. r. [resp. s účinností od 1. 1. 2018 § 25 odst. 1 písm. j)].

Za určitých okolností pak může být důležitou skutečností, na jejímž zápisu do obchodního rejstříku bude mít dotčená obchodní korporace právní zájem, i údaj o důvodech, pro které byl opatrovník jmenován (tak tomu bude zpravidla v případě opatrovníka podle § 165 odst. 2 o. z., jenž je soudem jmenován proto, že při určitých právních jednáních nemohou společnost zastupovat členové statutárního orgánu), a pro které mu zanikla funkce. Okolnosti, z nichž plyne, že jde v konkrétním případě o důležitou skutečnost, a že na jejím zápise má dotčená obchodní korporace (zapisovaná osoba) právní zájem, musí tato korporace tvrdit a případně i osvědčit.

II. Návrh na zápis do obchodního rejstříku podle § 25 odst. 1 písm. k) z. v. r. může podat toliko zapsaná osoba. Jakkoliv opatrovník jmenovaný podle § 165 odst. 1 o. z. bude vždy bez dalšího oprávněn zapsanou osobu při podání návrhu zastoupit, kolizní opatrovník (jmenovaný podle § 165 odst. 2 o. z.) může zapsanou osobu zastoupit pouze v případě, že toto oprávnění mu přiznává rozhodnutí soudu, jímž byl jmenován.

III. Jelikož důležité skutečnosti zapisované do obchodního rejstříku k žádosti zapsané osoby podle § 25 odst. 1 písm. k) z. v. r. [resp. s účinností od 1. 1. 2018 podle § 25 odst. 1 písm. j)] nemusí být v obchodním rejstříku zapsány (jsou tam zapsány jen proto, že o to požádala zapsaná osoba), může zapsaná osoba kdykoliv požádat o jejich výmaz. Nemusí přitom prokazovat, že tyto skutečnosti nadále netrvají.

Je-li proto v obchodním rejstříku zapsán údaj o jmenování opatrovníka, může zapsaná osoba kdykoliv požádat o jeho výmaz, aniž by musela dokládat, že funkce opatrovníkovi zanikla. Jinými slovy, záleží-li toliko na zapsané osobě, zda podá návrh na zápis údaje o jmenování opatrovníka (a případně dalších údajů k němu se vážících) do obchodního rejstříku, záleží také toliko na ní, po jakou dobu je ponechá zapsané v obchodním rejstříku. Výjimkou je situace, kdy se zápis dostane do rozporu se skutečným stavem.

Z pouhého výmazu zápisu opatrovníka z obchodního rejstříku tudíž nelze bez dalšího seznat, zda tomuto opatrovníku zanikla funkce, či zda zapsaná osoba navrhla jeho výmaz bez ohledu na to, že jeho funkce nadále trvá. Proto i poté, kdy je zápis opatrovníka z obchodního rejstříku vymazán, je zápis údaje o dni (a případně i důvodech) zániku funkce opatrovníka důležitou skutečností, na jejímž zápisu do obchodního rejstříku má dotčená obchodní korporace (zapsaná osoba) právní zájem.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 3495/2019, ze dne 17. 3. 2020

20.05.2020 00:02

Výmaz osoby zapisované do rejstříku v rámci zápisu zapsané osoby

Ustanovení § 101 z. v. r. upravuje zvláštní opravný prostředek, jenž umožňuje tam vypočteným osobám uplatnit proti zápisu do veřejného rejstříku námitky, jež nemohly vznést dříve (např. proto, že nebyly účastníky řízení, či proto, že zápis byl proveden postupem podle § 98 z. v. r.). Rejstříkový soud je povinen se zabývat takto uplatněnými námitkami, a to bez ohledu na to, zda (a s jakým výsledkem) se s nimi případně vypořádal v (předchozím) řízení o zápis do příslušného rejstříku (při postupu dle § 98 z. v. r. se s nimi ostatně ani vypořádat nemohl).

Navrhovatel v řízení podle § 101 z. v. r. nemusí tvrdit a dokládat nové skutečnosti zakládající důvod výmazu nebo změny zápisu v příslušném rejstříku, tj. skutečnosti, kterými se rejstříkový soud při rozhodnutí o zápisu v předchozím řízení nezabýval a z jejichž pohledu věc neposuzoval.

Navrhovateli v tomto řízení přísluší námitka, že návrh na zápis skutečností do veřejného rejstříku měl být odmítnut z důvodů uvedených v § 86 z. v. r., popř., že měl být zamítnut, neboť údaje o skutečnostech zapisovaných na návrh oprávněné osoby do obchodního rejstříku nevyplývají z listin, které tato osoba k návrhu doložila.

Z řečeného se podává, že návrh podle § 101 z. v. r. nelze zamítnout jen proto, že navrhovatel rejstříkovému soudu nedoložil žádné listiny.

Současně platí, že rejstříkovému soudu přísluší v rejstříkovém řízení ověřit nejen to, zda k návrhu na zápis byly připojeny požadované listiny, ale taktéž, zda údaje, které mají být podle návrhu zapsány, z těchto listin vyplývají. Nestačí tedy pouhé zjištění, že listiny byly připojeny, ale je nutné také zkoumat jejich obsah.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 4639/2018, ze dne 10. 3. 2020

22.04.2020 00:01

Přezkum zápisu do veřejného rejstříku notářem

I. Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů umožňuje v ustanoveních § 108 až 118, aby zápis do veřejného rejstříku provedl přímo notář (a nikoliv rejstříkový soud). Jedním z předpokladů takového postupu je, že zapisované skutečnosti mají podklad v tzv. podkladovém notářském zápisu [§ 108 písm. a) z. v. r.], popř. také (vedle podkladového zápisu) v tzv. notářském zápisu o osvědčení (§ 109 z. v. r.).

Účelem požadavku na sepsání podkladového notářského zápisu, popř. také notářského zápisu o osvědčení, je zajistit, aby skutečnosti zapisované do veřejného rejstříku odpovídaly skutečnému stavu a aby zápisy do veřejného rejstříku byly činěny toliko na podkladě takových rozhodnutí orgánu právnické osoby, popř. jiných právních jednání, jež vyhovují požadavkům kladeným na ně právními předpisy, popř. i zakladatelskými právními jednáními.

Jinými slovy, notář, sepisující příslušný notářský zápis, musí – jako jediná autorita, jíž zákon svěřuje vedle soudu oprávnění činit zápisy do veřejného rejstříku – posoudit, zda dotčené právní jednání (rozhodnutí orgánu právnické osoby) splňuje požadavky na něj kladené právními předpisy a případně i příslušným zakladatelským právním jednáním, a zda skutečnosti, jež osoba oprávněná k podání návrhu na zápis požaduje zapsat do veřejného rejstříku, odpovídají skutečnému stavu.

Popsaný účel ustanovení § 108 a 109 z. v. r. odůvodňuje např. rozšiřující výklad § 109 z. v. r., podle něhož tzv. notářský zápis o osvědčení může být sepsán nejen o právních jednáních uskutečněných až po rozhodnutí orgánu právnické osoby nebo po jiném právním jednání, o kterém je sepsán podkladový notářský zápis (jak výslovně předvídá § 109 z. v. r.), ale taktéž o právních jednáních uskutečněných dříve, jestliže tato právní jednání nebyla (nemohla být) osvědčena v podkladovém notářském zápisu. I v tomto případě je totiž účel právní úpravy tzv. přímých notářských zápisů naplněn (je zajištěno, že notář ověří splnění zákonných předpokladů pro zápis dotčených skutečností do veřejného rejstříku).

II. Zapíše-li notář postupem podle § 108 a násl. z. v. r. určité skutečnosti do veřejného rejstříku, nejsou soudy oprávněny v rejstříkovém řízení přezkoumávat, zda byly splněny zákonné předpoklady pro takový zápis určené ustanoveními § 108 a násl. z. v. r.

První výjimkou je pouze situace, kdy zápis neodpovídá skutečnému stavu. Odpovídá-li zápis ve veřejném rejstříku provedený notářem skutečnému stavu, přezkum rejstříkovým soudem již nepřichází v úvahu.

Druhou výjimku pak představuje přezkum zápisu notářem v řízení o návrhu podle § 117 z. v. r. Jelikož se zapsaná osoba, jakož i osoby zapisované v souvislosti s jejím zápisem, mohou u rejstříkového soudu domáhat výmazu nebo změny zápisu provedeného notářem nebo obnovení původního zápisu za stejných podmínek, za jakých se téhož mohou domáhat proti zápisu rejstříkovým soudem, platí i pro přezkum zápisu notářem stejné limity jako v řízení podle § 101 z. v. r. I v řízení o návrhu podle § 117 z. v. r. tudíž mohou navrhovatelé uplatnit proti zápisu provedenému notářem zásadně pouze námitky spočívající v tom, že návrh na zápis měl být notářem odmítnut (notář jej neměl provést) z některého z důvodů uvedených v § 86 z. v. r., nebo v tom, že notář neměl zápis provést, neboť údaje o skutečnostech zapisovaných na návrh oprávněné osoby do obchodního rejstříku nevyplývají z listin, které oprávněná osoba k návrhu doložila.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 3315/2018, ze dne 29. 1. 2020

26.11.2019 00:02

Rozsah a limity ručení společníka společnosti s ručením omezeným

I. Ustanovení § 154 odst. 1 o. s. ř. se nedotýká ustanovení hmotného práva, které váží vznik, změnu či zánik práva nebo povinnosti k určitému času; právě o takovou situaci jde i v případě ručení společníků společnosti s ručením omezeným podle ustanovení § 132 odst. 1 z. o. k. To výslovně určuje, že výše, v jaké společníci nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku (a tedy i výše, v jaké ručí za dluhy společnosti) se fixuje k době, kdy byli společníci věřitelem vyzváni k plnění.

Skutečnost, že po výzvě věřitele k plnění podle § 132 odst. 1 z. o. k. bylo do obchodního rejstříku zapsáno splacení vkladů společníků ve větším rozsahu nebo jejich úplné splacení, proto není pro posouzení uplatněného nároku věřitele v soudním řízení významná.

II. Limity ručení společníků společnosti s ručením omezeným se odvíjí od výše, v jaké společníci (ne)splnili vkladovou povinnost; pro určení rozsahu, ve kterém společníci ručí za dluhy společnosti, je však rozhodující zásadně jen údaj o rozsahu splnění vkladové povinnosti, jak je zapsaný v obchodním rejstříku. To platí i tehdy, neodpovídá-li zápis v obchodním rejstříku skutečnému stavu, tedy rozsahu, v němž společníci skutečně (ne)splnili vkladovou povinnost. Zápis údaje o rozsahu splnění vkladové povinnosti ve smyslu § 48 odst. 1 písm. b) z. v. r. má – ve vztahu k ručení společníků za dluhy společnosti – konstitutivní (právotvornou) povahu, tj. že tento zápis ručení společníků společnosti s ručením omezeným zakládá či ruší, popřípadě mění.

Ačkoli tedy obecně platí, že ručitelský závazek zanikne, uspokojí-li ručitel věřitele dlužníka v rozsahu, v jakém k tomu byl ručitel zavázán, ve vztahu k ručení společníků společnosti s ručením omezeným za dluhy společnosti se tento obecný závěr neprosadí. Společníci společnosti s ručením omezeným ručí za dluhy společnosti (společně a nerozdílně), aniž by bylo pro trvání ručitelského závazku bez dalšího právně významné, zda (či v jakém rozsahu) poskytl kterýkoli z nich věřiteli (či věřitelům) společnosti plnění na svůj ručitelský závazek. Omezení ručení společníka podle § 132 odst. 1 z. o. k. je možné dosáhnout jedině zápisem změny rozsahu splnění vkladové povinnosti.

III. Princip ochrany dobré víry osob jednajících s důvěrou v zápis v obchodním rejstříku nachází v poměrech institutu ručení společníků společnosti s ručením omezeným podle § 132 odst. 1 z. o. k. odraz také v tom, že je vždy nezbytné zohlednit vědomost věřitele společnosti o tom, že některý ze společníků již dříve poskytl plnění z titulu ručení jinému věřiteli. Je-li věřiteli společnosti v okamžiku výzvy k plnění známo, že některý ze společníků poskytl (jemu či jinému věřiteli) plnění z ručení podle § 132 odst. 1 z. o. k., je – byť se to prozatím neprojevilo zápisem změny údajů o rozsahu splnění vkladové povinnosti v obchodním rejstříku – vůči tomuto věřiteli ručení společníků za dluhy společnosti sníženo právě o ta dříve poskytnutá plnění, o kterých věřitel v okamžiku výzvy k plnění věděl. Za těchto okolností již nelze hovořit o dobré víře obeznámených věřitelů v údaje (o rozsahu splnění vkladové povinnosti) zapsané v obchodním rejstříku, a proto není třeba jejich chybějící „dobrou víru“ chránit.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 5507/2017, ze dne 28. 8. 2019

13.08.2019 00:03

Posuzování platnosti usnesení členské schůze družstva v rejstříkovém řízení

I. Vady, které způsobují toliko neplatnost usnesení valné hromady, zásadně nejsou důvodem pro zamítnutí návrhu na zápis skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku, ani kdyby byly zjevné z listin připojených k návrhu. Má-li některá z aktivně věcně legitimovaných osob za to, že zde takové vady jsou a že odůvodňují vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, nezbývá jí než domoci se vyslovení neplatnosti tohoto usnesení valné hromady soudem postupem podle § 191 z. o. k. Nebude-li neplatnost usnesení valné hromady vyslovena, bude toto usnesení považováno za platné, byť by bylo stiženo vadami odůvodňujícími vyslovení jeho neplatnosti.

Naopak bude-li se z listin předložených rejstříkovému soudu podávat, že usnesení valné hromady je stiženo vadami způsobujícími, že se na ně hledí, jako by nebylo přijato, či bude-li z nich plynout, že zde vůbec takové usnesení není, popř. bude-li obsah rejstříkového spisu nasvědčovat tomu, že zde takové vady jsou, rejstříkový soud návrh na zápis do obchodního rejstříku zamítne.

S ohledem na znění § 663 odst. 1 a 2 z. o. k. se tyto závěry – byť přijaté v poměrech společnosti s ručením omezeným – uplatní i v poměrech družstva.

II. Domáhá-li se navrhovatel (odvolaný předseda družstva, který byl vymazán z obchodního rejstříku) podle § 101 odst. 2 z. v. r. změny zápisu provedeného na základě usnesení rejstříkového soudu o návrhu zapsané osoby, může proti zápisu uplatnit zásadně pouze námitky spočívající v tom, že návrh na zápis měl být rejstříkovým soudem odmítnut z důvodů uvedených v § 86 z. v. r., nebo v tom, že návrh na zápis měl být zamítnut, neboť údaje o skutečnostech zapisovaných na návrh zapsané osoby do obchodního rejstříku nevyplývají z listin, které zapsaná osoba k návrhu doložila.

Ani v řízení podle § 101 z. v. r. rejstříkový soud nemůže posuzovat platnost usnesení členské schůze, která byla podkladem pro zápis, jehož změny se navrhovatel domáhá.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 3796/2017, ze dne 28. 5. 2019

24.06.2019 00:02

Návrh na prvozápis společenství vlastníků jednotek do veřejného rejstříku

Členové výboru určení ve stanovách založeného společenství vlastníků jsou podle § 40 z. v. r. oprávněni podat návrh na zápis založeného společenství vlastníků jednotek do rejstříku společenství vlastníků jednotek i za situace, kdy je mezi zakladateli společenství vlastník, jenž z titulu většiny hlasů vykonává správu domu a pozemku podle § 1202 o. z. Skutečnost, že zde taková osoba je, zápisu společenství vlastníků do rejstříku společenství vlastníků jednotek nijak nebrání. Závěr odvolacího soudu, podle něhož je za takové situace návrh na zápis společenství vlastníků jednotek do veřejného rejstříku předčasný, není správný.

Ustanovení § 1202 odst. 1 o. z. toliko určuje osobu správce pro přechodné období po založení společenství vlastníků a nijak - a to ani ve spojení s § 1203 o. z. - neomezuje oprávněné osoby v podání návrhu na prvozápis společenství vlastníků jednotek do veřejného rejstříku. Ustanovení § 1202 odst. 1 o. z. tudíž nevymezuje žádnou „povinnou“ dobu, po kterou by toto přechodné období muselo trvat.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 4069/2017, ze dne 10. 4. 2019

13.05.2019 00:02

Výmaz právnické osoby z veřejného rejstříku podle § 82 odst. 1 z.v.r.

I. Návrhem podaným podle § 82 odst. 1 z. v. r. je zahájeno rejstříkové řízení.

II. Ustanovení § 93 odst. 1 věty první z. v. r. vypočítává výslovně pouze dvě výjimky z povinnosti rejstříkového soudu rozhodnout o zápisu usnesením. Ačkoliv § 82 odst. 1 z. v. r. mezi těmito výjimkami výslovně uveden není, lze možnost přímého zápisu výmazu právnické osoby z veřejného rejstříku dovodit ze samotného znění tohoto ustanovení. Stanoví-li zákon, že soud provede zápis (již) na základě návrhu, je-li jeho součástí prohlášení likvidátora s požadovaným obsahem, je takový návrh sám o sobě podkladem pro zápis, aniž by rejstříkový soud musel vydat rozhodnutí o povolení zápisu.

III. Rejstříkový soud v řízení zahájeném na základě návrhu podaného podle § 82 odst. 1 z. v. r. zkoumá toliko, zda:

a) zapsaná právnická osoba byla zrušena rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu veřejné moci,

b) návrh za právnickou osobu podal likvidátor jmenovaný soudem nebo jiným orgánem veřejné moci,

c) likvidátor doložil prohlášení o tom, že bezúspěšně prověřil možnost uplatnit neplatnost nebo neúčinnost právních jednání právnické osoby a že majetek této osoby nepostačuje ani k úhradě nákladů insolvenčního řízení,

d) neprobíhá insolvenční řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek právnické osoby – podnikatele,

e) nevyšly najevo skutečnosti, které zpochybňují pravdivost prohlášení likvidátora obsaženého v návrhu, a

f) provedení zápisu nebrání probíhající trestní stíhání proti právnické osobě nebo výkon trestu, který jí byl uložen podle zákona upravujícího trestní odpovědnost právnických osob a řízení proti nim.

Jsou-li splněny všechny shora uvedené podmínky, rejstříkový soud provede zápis výmazu právnické osoby z veřejného rejstříku, aniž by vydával rozhodnutí o povolení zápisu. Není-li některá z těchto podmínek splněna a je-li zde důvod pro postup podle § 86 z. v. r., rejstříkový soud návrh odmítne, jinak jej zamítne.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 2143/2017, ze dne 27. 2. 2019

19.11.2018 00:02

Zamítnutí návrhu na zápis skutečnosti založené usnesením valné hromady

I. Úprava rejstříkového řízení v zákoně o veřejných rejstřících spočívá – stejně jako tomu bylo v občanském soudním řádu ve znění účinném od 1. 7. 2005 do 31. 12. 2013 – na tzv. registračním principu; rejstříkový soud je tak zásadně oprávněn přezkoumat formální předpoklady návrhu a pouze dílčím způsobem také předpoklady hmotněprávní (a to zpravidla jen tehdy, jestliže zapisované skutečnosti nemají podklad v notářském zápisu). Rejstříkový soud – až na výjimky stanovené zákonem – podaný návrh věcně nezkoumá, ale přezkoumává pouze splnění předepsaných formálních náležitostí.

Řečené však neznamená, že soudu přísluší toliko ověřit, zda k návrhu byly připojeny požadované listiny; jak se podává z výslovného znění § 90 odst. 1 z. v. r., rejstříkový soud ověřuje, zda údaje, které mají být podle návrhu zapsány, z těchto listin vyplývají. Jinak řečeno, nestačí pouhé zjištění, že listiny byly připojeny, ale je nutné také zkoumat jejich obsah.

V důsledku registračního principu ovládajícího procesní úpravu řízení ve věcech veřejného rejstříku však rejstříkový soud nemá prostor pro zjišťování sporných skutečností tak, jak je to běžné v občanskoprávním (sporném či nesporném) řízení. Nemůže-li rejstříkový soud uzavřít, že údaje, které mají být podle návrhu zapsány, vyplývají z připojených listin, návrh na zápis do obchodního rejstříku zamítne. Dotčeným osobám, chtějí-li dosáhnout zápisu do obchodního rejstříku, pak zpravidla nezbývá než vyřešit sporné skutečnosti rozhodnutím soudu v příslušném občanskoprávním řízení, jež se následně může stát podkladem pro zápis do veřejného rejstříku (např. je-li sporný okruh společníků v řízení o určení, kdo je společníkem společnosti s ručením omezeným).

II. Na rozdíl od právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 rejstříkovému soudu v rejstříkovém řízení nepřísluší posuzovat platnost usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným, a to ani v řízení o povolení zápisu skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku. Naopak k vadám, pro které se na usnesení valné hromady hledí, jako by nebylo přijato, rejstříkový soud přihlédnout musí, podávají-li se tyto vady z jemu předložených listin.

Jinak řečeno, vady, které způsobují toliko neplatnost usnesení valné hromady, zásadně nejsou důvodem pro zamítnutí návrhu na zápis skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku, ani kdyby byly zjevné z listin připojených k návrhu. Má-li některá z aktivně věcně legitimovaných osob za to, že zde takové vady jsou a že odůvodňují vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, nezbývá jí než domoci se vyslovení neplatnosti tohoto usnesení valné hromady soudem postupem podle § 191 z. o. k. Nebude-li neplatnost usnesení valné hromady vyslovena, bude toto usnesení považováno za platné, byť by bylo stiženo vadami odůvodňujícími vyslovení jeho neplatnosti.

Naopak bude-li se z listin předložených rejstříkovému soudu podávat, že usnesení valné hromady je stiženo vadami způsobujícími, že se na ně hledí, jako by nebylo přijato (srov. zejména § 45 odst. 1 a 2 z. o. k. a § 245 o. z.), či bude-li z nich plynout, že zde vůbec takové usnesení není, popř. bude-li obsah rejstříkového spisu nasvědčovat tomu, že zde takové vady jsou, rejstříkový soud návrh na zápis do obchodního rejstříku zamítne.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 4525/2016, ze dne 23. 8. 2018

04.12.2017 00:01

Návrh na zápis výmazu jednatele odvolaného usnesením valné hromady

Nepodá-li společnost s ručením omezeným poté, kdy jednateli zanikne funkce, v rozporu s § 11 odst. 1 a 2 z. v. r. návrh na výmaz jednatele z obchodního rejstříku a na zápis dne zániku jeho funkce ve lhůtě určené ustanovením § 11 odst. 3 z. v. r., vzniká společníkům právo podat návrh na zápis uvedených skutečností podle posledně označeného ustanovení.

I tito navrhovatelé musí – má-li být jejich návrhu vyhověno – k návrhu přiložit listiny dokládající (osvědčující) skutečnosti zapisované do veřejného rejstříku. Jestliže tak navrhovatel přes výzvu rejstříkového soudu podle § 88 z. v. r. neučiní, rejstříkový soud jeho návrh odmítne podle § 86 písm. e) z. v. r.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2624/2016, ze dne 30. 10. 2017