// Profipravo.cz / Procesní nástupnictví

Procesní nástupnictví

02.12.2019 00:01

Procesní nástupnictví ve sporu o pohledávku vzniklou za účinnosti obč. zák.

Postupitelnost pohledávky vzniklé za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb. se bude i za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. řídit dosavadními právními předpisy. Posouzení, zda v důsledku postoupení této pohledávky došlo ve smyslu § 107a o. s. ř. k takové právní skutečnosti, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práv či povinností, se pak rovněž řídí dosavadní právní úpravou obsaženou v občanském zákoníku účinném do 31. 12. 2013, i když k postoupení došlo až po 31. 12. 2013.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 1908/2018, ze dne 26. 9. 2019


21.11.2019 00:02

Změna žalovaného v řízení o odporové žalobě dle § 267a odst. 1 o.s.ř.

Okruh účastníků řízení o odporové žalobě podle ustanovení § 267a odst. 1 o. s. ř. je dán zákonem (je přímo odvozen od aktuálních účastníků exekuce).

Jestliže v dané věci soudní exekutor v rámci exekuce rozhodl o procesním nástupnictví až po podání žaloby podle ustanovení § 267a odst. 1 o. s. ř. (proto, že žalovaná převedla smlouvou o postoupení pohledávky předmětnou pohledávku na třetí osobu), stala se po právní moci rozhodnutí tato třetí osoba (nová oprávněná) účastníkem řízení o odporové žalobě (žalovanou) ze zákona, aniž by o tom mělo být jakkoliv rozhodováno a soud (soudní exekutor) má bez dalšího jednat jako se žalovaným s tím, kdo v exekuci vystupuje jako oprávněný. To platí bez ohledu na skutečnost, že k postoupení pohledávky došlo před podáním této žaloby. Došlo-li tedy v průběhu exekuce k tomu, že exekutor po podání žaloby podle ustanovení § 267a odst. 1 o. s. ř. začal v exekuci na místo původní žalované jednat s někým jiným, není na místě rozhodovat o návrhu žalobkyně na záměnu účastníků podle ustanovení § 92 odst. 2 o. s. ř., protože nový věřitel (nový oprávněný) účastníkem řízení o žalobě podle ustanovení § 267a odst. 1 o. s. ř. již je, a řízení o návrhu žalobkyně podle § 92 odst. 2 o. s. ř. mělo být zastaveno

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 2746/2019, ze dne 10. 9. 2019


27.02.2019 00:00

Zneužití práva při postoupení vymáhané pohledávky

Jestliže byl návrh na vstup nové oprávněné do řízení podle ustanovení § 107a o. s. ř. (resp. ustanovení § 36 odst. 5 ex. řádu) podán v době, kdy v řízení vyplynuly okolnosti, na jejichž základě je možné učinit závěr, že exekuce bude zastavena pro nevykonatelnost exekučního titulu z důvodu neplatné rozhodčí doložky a že povinnost nahradit náklady řízení bude uložena oprávněné, lze mít důvodně za to, že postoupení vymáhané pohledávky a v návaznosti na to podání návrhu na procesní nástupnictví oprávněné je s ohledem na ustanovení § 8 o. z. i § 2 o. s. ř. zneužitím práva.

V projednávané věci svědčí pro tento závěr i další okolnosti, například to, že k postoupení pohledávky došlo již podruhé v průběhu exekučního řízení, přičemž smlouvy o postoupení pohledávky na současnou oprávněnou a postoupení pohledávky na její procesní nástupkyni byly uzavřeny v jeden den, dále že procesní nástupkyní je cizozemská společnost se sídlem v Seychelské republice, jakož i předchozí postup oprávněné v téměř tisíci obdobných exekučních řízeních (vedených taktéž na základě neplatného rozhodčího nálezu), ve kterých oprávněná podala hromadný návrh na zastavení exekuce.

Jestliže lze v projednávané věci s ohledem ke všem dalším okolnostem učinit závěr, že zneužitím práva bylo již samotné postoupení pohledávky, nebylo nezbytné zabývat se solventností procesní nástupkyně oprávněné (srov. NS 20 Cdo 3537/2016).

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 3911/2018, ze dne 27. 11. 2018


31.01.2019 00:01

Zamítnutí návrhu dle § 107a o.s.ř. při splnění formálních předpokladů pro vyhovění

Nelze vyloučit, že soud může ve výjimečných případech založit důvod k zamítnutí žalobcova návrhu dle § 107a o. s. ř. (při jinak formálně doložených předpokladech pro to, aby takovému návrhu bylo vyhověno) prostřednictvím ustanovení § 2 o. s. ř.

Takový postup však není namístě, jde-li o řízení, v němž má žalovaný možnost navrhnout složení jistoty na náklady řízení dle § 11 odst. 1 ZMPS a dosud nebyly zkoumány podmínky (pozitivní i negativní) vymezené v § 11 ZMPS. Přitom Nejvyšší soud nemá pochyb o tom, že v případě, kdy se subjekt, po kterém by jinak bylo možno požadovat (postupem podle § 11 ZMPS) složení zálohy při podání žaloby, má stát „novým“ žalobcem až v důsledku rozhodnutí soudu o návrhu původního žalobce dle § 107a o. s. ř., se postup podle § 11 ZMPS může uplatnit (prosadit) jako předpoklad, bez jehož splnění (tedy bez složení jistoty) se taková osoba „novým“ žalobcem stát nemůže (návrhu podle § 107a o. s. ř. nelze vyhovět).

V režimu § 11 ZMPS se otázka, zda žalovaný ve věci již jednal nebo vykonal procesní úkon (§ 11 odst. 2 písm. a/ ZMPS), odvíjí od okolností vzešlých z návrhu podle § 107a o. s. ř. (jehož prostřednictvím se osoba, které lze uložit složení jistoty, má „novým“ žalobcem stát).

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 5689/2016, ze dne 31. 10. 2018


29.03.2018 00:01

ÚS: K procesnímu nástupnictví podle § 107 a § 107a OSŘ

Obecné soudy vyložily úpravu procesního nástupnictví podle § 107a § 107 o. s. ř. formálním způsobem, čímž upřely stěžovatelce možnost domáhat se svého práva u nezávislého a nestranného soudu, nepřihlédly k jejímu zájmu na ochraně subjektivních práv a nezvratně jí tak upřely meritorní projednání věci – přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 3359/17, ze dne 6. 3. 2018


14.02.2018 00:00

Návrh na vstup nabyvatele pohledávky podle § 18 insolvenčního zákona

Žaloba na nahrazení projevu vůle spočívající v uložení povinnosti podat návrh na vstup nabyvatele pohledávky podle § 18 insolvenčního zákona nemůže být úspěšná, neboť přihlášeného věřitele nelze žádným způsobem donucovat k podání návrhu. Věřitel totiž bez dalšího takovou povinnost nemá.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 5504/2015, ze dne 30. 11. 2017


29.11.2017 00:02

Posouzení věcné legitimace oprávněné k nařízení soudního výkonu rozhodnutí

I. Soud je sice vázán rozhodnutím podle § 107a o. s. ř. potud, že je jím napříště jinak (než původně) vymezeno procesní účastenství na straně oprávněného, ne však v tom smyslu, že by již tímto usnesením bylo s konečným důsledkem předurčeno posouzení otázky, zda ve prospěch takto určeného oprávněného bude (pozitivně) rozhodnuto o nařízení výkonu rozhodnutí v režimu ustanovení § 256 odst. 1, 2 o. s. ř. Obě rozhodnutí vycházejí z navzájem odlišných procesních poměrů, jsou založena na průkazu kategoriálně jinými listinami, a v situaci (jak je tomu v dané věci), kdy k procesnímu nástupnictví dochází předtím, než byl výkon rozhodnutí nařízen, jsou i oddělena v čase; nejde tedy o rozhodování o tomtéž a rozhodnutím o změně v osobě oprávněné podle ustanovení § 107a o. s. ř. není založena překážka věci rozhodnuté, jde-li o posouzení věcné legitimace do řízení vstoupivší oprávněné. Předmět obou rozhodnutí je jiný – zatímco v prvém případě jde o rozhodování o návrhu na změnu účastníka na straně oprávněné, ve druhém případě jde o posouzení, zda jsou splněny podmínky, aby mohl být výkon rozhodnutí ve prospěch takto (procesně) určené oprávněné nařízen.

II. Při rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí odpovídá účelu a zásadám exekučního práva, že se prosazuje zásada formalizace předpokladů pro takové rozhodnutí, jak je deklarována jak ustanovením § 251 odst. 1 o. s. ř., tak ustanovením § 256 odst. 2 o. s. ř., a soud při prověřování věcné legitimace oprávněného vychází z obsahu spisu, resp. z listin předložených oprávněným a rozhoduje zpravidla bez slyšení povinného. Přitom není podstatné, zda oprávněným je někdo jiný, než kdo je v rozhodnutí jako oprávněný označen, a takovým „předběžným“ posouzením, zda je oprávněný k vedení výkonu rozhodnutí aktivně legitimován ve smyslu ustanovení § 256 o. s. ř., není soud vázán v situaci, že rozhoduje o návrhu povinného na zastavení výkonu podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. Proto až v tomto stadiu řízení o zastavení soudního výkonu je v úplnosti a zpravidla při jednání cestou procesního dokazování hodnocena i povinným vznesená námitka nedostatku věcné legitimace oprávněného.

III. Co bylo řečeno o poměrech výkonu rozhodnutí dle občanského soudního řádu, platí i pro poměry exekuce vedené podle exekučního řádu, neboť jeho ustanovení § 36 odst. 3, 4 a 5 jsou rozhodným ustanovením § 107a a § 256 odst. 1, 2 o. s. ř. obdobná.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 4427/2016, ze dne 18. 10. 2017


17.05.2017 00:01

Souhlas se změnou oprávněného v exekučním řízení podle § 107 odst. 3 o.s.ř.

O změně v osobě oprávněného podle § 36 odst. 5, § 52 odst. 1 exekučního řádu a § 107 odst. 3 o. s. ř. soudní exekutor (soud) rozhoduje v důsledku nedostatku podmínky řízení, jenž nastal po zahájení řízení a spočívá ve ztrátě způsobilosti oprávněného být účastníkem řízení (u právnické osoby se tak děje v případě jejího zániku). Novým oprávněným (procesním nástupcem) zaniklé právnické osoby se stává osoba, o níž to stanoví zákon.

Soudní exekutor (soud) přistupuje k rozhodnutí o změně účastníka podle § 107 o. s. ř. z úřední povinnosti a není vázán návrhem účastníků, proto není relevantní případný nesouhlas nového oprávněného, tím spíše ani nesouhlas povinného.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 4698/2016, ze dne 15. 2. 2017


28.04.2017 00:01

Procesní nástupnictví v řízení o vyloučení věcí z exekuce

V řízení o vyloučení věcí z exekuce podle ustanovení § 267 o. s. ř. je právní skutečností zakládající procesní nástupnictví na straně žalovaného až pravomocné rozhodnutí soudního exekutora o vstupu právního nástupce do exekučního řízení na místo původního oprávněného. Skutečnost, že došlo k procesnímu nástupnictví v exekučním řízení, může soud v řízení o excindační žalobě vzít toliko na vědomí prostřednictvím usnesení, jímž se upravuje vedení řízení. O tom, že ve sporu vyvolaném exekučním řízením došlo ke změně v osobě účastníka řízení, tudíž soud v řízení o excindační žalobě nerozhoduje podle ustanovení § 107a o. s. ř. Zastavení řízení o návrhu žalobce podle ustanovení § 107a o. s. ř. však příslušnému soudu nebrání, aby o vstupu nového žalovaného rozhodl rozhodnutím, kterým se upravuje vedení řízení.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 5441/2016, ze dne 23. 1. 2017


30.03.2017 00:02

Vedení exekuce pojistitelem vůči pojištěnému viníku dopravní nehody

Právo poškozené na náhradu škody způsobené viníkem dopravní nehody nelze ztotožnit s případným právem pojistitele, u něhož je viník pojištěn, na regres podle ustanovení § 10 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Právo na regres vůči škůdci při vyplacení pojistného plnění ze strany pojišťovny ani nemusí existovat, protože vznikne jen při splnění zvláštních podmínek předepsaných právě v ustanovení § 10 citovaného zákona.

Na pojistitele v posuzované věci tedy nepřešlo právo poškozené na náhradu škody vůči pojištěnému viníku dopravní nehody ani poté, co na základě pojistného vztahu s pojištěným viníkem zaplatil poškozené plnění, které bylo pojištěnému viníkovi ve vztahu k poškozené uloženo exekučním titulem. Pojistitel proto podle § 36 odst. 3 ex. řádu není osobou aktivně legitimovanou k zahájení a k vedení exekuce na základě exekučního titulu ve prospěch poškozené vůči pojištěnému viníku.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 4885/2016, ze dne 1. 12. 2016


25.01.2017 00:02

Opakovaný návrh na vstup nového oprávněného do řízení

Při posouzení, zda věcnému projednání opakovaného návrhu na vstup nového oprávněného do řízení podle ustanovení § 107a o. s. ř. brání překážka věci pravomocně rozsouzené (protože se jedná o zneužití práva), mohou nastat dvě odlišné situace.

První situací je stav, kdy předchozí návrh na postup podle ustanovení § 107a o. s. ř. byl zamítnut proto, že zneužitím práva (ve smyslu § 2 o. s. ř.) byl pouze tento procesní návrh sám o sobě (nikoliv ve spojení se smlouvou o postoupení pohledávky, která je hmotněprávním důvodem pro jeho podání), a to s ohledem na skutečnosti, které existovaly v době jeho podání a z jejichž existence tehdy bylo třeba dovodit, že cílem návrhu je výhradně nastolení průtahů v řízení nebo způsobení újmy jiným účastníkům řízení (případně exekutorovi), jež může spočívat i v tom, že případná pohledávka na náhradu nákladů exekuce bude vůči novému oprávněnému obtížně vymahatelná. Druhou situací je stav, kdy dřívější návrh na vstup nového oprávněného do řízení podle ustanovení § 107a o. s. ř. byl zamítnut proto, že zneužitím práva podle ustanovení § 8 obč. zák. s cílem poškodit zájmy jiných účastníků exekuce nebo exekutora bylo již samotné postoupení pohledávky, na jehož základě byl posléze návrh na vstup nového oprávněného do řízení podán.

Zatímco v prvé situaci věcnému projednání opětovného návrhu na vstup téhož subjektu do řízení na straně oprávněné odůvodněného změněnými okolnostmi na straně tohoto subjektu (např. v tom, že v mezidobí se stal solventním a jeho majetek se nachází v České republice, takže již není odůvodněna obava, že by případná pohledávka náhrady nákladů exekuce byla nevymahatelná) nebrání překážka věci rozhodnuté, ve druhé situaci překážka věci rozhodnuté existuje. Procesní návrh na vstup jiného oprávněného do řízení podle ustanovení § 107a o. s. ř. totiž ve druhé výše popsané situaci navazuje na smlouvu o postoupení pohledávky a vytváří s ní pro účely posouzení, zda se jedná o zneužití práva, jeden celek. Jestliže je zneužitím práva podle ustanovení § 8 obč. zák. samotná smlouva o postoupení pohledávky, musí tedy být zneužitím práva (ve smyslu ustanovení § 2 o. s. ř.) i na postoupení pohledávky navazující návrh na vstup jiného oprávněného do řízení podle ustanovení § 107a o. s. ř.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 3537/2016, ze dne 13. 10. 2016


13.12.2016 00:00

Procesní nástupnictví na základě postoupení pohledávky

I. Došlo-li k oznámení postoupení pohledávky vzniklé za účinnosti obč. zák. (č. 40/1964 Sb.) postupitelem postupníkovi za účinnosti o. z. (č. 89/2012 Sb.), řídí se posouzení důsledků oznámení postoupení, jako právní skutečnosti, s níž právní předpisy spojují převod práva ve smyslu § 107a o. s. ř., obč. zák.

II. Otázku, zda pohledávka byla skutečně postoupena a zda postoupení bylo platné, lze řešit jen ve sporu mezi postupitelem a postupníkem. Při rozhodování o procesním nástupnictví podle § 107a o. s. ř. se tato skutečnost projeví v tom, že jakmile se žalovaný dlužník v řízení dozví o návrhu žalobce (postupitele) na procesní nástupnictví podle § 107a (§ 41 odst. 3 o. s. ř.), nezkoumá již soud platnost a dokonce ani existenci smlouvy o postoupení pohledávky. Je tomu tak v důsledku aplikace § 526 odst. 2 obč. zák. ve znění do 31. 12. 2013, podle něhož oznámí-li dlužníku postoupení pohledávky postupitel, není dlužník oprávněn se dožadovat prokázání smlouvy o postoupení.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 1878/2015, ze dne 6. 9. 2016


18.11.2016 00:04

ÚS: K výkladu a aplikaci § 107a o.s.ř.

Ustanovení § 107a občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. prosince 2013 umožňuje, aby nabyvatel práva nebo povinnosti, o něž v řízení jde, vstoupil do řízení na místo žalovaného bez jeho souhlasu, avšak jen v případě, že toto právo nebo povinnost odvozuje od jejich převodu nebo přechodu ze strany žalovaného. Připuštění jeho vstupu do řízení, aniž by byla splněna tato podmínka, představuje nepřípustný zásah do základního práva původního žalovaného na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 2242/15, ze dne 1. 11. 2016


21.09.2016 00:01

Rozhodování o procesním nástupnictví na straně povinného

Pokud po zahájení exekučního řízení, ve kterém je exekučním titulem usnesení o nařízení soudního prodeje zástavy, dojde ke změně vlastnictví zastavené nemovité věci, je třeba o procesním nástupnictví této osoby na straně povinného rozhodnout podle ustanovení § 107a o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 36 odst. 3 ex. ř. I v tomto případě platí, že proti jinému, než kdo je v rozhodnutí označen jako povinný, lze provést exekuci, jen jestliže je prokázáno, že povinnost z exekučního titulu skutečně přešla či byla převedena na osobu, která se má stát novým povinným a že průkaz této skutečnosti byl podán způsobem předjímaným ustanovením § 36 odst. 4 ex. ř., pokud nevyplývá přímo z právního předpisu.

Vzhledem k tomu, že předmětem řízení o návrhu ve smyslu ustanovení § 107a o. s. ř. ve spojení s ustanoveními § 36 odst. 3 a 4 ex. ř. je v exekučním (vykonávacím) řízení rovněž (na rozdíl od řízení nalézacího) prokázání toho, zda tvrzené právo (povinnost), které mělo být převedeno, nebo které mělo přejít na jiného, dosavadnímu účastníku svědčí či nikoli, popř. zda podle označené právní skutečnosti bylo převedeno (přešlo) na jiného, je (na rozdíl od nalézacího řízení) za tím účelem zapotřebí provést dokazování, které soudní exekutor (soud) provádí při jednání. Účastníci proto mají mimo jiné právo být přítomni při výslechu svědků, výslechu účastníků či provádění důkazu listinou, jejíž obsah je zaměřen ke zjištění rozhodných skutečností, vyjádřit se k její pravosti či správnosti a k výsledkům provedeného dokazování.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 4973/2015, ze dne 28. 6. 2016


21.01.2016 00:00

Zastavení exekuce před rozhodnutím o právním nástupnictví

Jestliže soudní exekutor rozhodl o návrhu na zastavení exekuce, který oprávněná podala až poté, co navrhla vstup jejího procesního nástupce do řízení, ještě před tím, než bylo pravomocně rozhodnuto o dříve podaném návrhu oprávněné na procesní nástupnictví na její straně, zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí věci. Soudní exekutor měl nejprve samostatně rozhodnout o návrhu oprávněné na procesní nástupnictví na straně oprávněné a až poté, jakmile by bylo najisto postaveno, kdo bude nadále v exekučním řízení vystupovat jako osoba oprávněná, rozhodnout o návrhu (případně již původní) oprávněné na zastavení exekuce.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 3705/2015, ze dne 1. 10. 2015


08.06.2015 00:01

Procesní nástupnictví po vedlejším účastníkovi řízení

Práva a povinnosti z vedlejšího účastenství nejsou předmětem dědické a ani jiné sukcese. Smrtí (nebo jiným zánikem) vedlejšího účastníka končí jeho účast na řízení, neboť povaha vedlejšího účastenství neumožňuje, aby na místo vedlejšího účastníka nastoupil ten, kdo je (jinak) jeho procesním nástupcem.

Uvedené samozřejmě nebrání tomu, aby právní nástupce (dědic) vedlejšího účastníka, který ztratil způsobilost být účastníkem řízení, do řízení vstoupil z vlastního podnětu, případně na výzvu některého hlavního účastníka, učiněnou prostřednictvím soudu, jako vedlejší účastník, jestliže mu svědčí právní zájem na výsledku soudního řízení a jestliže má zájem "pomáhat ve sporu" některému z účastníků řízení (jedné ze sporných stran).

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 261/2014, ze dne 27. 3. 2015


07.05.2015 00:03

ÚS: Procesní nástupnictví v souvislosti s postoupením pohledávky

Primárním cílem a smyslem civilního procesu je ochrana porušených nebo ohrožených subjektivních soukromých práv.

Jestliže se obecné soudy při posuzování podmínek procesního nástupnictví soustředily toliko na zjišťování formálních předpokladů, stanovených v § 107a občanského soudního řádu, aniž by přitom věnovaly náležitou pozornost krajně podezřelým skutkovým okolnostem singulární sukcese, očividně svědčícím o zjevně protiprávním jednání, porušily tím základní právo účastníka řízení na spravedlivý proces, garantované článkem 36 Listiny základních práv a svobod a článkem 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Jsou-li ve hře základní práva, musejí být ochranitelná cestou všech opravných prostředků.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 2482/14, ze dne 9. 4. 2015


02.03.2015 00:01

Procesní nástupnictví v dovolacím řízení

U přípustného dovolání je skutečnost, že dovolatel [jenž byl rozsudky soudů nižších stupňů zavázán (coby žalovaný) k úhradě peněžitého plnění žalobci] zemřel v průběhu dovolacího řízení a že zanechal jen nepatrný majetek, jenž byl podle výsledků pozůstalostního řízení vydán vypraviteli pohřbu, důvodem ke zrušení těchto rozsudků a k zastavení řízení dle § 107 odst. 5 o. s. ř.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 1074/2013, ze dne 18. 2. 2015


15.12.2014 00:02

Zkoumání míry odpovědnosti dědice za dluhy při rozhodování dle § 107 OSŘ

I. Omezení odpovědnosti dědice za dluhy zůstavitele a za přiměřené náklady spojené s pohřbem je třeba procesně vyjádřit nikoliv zamítnutím nebo odmítnutím žaloby zčásti, ale zastavením řízení v rozsahu té části věřitelovy pohledávky, za níž dědic s ohledem na cenu nabytého dědictví neodpovídá.

Míru odpovědnosti dědice za dluhy zůstavitele a za přiměřené náklady spojené s pohřbem je zásadně třeba zkoumat již v souvislosti s rozhodováním o tom, zda a s kým bude v řízení pokračováno (podle ustanovení § 107 o. s. ř.), a nikoliv teprve při rozhodování o věci samé.

II. Výše učiněné závěry se přitom nepochybně plně prosadí rovněž v poměrech řízení o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu. Jakkoli obecně platí, že správnost směnečného platebního rozkazu je nutné posuzovat podle stavu, který zde byl v okamžiku jeho vydání, přičemž skutečnosti, k nimž došlo až po této době, důvodem ke zrušení směnečného platebního rozkazu být nemohou, při zkoumání podmínek procesního nástupnictví po zemřelém žalovaném (pro účely rozhodnutí podle ustanovení § 107 o. s. ř.) nejde o posouzení správnosti směnečného platebního rozkazu z pohledu žalovaným včas uplatněných námitek (jinak řečeno, o posouzení, zda by měl být směnečný platební rozkaz k námitkám žalovaného zrušen či ponechán v platnosti), ale o zkoumání podmínek řízení, za nichž vůbec soud může v jím projednávané věci o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu meritorně rozhodnout. K tomu, zda takové podmínky jsou splněny, přitom přihlíží soud (i v řízení o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu) kdykoli za řízení.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 1170/2012, ze dne 10. 12. 2014


05.09.2014 00:00

ÚS: Důsledky dle § 36 odst. 3 exekučního řádu

V právním státu je moc omezena za účelem ochrany občanů před výkonem libovůle či svévole ze strany státu. Právní stát v moderním pojetí je zaměřen na nastolení a udržení materiálně spravedlivého stavu. Ze spojení čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 4 odst. 4 Listiny pak vyplývá, že státní moc je nutno uplatňovat jen v případech, mezích a způsoby, které stanoví zákon, a to za současného šetření podstaty a smyslu základních práv a svobod. Nikoliv každé porušení norem jednoduchého práva při jejich aplikaci či interpretaci způsobuje zároveň i porušení základního práva jednotlivce. Avšak porušení některé z norem jednoduchého práva v důsledku libovůle (vykonávané např. nerespektováním kogentní normy) anebo v důsledku interpretace, jež je v extrémním rozporu s principy spravedlnosti, může být způsobilé zasáhnout do základního práva a svobody jednotlivce

I v případě směnečného platebního rozkazu je situace podaných námitek se standardním opravným prostředkem očividně srovnatelná: řízení, byť se specifickým obsahem a důsledky, běží dál až do rozhodnutí o námitkách (s výjimkou zpětvzetí námitek, resp. námitek opožděných), včetně rozhodnutí o zastavení námitkového řízení. Došlo-li k převodu práva ještě v době probíhajícího řízení, měla nastat procesní sukcese v (nalézacím) řízení (§ 107, resp. § 107a o. s. ř.); její nedostatek (nebyla-li v řízení prosazena) nelze v exekučním řízení nahradit. Z toho plyne, že byl-li titul vydán ve prospěch původního oprávněného (v nalézacím řízení žalobce), svědčí přiznané právo jen jemu, a sukcese pro potřeby exekučního řízení se neuplatní. Tím, že se obecné soudy nezabývaly procesním nástupnictvím vedlejšího účastníka, nemůže jejich rozhodnutí z hlediska ústavnosti obstát.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 2889/12, ze dne 21. 8. 2014


< strana 1 / 8 >
Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů