// Profipravo.cz / Nedostatek podmínky řízení, překážky postupu řízení

Nedostatek podmínky řízení, překážky postupu řízení

22.01.2020 00:02

Přerušení řízení o ochranu proti zásahu do ochranných známek EU

Posuzované řízení o ochranu proti zásahu do ochranných známek Evropské unie, o ochranu před nekalou soutěží a o protinávrhu žalovaného na zrušení ochranných známek je namístě přerušit do doby pravomocného rozhodnutí Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví o návrzích na zrušení dotčených ochranných známek Evropské unie.

Čl. 104 odst. 1 Nařízení stanoví diskreční pravomoc soudů ochranných známek v případě potřeby a vhodnosti řízení ve věcech žalob pro porušení ochranných známek Evropské unie přerušit. Nejvyšší soud zkoumal, zda lze v dané věci shledat zvláštní důvody pro pokračování v řízení. Takovým důvodem by mohla být například okolnost, že některý z nároků uplatněných v žalobě nemůže být výsledkem řízení o zrušení ochranné známky Evropské unie dotčen, a rozhodnutí vydané v řízení před Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví tak nemá pro posouzení některého z nároků uplatněných v žalobě zásadní význam. V projednávané věci se však všechny nároky uplatněné žalobkyní opírají o existenci ochranných známek Evropské unie, jejichž zrušení je předmětem probíhajícího řízení u EUIPO, případně u Soudního dvora Evropské unie.

Nejvyšší soud pak nesdílí názor odvolacího soudu, podle kterého řízení probíhající před Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví nebrání soudu prvního stupně rozhodnout o zdržovacím nároku žalobkyně, jenž vychází z tvrzeného nekalosoutěžního jednání žalovaného. Pokud totiž v řízení před EUIPO dojde ke zrušení ochranných známek Evropské unie náležejících žalobkyni, tak se tvrzení žalovaného, že označení „SPINNING“ zdruhovělo, ukáže být pravdivým, a nebude možné jej považovat za klamavé. V takovém případě nebude v rozporu s dobrými mravy soutěže ani používání tohoto označení žalovaným v druhovém významu.

Ohledně časových účinků rozhodnutí o zrušení ochranných známek Evropské unie lze odkázat na čl. 55 odst. 1 Nařízení, podle něhož toto rozhodnutí má účinky ke dni podání návrhu na zrušení (tj. ex tunc). V projednávané věci však žalobkyně uplatňuje pouze zdržovací nároky, tedy nároky směřující do budoucna, a proto dojde-li ke zrušení předmětných ochranných známek Evropské unie, žalobnímu nárokům uplatněným žalobkyní nebude moci být vyhověno.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 2316/2018, ze dne 30. 10. 2019


03.01.2020 00:02

Přerušení řízení o žalobě o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky

Přestože insolvenční zákon výslovně nevylučuje možnost přerušit řízení o žalobě na určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky v důsledku shodného návrhu účastníků, je namístě dovodit, že v takovém řízení bude postup podle ustanovení § 110 o. s. ř. zpravidla vyloučen, neboť přerušení řízení by odporovalo účelu incidenčních sporů.

Mají-li být incidenční spory, v nichž je řešena pravost, výše nebo pořadí sporné pohledávky, projednány hospodárně a rychle tak, aby bylo zabráněno průtahům v dalším průběhu insolvenčního řízení (jež výsledek těchto sporů může do značné míry ovlivnit), nemůže být žádných pochyb o tom, že přerušení řízení na základě shodného návrhu účastníků podle § 110 o. s. ř. nejenže naplnění účelu takového incidenčního sporu nenapomůže, ale (až na výjimky odůvodněné mimořádnými okolnostmi konkrétní věci) s ním bude ve zřejmém rozporu.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 ICdo 109/2017, ze dne 29. 8. 2019


21.11.2019 00:00

Absence souhlasu opatrovnického soudu s podáním žaloby nezletilým dítětem

I. Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu je ustálena v názoru, že podání jakékoliv žaloby je neběžnou záležitostí, která může mít daleké dosahy do sféry nezletilého. Na uvedeném závěru nic nemění fakt, že nezletilý je ve věku blízkém dospělosti. Absence souhlasu opatrovnického soudu podle § 898 odst. 1 o. z. je důvodem pro zastavení řízení i v případě, že žalobce je ve věku blízkém plné svéprávnosti a na projednání žaloby trvá.

II. Podání žaloby proti státu z důvodu tvrzené majetkové a nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. se týká oblasti správy majetku nezletilého dítěte a nelze je považovat za běžnou záležitost, jež by svou povahou patřila do běžné správy jeho majetku. Proto i pro podání žaloby proti státu z důvodu tvrzené majetkové a nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem je třeba schválení opatrovnického soudu podle ustanovení § 179 o. s. ř.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 4531/2018, ze dne 27. 6. 2019


03.10.2019 00:01

Překážka věci zahájené v řízení o vypořádání společného jmění manželů

Podá-li jeden z manželů návrh na vypořádání společného jmění, je tím konzumováno i žalobní právo druhého manžela, který již žalobu nemůže podat. Žalobní právo je však konzumováno pouze ve vztahu k té části společného jmění, která je předmětem již probíhajícího řízení. Je-li předmětem dalšího řízení jiná věc náležející do SJM, která se nestala předmětem předchozího řízení, podání žaloby nic nebrání.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1447/2019, ze dne 26. 6. 2019


13.12.2018 00:00

Překážka věci pravomocně rozhodnuté v případě určovací žaloby

Pro odstranění duplicitního zápisu vlastnického práva v katastru nemovitostí je nutné rozhodnout ve vztahu mezi všemi zapsanými vlastníky (spoluvlastníky), kteří se takového řízení musí účastnit. Proto není možné uzavřít, že jde o totožnou věc v případě řízení, ve kterém vystupují pouze někteří ze zapsaných spoluvlastníků a řízení, kterého se účastní všichni spoluvlastníci. Taková řízení se totiž netýkají stejných osob.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 3385/2016, ze dne 18. 9. 2018


21.08.2017 00:00

Určení nesouladu rozhodnutí občanského sdružení se zákonem či stanovami

Je pravdou, že § 15 zákona č. 83/1990 Sb. ode dne 1. 1. 2003, kdy nabyl účinnosti zákon č. 151/2002 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím soudního řádu správního, výslovně zakotvoval právo člena občanského sdružení žádat okresní soud o určení, zda je rozhodnutí občanského sdružení v souladu se zákonem a stanovami. Soudy tudíž podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 (v současné době srovnej odlišnou textaci § 258 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku) nemohly vyhovět žalobě, jejíž petit zněl na vyslovení neplatnosti rozhodnutí sdružení, nýbrž byly oprávněny toliko konstatovat nesouladnost dotčeného aktu se zákonem či stanovami.

Z předeslané teze však nikterak nevyplývá, že by se snad otázka platnosti rozhodnutí, jehož soulad se zákonem a stanovami byl již autoritativně přezkoumán, zůstávala nejistou a mohla být samostatně posuzována v jiném řízení.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 2869/2016, ze dne 1. 6. 2017


31.07.2017 00:02

Překážka věci pravomocně rozsouzené; adhezní řízení

Jestliže soud v trestním (adhezním) řízení uplatněný nárok na náhradu škody zcela nepřizná z jakéhokoliv důvodu (v daném případě s poukazem na spoluzavinění poškozeného) a se zbytkem nároku odkáže poškozeného (pozůstalé uplatňující nárok na odškodnění za usmrcení osoby blízké) na řízení ve věcech občanskoprávních, nejde v tomto rozsahu o věc pravomocně rozsouzenou a lze ji v občanskoprávním řízení znovu projednat, aniž by soud v občanskoprávním řízení byl vázán závěrem trestního soudu o spoluzavinění poškozeného.

Výše zmíněný procesní postup nevylučuje ani povaha nároků na odškodnění podle § 444 odst. 3 obč. zák., neboť procesní úpravy trestního i civilního práva přímo předpokládají, že soud rozhodující v občanskoprávním řízení o nároku na náhradu škody, s nímž byl poškozený odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních, projedná (zcela či zčásti) totožný nárok, jaký již byl poškozeným neúspěšně (ne zcela úspěšně) uplatněn v trestním řízení. Teprve pravomocným rozhodnutím soudu v občanskoprávním řízení je takto uplatněný nárok poškozeného v plném rozsahu vypořádán, pokud poškozený takovou žalobu podá.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 1689/2017, ze dne 25. 5. 2017


18.05.2017 00:01

Překážka věci rozhodnuté u doplněného vzájemného návrhu

Vzájemný návrh, který se od předchozího zamítnutého vzájemného návrhu liší doplněním synallagmatického závazku žalované, nepředstavuje překážku věci pravomocně rozhodnuté.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 3833/2016, ze dne 2. 3. 2017


17.05.2017 00:00

Překážka věci rozsouzené v případě dalšího návrhu na zastavení exekuce

Soud k dalšímu návrhu povinné na zastavení exekuce nemůže uzavřít, že dohoda, v níž se povinná zavázala splnit pohledávku, o níž byl sepsán notářský zápis se svolením k vykonatelnosti ve smyslu ustanovení § 71b odst. 1 not. řádu, je neplatná, jestliže námitkou její neplatnosti povinná odůvodnila již svůj dřívější návrh na zastavení exekuce podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř., který byl pravomocně zamítnut pro absenci skutkových či právních okolností, které by odůvodnily závěr o neplatnosti takové dohody.

Překážka věci pravomocně rozhodnuté by pominula jedině tehdy, kdyby nový požadavek na posouzení platnosti smlouvy byl opřen o skutečnosti, které zde v době původního řízení nebyly a došlo k nim až později.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 5537/2016, ze dne 21. 2. 2017


12.04.2017 00:00

Přerušení exekuce v případě tzv. opozičního nebo impugnačního sporu

Exekuci konanou podle exekučního řádu nelze přerušit ani tehdy, když probíhá opoziční nebo impugnační spor, jehož věcný výsledek může být ovlivněn skutkovými okolnostmi, které mají být zjištěny v souvisejícím (např. trestním) řízení.

Nemožnost přerušení však exekuce neznamená, že by exekuční soud neměl vyčkat případného výsledku souvisejícího trestního řízení, lze-li důvodně očekávat, že související řízení nebo důkazní prostředky, které budou v jeho průběhu zajištěny, podstatně ovlivní výsledek procesního dokazování v řízení o opoziční nebo impugnační žalobě. Jestliže by exekuční soud za takových okolností nevyčkal výsledku souvisejícího řízení, ačkoliv některý z účastníků takový postup za účelem unesení svého důkazního břemene navrhl, šlo by popřípadě o vadu řízení, která může mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 5739/2016, ze dne 10. 1. 2017


06.03.2017 00:01

Přerušení řízení po zrušení rozhodnutí dovolacím soudem

Za situace, kdy žalovaná plnila na základě pravomocného rozhodnutí, které bylo dovolacím soudem zrušeno, a žalovaná následně po žalobkyni požaduje v jiném řízení zaplacení této částky z titulu bezdůvodného obohacení, je důvodné, aby v původním řízení, které následuje po vrácení věci dovolacím soudem, bylo aplikováno ustanovení § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. o přerušení řízení i v případě, že žalobkyně vezme žalobu zpět, neboť vyřešení otázky bezdůvodného obohacení má dopad na rozhodnutí ohledně nákladů řízení podle § 146 odst. 2 o. s. ř. v tom, zda k zastavení řízení došlo pro chování žalobkyně, resp. zda žalobkyně zavinila, že došlo k zastavení řízení.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 938/2016, ze dne 2. 1. 2017


31.01.2017 00:02

Zamítnutí návrhu na nařízení exekuce po usnesení o příklepu

Nařízení exekuce podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2012 (od 1. 1. 2013 dochází v souvislosti s novelou exekučního řádu již jen k pověření exekutora vedením exekuce) je předpokladem k tomu, aby soudní exekutor mohl exekuci vést, zvolit vhodný způsob jejího provedení atd. Smyslem vedení exekuce je vymožení povinnosti, jež byla uložena vykonatelným rozhodnutím, a přitom nebyla dobrovolně splněna. Je-li však návrh na nařízení exekuce zamítnut (pro zjištěný nedostatek vykonatelnosti exekučního titulu) dříve, než rozhodnutí o rozvrhu rozdělované podstaty nabylo právní moci, není již možné rozhodnutí o rozvrhu v odvolacím řízení potvrdit jako správné, neboť pro další provádění exekuce chybí řádný exekuční titul, další pokračování v exekuci by znamenalo neoprávněný zásah do majetkových práv povinného a řízení o rozvrhu je třeba zastavit pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení. Tím pozbývají účinnosti i usnesení ve věci dříve vydaná.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 741/2016, ze dne 19. 10. 2016


09.09.2016 00:00

Zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí záznamem

Vlastnické právo ve prospěch oprávněné osoby, se kterou Pozemkový fond uzavřel smír schválený soudem, v němž se zavázal uzavřít s oprávněnou osobou smlouvu o bezúplatném převodu pozemku podle ustanovení § 11a zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se zapisuje do katastru nemovitostí záznamem.

Domáhá-li se někdo povolení vkladu práva do katastru nemovitostí, přestože jde o právo, které se do katastru nemovitostí zapisuje záznamem podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb., nemůže být jeho návrhu vyhověno. Rozhodnutí, kterým katastrální úřad takový návrh zamítne, je proto správné (v souladu se zákonem). Žalobu, kterou se ten, kdo tvrdí, že byl tímto rozhodnutím katastrálního úřadu dotčen na svých právech, domáhá, aby tatáž věc vkladu práva k nemovitosti byla projednána v občanském soudním řízení podle ustanovení § 244 a násl. občanského soudního řádu, proto soud podle ustanovení § 250i občanského soudního řádu zamítne. Okolnost, že právo do katastru nemovitostí se nezapisuje vkladem, nýbrž záznamem, je tedy důvodem pro zamítnutí takové žaloby a – vzhledem k tomu, že nepředstavuje překážku, pro kterou by nemohlo být rozhodnuto ve věci samé – nikoli důvodem k zastavení řízení pro nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 2669/2015, ze dne 28. 4. 2016


21.07.2016 00:03

Překážka věci rozsouzené pro řízení o žalobě na určení

Pravomocné rozhodnutí soudu o žalobě na zaplacení slevy z kupní ceny sporných (zaknihovaných) akcií či bezdůvodného obohacení získaného prodávajícím z neplatné smlouvy o převodu sporných (zaknihovaných) akcií, v němž soud jako předběžnou otázku posuzoval platnost kupní smlouvy (o převodu sporných akcií), nevytváří překážku věci rozsouzené ve smyslu § 159a odst. 5 o. s. ř. pro řízení o žalobě na určení vlastnictví ke sporným akciím.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 468/2015, ze dne 27. 4. 2016


03.06.2016 00:01

ÚS: Překážka věci rozsouzené

Uplatňuje-li účastník řízení svůj nárok v řízení před soudem za situace, kdy o části tohoto nároku již bylo pravomocně rozhodnuto zamítavým rozsudkem, znamená to, že i kdyby bylo dodatečně prokázáno, že jej tento účastník důvodně uplatnil v celém žalovaném rozsahu, jeho žalobě bude možné vyhovět jen ve zbývající – tedy doposud nerozhodnuté – části. Nad její rámec takovémuto rozhodnutí brání překážka věci rozsouzené (§ 159a odst. 4 občanského soudního řádu), jejímž smyslem je zajištění právní jistoty pro účastníky řízení tam, kde již bylo o určitém nároku či jeho části pravomocně rozhodnuto. Uvedená překážka však již sama o sobě nemá vliv na to, v jakém rozsahu lze uplatněný nárok v mezích stávajícího předmětu řízení přiznat. Snížení výsledné částky, která má být přiznána, o část, o které již bylo rozhodnuto, by přicházelo v úvahu jen v případě, jestliže by rozsudkem, jenž ji měl založit, bylo žalobě vyhověno, k čemuž však v dané věci nedošlo. V opačném případě by pro takovéto snížení nebyl dán žádný důvod a jeho provedení by mohlo mít za následek porušení práva dotčeného účastníka řízení na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 2741/15, ze dne 10. 5. 2016


31.03.2016 00:00

KS: Schválení udělení plné moci opatrovnickým soudem

V situaci, kdy je dokazováním mj. zjištěno, že žaloba byla v dané věci podána advokátem na základě plné moci udělené mu žalobcem v době, kdy již tento v důsledku postupující duševní choroby neměl k takovému právnímu jednání dostatečné ovládací a rozpoznávací schopnosti, nebyla žaloba podána oprávněnou osobou a jí vyvolané řízení je postiženo odstranitelným nedostatkem podmínek řízení, který je nutné odstranit (dle ust. § 104 odst. 1 o. s. ř.) dodatečným schválením (novým udělením) plné moci advokátovi opatrovníkem, který byl (bude) žalobci mezi tím ustanoven jako osobě pravomocně omezené ve svéprávnosti podle § 62 o. z. Takový úkon opatrovníka není běžnou záležitostí při správě majetku osoby omezené ve svéprávnosti a vyžaduje v režimu § 461 odst. 1 o. z. schválení soudu.

podle rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 8Co 2033/2015, ze dne 7. 1. 2016


02.02.2016 00:00

Zrušení pravomocného platebního rozkazu odvolacím soudem

Odvolací soud není oprávněn zrušit pravomocný platební rozkaz k odvolání žalobce proti usnesení o jeho návrhu na opravu zřejmé nesprávnosti.

Námitka, že odvolací soud nebyl oprávněn v odvolacím řízení přezkoumávat a rušit pravomocný a vykonatelný platební rozkaz, je zde důvodná, neboť zrušením pravomocného rozhodnutí prvoinstančního soudu k odvolání žalobce proti usnesení o návrhu na opravu zřejmé nesprávnosti platebního rozkazu postupoval odvolací soud v rozporu s ustanovením § 159a o. s. ř. a překročil tak své procesní oprávnění. K nápravě vad řízení v případě pravomocného rozhodnutí slouží pouze instituty mimořádných opravných prostředků.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 2630/2015, ze dne 29. 10. 2015


05.01.2016 00:02

Překážka věci rozsouzené v případě rozhodnutí vydaného rozhodcem bez pravomoci

Vydá-li rozhodnutí orgán, který k jeho vydání neměl pravomoc, nemůže takové rozhodnutí představovat překážku věci rozhodnuté. Nejde proto o překážku věci rozhodnuté, jestliže o stejné věci, týkající se stejného předmětu řízení a týchž osob bylo již rozhodnuto rozhodčím nálezem vydaným rozhodcem, jenž neměl k vydání takového rozhodčího nálezu pravomoc.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 4460/2014, ze dne 30. 9. 2015


29.09.2015 00:01

Přerušení civilního řízení do doby skončení trestního řízení

Je-li účelem rozhodnutí o přerušení řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. zjistit, zda účastník spáchal trestný čin či nikoli, může soud v přerušeném řízení pokračovat již po skončení trestního stíhání, i když celé trestní řízení, do jehož skončení bylo řízení přerušeno, dosud formálně neskončilo.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 4119/2014, ze dne 25. 6. 2015


25.09.2015 00:02

ÚS: Překážka věci pravomocně rozsouzené

Skutečnost, že se obecný soud v odůvodnění svého pravomocného rozhodnutí vypořádal s námitkou započtení, kterou uplatnil žalovaný jako procesní obranu vůči žalobou uplatněnému nároku žalobce ve smyslu § 98 o. s. ř., a věcně se tak vyjádřil k tomu, zda žalovaný má započitatelný nárok vůči žalobci, nebrání tomu, aby se žalovaný domáhal tohoto nároku žalobou v samostatném soudním řízení. Nejedná se o překážku věci rozsouzené (§ 159a odst. 5 o. s. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2013; nyní § 159 odst. 4 o. s. ř.), neboť uvedený nárok žalovaného za této situace nebyl předmětem původního řízení. Pokud tedy soud dospěl právě na základě této skutečnosti k závěru, že nebyly splněny podmínky řízení o takovéto žalobě původního žalovaného, a řízení o ní zastavil, pak nelze než konstatovat, že o této žalobě odmítl věcně rozhodnout bez relevantního zákonného důvodu. Zastavením řízení tak porušil základní právo stěžovatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 2280/14, ze dne 11. 8. 2015


< strana 1 / 7 >
Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů