// Profipravo.cz / Společnost s ručením omezeným 25.06.2020
Podání návrhu na zproštění funkce procesního opatrovníka právnické osoby
I poté, co je procesní opatrovník podle § 29 odst. 2 o. s. ř. právnické osobě ustanoven, je potřeba průběžně zkoumat, zda (objektivně) trvají důvody pro ustanovení opatrovníka (zda nedošlo ke změně poměrů a zda nadále platí, že právnická osoba nemůže před soudem vystupovat). Je tomu tak i proto, že (procesní) opatrovník vykonává svou funkci vždy jen po takovou dobu, po niž trvá důvod, pro který byl do funkce ustanoven. Jestliže takový důvod v průběhu řízení odpadne (např. tím, že právnická osoba si ustanovila statutární orgán), funkce opatrovníka bez dalšího zaniká, jeho oprávnění zastupovat účastníka tím končí a soud nadále jedná s účastníkem (právnickou osobou); účinky procesních úkonů, které do té doby opatrovník za účastníka učinil, zůstávají zachovány. Rozhodnutí o zproštění opatrovníka funkce (jež má povahu usnesení, kterým se upravuje vedení řízení) není třeba vždy vydávat, ukončení funkce je však třeba opatrovníku oznámit.
Ustanovením do funkce se opatrovníku nezakládá výlučné oprávnění za opatrovanou právnickou osobu v řízení jednat. Právnická osoba, jíž byl ustanoven procesní opatrovník, může v řízení (výjimečně) jednat i prostřednictvím jiných osob; tím není dotčen zákaz současného jednání více osob za právnickou osobu.
Podá-li jiná (od opatrovníka odlišná) osoba, jež o sobě tvrdí, že je (taktéž) oprávněna jednat za opatrovanou právnickou osobu, jejím jménem návrh na zproštění opatrovníka funkce, může soud takovému návrhu vyhovět jen, zkoumal-li, zda je ona osoba za právnickou osobu skutečně ve smyslu § 21 o. s. ř. oprávněna jednat, a dospěl-li k závěru, že je k jednání za právnickou osobu oprávněna. Jedině takový postup – v souladu se zásadou hospodárnosti řízení – umožňuje předcházet riziku vzniku zmatečnostní vady.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 616/2019, ze dne 24. 3. 2020
Dotčené předpisy:
§ 29 odst. 2 o. s. ř.
§ 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř.
Kategorie: zastoupení; zdroj: www.nsoud.cz
Z odůvodnění:
[1] Obvodní soud pro Prahu 3 usnesením ze dne 25. 7. 2016, č. j. 19 C 62/2011-1098, zastavil řízení o návrhu žalovaného, doručeném soudu dne 30. 6. 2016, na zproštění T. H. (dále též jen „opatrovník“) funkce opatrovníka žalovaného (dále též jen „spolek“).
[2] Vyšel přitom (mimo jiné) z toho, že:
1) Žalobou v projednávané věci byla napadena platnost rozhodnutí členské konference a výboru spolku konaných dne 30. 3. 2011, kterým byli z funkcí předsedy a člena výboru (statutárního orgánu) spolku odvoláni žalobci a do těchto funkcí zvoleni A. V. a M. K.
2) Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 11. 11. 2013, č. j. 19 C 62/2011-796, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 9. 6. 2014, č. j. 22 Co 520/2013-813, byl spolku ustanoven procesní opatrovník podle § 29 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), z důvodu existence vícero osob, jež o sobě prohlašují, že jsou oprávněny za něj jednat.
3) Spolek (zastoupený advokátem JUDr. A. R., Ph.D., jemuž za spolek udělili plnou moc A. V. a V. E. coby předseda a člen výboru) podal dne 14. 4. 2015 návrh na „zrušení ustanovení opatrovníka“ (č. l. 852 spisu).
4) Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 12. 5. 2015, č. j. 19 C 62/2011-876, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 21. 12. 2015, č. j. 22 Co 222/2015-921, bylo řízení o návrhu na „zrušení ustanovení opatrovníka“ ze dne 14. 4. 2015 zastaveno podle § 104 odst. 1 o. s. ř. pro nedostatek podmínky řízení (s tím, že důvody pro ustanovení opatrovníka trvají, pročež A. V. a V. E. nebyli oprávněni za spolek jednat).
5) Spolek (jednající J. M. a V. E. coby předsedou a členem výboru) podal soudu dne 30. 6. 2016 návrh na „zproštění opatrovníka funkce“ (č. l. 999 spisu) odůvodněný tím, že jeho opatrovník nevykonává řádně svou funkci.
6) V řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 19 C 13/2015 je veden spor o platnost rozhodnutí členské konference spolku ze dne 22. 1. 2014, přičemž H. byl ustanoven opatrovníkem spolku podle § 29 odst. 2 o. s. ř. i v tomto řízení.
[3] Soud prvního stupně - poukazuje na závěry usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 12. 2015, č. j. 22 Co 222/2015-921, a na současně probíhající řízení sp. zn. 19 C 13/2015 - zdůraznil, že důvody pro ustanovení procesního opatrovníka v projednávané věci nadále trvají, neboť je zde stále spor o tom, kdo je oprávněn za spolek jednat. Za spolek proto nemohou jednat osoby uvedené v § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř., a to ani prostřednictvím advokáta, kterému udělily plnou moc.
[4] Jelikož spolek nepodal návrh na zproštění opatrovníka funkce „prostřednictvím opatrovníka“, přičemž důvody pro ustanovení opatrovníka spolku stále trvají, „nejsou splněny podmínky řízení o takovém návrhu“; soud proto řízení podle § 104 odst. 1 o. s. ř. zastavil. „Zcela okrajově a nicméně pro úplnost“ soud dodal, že opatrovník v řízení vykonává svou funkci „řádně a s odbornou erudicí“.
[5] K odvolání spolku (jednajícího J. M. a V. E. coby „předsedou“ a „členem výboru“) Městský soud v Praze ve výroku označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně.
[6] Odvolací soud přitakal soudu prvního stupně v tom, že nadále přetrvává stav spornosti ohledně skutečnosti, kdo je oprávněn za spolek jednat. K námitce odvolatele, podle níž došlo ke změně poměrů, neboť v jiném řízení bylo dovozeno, že je touto osobu A. V., odvolací soud uvedl, že nadále probíhá řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí členské konference ze dne 22. 1. 2014. Nadto, návrh na zproštění opatrovníka funkce podali za spolek J. M. a V. E., nikoli A. V. Ačkoli se 2. 3. 2016 mělo konat další shromáždění delegátů spolku, žalobci avizovali, že i jeho výsledky napadnou žalobou.
[7] Shledá-li soud, že opatrovník nevykonává svou funkci řádně, může jej i bez návrhu zprostit funkce kdykoli v průběhu řízení, dodal odvolací soud.
[8] Proti usnesení odvolacího soudu podal spolek (zastoupený advokátem Mgr. Miroslavem Synkem, jemuž za spolek udělili plnou moc J. M. a L. Š. coby předseda a člen výboru) dovolání, jehož přípustnost opírá o § 237 o. s. ř., maje za to, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, která nebyla v rozhodování dovolacího soudu dosud vyřešena, a sice zda může právnická osoba, jíž byl ustanoven procesní opatrovník, podat prostřednictvím (jiných) osob, jež mají za to, že jsou oprávněny za tuto právnickou osobu jednat, návrh na zproštění opatrovníka funkce, či zda je soud oprávněn (a povinen) řízení o takovém návrhu zastavit podle § 104 odst. 1 o. s. ř.
[9] Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (uplatňuje dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř.), a navrhuje, aby Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu, jakož i usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
[10] Názor odvolacího soudu, z něhož vyplývá, že dovolatel „nemůže za doby ustanovení opatrovníka jednat procesně jinak než prostřednictvím osoby opatrovníka“ a v řízení o návrhu na zproštění funkce opatrovníka právnické osoby pro porušování povinností při výkonu funkce může za opatrovanou právnickou osobu jednat (a návrh samotný podat) jen opatrovník, není dle dovolatele logický, neboť opatrovník takový návrh sám proti sobě nepodá.
[11] Přitom existují (objektivní) důvody pro zproštění opatrovníka funkce, například odpadnou-li důvody pro jeho ustanovení nebo jedná-li v rozporu se zájmy opatrované právnické osoby. Opatrovaná právnická osoba (zde dovolatel) by za takové situace měla být oprávněna podat návrh na zproštění opatrovníka jeho funkce, neboť na tom, aby byla zastupována řádně, má bezpochyby právní zájem.
[12] Dovolatel - cituje usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2016, č. j. 69 Co 17/2016-416, v němž soud posoudil totožnou právní otázku opačně - zdůrazňuje, že závěr odvolacího soudu, podle něhož je nadále sporná platnost rozhodnutí členské konference dovolatele ze dne 22. 1. 2014 o volbě A. V. jeho předsedou, není správný. Nadto, nejméně od 2. 3. 2016 je k jednání za dovolatele oprávněn nový předseda výboru dovolatele J. M., jehož zvolením pominuly důvody pro ustanovení opatrovníka. Nebyl zde tedy důvod pro postup podle § 104 odst. 1 o. s. ř.
[13] Následně dovolatel podrobně popisuje, jak opatrovník jednal v řízení v rozporu s jeho zájmy, dovozuje, že by za své jednání měl být zproštěn funkce i bez návrhu.
[14] Žalobci ve vyjádření k dovolání uvádějí, že osobou oprávněnou jednat za spolek je v poměrech projednávané věci výhradně opatrovník. Jestliže za spolek podali dovolání J. M. a L. Š., jde o osoby, které k jednání za spolek nejsou oprávněny. Podle žalobců pouze soud průběžně zkoumá, zda trvají důvody pro ustanovení opatrovníka a zda opatrovník vykonává svou funkci řádně, a to i bez návrhu. Osoby, které se označují za „zástupce“ spolku, nemohou za něj po dobu trvání funkce opatrovníka činit jakékoliv procesní úkony, tedy ani podat návrh na zproštění opatrovníka funkce. K osobě opatrovníka žalobci uvádějí, že hájí zájmy spolku, nikoli zájmy osob, jež se označují za „zástupce“ spolku. Navrhují, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl, případně zamítl.
[15] Nejvyšší soud předesílá, že rozhodné znění občanského soudního řádu (účinné do 31. 12. 2013), podle něhož dovolání projednal a rozhodl o něm, se podává z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
[16] Dovolání je přípustné podle § 237 o. s. ř. pro řešení dovolatelem otevřené otázky procesního práva, jež nebyla v rozhodování dovolacího soudu dosud vyřešena, a sice zda právnická osoba, jíž byl ustanoven procesní opatrovník, může prostřednictvím jiných osob, jež mají za to, že jsou oprávněny za tuto právnickou osobu jednat, podat návrh na zproštění opatrovníka funkce.
[17] Dovolání je i důvodné.
[18] Z § 21 o. s. ř. se podává, že za právnickou osobu jedná člen statutárního orgánu; tvoří-li statutární orgán více osob, jedná za právnickou osobu předseda statutárního orgánu, popřípadě jeho člen, který tím byl pověřen; je-li předsedou nebo pověřeným členem právnická osoba, jedná vždy fyzická osoba, která je k tomu touto právnickou osobou zmocněna nebo jinak oprávněna [odstavec 1 písm. a)]. Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, stanoví-li tento nebo zvláštní zákon, že za právnickou osobu jednají jiné osoby (odstavec 2). Za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby (odstavec 4). Každý, kdo jedná za právnickou osobu, musí své oprávnění prokázat. V téže věci může za právnickou osobu současně jednat jen jediná osoba (odstavec 5).
[19] Podle § 29 odst. 2 o. s. ř. ustanoví předseda senátu právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat, opatrovníka, je-li tu nebezpečí z prodlení.
I. Obecně k ustanovení opatrovníka podle § 29 odst. 2 o. s. ř.
[20] Smyslem a účelem ustanovení (procesního) opatrovníka podle § 29 odst. 2 o. s. ř. je řádné hájení zájmů právnické osoby, k ochraně jejíchž práv byl opatrovník ustanoven, v občanském soudním řízení.
[21] Není-li právnické osobě, která před soudem jako účastník nemůže vystupovat, opatrovník ustanoven, je zasaženo její právo na spravedlivý proces a řízení trpí zmatečnostní vadou podle § 229 odst. 1 písm. c) o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 8. 2012, sp. zn. 21 Cdo 2190/2011, ze dne 12. 4. 2018, sp. zn. 21 Cdo 2646/2016, usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 9. 2016, sp. zn. II. ÚS 741/16, a přiměřeně nálezy Ústavního soudu ze dne 25. 4. 2017, sp. zn. III. ÚS 3206/16, a ze dne 23. 5. 2017, sp. zn. II. ÚS 3039/16.
[22] A naopak, opatrovník může být účastníku řízení (právnické osobě) ustanoven jedině tehdy, když zájmy (práva) právnické osoby nemůže hájit osoba oprávněná za ni jednat. Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 23. 8. 2001, sp. zn. 20 Cdo 2850/99, uveřejněném pod číslem 10/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, uzavřel, že byl-li účastníku řízení ustanoven (procesní) opatrovník, ačkoli k tomu nebyly splněny podmínky formulované v § 29 odst. 2 o. s. ř., a uvedené mělo za následek, že soud nejednal s účastníkem, nebo s jiným jeho zástupcem (např. s jeho zákonným zástupcem nebo s kolizním opatrovníkem), jde o případ, kdy účastníku byla nesprávným postupem soudu v průběhu řízení odňata možnost jednat před soudem. Jinak řečeno, i takové řízení je zatíženo zmatečnostní vadou (§ 229 odst. 3 o. s. ř.).
[23] Z právě uvedeného se podává, že i poté, co je opatrovník právnické osobě ustanoven, je potřeba průběžně zkoumat, zda (objektivně) trvají důvody pro ustanovení opatrovníka (zda nedošlo ke změně poměrů a zda nadále platí, že právnická osoba nemůže před soudem vystupovat).
[24] Je tomu tak i proto, že (procesní) opatrovník vykonává svou funkci vždy jen po takovou dobu, po niž trvá důvod, pro který byl do funkce ustanoven. Jestliže takový důvod v průběhu řízení odpadne (např. tím, že právnická osoba si ustanovila statutární orgán), funkce opatrovníka bez dalšího zaniká, jeho oprávnění zastupovat účastníka tím končí a soud nadále jedná s účastníkem (právnickou osobou); účinky procesních úkonů, které do té doby opatrovník za účastníka učinil, zůstávají zachovány. Rozhodnutí o zproštění opatrovníka funkce (jež má povahu usnesení, kterým se upravuje vedení řízení) není třeba vždy vydávat, ukončení funkce je však třeba opatrovníku oznámit (viz Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád 1. § 1 až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 191; z judikatury srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2016, sp. zn. 29 Cdo 3899/2015, uveřejněné pod číslem 59/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či ze dne 17. 12. 2019, sp. zn. 27 Cdo 1382/2019, jejichž závěry v tomto směru, byť přijaté pro poměry hmotněprávního opatrovnictví právnické osoby, se obdobně prosadí i v případě opatrovníka dle § 29 odst. 2 o. s. ř.).
II. K podání návrhu na zproštění opatrovníka funkce opatrovanou právnickou osobou.
[25] Tím, že právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat, ustanoví podle § 29 odst. 2 o. s. ř. opatrovníka, soud ve smyslu § 21 odst. 2 o. s. ř. (toliko) určí osobu oprávněnou za opatrovanou právnickou osobu v řízení jednat. Jinak řečeno, ustanovením do funkce se opatrovníku nezakládá výlučné oprávnění za opatrovanou právnickou osobu v řízení jednat.
[26] Z toho plyne, že právnická osoba, jíž byl ustanoven procesní opatrovník, může v řízení (výjimečně) jednat i prostřednictvím jiných osob; tím není dotčen zákaz současného jednání více osob za právnickou osobu (§ 21 odst. 5 o. s. ř.).
[27] Podá-li jiná (od opatrovníka odlišná) osoba, jež o sobě tvrdí, že je (taktéž) oprávněna jednat za opatrovanou právnickou osobu, jejím jménem návrh na zproštění opatrovníka funkce, může soud takovému návrhu vyhovět jen, zkoumal-li, zda je ona osoba za právnickou osobu skutečně ve smyslu § 21 o. s. ř. oprávněna jednat, a dospěl-li k závěru, že je k jednání za právnickou osobu oprávněna. Jedině takový postup – v souladu se zásadou hospodárnosti řízení – umožňuje předcházet riziku vzniku zmatečnostní vady.
[28] K možnosti ustanovit spolku (procesního) opatrovníka z důvodu, že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za spolek jednat, se Nejvyšší soud vyjádřil v usnesení ze dne 10. 9. 2019, sp. zn. 27 Cdo 5544/2017, vydaném v související věci vedené mezi totožnými účastníky. V tomto rozhodnutí formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož spolku nelze v řízení o přezkumu platnosti rozhodnutí o volbě člena statutárního orgánu - bez dalšího - ustanovit procesního opatrovníka z důvodu, že není jasné, zda bylo platně přijato rozhodnutí o volbě člena statutárního orgánu spolku, jehož volba je v řízení přezkoumávána. Nevyslovil-li soud (dosud) neplatnost rozhodnutí orgánu spolku, je napadené rozhodnutí platné (v podrobnostech viz uvedené rozhodnutí a judikaturu v něm citovanou).
[29] V poměrech projednávané věci odvolací soud přitakal nesprávnému názoru soudu prvního stupně, že návrh na zproštění opatrovníka funkce může za opatrovanou právnickou osobu učinit jedině sám opatrovník, a otázku trvání důvodů pro ustanovení opatrovníka dovolateli (spornosti toho, kdo je za spolek oprávněn jednat) neposoudil v intencích citovaných judikatorních závěrů.
[30] Jelikož právní posouzení věci co do řešení otázky, na které napadené rozhodnutí spočívá, není správné (dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř. byl uplatněn právem), Nejvyšší soud, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), usnesení odvolacího soudu zrušil. Jelikož důvody, pro které Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu, dopadají i na rozhodnutí soudu prvního stupně, Nejvyšší soud zrušil i je a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 243e odst. 1 a odst. 2 věta druhá o. s. ř.).
[31] V další fázi řízení se budou soudy opětovně (za využití závěrů usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 5544/2017) zabývat nejdříve otázkou, zda osoby, které za dovolatele podaly návrh na zproštění opatrovníka funkce, splňují kritéria § 21 o. s. ř., a zda tedy jsou za dovolatele v řízení oprávněny jednat, a (v případě kladné odpovědi) i otázkou, zda trvají důvody pro ustanovení opatrovníka dovolateli.
[32] Právní názor Nejvyššího soudu je pro odvolací soud i pro soud prvního stupně závazný. V novém rozhodnutí soud prvního stupně znovu rozhodne i o nákladech řízení, včetně řízení dovolacího (§ 243g odst. 1 a § 226 o. s. ř.).
Autor: -mha-