// Profipravo.cz / Obecná ustanovení 10.05.2021
Lhůta pro uplatnění práva domáhat se přezkumu zprávy o vztazích
I. Roční prekluzivní lhůta stanovená pro přezkum zprávy o vztazích počíná běžet ode dne, kdy se společník o obsahu zprávy o vztazích dozvěděl nebo mohl dozvědět způsobem podle § 84 odst. 1 z. o. k. Počátek běhu lhůty je tedy závislý na dvou skutečnostech, a sice – alternativně (podle toho, která ze skutečností nastane dříve) – buď na „skutečné“ vědomosti společníka o obsahu zprávy o vztazích, nebo na tom, že se společník o obsahu zprávy mohl dozvědět způsobem podle § 84 odst. 1 z. o. k.
Odkaz na § 84 odst. 1 z. o. k. je přitom v poměrech akciové společnosti zapotřebí vnímat jednak v kontextu povinnosti předložit valné hromadě účetní závěrku ke schválení a jednak v kontextu povinnosti zveřejnit účetní závěrku uložením do sbírky listin. Zprávu o vztazích má projednat valná hromada za stejných podmínek jako účetní závěrku – s tím rozdílem, že valná hromada akciové společnosti zprávu o vztazích neschvaluje, nýbrž jen projednává. Projednání zprávy o vztazích tedy musí být zařazeno na pořad valné hromady společnosti, a proto tento dokument musí být součástí (přílohou) pozvánky na tuto valnou hromadu.
Je-li zpráva o vztazích uložena do sbírky listin před tím, než byla projednána valnou hromadou (resp. před tím, než byla pozvánka na valnou hromadu – včetně zprávy o vztazích – uveřejněna na internetových stránkách společnosti, popřípadě před tím, než byla pozvánka – s přílohou tvořenou zprávou o vztazích – doručena akcionáři), je na místě vyjít z toho, že akcionář se o zprávě o vztazích mohl dozvědět již dnem, kdy byla zpráva o vztazích zveřejněna jejím uložením do sbírky listin.
II. Účastníkem řízení o jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích je také znalec. Proto se (mimo jiné) přesné označení znalce uvádí v záhlaví rozhodnutí ve věci samé, stejnopis rozhodnutí se doručuje také znalci a v rozhodnutí, kterým se u něho řízení končí, soud rozhodne také o povinnosti k náhradě nákladů řízení znalce.
Shledá-li soud návrh na jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích důvodným, uloží společnosti (samostatným výrokem) povinnost poskytnout znalci potřebnou součinnost pro vypracování znaleckého posudku.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 2515/2020, ze dne 30. 3. 2021
Dotčené předpisy:
§ 84 zák. č. 90/2012 Sb. ve znění do 31. 12. 2020
§ 85 zák. č. 90/2012 Sb. ve znění do 31. 12. 2020
§ 21a zák. č. 563/1991 Sb.
§ 3 odst. 1 zák. č. 304/2013 Sb.
§ 16 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
Kategorie: akciová společnost; zdroj: www.nsoud.cz
Z odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
[1] Navrhovatel se svým návrhem (doručeným soudu prvního stupně 12. 8. 2019) domáhá, aby soud U. T., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY (dále jen „společnost“), jmenoval znalce pro přezkum zprávy o vztazích za účetní období od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017 (dále jen „zpráva o vztazích“).
[2] Návrh odůvodňuje tím, že zpráva o vztazích nebyla vypracována řádně, a to přinejmenším ve vztahu ke kupní smlouvě (datované 28. 2. 2017) [dále jen „kupní smlouva“], kterou společnost uzavřela s P. Ch., jako s jediným členem jejího představenstva a většinovým akcionářem (dále jen „většinový akcionář“).
[3] Navrhovatel tvrdí, že společnost kupní smlouvou převedla na většinového akcionáře nemovitosti za cenu, která byla nepřiměřeně nízká. Z tohoto důvodu má za nesprávný závěr zprávy o vztazích, podle kterého společnosti uzavřením kupní smlouvy nevznikla žádná újma.
[4] Městský soud v Praze usnesením ze dne 27. 8. 2019, č. j. 75 Cm 157/2019-7:
1) jmenoval jako znalce pro přezkum zprávy o vztazích PRAGUE ACCOUNTING SERVICES s. r. o., se sídlem v Praze 8, Sokolovská 5/49, PSČ 186 00, identifikační číslo osoby 25094921 (dále jen „znalec“) [výrok I.],
2) uložil navrhovateli, aby zaplatil soudní poplatek (výrok II.), a
3) rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).
[5] Soud prvního stupně vyšel z toho, že:
1) Základní kapitál společnosti činí 6.000.000 Kč.
2) Navrhovatel má 9 kusů akcií společnosti o jmenovité hodnotě 100.000 Kč.
3) Většinový akcionář má 51 kusů akcií společnosti o jmenovité hodnotě 100.000 Kč a je jediným členem představenstva společnosti.
[6] Při posuzování důvodnosti návrhu soud nejprve konstatoval, že společnost je ovládanou osobou a že navrhovatel je kvalifikovaným akcionářem společnosti. Zrekapituloval, že navrhovatel označuje za nesprávný závěr zprávy o vztazích, podle kterého společnosti nevznikla žádná újma (a to ani uzavřením kupní smlouvy). Poté bez dalšího uvedl, že návrhu vyhověl, a poznamenal, že jako znalce jmenoval „náhodně vybranou osobu ze seznamu znalců a znaleckých ústavů, když navrhovatel žádnou konkrétní nenavrhl.“
[7] K odvolání společnosti Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 3. 4. 2020, č. j. 14 Cmo 7/2020-29, potvrdil usnesení soudu prvního stupně (první výrok) a uložil společnosti zaplatit navrhovateli náhradu nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).
[8] Odvolací soud (aniž ve věci nařizoval jednání) konstatoval, že:
1) Zpráva o vztazích byla uložena do sbírky listin společnosti dne 29. 3. 2018.
2) Zpráva o vztazích byla dodatečně upravena a její nové znění bylo do sbírky uloženo dne 23. 11. 2018 (dále jen „upravená zpráva o vztazích“).
3) Upravená zpráva o vztazích byla projednána na valné hromadě společnosti dne 29. 11. 2018 (dále jen „valná hromada“).
[9] Odvolací soud předeslal, že návrh na jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích může kvalifikovaný akcionář podat v zákonem stanovené roční prekluzivní lhůtě vždy, domnívá-li se, že zpráva o vztazích nebyla vypracována řádně. Musí však uvést skutečnosti, pro které nepovažuje zprávu za řádnou, úplnou nebo pravdivou. Tvrzení navrhovatele musejí být vystavěna na objektivních nedostatcích zprávy o vztazích, které zakládají důvodné pochybnosti o jejím řádném zpracování (k tomu odvolací soud odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2019, sp. zn. 27 Cdo 192/2018). Poté odvolací soud dodal, že „roční prekluzivní lhůta má subjektivní povahu; váže se nejen na okamžik, kdy se akcionář (…) o zprávě o vztazích dozvěděl, ale kdy se o ní dozvědět mohl postupem podle § 84 odst. 1“ zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákona o obchodních korporacích) [dále též jen „z. o. k.“].
[10] Jelikož je právo akcionáře na vysvětlení omezeno na záležitosti potřebné pro posouzení obsahu záležitostí zařazených na valnou hromadu nebo výkon akcionářských práv na ní, dovodil odvolací soud, že navrhovatel se s upravenou zprávou o vztazích seznámil až na valné hromadě, která ji projednala. Podle soudu přitom není významné, že zpráva o vztazích byla (ve svém původním znění) uložena do sbírky listin společnosti již dne 29. 3. 2018. Roli nehraje ani to, že do sbírky listiny společnosti byla dne 23. 11. 2018 uložena upravená zpráva o vztazích. Lhůta k podání návrhu na přezkum zprávy o vztazích totiž podle odvolacího soudu začala běžet teprve v den konání valné hromady, na které byla zpráva o vztazích projednána (tedy 29. 11. 2018).
[11] K důvodnosti návrhu odvolací soud uvedl, že v řízení o jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích soud posuzuje pouze, zda jsou naplněny základní předpoklady pro jmenování znalce, aniž by zkoumal „samotné důvody, jež navrhovatele vedly k podání návrhu.“ Vytýkané nedostatky zprávy o vztazích však musejí být dostatečně závažné, což podle soudu v daném případě (s odkazem na tvrzení navrhovatele a jím předložené listiny) „lze dovodit“. K tomu odvolací soud – pro úplnost – dodal, že účelem řízení o jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích není přezkum této zprávy, nýbrž jen „zjištění důvodů pro jmenování nezávislé a nestranné osoby k jejímu posouzení“ (k tomu odkázal na usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2010, sp. zn. II. ÚS 149/10, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2009, sp. zn. 29 Cdo 3887/2008).
II. Dovolání a vyjádření k němu
[12] Proti usnesení odvolacího soudu podala společnost dovolání, jehož přípustnost opírá o § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), majíc za to, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek procesního práva, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny, a sice:
1) kdy počíná běžet roční prekluzivní lhůta stanovená pro uplatnění práva domáhat se přezkumu zprávy o vztazích a
2) zda je možné znalce pro přezkum zprávy o vztazích jmenovat, aniž by se soud zabýval otázkou, jestli zpráva o vztazích byla vypracována řádně.
[13] Dovolatelka namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (uplatňuje dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř.) a navrhuje, aby Nejvyšší soud zrušil napadené rozhodnutí odvolacího soudu, jakož i usnesení soudu prvního stupně, a aby věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
[14] K první z dovolacích otázek dovolatelka uvádí, že v posuzované věci došlo k marnému uplynutí roční prekluzivní lhůty stanovené pro uplatnění práva domáhat se přezkumu zprávy o vztazích. Proto soud neměl k návrhu navrhovatele vůbec přihlédnout. Zpráva o vztazích byla ve svém původním znění uložena do sbírky listin společnosti dne 29. 3. 2018. Navrhovatel se s ní tedy mohl seznámit již od tohoto dne (případně po šestnácti dnech od uložení zprávy o vztazích do sbírky listin). S odkazem na princip materiální publicity dovolatelka dodává, že povinnost uložit zprávu o vztazích do sbírky listin vyplývá ze zákona. Proto bylo na navrhovateli, aby se se zprávou o vztazích seznámil. Podal-li tedy návrh na zahájení řízení v projednávané věci teprve dne 12. 8. 2019, jde o návrh opožděný.
[15] K dodatečné úpravě zprávy o vztazích dovolatelka uvádí, že upravená zpráva o vztazích obsahovala (oproti jejímu původnímu znění) „pouze formální úpravy (…) spočívající v doplnění bodu 6.1 a 6.6 a s tím související úpravě čl. 5.“ Doplněné skutečnosti byly navrhovateli známy ještě před uložením upravené zprávy o vztazích do sbírky listin, což je patrné z toho, že na nedostatky zprávy o vztazích (v jejím původním znění) upozornil sám navrhovatel, a to na jednání konaném před Městským soudem v Praze dne 18. 10. 2018 (v řízení, které je u Městského soudu v Praze vedeno pod sp. zn. 73 Cm 41/2017). Vzhledem k obecnosti informací uvedených ve zprávě o vztazích je podle dovolatelky zřejmé, že navrhovatel disponoval více informacemi, než které se mohl dozvědět z upravené zprávy o vztazích. Skutečnost, že upravená zpráva o vztazích byla uložena do sbírky listin dne 23. 11. 2018, tak nemohla mít vliv na běh roční prekluzivní lhůty pro uplatnění práva domáhat se přezkumu zprávy o vztazích.
[16] Dovolatelka dále tvrdí, že návrh na jmenování znalce je šikanózní. Z návrhu je podle ní patrna snaha očernit většinového akcionáře, o což se navrhovatel pokouší i v celé řadě jiných soudních řízení. Skutečným důvodem tohoto postupu navrhovatele je pravděpodobně snaha vynutit si odkup jeho akcií.
[17] Prostřednictvím druhé z dovolacích otázek dovolatelka odvolacímu soudu vytýká, že nedostatečně posoudil existenci zákonných předpokladů, které musí být naplněny, aby mohl být znalec pro přezkum zprávy o vztazích jmenován. Odůvodnění, které se omezuje na konstatování, že zpráva o vztazích nebyla vypracována řádně, podle dovolatelky není dostatečné, neboť „zcela postrádá bližší popis procesu a myšlenkových úvah, které k dílčímu závěru vedly.“ Konkrétně „absentuje uvedení důkazů, o které soud opřel svá jištění, úvahy, kterými se při hodnocení důkazů řídil a závěr, jaký učinil o skutkovém stavu a jak věc posoudil po právní stránce.“
[18] Závěrem dovolatelka podotýká, že znalce nepovažuje za osobu „zcela vhodnou pro přezkum zprávy o vztazích“. Přestože je totiž znalec sám ovládanou osobou, uložil do sbírky listiny naposledy zprávy o vztazích za rok 2006. Dovolatelka je přesvědčena, že znalec, který „si sám řádně neplní své zákonné povinnosti ohledně vypracovávání a zveřejňování povinných dokladů ve sbírce listin, není schopen řádně (…) splnit znalecký úkol.“
[19] Dovolatelka navrhuje, aby Nejvyšší soud odložil vykonatelnost napadeného rozhodnutí. Tento návrh odůvodňuje tím, že pokud by navrhovatel přistoupil k výkonu rozhodnutí, „postrádalo by dovolání smysl a dovolatelka by musela vynaložit značné náklady na předčasné zpřístupnění a poskytnutí podkladů znalci.“
[20] Navrhovatel ve vyjádření k dovolání (datovaném 14. 7. 2020) uvádí, že dovolání je „nepřípustné“ a navrhuje, aby je dovolací soud odmítl. Skutkové okolnosti případu podle něj svědčí o protiprávním jednání společnosti a většinového akcionáře, a proto je námitka opožděného podání návrhu v projednávané věci v rozporu s dobrými mravy, resp. se zásadou, podle které nesmí nikdo těžit z vlastního protiprávního jednání. Postup, kdy společnost založila do sbírky listin zprávu o vztazích před konáním valné hromady, na které měla být zpráva projednána, má navrhovatel za protiprávní.
[21] Námitku dovolatelky, která zpochybňuje správnost odůvodnění napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, má navrhovatel za nedůvodnou. Dovolatelka totiž podle navrhovatele přehlíží, že soud v řízení o jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích nemůže rozhodovat o tom, zda společnosti jako ovládané osobě vznikla újma.
[22] Znalec se k dovolání nevyjádřil.
III. Přípustnost dovolání
[23] Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
[24] Podle § 237 o. s. ř. je (není-li stanoveno jinak) dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
[25] Dovolání je přípustné podle § 237 o. s. ř. pro řešení první z dovolatelkou formulovaných otázek, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena.
IV. Důvodnost dovolání
a) Použité právní předpisy
[26] Nejvyšší soud předesílá, že věc posoudil podle zákona o obchodních korporacích, resp. podle § 21a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen „zákon o účetnictví“), ve zněních účinných do 31. 12. 2020.
[27] Je tomu tak proto, že podle čl. II bodu 8 a 9 zákona č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb., a další související zákony, se:
1) zpráva o vztazích za účetní období započaté přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zpracovává podle zákona č. 90/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
2) pravidla pro přezkum zprávy o vztazích, včetně řízení o jmenování znalce pro účely přezkumu zprávy o vztazích a povinností znalce, poprvé použijí pro přezkum zprávy o vztazích zpracované v souladu s požadavky zákona č. 90/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
[28] Podle § 84 z. o. k. se společníci ovládané osoby mají právo seznámit se zprávou o vztazích a případným stanoviskem kontrolního orgánu ve stejné lhůtě a za stejných podmínek jako s účetní závěrkou; se závěry těchto zpráv společníky seznámí statutární orgán na nejbližším jednání nejvyššího orgánu (první odstavec). Zpráva o vztazích se připojí k výroční zprávě podle právních předpisů upravujících účetnictví (druhý odstavec).
[29] Podle § 85 z. o. k. každý kvalifikovaný společník podle § 187 nebo 365 ovládané osoby, který se domnívá, že zpráva o vztazích nebyla vypracována řádně, může navrhnout soudu, aby pro účely jejího přezkumu jmenoval znalce (první odstavec). Právo podle odstavce 1 lze uplatnit do 1 roku ode dne, kdy se kvalifikovaný společník o obsahu zprávy o vztazích dozvěděl nebo mohl dozvědět způsobem podle § 84 odst. 1; k později uplatněnému právu se nepřihlíží (třetí odstavec).
[30] Podle § 21a zákona o účetnictví účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, zveřejní účetní závěrku i výroční zprávu po jejich ověření auditorem a po schválení k tomu příslušným orgánem podle zvláštních právních předpisů, do 30 dnů od splnění obou uvedených podmínek, pokud zvláštní právní předpisy nestanoví jinak, nejpozději však do 12 měsíců od rozvahového dne zveřejňované účetní závěrky bez ohledu na to, zda byly tyto účetní záznamy uvedeným způsobem schváleny (druhý odstavec). Účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu jejich uložením do sbírky listin nejpozději v době stanovené v odstavci 2 přitom účetní závěrka může být uložena jako součást výroční zprávy. Účetní jednotky, které podle zvláštního právního předpisu předávají výroční zprávu České národní bance, předávají účetní závěrku a výroční zprávu do sbírky listin veřejného rejstříku prostřednictvím České národní banky. Povinnost zveřejnění uvedených účetních záznamů podle tohoto zákona účetní jednotka splnila okamžikem jejich předání rejstříkovému soudu; v případech podle věty druhé předáním České národní bance (čtvrtý odstavec).
[31] Podle § 3 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“), rejstříkový soud uveřejní údaje o zapsané osobě a listiny uložené ve sbírce listin způsobem umožňujícím dálkový přístup a umožní získat úředně ověřený elektronický opis.
[32] Podle § 16 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen „nařízení vlády č. 351/2013 Sb.“), jsou údaje zapsané ve veřejném rejstříku a listiny uložené ve sbírce listin zveřejněny jejich uveřejněním způsobem umožňujícím dálkový přístup podle § 3 z. v. r.
b) Právní posouzení věci
[33] Zpráva o vztazích mezi propojenými osobami je jedním z prostředků ochrany společníků a zprostředkovaně i věřitelů obchodní korporace, která je ovládanou osobou. Údaje uvedené ve zprávě umožňují společníkům, jakož i dalším osobám (zejména věřitelům obchodní korporace), zjistit, zda obchodní korporace neutrpěla v důsledku ovládání újmu a zda případná újma byla včas uhrazena. Aby tato ochrana byla účinná, musí mít společníci ovládané osoby možnost ověřit, zda je zpráva zpracovaná obchodní korporací úplná a pravdivá. Proto zákon umožňuje přezkum obsahu zprávy nezávislým znalcem. Informace z posudku znalce pak mohou společníkům sloužit jako základ pro uplatnění některých nároků, které jim jako společníkům obchodní korporace přísluší (srov. při výkladu právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 obdobně usnesení Nejvyššího soudu dne 15. 4. 2008, sp. zn. 29 Odo 1522/2006, ze dne 28. 3. 2013, sp. zn. 29 Cdo 799/2012, či ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3701/2012). Lze tedy říci, že právo navrhnout přezkum zprávy o vztazích je zejména nástrojem ochrany (menšinových) společníků, jehož smyslem je především kompenzace jejich informačního deficitu.
[34] Ani právo společníků navrhnout jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích ovšem není bezbřehé. Konkrétní podmínky jeho uplatňování jsou stanoveny zákonem a jednou z nich je i to, že návrh na jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích lze úspěšně uplatnit jen v roční prekluzivní lhůtě (§ 85 odst. 3 z. o. k.).
[35] Časové omezení práva navrhnout přezkum zprávy o vztazích vychází z předpokladu, že přezkum zprávy o vztazích ztrácí s delším časovým odstupem význam, což je dáno tím, že se již informace získané přezkumem zprávy zpravidla nemohou stát podkladem pro uplatnění „navazujících“ práv společníků. Jelikož by návrh na přezkum zprávy o vztazích podaný s delší časovou prodlevou zpravidla již nemohl sloužit k ochraně práv a zájmů společníků a zprostředkovaně též k ochraně zájmů dalších osob (a tak by nesledoval smysl a účel, pro který jsou zprávy o vztazích vypracovávány a pro nějž je umožněn jejich přezkum – viz odst. [33] tohoto rozhodnutí), zákonodárce stanovil, že návrhům podaným po marném uplynutí roční prekluzivní lhůty nelze vyhovět („opožděné“ návrhy je na místě zamítnout pro nedostatek aktivní věcné legitimace navrhovatele). Tím se sleduje i prvek zachování právní jistoty společnosti, který spočívá v tom, že po marném uplynutí roční prekluzivní lhůty již návrh na jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích nelze úspěšně uplatnit.
[36] Roční prekluzivní lhůta stanovená pro přezkum zprávy o vztazích počíná běžet ode dne, kdy se společník o obsahu zprávy o vztazích dozvěděl nebo mohl dozvědět způsobem podle § 84 odst. 1 z. o. k. (§ 85 odst. 3 část věty před středníkem z. o. k.). Počátek běhu lhůty je tedy závislý na dvou skutečnostech, a sice – alternativně (podle toho, která ze skutečností nastane dříve) – buď na „skutečné“ vědomosti společníka o obsahu zprávy o vztazích, nebo na tom, že se společník o obsahu zprávy mohl dozvědět způsobem podle § 84 odst. 1 z. o. k.
[37] Odkaz na § 84 odst. 1 z. o. k. je přitom v poměrech akciové společnosti zapotřebí vnímat jednak v kontextu povinnosti předložit valné hromadě účetní závěrku ke schválení [§ 421 odst. 2 písm. g) z. o. k.] a jednak v kontextu povinnosti zveřejnit účetní závěrku uložením do sbírky listin (§ 21a odst. 2 a 4 zákona o účetnictví).
[38] Stanoví-li totiž § 84 odst. 1 z. o. k., že společníci ovládané osoby mají právo se seznámit se zprávou o vztazích a případným stanoviskem kontrolního orgánu ve stejné lhůtě a za stejných podmínek jako s účetní závěrkou, je tím řečeno především to, že zprávu o vztazích má projednat valná hromada za stejných podmínek jako účetní závěrku – s tím rozdílem, že valná hromada akciové společnosti zprávu o vztazích neschvaluje, nýbrž jen projednává. Projednání zprávy o vztazích tedy musí být zařazeno na pořad valné hromady společnosti (konané nejpozději do 6 měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období) [§ 403 odst. 1 z. o. k.], a proto tento dokument musí být součástí (přílohou) pozvánky na tuto valnou hromadu. Akcionář se tedy o zprávě o vztazích a jejím obsahu dozví zpravidla především z pozvánky (anebo její přílohy), která bude uveřejněna na internetových stránkách společnosti nebo mu bude zaslána na dresu uvedenou v seznamu akcionářů, popřípadě zpřístupněna jiným způsobem nahrazujícím zasílání pozvánky (§ 406 z. o. k.).
[39] Vedle toho musí být zpráva o vztazích (stejně jako účetní závěrka) zveřejněna uložením do sbírky listin, a to v totožných lhůtách jako účetní závěrka (§ 21a zákona o účetnictví). Jelikož však zprávu o vztazích valná hromada (na rozdíl od účetní závěrky) ex lege neschvaluje, nebrání nic ani tomu, aby byla do sbírky listin uložena i před tím, než ji projedná valná hromada. Je-li zpráva o vztazích uložena do sbírky listin před tím, než byla projednána valnou hromadou (resp. před tím, než byla pozvánka na valnou hromadu – včetně zprávy o vztazích – uveřejněna na internetových stránkách společnosti, popřípadě před tím, než byla pozvánka – s přílohou tvořenou zprávou o vztazích – doručena akcionáři), je na místě vyjít z toho, že akcionář se o zprávě o vztazích (ve smyslu § 85 odst. 3 z. o. k.) mohl dozvědět již dnem, kdy byla zpráva o vztazích zveřejněna jejím uložením do sbírky listin (§ 16 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve spojení s § 3 odst. 1 z. v. r.).
[40] Promítnuto do poměrů projednávané věci to znamená, že vyšel-li odvolací soud bez dalšího z toho, že roční prekluzivní lhůta k uplatnění návrhu na jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích počala běžet dnem 29. 11. 2018 (neboť šlo o den konání valné hromady, na níž byla upravená zpráva o vztazích projednána), aniž považoval za jakkoli právně významné, že zpráva o vztazích byla uložena do sbírky listin společnosti již 29. 3. 2018 (resp. 23. 11. 2018), není jeho právní posouzení věci správné.
[41] K tomu je třeba dodat, že provede-li společnost dodatečnou úpravu obsahu zprávy o vztazích, která již byla uložena do sbírky listin, a uloží-li i toto nové znění zprávy o vztazích do sbírky listin, může být tato skutečnost pro posouzení počátku běhu roční prekluzivní lhůty (podle § 85 odst. 3 z. o. k.) právně významná jen tehdy, týká-li se dodatečná úprava zprávy o vztazích údajů, které jsou rozhodující pro posouzení vážných důvodů (ve smyslu § 85 odst. 1 z. o. k.), které společníka (podle jeho tvrzení) vedou k podání návrhu na jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích.
c) Vady, k jejichž existenci přihlíží dovolací u přípustných dovolání z úřední povinnosti
[42] Je-li dovolání přípustné, přihlíží Nejvyšší soud i k jiným vadám řízení, jež mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 242 odst. 3 o. s. ř.). Takovou vadou řízení je i situace, kdy k projednání odvolání předseda senátu odvolacího soudu nenařídil jednání, ačkoli tak učinit měl (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2009, sp. zn. 29 Cdo 4190/2008).
[43] K projednání odvolání nařídí předseda senátu odvolacího soudu jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.), nestanoví-li zákon jinak (§ 214 odst. 2 a 3 o. s. ř.). To platí i pro řízení o jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích (§ 1 odst. 3 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních; dále jen „z. ř. s.“).
[44] Jestliže tedy předseda senátu v projednávané věci nenařídil jednání, aby odvolání projednal, aniž byly splněny podmínky, za nichž jednání není třeba nařizovat, zatížil tím řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci samé. To platí tím spíš, opakoval-li, resp. doplňoval-li odvolací soud v rámci odvolacího řízení dokazování.
d) Shrnutí
[45] Jelikož právní posouzení věci není správné a dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř. byl dovolatelkou uplatněn právem, Nejvyšší soud – aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) a aniž se zabýval zbylými námitkami dovolatelky – zrušil usnesení odvolacího soudu (§ 243e odst. 1 o. s. ř.) a věc odvolacímu soudu vrátil k dalšímu řízení (§ 243e odst. 2 věta první o. s. ř.).
[46] V další fázi řízení odvolací soud nepřehlédne, že účastníky řízení o jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích není jen navrhovatel a ovládaná osoba, ale také znalec (§ 86 odst. 1 věta druhá, část věty před středníkem z. o. k.). Proto se (mimo jiné) přesné označení znalce uvádí v záhlaví rozhodnutí ve věci samé (§ 157 odst. 1 ve spojení § 1 odst. 3 z. ř. s.), stejnopis rozhodnutí se doručuje také znalci (§ 158 odst. 3 a 4 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s.) a v rozhodnutí, kterým se u něho řízení končí, soud rozhodne také o povinnosti k náhradě nákladů řízení znalce (§ 151 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s.).
[47] Aniž by Nejvyšší soud předjímal posouzení důvodnosti uplatněného návrhu, má za potřebné dodat konečně i to, že shledá-li odvolací soud (v poměrech projednávané věci) návrh na jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích důvodným, uloží společnosti (samostatným výrokem) povinnost poskytnout znalci potřebnou součinnost pro vypracování znaleckého posudku (§ 86 odst. 3 z. o. k.); k tomu v poměrech právní úpravy účinné do 31. 12. 2013, která se plně prosadí i pro věc posuzované podle rozhodného znění zákona o obchodních korporacích, srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 4. 2006, sp. zn. 29 Odo 371/2005 (uveřejněné pod číslem 34/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), nebo ze dne 18. 4. 2007, sp. zn. 29 Odo 1600/2005.
[48] Právní názor Nejvyššího soudu je pro odvolací soud závazný (§ 243g odst. 1 část věty první za středníkem, § 226 odst. 1 o. s. ř.).
[49] V novém rozhodnutí odvolací soud znovu rozhodne i o nákladech řízení, včetně řízení dovolacího (§ 243g odst. 1 věta druhá o. s. ř.).
[50] O návrhu společnosti na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí Nejvyšší soud nerozhodoval. Návrh na odklad vykonatelnosti je totiž závislé povahy (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16), což mimo jiné znamená, že jsou-li negativní dopady napadeného rozhodnutí do poměrů účastníka řízení (dovolatelky) odstraněny tím, že dovolací soud (bez zbytečného odkladu) napadené rozhodnutí zruší, stává se návrh na odklad vykonatelnosti rozhodnutí bezpředmětným (obsoletním).
[51] Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (od 30. 9. 2017) se podává z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Autor: -mha-